Myslivecké fórum

Když takhle z podzima rozříznu části trávicího ústrojí uloveného divočáka, tak je zpravidla plné šedé hmoty s částmi žížal, zeleniska minimum, obilí a kukuřice z vnadišť také minimum, i když je navštěvují. A v tento podzimní a pak dále jarní čas u nás divočáci dávají před loukami přednost polím, louky ryjí více při oblevách až v zimě, když předtím mrzlo. Nicméně výsledek je každý rok stejný - louky i pole poryté fest :-D.

Dnes jsem jel na technickou s vlekem a na jedné louce podle potůčku obrácená louka jak pluhem. Pruh tak 4m šitoký, délka možná 50m, ani jsem tomu nevěřil a tak se došel podívat. Škoda, že jsem to neměl čín vyfotit, takto dokonale a souvisle jsem to ještě neviděl. Řekl bych, že černá buchtovala jen ve stínu olší podle vody. Ještě nedávno byla z druhé strany potůčku kukuřice.

Proste si nemyslim,ze lidi co se staraj o prirodu a zver by na to jeste meli doplacet,nemlich tem co ji poradne nicej chemickejma svinstvama a sami sebou nechavaj orat a vlacet dotacema a svazovanim rukou,nez by si dupli a snazili jsme se vsichni ziskat zpatky sobestacnost statu ve kterym nam uz nic nepatri, zdravou urodu k jidlu a ne na bionaftu......proud

Myslím, že stačí shlédnout toto video
http://www.youtube.com/watch?v=gR29jYrY0ls
přemnožená zvěř a řešení jedem. Nový Zéland. Měli bychom se zamyslet, a flinty rozhodně nevěšet na hřebík, jed by to totiž udělal za nás.
Jinak toto video je páté z řady videí o omezení populace divokých koz odstřelem na Novém zélandu.

RE. Honza Král
Podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Orientační cena za zničení louky je ve všech oblastech tj., kukuřičná, řepařská, bramborářská a horská uváděna 1000 Kč/ha. Ovšem konečnou cenu v případě neshody určuje soudní znalec.
Zdraví F.D.

Díry v zemi, tedy buchtování se dá uplatňovat jako škoda vzniklá na honebním pozemku. Jak a podle čeho je otázka.

Jestli někdo nevidí 3/4 m hlubokou jámu na mamuty, tak by neměl asi ani sedat za volant :-)... No držeme se při zemi, myslivec nezodpovídá za všechny škody, co se v přírodě dějí, jen za škody způsobené zvěří na něčem, což upadené kolo patrně nebude, pač to nezpůsobili divočáci, ale řidič, který nezpůsobil styl jízdy stavu terénu, kdyby mu ti divočáci to kolo ukousli, bylo by to něco jiného :-).
Zemědělci ze škod budou chtít vždycky něco vydindat, pač jde o jejich zaměstnání, nejvyšší posty bývají někdy i voleny a neschopní vůdci podniků, co neumějí zatočit s myslivci, dlouho voleni nebudou a přijdou o zaměstnání. Navíc bohužel krajně nedokonalý zákon jim nahrává.

Letos poprvé co pamatuji nám již podruhé za poslední tři měsíce přišel dopis od jenoho velkého zemědělského podniku o oznámení vzniku škod a to především na TTP. Jako návrh na řešení škody jsem za MS navrhnul, že louku vlastním strojem porovnám a jako náhradu za trávu jsem jim nabídl možnost posečení topinamburové natě z mého mysl. políčka které sousedí s loukou co mají ode mne v nájmu. Této nabídky nevyužili, přesto jsem postiženou louku porovnal a nyní se opět ozívají o uplatnění nových škod. Přijde mi, že je to spíše módní záležitost a v podstatě jim o naturální vyrovnání nejde. Největší zisk z pronajaté louky v naší nadmořské výšce 700 - 800m.n.m. mají stejně z dotací.

