Myslivecké fórum

Dobrý deň priatelia,
tak a je to oficiálne.Nové parametre 9,3x72 R sú na oficiálnej stránke SaB.
611 508 423 351
2333 1614 1116 772 ( V/E -0,100,200, 300 m ). Je to skvelá správa. Konečne vyhráva rozum nad byrokraciou .
Pridávajte skúsenosti, pokiaľ nejaké sú. Ďakujem .
S pozdravom VK

RE SAKO - Ahoj, jeden skromný dotaz - Z čeho vycházíš při stanovení hodnot tlaku ? Předpokládám, že z tabulkových hodnot, kde je stanovena v návaznosti na konkrétní druh střely celková délka náboje a navážka konkrétního druhu prachu a tomu odpovídající hodnota tlaku.
Ono totiž Vo 640m/s můžeš dosáhnout za použití několika druhů prachu, ale tlaky budou rozdílné. Z Tvých příspěvků předpokládám, že jsi zkušený a že to víš.Znám člověka, který to nevěděl a přebíjený 9,3 x 62 s nevhodně zvoleným prachem mu málem roztrhl hubu od ucha k uchu.

Chlapi, tyhle staré flinty mají jednoduché zamčení, většinou na dva spodní háky a ovládané spodní nebo lučíkovou pákou. Tyhle závěry a zámky jsou stavěné na nějakých 2000-2200 barů na závěr. Ať budeš nabijet a používat prach jaký chceš, musíš dodržet max. tlaky pro danou ráži, jinak se pohybuješ někde v tormentační munici. Flinta to může a nemusí udržet. Nicméně brzy bys vytlouk čep a háky a bylo by to na zkušebnu a potom nad krb na zeď. No, nic, valím domů, Lovu.

Flinta ma strilet tim,na co je spocitana a vyrobena.Kladivkem kul do zeme nezatluces,palici sice zatluces hrebik,ale znicis vsechno kolem nej.Chlapi,me to prijde,ze jste spis fandove do zbrani,nez do myslivosti :-)

Autor: Aleš Pastorek | dnes 08:53

Děkuji rici za vysvětlení. V tomto případě je asi lepší nedělat žádné "experimenty" s většími navážkami prachu při přebíjení. Našlapat by to asi určitě šlo, ale silně by to zavánělo destrukcí zbraně při výstřelu,nebo v lepším případě poškozením vývrtu hlavně a jak správně uvádíš, kouzlo pomale letícího "knedlíku" by bylo ztraceno

Ale Aleši, prosím Tě, co to píšeš, co by mělo silně zavánět destrukcí zbraně, nebo poškození vývrtu hlavně. K tomuto fakt není co dodat.
Vždyd kolikrát jsou tovární laborace na hranici dovoleného P max a Ty jsi uděláš náboj s vyšším výkonem a nižším tlakem, je to jenom o výběru vhodného prachu, zápalky atd. Zvýšení výkonu není vůbec o tom, že tam nasypu o čtvrtinu více stejného prachu, jaký tam je, o tom to opravdu není.
Kouzlo pomalu letícího knedlíku můžeš zachovat, jestli něco letí 590, nebo 630 m/s, je to téměř jedno, vždy to bude pomalá ráže. Jestli tam výrobce tuto rychlost dal, neznamená to, že to bude to nejlepší, to ani náhodou.
Samo, nebudu dělat z této ráže něco, čím tato ráže není a ani nikdy nebude.

Děkuji rici za vysvětlení. V tomto případě je asi lepší nedělat žádné "experimenty" s většími navážkami prachu při přebíjení. Našlapat by to asi určitě šlo, ale silně by to zavánělo destrukcí zbraně při výstřelu,nebo v lepším případě poškozením vývrtu hlavně a jak správně uvádíš, kouzlo pomale letícího "knedlíku" by bylo ztraceno. Od toho jsou zde jiné ráže, kterých není zrovna málo a každý si dnes může vybrat dle svého gusta. Pro Téměř: Pokud si dobře vzpomínám, tak při těch několika málo výstřelech z 9,3x72R jsem necítil žádný zpětný ráz. Spíše naopak.....Také jsem počítal s kopancem, ale žádný se nekonal. Naprosto pohodová měkká rána díky nízkým vnitřním tlakům. Ono všeobecně při těch zpětných rázích také hodně záleží na závěrové vůli. Pokud bude závěrová vůle větší, než je "zdrávo" např. u 6,5x57, která rovněž není citit v rameni, dokáže ti "naliskat" i ta 6,5-ka.

