Myslivecké fórum

Jsem dnes šel opět sypnout bažantům a vyvenčit smečku.Kolem řeky jsem zkontroloval pár bobřích stromů.Jeden je již v řece a těm zbývajícím 4 už moc nechybí,ale jak půjdou dolů tak to do řeky nebude ,ale vedle.Hergot ale ty dřevěné třísky jsou velikosti i 2 krát 2 centimetry,ta přerostlá ondatra:-) musí mít v těch hlodákách? pěknou sílu.Musím si o nich něco nastudovat:-))

Vlastíku, jednou za rok malá chovatelská a lovecká chyba :-) není na škodu, aspoň člověk pozná nebo si připomene, proč to po celý rok neloví, vyzkouší možnosti své zbraně a procvičí psa, ale podruhé už takovýto velký kus zkoušet nebudu, pač mě už se zdála velká i ta 30-40 kg selata z minulého měsíce :-).
A co se týše dosledů, když vím, že jsem střílel na sele do 40 kg, tak se není až tak čeho bát, to člověka nesežere, i když požvejkat může taky. U většího kusu, které taky častěji odchází, už se musí postupovat opatrněji a bez psa bych do houštiny za takovým divočákem nikdy nelezl. Yorik sice u zhaslého kusu nehlásí, ale na živý hlásí, což mi přijde ještě lepší varianta dosledu zvěře, pač když mě prase odejde, tak Jorika vypustím a když do minuty dvou nehlásí, tak můžu klidně jít, protože je divočák buď zhaslý nebo chybený a definitivně fuč :-), ale to už na Yorikovi taky poznám, protože se na mě dívá a neví, co má dělat, když nikde nic v blízkosti není a patrně si myslí, že jsem se zbláznil, když chci najít něco, co nikde není :-).
Jinak včera jsem se byl podívat na barvení nedělního divočáka - sice neprostřelen, ale od poloviny oněch 240 m, které odběhl, barvil celkem slušně.

tomu rozumim,zalezi hodne na okolnostech,je fakt,ze s bachyni co haji sele bych se rozhodne potkat nechtel,a to presto,ze s cernou nemam opravdu vubec zadnou zkusenost,ani jsem ji nikdy nelovil.....proud

:-))))))))))))),na remen sakra neeeeeee:-))))),no muze,ale porad spoleham na to,ze ma bud prirozenej respekt,nebo naopak bude utocit hned a ne vyckavat,pri trose opatrnosti by to nemuselo bejt tragicky vzhledem k tomu,ze predpokladam,ze mas flintu sebou a porad dobre vis,kde je kazatelna:-),ale jasne,zalezi na konkretni situaci......proud

:-))))))))))))),jsem ti samozrejme k sluzbam ,Michale:-))))),ti poserove byla jasne legrace:-).Ale priznam se,ze tady se zadnyho krovi rozhodne nebojim(nastvany bachyne bojim),po tom co jsem prosel mezi uplne jinou skladbou zvireny.Ona divoka zver z nas ma opravdu velikej strach,a to i velky predatori.Samozrejme ze existujou vyjimky a i situace,kdy je to trosku jinak,ale obecne to plati.mam vyzkouseny na vlastni kuzi,i kdyz nechte,dobrovolne bych to nezkousel:-)))........proud

Jsem takovej postarsi "studentik" myslivosti,tak me ber s rezervou,nemyslim svy vyroky zle ,snazim se chytat vedomosti,doted jsem byl jenom lovec.......proud

.... proude, prase není hajzl, prase je zvěř. Inteligentní zvěř, když se dožije takové váhy.
PS. Nešlo by to si konečně koupit novou klávesnici a psát s háčkama a čárkama?
Nestojí moc peněz... Zdenek

Včera.....
Na poslední chvíli (po 16 hodině) jsem se rozhodl, že pojedu ven...
Cestou jsem přemýšlel,kam půjdu. Nakonec jsem se rozhodl pro kazatelnu na rohu lesa, kde je podrost po pšenici.Před 17 hodinou mi vytáhl na pole mladý daněk špičák.Pořád nervózně "koukal" zpátky do lesa, tak jsem si říkal, co se děje.Najednou se ohlídnu do pole a vidím kus dančího.Dalekohled k oku a zjišťuji: daněk,levá lopatka račí klepeto.Šahám po kulovnici, nestačím ani zapnout červený bod,potahuji s daňkem a mačkám.Slyším úhoz kule a vidím značení daňka.Ten odbíhá asi 20 m a láme se na hraně lesa.Sleduji ho jak odkazuje. Nezbytná pauza (cigareta) a pak slézám z kazatelny a jdu k němu.Po prohlédnutí trofeje lámu poslední hryz a úlomek.Poděkuju Hubertovi a Dianě.
A nastává ta klasická práce.
Kulovnice ZG 47 7x57, střela SB NP, vzdálenost 60 - 70 m, prostřelený, 1/3 jater na poli. Výkupní váha 54 kg.
(A to nejhorší mě čekalo doma: focení - bylo problém se v panelákové chodbě porovnat. Připadal jsem si jak manekýn - natoč se, narovnej se, vezmi si čepici, usmívej se, kopni do bačkor, ať tam nejsou vidět. A z asi z 20 fotek byla publikovatelná pouze ta , co je ve fotogalerii. Není přesto fotit přímo v revíru.)
Zdenek

poserove......... :-)))))))))))))))))))).;-).......proud

Sice je to sobotní zážitek, ale to určitě neva.Sobotní hnusné počasí bylo zakončeno chumelenicí, která pokryla rodnou hroudu býlím povlakem.Jen jak se trochu vyčasilo, asi po 21.00 se ve mě probudilo nutkání vyrazit hlavně obeznat co černá na kukuřičém poli.Sníh je na lovu můj velký oblíbenec, světla skoro jak ve dne a štětiny se krásně odráží.Vítr jsem měl hóódně nepříznivý a tak jsem počítal stím, že jen uvidím.Zvolil jsem cestu podél bříz a keřů,okrajem pole abych teda měl alespoň čas mrknout.To jsem ale netušil,co můj zrak spatří.Asi po sto metrech, kdy jsem se dostal na horizont, jsem málem padnul zadnicí do sněhu.Na rozlehlém poli, pět rudlů prasat.Raději jsem jednotlivé kusy ani nepočítal , ale odhad mezi 50-60ks.První na mne reagovaly rudly vzdálené asi 250-300m a během chvíle se znich stala vlaková souprava o mnoha vagonech.Další byly na nějakých 130m, křoviny a břízy za mnou dělaly své a já jsem se dokonce mohl dostat ke střelbě na nějakých 70-80m.Jenže by kulička směřovala svažujícím se směrem lánu, proti silnici a to jsem si v pozici kleče rychle rozmyslel.Co kdyby se mě prohnul lauf a já netrefil, teda toho čuníka :-).prostě po asi 10 minutách pole vyklizeno.Na 3/4 hodiny usedám na kazatelnu jen tak, abych nebyl hned zpátky.Po té nic netušíc(černá přece na poli už není) si mířím k domovu zbaven jistících smyslů a ejhle, na 40-45m metrech kňour jak vrata, z mého pohledu, jestli jsem z toho úleku tedy neviděl dvakrát.Měl jsem ho napravo a tak jsem honem přemýšlel jestli nemám vyklidit pole.Ale on si v klídku ryjem hledal dobroty a nějaký mysliveček ho nemohl rozhodit.Tak jsem si dodal odvahy a nasadil dalekohled abych se přesvědčil o jeho proporcích.Byl fešný :-) na podrobnosti jsem se raději s flintičkou v pohotovosti nezaměřoval.Otázka je , jestli by ho ta má 308 taky zastavila ,že. A na projíždku v takovém počasí jsem neměl náladu:-).Byla to chvilička a já raději pokračoval rychle rovnou za nosem.Občas jsem mrknul zpět, musel mě navětřit i kdyby měl rýmu. Vítr foukal ode mne přímo na jeho ryj.Prostě černá ví, kdy co a jak.Snad každý kus má vejšku a podle toho se chová.No, nějak jsem to natáh, takže raději Myslivosti zdar, kukuřičným a řepkovým lánům zmar.

