Myslivecké fórum

Tak jsem zvědav,kdo se dnes pochlubí s prvním úlovkem 1.srnce.

Tvrde a stroze recena pravda.

Kvalitativně to vypadá spíš poslabší,no a co se týká početně,tak těch březnových 40 čísel sněhu vykonalo své.Už teď překročil počet padlé srnčí zvěře/nalezené/třicítku.A to máme 750ha.Není to dobré.

Jane ovšem problém je v tom ,že se ůdajně zjištuje pokles i v honitbách kde trvalé travní porosty nejsou.Já pokles u nás nepozoruji,ovšem netvrdím ,že jinde je.Dle mne se začíná projevovat potravní nedostatek v důsledku posledních let pěstování řepky a kukuřice na většině ůzemí honiteb,a srnčí je na potravní nabídku vcelku dost vybíravá,možná i to způsobuje "někde" ůbytek stavů,někde je prostě srnčí "schovaná" v řepce či kukuřici.Ale samotný důsledek jednodruhové plodiny v honitbách je ten ,že se sníží přirozená reprodukce,srnčí prostě nemá "co žrát".Kdyby se provedla nová bonitace honiteb na ůživnost ,zjistilo by se ,že prakticky srnčího je stále dost.Nehledě na to že širokozáběrové mašiny brázdí naše pole již několik let ,to by se ůbytek projevil daleko dříve,stejně tak i civilizační tlak.Nezanedbatelné hledisko ůbytku je i v končících nájmech honiteb a to mi nikdo nevymluví,stejné to bylo i v roce 2002 pokud si dobře pamatuji.

Pavle, já si právě taky říkám. Jeden odstavec (byť obecně platného) textu o tom, jak má vypadat vzorový srnec daného věku, prostě nepokryje těch x tisíc srnců, na které se to každý rok vztahuje...
Každopádně je fakt, že srnčího je třetina. Máme lány a lány jetelin, obilovin atd., kde není jediný kus srnčího!!! Pokud se ty zbylé dvě třetiny přesunuli do lesa, tak potěš koště - už vidím, jak tam střílím srnce - vpravo od stromu, vlevo od houbaře a tak aby se nakonec kulka zaryla pod auto s milencema a ne přímo do auta...:(

Tak stav zvěře je u nás méně než poloviční, ale přesto, že jsem letos v tlupách ve dvou oblastech honitby koncem zimy o žádném paličkáři nevěděl, tak jsem ho minulý týden ulovil. Běžně se u nás stává, že takové srnečky teritoriální srnci postupně posunou řádově o kilometry. Proto je nutné lovit je "na potkání", protože čekat na přebarvení, vytlučení,... znamená většinou nelovení. A sledovat vývoj po dobu více let opravdu nelze.

Kolega Černý-ano, je logické, že v oblastwch kde na 1000 ha máte 150 ks srnčího je problém s identifikací. U nás v horách, kde srnčí není hlavní zvěří to je trochu jiné ale z mých poznatků se ročci vždy drží v jednom teritoriu i když tam je ještě další starší srnec. Od začátku říjného období jsou odehnáni do mlazin, nebo v níže položených místech do obilí, ale po říji se vraci zpět. Pokud zůstanou silní, pak v třetím roce se už o teritorium perou. Z ryze polních honiteb zkušenosti nemám, ale teritoriálně lze většinu srnců na které se určitou dobu zaměřím poměrně dobře identifikovat. Jsou to ale jenom moje vlastní zkušenosti a nechci podsouvat, že by to tak mělo být i v jiných podmínkách. M.B.

Re: M. Bergman: teorie o možném "obráceném" vývoji ročků je u nás absolutně neověřitelná. Nevím, jak je to v Moravskoslezském kraji, ale u nás se srnčí na zimu stáhne do tlup na holých polích a na jaře s postupující agresivitou starších srnců (ale i srn) se zase postupně roztáhne do letních teritorií. Pouze část srnců II. a III. v.t. obsadí opět loňská teritoria. Někteří zesílivší obsadí atraktivnější, někteří zmizí (silnice...) a někteří podlehnou tlaku silnějších a obsadí jiná, méně atraktivní teritoria. Vzhledem k tomu, že ročci nejsou teritoriální, nedovedu si představit (s výjimkou označení vysílačkami), jak bych prokázal, že tento tříletý šesterák je předloňský paličkář. Jsem schopen jen s vysokou pravděpodobností dedukovat, že tento dvouletý šesterák s mimořádnou délkou a rozlohou je zřejmě ten loňský vysoký roční špičák rovněž s dobrou rozlohou a ve stejné oblasti... Loňské a předloňské paličkáře bych mohl identifikovat snad jen při osobním pohovoru :-). A tak se snažím chovat (lovit) srnce spíš podle toho, co napsal figi. Snad jen s dovětkem, že už Nečas psal, že na podprůměrném těle naroste maximálně průměrná trofej, nikdy nadprůměrná (protože paroží při růstu čerpá stavební látky mj. z kostry). Ale protože my lovíme jen malou část ze stavu srnců, tak na ty průměrné moc nedojde (což může být chyba). Hlavní chovatelské zásahy je však stejně třeba dělat v srnčatech a zejména v srnách.

