Myslivecké fórum

Lovu zdar. Při vyvrhování jsem nic nezjistil, spíš nic moc nezjišťoval. Bulkařku jsem si jako zvěřinu koupil a z kulinářského hlediska nic moc. Srna dle mého odhadu tak 9 let, prostě stará herka. Manželka potřebovala maso na guláš pro kolegy z práce, tak si pochutnají.

Dnes jsem vyrazil k řepce na lišky. Pěkně o půl deváté, kdy už bylo po odpoledním pařáku trošičku líp. Se sebezapřením jsem se prodral po "pěšině" skrz řepkové pole k posedu. Sednu a během minuty začali zdola od rybníka řvát táborníci. Podle úrovně konverzace zřejmě deváťáci zapíjeli konec základky. Slezl jsem a s tichým nadáváním šel o 300m dál na druhou loučku. Vylezu na posed sedím minutu...a od města se nese zběsilé mlácení do bubnů z jakési zábavy. Opět slézám, opět nedávám, tentokrát už docela nahlas. Z představy, že se v tom dusnu a vedru budu drát skrz řepku nahoru a pak ještě výš na horní louku, je mi mdlo. Na horní louku jsem dolezl polomrtvý, vyškrábal se na zbrusu nový žebřík a děkoval větříčku, že ze mě vyfouká nastřádané teplo. Sedím dvacet minut, nic, jen v dálce beká srnec. Pak mrknu doprava za pás obilí k bramborám. A vida - za obilím vidím přicházet zrzavý hřbet. Tečku jsem usadil zrovna tak akorát když kmotra zvedla hlavu. Moje oblíbené RC 3,91mm vyklepaly klasy a liška zmizla. Jindy bych zůstal sedět, ale protože nevidím účinky rány, raděj jsem slezl a šel pro ní. Velice silné letošní lišče zůstalo v ohni (fenka). Úlomek, chvilku postát, lišku k noze posedu a povinná sms kamarádům, že se zadařilo. Sedím ještě do tmy, ale už nic. Ale co bych ještě taky víc mohl chtít, že...
Ps.: Ty nové pruhy plodin jsou skvělé - být tam pouze lán brambor, neviděl bych nic. Takhle tam máme 10m široký pruh obilí a k bramborám je metr a půl mezera holé hlíny. A právě tam se mi lištička tak krásně vystavila.
Pps.: Za tento kalendářní měsíc celkem sedmá viděná liška. To už asi jen tak nepřekonám...! Lovu zdar!

Tak ráno druhá čekaná na obeznaného ročka, jdu na žebřík na stromě s výhledem do kmínu. Je to posed tak trochu "o hubu" (není už nejmladší a taky je tam nutný dost balanc při usednutí a pak při odchodu, resp. před lezením dolů), ale zas krásně vysoko :-) Srna a srnec z minule (starý pán, na jedné straně mizerný šesterák, na druhé asi jen špice?), pak srna v místech, kde byl minule ten roček a nakonec velmi dobrý srnec šesterák. Před půl šestou lezu dolů, slunko už hřeje docela dost, v kmínu nevidím ani jednu hlavu, tak zkusím les, tam bude ještě chládek. Mám v plánu zajít okouknout louku a pak to vzít podél lesa pro trofej padlého srnce (objeven při usazování nové kazatelny, nerovný vidlák cca 5-6 let). Jsem asi 30 kroků od louky a vidím v pšenici srnčí hlavu - jen tak zběžně kouknu dalekohledem a on je to odstřelový roček! Špičky ještě nižší než ten, na kterého chodím (nebo jsem ho minule blbě přečetla a je to on??) Stojím v lese, krom šouláku je všude milion suchého listí a srnci kouká z pšenice jen třičtvrtě hlavy :-( Ale tuším, že vyleze na louku a taky ano. Dojde mi krásně do mezery mezi stromy, jenže já blb nechtěla střílet z volné ruky (přitom to bylo jen nějakých 35-40 metrů!) a než "rozkopnu" vidličku, srnčekovi se něco nezazdálo a odskočil do kraje lesa. To by ještě nevadilo, mám ho o něco blíž, jenže zas za terénní vlnou, takže vidím jen kousek hřbetu :-( Potřebovala bych udělat dva kroky dopředu - jednak strom jako opora a taky bych byla výš a tudíž viděla komoru..) ale ani to nezkouším, vrstva listí a větví by mě okamžitě prozradila. Srnec popojde pár krůčků zpátky k louce a zmizí mi za vysokou trávou. Nakukuju, jestli nevyleze zpátky na louku a on se najednou jako duch zjeví přede mnou tak na tři metry :-) Obešel hranu lesa a šípkový keř a chtěl jít po mém vyhrabaném chodníčku.. To už samozřejmě nevydrží, vítr mám sice super, ale stejně mu jako "nový strom" připadám podezřelá a odskakuje. Škoda no. Asi to prostě neumím :-) Možná jsem to měla zkusit z volné ruky když vylezl z toho obilí a na chvíli se zastavil na louce, no, kdo se bojí, nesmí do lesa :-( Ale ten tam někde bude, tak mu dám pár dní na uklidnění a zkusím se na něj vypravit znovu.
Jedu domů po šesté hodině a v obilí sotva 10m od cesty stojí srnec jak socha, míjím ho a otevřeným okýnkem auta zdravím "Čau srnec!" a jedu dál a on stojí, ani slechem nemrskne, jen koulí světly podle toho, jak projíždím! Neskutečné, to se mi ještě nestalo. Dokonce jsem uvažovala, jestli to není nějaká atrapa :-) Zajímavý srnec, na jedné straně špice s krátkou přední výsadou, na druhé jen špic, výška obojího těsně pod slecha. Bleskový odhad že ani roček a nejspíš ani dvouletý to není. Mám podezření, jestli to není ten loňský "tenký" špičák (zároveň se slechy, možná kousek nad), kterého jsem držela v kříži ale nakonec nechala být z obavy, že je roční, ikdyž jsem byla spíš přesvědčená, že je dvouletý..
Honzo Lovu zdar, u nás jsem se zatím nesetkala se srnou s parůžky. P.Drmota ve své publikaci o srnčí zvěři uvádí, že někdy tyto srny mohou vodit srnčata. Příčiny bývají různé, cituji: záněty samičích pohlavních orgánů, nedostatečně vyvinuté pohlavní ústrojí, vysoký věk, hermafroditismus. Konec citace.
Neobjevil jsi nějakou zvláštnost při vyvrhování, třeba zakrnělé ráže v břišní dutině, absence dělohy a vejčníků apod.? A jaký byl věk?

