Myslivecké fórum

Každý jsme jiný,někdo ukecaný víc,někdo míň.Znal jsem srnčí rodinku:stará srna,mladá(patrně její dcera),každá vedla srnče,chodily spolu celý podzim hned za vsí.Měli jste slyšet ten koncert,když tahle parta spustila!Hodilo se cokoliv(bouchly dveře,zaštěkal pes atd..)stará začla bákat,k ní se přidala mladá i obě srnčata a už to jelo!Matka rodu jednou bekala v kuse 12 minut.Svíráky otevřený a ječely a ječely...

Petře zatím učím hudebku na gymnáziu a čekají mě maturitní třídy z hudební výchovy, takže tam se učí trojboj kytara/flétna/klavír. Když je nejhůř, tak chlapům po honu zahraju i na harmoniku. A jednou, až budu velkej, se chci naučit na lesní roh, ať můžu troubit na honech. Ale to je hudba budoucnosti-přecijen, aspoň trochu slušný nástroj stojí jako flinta z druhé ruky že...

Ivo, dovolím si malinko odporovat s tím rozlišením mladého od starého. Samozřejmě obesně to platí, ale není to 100%ní. Předevčírem mi na večerní čekané přišel "půlslecháč" (roček špičák), prošel pšenicí až na louku (kéž by to býval byl můj "čudlík".. :-) kde zůstal stát, jistil, "chytal" vítr a koukal po louce, něco se mu nezdálo, nakonec odskočil a na rozloučenou několikrát zabekal. Jak jsem si vždycky myslela, že mladí bekají vysoko a déle a staří hluboko a krátce (nebo taky vůbec), tak tohle byl přesně hlas toho ochraptělého kuřáka a jen asi 3-4 "štěknutí". Totéž se mi stalo s mým srncem (7 let), jednou jsem ho nechtěně trochu splašila v pšenici (naštěstí byla skoro tma, tak pořádně nevěděl, kdo to zavinil :-) a to byl "hlásek jak konipásek" a bekal celou cestu (asi 300m) obilím a pak ještě drahnou dobu v lese. Taky nejspíš trochu záleží na období v roce - jestli už jsou srnci "vyřvaní" nebo ne :-) protože u nás je nejhlučněji v období říje a pak když je vysoká kukuřice a jsou vní divočáci :-)
Jinak, co mám vypozorováno já - naše srny bekají tak půl-napůl a ty co ano, tak to je teda koncert :-) Jednou se mi stalo, že jsem šoulala lesem, opatrně samozřejmě a stejně jsem jednu krasavici zradila. Odskočila z kraje lesa do pole, bekala jako pominutá a ikdyž mě po pár desítkách metrů musela navětřit, tak šla "pode mnou" po větru (já lesem, ona obilím) za neustáleho bekání - jakoby chtěla všem dát vědět, že tam jsem a ještě pro sichr ukázat, kudy jdu :-) Nebekají srny (u nás), co jsou zrazené "prudce a náhle", to je jen úprk. Srnci často bekají jen proto, že se jim něco nezdá. Takhle na mě jednou hulákal silný šesterák z asi 20 metrů, bylo už hodně šero, končila jsem čekanou a málem jsme se srazili na cestě :-) Byl celkem neodbytný, až jsem se bála, že ho budu muset v sebeobraně zastřelit :-)))
Jinak bekání jako reakce na divočáky, u nás taky, ale přisuzuju to tomu, že se prakticky neznají, protože divočáci jsou u nás (krom letoška) jen sezónně. V honitbách, kde se "všichni znají", srnčí na prasata nebeká, dokonce jsem jednou měla prasata před kazatelnou a srna, která jim musela uhnout od večeře, jen potichu stála a koukala na ně (totéž mufloní beran a jinde byla s prasaty na vnadišti i vysoká, za vzájemného respektu a naprosto v klidu).
Párkrát se mi osvědčilo na nervózního srnce taky zabekat, samozřejmě to nefunguje pokud vás navětřil, ale třeba jen pokud jistí po zapraskání větvě apod.

Jo a ještě: Srnčí celkově velice nerado beká přes zimní zasněžené měsíce. To jen odbíhá v dál. Ale jak se to venku začne zelenat, beká při vyrušení o sto šest a beká si až někde do listopadu, do začátku zimy. Proč tomu tak je, nevím.

Srnčí nebeká jenom v případě nebezpečí. Srnci bekáním dávají najevo svoji přítomnost a vymezují si teritorium. Nedávno mi vyšel srnec na kraj remízu, několikrát zabekal, trochu pobral paši a lehl si. Taky se mi stalo, že na posedu jsem se neopatrně hnul a srna, které se něco "nezdálo" koukala směrem ke mě a začala bekat. Jakoby mě chtěla vyprovokovat k nějakému dalšímu pohybu. Bekání prokládala hrabáním předním během. Jakoby mi vyhrožovala. Po několika minutách - to jsem se bál i mrkat :-)) - usoudila, že jí nehrozí nebezpečí a v klidu odkráčela. Když v obilí začne bekat srnčí a postupně se přidávají další, tak tam jsou, s největší pravděpodobností, prasata. Se svým hudebním hluchem ale nejsem schopen rozpoznat bekání srny od bekání srnce.

Pravdu má Radek Petře. Mnoho myslivců i těch starších "zkušených", když slyší někde ve stráni bekat srnčí hned říká, jaký to asi musí být silný srnec. Já se většinou vždy usmívám, opravdu beká obojí pohlaví a souhlasím plně s Pavlem Schererem, že ani intonací se nedá řádně poznat, zda beká srnec nebo srna, natož ještě u nich určit věk. Nakonec stačí si přečíst tuším že poslední Myslivost. Ale to určitě mnozí z Vás, co jsou často v revíru mají dávno vypozorováno. Je to Petře normální projev, možná u Tebe jako profesionálního muzikanta s výborným hudebním sluchem by bylo zajímavé si poslechnout po pár letech Tvoje poznatky a zkušenosti. My co máme hudební hluch se rádi přiučíme. Měj se pěkně. Olda

Stalo se mi několikrát-dnes zrovna dvakrát,že na mě bekala srna. Je to normální projev chování,nebo mám štěstí na výjimečný jev? Bekání je to takové vyšší a pravidelné, na rozdíl od srnce, který beká takovou kadenci od nejsilnějšího do slabších odstínů a zrychluje.Díky za odpovědi.