Myslivecké fórum

Jardo, podle mého to je zbytečná věc. Musíš se do toho víc rovnat,zdržuje to a jak píše kolega Hanzalík, zmenšuje to zorné pole. Když si náhodou zafuníš čočku a opotí se ti to, nemáš šanci jí rychle prstem setřít.
Ale co nesedí jednomu, muže druhému pasovat. Jestli to někdo má, pujč si to a vyzkoušej. Jinak se tyhle gumové nohavice nechají doma udělat z těch hadic (harmonik) od praček.

Jardo,k tý zahnutý,ona docela sedne na"ksicht",ale musíš ji mít dost přesně nastavenou na svůj"ksicht"a alespoň já v noci dost často doostřuji a pak je to ke zlosti.Pokud neni akorát nastavená,překáží a zmenšuje zorné pole.Toť má zkušenost.

Já mám těch otázek moc, tak další. O kolik zlepší za šera gumová očnice na puškohledu obraz v puškohledu? A jaký je rozdíl mezi rovnou a zahnutou, kromě toho, že je zahnutá ? :-)

Pánové, ty moje lehce ulítlé rány nebude mít na svědomí technika ani munice, to bude rukama a i proto už se těším na sraz na instruktáž. Že se mi to dvakrát rozhodilo je věc jiná, to si vysvětlit neumím, všechno je i bylo dotažené. Uvažoval jsem i o reklamaci puškohledu, ale asi by nic nezjistili, když to skočí a pak zase půl roku nastřelení drží. Pro svůj klid celou sestavu rozeberu, zalepím šrouby, nastřelím a uvidíme. S tím podložením asi nic neudělám, vypadá to na nesouosou rybinu, nechce se mi kupovat už třetí montáž.
Ale aby to zase nevypadalo, že chodím lovit a nevím, za kterou stranu se drží flinta, jak tu s nadsázkou prezentuji. To ne. Jen se chci posunout za tu mojí stometrovou hranici, kdy mám ještě jistotu a v naprosté většině případů zásahy opravdu sedí.

Milane, že se puškohled zalepí do kroužků jsem ještě neslyšel, jak to v případě potřeby demontuješ?

Pak bych měl ještě jeden dotaz, když je to tu takový pokec a nebudu kvůli tomu zakládat nové téma. Máme jedno takové strategicky výhodné vyvýšenější místo nad polem, kudy přechází snad všechno, lepší pro střelbu vleže snad být nemůže. Má cenu se zabývat nějakým bipodem, když mám CZ 550ku? Koukal jsem na nabídky a není mi moc jasné spojení zbraň x bipod, jinak bych to stvořil sám. A taky - nebude to střílet s bipodem jinak než z posedu?
Ještě jsem koukal na fotky od Figiho, pažba je vzadu podložená pytlíkem s čímsi. Čím se to plní, aby to šlo naformovat a nesesypávalo se to?

Jardo, dle mého názoru, se ten fotopásek může vymačkávat a v tom může být problém. Dnes jsen byl v Brodě kupovat kamarádovi flintu a tam jsem viděl základnu Weaver se sklonem 20MOA, ta by ti mohla vyřešit ten filmový pásek.Jinak jsem měl podobný problém jako ty a byly povoleny šroubky pod okama. Časem se prostě povolovaly. Šrouby jsem dotáhl a ZALEPIL a je po problému.
Jen podotknu, chybu nehledej ve střelivu a ani v RUKÁCH.

Jo, Josko, pamatuješ si dobře, nešlo to nastřelit, tak podkládal zadní kroužek páskem fotofilmu. Vzhledem k jeho bohatým závodním zkušenostem snad věděl co dělá, já měl tenkrát mojí funglovku v ruce prvně naostro. A napsal jsi to hezky, že v mém případě bys nehledal chybu ve střelivu. To ti teda pěkně děkuju, kamaráde :-)))

Jardo, pokud mě paměť neklame, tak jsi mě psal, že ti při prvním nastřelování nějaký střelec, co ti puškohled usazoval, podkládal základnu něčím(už si nepamatuji čím)tam by jsi mohl hledat chybu. Mám dojem , že ti neseděl sklon základny.V tvém případě bych chybu nehledal ve střelivu.