Mě obecně lidi nevadí, když se chovají slušně, tiše a nelezou kam nemají. Ale fakt mě dokáže vytočit, když sedím (nebo jdu) v místech, které považuji za odlehlé a klidné a najednou se tam v pět ráno zjeví cyklista nebo běžec.. A nedej bože když není sám ale jsou min. dva, to je pak potřeba si všechno důležitého říct a "uřvat" to na sebe, takže vždy slyším všechno (co mě vůbec nezajímá) do detailu mnohem dřív, než se dotyční objeví a ještě dlouho poté, co mi zmizí z dohledu..

Eriko, přesně tak - 200m za městem udělat sedmimetrovou zeď, aby nám ty lidi pořád nelezli do revíru!!!:) Já su z toho kolikrát už taky na mrtvici, kolik desítek čekaných člověku couralové (se psama) překazí.
Před třemi lety nám tu uzavřeli 2km úsek silnice, kvůli vyfrézování a novému asfaltu. Žádní turisti, žádná auta, žádní cyklisti - Fantazie! Zvěř se okamžitě přizpůsobila novému a pořádku a člověk mohl vyrazit v kteroukoli denní hodinu a stále viděl pasoucí se zvěř. Pak to otevřeli a od půl šesté od rána do 21:30 do večera opět měsíční krajina.

Dnes jsem byl opět u rybníka okukovat srnečka, kterého jsem viděl včera. Přišel zase, ale napoprvé mi ho zradily cyklisty a na podruhé zahnal divočák. Řekl bych, že je to tříletý skoro špičák nebo nevýrazný vidlák, nic extra chovného. Po deváté se v rybníce objevila bachyně a šla pít, pak zmizela a byl zase klid, tak jsem se šel podívat do pšenice na horizont. V podzimním ječmenu stál ještě pořád roční vidlák, kterého jsem viděl, když jsem přicházel. V pšenici starý srnec jako včera hooodně daleko. Za šera se od lesa blížili dva daňci, ten hnědý z minula a s ním další černý velice slušný špičák. To už jsem se šoulal k autu, když jsem došel na cestu k posedu, tak na cestě stáli dvě bachyně z rybníka, dnes vyšli až o 3/4 na deset. Tak nevím, jestli zítra mám jít do třetice zkusit toho srnce, nebo už jít na měsíček na moje divočáky na vnadiště - uvidím zítra, pač dvě noci divočáci na vnadišti nebyli, asi začíná dozrávat obilí a jako každý rok ze dne na den v tento čas přestanou vnadiště navštěvovat a nepohne s nima žádná dobrota.

Dnes jsem započal stavbu pojízdné kazatelny, lépe řečeno jsem zaúkoloval lidi, aneb dejte mě lidi a já to udělám :-). Ale do svařování se mi samotnýmu pouštět nechce. Základem bude takový menší vozík za traktor, na to navaříme do výšky podlahy 1,5 metru konstrukci a na to boudu, až budu mít konstrukci, tak sem hodím nějakou fotku.

Tak dnes jsem vyrazil ve 20 hodin na lišku. Sedím asi 15 minut a přiběhly dva kusy srnčího. Jeden z nich paličkáč. Neváhám a beru flintu a střílím. Dál už to byla rutina. Stříleno 7x64 Geco TM, zadní komora vstřel, plecko výstřel. Srdce rozbité a částečně i játra. Srneček zůstal v ohni. Bez hlavy a běhů měl 11 kg. Letos 3. paličkáč a celkem 5. srnec.

Tak jsem si dneska vyrazil na druhou stranu revíru. Sednu na posed, hodinu koukám, nikde nic. Jediné rozptýlení je strniště o půl kilometru dál, od kterého mě dělí lán řepky. Tam je aspoň živo. Jedna srna, pak druhá srna, zajíc, třetí srna, zase zajíc... Pak kocour. Pak liška. Proč ne že? S liškama se u nás letos roztrhl pytel, především s těma "za sedmero poli a sedmero řekami". No dobře - tak teda za jedním polem a jedním potokem, ale stejně... Tož jsem doběhl k autu, obkroužil lán, čapl vysokou trojnožku a svižně(pomaličku) upaloval(šoulal) za liškou. Když jsem konečně došoulal na ranu, začly na kmotru dorážet čejky. A milá kmotra se jala prohánět je po strništi jako hravé štěňátko. Nakonec zmizla v řepce a bylo vymalováno. Tenhle měsíc už potřetí stejná situace, jen pokaždé úplně jinde: Liška v dálce, metu za ní a ona se odčáruje kamsi dopryč(a to jsem ani jednu nezradil). Za poslední tři týdny jsem viděl víc lišek, než za poslední dva roky dohromady! Už jen aby se dostavily na vzdálenost pod 200m a můžu se s nima začít o něčem bavit...

To: Josef H. Úplně jsem čekal, že ten inriminovaný předmět v ruce bude ňadro dmoucí :-):-):-). To by byl teprve fofr. Manželka jednou v tlaku potřebovala čůrat, tak nás nechala přejít tak 10 metrů, přičapla a lončák jí přeběhl tak 1m před. Ani nepípla a zavolala, až když byla oblečená, jinak by byla na výřadu i s prasetem :-).

Tak já když lovil svého druhého divočáka v září roku 2009, tak jsem taky přišel už znaven na kazatelnu, kde jsem ležel po celou dobu na lavičce tak, že jsem ven neviděl a jen poslouchal okolí. Když už jsem byl z toho celej zlámanej a už jsem byl naposlouchanej :-) dost a dost a byl jsem rozhodnut jít spát domů, tak najednou z ničeho nic snad z nebe spadlí divočáci :-) ryli přímo pod kazatelnou tak blízko - asi 10 m - že jsem kvůli úhlu nemohl ani střílet. Když poodešli kousek dál a já konečně našel jedno sele v puškohledu a zmáčkl spoušť, tak jsem měl pro změnu zajištěno a než jsem se probudil, divočáci přeběhli do vedlejší okna, načež jsem při přendávání flinty z okna do okna ještě celý rozespalý způsobil hlavní takový rámusu, že to muselo být slyšet až v Brně na Špilasu, ale divočáci pořád chodili, jakože nic, tak pak jsem ulovil jedno sele, co zůstalo kupodivu v podsatě v ohni a jen odskočilo do přilehlých ostružin, ale z prvu jsem si myslel, že jsem je minul, pač vidět nikde nebylo a ani nijak výrazně neodkazovalo, takže lovecké situace jsou opravdu různé :-), ale tehdá svítil velice slušně měsíc, to jsem si jist, navíc to bylo na pšeničném strništi. Když je tma jak v pytli je tma jak v pytli, aspoň na gauču, ale tam to většinou nevadí, naopak to mnohdy bývá ku prospěchu věci :-).