My už si to říkáme kolikátý rok, že letos už se sem nějaký ten rudlík (slovy jeden) bohužel určitě natáhne a...nenatáhl. Prasata jsou, to jo, ale nejblíže 500m za hranicema naší honitby. Tam už nikdo nedojde, to je za potokem a za rákosem, zato na našem, tam je provoz!

To placeni skod zpusobenejch zveri ma logiku rici asi stejnou jako kdyby zemedelec prohlasil,ze mu kukurici rusej pri rustu auta co jezdej nedaleko po silnici,tak nema vynosy,tak at mu to ridici zaplatej...........stejna volovina!.......proud

Takze to chapu dobre..........lovit za kazdou cenu........po me chtit sedlak abych mu platil skody za to ,ze se staram o zvirata,prestal bych lovit uplne a starat se taky,ne ja,to on by plakal,"do roka a do dne,Lomikare Lomikare,a moc by me zajimalo,kdo by mu to pak zaplatil!!!Mam svou hrdost a nedelam kdekomu kasicku,a tolik movitejch co se hrnou do loveni a co by se staralo o honitby se vsim vsudy,tu rozhodne neni!.......proud

Rici: Jo, mě to přijde jako jediné řešení. Černé se v mnoha revírech neloví zdaleka tolik, kolik by se mohlo. Sám to vidím u známých. Ano, každý z nich uloví mnoho prasat ročně, ale každý mi řekl to samé. "Jasně, že bych mohl ulovit mnohem víc...ALE..." Chodí do práce, chodí do školy, mají rodiny a přítelkyně. A je sice hezké že jste schopni ulovit tři kusy týdně, ale to jedině v noci. Pak to taky musíte vyvrhnout, dopravit do chlaďáku, etc. etc. = půlku noci lítáte kolem prasete, ráno práce a dělat to takhle 3x týdně, zkolabujete na nevyspání. Takže dělají vše pro snížení stavů? Ne. Můžou dělat víc? Ne.
Druhá věc, odstřel selat a lončáků evidentně nefunguje na 100%. Z každé další neodlovené lončačky je logicky další "chráněná" baška a těch těžkých hájených kusů zkrátka stále přibývá a přibývá. A plodí další mračna selat. Mám pocit, že už brzy bude povolenka na černou celoročně "na fšechno" a k tomu s baterkou...Ještě že mého revíru se to ni v nejmenším netýká a můžu si tu teoretizovat...

Honitby se stovkami prasat se na příští nájemní smlouvy budou vyžadovat stovkami tisíc korun za škody ročně. Takže honitbu převezme parta movitých, kteří ty škody snadno utáhnou a...co? Zredukují místní populaci černé na 10%? Ale no taaaak - ty peníze se přece platí právě za to, že tam jsou těch prasat stovky! A že pokaždé, když vyrazíte do revíru, dostanete se k raně. Na snížení stavu tedy logicky nikdo nemá nejmenší zájem. Pravda až na toho zemědělce...

Po přečtení všech příspěvků plačících nad "rozlitým mlíkem"musím souhlasit s příspěvkem ferdy.Za expanzi černé a navýšené škody si opravdu můžeme sami!!!Takže myslím ,že na výmluvy typu -za to může zákon,ůředník či počasí nejsou jaksi na místě.A prroude nemůžu souhlasit s Vaším tvrzením,že myslivec by neměl zotpovídat za škodu zvěří na porostech.Pokud by toto platilo tak garantuji ,že by nás ty prasata do 5 let sežraly.Myslivec má právo se zvěří hospodařit a měl by mít i povinnost za ni zotpovídat(tak at nevymizí nebo naopak at se nepřemnoží).

Zajimavy cteni..........po kazdym hov.e skoci pojistovna a tomuhle se vyhejba? Kdo to kdy videl,aby myslivec zodpovidal za skodu zpusobenou zveri!!! Fakt to nikomu nikde neni blby jak to trapne bije do oci? Meli byste panove zacit bombardovat prislusny urady,neustupne a vsichni,tohle neni vase parketa,taky by se mi libilo podnikat,kdyby se nasel trouba co by mi hradil skody ktery ani nezpusobil.......proud

Zkuste větřidla, není-li to příliš rozlehlé.