Tak včera to krásně..zase nevyšlo :-) Je teda fakt, že jsem z baráku vypadla dost pozdě, až po páté - a to je vlastně ve skutečnosti už po šesté - hodině. Auto jako obvykle zhruba uprostřed lesíka, kontrola větru - ok, jakž takž. Tak hurá lesní cestou směrem "ven", pak vpravo v bok a cestou dolů, opatrně a pomalu, protože tuším, že "moje" srnčí rodina už musí být v tuhle hodinu jako obvykle venku.. A taky že ano, ujdu ani ne sto metrů a už vidím zpoza keřů a ostatní květeny obrys srnčího těla, cca 80m daleko. Jsem jakž takž krytá větší smrkovou větví, která "čumí" do cesty, tak se ani nemusím moc schovávat a rychle čtu kus - je to to větší ze dvou srnčat, druhé ani matku nevidím, je to zrovna tak blbě těsně v ohybu cesty, takže možná jsou o něco níž, možná taky ještě v kraji lesa. Klečím na zemi, schovaná jak hříbek v mechu a přemýšlím, "co včíl", střílet nejde, mám před sebou spoustu trávy, větvičky keříků a podobně, no a pak se to vyřeší samo - najednou se zatočí vítr, srnče zvedá hlavu, kouká mým směrem a už tuším, co bude následovat - samozřejmě mi mizí doprava a podle zalámání až do lesa. Do pytle! Ten vítr je tam úplně na ho.. špatnej, když jdu odshora, fouká dolů a do lesa, když půjdu odspodu, bude foukat nohoru a taky do lesa, nevím jak to dělá, fičák jeden mazanej, ale je to tak. Lesem se tam taky jít nedá, je to zarostlé jak potvora no a ze "čtvrté" strany/stěny, tam by to šlo krásně, jak na dlani, celé velké pole s nizoučkým obilím, ale zas nula kryt, nejbližší je 190 metrů, to je (pro mě) dost i na velkého srnce, natož na malé srnče.. Kdyby to srnčí chodilo do pole, není problém a někde tam na něj počkám, jenže oni se drží jen podél lesa :-( Tak zas nic, sbohem a šáteček a tím končím, tvá Máňa.. Večer krásně svítí měsíc a já sedím doma, dnes bych ráda jela ven, ale jak to znám, určitě zas bude zataženo :-)

Radku, lze souhlasit, těch velmi důležitých předpokladů je samozřejmě více, ale je to prakticky tak, pokud zdravá silná bachyně metá zdravá silná selata, tak to sedí. Přesně tak to ale funguje u srnčího, tam je rozptyl kladení srnčat oproti ostatním druhům spárkaté hodně velký a častý, a šest i osm týdnů rozdílu je u srnčat i více než dvojnásobný rozdíl v hmotnosti na konci roku. U dančího, a třeba i sik ( viz fotogalerie ) je to méně časté, ale je to samozřejmě také. Pokud jsem ulovil velmi slabé danče ( např. v listopadu 7 kg ), jeho daněla byla hodně silná. A mimořádně silná dančata mají velmi často sice poměrně mohutné, ale jakoby kostnaté, suché až šlachovité daněly. U srnčího je obvyklé slabší srna = slabé srnče, a pokud pozdě klade, = úplný chcípáček. Jsou samozřejmě vyjímky, ale ty jsou poměrně řídké, silná srna a slabé srnče, obráceně ale ne. Je to vyjímka typu paličkáč vyvržený 15 až 17 kg. I když právě tyto vyjímky ulovím teď každoročně, nevím, jestli je na vině jestli stres nebo paraziti, ale spíše ten stres, a vzhledem k lokalitám je to pravděpodobně stres z přezvěření. Letos je ale mimořádný rok v tom, že je poměrně hodně kusů srnčího, které ještě vůbec nezačaly přebarvovat, a tím nemyslím naši honitbu, ale plošně po republice, co čtu či pošlou kamarádi. Takový rok nepamatuji, něco se děje.

Máme i vyloženě tlupy lesních prasat, které za žádných okolností neopustí les, ani když na polích je mléčná pšenice či kukuřice.
Z kořínků lesního kapradí nemohou tloustnout, ale výhodou jsou vnadiště.Ulovit bachyni třeba během prosince všechna selata je běžná záležitost.

Jak píše Jenda i Děda, někde má lončák 50 kilo a je to KUS a jinde klidně metrák běžná váha.. Mám uloveného lončáka, který měl vyvržený 55 kilo, uloven v oblasti, kde jsou akorát lesy a pastviny. No a u nás máme "rekord" vyvržený 95, jenže taky uloven v místě, kde stála řepka, hned vedle pšenice (do které prasata chodila) a hned vedle kukuřice (a v té byl uloven..) Při takovém výkrmu pokud má lončák 50 kilo, tak si řekneme "Jenom?" :-) Ten samotný kus, co mi v sobotu večer frčel z pole přes louku taky podle mě nebyl starý kňour, ale "prachobyčejný" -:) lončák, max. sekáč. Radku Lovu zdar.

Tak já jsem včera věřil, že jsou to lončáci, protože přišly dva kusy. Kdyby přišel jen jeden, tak bych ho nelovil, protože bych byl s určením velioksti a stáří ještě více v pasti :-). Sice to mohla být bachyně z kňourem, protože chrutí je tady co nevidět, ale to by zase byl patrně větší velikostní rozdíl a hlavně u nás chodící samotná bachyně je větší raritou než 200 kg kňour :-), a že by se ostatní kusy nějaké větší tlupy někde zdržely, to se mi taky nezdálo, pač jsem čekal opravdu dlouho než jsem lovil a nikde jsem žádné divočácky ani neviděl, ani neslyšel.

V dubnu jsem ulovil asi 15 měsíčního lončáka (skoro stejné foto jako na kartičce ze Světa myslivosti Bylo uloveno prase! Jak staré?), co měl 65 kg. Ten kdyby se dožil této doby, tak má teď ve věku 21 měsíců v živé váze 100-110 kg jistě. Loni byl u nás žaludový rok a hodně mírná zima a na velikost selat a pak lončáků letos na jaře to mělo pořádný vliv - průměrně bych řekl, že kusy byly o třetinu větší než předchozí roky ve stejné době, i když samozřejmě v každé tlupě jsou různě velká selata, takže to nelze takhle zobecnit na všechny selata.

Loni byl u nás střelen lončák(nedorostlé I2-do 3/4 I1)o téhle váze,ale vyvržený.
Nevěřil jsem vlastním bakadlům.

Radku, vyvaříte-li spodní čelist, dejte ji prosím do fotogalerie (kvůli zadním stoličkám).
Lončák s touto hmotností je v podmínkách ČR dost velkou raritou a snad se tím podaří určit přesný věk.