Člověče Radku,to já si dokonce pamatuju,co jsem držel v ruce,když jsem před skoro třiceti léty ulovil své první.Bylo to na naháňce a zrovna jsem čůral,když běželo okolo.No a kdybys jakožto sváteční,gaučový lovec,masař a bouchal nevěděl,jak vypadá třebas Bordík,najdu nějakou fotku a pošlu ti ji!(Jo,to prase jsem tenkrát střelil ruskou dvojkou a S-Ballem,abyste si nemysleli,že jsem lovil nějakým nepovoleným způsobem.)

A už se do mě pustili i tady :-).
No mě přišlo divné, že lovci divočáka osvítil měsíc, když tu noc na území ČR nesvítil, tak jsem myslel, jestli se třeba lovec nesekl v roce, pak už by to možné bylo, a napsal jsem mu alternativy, za kterých by bylo možné, aby mu v daný den/noc divočáka měsíc osvítil :-). Dále je podivné, že si lovec nepamatuje podmínky lovu svého prvního divočáka - to já si je pamatuju poměrně dobře a je to "už" 5 let. Místo ztravitelného vysvětlení jsem byl ale napaden a odhalen :-), že jsem hnidopich a že myslivost provozuji z gauče :-), a dále jsem se dozvěděl, že za takovýchto podmínek - tedy jasné jarní bezměsíční noci - je v puškohledu Leupold něco vidět, o čemž pochybuji, ale můžu se mílit. Z čehož plyne poučení - příští puškohled bude Leupold, protože v něm měsíc osvětluje divočáky každou noc, což by se mi taky hodilo :-)
A úlovky sem obvykle nevystavuju proto, abych nemusel poslouchat, že úlovek v době focení nemá úlomek, že neleží na správné straně, že je na něm vidět tohle nebo ono, prostě aby někdo neměl důvod šťourat. Navíc na tradice nejsem zase tak hrr, takže když ulovím divočáka obvyklých několik desítek až stovek metrů od nejbližší dřeviny, tak neběžím tu dálku ke stromu proto, abych si ulomil větvičku a dal za klobouk, když to nikdo neuvidí - ale jsem MASAŘ a BOUCHAL z gauče, takže se tomu nemůžete divit :-).

Dnes jsem si přečetl zajímavou diskuzi na myslivost-lovectví. Kde jsem se dočetl, že se dá lovit při svitu měsíce i když byl skoro v novu. A dále, že Radek Ch. leží pouze na gauči a nerozumí tomu (myslivosti) :-) hodně jsem se pobavil. Tak Radku a karty na stůl, jak je to s tím gaučem a všemí fotografiemi co zde prezentuješ :-)

Fesoj,u nás byla prasata vždycky a srnčí taky,to až teď ,tak dva tři roky zpátky ubývá kvapem.Ale-včera jsem se u očaře sešel s bývalým kolegou,který mi vyprávěl,jak z posedu sledoval dva lončáky,kterak jak honící psi naháněli srnu,z níž visela placenta.Jak asi dopadlo novorozené srnče raději nedomyslet.

Dnes ráno jsem opět pásl prasátka na známém místě, krom 2 mých starých známých vodících bachyní se tam objevila kousek stranou ještě jedna, větší, než ty dvě. Selata se ve vysoké trávě spočítat nedala. Ale hlavou mi vrtá něco jiného. Ledaskdo hořekuje nad úbytkem srnčího. Já to sice zatím nepozoroval, dnes jsem v louce na různých místech opět viděl habaděj kusů - ale ani jedno srnče ! Kolem kazatelny mi chodila srna s výrazným plným vemínkem, ale miminko nikde. Já vím, tráva je vysoká, srnčata mohou být odložená - ale že bych po několika vycházkách aspoň 1 nezahlédl, to je na pováženou... Že by se na nich podepsala ta prasečí sqadra, která se zde nejspíš usídlila dlouhodobě ?

Dnes jsem šel po ránu ověřit nástřel po přechodu ze střeliva SB SPCE 11,7 g na SB SP 11,7 g v ráži 308W. Chodí to pomalu stejně, na 100m SP šlo o 1-2 cm níže což jsem nechal, neboď SPCE bylo nastřelováno na +3 cm. Opět se ověřila česká kvalita. Poté jsem zkusil ještě střelbu ve stoje a v leže a opět jsem zjistil, že pro mne nemá cenu střílet v těchto pozicích na menší zvěř (lišku, kunu, ap.), zásah by byla spíše náhoda. Hůl jsem nechal doma, ale to bude podobné. Jsem hold asi posedový typ.