V pátek mi říkal jeden místní občan, že v potoce za vsí leží srnec, až ho upravím do podoby k focení - hlava je skoro požraná - tak ho vložím do fotogalerie. Patrně se jedná o ročka, ale nechám vás to posoudit. Na jedné straně vidlák, na druhé špičák, jestli roček, tak velká škoda. Změřím i průměr pučnic :-).
Včera jsem viděl mého krále revíru - no medaile z něho asi nebude, je to nepravidelný šesterák, na levé straně má jen vidličku, výška dobrá, tloušťka slušná, ale k medaili to nebude - video ze včerejška http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=382 .

Kdyby se to dlouhodobě celoplošně dělalo jak píše figi, tedy odlovit vše, co není stoprocentně chovné, tak by to bezesporu k výsledkům vedlo, jenže jsou tu plány, jejich plnění a další chovatelské i nechovatelské aspekty. Navíc jakékoliv snížení stavů u srnčí zvěře je dnes velice ošidná věc, protože dnes už je mnoho dalších věcí, co ovlivňují počty srnčí zvěře (a ještě neprůběrně) - doprava, zemědělci, černá zvěř - a to už je často významnější, než ten průběrný lov.
Když se člověk podívá na nějakou přehlídku trofejí, tak z mnoha set kusů je jen pár medailových. Jenže když se to dělá průběrně, tak medailové kusy se málokdy loví, což je samozřejmě zase chyba, takže ani člověk neví, jak v nějakém větším měřítku na tom ta srnčí zvěř vlastně je. Ale v naší honitbě se pár srnců blížících se k medaili jistě vyskytuje, jenže se uloví jeden za 10 let a to většinou jen proto, že je to nějaká rarita a na medaili to v čase lovu ani nevypadalo. Ostatní se nechají zestárnout "kvůli genům" a uloví se až jako staří zpátečnici. Kupodivu se tento jev vyskytuje jen u srnčí zvěře - něco jiného je to u jelenů, kterých je řádově méně, loví se jich méně, tak je o nich větší přehled - tam je zase škoda, že se velice často nenechají dorůst do zralého věku a loví se všichni "pěkní" jeleni.

S oběma předchozími příspěvky lze sice souhlasit, ale jen částečně, protože to je trochu jinak.
Hlavním předpokladem pro silné paroží jsou silné pučnice. Jestli má srneček silné pučnice, je jedno, zda má hmotnost 10 kg nebo 15 kg, vždy bude mít na těchto pučnicích silné parůžky. a ta hmotnost už ovlivní jen to, zda budou více či méně silné, ale silné budou. U ročních srnců se na základě zkušeností hmotností neřídím vůbec, jen a jen parůžky, ty mi ukazují jaké jsou pučnice.
Pokud bych bral jako hlavní parametr hmotnost, nefungovalo by to. Ulovil jsem i paličkáče s hmotností 16,25 kg vyvržený s hlavou a běhy, a přesto paličky, již vytlučené, měří na výšku méně než jeden centimetr, a průměr pučnic je 8 mm. Naopak silní ročci byli často hmotnostně průměrní, nebo i podprůměrní.
Bezstresové prostředí - oba pánové sice neuvedli, jak to přesně myslí, ale předpokládám, že měli na mysli rušení zvěře člověkem a jeho činností v honitbě.
Přitom jde zejména o stres, který je dán počtem (hustotou) zvěře, a "napětím", které z toho plyne. Vždyť je prokázáno, že jeden z prvních znaků "přemnožení" je zvýšený výskyt paličkáčů.
S tím podzimním přikrmováním je to osvědčené, a stačí i samotný oves. Ale zase to není jen tato jediná věc, kterou je nutné v praxi udělat. Především je nutné ulovit všechny špatné kusy, a sáhnout i do těch průměrných V praxi to znamená zvýšený odstřel a mírné snížení stavů. Pak krmit od počátku září. Pokud to takto uděláme, a pokračujeme v odstranění všech nežádoucích kusů, krmíme už jen to dobré, co v honitbě bylo, a velmi rychle vzroste průměrná hmotnost lovených kusů, je to po třech letech o několik kg. A v paroží pak narazíme na hranici, kterou dává genofond naší zvěře. Lze předpokládat, že ve velké části honiteb to bude pod zmíněným bronzem, ale i tak to stojí za to.

