Myslivecké fórum

Já to vidím i tak, že samokrmítko je vhodné do méně dostupných částí honiteb, kdy to je opravdu časově i finančně náročné pro toho konkrétního myslivce, tam to jádro dopravovat pravidelně po malých troškách. Samokrmítko si vystačí s pytlem ovsa klidně 3-4 týdny a stačí tam jen zajít to zkontrolovat, bez nutnosti vláčet s sebou 2x týdně těžký batoh. To je také výhoda.

Jenze kdyz je to tak a zver nemigruje jak jsem si myslel,pak je to jak Mira pise a nevidim v tom ale nic spatnyho,kdyz se dokrmuje a drzi se optimalni stav,jasne ze nejdriv to nejlepsi,ale do zbytku i slabsi kusy,ale ne odepsany,nakonec proc ne? Budme pravdivy hajnej,jen by to chtelo holt to dobry scitani a spolupraci mezi honitbama,informovanost,aby leva ruka vedela co dela prava,muj nazor......proud

samej silnej kus prece neznamena nelovit,ja mel za to,ze se slaby lovej prednostne,ale lovi se taky na udrzovani stavu,ne?Nehrozi ,ze zdravou zveri je konec lovu,si to vysvetluju.A k tem odpurcum,o koho vlastne jde a proc?

Použití samokrmítka je vhodný způsob jak zvýšit úživnost honitby. Někde je to nutnost, někde jenom přilepšení ale rozhodně to prospěje jak zvěři tak uživateli honitby. Nepomoci slabším kusům přežít zimu nám sice pomůže snížit zvýšené stavy a to především o slabé a nemocné kusy, tudíž nám zůstanou pouze silní a zdraví v ideálním počtu s ohledem na přirozenou úživnast honitby, ale co tam tedy bude poté mysliveček dělat, když krmení bude flákat a dobré kusy přeci neloví. To aby pak čekal co mu přijde od sousedů aby si vystřelil.

Rone, právě proto jsem napsala " jiné to třeba bude u velmi atraktivní potravy " - což můžou být třeba ty granule. Ale oves si myslím, že je celkem bezpečný a tudíž by samokrmítko nemělo být na závadu. Granule bych do něj nedávala už z toho důvodu, že by chytaly vlhkost a za chvíli by bylo po nich.

Máme v honitbě 8 samokrmítek už několikátý rok. Začínáme do nich dávat koncem září, kdy kolchozníci zorají a naposledy vysečou travní plochy a zvěři se během pár dní změní krajina. Dáváme do nich kukuřičný odpad a otruby z nedalekého mlýna nebo oves. Tu rozdrcenou kukuřici a slupky zvěř bere snad nejradši. Zvěř se k nim postupně naučí chodit, bere, ale že by k tomu lehla a nafutrovala se a pozorovali jsme nějaké zdravotní problémy nebo dokonce našli nějaký přilehlý uhynulý kus z nacpání, ne. Ani černá to nelikviduje. Dvakrát nám vybral oves nějaký zlodějíček asi domů pro králíky, jinak fungují. Na podzim je doplňujeme cca po třech nedělích, jak kde a podle potřeby. Má to výhodu, že tam máte zakrmeno, nemusíte tam pořád lítat a hlavně to krmivo je v suchu. Je to dobrá věc.

S černou zvěří jsem měl u samokrmítka první rok také problém. Když napadlo hodně sněhu který zvěř ušlapala, tak se černá v pohodě dostávala do koryta a když se jim zdálo že se oves pomalu doplňuje nebo v zásobníku cítili nějakou myš tak se do něj dobívali. Další rok jsem samokrmítko umístil výše od země a před žlab osadil dřevěný schod (http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=fotografie&id=11182). Srnčí si brzy zvyklo dávat přední běhy na schod aby hlavu pohodlně dostalo do koryta, prasata to však už vzdali.

Já bych si tedy potichoučku dovolila nesouhlasit s názorem, že u samokrmítek se zvěř přežírá, vykrmuje apod. Nevím tedy jak jiná spárkatá, ale srnčí není člověk, který mnohdy doslova "žere" jen proto, že mu něco chutná, ikdyž ani nemá hlad. Mnohokrát jsem pozorovala srnčí u krmelců či vnadišť a vždy zvěř po určité době odešla - aniž by bylo všechno sežrané. Naposledy na louce u lesa, každý týden tam nasypu kyblík ovsa a pár hrstí kukuřice, srna se zde zdržela asi deset minut, pak odešla na pole na mladé obilí, kde byla cca půl hodiny, pak se znovu vrátila, ale po ani ne pěti minutách zatáhla do lesa. Takže si myslím, že zvěř je v tomhle rozumnější než člověk a vezme si opravdu jen kolik potřebuje. Samozřejmě jiné to třeba bude asi u kusu vyloženě vyhladovělého či třeba u velmi atraktivní potravy.