Radku kam jsi dal oči :-). 92kg :-D. Ještěže máš vitaru :-)

Večer jsem vyrazil na sníh. Vidíte? Stačilo abych minulý týden trochu zanadával a už je tady...:) Pole napůl roztáté, víc černé hlíny než sněhu, ale dohromady s úplňkem viditelnost all exclusive. Mínus dva, nefoukalo, viditelnost 11 z 10ti. Co chtít víc? Mno neškodila by nějaká ta zviřátka. Po dvaceti minutách se z lesa vyloupl tmavý flek a svižně mi mířil pod posed. To jsem málem dostal infarkt. Bohužel jen samotná srna, chvíli mi nedůvěřivě očuchávala šprušle u žebříku a zatáhla do lesa. Pak se ukázal zajočik...v noci na 170m rozpoznat, jak zajíc hýbe slechama, taková viditelnost je vážně kolikrát i jednou do roka. Aaa...to je všechno. Jen zaskolil lišák od sousedů a hotovo. Teď to roztaje a do vánoc máme zase po sněhu že...

Dnes jsa přesvědčen, že divočáci budou chodit - no jako každý večer :-) - jsem vyrazil k vnadišti na sousední kazatelnu od mé kazatelny, na dnešek tam bylo sežráno stejně jako posledních pár dní, takže jsem věříl, že by mohl nějaký divočák přijít. Viditelnost lepší než v minulých dnech, takže i kolem 80 m by se dalo asi lovit. Když jsem vylezl z auta a došel po cestě k vedlejšímu posedu, tak mrknu na vnadiště u kazatelny, na kterou jsem šel a v půl sedmé tam vidím stát dva větší divočáky. Hned mě napadlo, že to budou ty dva kusy z pondělí (můj příspěvek z 22.10.2012 23:48), co stály tehdy u mé kazatelny a které jsem si taky ukázkově zradil. Čtvrt hodiny jsem je pozorval na 200 m a pak odešly přes horizont. Došel jsem na onu kazatelnu, uvelebil se a čekal dál. Před osmou hodinou mi na vnadiště předemnou přichází opět ony dva kusy. Teď je mám na 20 m s dobrým větrem, čtvrt hodiny si je prohlížím. Zdají se mi poměrně veliké odhaduji +-70-80 kg, takže dost hrubý odhad :-), oba jsou přibližně stejně veliké. Po deseti minutách pozorování jsem se rozhodl, že jedno zkusím asi teda ulovit. Když je bod na komoře o něco málo menšího kusu než je ten druhý, mačkám spoušť, divočáci odbíhají bez značení a bez slyšitelného nárazu střely směrem, odkud přišli, na horizontu překřižují své dráhy a mizí za horizontem. Už po pěti minutách slézám, protože kusy nejsou v dohlednu a jelikož zase jednou po čase vím přesně, kde je nástřel, jdu hledat barvu - nikde ani kapička. V tu chvíli si říkám, že jsem měl raději zůstat doma, protože mám takové tušení, že dnešní večer se ještě protáhne. No nemílil jsem se :-), na poli nikde nic neleží, tak volám kolegovi, aby vzal svého jezevčíka a šel mi divočáka dosledovat raději ve dvojici s Yorikem, protože mám podezření, že divočák pravděpodobně zalezl do zmole :-) (zarostlé strže), kde je viditelnost velmi mizerná. Nakonec bereme jen Yorika a vracíme se na nástřel, po viditelné stopě přecházíme pole a přicházíme k té zarostlé strži. Na jejím krají vypouštím Yorika a chvíli poslouchám, za moment už ho slyším, jak škube divočáka. Teď teprve přichází ta největší legraci při vytahovaní divočáka ven na pole - no tolik sprostých slov při své slušnosti už jsem dlouho neřekl, protože lončák v živé váze nakonec měl 92 kg, divočák odběhl 240 m daleko a nebyl střelivem Lapua Mega 12g v ráži .308 win prostřelen, začal barvit až na posledních 80 metrech, vybarven dovnitř, střelen zešikma na komoru, střela škrábla srdce, konec plic a játra.
Tohle je můj největší ulovený divočák a po dnešní zkušenosti také doufám, že na dlouhou dlouhou dlouhou dobu také poslední takto velký kus :-), i když je to podle řezáků pravděpodobně lončák - zítra sem dám foto řezáků.

Včera večer chumelí jako blázen a fouká silný vítr, a proto se rozhoduji jít si sednou k lesní louce. Bohužel na posedu už seděl kolega a protože už bylo po páté hodině, šel jsem na blízký posed k řepce s vědomím, že tam budu asi zbytečný. I přes silný vítr a chumelení vychází na řepku čtyři tlupy srnčího, celkem 21ks. Po čtvrt na sedm vytahují z hrany lesa dva jeleni siky s laní a za nimi ještě jedna laň s telkem. Na první pohled dle velikosti jsem si snad myslel, že poslední kus je srnče, ale při pohledu dalekohledem jsem obeznal slabé telko siky. Dálkoměr ukazuje 89m a já beru flintu a posazuji bod za lopatku. Po ráně se telko láme v ohni a v zasněženém poli s řepkou není vidět. Musím jít podél lesa a dále po stopách siky. Děkuji Hubertovi a dávám úlomek, dále již rutina a km tažení domů. Stříleno 6,5x55SE, RWS DK 9,1g, plicní rána přes lopatky, vstřel o průměru kule, výstřel padesátikoruna, žádné výrazné poškození, nepodlito. Váha po vyvržení 8kg. Foto ve fotogalerii.

Tak má další zkušenost s Nosler part.Kolem páté odpoledne vyrážím na čekanou. Cestou ke kazatelně vysypávám kýbl kukuřice a zrna na vnadiště. Vždy to dělám až při zpáteční cestě, ale dnes ani nevím proč, jsem to udělal tak.Stejně na vnadišti nelovím a většinou mám na ránu čas protože vnadím na poli a vidím zvěř přicházet z dálky.Usedám do boudy,nabijím kulobrok a ladím dalekohled. Je klid, pomalu se stmívá a tak si říkám,jaká to škoda, že všude okolo drží čerstvý sníh a jenom na tomto kukuřičném poli musel odpoledne slézt. Asi po deseti minutách mi z levé strany vytahuje daněk ,špičák asi 30 cm vysoký a pomalu jde k vnadišti. Pochutnává si na kukuřici,kterou jsem tam před chvílí dal a vůbec mu nějaké "zavětření" nevadí. Po chvíli volně odchází přes pole a mizí ve stěně lesa. Je klid.Přes mraky vychází měsíc ,nedělá stíny a je to doslova prasečí počasí.Za zády mi praskne větev. Na pole vytahuje daněla a za ní dobíhá danče. Zastavují, ohlíží se a tak si říkám,určitě tam bude i strejda daněk. Už vychází. Dobrej lopatáč. Pomalu všichni tři jdou k vnadišti. Jak jednoduché ...jen zamířit...Prohlížím si je dalekohledem na nějakých 40 kroků.Pomalu přejíždím i protější kraj pole podél lesa.Jsou tam.Z pravého protějšího rohu lesa na pole vytahuje tlupa černé. Jsou tam dva trochu větší kusy proti těm ostatním, ale jinak samí krtci.Těch selat je asi dvacet.Asi je přítomnost dančího na vnadišti zradila a celá tlupa bere směr šikmo jako by ode mě. Buchtují v poli, selata do sebe dloubou a obíhají se. Pomalu se celá tlupa sune napříč polem. No nic, je to kolem 120 metrů , viditelnost slušná, tak jenom jak se nějaké zastaví. Pomalu zvedám flintu a říkám si jen před sebou nezradit to dančí. Bod svítí a už je mám v optice.Zapřený v boudě čekám na okamžik.Jedno sele zastavuje a něco si tam dloube.Večerem zaduněla rána. V záblesku slyším žuchnutí kule a zanařikání. Sele po ráně upadlo, zamotalo se a zmateně odbíhá za tlupou. No a zase budu hledat, v duchu chválím slavné Noslery.
Dívám se na hodinky a je 18 05 hod.Po půl hodině slézám a jdu na nástřel, kde stejně nic nenacházím, tak sleduji stopní dráhu celé odbíhajicí tlupy. Na kraji lesa drží sníh a konečně nacházím barvu. Sele leželo zhaslé asi 30 kroků v lese, cca 120 metrů od nástřelu. Rána byla asi 10 cm za lopatkou a výstřel u posledního žebra. Taková blbá rána na zadní hrot plic ,přes bránici a játra. Šetrnost střely parádní, ale mizerná ranivost.Zlatá SPCE. Dál už rutina, plomba dík sv.Hubertovi a na zprávy doma. (Tak že, sele cca 20 kg, 8x57 JRS, Nosler part..) Lovu zdar