Myslím, že jsem to již několikrát jak dříve na webu myslivosti, tak i na tomto fóru psal. Moje (a nejenom moje) poznatky za několik desetiletí u srnčí zvěře. Pro kvalitní parožení jsou podstatné tři předpoklady, a to: 1/ tělesná kondice srnečka v prvním roce věku, 2/ zdroj kvalitní a pestré úživnosti dostupný zejména v podzimním období září-listopad (kdy je nejpodstatnější přikrmování jádrem a dužinou) a 3/ bezstresové prostředí v honitbě. V tomto duchu pak pro púrůběrný odstřel v prvním roce platí dvě kritéria. Jako hlavní kondice (hmotnost) a jako návazné paroží. Hmotnost v prvním roce (kondice) ovlivňüje mimo úživnost podstatně i genetika matky. A zde by právě měl mít významnější roli průběrný lov holé zvěře. M.B.

Panové, seskočme se stromu a nesrovnavejme "Mičurinské šlechtění" srnců p. Scherera s vývojem srnců ve volné přírodě. Podpořil by názor Ivo Ondráčka, pokud se snažíme průběrným odstřelem vyselektovat silné srnce, pak je je třeba také v době , kdy mají kvalitní - medailovou trofej ulovit. Samozřejmě , že ne v třetím roku. Vždyď v běžném MS zase není tolik příležitosti dostat se k povolence na 3 VT a spousta členů není schopna posoudit věk a radějí neloví, aby se náhodou nedostali do průseru. A tak nám kvalitní trofeje zůstavají v podobě shozů v honitbě a my pořád lovíne paličkáře, pak nějakou tu raritu a přestárlé srnce, kteří již toho na hlavě moc nemají. Vrátil by se ještě k tomu šlechtění srnců, jeden můj kolega, který již bohužel není mezi námi se také jednou ujal nalezeného srnečka, kterého odchovával pod domácí kozou. Přesto, že by se dalo říct, že měl dostatečnou péči tak jeho paroží v prvém roce by ho ve volné přírodě předurčilo k odstřelu. Bylo překvapením, co pak nasadil ve druhém a třetím roce. Pokud se mi podaři u jeho manželky najít nějaké fotografie dal by je do fotogalerie.

U nás jsou srnci trofejově spíš průměrní (nejradši bych napsala podprůměrní, ale to bych zas křivdila těm několika málo malinko výjimkám :D takže určit u nich nějaký "vrchol" jde dost těžko. Třeba v roce 2009 ulovil kolega k životnímu jubileu srnce, nerovného osmeráka, věk 6 let, hmotnost 18kg a trofej 130,10 CIC. Lze se jen dohadovat, jestli měl v pěti letech víc nebo míň a co by asi tak měl za rok..
http://www.msblatnice.euweb.cz/fotogalerie/odlov/srnci/a/a.html
Co se týče vzhledu paroží, tak se objevují slušní srnci (pravidelní šesteráci, tmaví, perlení, silné lodyhy, dlouhé výsady...) ale stejně to na medaili většinou není, chybí jim hmotnost. Letos chodí na naši louku taky jeden takový, odhaduju ho na 4-5let a doufám, že ještě rok vydrží, protože si myslím, že by mohl ještě udělat víc. Ale těžko soudit, přijde "blbá doba", hlad, nemoc, paraziti..a bude mít na hlavě ještě míň a někdo ho mázne jako průběrného...