Tak jsem byla venku předevčírem (včera jsem lítala jak hadr na holi, uklidit jedno seno, dojet pro druhé seno, k tomu zvířectvo... utahaná jak pes jsem měla náladu tak akorát na kafe a postel :-) Řepkou se mi chodí čím dál jednodušeji, jednak "chodníček" udržuju já a taky mi s tím pomáhají divočáci. Zpátky už ale chodím kolejákem pšenice, potmě by mě do řepky (krom dosledu) nikdo nedostal ani za zlatýho jelena :D Sedím od osmi, je krásně, větříček pofukuje ale srnec nikde. Před půl desátou vytahuje z lesa srna, pořád se ohlíží, tak čekám, že za ní půjde ten můj srnec, ale nic. Dlouhou chvíli si krátím tím, že nakouknu i doleva (vesměs zbytečné, protože přímo tam jde vítr) a za stromy vidím rezavý pohyb. Zaměřím pozornost v očekávání srnčího a ona to liška! Rychlá prohlídka (co mi větvě a keře umožňují) a mám jasno - je to lišče. Srnec už stejně nepřijde a ikdyby, už bych ho hůř četla (a na "možná by to mohl být on" nestřílím..) a tak beru kulovnici a lišče vedu v kříži. Je to asi 70m přes řepku (ale sedím na vysokém žebříku), pak je potok lemovaný stromy a keři. Čekám, jestli lišče popojde do nějaké mezery, kam by se dalo vystřelit, pochoduje po posečené louce, sem tam poskočí. Za chvíli se opravdu objeví v mezeře větví a s tichou myšlenkou "Je mi tě líto, ale nemůžete zůstat v revíru všechny.." večerem houkne rána a pak už jen dalekohledem kontroluji ležící rezavou skvrnku. Moc se mi nechce, ale lezu dolů a jdu pro něj (ze stejného důvodu, jako návraty k autu - potmě už bych tu řepku nepřelezla :D Chvíli ho nemůžu najít, ale pak už ho mám. Překvapuje mě, jak je malé (asi jako tříčtvrteční zajíc), sama sobě se divím, že jsem ho vůbec trefila (a dokonce i tam, kam jsem mířila), překvapuje mě i že není prakticky rozbité (poloplášť 11,7 Vlašim v třistaosmě kupodivu hodně šetrné :-) Nemám z tohoto úlovku ani z poloviny takovou radost, jako by asi každý "právodatný" myslivec měl, spíš to beru jako nutné zlo. Dospělé lišky budou mít ode mě ještě dva týdny klid. Lovu zdar.

Právě jsem viděl v tv reklamu na Era a hlavní roli tam hraje border terier :-), já věděl, že tohle plemeno udělá jednou díru do světa šoubiznisu :-).
Jinak poslední dva večery na čekané celkem mrtvo, udeřilo teplo a srnčímu ani dančímu se nějak nechce z večera vycházet. Včera jsem sedl na svou kazatelnu, o čtvrt na devět začali divočáci kvičet v řepce u lesa, ale zdálo se mi, že jdou doleva. Tak jsem před devátou slezl a šel o kazatelnu a 200 m dál. Po vyšplhání na kazatelnu na křižovatce jsem kouknul do vedlejšího lánu a 70 m daleko kde je to porytý a porost nízký stáli dva divočáci a honila se tam selata. Vítr šel přímo k nim, ale evidentně jsem jim nijak výrazně nevadil. Ti původní divočáci párkrát zakvičeli, ale vydali se zase pro změnu doprava k mé kazatelně, ale do půl desáte jsem je nikde poblíž neviděl, tak jsem to zabalil. Divočáků je všude dost, ale nejsou vidět. Od příšítho týdne budu u vnadiště sedět dýl do tmy a třeba se jich dočkám, ale nejdříve musím ulovit nějakýho toho srnca :-).

Jo jo, není nad to, když člověk stráví celou dobu lovu srnců naháněním jednoho kusu na jednom místě v revíru :-) Předloni mě čtyřletý špičák (s jedním parůžkem ulomeným) "stál" 15 čekaných, z toho poslední čtyři v kolejáku pšenice :-) (a to jsem ho viděla pokaždé, ale byl moc daleko) Mám holt tu "nevýhodu", že jak objevím zajímavého srnce, tak mi nedá spát a lezu furt na to jedno místo, ikdyž bych moc ráda šla aspoň občas jinam, stejně nakonec jsem pořád tam :-) Letos mám obeznané takové zajímavé tři (tenhle špičák, pak vidlák s druhým parůžkem jak mufloní růžek a šavlovitý zpátečný "skoro"šesterák), na hákovitého vidláka (má jen zadní výsadu zahnutou dolů jak harpunu) jsem mohla střílet ten večer, co jsem ho obeznala, no nechala jsem ho a od té doby ho neviděla (a čekala na něj asi 5x), šavlák má čas, ten se od pšenice/kmínu nehne a špičák zatím uniká, takže to mám letos veselé :-)

Strejdo, je to tak, ale někdy už si říkám "Já se na to můžu vykašlat!!! Už nejdu!" A stejně druhý den jsem jak na trní už od rána.. :-)
Včera, abych neměla nějaké stresy, že sedím tady a co když je srnec tam a jestli jsem si neměla sednout tam, ale co kdyby srnec šel sem... se milostpán neukázal vůbec :-( Zajíc na každém kroku, kuna mi proběhla kolem žebříku (na předminulé čekané hnala nádherná veliká medovka za zajícem, ale brzo to vzdala a vrátila se do lesa a ušák se pak vydal stejným směrem za ní :-), jedna srna, srnec na "ostrůvku" v obilí (vyvýšený "hrbatý" plac asi 30x10m kamení+tráva+drny), se stmíváním pak dva srnci tamtéž (ale můj mezi nimi myslím si nebyl) a varovné zavrčení bachny z řepky kousek za zády.. Tam jsem šla řepkou (abych si nezradila srnce, který by měl podle všech předpokladů a dosavadních zkušeností ležet v pšenici), zpátky bych tudy nešla ani kdyby mě mučili, takže kolejákem obilí pěkně "bezpečných" 20 metrů od řepky :-))) Tak zase dnes..? Zítra..? :-)))

Honzo,závist se mnou cloumá :-) u nás je to před námi,boj to bude :-(

Tak přesné určení věku "mého" špičáka se opět odkládá, nevím jak to ten srnec dělá, ale úplně mi asi leze do hlavy - posuďte sami. Terén příjemný, rybník, vedle něj řepka a vedle pšenice. Nahoře cesta lemovaná stromy, dole lem stromů a za nimi další řepka. Žebřík na stromě s výhledem přesně řepka-obilí, totéž nahoře u cesty, jen trochu dál od řepky. Vítr fouká dole do řepky, nahoře do obilí. Dvakrát sedím dole a dvakrát je srnec mimo bezpečnou ránu nahoře. Tož včera usedám na horní žebřík a kde myslíte že byl pan srnec? Ano, zalehlý v obilí asi 70m od DOLNÍHO žebříku, v půl deváté se jako obvykle zvedl a pomalu došel k řepce, krásně se postavil na široko a s pohledem na onen žebřík jakoby říkal "Ahoj Eri! Jooo vlastně ty tady nejsi, ty na mě čekáš nahoře.." :-))) Do tmy se nehne, střílet nejde (jednak z něj vidím sotva čtvrt hřbetu a hlavu, druhak je to dálka dálkovatá - moje max. bylo zatím 150m ale ve skoro holém terénu, tohle bylo mnohem dál a vysoké obilí+vysoká hustá řepka, takže nelze :-(
Mladičký šesterák mi zato přišel až pod žebřík, otloukl všechny větve (už jsem čekala že se pustí i do stojek žebře :-) a já jela v deset s prázdnou dom.
Dneska půjdu na spodní žebřík a běda jak bude srnec nahoře! Doufám, že budu doma se srncem dřív než začne první poločas :-)))
Lovu zdar všem úspěšným.