A nefunguje nechat srnce chvili lezet a zkusit volat? Stara nebejva daleko,pribehne,ale to az u druhyho srncete,je to teda nemoralni zrada,ale funguje........proud

......a u nas sneziiii.......proud .Dilema Eriko,silna srna,jedno srnce vylozene slabej kousek,druhy na hrane....jaky budou eventuelni dalsi srncata ? Do chovu to asi neni.....(uf,jak nenavidim ten vyraz ve vztahu k divoky zveri a prirode),ale asi vite co delate.......proud

Dnes pořádáme menší Myslivecké slavnosti sv. Huberta, kdy zavzpomínáme na patrona myslivosti a bývalé kolegy z MS. Akce se koná k desátému výročí osazení památníčku našeho patrona, u kterého proběhne akce s čestnou stráží, mysliveckými trubači a samozřejmě čestnou salvou. Poté máme v obci nachystaný vojenský stan s výstavkou trofejí a připravenou projekci z obdobné akce před deseti lety, když se osazoval památníček, dále pokračování vystoupení trubačů a poté k poslechu harmonikáři. Počasí ideální -1 stupeň, chumelí, co více si přát, příchozích bude jistě požehnaně. :)

......a pak ze to nejde ;-).....proud

To se mně.trpajzlíkovi, stává běžně,zvláště když kazatelnu staví nějaký přerostlík.A prd.l mám leda tak já,ty máš zadeček,né?:-)

No vidíš, před rokem, kdyby Ti někdo řek, že máš dát takovou ránu, ťukala by sis na čelo:-) Lovu Zdar!!!

Jezevec,hmmmm,s brusinkama,hmmmm :-).Tak to mam smulu,zasadne nejim maso masozravcu a vsezravcu,jedina vyjimka na kterou se netvarim zrovna nadsene je domaci veprovy :-),hadejte proc:-).......proud

Joo Figi to se ti řekne "vyžeň z pole". Jenže to není jedno pole, ale pole a vedle pole a pod ním pole.. A jen úplně dooole je ten les ale tam nezamíří ani omylem, budou běhat po poli sem a tam. To už mám vyzkoušené z minule a předminule a na jiných polích a u jiných kusů, rozběhnou se, až naznají, že už jsou dost daleko, tak se zastaví a čumí, případně udělají oblouk (podle toho kudy postupuje nebezpečí-člověk) a vrací se zase polem na původní místo.. :-(
A že tam jsou nonstop a necourají někam jinam (třeba k lesu) mám vyzkoušené, když tam půjdu v sedm ráno, budou tam, v poledne budou o dvacet metrů vlevo a navečer budou o patnáct metrů vpravo..

Eriko, vyžeň je z pole, a vypozoruj, kudy se vrací. Tam čekej.
Fesoji, a co srna od těch srnčat ? Pokud se nezbavíš i těch srn, budeš tam mít takové mrzáčky každý rok, a stále víc. Protože ani srnče 9 kg do chovu nepatří.

Srnče 9 kg v úpravě interlov je u nás standardní lovný kus - nic mimořádného, ale také ne chcípáček. Já bych takové lovil, jen kdyby to bylo nezbytně nutné - nebo omylem... Letos mám ulovená 2 srnčata, interlovská hmotnost 6 a 6,5 kg a jsou tady i další taková, tak proč lovit silnější. To ale rozhodně nemíním jako kritiku předchozího příspěvku, právě naopak - v honitbě, kde lze 9 kg srnče označit za chcípáčka, to asi nevedou špatně.

:-) :-) :-)
Eriko, byly by to DVĚ rány v těsném sledu, srnče a ihned srna .....

Takže znova opakuji, co jsem již říkal mockrát : Norování jezevců je z hlediska možnosti zranění psa tak velké riziko, že je líp si ho odpustit a pantátu si střelit na čekané. Někdy se tomu ovšem nedá vyhnout. On není jezevec jako jezevec - kamarádův dlouhosrstý jezevčík taky dokázal vyhnat jezevce z přírodní nory, ale přitom se bojí jít do kontaktu, jak v noře, tak třeba na povrchu s kočkou.Typický dolehač a vyháněč.
Pro zajímavost, ten dnešní úlovek jsem zvážil. Z mnou ulovených jezevců zatím nejmenší, ale "jako kule" - 9 kg.

Kdo na tom tedy byl tak špatně - Tvoje čubinka nebo ta druhá ? Ta moje z toho dnes vyšla víceméně bez úrazu, když morduje kočky, vypadá hůř, nos zpravidla samá barva.

Karle, Lovu zdar. Udělal jsi dobře s nákupem svého dárku. Mám ho (Nikon Monarch 10 x 56) již asi dva roky a jsem maximálně spokojen.

V pondělí odpoledne jsem si udělal radost a zajel jsem si dodatečně pro narozeninový dárek. Je to pozorovací dalekohled Nikon Monarch 10 x 56. Kouká to moc pěkně. Včera večer jsem ho poprvé vyvenčil. Bylo vidět docela slušně, protože po dlouhé době nebyla mlha, opadalo hodně listí a začíná být vidět i do lesa. Seděli jsme s kolegou asi kilometr od sebe a měli jsme štěstí. Ve 23.30 jsme se zase sešli a měli jsme dvě selata 15 -18 kg. Budu si muset častěji kupovat nové věci, přináší mi to štěstí. Zdar. Karel

Tak dnešní večer byl lovecky poměrně úspěšný, zbraň dřevěná palička cca 40cm, ráže dubová, vzdálenost minimální, vše v ohni :-) Partnerovi Lovu zdar a na mě zbylo stahování a červená práce.. Neboli - deset králíků už to má za sebou :-) A pan jezevec se může těšit na pochoutku (vnitřnosti a hlavy). No a že nejsem lakomá, tak může přijít i paní liška :-)

Az takovej je jezevec skudce?:-).....proud

Josefe, je to nějaký nenažran, kukuřice si moc nevšímá, ale vysbíral mi všechny žaludy (normálně jsem na hromádku siláže vysypala kyblíček kukuřice a kyblíček žaludů a zatímco vše bylo takřka netknuté, žalud tam nezůstal ani jeden!) a roztahal všechny ty kosti. Ještě mu tam něco dovezu, aby byla větší jistota, že přijde a taky mu dám víc na výběr (tj. masité i ovocné :-))) A pak bude můj :-)

Fesoj,Lovu zdar.Samo,že vina padla na tvou hlavu.Chudáci pejsci...:-)

Vida, co bařtipánovi zachutnalo - u mě jezevci vždy před masitou stravou dávali přednost ovoci - čím sladší, tím lepší - a zejména kukuřici. A když mluvíš o krádeži, já jsem včera nechal misku s loveckým právem v koupelně ve vaně. Manželka se ráno šla sprchovat, tak ji vyndala na podlahu, pak zapomněla zavřít dveře a její dvě roztomilé čivavinky to nejen okousaly, ale zatáhly až na gauč. A nejhorší je, že se po té nezvyklé dobrůtce zcela jistě poserou - doufám, že aspoň ne na koberec.