No to by mohla být velká smůla.
Spíše napiš, co účinného proti tomu děláte vy, jestli jste s majitelem pozemků nějak v kontaktu a jste schopni mu dát alespoň pocit, že se snažíte pro to něco udělat, a zároveň aby pro to něco dělal i on.

Honzo, já vím že s jídlem roste chuť. Myslím však, že horší situace by vznikla kdyby jsme někomu dali za nějaké škody peníze. To pak by byla vlna žadatelů. Samotného mě překvapuje co lidí nejí nebo nemusí zvěřinu. Peníze chtějí všichni a kde jaký nálet otrkaných stromků si cení nad zlato. Možná to máme u nás jednodušší že se každý na svém úseku snaží škody řešit individuálně. Pokud odmítne nějaký stěžovatel zvěřinu, jsem ochoten ještě nabídnout nějakou malou protislužbu ale tím to končí. Jednou jsem dal chronickému stěžovateli kus masa ze šestiletého srnce po říji za okus a otrkané stromky a vícekrát si už nestěžoval a to určitě nebyl jediný srnec co mu tam kdy chodil.

Míro, to "všimné" a žehlení škod zvěřinou, to je "horký brambor". U malých soukromníků způsobí lavinu a potom bude chtít zvěřinu i ten, který záhumenku ani nemá a najednou se ti objeví víc soukromníků než ti běhá zvěře po revíru.....My s tím máme svojí zkušenost a nějaký čas chladla "zlá krev" ,tomu dali,tomu ne...Ahoj

Zdenku vlastníci mají holt navrch a pokud by se opravdu tvrdě řešili škody a peníze, tak je to pro myslivce likvidační věc. Co můžeš dělat? Zažádat o maximum co lze na St.správě - světla, baterky, noční vidění, povolení odstřelu atd. , asi vybudovat i odchytové zařízení,střídat se na žebříkách a brát poškozeného vlastníka na čekanou,ať vidí, že ten lov není sranda a nevyspalý ráno vstává do práce...Někteří z nich i změní názor. Jinak neuděláš nic, nemáš šanci. Zvednout laťku u váhy lovených kusů,šahnout i do bachyní a zvýšit naháňky. Začít už od kukuřic.
Vlastníci musí vidět snahu a nějaké výsledky. Potom se jinak o věcech jedná.
Jo, škody jsou a budou problém, které nám zákon hodil na krk... Jo, a nejvíc mě může dožrat, když řešíš škody na polích, které sečou do bioplynek..,Tam krom koruny za kilowatu potřebují ještě vyrazit něco z myslivce. Protože můžou a proč toho nevyužít... Ahoj

My na daňky máme právě §36 odstavec 5, ale smíme lovit jen 1 daňka do dvou let věku, 1 danělu a 1 danče, víc nám SSM nepovolil, i když dančího chodí mraky. Nepovolil proto, že k tomu má své důvodu lépe řečeno na nátlak určité zájmové skupiny, tak funguje naše krásná myslivost :-).

Oldo,díky.