Radku, na myslivost-lovectví přispívám hodně málo, ale jednou jsem tam na takový názor napsal: "ANO, srnci někde trofejově kulminují ve čtyřech letech, protože pěti se nedožijí". Myslím, že nemá cenu tady obsáhle argumentovat, protože vyčerpávajícím způsobem to v Myslivosti popsal Pavel Scherer. Obecně platí, že srnci při hodnocení současnou metodou CIC, kde jedním z důležitých kriterií je hmotnost trofeje s lebkou (a ta s věkem u zdravého srnce jednoznačně roste), kulminují v závislosti na výživných a klimatických podmínkách daného roku v šesti až osmi letech. Jinak zcela souhlasím s Ivem a jeho názorem na lov trofejových srnců včas. Někde mají zavedeno nikoliv po říji, ale "až o říji". Jaký je pak v přenášení genů rozdíl mezi 20. květnem a 20. červencem? Jedna pokládaná srna nebo ani ta ne. Ale zato si srnec stihne urazit dvě výsady... Nejsilnější srnec našeho okresu (156,35 b. CIC) byl osmiletý a lovec má jeho shoz z předchozího roku, který je slabší.

Na myslivost-lovectvi u jedné z fotografií jsem se dočetl v jednom příspěvku, že srnci u nich jsou na trofejovém vrcholu ve 4-5 letech. Co si o tom myslíte? U nás bývají nejlepší srnci spíše až v 6-7 letech - z doslechu déle lovících kolegů.

6 let, více myslím ne.

Neřekla bych, že je moc starý, tipovala bych 5 let.

Co říkáte na nového srnce ve videí, kolik má let:
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=370
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=371

Řekl bych, že je to pravděpodobně stejný srnce, který tam chodil v loni, už tehdy jsem ho hádal na hodně starého:
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=fotografie&id=10677

Nojo Eriko, ale tak taky to není všude valný. Lány sice !místy! rozdělili, ale že by byl nějaký velký pohyb srnčího...Jak říkáš, srnčí vytahuje na samou tmu. Ráno je sice aktivita logicky největší, ale prvního courala se psem bez problému potkám ještě před tím, než se slunce vyhoupne nad horizont. Je to pak vážně skvělá vyhlídka, když víte, že vstanete ve čtyři a v některých úsecích honitby vám 3 z 5ti čekaných zradí nějaký... člověk na procházce.
Jinak tam, kde jsou jeteliny a tráva všeho druhu není jediný kus. Shrnuto podtrženo teď máme dobrých 300ha honitby, kam nemá cenu ani chodit, protože je srnčí staženo u sousedů a není tam vůbec, ale vůbec nic. Srnčí by se tam začlo natahovat právě v těchto dnech, jenže to by to nesměli do týdne posíct. A pak tam bude zase co? No ano, měsíční krajina...Pravda, až na dravce, ti ty strnišťata mají jediní rádi...:)

Ivo, tak to tiše závidím. U nás je to už čtyři roky stejné (dřív nevím, to jsem tu ještě nebyla :-) a sice lán pšenice - lán řepky - lán pšenice - lán pšenice - lán řepky - lán kmínu... Do toho sem tam hrách a kukuřice (které je letos dost málo, prakticky na části revíru, kde loni byly asi čtyři veliké lány je letos jen jeden) Srnčí je zalezlé v řepce nebo leží v obilí, z řepky než vyleze, tak je tma a v obilí když se zvedne, tak buď na horizontu nebo někde uprostřed pole a než dojde třeba na kraj k louce či lesu, je zase tma (a někdy tam ani nejde a jen chodí tím prostředkem sem a tam). Na jednu stranu tu řepku nenávidím (jednak kvůli tomu, že je všechno v ní a člověk pak čumí víceméně na "prázdná" pole a druhak proto, že jako alergik z toho "smradu" trpím) na straně druhé je to prakticky jediná šance, jak si v polním revíru ulovit divočáka :-) (kterého ale za ty 4 roky u nás uloveného stejně zatím nemám :-)

jo jasně ,já ale konkrétně tam jak chodím léta tak vím kde co bylo a kde co je ,souhlasím že srnčí už je fakt noční zvíře ale ten úbytek opravdu je.nevím proč ale je.v některých honitbách v mém okolí kde výš položené pole nebo kde nebyly dobré výnosy jsou teď asi třetím rokem mnohohektarové ttp a dá se říct veškeré přírustky skončí pod sekačkama.

