Myslivecké fórum

Václave,tak jak problém popisuješ Ti šńůra nepomůže.Zkus při slídění psa často přivolávat a nauč ho poslouchat povel daun na dálku s tím že jakmile se rozběhne po stopě tak ho budˇpřivoláš nebo zadaunuješ.Obojí je povel proti psí přirozenosti,a také proti tomu k čemu je honič určen,a snadno se radí a hůř provádí v praxi.Jako nejschůdnější vidím pořízení nebo půjčení elektronického obojku.Já jsem tento prostředek dlouho odmítal,ale ted´jsem byl donucen k němu sáhnout,obojek jsem si půjčil a s výsledkem jsem spokojen.Potřeboval jsem Boru odnaučit požirání kdejakého sajrajtu a také jsem ho použil pro zesílení povelu k noze.Po několika použití el výboje stačí zvukový signál a Bora poslechne.

Tak jsem vyzkoušel aport na šňůře nejdřív s míčkem. Prvně klasika nechtěl přijít, ale velmi rychle pochopil, co se po něm zase chce a pak už byla šňůra jen na volno a běhal rovnou ke mně. Budeme zatím pilovat takto. Díky za radu.

na souseda se vys er a začni trénovat poslušnost a hlavně s aportem si nikdy pes nehraje.P.S. je mu 6 měsíců tak musí chodit do školky pak do školy a né hned na vysokou

Dělá se z něho pes a zkouší to na tebe.Důslednost a znova důslednost,bez zbytečné tvrdosti.Když trhá "zajíce",asi začít znova na šňůře a opakovat,opakovat,jak říkala paní učitelka.Ty jsi vůdce smečky a když si to neprosadíš,jsi prostě mrtvej Pašek...:-)Přeji ti hodně trpělivosti a kynologii zdar.

Když jsem si pořídil svou 1. křepelačku coby štěně /viz Články/, byl už taky kocour v baráku. Zvykli si na sebe a ač z ní nakonec vyrostla davička škodné, kocour přežil. Jednou v zimě se mi dokonce stalo, že jsem v poli viděl černého kocoura, tak jsem jako obvykle dal povel a fena vyrazila. Vrátila se bez kočky, což mi bylo divné. Podle stop jsem nakonec zjistil, že kocoura za horizontem dohnala, zjistila, že je to náš Cikán a tak dostal amnestii. Ale nakonec to s ním stejně špatně dopadlo. Byl zvyklý čubu škádlit a když to později zkusil na jejího již dospělého syna, měl smůlu - ten se s ním nebavil...

Až do vysokého věku úžasně temperamentní, při dobrém výcviku všestranný pes, který kromě norování a vystavování zvládne cokoliv. Jeho loveckou náruživost je nutné spíš brzdit než podporovat - chce to opravdu důsledný výcvik v poslušnosti a dokud to nemá zvládnuté, nepouštět v lese z vodítka, nebo hrozí nebezpečí, že při spatření zvěře či navětření teplé stopy dostane "hluch" a bude z něj nekontrolovatelný štváč. Dlouhé a zbytečné prohánění zvěře hrozí zejména u psa, který se dostane do honitby jen málokdy a tak si to chce užít. Je to plemeno vhodné pro toho, kdo je denně v revíru a má čas se psovi věnovat, ne pro člověka, který má psa stále zavřeného v kotci či v bytě a vytáhne ho jen párkrát v sezóně. Ale v tom bytě je to úžasný mazel, vděčný za pohlazení, zbožňující zejména děti. Moje současná fena, kterou jsem získal jako dospělou, se hned skamarádila i manželčinými čivavami. Jen ke kočkám byla a zůstala nekompromisní, v době jejího příchodu do naší domácnosti jsme měli 4 a ač jsem se všemožně snažil zabránit kontaktům, nakonec s každou zaklepala jak s užíváním. U toho posledního kocoura jsem bláhově doufal, že si na sebe konečně zvyknou, respektive že ho bude tolerovat. Vydrželo to jen do té doby, než toho blba napadlo vlézt jí do kotce na granule. Od té doby i manželka pochopila, že u nás kočka nemá šanci. Jeden její kamarád má nádherného obrovského zrzavého kocoura, který podle jeho slov "vyrychtuje" každého psa, prý zahnal na útěk i německého ovčáka a strašně se divil, když mu s manželkou tvrdíme, že naše Dorka by ho zneškodnila během minutky. Dokonce to chtěl vyzkoušet - ale to jsem nepřipustil, mně toho zrzouna bylo líto.
A ještě jeden poznatek - výhodou křepeláka je i jeho srst. Když takový kokr nebo jiný pes s "hedvábnou" srstí proběhne dvojzubcem nebo svízelí, čeká Tě spousta práce. Křepelák se vyčistí sám, s výjimkou slechů a jejich okolí.

Zdravím kolegové myslivci,
mám na Vás zkušené kynologi malou prosbu, rozhodl jsem si pořídit štěně německého křepeláka, pro mé lovecké možnosti asi nejideálnější pes. Bohužel mám ale z kynologii velmi malé zkušenosti a proto sháním nějakou odbornou literaturu do začátku, jak se starat o psa, výcvik atd. Prosím o pomoc
S pozdravem Luboš