U nás lovíme ročně +/- 35 kusů černé na 1750 ha, z toho 402 ha víceméně okrajových lesů. Jsme tedy taky letní výkrmnou černé zvěře. V honitbě máme jednoho poměrně velkého zemědělského hospodáře, který dnes už pěstuje jen kukuřici, pšenici, řepku, dle vyhlášení ceny, dotací i mák. Jeden čas se oháněl částkou 80 000 Kč za škody zvěří, ale spravili to dva lončáci.V mých očích poměrně drahé maso, takže se škodama to asi nebylo tak horké, jak nám to pan zemědělec uvařil. Ale budiž, zatím je klid, každoroční přísun zvěřiny řeší problém škod. Agrodružstvu posbíráme kamen, dáme srnce na dožínky, případně přihodíme kus černé. Zmiňovaný zemědělec pěstuje kukuřici vlastně už jen asi do bioplynky. Vloni se také ohábněl škodami, ale byl jsem na poli ihned po sklizni a ejhle, člověk by na hektaru nenasbíral káru palic. Dnešní technika sebere i to co čuníci polámali polehali a bioplince to myslím nevadí.
Ještě k zákonu. Lov zvěře do 2 let a samičí je možný po vyjádření orgánu. To znemaná že vyjádření může být jaké chce a uživatel může lovit co chce a kolik chce, tedy neomezený počet a do 2 let a samice.V případě že by orgán chtěl upravit lov zvěře muselo by jít o vyjádření formou rozhodnutí, tedy správního řízení(podobně jako §39). Případná sankce se nemůže orgán opřít o vyjádření. Osobně to vidím jako házení klacků pdo nohy. Jsem pro lov bachen, ale to musí dělat zodpovědní myslivci, proto vydáme povolenku na lov bachyň extra a jen těm, v které máme důvěru. Máte přehled o tom, jaký je ve vaší honitbě, v celkovém počtu ulovených kusů, poměr samci samice (i u selat) ?

Radku,já s tebou souhlasím.Stát nám zákonem zakázallovit na čekané a budovat mysl.zařízení 200m od hranic,ale ten samý stát dovolil hranice pole -les.A pole je naše,my na něm hradíme škody,ale lovit nelze...A přitom stačilo např.v zákoně nechat možnost dohody o tomto problému mezi sousedy.Dále:nás je čtyřicet,ale naprostá většina úlovené černé připadá na 4-6 lidí!LČR většinu honiteb pronajala,na1správu zůstala pouze jedna režijní honitba,takže s černou hospodaří né lesáci,ale myslivci,kteří nemají problém dát za 1000 ha např.350 000,-Kč.A když chceš udělat reprenaháňku s např.100ks výřadem,to se musí čuníci množit!Ale taky musí žrát a v polích je teď přeci tak fajn...A škody budou vznikat stále,dokud bude poslední divočák,ale budou únosné.Takže přestanu plkat na fóru a šupky dupky spát a ráno lovit divjaky po tuctech:-)

Oldo, až budete mít hotové to odchytové zařízení, rád bych se na to podíval - udělal u vás exkurzi. A ještě mě zajímá, co s odchycenou zvěří.Zdeněk

