Myslivecké fórum

Pro Matěje
Matěji, před jakou novelou? To je důležité. Bylo jich několik. Původně, když koupil pozemky od člena HS, tak se stal členem až po prohlášení, že chce být členem HS, dnes když koupí pozemky od člena HS, tak je automaticky členem, pokud neprohlásí opak. Jinak nákupem přičleněných pozemků se stává členem HS až po žádosti a přijetí do HS.
Spojit se může i s nečleny, vlastníky honebních pozemků, ale o zrušení honitby rozhoduje valná hromada HS, tak by musel mít on i ti v sousední honitbě nadpoloviční počet hlasů na valné hromadě, zrušit honitby a založit novou. Není to tak jednoduché, jak si někteří skupovatelé malých pozemků myslí. O honitbě stále rozhoduje HS a jeho valná hromada a je důležitý počet hlasů. Zdraví F.D.

Pro Oldu Vopršala.
K tomuto tématu zde nebudu nic psát, protože to je tak složitá otázka, že ji zde nelze vyřešit. Je zde několik aspektů, které se mohou lišit, případně kombinovat a jsou honitbu od honitby rozličné. Vyjmenuji alespoň základní. Bylo přičlenění provedeno smlouvou s HS, bylo přičlenění z moci úřední, jaká je smlouva o přičlenění, je vůbec apod. V roce 2003, když honitby vznikaly, tak nebyla zkušenost se zákonem a ohledně přičlenění je tam spousta chyb a nesrovnalostí se zákonem, ovšem podle starého správního řádu, pokud honitba nevznikla za pomoci trestného činu, tak se po třech letech od nabytí právní moci proti rozhodnutí o honitbě nelze odvolat. Pokud jsou tam chyby v přičlenění a placení od samého začátku, tak by to musel řešit pouze soud. Oldo na Tvoji otázku zde opravdu nelze jednoznačně a správně odpovědět bez konkrétních znalostí dotčené honitby. Bohužel. Zdraví F.D.

U nás je to tak, jak píše Harald a nejede přes to vlak. Stát toho moc naštěstí u nás nevlastní, tak si také nediktuje. Ale jak se nyní při různých setkáních a diskusích o honitbách a nájemném bavíme, slyšel jsem z různých stran právě o tom dvojím nájemném. To, že stát má přičleněné pozemky a není členem honebního společenstva je jasné a víme i proč. Ti, co si pamatují tvorbu honiteb před desíti lety, nemohla jím být ani obec do doby, než vyšla novela zákona o obcích s příslušným paragrafem a právoplatným členem s hlasovacím právem od té doby mohla a může být. Ale to je již jiná kapitola na diskusi. Mě zajímalo jen to nájemné. Díky všem za odpovědi. Olda

To je mi jasné, pak je otázkou, jestli by "místně obvyklá" neměla být ta tržní, protože podle mého názoru a zkušenosti tady vzniká tlak od těch středně velkých vlastníků půdy, co řádově vlastní desítky až stovky hektarů, na zmenšení výměry honiteb, což je z mysliveckého hlediska blbost. Oni i když se o myslivost nezajímají, tak chtějí jen výhodně pronajmout své pozemky k dané činnosti. A ty tlaky jak víme od pana Nekoli a dalších mediálně známých vlastníků tady jsou a já se jim nedivím. Protože když někdo vlastní už velice slušných 100 hektarů půdy, pak přijde někdo s 1000 hektary, přičlení těch 100 hektarů, vyplatí 3000,- za 30,-/hektar a ten celek jako honitba se pak pronajme za 500 tisíc, pak se tomuto tlaku nemůžu divit ani já, prestože jsem jen "minimálně ekonomicky myslící" jedinec :-). Ale to už jsem se vzdálil o tématu.

Oldo tím, že nejsou členy HS . Je to tak.

Myslím, že tyto státní podniky tak musí činit v rámci "dobrého hospodáře" neboď je tyto částky asi příliš nevytrhnou. Ale korunka ke korunce-:) a hlavně, že nedají nikomu nic zadarmo.

Tyto subjekty nejsou členy HS. Jejich pozemky josu k honitbám přičleňovány a za přičlenění jim náleží náhrada.
§ 30
Přičlenění
(1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.
(2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.
Pokud by tedy HS zahodilo ty složenky a oznámilo státní správě, že se nedohodl se tím a tím subjektem, státní správa by musela rozhodnout. Jak by rozhodla to nevím. Myslím že vetšinou například Lesům ČR většina HS radši zaplatí větší náhradu za HA, než pak platit víc za škody.