Mohla by to být opravdu zajímavá a pěkná obojetnice. Jen nevidím sebemenší důvod ke krácení hlavní - nechal bych je v původní délce. Komu by vadilo, že ta zbraň na první pohled vypadá jako brokovnice s hledím a muškou ? A asi by to chtělo "vyladit" spoušť kulové hlavně - přece jen spouště brokovnic nejsou zpravidla zrovna nejjemnější.

Je to škoda, že tato "legenda" mysliveckého střelectví zapadá do "smetiště dějin". Svého prvního divočáka a první kus vysoké mám uloveno právě touto ráží lankasterkovu obojetnicí. Můžete mě prosím někdo vysvětlit tak obrovský rozdíl ve výkonu mezi 9,3x72R a 9,3x74R?? Je to přece jenom o 2mm delší nábojnice a přitom takový rozdíl. Zrovna se dívám pod monitor, kde mám vystaveno několik nábojů a vedle sebe stojí 9,3x72R a 223REM. "Blecha a Goliáš". Výkonově jsou ale zhruba na stejné úrovni. Ve mě osobně však více důvěry budí 9,3-ka. Je to přece jenom průměr střely oproti 5,6mm. Lov s 9,3x72R jsem si již vyzkoušel v dobách, kdy to ještě bylo povoleno a dokáži si ho představit i dnes. Není to sice na nějaké daleké střílení, ale prasata na vnadišti na to určitě "slyšet" budou, ať je doba taková či maková.

Nechci se v tom šťourat.Vylučovací metodou vychází ze spárkaté zvěře při dodržení zákona pouze srnčí. Většina myslivců bude stejně používat náboje od SB nebo RWS a ani jedny nemají nad 1500J. Jediná Impalla s monokompozitní střelou jede na výkon, ale náboj možná bude stát stovku.Nevím, ale na pultech lověn jsem jiné neviděl a ani v katalozích světových muniček se tato ráže neobjevuje. Je to taková dominanta nás a Němců.
To, že SB zvedla výkon nad 1500J je supr.
Ale stejně si myslím jednu věc, že se majitelé této ráže rozdělí na dvě skupiny. Jedni co budou shánět patrony se zvýšeným výkonem a ti druzí, co do své stařičké křapky nebo "vořechovky" radši budou dávat ty slabší a šetřit si domácí zásoby, aby jí netejrali nějakou šupou...

kdybych to měl doma tak si do kapsy koupím krabku impal na ukázku a lovil bych klidně RWS :-)))

Kdo přebíjí, tak není problém, ten náboj má velkou výkonovou rezervu i při velmi nízkém tlaku, výkon E100 kolem 2000J dávají navážky s tlakem kolem 1500 - 1600 Bar.
Kamarát to má v jednušce IŽ s hlavní 600mm a střílí se střelami 12,5g S-B s Vo - 620m/s, tlak se samo změřit doma nedá, ale QL ukazuje na tuto navážku necelých 1400 Bar a i kdyby tam nějaký rozptal tlaku byl, bude bezpečně hluboko pod Pmax. 2000 Bar.
Akorát matrice je dražší, stála téměř 4000 Kc.
A je to do těch 120m na vše, už střílí jenom tím. A neříkejte mi nikdo, že je to slabé, protože jsem už x krát viděl, co to se zvěří dělá.

Tak nám naše Sellier Bellot povýšila výkon této ráže na E100 = 1610 J s tou klasickou 12,5 g střelou. Je to samozřejmě dobrá zpráva pro majitelé těchto kalibrů.