Nechápem čo stále vyplakávate nad škodami spôsobenými diviačou zverou na poľnohospodárskych plodinách. Prestaňte už konečne obviňovať za vysoké stavy diviakov poľnohospodárov, štátnu správu, LČR a ešte neviem koho... Poľnohospodár pestuje len to, čo na trhu dobre predá a čo ide na odbyt. Takisto ako fabriky nevyrábajú tovary o ktoré nikto nemá záujem, tak ani poľnohospodár nebude pestovať plodiny, ktoré len ťažko predá a ak áno, tak zo stratou. Práve preto sa vo veľkej miere pestuje kukurica (pre bioplynky) a repka (na bionafku).
A za premnožené diviaky si môžete LEN a LEN vy poľovníci (myslivci). Veď sami posúdďte, na tomto fóre sú príspevky, ako niekomu prišli na vnadisko v zime diviačatá o váhe okolo 35 kg a daný poľovník sa bál vystreliť na diviača, lebo to môže byť bachynka a môže byť plná... A to už nehovorím o slabej lanštiačke, čo váží okolo 40 45 kg. Na tú nikto nestrelí, lebo je už 100%-ne plná. Na takéto kusy treba prednostne streliť, aj za cenu, že budú očakávať prírastok. Nikto neredukuje samičiu zver ako nositeľa prírastku, ale snaží sa odstrielať prírastok, pričom všetci vieme, že odstrielať všetky diviačatá je nemožné. A tie vaše hromady (vy ich nazývate vnadiská) to je kapitola sama o sebe... Počas celého roka sypete tony a tony krmiva do revírov v očakávaní, že sa vám tam podarí uloviť nejakého diviaka... Ale koľko diviakov ulovíte na vnadiskách počas roka??? Keď si dáte dokopy, aké sú počty vnadísk, kde sa nie vnadí, ale zver sa tu doslova vykrmuje, a ešte je úrodný rok na bukvice a žalude, nemôžte sa diviť že stavy diviakov sa zvyšujú rapídnym tempom.... Ak chcete rapídne znížiť stavy diviakov, treba podstatne zasiahnuť do stavov samičej zveri, hlavne do dospelých diviačič. V mojom okolí sa niekoľko rokov dozadu (5-7roko) za rok ulovilo viac ako 10 dospelých diviačic. Poviem vám, že nasledujúci rok sme boli radi, ak sme vôbec nejakého diviaka videli... Ale zase na druhej strane neboli žiadne škody spôsobené diviačou zverou. Keďže u nás sa loví aj jelenia, muflónia a danielia zver, tak mi absencia diviakov nijako neprekážala... Ale u vás v ČR je to iné. Vo väčšine revírov je poľovníctvo hlavne o diviačej zveri. Drobná zver vymizla, srnčej je málo a ostatná racitová zver je iba v lesoch. Tak ľudovému českému poľovníkovi nezostáva nič iné, iba sa venovať diviakom. Povedzme si pravdu, kto z vás úmyselne vystrelí na dospelú diviačicu? Veď si nebude zabíjať nositeľku budúcoročného prírastku a tým sa ochudobňovať o lovecké príležitosti. Jednoduchšie je nadávať na poľnohospodárov!!!

Je velikou výhodou, když ti větší farmáři jsou myslivci o pochopitelně i členy našeho MS, chápou problematiku škod a neuplatňují je a když, tak je řešíme recipročně formou brigád.
Záhumenkářům, pokud jsou myslivci (jsou dva), vystavujeme povolenku na černou po dobu zrání plodin tak, aby si svůj majetek ohlídali sami - ti škody také nikdy raději nehlásí.
Ale jak to bude od 1.4.2013 těžko předpovídat.

Je to holt začarovaný kruh. Na jedné straně si stěžujeme na výši škod, na druhé straně nesmáčkneme na dospělou bachyni - jednak si nechceme vybít nositelky přírůstku, druhak aby nebyl průser... A přitom /pokud by skutečně byl zájem stavy černé zvěře celoplošně snižovat/ se nabízí zcela jednoduché řešení. Praxe totiž ukazuje, že odstřel selat a lončáků v lepším případě udrží stavy na dosavadní výši, v horším a běžnějším se stavy budou neustále zvyšovat, protože i při největší snaze celý přírůstek nikdy neodlovíme. Stát by musel nařídit jedno : Povinné předkládání spodních čelistí ulovených kusů a na každých dejme tomu 10 selat a lončáků ulovit nejméně 1 dospělou bachyni, nesplnění této povinnosti sankcionovat - a to bez ohledu na to, zda je v dané honitbě černá plánovanou zvěří či nikoliv. To by rozhodně ke snížení stavů pomohlo. Jenže - ruku na srdce, páni myslivci - chtěli bychom to vůbec ?

Slova: "Nemáme ani hektar polí, tak to řešit nemusíme" přesně vystihují současný stav. Tato "lesní" zvěř jde na léto za lepším do porostů, kde se skoro lovit nedá, nadělá místy obrovské škody a po sklizni zase zatahne do lesů, kde se od podzimka nepřikrmuje, ale fest krmí na hromadách vzdálených od sebe v lepším případě pár set metrů. Kolik se věnuje ze sdružení členů lovu černé zvěře? 4-5? A ostatní sedí v hospodě a nebo u televize a čekají, až jim někdo přinese jejich podíl. Kolik je členů, kteří přijdou jednou za rok na naháňku, popovídat si a celý rok je v lese nikdo nevidí, myslivost prakticky neprovozují. A dalších námětů k zamyšlení by se našlo mnoho. Proč lovit selata, když se do velkého prasete lépe trefuje a je to více masa....