Tady je to ale Martine myšleno jinak.
To, že srnčí mezi pastevními cykly zalehne (odpočinek, ruminace) v krytu je normální, je to její způsob denních cyklů. Jenomže je veliký rozdíl, pozorovat tyto cykly v nikým nerušených místech, kde se prakticky celý den je na co koukat, a v místech běžně rušených, kde vše probíhá také, ale velmi skrytě a na podstatně menším prostoru.
Kolik zvěře se "zvedne" při naháňkách nebo honech není vůbec průkazné. Mnohokrát jsem přemýšlel, jak je možné, že např. v poměrně malém prostoru luk s remízky a mezemi při honu zvedneme a vidíme max. 10 kusů, a přitom jich tam běžně napočítám přes 40.

figi-sakra, odlov je možný. Tahá možná za ucho, ale je možný. To spíš nejde vyrušit zvěř. L a L!

Asi žijeme každý někde jinde, ale pokud se týká srnčích teritotií pod Beskydskými kopci, tak k postupnému poklesu stavů srnčí zvěře v posledních pěti letech beze sporu dochází. Nejedná se o ojedinělou honitbu a nejsme tu žádní "turisté", kteří vyráží do honitby jednou měsíčně. Je to poznatek řady dlouholetých mysliveckých praktiků i profesních lesáků. Samozřejmě, že někde kde loví figi to může být naopak. To ale není důvod zobecňovat závěry o srnčích stavech na jiné oblasti. Osobně také hostuji ve více honitbách a dlouholetými přáteli, kteří k nám jezdí lovit vysokou, jsem každoročně zván na srnčí do různých oblastí ČR. Většinou toho nevyužívám, ale pokud ano, tak za poslední roky slýchám o stavech srnčího i jinde v ČR podobné poznatky jako u nás. Znovu však opakuji, že pokud místní podmínky neznám, pak nebudu ani nechci nikomu vyvracet či potvrzovat, že jeho stavy srnčí zvěře rostou. S čím mohu obecně souhlasit je to, že oproti minulosti dochází k výraznějším přesunům aktivit srnčí z denní na noční dobu. M.B.

Tak já netvrdím, že je to tak všude, ale jsou oblasti, kde ten úbytek je, a jednou z nich je ta naše. Nedivím se, že naši sousedi obrazně řečeno nemůžou v době lovu žádného srnce v lese najít, protože všichni jsou u nás na poli schovaní v řepce a teď už i pšenici - nic jiného zemědělci u jejich lesa v délce 5 km letos nenaseli. Já na tom svém úseku asi 2 km rozhraní lesa a pole, kde je letos všude řepka, mám jistě 10 a více srnců + 20 kusů holé, takže by si člověk mohl říci, jakýpak úbytek. Jenže o kilometr dál na srnčí člověk nenarazí a pozoruji druhým rokem, že ten lokální nárůst počtu je vyloženě jen sezónní záležitost a v tom je úskalí sčítání a přehledu o zvěři - člověk se nemůže být jistý, že na jaře při dramatickém zvýšení uživnosti a zlepšení krytových podmínek tohle srnčí co tam vidím není srnčí z "celého" sousedního lesa. Samozřejmě, v tom lese vždy něco zůstane, ale ty změny zejména v zemědělské krajině jsou z tohoto hlediska tak dramatické, rychlé a významné, že jen těžko, ačkoliv jsem venku každý den několik hodin, můžu odhadnout, kolik té zvěře tam opravdu je. Nicméně v zimních obdobích, kdy už to srnčí obvykle mívá svá stálá místa, je úbytek za ty dvě poslední zimy znát, přitom řepky už se 5 let seje stejné množství, pšenice taky, takže závislost na plodinách není v tomto období až tak rozhodující (což by asi měla). Se srnčím už to je skoro jako se zající, na jaře jich je vidět spousta, na čekané klidně i přes deset kusů a pak přijde podzim a na honě nemůžeme žádného najít - to samé je to se srnčím, což mě také utvrzuje v tom, že to s ním nebude úplně nejlepší. Teď je ho poměrně dost, ale na podzim při lovu holé tam chodí 4 kusy, pak si samozřejmě říkám, jestli si neodstřelím poslední kusy srnčího, co se tam vyskystují. Po posečení když na tom samém úseku, kde teď jsou ti srnci, chodí každý večer kolem 50 divočáků a přes 10 ks dančího, tak tam už pro srnčí bez dobrého krytu jaký je tam na jaře není ani prostorově místo, pak si člověk říká, jestli neubylo srnčího, protože to je logicky vytlačováno do méně příhodných míst, kde se mu méně daří nebo jsou tam další životní úskalí. Takže o tom v podstatě prd vím :-), ale nemám důvod se domnívat, že srnčího je tolik co dříve.
U nás ten pokles je samozřejmě způsoben zvýšením počtu divočáků, daňků, jezevců a dravců zejména motáků, ale i čápu, volavek. Lišek možná lehce ubylo, protože jsme se tomu začali více věnovat a prašivina taky udělala a dělá své. A úbytek způsobuje taky velice výrazně doprava. Před 5 lety, kdy jsem začínal, jsem po silnici přes naši honitbu mohl klidně i šoulat a taky jsem šoulával. Když jsem potkal na tom 1,5 kiláku 5 aut za hodinu bylo to moc, v současné době bych tam šel šoulat jen v případě, že bych chtěl spáchat sebevraždu, a to se nám i statisticky potvrzuje, protože stále více nalezáme sražené srnčí, kolik jich musí být sraženo bez našeho vědomí - 3x tolik - a to přes nás nevede žádný významný silniční tah.
V současné době považuji srnčí za nejohroženější zvěř, protože zajíců už méně nebude (i když to se říkalo i před 20 lety, kdy jich bylo 10x více, než dnes), bažantům se při doplňování stavů z "domácího" chovu nad očekávání dobře daří, divočáků a jezevců je a bude víc a víc. Je smutné, že tradiční česká zvěř jako zajíc a srnčí nejsou v dnešní době tak atraktivní, jako třeba divočáci, čemuž odpovídá i "chovatelský přístup".