Je půlka Měsíce, tak jsem si říkal, že bych to mohl zkusit, zda konečně štěstí nesedne na vola a neukáží se divočáci, kteří tady chodí velice, ale opravdu velice nepravidelně. Celý den krásně bez mráčku, teplo - a když jsem před 5. zasedl na kazatelnu, začala obloha šednout. Zataženo nízkou oblačností - jak já tuhle meteorologickou hantýrku nemám rád ! Ale asi po 10 minutách vyšly první dva kusy srnčího - jenže daleko. Pak další dva, pak samotný kus, pak přímo u kazatelny srna s nádherným synkem s mohutnými pučnicemi a před 6. hod. srna s dvojčaty a čiplenka na druhé straně kazatelny. Jedno z dvojčat je viditelně slabší a ještě k tomu kulhá, ale vsedě to střílet nepůjde. Zkouším si kleknout, není to zrovna pohodlné, ale jinak to nejde. Vzdálenost odhaduji na necelých 100 m. Po ráně srnčátko vyráží vpřed, uběhne nějakých 20 m a padá, zbylé kusy zůstávají na místě. Zapaluji si cigaretu a pozoruji, jak asi po 2 minutách stará srna následována zbývajícími dvěma kusy přichází ke zhaslému srnčeti. Navětří barvu, zpozorní, začne bekat a vše mizí v lese - tedy ty tři kusy, ta srna se silným srnečkem na druhé straně kazatelny nereaguje a oba se klidně paství dál. Slézám a jdu udělat červenou práci. Zjišťuji starší hojící se zranění předního běhu, ale kost je celá. Zasáhl jsem nízkou komoru, polovina srdce rozstřelena. Volám hospodáři a domlouváme se, že srnče dostane jako příděl náš nejstarší člen, kterému ho ráno odvezu. Na prasata čekat nemá cenu, vidět nebude, ale i tak jsem víc než spokojen.

Jakápak deprese :-), když nemáte dančí, tak se máte vmísit k někomu, kdo daňky má, a to Daňky s velkým D, jak to dělám já :-). Právě jsem se vrátil z říje, i když to časově nevyšlo úplně tak, jak jsme plánovali, tak jako každý rok to byl velice pěkný zážitek. Daňci sice rochali jen na jednom místě, ale vidět byli i jinde a natočit se taky nechali - už nahrávám dvě videa z fotopasti a jedno z foťáku. Počasí stejné asi jako všude, ráno a dopoledne mlha, večer jasno, teplo jak v létě.

Tak ja si take zanadavam, aby se mi ulevilo. :) V sobotu odpoledne se zniceho nic ukazalo slunicko a ja nevahal a honem do reviru. Foukal nezvykle vychodni vitr, a proto jsem zvolil uplne jine misto, nez jsem mel v planu. Ve trictvrte na sest vytahuje hola siky v rohu louky, ale zustava za vetvemi stromu. Behem chvile vytahuje za nimi jelen, cca 4roky a 200bodu. Asi jsem se mu libil, protoze za takoveho svetla se vydal mym smerem, zastavil se na 40m a premyslel. :) Mel jsem tedy dostatek casu pro obeznameni a misto flinty beru mobil a natacim. Mohl jsem mit letosniho nejlepsiho jelena ve vsi (prvniho v zivote),ale nechtel jsem se snizit jako ostatni ke strileni chovnych mladych jelenu. Asi neprezije dele jak mesic, mozna bude mit to stesti, ze si ulomi paroh a prezije dalsi rok, ale ja mam dobry pocit a zazitek, ktery si snadno ozivim videem s hroznou kvalitou. Pak si clovek vyslechne, ze je vul, ze takovi se nepousteji, protoze ani takovi tady za chvili nebudou. Pff, stejne je to banda blbcu...

Zato tady celý víkend i dnes přes den nádherně, zato večer a ráno mlha o hustotě smetany...

Jak řekl Zděnek Svěrák: "Lidský život se sestává ze dvou prvků - prvek očekávání a prvek zklamání..."
Což je vlastně přesně celá myslivost. Teď se všichni těšíme na sníh, jaké to budou mrazivé liščí čekané a pak ouha, sněhu nevidno. Neva sníh není, ale po novým roce se bude parádně norovat. A ouha, nory ometené, ale prádzné. Neva, už je březen, srnci jsou za rohem. A pak člověk nemůže uhnat ani toho jediného paličkáče...atd:)
Ve výsledku člověk zapomene všechny ty marné lovecké výpravy, ty desítky nachozených kilometrů a pamatuje si jen TO JEDNO norování, jak ta liška tam byla a jak tak krásně vyběhla a jaká to byla ranka...A no...už aby se zase obcházely nory že...:)

Jj pravda. Akorát, že nemáme vysokou, daňky, černou ani muflony, takže jediné, co lze lovit jsou lišky a holá srnčí...:)

Na sníh bych Eriko moc nevěřil. Každý rok je to stejné. Od října založené újedi, dobroty mizí a mizí, v listopadu abyste naváželi každý den pět kilo odřezků a bůhvíco a...sníh nikde. Člověk natěšený, jak sáňky v létě, není na co chodit, holá už se moc neloví, škodná chodí jen v noci... Přehoupne se prosinec, Štěpán, všechno pořád na blátě...Pak v lednu !konečně! nasněží, ale ouha...obleva v půlce ledna už je zase bláto, pak v únoru ještě týden bílo a je hotovo. Takže z celého těšení na lišky a mrazivé čekané na sněhu je dohromady 6-8 slušných čekaných a to je tak celé. To jsem si zase "zapesymestyčtil"...! Mimochodem, tohle občas funguje - když se na něco dostatečně nadává, že to není, najednou to přijde. Ale pšt, nechci ten sníh vyplašit...

Dnes jsem měl tak nějak volný den, tak jsem vyrazil k řece na výlet. Po cestě jsem se dozvěděl od zpravodaje, že daňci u nás zatím nerochají - já také žádného zatím neslyšel. Pak jsem viděl už kousek nad řekou daňka špičáka a danělu, za řekou opět ve vysokém lese vařečkáře, který si z mé přítomnosti nic nedělal. Vylezl jsem na druhém břehu řeky až nahoru a šel po výhledech do údolí. Na jednom výhledu na vrchní straně paseky vylezu na pařez a asi tak 10 m podemnou se něco zamlelo ve vysoké trávě a na nohy se postavila mašina - mým hrubým odhadem divočák o velikosti koně :-), který ke dvouset kilům asi moc daleko neměl. Dvakrát zafuněl a odběhl kousek dál. No pěkné to bylo :-). Pak už jsem fotil jen ty výhledy a pár jich hodím do fotogalerie, protože krásy z podzimní přírody zahřejí na duši každého člověka. Ještě jsem dnes objevil jednu hájenku. V blízkosti oněch míst už jsem v životě několikrát byl, ale vždycky jsem zahnul pár set metrů před koncem lesa a až letos jsem se rozhodl, že vyjdu z lesa ven a rozhlédnu se, na jaké úrovni nedalekého letiště jsem (vidím světla konce startovací dráhy přes les z mé kazatelny). K mému překvapení na kraji lesa stojí hájenka (už jistě několik desítek, možná i stovek let :-)), u hájenky oplocení a za plotem jelen a 10 laní, takže jsem viděl dnes i jelena :-). A on to nebyl pasivní jelen, ale jelen troubící jako o život. Pak jsem sešel ke krásnýmu potoku obklopenýmu bukovým lesem a pak už jsem směřoval směrem k domovu. Prostě krásně ztrávený den a ani me nevadí, že nevyšlo to, co jsem měl na dnešek v plánu :-).