Jardo, nebude chyba v puškohledu? Co tam máš za kukátko a montáž(může být povolená).Z

Jardo, hledáš důvody tam, kde nejsou :-), na 100 m to stoupání/twist není moc podstatné:-) co se týče lovecké střelby. Vem si na sraz flintu a vybíjecí patronu :-). M

Hlavně z CZUB v ráži 308W mají Rate of Twist 1:12

Omylem jsem si to vyzkoušel u 30-06, den před tím jsem hlaveň prostříknul konkorem a nevytřel. Na 100 m to udělalo cca 1 m. M

Taky se mi to nějak nezdá.Hlaveň do sucha nikdy nevytírám,přesto mi nedělá problém střelba kolem 200m.

Jardo, na 100 m ti to klidně může udělat i 1 m :-). Vývrt vždy suchý :-)!!!. M

Jen poznámku k tomu co psal Zdeněk - napínáček je určitě dobrá věc, já jsem z něj byla taky nadšená, protože kam jsem to posadila, tam to bylo. Rozpaky přišly s kulobrokem bez napínáčku, když jsme nastřelovali, tak ikdyž to chodilo "jen" o asi 5cm doprava (a výškově přesně), já svou jednu vystřelenou ránu v krabici 50x50cm nenašla! Na jednu stranu určitě nervozita z jiné flinty, nevěděla jsem co čekat od zpětného rázu (je fakt že kope o něco víc než winchester) ale hlavně nezvyk odmáčknout bez napínáčku.. Když jsme srovnali nástřel, už jsem si to pohlídala a obě rány v pohodě (fotka ve Fotogalerii), ale měla jsem to pořádně opřené,držené a odmačkávala opatrně - no nevím, jestli na mě bude srnec takhle dlouho čekat :-)))
Za sebe můžu říct, že je asi mnohem lepší naučit se dobře trefovat bez napínáčku a když se pak přejde na flintu která ho má, je to pohoda. Obráceně už je to (pro mě určitě) složitější...

Jaroslave, u mě doma se žádný pivo nestane ležákem! Ale koupím Ti už hotový výrobek z Plzně. Přivezu na sraz. Myslím na to.
A nic ve zlým, ale psík je "mývalovitý". Kuní byl ksicht doktora Barnse v seriálu MASH. :-))

Jaroslave, já měl přestně ten stejný problém jako ty!! Při nastřelování kulovnice jsem strhával ránu doprava a to dost výrazně. Nastřeloval jsem kulovnici s tátou i když tzv. ve 2. On střílel na střed a já pořád doprava, nepomohlo ani když jsem tlačil zásah doprava, pořád jsem to strhával. Třeba jsem střílel s malorážkou a tam jsem střílel uplně stejně jako táta. Tak, že to bylo ve strhávání, každé druhé až třetí prase byl buď špatný zásah nebo netrefeno vůbec.
Řešení, určitě střílej s napínáčkem, bez něho ani ránu, ale ani to mě úplně nepomohlo. Nejzásadnější věc, která mě dostala s té střelecké nemohoucnosti byla změna munice. Většinou jsem lovil s SaB střižná hrana, potom jsem vyskoušel jinou munici Winchester, je dražší, ale opravdu mi to pomohlo. Při nastřelování jsem měl stejné zásahy jako můj táta asi 3mm rozdíl. Od té doby mám klid, je to asi způsobeno rychlostí munice, kdy tu ránu nestačím strhnou, jinak si to nedovedu představit. Kdyby se mi to nestalo osobně nikdy tomu neuvěřím.

Milane,jak se změní nástřel? K lepšímu?