Figi, specifikuj prosím tebou pozorovanou a zmiňovanou změnu chování srnčí zvěře.

Dík.

v honitbách kde se ještě před pár lety ulovila jedna max dvě lišky za rok se dnes loví tak 15.přibylo jich strašně.

U nás poměr nebude ani 1:3, řekl bych nejhůř 1:2 a možná ani to ne. Když někde vidím srnu, zpravidla je blízko i srnec.
Úbytek srnčího taky není žádný vymyšlený dojem, ale fakt, alespoň u nás. Sousedi, co platí 250 tisíc ročně za nájem lesní honitby, snížili lov z 12 srnců za rok na 4 - myslíte, že kdyby bylo srnčího dost, že by k tomu přistoupili (v honibě LČR)? A i my jsme šli s plánem lovu dolů. Při chystání přehlídky trofejí tvrdilo nezávisle na sobě několik kolegů z okolí, že příští rok nebude co chystat, protože srnčího i tam ubylo. To, že se pořád loví skoro stejně je bohužel jen neschopnost pružně reagovat na nižší stavy - než se z toho většina probere a zareaguje, už může být pozdě. 30ti a vícehlavé tlupy na podzim už ani na té řepce vidět nejsou, což už taky nebude náhoda.

Tak to prostě napíši poiksté... Pokud plošně neupravíme poměr pohlaví na stav blížící se ideálu (1:1), tedy alespoň 1:1,5, nesnažme se vůbec bavit o průběrném odlovu a kvalitě trofeje. Každá učebnice obsahuje pyramidy výskytu a lovu různých VT při různém poměru pohlaví a tam se každý chtivý srncoznalec dočte, že při současném poměru pohlaví (odhaduji 1:2-3)nelze vůbec docílit kvalitní, popř. jakoukoliv trofej. Jsou výjimky, též u nás, ale ty jen potvrzují pravidlo. L a L!
PS: všem Lovu zdar do nové sezóny

figi - áno,áno,áno.....!To je i moje zkušenost za těch pár let,co mě tady páni nechali dělat to,co mám rád.

Fesoji, právěže bezpečně to nejde vždy poznat na 100%. Slabý roček je jasný. Jakmile je ale tento slabý srneček dvouletý, má velmi mladistvé rysy a jeví se stále spíše jako roček. A to ho provází celý život, stále bude vnímán jako mladší.
Je mnoho naprosto typických kusů, méně už je těch netypických.
Střílel jsem třeba pětiletého tenkého špičáčka 14 cm, hmotnost 9 kg. Vypadal jako roček, choval se ale jako dospělý srnec. Na přečtení a ulovení pár vteřin, lovil jsem na šoulačce v lese. Jsou to přesně ty chvíle, kdy mám pocit, že vidím něco, co je ve skutečnosti něco jiného. Tenkrát jsem pocitem určil 4 roky, a od té doby se mi to potvrdilo už mnohokrát. Proto hodně dám na první dojem.