Dnes jsem opět neulovil tu nepřebarvenou srnu. Opět se zvedla na horizontu, opět zašla za druhou stranu kopce, opět jsem za ní šoulal, opět srna nikde. GRRR! Z celé kulové výseče tak zbývají jen dvě místa na sednutí a dva střelecké úhly. Jeden je na nic, druhý je ještě horší. Jak tuhle srnu střelím, to vážně netuším.
Jinak se stává, že někde prší ryby, jinde zase žáby, u nás pršely berušky. Na posedu jich bylo tolik, že ty co se neudržely na stropě padaly na mě. Hotové "beruškobití"...!

Fesoj, to není žádná sranda. Možná Ruda Husáků napíše. V loni takto prolítl žebříkem a valil ho vrtulník.Měl polámaná žebra, která mu tlačila na plíce a utrženou lopatku.Ošklivý úraz. Nejhorší je, že tam seš sám a nemáš pomoc...ˇ´Udržba žebříků je důležitá, spadneš jednou a na revír potom můžeš koukat z verandy s dekou na klíně.... Třeba se ozve. Zdar

Včera na soumrak jsme se čtyří byli podívat na tah. Chodíme na takovou malou louži s rákosím, kterou v podstatě přehodíš kamenem. Dvá jsme šli na předstup a klucí se psy pomalu stlačili rákos,kdyby tam náhodou byly a potom že počkáme do setmění. Jen psi vlítli do rákosu, vzneslo se asi deset kachen.Klucí se vytuplovali a vidím , jak se jedna kachna z hejnka propadla.Sleduji odlétajicí kachny a říkám si je hotovo.V tom vidím samotného kačera ,který točí a v kruhu se vrací za odtahujicím hejnem. Táhnu s ním a na tu vzdálenost mu dávám "voj od vozu" a mačkám. První rána nic. Trochu přidávám a v druhé se kačer láme.Dobrý, přeci jen košíčkový čtyřky platí.Do tmy sice už nepřilétlo nic, ale procházka to byla fajn.Lepší než hon o sto lidech. Lovu

Njn,nekdy se holt zadari.....zpravidla cim vic se clovek snazi a cim vic chce,tim je to horsi.Zkusil bych to "nelamat" s tim,ze kdyz nic neprijde,stejne jsem si uzil prirody.......proud

Taky hezky receny,strejdo:-).Njn,Eriko,kdyz ja mam slabost pro zensky,tak jsem si tak predstavil ty smutny oci,kdybych byl nekde po vetru,ze jsem tam teda nesel:-)))......proud

A tak jo, vyjímečně bylo pěkně :-) Srnčí jsem viděla, samozřejmě vše na řepce, když jsem přes ni šla, křupalo to jako když se šlape zelí, je fakt luxusní :-) 9 kusů vlevo cca 150m daleko, z toho 3 neshození srnci. Samotné srnče - srneček vlevo hned vedle (asi 20m), samotná srna vpravo, nakonec přímo proti srna a srnče. Vše pěkné, zdravé, přebarvné, srnčata přiměřeně vyspělá. To je hned radostnější čekaná :-) A liška zas nikde. Už aby byl měsíc :-)

Jooo, tak schválně - teď je venku modrá obloha a svítí sluníčko, ale je teprve půl čtvrté, to je na mě i na naše srnčí moc brzo. Odjezd do revíru vidím tak na půl šestou a "vo co" že se do té doby zatáhne a začne fučet!? :-)

Ta lítost - no je to určitě věkem... Vím, že je potřeba plnit plán lovu holé a přitom často váhám a říkám si - je to sice průměrný kus, ale takové střílí každý, já si počkám na vyloženého žebráčka či maroda - a že tu takové kusy /jako všude jinde/ jsou, o tom není pochyb a právě jejich lovem se to snažím dokazovat. O co je lepší lovit lišky či selata, kde takové dilema neexistuje - snad jen nepoznám-li lišáka od lišky, v jarních měsících raději nelovím.

Eriko nezoufej, opět nastává doba, kdy se bude poroučet větru dešti::))

Tak ta nepřebarvená srna a její synek(z předvčerejška)už nejsou=úkol splněn.Ale radost z úspěšného(správně průběrného) lovu jaksi chybí.
Jakmile vyšli(vytáhli,vystoupili?cheche),z kukuřice,dala se do mne "jelenice"(já jsem básník!:-)),no jako za mlada!Tož jsem si trochu zdříml a pak už to šlo raz-dva.Ale to už není o lovu,jen o zabíjení...Kde se bere ta lítost,když vím,že to bylo správné?
Pro Eriku:Naprosto normální,aneb co se může pokazit,to se taky pokazí...

To Červenka E. - díky, jen jsem chtěl situaci trochu vyjasnit, aby "třídní nepřítel" myslivců nebo nepovolané ucho nemělo zbytečnou záminku.U nás jsme zvyklí chodit na prasátka až tak při polovině měsíčku.
Tato osvětlení jsou darem z nebes, mnou zde několikrát vychvalovaný prasečkář (přes 1000ks) má něco podobného - osvětlení z Přimdy a bohatě toho využívá.
Mě se také občas poštěstilo, když vedle večer hráli fotbal s plně osvětleným hřištěm, viditelnost i na 2 km, ale zcela vyjímečné (konec září, říjen) a po dobu maximálně 2 hodiny.

Dědo,nemusím mít prima optiku ani výjímku,unás je dost světla od dráhy(seřadovácí nádraží Č.T.).Hlavněkdyž je vysoká bílá oblačnost nebo sníh.Zatím mi slouží Odeon 3-12x50 s bodem.

Dnes ve 3.00h sele cca 20kg,noc teplá,kazatelna prostorná,lavice měká a Vendulka hlídala dobře.Přišlo nám asi deset prasátek,selata a dvě větší.Po ráně odběhlo asi 30m,komora,plíce,horní okraj srdce,SPC SB 12,7g,8x57S.Po kopřivové lázní rutinní úkony,doma kolem půl páte jako na koni.Letos šesté.

Včera jsem využil jak ranní čekanou, tak večerní. Ráno jsem ulovil slabé nepřebarvené srnče, vyvržené 8kg.
Odpoledne jsem zasedl na vysoký žebřík na dubu a měl jsem v plánu se s tímto posedem ve vzpomínkách rozloučit, neb místo něj máme již téměř hotovou kazatelnu a starý posed bude stržen. Stavěli jsme ho společně s našim nejstarším členem, před patnácti lety a za tu dobu to má už za sebou. V klidu sedím, pozoruji krajinu, je nádherný večer. Dole pod posedem mi vychází srnčí rodinka, srna a dvě srnčata. Pak tři kusy na druhé straně a pak daněk špičák a vařečkář. Všechny kusy jsou pod duby, které lemují kraj lesa a jen to praská.
Najednu si všimnu pohybu pod posedem. Mám po sebou nepřebarvené srnče, samotné. Ale co to, nenašlapuje na pravý přední běh! Jen poposkočí a bere dál žaludy. Jsem rozhodnutý jej ulovit, ale je to hrozně blízko. Je natočené bokem, večerem jde rána. Jenže jak jsem zvyklý, že po 6,5x55SE se vše láme v ohni, tak se nestalo. Milé srnče jsem parádně přestřelil...
Zůstávám ale v klidu, ani jsem nepřebil. Srnče zatáhlo do krytu, otočilo se a popošlo asi 40m dál na kraj pole a zůstalo stát.Potichu přebiju, nádech a večerem jde druhá rána. Kus v ohni, srneček, vyvržený do 6kg. Ten přední běh má vykloubený v rameni.
Pocta ulovené zvěři, sobě dubový úlomek a červená práce. Lovu zdar!