Horší je stratit důvěru ve zbran a nejhorší sám v sebe.Je to zajímavé já měl v sebe pochyby v roce 2000.Vše na co jsem namířil jsem posr..První co bylo to se může stát,podruhé už jsem běžel dát ránu do terče vše v pořádku a tak se to táhlo až jsem začal zkoušet a měřit ustí,měnit montáž až poslední puškohled.Bylo velice zajímavé,že na terč to šlo vždy do dvoukačky.A nakone se ukázalo,že mám plovoucí T.Byla to zajímavá zkušená.A to byl rok,že prasata chodili...Nejhorší pak bylo upevnit sebedůvěru.Protože se v hlavě se honí zase to netrefím a pod.Pak nezbývá než začít trénovat.Já začal s malorážkou.To šlo dobře.U kulovnice jsem nandal napínáček ne na jemno,ale trochu přitáhl.Do terče zase dobrý.U střelby na zvěř jsem se vždy pořádně uklidnil a nechal se ranou vždy překvapit tak jako zamlada,postupně se to pro mě stávala rutina.A to je moc špatně.Dnes musím zaklepat opět v pořádku.Rád šoulám střílím do 100m z posedu i 200m.Z ruky z hole v leže z pevné opory.Vždy to chce po psychycké stránce být vyrovnán.Jinak lehce mineš.Z.K.

Jardo nezoufej, když ho netrefíš, tak ho utlučeš čepicí. Vždyť Ty se umíš dostat až mezi ně :-)))

Ahoj Jardo, já jsem došel k závěru, že nejsem schopen objektivně zjistit, jakou částí prstu spouštím. Pokud si k tomu sednu a soustředím se na spouštění jen tak na sucho , tak to bude určitě něco jiného, než když se soustředím na zvěř a čekám na ten nejvhodnější okamžik. Potom zase vůbec nevnímám, jak jsem vlastně spouštěl. To by musel sedět někdo vedle a pozorovat moji techniku a pak mi to prozradit. Možná to dělám pokaždé jinak nebo u každé zbraně jinak.Co se týče techniky střelby, tak se při lovu před výstřelem soustředím spíše na uchopení resp opření zbraně a těla. Pokud to je možné, mám pod flintou deku.Rád využívám opory levé( přední) ruky v rohu okénka, nebo u kmenu a pod. Zbraň leží na ruce, která je opřena o spodní i boční stěnu okénka. Při střelbě s oporou používám levou ruku pouze jako podložku, která odděluje zbraň od tvrdého podkladu a stranově stabilizuje její polohu. Potom rád hledám oporu pro pravý loket ,nebo oba a dále pro pravý bok, nebo záda. Pokud střílím v takovéto ideální pozici, nezabývám se na kratší vzdálenosti ani s napínáčkem, natož abych si uvědomil, kterou částí prstu spouštím. Proberem to nad pečeným divočákem. Zdar Karel

Na založení zbraně určitě hodně záleží, ale asi nejde docílit, aby bylo vždy stejné. Když to vezmu podle sebe, tak na sedáku jsem nabalený jako pumpa, ještě v posedovém vaku, to jsem pak rád, že vůbec nějak založím :-). Já jsem nejraději, když si mohu opřít záda, pravý loket a pochopitelně i levou ruku na opěru. Z kazatelny, kde je jen prkno jako sedák a do okýnek daleko, tam bych raději nelovil. A nadechnout, vydechnout, zadržet dech a hned střílet.