Dnes ráno na mě Diana byla hodná, sám nevím proč si to zasloužím. V 5:35 ulovena lončáčka, 43kg vyvržený s hlavou a běhy. Nevím, kde berete ty do třiceti kg, když já prase pod 40kg neviděl kromě markazínů už skoro půl roku. Příběh dodám k fotce během zítřka.

Člověče,fotečka bude až zítra a s vybělenou hlavou. Kluk si odvezl foták na školní výlet a já už ho vařím... V mém mysliveckém srdci ,jak já říkám,je to průběrný "tuctový srnec", který se lový na svatby nebo koncem září. Je 4.letý, to už vím přesně protože jsem mu slil první vodu vaření. Hele, je to takový srnec, na kterého bych dneska asi nezmáčkl. Sice odstřelový, ale není podle mého gusta... Kdo je trochu mylivec, ví o čem mluvím .... Holt ,o říji budu chodit s "dvojkou" a po hřivnáčích..... asi tak.

Jendo Lovu zdar! Už umíš vkládat fotky, tak ho předveď!
Já jsem včera seděl na kazatelně uprostřed polí u malého remízku. Testoval jsem nový dalekohled Fomei 10x42 ze čtenářské soutěže. Desetinásobné zvětšení příjemné, naopak se dá zaostřit až na 2,5 metru, což jsem ocenil, když mi na vedlejší ptáčnici přilétl nádherný sameček žluvy. Bohužel už mi chyběla tak půlvteřina k vyfocení - zaostřeno už bylo, ale pak mu došla trpělivost. Škoda, mohla to být hezká fotka. Na dálku v pšenici 7 srn a tři známí srnci, nic k odstřelu. Za šera už samozřejmě průměr objektivu nic moc. Ale na courání za srnci se dalekohled uplatní. Jen na něj dám standardní kožený řemínek. Na pružném se pohupuje a šustí o bundu.

Včera jsem na čekané před půl desátou ulovil srnce. 5.letý zpátečník asi s centimetrovými výsadami a výškou paroží cca 8 cm nad slecha. Střílel jsem na posečené louce,z posedu ,asi na 80 metrů, kulí 8x64S, SPCE. Zůstal v ráně. Lovu zdar.

Včera jsem vyrazil po sedmé na čekanou, bylo oblačno, ale na poslední dny poměrně sucho, tak jsem se rozhoupal jít omrknout srnce k lesu, možná i do lesa :-). Po zaparkování jsem nejprve vyhnal kolegu z posedu, prej tam stejně nic nebylo :-), než jsme hodili řeč, obloha se zatáhla. Tak jsme se rozloučili a já mazal na Přestěhovanou kazatelnu na kraj lesa. Chvíli po příchodu vytáhne z levé strany srna a pak i již zde mnou publikovaný srnec s dlouhým parožím, kterého už jsem viděl od auta. Po chvíli z potoka šel další srnec, obešel kazatelnu a vyšel přímo před ní na pole. Bouřka nakonec nešla moc bokem, jak jsem doufal, tak začalo celkem slušně foukat a pršet, ještě že jsem byl na velice dobře postavené kazatelně (jsem ji stavěl sám, tak ta špatně postavená být ani nemůže :-)). Po dešti se z lesa začalo vynořovat srnčí jako houby po dešti - srnec s vysokým parožím se vrátil, nahoře další dva noví srnci - mladý srnec a pak patrně starší vidlák, který všechny ostatní srnce pěkně proháněl a nakonec se dal i do souboje s tím mým domácím s vysokým parožím. Vpravo pak vyšel na chviličku ještě další mladý srnec. Za večer jsem viděl 6 srnců a 4 srny, jedna vodila letošní srnče. Než jsem šel v půl desáté domů, už zase bylo jasno, takže nakonec velice pěkný večer.

Včera jsme s kolegou po odpoledním dosti intenzivním dešti zavěšovali alobaly na pruty okolo jetele, který včera zčásti poesekali a dnes zřejmě pokračují. Pes mi vystavil jednoho zalehlého srnce, v dáli se zvedly dvě srny a další srnec. Srnče jsme nepotkali a doufám, že jsme aspoň nějaké to srnče tímto, byť malým, opatřením zachránili.Mokří jak myši jsme jeli k domovu s vědomím, že jsme alespoň něco udělali pro jejich záchranu.

To Ivo: Také mě to dost překvapilo a o to více zasáhlo, pan Prof. Hromas byl největší osobnost myslivosti a ochrany přírody jakou jsme měli. Byl to člověk celosvětového formátu, člověk prosazující tradice a českou myslivost ve světě, vědec, odborník, praktik.....bude tu po něm nezalepitelná díra.... čest jeho památce, poslední salvu, sbohem....a nezanedbatelné Lovu zdar! BA

Včera se mnou dvakrát za jeden večer tak vydrbal průběrný špičák, že ani nemám chuť se o tom rozepisovat :-) A to jsem naněj skoro třičtvrtě hodiny čekala, až se milostpán zvedne z obilí.. No nic, dnes je taky den a zítra a pozítří... To by bylo, za ten včerejšek to má u mě spočítané :-)

Přeji Lovu zdar všem úspěšným lovcům a pokud se chcete pobavit a nebo trochu bát, tak dnes vložím do článků zážitek z pátečního lovu. Ulovil jsem sele 15kg ,celkem bez problémů, ale co se dělo potom byl horor. Zdar Karel

Už vím,proč měly čuňky-zlaté štětinky tu dietní pauzu!Objevily kryté krmeliště,kam jsem před měsícem dovezl káru krmení!A než ho vyžraly,nechodily papat ke mně.Ať jim slouží...