Jenže důležité je aby ty vystřílené "cizí" :-) hlavně k přestavbě neměly absolutně žádnou vůli v zámku což u Zh nevím nevím, bude třeba vyzkoušet asi vícero kusů.Dle puškaře se prakticky vůle v zámku u zh vyladit nedá, není jak.Jinak není to tak dávno a viděl jsem někde v inzerátech na prodej kulobrok ZH v ráži 45-70 gov. ,takže již někdo modelovou řadu rozšířil :-)))).Osobně si myslím ,že výměna kulové hlavně u zh nemůže být asi moc problém asi ani cenově.Polotovar cca 5000kč ,baskule ,šíny ,muška vše původní, zkušebna, nový brynýr asi nejdražší bude ta práce ,hlavně to sletování svazku at to nějak střílí:-). Jinak Honzo mám dojem ,že zrovna té 9,3*72R šmakuje asi delší hlaveň ,trojáky měly běžně 70 cm ,nemůže to dělat problém v 60cm svazku co mají ZH ?Myslím přesnost ?

O víkendu jsem se stavil u Rudy na kafe a na kus řeči.V hale na stole ležela patrona 9,3x72R. Víš člověče,leží mi to pořád v hlavě..Líbilo by se mi to na zetháčku.Problém by to nebyl, tlakem je to na polovčce proti 7/57R...
Tak se rýsuje nápad a vypadá to, že se rozšíří modelová řada u ZH.Záleží co za to puškař bude chtít.Výstružník na komoru má, tak že se pouze rozhodnout ,sehnat staré vystřílené kulobrokové hlavně a udělat si radost...

Srnčí, samozřejmě - chybička se vloudila...

Velmi hezky a objektivně napsáno, bohužel podstatnou nevýhodou této ráže je to, že zákon její použití k lovu jiné spárkaté než černé nepřipouští, ač to nemá logické opodstatnění - jouly nejsou všechno !

Je pravdou, že této ráži se za dob našich dědků a pradědků říkávalo "lesnická ráže". Má již řadu let troják Hubertus v této ráži, brokové hlavně 16/65 a tuto krásnou flintičku dříve vlastnil jeden polesný z Máchova kraje, který s ní řadu let úspěšně lovil, srnčí počínaje, daňky a jeleny konče - vždy údajně úspěšně. Nestor české myslivosti pan Brandejs se o ráži 9,3x72R kdysi vyjádřil, že tato ráže " skolila více jelenů, nežli by si sama zasloužila". Na srnčí zvěř funguje přepychově - přirovnal bych to asi jako když srnčí dostane ránu lopatou, zvěřina není rozbitá, zvěř z nástřelu neodchází ( většinou zůstává v ohni ). I prasátka na ni dobře "slyší", výjimkou byl lončák střelený na trávník ( přímo žaludek), který odešel cca 150 metru a byl dohledán. Při výstřelu je zřetelné odlišení rány výstřelu a pak následné žuchnutí-dopadu střely. Je to ráže dobrá, ostatně každá ráže je dobrá, jde jen o to nemyslet si o sobě že jsem armádní odstřelovač a nežádat po tomto náboji více, nežli je schopen poskytnout. Ideální vzdálenost střelby je cca 80, maximálně však 100 metrů, střela je relativně pomalá a těžká, svoji práci odvede i na silnějším kusu černé. Mějme na pameti, že to je vpravdě historiský náboj ještě z éry černého prachu a olova, a také jeden z prvních "malorážových nábojů pod 10 mm z historického hlediska". Vlašim děládobře že tento náboj nelaboruje na vyšší výkon, mějme na paměti že ponejvíce se používá v "oldtimerech", které by s tím související zvýšený tlak nemusely snést, resp. při dlouhodbém používání by to flintičce určitě uškodilo. Není od věci si připomenout, že tento náboj má provozní tlak stejný jako malorážka,nechtějme tedy od něj supermanské výkony. Stačí jej používat na přiměřenou vzdálenost a svoji dobrou práci odvede.