Myslivecké fórum

Jane pokud jde o slaniska, v Komentáři......je uvedeno: U slanisk vzhledem k celoročnímu využívání nelze mluvit o době nouze, lov u slanisk je však nemyslivecký". Kde není v honitbě v době nouze krmeliště, nelze lovit na vnadišti.

Pane kolego Jane R. Pokud jde o tu knihu nebo rubriku Poradny, promiňte, ale já v tom vidím jedno, pomoc myslivcům se v zákoně zorientovat. Kdo však má peníze řešit spory soudně, prosím,je to jeho věc. Ano, také jsem "navrhl opravit" některá vysvětlení v právní poradně, ale šlo 1-2 výjimky, o ne zcela přesné vysvětlení. Nic to nemění na tom, že i nadále chodím do Poradny, v poslední době jsem požádal o několik vysvětlení v Daňové poradně a věřte, někteří dotčení z podaného vysvětlení byly hodně zaskočeni. Přitom,když jdete na finančák, tak se tam toho moc nedozvíte s vysvětlením, že myslivosti nerozumí.

Tohle je téma Období nouze, Psi na vodítku nebo bez něj si nechte do jiného tématu, ale s panem Nekolou Posluchačem nemá cenu diskutovat na žádné téma.

Fido: Fesoj to už napsal za mě. Jen dodám můj názor, že v Čechách je, s prominutím, takový "bordel" mimo jiné proto, že tady si každý úředník státní správy vykládá zákony po svém, někdy dokonce ty zákony o své vůli dodělává či předělává. Tzv. právní vědomí občanů v tomto státě je téměř nulové a pořád ještě tady platí, že pravdu má obvykle ten, kdo má silnější hlas (nebo je členem silnější politické strany nebo členem výboru MS). Knižní vydání zákonů s komentářem jsou určitě užitečnou pomůckou, ale v případě sporu se komentáře dovolávat nelze. Komentář je pouze soukromý názor autora.

Co se týče té rubriky "Poradny" na webu Myslivost, člověk se tam dozví spoustu užitečných věcí - nicméně může se stát, že se s názorem odborníka neshodne. Výklad zákona jednoznačně přísluší pouze soudu. A v těch poradnách mnohdy jde pouze o doporučení.Ale v žádném případě, krom těch, které se opírají přímo o zákon nebo o předcházející rozsudek soudu, nejsou stanoviska těch odborníků právně závazná. Zrovna to, co cituje Fido v 10.38, je /při vší úctě k JUDr. Čechurovi, kterého si velice vážím/ typickým příkladem.

Myslím, že myslivecký hospodář, MS a rovněž revizní komise kontrolují /nebo aspoň by měli/, jak ten, kdo má krmelec přidělen, o zvěř pečuje a v případě zjištěných závad je na výboru, aby přijal patřičná opatření. Pokud by závady zjistil až orgán st. správy myslivosti, svědčilo by to o tom, že je něco hodně moc špatně. A na rozdíl od Jana Rysa si nemyslím, že dobu nouze je potřeba direktivně datumově vymezit.

Honzo, tak si představ, že na 600 hektarech zasejí Čirok. To jsou v dnešní době 2 max 4 souvisle oseté plochy. Domníváš se, že tato plodina, dvě polní cesty bez jakékoliv meze a nějaká ta příkopa, kdy pole je zorané až na její samý okraj, uživí zvěř, která se na této ploše zdržuje?? Pro mě klasická doba nouze i v létě. Já osobně bych dobu nouze časově nevymezoval. Ta může přijít kdykoliv ve kterémkoliv ročním období. O to více by se měl Orgán státní správy myslivosti zajímat o to, co bude na jednotlivých polích oseto, zda to ví MS a jak jsou na to připraveni a v zimním období provádět kontroly s MH nebo členem revizní komise, ale opravdu v době nouze, a ne když uhodí kruté mrazy - 3 st. nebo napadne 5 cm sněhu. To pro mě není doba nouze, i kdyby to bylo prosinci nebo v lednu.

Ještě se vrátím k těm koroptvičkám. Jejich úbytek, ba téměř vymizení, rozhodně nezavinili lidoví myslivci tím, že by se vykašlali na zimní přikrmování, stavění rohatin atd. atd. Nepopírám souvislost mezi vymizením koroptví a nástupem socialistického zemědělství - ale tady šlo o rozorání mezí, neustále se snižující potravní nabídku vlivem chemického ničení škůdců a ne o nezájem ze strany těch, kterým PosluchacV nemůže přijít na jméno a na které naprosto nezaslouženě hází špínu. Já ty strejce v modrácích a s rádiovkami na hlavách ještě moc dobře pamatuji. Mohlo se jim vytýkat leccos, ale rozhodně ne nezájem o péči o zvěř. I oni hledali vysečená hnízda, i oni líhli koroptvičky pod kvočnami - ale když se změnilo životní prostředí, veškerá péče bylo málo platná. A když v 70. letech přišla druhá vlna slučování JZD a následně i mysliveckých sdružení, když mizely poslední zbytky rozptýlené zeleně a kvůli těžké mechanizaci se hospodařilo /a hospodaří dodnes/ na co největších lánech, odnesl to po koroptvičkách i zajíc a bažant. Kdysi jsme vyváželi živé koroptve do Francie. Dnes jich tam mají určitě víc než my. A je to proto, že francouzským myslivcům, kteří požívali a snad dodnes požívají mnohem větší společenskou vážnost než my, se svého času za vydatné mediální podpory podařilo rozjet akci "kde nepřežije koroptev, nepřežije ani člověk". Ale tady u nás, kde se o myslivcích mluví v mediích jen jako o vrazích všeho živého, kteří nedělají nic jiného, než chodí s flintičkami a případně se postřílejí mezi sebou, by podobná kampaň bohužel těžko měla naději na úspěch.