Vloni v září byla u nás na okraji vesnice sražena autem silná srna, která vodila dvě rovněž silná srnčata. Ač jsem jim věnoval hodně času, nepodařilo se mi ulovit ani jedno z nich, nakonec se přestěhovala do vesnice a tam se lovit pochopitelně nedalo. Srnčata se stala členy asi desetičlenné tlupy, která mi celou zimu chodila denně až k baráku, převážnou část potravy té tlupy tvořila senáž, nemluvě o tom, že mi srnčí okousalo spodní větve borovice a prakticky zlikvidovalo kleč a popínavé růže. No a ta srnčata, ač měla potravy dost, stejně koncem zimy obě uhynula a skončila na újedi. Tudíž žádný falešný sentiment, chci-li střelit vodící srnu, musí jít její srnče na výřad také a to ještě dřív než ona.

Do prodeje určo nepůjde. Podle toho fleku na "tváři" to vidím spíš na zahnisanou tržnou ránu/zlomenou čelist apod. Na těch 200m těžko říct, ale přišlo mi to spíše silně oteklé, uvidím zítra. Ale bývá dobrým zvykem kombinace silná srna+silné srnče nebo slabá srna+slabé srnče. Nepřebarvená srna+silné přebarvené srnče = rapidní zhoršení kondice matky během posledních týdnů. Zítra to ještě proberu s hospodářem, případný detail abnormality určo dodám do galerie, ať máme jasno...

Ivo otázka co je humánnější jestli tu srnu s nádorem nechat to srnče odvodit co nejdéle,protože je silné tak později v tlupě je schopné přežít i samo a srnu lovit později nebo je ulovit oba a hned.PS: srnu s nádorem stejně asi zakopeš neb dát to do prodeje nebude asi to pravé ořechové:-)

Máš naprosto pravdu,Figi.Ivo,mne dnes potkalo to samé,flinta v rameni,nitka sedí nepřebarvené srně za plecí,ale tu musím střílet až druhou,má s sebou synka.
Ten není sice vyloženě slabý,ale co naděláš,máma je hubená,něco jí holt bude.
Ale srnče neustále na ostro,pak šup do kukuřice a je po hehe.Takže zítra...

Ulovit srnče i srnu

Nepřebarvený kus holé srnčí zvěře v půlce října patří vždy na výřad ! Pravě tohle je jedna z pouček, které jsou obecně platné a velice usnadní rozhodování i těm méně zkušeným. Jediný problém, který může nastat, je to, že jedná-li se o vodící srnu, je bezpodmínečně nutno ještě předem ulovit její potomstvo - a pak se může stát, že už maminku nepotkáme a tudíž se odstřelu vyhne.

Ženské tvary v letních šatech se zálibou pozoruješ,
má-li však na sobě kožich, postavu jen odhaduješ.
Při odstřelu srnčí holé měl bys stejně postupovat,
stav zvěře je mnohem lehčí v letní srsti posuzovat.
Kdo vyčkává dlouho s lovem, až do předvánoční doby,
přehlédne dost slabých kusů. Na jaře jim kope hroby !

Ale ono se to líp povídá a píše než v praxi uskutečňuje. Já jsem se např. zařekl, že dokud si ze své 243 W nedám pár ran do papíru, abych si byl zase jist sám sebou, nepůjdu lovit. Jenže objednané patrony dosud nemám a absťák je absťák. Tak jsem dnes po Velké pardubické vytáhl ze skříně svou Ižku bez optiky a šel jsem si na chvilku sednout. Mimo jiné mi přišla nepřebarvená srna se žebráčkem srnčetem. Oba kusy vhodné k přednostnímu lovu - jenže na těch 120 m v šeru jsem je pouze přečetl dalekohledem, přes hledí a mušku to byly jen tmavé fleky. A ani kdyby bylo vidět líp, na tu vzdálenost bych si s tím ruským kopytem střelit netroufal. Takže zase nic a asi to dopadne tak, že v pondělí či v úterý budu muset zajet do Hradce pro oblíbené krmivo mého Marlina. A to by v tom byl soudruh čert, aby se karta neobrátila !

Dnes přílet do Turecka,vyvalení na pláž.A nad hlavou pořád 5 šedivek,doma se mi to nemůže stát,aby lítali 20 metrů nad hlavou.P.T.

Slabé dítě=špatná matka,ber obě!Nepřebarvené srnče nepotkám,spíš stále vážím jedno za druhým(očima),dnes jsem potkal srnečku,oproti mámě menší než ostatní,ale pod 10 kg vyvržená nepůjde.Holt už do nich,chuděrek ,řežu tolik let,že se bojí být špatné.:-)

Dnes se konečně chystám ven, po pracovním tempu (předevčírem do 22:30, včera do 17:20..) už potřebuju les jako sůl.. Mám obeznanou srnu se dvěma nepřebarvenými srnčaty a u lesa pak mizerně přebarvenou srnu taky se dvěma špatnými potomky. Je to ve stejném místě, kde jsem před pár dny ulovila srnu - čiplenku, obeznanou o tři dny dříve, na kterou jsem jela navečer "najisto". V sedm už jsem byla doma i s ní, vzdálenost 55 metrů, komora (plíce), z nástřelu 20 kroků. KB UB 7x57R/16, SelBel střižná hrana. Po zavěšení vyvrženého kusu bez hlavy a běhů na váhu ručička ani nedolezla na 8,5 :-((( Kostřička potažená kůží, průjem. Smutné podzimní lovy :-( Alespoň že ten Pentaflex mi dělá fakt velkou radost. Lovu zdar.

Dnes jsem jen po práci skočil do auta a udělal desetiminutovou projížďku přes setměním. V rychlosti jsem obeznal jedno odstřelové srnče (to má termín v neděli) a na 500x500m jetelině napočítal 12 zajíců. A to vždycky potěší!:)

Dnes jsem byl nasypat na vnadiště a obhlídnout, kde chodí divočáci. Vnadiště vyžrané a asi 50 m za ním byly stopy od přibližně 35+ kusé tlupy. Už na vnadišti jsem si říkal, že tam byla nějaká větší tlupa a taky asi jo. Je zajímavé, že žádnou takovouto tlupu jsem tam letos naživo zatím nepotkal, tak by mě zajímalo, kde se tam tato zničehonic vzala (samozřejmě to mohly být stopy od dvou tlup).

Dnes jsem si užil krásný den s kamarády na Bz malých plemen v MS Nalžovice Chlum na Sedlčansku.

Dnes v 1.20 mne probudil děsný řev buliny."Už zase ji zlobí bubáci!"říkám si a opatrně lezu na terasu.(Bubák,též buboš=kočky,kuna,ježek,ožralové na ulici atd.)
A slyším "hu"a protože svítí měsíc a je celkem vidět,čumím jak tele na nový vrata,na sousedovic střeše sedí opravdový "bubák"(Bubo bubo).A zase povídá "hu" a Andula se může strhat.Asi by si povídali do rána,tak jsem jim ten mejdan rozpustil,výra zahnal a šel spát.A za půl hodina znova,to už jsem mu vážně vyhrožoval,zákon-nezákon.Dal si říct a do rána byl(snad)pokoj.Akorát,že jsem nevstal do lesa...