Tak teď už jen zbývá dodat heslo, které používá puškařství Novotný v Praze :-).
DOBRÝ STŘELEC - MILÁČEK ŽEN!!! :-):-):-). M

Jardo, kup si 1-2 vybíjecí patrony do 308 W a vem si na sraz flintu :-). M

Mačkat na spoušť by se mělo prostředkem posledního článku ukazováčku. Já dělám chybu už při pokládání prstu na spoušť, protože prst nezřídkakdy z boku opírám o pažbu a na spoušť mačkam trošku z boku, čimž se taky rána údajně strhává. Prst by měl být od dlaně po konec ve vzduchu a tlačit na spoušť kolmo zepředu. Já střílím do 100 m, vždy z posedu a zatím vždy bez napínačku (protože si na něj nikdy nevzpomenu, ale řekl bych, že je to o zvyku), tak to strhávání nehraje takovou roli a navíc už s tím trochu počítám a tu střelbu tomu přizpůsobuju.

Díky za rady, asi to bude chtít dopilovat s pomocí nějakého toho asistenta. Flinty se nebojím, protože není čeho, oči nezavírám - vidím i zásah a značení, čert ví... Přitom kdysi jsem docela slušně střílel malorážku (2.místo mezi pražskými učňáky). Věčná škoda, že ten nácvik nejde realizovat na srazu. Tak mě napadá, Daksle, nemáte poblíž Tábora kulovou střelnici? Kdyby mě tam byl někdo ochotný zanalyzovat, vyměnil bych pak úschovu kulovnice u Tebe v trezoru za věneček :-))

Já bych doporučil nad tím moc nepřemýšlet a raději zajít na střelnici. Zažité zvyky se pouze teorií ve většině případů obtížně napravují a člověk je pak u střelby na zvěř podvědomě odváděn myšlenkou na něco, co soupeří s udržením kontaktu záměrného bodu na zvěři. Teorii lze s částečně uplatnit u začínajícího střelce, ale přes to si musíme být vědomi, že každý jedinec má jinou anatomii, jiné svalové napětí a reakce na ně, jiné motorické schopnosti včetně transformace zrakových a pocitových vjemů.
Proto zejména u střelců s již určitou praxí a zkušenostmi z lovu je při opakovaných chybách nejlépe (z důvodu nízkých nákladů) vzít dobře nastřelenou malorážku se stovkou nábojů a jít na střelnici, stačí padesátimetrová. Zásadně nepoužívat žádný velký terč, nejlépe poslouží pár bílých listů A4 s černou zálepkou uprostřed. Po deseti pětiranových sériích z pevné střelecké pozice v sedě s opěrou (pozici pro tuto základní zkoušku však nesníme měnit) pochopíme v 90-ti % co děláme špatně a sami většinou příjdeme na to jak to napravit. Pak již postačí nápravu "zautomatizovat" aby se dosatala do podvědomí a to opět nedosáhneme jinak než opakovanou střelbou = tréningem. Někomu to potrvá déle, někomu míň - to už je individuelní. Podobně postupujeme při střelbě vstoje s oporou a bez opory. Teprve následně se vrátíme ke své kulovnici a získané zkušenosti si opět ověříme a zautomatizujeme alespoň padesátkou ran z naší lovecké zbraně.

Pokud se týká střelby kulovou zbraní na pohyblivý cíl je to neskonale složitější. Zejména pak na rychlou schopnost jedince odhadnout vzdálenost zvěře a její rychlost včetně směru jejího pohybu a zejména na pohyb zbraně (sledující zvěř), která se při střelbě v pohybu bezpodmínečně nesmí zastavit. Opět všechny teorie musí následovat praktický tréning, jinak to končí jak vidíme na současných naháňkách v převážné většině výsledkem pokus - omyl. Je ovšem skutečností, že v těchto případech nejsou pro zájemce k dispozici téměř žádné tréningové mužnosti.