Víte, každý kdo se myslivost učil a dělal z ní řádné zkoušky ví, že všechno tohle kolem a kolem je jeden velký souhrn věcí a opatření,který spadá do statě péče o zvěř. Začíná to počtem a rozmístěním krmných zařízení, která jsou v závislosti na výměru honitby a na NS zvěře, je dáno kolik ks spárkaté a drobné zvěře je na jeden ks krmného zařízení, dále jsou propočítané krmné dávky O,D,J krmiva na kus a na den u drobné na deset kusů na den atd. Vše se propočítává na krmné období , vychází se z toho u nákupu krmení, soli atd. To vše hlídá a plánuje hospodář a dozor na tím dělá st. správa. Změna potravní nabídky a stím spojená změna bachorové mikroflory je nebo by měla být známá kažnému myslivci nebo hospodáři určitě. Sněhovou pokrývku musí řešit MS individualně protože je rozdíl 30 cm prašanu nebo 30 cm morého mrznoucího sněhu a také doba,po kterou ten sníh přetrvává. Už staří "dědkové" projížděli traktorem koleje ke krmelcím, podél lesů,remízů atd. aby zvěři usnadnili pohyb. Pluhem se strhával sníh, aby se zvěř dohrabala k zemi a k ozimu. Ale to vše je myslivost a jak říkám, kdo poctivě skládal zkoušky, tak tyhle veškeré věci ví.....

Já to také ve svém příspěvku výslovně uvádím - "doba nouze pro přežvýkavou zvěř" a "doba nouze pro veškerou zvěř" - což je ledová krusta. 30 cm sněhu není problém pro jakoukoliv zvěř. Já pamatuji daleko tužší zimy a daleko vyšší sněhové pokrývky a přikrmovalo se pouze v době, byla-li ledová krusta, jinak ne, a zvěře bylo plno.
Vy vzpomínáte koroptve. Koroptev je velice náročná na životní prostředí, ve kterém se zdržuje, potřebuje hodně mezí a tím hodně malých políček s různými plodinami. Tato krajina u nás vlastně již neexistuje a jestli jsme si mysleli že po revoluci se situace změní, tak jsme byli hodně naivní. Za komunistů se aspoň na polích pěstovaly různé plodiny, dnes je to jen kukuřice a bude hůř. Pro koroptve můžete dělat zásypy ve velkém a koroptev tam nepůjde. Ta potřebuje tzv. "rohatinku" kde bude mít nejen potravu ale i úkryt před dravci a klid, a to ji obyčejný bažantí zásyp neposkytuje.
KLID - to je faktor, na který se neustále zapomíná. Zvěř potřebuje nejen potravu, úkryt před počasím a dravci, ale také klid ve svém prostředí. A když vidím, co lidí se prohání po polích, loukách a v lesích - pěšky, na běžkách, na kolách nebo na motorkách, a to i v době páření nebo kladení mláďat, a kolik psů s páníčky nebo bez nich (zdivočelých) a kolik zdivočelých koček - pak se divím, že v naší přírodě ještě nějaká zvěř je, protože ta je vlastně neustále na útěku před někým nebo něčím. Takže zvěř je v době KLIDOVÉ NOUZE vlastně neustále.

Pan Kunetka se domnívám, zaobíral jen výkladem období nouze pro spárkatou zvěř. Drobná zvěř má totiž potravní nároky a podmínky pro přežití větší.

Např. v předkomunistické době a do vyházení myslivců (cca od r. 1947 -1949) z jejich honiteb měli staří myslivci propracovaný systém celoroční péče o koroptve.

Jejím základem byla záchrana ohrožených a vysečených hnízd a následné dolíhnutí a adopce kuřátek, doplněná zimní péčí včetně komorování. Tyto tradiční a ověřené způsoby hospodaření s koroptví dnes v stále více využívané krajině i z důvodu přerušení kulturních tradic demokratické myslivosti nenajdete.

Např. V extrémně nepříznivém počasí (sníh a vítr) se koroptve na zásypu zdržují téměř celý den.