Silní, výborně založení ročci naopak mají chování starších srnců, a vzhled také.

Nejhorší je, když takového srnce začneš "studovat" - najdeš u něj všechny znaky dvouletka, ani se nenaděješ. Naštěstí díky nízko nastaveným kriteriím chovnosti jsou tito ročci v pohodě chovní, i když se na ně podíváme jako na dvouleté.

Nejhorší je si myslet, že už to umím. Každoročně lovím desítky kusů srnčí zvěře, pravda je, že roky už těch "překvapení " je velmi málo, ale zejména ti největší chcípáčci když dospějí, tam by se člověk seknul i o několik let. Naštěstí to u nich je jedno. Ale na nové věci přicházím pořád. Víme toho a nejen o srnčí zvěři žalostně málo.

Mám pravidlo - ve sporných případech beru jako správný vždy ten nižší věk. Kupodivu to také snad vždycky sedí.

A u těch mimořádně silných je jediná rada - nepodlehnout trofeji.
Ta snad čím je větší, tím silnější " mlhu staroby " kolem srnce vytvoří, a pak i zkušení prohádají tři roky jako nic. "Přání otcem myšlenky" se říká. A platí, že každý z nás nejsnadněji přesvědčí sám sebe.

"Na srncovi se koukej, jak má široký záda. Parůžky si pak můžeš doma prohlížet ještě dvacet, třicet let..." Sice hodně zjednodušená, ale v mnohém pravdivá citace jednoho mého kamaráda. Celková mohutnost postavy, síla krku a tvar hlavy(výraz, chcete-li) jsou tři věci, které mladí srnci v první věkové prostě nemají. Většina červených puntíků na výstavách je za to, že se střelec nechal "vybejkovat" podivnou raritou nebo zpátečníkem. Přeloženo do češtiny mladíkem, který měl tu smůlu, že co do paroží vypadá jako srnec 6+...Že má postavu maďarské vižly, to už střelec v tu chvíli ve stínu paroží snadno přehlédne. Plus když je to ještě oblíbená varianta, tzv. "šedohlav".
Ruku na srdce, já když viděl některé trofeje na loňské výstavě, taky bych asi mačkal bez velkého rozmyšlení a pak bych se nestačil divit!
Tvar paroží, větrníková skvrna, do jisté míry síla kusu, to jsou všechno rozporuplné znaky. Naproti tomu od 2VT je síla krku a míra opatrnosti kusu dost spolehlivým znakem.
PS.: Že se i mistr tesař utne je životní jistota. Taky znám člena hodnotitelské komise, který obeznal a ulovil 3VT srnce a ejhle, tři roky.

Je dobře vidět znaky dvouletého srnce, zejména krk a hlava.

Sám mám metodu takovou, že se vůbec nedívám na paroží, ale osvědčil se mi "první dojem " a posouzení krku, postavy a hlavy. Chování je velmi důležitý znak, ale zejména u mladých. Na paroží se dívám nakonec.

Na zahřátí vkládám již dříve natočeného srnce - http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=78 . Před dvěma lety chodil na vojtěšku tento srnec - tehdy jsem si na první pohled myslel, že je to roček, byl to slabý šesterák, ale jako roček by byl u nás superchovný. Před těmi dvěma léty ale paličkářů bylo vidět minimum, spíše to byli špičáci stejně jako letos (u nás), tak mi to i přišlo možné.
Pak otázkou je, jak bezpečně poznat ročka od dvouletého, máte na to někdo nějaký fígl? On problém 1VT je ten, že u paličkářů není co řešit a dvouleté nikdo neloví, protože si je málokdo jistý, jestli je srnec roček nebo právě dvouletý. A když je už srnec tříletý, už je to zase 2VT, kde se tolik srnců obvykle neloví, pak do toho ještě se zamýchá přístup: vždyť je to šesterák (i když bídný), tak proč ho lovit, ten ještě doroste... a když to není rariťák, tak už na něj nikdy nedojde, nebo možná až bude starý - to je vidět u nás, protože tolik šesteráků je vidět, ale blízkomedailových z nich je pár (2-3).
A s holou je to podobné - srna vodí slabé srnče, ale když v okolí není jiná srna se srnčetem, tak se raději pošetří, co kdyby to byla poslední srna daleko široko. Ale podle mého je lepší je odlovit oba, než neulovit i s tím rizikem, že najednou v jednom místě ubydou hned dva kusy srnčí zvěře.