Jo jo,cizí řeči bývají někdy problém...Už jsem měl obavy,co se "mojí" tlupě stalo,dva dny dieta,až dnes vyluxováno.Ale večer to holky napravily a přivedly mi ukázat děti už před třičtvrtě na deset.Opravdu je tam bílé sele a má na sobě 7 černých flíčků.A ještě má jednoho hodně světlého sourozence,ale jen z jedné strany!Že by pierot?Tomu flekáčí budu říkat "sedm černých teček".Zítra jim zas donesu gáblíček a protože pokašlávají(zřejmě Metastrongylus),mohl bych je zkusit odčervit,samozřejmě zdarma,jak je v této zemi u lékařské péče pro černou zvykem.Spokojen odcházím spát.

Po včerejším slejváku jsem dnes ráno vyrazil ven, ale dost pozdě, ke kazatelně jsem došel až kolem půl páté. V louce v protisvahu dva černé fleky. Prasátka... Tak honem nahoru a snažím se je přečíst. Je to dost daleko, asi 300 m, sice by se k nim dalo došoulat, ale podle velikosti a toho, že nejsou přebarvená, soudím na bachyně a tak jen pozoruji. Po delší době zahlédnu v nižší trávě něco zrzavého. Selata. Ale kolik jich je, ne a ne zjistit. Pasu je až do půl osmé, kdy odcházejí do muldy a teprve tehdy zjišťuji, že jedna bachna má 5 potomků a druhá 6, o dost větších - jenže pekáčových rozměrů stále ještě nedosahujících. Mezitím pozoruji srnčí. Tam srna se srnčetem, tam zas srna jako kule, támhle srnec se srnou, onde honí starý srnec mladíčka špičáka, pořád je na co koukat, jenže nic k odstřelu - tedy ten starý špícr by byl lovný, ten náznakový šesterák taky, ale ti mají dost času, pátrám po nějakém paličkáři /vloni jsem z této kazatelny střelil 2/, ale dnes nic, aspoň z těch kusů, které dokážu přečíst. Celkem jsem viděl nejméně 10 kusů srnčí zvěře, možná víc - ve vysoké trávě se každou chvíli nějaký kus ukáže a hned zas ztratí. Když k tomu přičtu asi 10 hřivnáčů na drátech vysokého napětí, nebylo toho za jedno ráno k vidění zrovna málo. A po návratu domů mne žena vybízí k lovu beze zbraně - na včera posekané zahradě málem šlápla na půlmetrovou zmiji. Ale ta na mne nepočkala. Tak jako tak, musím ji co nejdřív chytit a odnést někam jinam, aby se kamarádila s vnoučaty, o to moc nestojím...

Po včerejším debaklu 4:1 (typoval jsem 5:0) jsem si šel na dvě hodinky lehnout. V jednu jsem vstal a šli jsme s kamrádem okouknout pole brambor, které navštěvují divočáci. Do půl třetí nic. Začalo pršet, tak jsme sbalili saky paky a vyjeli jsme zkontrolovat kachny, které jsme včera vypouštěli na rybník jestli, už nejsou na výřadu od škodné... Všechny v pořádku, ještě pohádku na dobrou noc jsme jim přečetli a alou domů. Jen jsem si posteskl, že jsme ani dnes neviděli orgány ministerstva vnitra. Po příjezdu do města ejhle, naproti nám auto bez světel, jede si jak vítěz, tak probliknutí, aby si ten šašek rozvítil a hádejte kdo to byl?? :-) orgány asi dostali rozkaz šetřit elektřinou tak si to vzali k srdci a přestali svítit i u aut. Lovu zdar všem úspěšným lovcům

dnes ve tři ráno u nás přestalo pršet,povídám si no co stejně nemůžu spát tak vyrazím do lesa náhoda je blbec po půl čtvrté už sedím na kazatelně za chvíli mi z řepky vychází srnec odhaduji 3-4roky vysoké paroží dlouhé výsady no prostě šesterák k pohledání takže zůstávám v klidu a říkám si když jsi tu ty tak s nějakým průběrným tu moc nepočítám.po páté se opět zatáhlo a začalo pršet tak jsem se rozhodl slézt a jít k autu ale říkám si když už sem tady obejdu takovej lesejk tak si vykročím a když jsem v půlce cesty tak na hraně lesa tak na 70 metrů vidím kus srnčího dalekohled leti k očím a už to vidím roček na hlavě jenom paličky tak honem do kleku dalekohled střídá kulovnice odjistím cvakne napínáček kříž ustaluju na komoře a ránem třeskne rána a srnec zůstáva v ohni.sřelen na 70metrů ráží 243Winchester váha kusu bez hlavy a běhů 8 kilo. Lovu zdar

Tak dnes sedmý den na noční čekané.Většinou do půl třetí včera do čtyř a na dnešek do sěsti.Samé vodící bachyně pár samotných lončáků odešlo bez rány neb zrovna nebylo dobře vidět.Těd už mám přání aby v době kdy padnou řepky rostly houby a houbari vyháněly černou z lesů.Selat je vidět hodně.Dnes se dobře vyspat zítra máme brigádu v odchovně bažanzů a za týden v ní bude nové obsazenstvo.Jo a každý večer pět "vyžíračů" to podle Radka.Teda luxujou řádně.

Včera jsem byl na mé kazatelně natočit divočáky na vnadišti. Během čekané jsem viděl 3 srnce - špičák, vidlák a ten můj starší špičák, 3 srny a v řepce chodili už dva daňci špičáci. Divočáci začali u lesa kvičet až v 9, do 21:15 nepřišli, kdy by se dalo ještě při aspoň trošku slušném světle natáčet, tak jsem to zabalil, abych si je zbytečně nezradil, a šel domů, tak snad příště. Videa nahrávám, až budou na YT, tak je sem hodím, ať je na co koukat :-).