Když zásyp/y pro koroptev min. 50 let v honitbě nejsou, tak co se bavit o myslivosti, když nebyla obnovena...

Pro přehlednost připomínám § 3 Zákona o myslivosti
Zásady chovu
(1) K zachování VŠECH druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Atd....

§ 11
(2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.

(3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době NOUZE dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.

Fido: ten, kdo se na tvorbě zákona podílel, dokonce ani zákonodárce sám(parlament), nemají právo zákon později vykládat. Toto právo má pouze soud. Takže nějakých 30 cm, nebo braní či nebraní krmíva je pouze lidová tvořivost, která nemá žádnou právní váhu, může to být ale pomůcka pro mysliveckou etiku, pokud se na tom myslivecká veřejnost konsenzuálně domluví. Já jsem žádné zákonné ustanovení definující čas nouze nenašel. Proto jsem tuto doplňující otázku položil.

Radku smaž tohle zasviněné vlákno, zakaž antiprouda a bude pokoj...

Konec tohoto pěkného fóra se kvapem blíží. Pokud se sem k proudovi a antiproudovi ještě nacpe Nekola,tak je zkáza dokonána. Radku procitni,než bude pozdě.

A kdo teda zná odpověď?

Hele proude, asi odmítáš mojí nabídku na mír. To se mi teda sice nelíbí, myslel jsem že sme kámoši, ale jak myslíš. Dělej jak chceš. Ale jsem slušnej, tak nevím, proč mě napadáš. Asi jsi zlej člověk, co se nemumí srovnat sám se sebou.

Milan to není,proude buď v klidu,máš tu jinýho fandu :-)

Jaroslave Tataláku, na sjezdovky nechodím, hlavou jsem tedy narazit nemohl. Ale znáš odpověď???? Jen si dělám svůj názor. Co budeme proboha dělat?

Nebo nikdy nikdo?

Nebo pozítří?

Asi nikdo.

Nebo maj?

A co když doba nouze nebude? Co potom? Co si počnem?

Už jste se nad tím někdo zamyslel?

Třeba to někdo vysvětlí.

To bych ještě pochopil.

Ale rád se to dozvím.

Možná by k tomu mohl někdo zkušený říci více.

Teda trošku mě překvapuje, že se na to ptá někdo zkušený.

Dělám si jen názor, ale mám spoustu otázek.

A teď mě ještě napadlo, co kdyby Čechura umřel, nezměnilo by se to? No to nic, to mě jen tak napadlo. No ale co kdyby?

A pak taky budu vykládat zákon....

Ale když sis Fido koupil tu knížku.....

A taky si myslím, že by bylo dobře se dobrat té pravdy. Protože je to opravdu důležité. Bez toho není možno existovat.

Fido, nikoho nekritizuji, asi jsi zlý člověk, když to takhle bereš, ale nikoho asi nezajímá výklad zákona soukromou osobou, kterou bezpochyby je pan Čechura, pan Novák a další. Mohl bys prosím citovat konkrétní paragraf konkrétního zákona, který dobu nouze definuje? Tak jak uvádíš ve svém původním příspěvku? A zkus si prosím neplést výklad zákona soukromou osobou versus znění zákona. Já si tady dělám nějakej názor, stejně jako prroud (kterýmu fandím), a stejně jako on se rád nechám poučit (prroud to snad ocení, tu snahu dobrat se pravdy, taky kdo jinej). Děkuji. PS - já si někdy nějakou knihu koupím, ale nějakou fakt pořádnou :-).

Doba nouze se probírala už mnohokrát a vždy to bylo nerozhodně. Je to jeden z mnoha neurčitých pojmů, jak už je v našem právním řádu zvykem. Prostě aby se vlk nažral ale koza zůstala celá - myslivci mohou, ale nemusí.
Podle mě jsou ty tzv. "doby nouze" dvě:
1. je to doba bezprostředně po žních, kdy zvěř zvyklá na dostatek potravy na poli, druhý den přijde a na poli ani klas a zvěř je zmatená.
2. zimní období, kdy vrstva sněhu vlivem teploty nad nulou odtaje, znovu zamrzne a vytvoří se silná ledová krusta, která udrží i auto. Zvěř se nedostave k potravě a navíc je ledem zraňována.
Takže pokud se má přikrmovat, tak se přikláním k pouze těmto obdobím a přimlouvám se velice za kvalitní krmivo, bez pšenice a kukuřice.

Fido, a nekecáš tak trošku? Jenom tak trošku a maličko? Co? Už si někdy ten zákon přečetl?

Hmm, takže asi řešit v provozním řádu.

Doba nouze je v zák.o myslivosti vysvětlena např. sněhovou přikrývkou ve výši30 cm, bez ohledu na to pak vždy, jestliže je v krmném zařízení krmivo a zvěř jej bere.

Neviem, ako je to definované u Vás v ČR v zákone, ale u nás na Slovensku je to v zákone stanovené ako obdobie od 1. 11. do 28. 2. nasledujúceho roku.