Dnes z večera jsem o chvíli dříve slezl z posedu, že pošoulám nad takovou kaskádou mezí, ve kterých je několik planých jabloní a hrušek a zvěř se tam ráda zdržuje. Jdu pomalu a s dobrým větrem. Po chvílích zastavuji a dalekohledem přejíždím jednotlivé kraje mezí. Po pár krocích ztuhnu. Přímo pode mnou na prostřední mezi, pod starou hruškou ,jsou dvá daňci. Oba hlavy nahoře a jistí. Dalekohledem je čtu. Jsou to mí staří známí, které jsem už dvakrát viděl, ale nešlo lovit.Jeden s dobrými lopatami a ten druhý krátký, jako by jelen šesterák, s trochu roztaženými konci lodyh. Snad mi bude sv. Hubert nakloněn a daňci vydrží. Dalekohled dávám za hubertus a kulovnice jde plynule a rychle do ramene.Bod, pojistka,napínáček..Rychle přiklekám a to mi už bod sedí na hraně lopatky.Soumrakem zahřměla rána. V optice vidím jak se daněk v ráně zlomil. Zůstal na nástřelu. Po chvilce vyrážím a za nedlouho klečím u zhaslého daňka, držím ho za paroží a v duchu děkuji sv. Hubertovi za dnešní pěkný podvečer. Volám kolegovi zda by přijel s károu a nastává rutina.... Lovu zdar. (80 m, 8x64S, SPCE 12,7g , rána seděla, průstřel cca 3-4 cm)

Já si už roky vše fotím a píši v PC. Protože v tom množství - nedokáži zpaměti říci, ani zvěř ulovenou za poslední měsíc, natož za rok zpět.
Nádherně se u těch fotek vzpomíná, a jeden rok lovů mám na několik večerů prohlížení, když leje a nejdu ven.

Vidíš Radku, a proto já si všechno píšu. Kdy, kde, co, kule/brok, vzdálenost, značil/neznačil. Např.: 20.8. srnec, Háj, 140m, od nástřelu cca 30m. A i roky zpátky stačí nalistovat a hned vím...:)

7:4 ve prospěch trojnožky na zemi, ale na některé už jsem si ani nemohl vzpomenout, jak jsem je vlastně ulovil :-).

Dnes jsem šel na čekanou s tím, že po dvou večerech, kdy jsem neviděl od divočáka ani štětinu (kam ten svět spěje :-)), se chvíli vyvětrám a hup do postýlky a konečně se trošku vyspím. Odpoledne, kdy jsem se byl podívat na opět opuštěné vnadiště jsem zjistil, že divočáci už zase ryjí na zaseté pšenici.
V půl deváté, kdy už malinko svítil měsíc jsem vyjel. Zaparkuju auto a prohlížím pole a asi 500 m daleko vidím jakoby tmavé fleky. Na původně zamýšlené místo, kde jsem před týdnem v pondělí ulovil sele, jsem tedy nešel - stejně tam byl nějaký lidský ruch - a zamířil jsem napříč přes pole k mezi, kam jsem předpokládal, že ony tmavé fleky směřují. Asi v půli už jsem slyšel kvičet divočáky na horizontu, tak jsem rozložil trojnožku, nachystal flintu a čekal. Po chvilce pár kusů slezlo pod horizont, tak jsem jedno sele našel a vypustil včelku - sele dobrých 40 kg zůstalo v ohni 70 m daleko ode mě. V době výstřelu jsem stál 100 m od nejbližšího krytu v poli, ale s dobrým větrem.

Tak použij cihly, kameny, cokoliv, co položíš přímo na zem a nebude to vidět. Nebo to stříkni do uříznuté PET lahve a upevni k zemi - tak, aby do ní netekla voda - to vydrží nejdéle. Samozřejmě tak, aby to nevadilo sekání trávy či podobným činnostem.

No přeci tak, aby ti je nekradli.
Podle místních podmínek, - a jak to u vás tedy vypadá ?

Ivo, jestli jste proti tomu dosud nic nedělali, vaše chyba, a naříkejte nad sraženými kusy dál.
Ty pachové ohradníky fungují dobře, a když se to dělá chytře, nikdo ti je neukradne. Navíc je kombinuji se zavěšenými starými CD, velmi dobré. U nás nejfrekventovanější komunikace před p. ohradníky cca 26 ks/rok, po správné aplikaci 3ks/rok, a to ještě většinou v období mrazů, a tedy i malé účinnosti p. ohradníků. A pokud pokryjete alespoň místa nejčastějších srážek, uvidíte výsledky.

Ps.: Problém je, že honitba má kulatý tvar s městem uprostřed a hlavní silnice se rozbíhají jako pavučina skrz všechny kouty revíru.

A co proti tomu děláte ?

Můj včerejší lov

http://www.loveckastrelba.cz/forum/viewtopic.php?f=25&t=102

Včera jsme byli s kolegou projít les a obhlídnout umělé nory. Když jsme šli kolem vnadiště, tak mu říkám, dnes sem jdu ulovit divočáka :-). Před sedmou přícházím ke kazatelně u vnadiště a už zdálky slyším, jak jsou na něm divočáci, na vnadiště nevidím, pač je za mladým porostem. Rozdělám trojnožku, kousek ještě popojdu a když vidím první sele, zamířím a střílím, sele vyvržené 12 kg zůstává v ohni, ostatní odbíhají a po chvíli se zase vrací zpátky a prohlíží ulovené sele. Já už mám přebito, ale nejsem masař :-), tak je nechávám v klidu odejít do krytu. Nejrychlejší čekané v životě, za 20 minut jsem byl zpátky doma a toto sele je pravděpodobně můj první lesní úlovek, pač si nepamatuju, že bych v lese ulovil někdy něco jiného :-).
Po ošetření úlovku je teprve 8 hodin, tak si jedu sednout ještě na strniště. Po vylezní na kazatelnu, kde minulé dny byl ticho a klid, se po hodině začne z lesa ozývat kvičení a pak začne z lesa vycházet jeden divočák za druhým, po chvilce jsou tak 100 m od kazatelny, vidět pěkně, tak nacházím jedno stojící sele a střílím. Z flinty rána jako bejk, ještě se zvuk odráží od stěny lesa, náraz neslyším (na takovou dálku obvykle slyším), lovený kus neznačí, všechny kusy odbíhají do lesa. Říkám si, že jsem je asi netrefil. Po chvíli jdu na nástřel, barva žádná, prase nikde. Vzhledem k vysokému strništi nechávám dosled na ráno a se psem. Usedám ještě chvíli na kazatelnu a prohlížím, jak jsem to vlastně blbě střílel. Zjištuji, že skutečně blbě, což si potvrzuji i ráno, kdy jsem nenašel ani po 150 m barvu. Když chci o půl dvanácté jít z čekané domů, tak z lesa vychází 5 stejně velkých divočáků, pravděpodobně stejných jako v pátek. 600 metrovým obloukem mě obchází a jdou směrem k mému autu. Protože máme společnou cestu :-), tak slézám a rychlým krokem mířím směrem k autu, ale přišel jsem k němu u minutu později a divočáci prochází mezi mnou a mým autem na vzdálenost 120 m. Chvíli se ještě rozhoduji a usedám na nedaleký posed, vidím je pořád, ale pořád je to lehce přes 100 m a na další ránu si po té předchozí netroufám. V jednu se vrací skoro stejnou traskou jakou přišli, ale daleko ode mě, tak to balím a jedu už definitivně domů.
Dnes jsem při kontrolní ráně zjistil jako vždy ten smutný fakt, že chyba při lovu druhého divočáka byla opět mezi lavičkou na kazatelně a flintou.