To mě těší Míro že Vitara už nestůně :)

Po studijním týdnu, zase na chvíli zrelaxovat, takže dnes ráno po týdnu opět u řepky(u té samé, co jsem ulovil čuníka a kam jsem chodil před 10dny). Minule jsem viděl za ráno asi 13prasátek, vše 30+. Dva rudlíky lončáků (7(-1) a 6 ti byli menší, ale viděni jen jednou). na selátka to nevypadalo.
Dnes ráno dlouho nic, jen daněla mi dělala společnost, ve 4:30 přes pšenku, tři větší lončáci(cca 60-70kg), takže se nám asi ten větší rudlík rozpadl.
Pak už nic, pohozená kukuřice sebraná, tak jsem pohodil, uvidím jestli ještě přijdou, teď tam nebylo pár dní.
Srnčí zase jen obligátní, šesteráci, nic moc výsady a jeden slušný šesterák cca 4-5let.
Ráno krásné po delší době, klidno, sluníčko, celkem slušná rosa

Ivo, prvně odstřílej jedničku a potom můžeš na II. a III. Nebo na schůzy se říkalo něco jiného :-) Jo Saša ten má splníno :-). Jinak přidám také svůj páteční zážitek. Lovím v lesní honitbě, tak asi ten kdo má stejné podmínky, tak ví, jak je to se srnčí zvěří. Chodím na stejné místo, kde jsem za posledních 14-dní viděl 4 srnce 1x špičáka cca 12cm výška roček, vidláka ročka. Dvouletého až tříletého šesteráka a hodně dobrého srnce, ale věk jsem nedokázal odhadnout, protože se již smrákalo. Když přicházím k žebříku uviděl jsem v olšině pohyb, zastavím se a začíná obeznávání, ze 2/3 přebarvený kus, ale ve zvěřině slabý , krk v kratší, ale mladík to je, paroží jako zpátečník, ale starší jak tři roky nebude. Začíná mi to hodně šrotovat, jestli lovit nebo Na jedné straně šesterák na druhé vidle, tmavé paroží 2-3 cm nad slecha. Najednou frknutí a bylo jasno (Střečci) zamířil jsem a vyšla rána z mé osmy :-) srnec zůstává v ohni. Po chvíli čekání k němu přicházím, vzdávám poctu. Nebudu zde psát, že do vyvaření jsem si myslel, že to bude dvouletý srnec, ale po vyvaření, mě několik lidí co uznávám v odhadu věku srnčí zvěře dle zubů ujistli, že se jedná o tříletého srnce, tudíž za dobře odlovenou II VT. Nějaké info... Loveno Tikka T3 hunter LH 8x57JS NP SB váha bez hlavy a běhů 8kg. Jinak jsem poprvé vyzkoušel toto střelivo, myslel jsem, že to bude lepší než-li SPC, ale mýlil jsem se celou jednu stranu žeber jsem musel vyhodit. Lovu zdar

Za naše sdružení musím napsat, že máme během týdne ulovené už tři lišky. Možná se to někomu nezdá moc, ale u nás bývalo zvykem, že i jen vidět tři lišky zpravidla trvalo cca čtvrt roku. Letos jich je vážně hodně!!! Jinak do galerie jsem dal srnce,tak mi prosím zkuste odhadnout věk, jsem vážně zvědavý, jestli jsem sám posoudil správně...

Nesnídám, nesvačím, nestíhám to, nestačím.. Tak asi tak nějak :-) Práce, práce a zase práce, akorát předevčírem jsem se utrhla na chvíli navečer ven, cestou v kmínu vedle cesty podruhé čtu špičáka kousek nad slecha, myslím že je roční a pokud ano, snad ho někdo z našich nestřelí, protože je takový zajímavý - chybí mu polovina levého slecha, jako když uřízneš.. Těžko říct, jak k tomu přišel. Pak už frčím na "svůj" žebřík čekat na "svého" srnce, ale do tmy nic, na horizontu další špičák kousek nad slecha (na jedné špici malý náznak na výsadu), tentokrát - ale jen podle hlavy - tipuju dva roky a průběrný, ale nepřijde za mnou. Pak ještě vidím kus mezi stromy u cesty (daleko) a dva kusy v obilí (daleko). Když se rozhodnu ukončit čekanou a slezu první příčku žebře, v lese to zarachotí, tak si pak nadávám, že jsem měla ještě sedět, že možná šel další černý rytíř udělat mi radost :-) Teď už to bude těžší, měsíc v čudu, resp. vychází pozdě, ale dnes večer nebo zítra ráno pojedu ven ikdyby padaly trakaře bo potřebuju nutně přírodní relax po tom pracovním nerváku.

Včera jsem vprostřed polí u jedné mezičky sednul na stoličku. Ale nikoli kvůli čekané - jal jsem se rovnat svlečenou ponožku, potvory holinky mi je furt sundavaj. V tom to kus nade mnou začalo bekat, beru dalekohled a byl jsem rád že sedím, jak se mi rozklepaly všechny čtyři pacičky. Tak už jsem si toho letošního zpátečníka zase obeznal...:) Věčná škoda, že musím do Brna do školy a musel jsem vynechat dnešní ráno. Ale večer na něj jdu. S tím jeho parožím prakticky bez výsad ho tam nenechám o nic déle než je třeba - ještě by mohl zmařit toho mladíka z vedlejší stráně.

Včera, jsa povzbuzen pátečním brzkým příchodem divočáků na vnadiště, jsem vyrazil na mou kazatelnu, že by mohli přijít brzo a já něco natočil. Počasí vypadalo tak všelijak, ovšem vítr opět nezklamal a ač proměnlivý, většinou převládal vítr přímo na vnadiště. No nic, chvilku posedím a půjdu zase na louku, říkal jsem si. Už při lezení po žebříku mrknu do řepky a asi 100 metrů tmavý flek, "ocácek" tam lítá, pak už vidět jen tmavý hřbet. Po zasednutí se divám dalekohledem a zase přišel můj daněk špičák - moc dlouho jsem ho neviděl, otočil se a zašel za horizont. Čekám dál a po pravé straně hnědý flek, vezmu dalekohled a ejhle, můj král revíru. Pořád se mu v řepce něco nedzá, až před ním vidím dalšího srnce, nejprve se ho lekne, potom prožene a pak odchází směrem ode mě ( video http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=382 ). Na divočáky jsem čekal do 21 hodin, ale nikde nic, tak jsem se šoulal směrem k domovu, na louce už kromě zajíců jen srna.