Pokud mohu přispět svou troškou do mlýna - krmelce se samokrmítky používáme v našem spolku tuším již přes 30 let. Byla to doba kdy místní JZD mělo postavenou granulárnu a sušičku, předseda byl "velký lovec" a tak nebyl problém s přísunem granuli a ji ta socialistická doba byla nějaká lepší - všichni kradli a nikomu nic nechybělo. Také ta velikost krmelců tomu odpovídala(pokud se mi podaří dám do foto). Po převratu došlo k rozpadu JZD na menší celky a postupně se také utlumila výroba granulí a ubylo krmení. Současný hospodář dělá šefa toho zbytku co ze slavné granulárny a sušičky zbylo a tak do minulého roku ještě vždy nějaké granule byly, vyráběl to pro nás okolní sdružení. Letos však útrum, přešli jsme na oves. Základní otázka však je, zda chceme zvěř přikrmovat či vykrmovat. Samokrmítko je typický výkrm, zvěř si bere kolik chce u kvalitních granulí hrozí, že se jich přežere a když to suché krmení zapije, abnormálně to nabude a trávicí potíže jsou na cestě. Proto je u samokrmítka vhodnější používat méně kvalitní granule. Také ty méně kvalitní se tolik nepřemisťujou a nehrozí vyplenění zásobníku nějakou dvounohou škodnou. Tuto sezonu, krmení ovsem, který by v zásobníku určitě nevydržel. Nafasoval jsem cca 2 q donáška kažný druhý den. Představa, že by naplnil samokrmítko a v noci přišla vysoká v počtu 10-15 kusů, tak je schopna jej vyprázdnit. Ke krmení senem - již mnoho let suším seno na 3 arech zahrady, klasická zahradní směs bez přihnojování. První seč počátkem května zmulčuji a pak když obroste ručně kosím, suším a když se stane, že do sena zaprší, tak končí v kompostu. Neznám však - mně srnčí seno nebere a když přijde vysoká, tak ji se šprušlama.
Pro V. Soukupa - no já si pravě myslím, že to tvrdé sprosté, přerostlé seno má více vlákniny než ta tvoje sečkovaná otava, ale tu má právě srnčí rádo, jemnou, lístečky , nepichlavou.

Hele Rici mě předběhl.

porad se jeden uci :-),diky......proud

Drahoši, nediv se, když tam máte 80-ti kilové lončáky a rudle o 60-ti kusech i větší. Já jsem si s kamarádem vloni udělal takové malé pojízdné krmné centrum s jeslemi a s krmítkem se zásobníkem, které si po žních zatáhneme kam potřebujeme. Je to vyrobeno samozřejmě ze železa a aby k tomu nemohla černá, je krmítko vysoko, aby se tam nedostala ale mohlo tam srnčí. A uvnitř dosti místa na umístění 200 l barelu s ovsem jako záloha. A dokonce si myslím, že to pohledově není žádná hrůze.

Pro Jardu.Je to zajímavá ůvaha něco na tom pravdy bude,má to jedno ale ,a to je druh honitby.Pokud si představím čistě polní honitbu,kde po sklizních koncem léta nezbude na polích zhola nic a remízků či trvalých travních porostů je minimum či skoro žádné ,tak chtě nechtě se srnčí musí přikrmovat.Pokud se jedná o honitbu smíšenou z velké části,jsem toho názoru že v běžných podmínkách srnčí přečká bez větších ztrát zimu i bez přikrmování.Pouze při vyšší a dlouhotrvající sněhové pokrývce zima vyřadí slabé kusy.

Vím že je to trochu mimo mísu,ale potřeboval bych poradit kolegové krmítko na jádro pro srnčí-siku ale takové provedení aby k jádru neměla přístup černá jinak platí rčení - práce trapná málo platná:-)Hned tak něco divochy nezastaví, v loni mě sundali zásyp se zásobníkem, v tu chvíli asi s metrákem ječmene s podstavce jako prd:-)a že ta bouda něco váží.U druhého nevydržela petlice, šrouby nebyly skrz:-)) a ryjema ryly a ryly až dveře odryly:)no hlad je sviňa.Ale naštěstí v prvním ani druhém případě se k jádru nedostaly.Lézt do boudy na nohách se jim nechtělo:)Samodosípací krmelečky jsem musel zavrhnout neměly by šanci odolat.
Díky

Přátelé, a není ten "samosyp" právě základem krmení (vykrmování) a ne jakési pomoci? Není právě tohle špatně? Pokud si zvěř vezme z takového zařízení co chce, tak asi krmné dávky dodržovat nebude. Sype se to pořád, tak jaký problém? Daleko lepší by byl automat, denně minimální potřebné množství podle spočítané přítomné zvěře.
Je mi ale jasné, že to jsme s financemi někde úplně jinde, tak bych spíš jako průchodné viděl třikrát do týdne návštěvu krmelce s odpovídajícím množstvím. Ale ad libitum mi pro zvěř jako to pravé ořechové nepřipadá. Přeci jen by na nás měla být závislá co nejméně a to i v naší krajině - je přeci pořád divoká a měla by být v co možná největší míře soběstačná a přizpůsobivá i přes všechny ústrky, které jí svým zemědělským hospodařením způsobujeme. Mazlíčky si můžeme chovat a vykrmovat za plotem. Je to z extrému do extrému. Jeden názor razí samokrmítka, podle druhého by se mělo chovat jen kulovnicí a nekrmit vůbec. Osobně bych střídmě dávkoval na přilepšenou - častěji a málo, aby to nezpůsobilo dietetické problémy, anebo bych nesypal vůbec.