Milane, mluvím o střelbě ze stabilní pozice. S napínáčkem střílím od začátku a na posedu řemen kvůli hluku pokaždé sundávám. Ale proč mě napadnul ten prst a spouštění - míval jsem napínáček seřízený tak jemně, že se stačilo zlehka dotknout spouště a v tu dobu jsem trefoval bezchybně. Jenže se mi pak stalo, že mi rána vyšla chvilku po odjištění sama od sebe, napínáček to neudržel. Tak jsem ho vrátil na větší sílu a chyby se začaly objevovat. Na těch mých pár metrů sice ne fatální, ale přeci a odchylky většinou doprava, takže možná si to strhávám. No a kromě toho se čas od času vloudí taková hrubka jako před týdnem úplně minuté sele na necelých šedesát metrů :-(

Důležitá věc při odpálování rány je nezavírat oči. Občas, když nastřelujeme flinty, tak se na kolegy dívám a to bys nevěřil, co lidí když zmačkne spoušť, zavírá oči nebo za to trhne a celé to dobré zamíření zku.... a nevědí o tom. A ani tomu nevěří. Je to buď nějaký ten nezvládnutý reflex nebo podvědomí strachu z rány. Říká se, že by tě při míření měla rána překvapit aniž by ses soustředil na mačkání.Nevím, u mě je důležitá opora a fixace i pravého lokte, což někdo nechápe a potom dobře seřízená spoušť. Na naháňkovék kulobroku napínáček nemám a při nastřelování mi to problém nedělá.Podle mého to chce občas si střelit a mít flintu ošahanou a mít v ní důvěru a potom není problém rána na 50 nebo 200 metrů.

Jardo, když o tom teď přemýšlím, já nevím jakou částí prstu mačkám spoušť. To je tak automatické, že si to ani neuvědomuji. Asi spodní částí u prvního článku ukazováčku...Fakt je dobré trénovat " na sucho" se zajištěnou flintou zamířit a odmačkávat pouze napínáček..."Trénink dělá mistra". Ahoj

Jardo, napínáček nemyslím v žádném případě, pokud můžeš, tak ho nepoužívej a nezvykej si na něj. Je lepší naučit se spouštět :-). Myslel jsem třeba vodováhu, která se dá dát na puškohled. Seženež to bez problémů na internetu, ty obyč stojí pár USD. Je to vlastně objímka s vodováhou. Když si jí namontuješ (na zbraň v rovině, nejlépe upnuté) a zkusíš si několikrát po sobě založit zbraň do ramene, tak s velkou pravděpodobností zjistíš, že ta vodováha ukazuje pokaždý něco jiného. Takže podle ní se naučíš/nadriluješ to dávat do ramene pokaždý stejně :-). Na 100 m ti tohle může udělat pořádných pár centimetrů :-). Předpokládám, že na flintě máš řemen, ten se dá použít jako další "fixační bod". Šáhneš dovnitř :-), otočíš si ho kolem paže do smyčky, pokud ho máš správně nastavený, tak při držení zbraně ti ten řemen táhne flintu doleva, levou rukou jí "tlačíš" doprava, tím jí fixuješ v dalším bodě. Dá se to použít jako pomůcka při střelbě z volné ruky ve stoje, vkleče, vleže, stejně tak i při podložené zbrani při střelbě z kazatelny atd. Ale ideální je, pokud se na tebe při střílení podívá někdo, kdo to umí, ukáže ti chyby, které děláš a poradí ti, jak se jich zbavit. Takhle na dálku je to o ničem. To samé platí o spouštění, pokud nemáš naučené správně tyhle jednoduché návyky, děláš chyby. Ten tréning nasucho znamená opakovat to třeba 1000x, 5000x :-) atd., dokud to neděláš pokaždé stejně a správně :-). Spoušť se dá samozřejmě poladit, dobrý puškař by s tím neměl mít problém. Já dávám přednost "bodové" spoušti s co nejkratším chodem, a bez propadu. Ale to záleží na spoustě věcí. A střílet "dobře" je komplex x faktorů, ne jen to, jak člověk dává prst na spoušť. M

Technických vymožeností? Myslíš napínáček?

Kterou částí ukazováčku mačkáte spoušť? Středem bříška nebo za ním? Prosím nesmějte se mi, mně to střílení fakt moc nejde, tak se snažím najít chyby.