Antonín Straka: super srnec, lovu zdar
Pro Eriku: Teda takový rychlý lov na tebe, to už muselo být. Lovu zdar. Sv.Hubert tě měl rád, že ti poslal kňourka :-)

Když ono to moc popsat nejde - hospodář říkal, že je to srnec zkřížený s losem:-D. Oba parůžky mají jakési lopaty (jak u losa či daňka), z nichž vybíhají výsady - pravý parůžek 6 výsad (1 ulomená), levý parůžek 4 výsad. A upravuju věk, zdál se mi podle masky starší, ale budou to tak 3 - 4 roky (podle zubů)

Jak tak čtu, ta v pátek bylo hnusně všude - u nás taky. Nejdřív rychlá přeháňka, pak sluníčko a klid, tak mě to vytáhlo ven na obeznaného "lepšího" srnce (po úterním ulovení průběrné jedničky), ale chvíli po osmé šedočerno a vichr jak blázen a zima jak v Rusku. Chtěla jsem se na to vykašlat, protože jsem každou chvíli čekala, že odletím i s žebříkem, ale zarputilost se vyplatila - před půl desátou vidím u lesa v kraji obilí tmavší skvrnu - Ha, srnec, konečně! Dalekohled letí k očím a Týýý jo, prase! Pak už jde o vteřiny, protože lončák maže klusem přímo na žebřík a moje třistaosma ho "daunuje" do trávy sotva 15-20 kroků od mě. Dvakrát třikrát odkáže a je konec. Štípu se do tváří, jestli se mi to nezdálo :-) Moje první prase ulovené "doma", tedy v našem revíru (za čtyři roky co jsem tu členem). Ostatní v galerii. A dnes snad přijde ten srnec :D
Lovu zdar i všem ostatním úspěšným.

V pátek navečer se protrhala obloha,tak mě to také vyhnalo ven. Sotva po hodině sezení však přišel vítr a lijavec,už už jsem slézal dolů,když mi z žita vytáhl na louku srnec a začal se popásat. Už na dálku bylo vidět,že na hlavě má něco neobvyklého a když přišel blíž,rozklepaly se mi ruce. Rychle sahám po kulovnici, rovnám se se srncem a střílím. Srnec značí ránu a po padesáti metrech se na hranici louky a lesa láme. Za chvíli stojím nad ním v tichém úžasu a děkuji sv.Hubertovi.Starý srnec,odhadem 6 let, stříleno 7x64 11,2g SPCE. Pro zajímavost, střílel jsem cca na 100m, těsně za lopatku - vstřel cca 2 cm, ale střela chytla žebro a výstřel je dolů přes hrudní kost, ven vytažená střeva a plíce.Přitom srnec stál pěkně na široko. Domů jsem se dostal promočený jako hastrman,ale šťastný! Nejde mi vložit fotka,resp. neumím ji zmenšit - pokud by byl někdo ochotný mi pomoci s vložením budu rád,pošlu mu ji na mail.

Já to nevzdávám, dnes, nejpozději zítra se ukáže, kdo z koho :-).

To počásí je totálně marný. Vyrazil jsem ve 3/4 na 11 k bramborám, kam jsem si přes den převezl přenosný posed. Bylo zataženo, ale divočáci chodili až za hodinu, tak jsem jak se poté ukázalo marně doufal, že měsíc ještě vyleze. Po projetí půlnočáku (posledního vlaku z Brna ve 23:35) se pomale probouzím si říkajíc, že za 10 minut tam jsou - no trvalo to jen 5 minut a na horizontu se začali hlasitě objevovat divočáci - zase družstevnící zapoměli zavřít dvířka od prasečáku - prvně pár velkých kusů a pak na 50 metrech jedno sele vedle druhého asi kolem 30 možná i více kusů. Selata přišla až na 50 metrů, kde se rozhodla mi zazpívat pod posedem tu zamilovanou :-) = kvičela jak o život. Druhou největší zájímavosti večera bylo, že i v půl metrů vysoké kukuřici byly vidět, takže už možná se budou blížit hranici 10 kg. Já se ovšem zaměřil na lončáky, ale ať jsem je prohlížel jak chtěl, nahoru dolu, zprava doleva, všechno si mi zdálo stejně veliké - já k tomu očnímu už asi vážně budu muset skočit :-). Než jsem to tak nějak omrkl a promyslel, zda-li lovit nebo nelovit, protože byli poměrně blízko, divočáci se vzdálili a už tak blízko nebyli. Asi za 15 minut hodně bokem asi 30 metrů od posedu proběhla almara, pradon bachyně, určitě přes sto kilo. Něco se jí nezdálo, tak se nastartovala, ale ani výhružné pochrochtávání ostatní nikterak nevyvedlo z míry.
O půl jedné 200 metrů od mého posedu v potoce začaly vřeštit kuny nebo kočky (to je ta první zajímavost), divočáky ten zvuk zradil (nebo nalákal), seskupili se a utekli tím směrem, odkud řev přicházel směrem na les. Jakmile popoběhli směrem k lesu, vyjasnilo se a měsíc svítil další hodinu jako o dušu, takže klasika :-).

Včera jsem z posedu prchal.Zved se takový vítr že jsem měl bobky jak se začal posed pohybovat.

Včerejší čekaná konečně přinesla úspěch,v neděli jsme zaseli políčka,po tři dny nic,čtvrtý den jsem se šel posadit jinam,panstvo ráčilo využit situace a hrášek byl vyluxován.Další den nic,při dopolední kontrole návštěva byla až po půlnoci.Včera rozhodnut sedět třeba do rána vyrážím se svým prasečím detektorem Vendulkou po dvacáte hodiněna kazatelně jsme kolem čtvrt na devět,dostali jsme vynadáno od srnce,bohužel byl v kopřivách tak nevíme jaký (sprostý klel jak pohasn).Odstrojit zakouřit fajfčičku a natáhnou se na lavici.Ve 23.15 Vendulka začala větřit a už se hrnuly,asi dvacet kousku,bachny lončáci,selata,knourek a zanimi dalších sedum menších,hlavní dámě se něco nezdálo a zavelela na odchod,sedum trpaslíku u kazatelny zůstalo a pochgvíli zalezli do kopřiv.Rozhodli jsme se oočkat na věci příšti,v 23.30 sedum trpaslíků vylezlo na druhém konci políčka,šest stejných jedno znatelně menší,všechno selata bez bachny,přišly na 15m.Sele cca 15 kg,knourek,8x57S Z,SB 12,7 SPC,bohužel přes plecka.Skoro v jednu doma jak na koni.

Červnové dnes.