Radku, jak to, že "úředníček nepovolí" ? Vyskytuje-li se v honitbě spárkatá zvěř, která zde není normována, je možno na základě žádosti uživatele honitby lovit zvěř SAMIČÍ a mladou do 2 let věku, samozřejmě v zákonné době lovu, tedy bachyně od srpna. Žádost by měl orgán st. správy myslivosti buď povolit nebo zamítnout, nemá právo určovat počet a věk lovené zvěře. Snad stále platí metodický pokyn ministerstva zemědělství, aby tyto žádosti byly vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře a působeným škodám vyřizovány vesměs kladně a bez zbytečných průtahů - a prase je spárkatá jako každá jiná. U nás sice bachyni také nelovíme, ani ji nemáme napsanou v povolence - ale těch prasat u nás zas tolik není, navíc v honitbě nemáme ani hektar pole, takže škody nemusíme řešit a k lovu bachyní není důvod.

Stav s černou zvěří u nás už je několik let poměrně z mého pohledu katastrofální, bohužel jsem v podstatě vyjimka, která celou věc vidí poměrně reálně a rozumně :-). Momentálně se na 1200 ha převážně naší polní honitby trvale zdržuje kolem 200 kusů žravé :-) černé zvěře a dalších 100 pravidelně dochází. S družstevníkama se hádáme pořád, se soukromníka se to snažíme nějak uhrát. On k tomu má i každý zemědělec jiný přístup, někteří se prostě hádají a nadávájí nám, jak to my dělame špatně :-), jiní prostě prohlásí, že ta zvěř tam je a bude a se škodama se musí počítat a s těma se obvykle dá i rozumně domluvit.
Kde je stav opravdu vážný, cesta z něj je velice obtížná až nemožná, protože legislativa, fungování zemědělství a myslivosti a zájmy v nich těžko půjdou ruku v ruce s rozumným chovem černé zvěře. Každý rok na výroční schůzi družstevníkům náš hospodář předloží seznam opatření, které by měli provést, aby se se stavajícím stavem dalo vůbec něco dělat - jejich reakce je ovšem nulová. Sejou pořád celistvé lány kukuřice, řepky a pšenice, pruhy nízkých nebo ranně sečených plodin v těchto obrovských celcích jsou jen z říše fantazie. Úřadníček vám odstřel bachyní pro zatím nepovolí natož aby nařídil likvidaci nenormované zvěře, na druhou stranu zase nedělá drahoty, když někdo bachyni neúmyslně uloví. Jediné, co úředník řekne je, když vznikají škody, tak je myslivci budou muset hradit, stejně tak jako na vedení našeho nejlepšího OMSu - radost jejich názory na problematiku, o které neví ani ň, vyslechnout :-). Někteří tvrdí, že stavy jsou vysoké proto, že je špatná strukutura černé zvěře, že se celoročně vnadí atd., ale v naší oblasti je to zejména o nevůli odlovit veškerý přírustek v lesních honitbách, o nevůli lovit dospělé kusy černé zvěře a zemědělským hospodařením. V kombinaci s hranicemi pole-les, nelovením bachyní, zájmy sousedních lesních honiteb je to vážně vražda.
Nejlepší taktitka při vyjednávání o škodách je zbytečně se s nikým nehádat, řešit to společně až na schůzích a v žádném případě nikdy individuálně někde na ulici. Na druhou stranu si od nikoho nenechat sr.. na hlavu, protože zemědělci pro snížení škod taky nic nedělají, k soudu to jen těžko poženou. Navíc svým způsobem hospodaření způsobí mnohem větší škody, než ta zvěř samotná, nehledě na počasí, na civilisty a další faktory, které způsobjí minimálně stejné né-li mnohem větší škody, než divočáci. Takže zachovat klid a hrát polomrtvého brouka a věnovat se maximálně lovu, to je nejlepší taktika :-).