Samokrmíko u krmelce používám už několik let, v podstatě od vztupu do MS a jsem sním spokojen. Tehdy mi tento způsob krmení doporučil náš zkušený mysl. hospodář, mimo jiné se slovy že se tak vyhnu pomluvám od všímavých kolegů že špatně krmím. Je pravda že se takto prokrmí mnohonásobně více než v běžném korýtku, ale jsou to podle mě dobře investované peníze neboď srnčí zvěř je v našich podmíkách (700 - 800 m.n.m.) na krmení v době nouze závyslá. Krmím ovsem s plevy, do jeslí dávám každou kontrolu krmelce (2x týdně) náruč voňavého sena a do korýtka pod jesle ještě mimo oves na slámu nakrájenou krmnou řepu. V době sněhu je vždy při příchodu vše sežrané a pouze samokrmítko s necelými třemi pytli v zásobníku vydrží 10 - 14 dní. Samokrmítko plním hned koncem léta po žních jak dovezu jádro od zemědělce a krmím až do poloviny května kdy vše poklidím. Kdybych však přikrmoval i v létě, srnčí by to určitě uvítalo.

Jelikož jsem se v neděli dopoledne nudil :-) a kamarád mi v týdnu dovezl nějaký materiál jeden takový samosyp jsem vyrobil.Výhoda je ,že srnčí z toho bere stabilně,nevýhoda je ta že krmiva notně rychle ubývá a další negativum je ,že pokud "spoluobčané" oběví takové zařízení ve kterém jsou třeba 2 pytle kvalitního ovsa tak se Vám to může ztrácet notně rychleji:-).Jinak výhoda je ta ,že se doplňuje jen několikrát za zimu.Do fotogalerie jsem narychlo udělané foto vložil.

Pravdu díš Dědo,nebylo to jen u státních statků,ale byla i možnost si granule nechat udělat za rozumnou cenu z vlastních surovin.Bylo to pohodlnější a zvěř je brala trvale od podzimu do jara.Dneska by ses nedoplatil a možná by je nebylo kde a z čeho dělat.

Cestmire.......jako fakt granule? :-(....proud

Pamatuju jak jsem odmitnul nabidku jit udelat prubernej odlov do lesoparku, pro lidi, kde se bezne nelovi,nesmi,cas od casu to zavrou a musej zredukovat,s tim ze neni limit,kolik strelis,to je tvoje,v trvani dvou dnu,odmitl jsem s tim,ze mam rad zverinu,ne dobytek vykrmenej lidma houskama ,to ze uz je pro me lepsi skopovy od reznika,whitetailove tam za lidma behaj jak pejsci a zebraj.....proud

Fesoj popsal nevýhodu - finanční náročnost i výhodu - krmení "at libitum", to znamená že zvěř si bere dle libosti. To je obrovská výhoda. Pokud se dá do krmítka pár hrstí obilí, krmíme tzv. „po troškách“, tak dosáhneme pouze toho, že zvěř bude část týdne trpět poruchou trávení z jednorázového příjmu jádra a zbytek zase bude hladovět. Ale pokud je zásobník plný a stále se dosypává, žvěř ví, že je tam krmivo pořád a vezme si jen kolik potřebuje a hlavně, bachorová mikroflóra je na jádrové krmivo přizpůsobená.
Já používám jen oves, protože má vysoký obsah vlákniny, u krmelce sůl, dužnaté krmivo - řepa a okusové dřeviny i s listy, srnčí to spráší všechno.
Kukuřici používám jen na vnadění černé, do krmelce ne, pro nízký obsan vlákniny.
Seno - pokud není kvalitní vojtěškové nebo jetelové, pak ho srnčí moc nebere, ona je srna vlastně taková mlsná koza. A navíc v posledních zimách u nás nebylo moc sněhu, tak se srnčí páslo po škarpách a na biopásech.
Dobré je granulované krmivo z AGROS-u Verměřovice, ale tady je to opravdu o penězích.

Samodosypávací zásobníky na jádro máme prakticky po celé honitbě. Jednoznačně lepší než korýtka do kterých se musí neustále dosypávat.Ta spotřeba je určitě víc jak 2q/1 zásypník za krmné období. Ovšem na jádro neprší, nesněží a spotřebuje se vše, co se zde dá.Z