Myslivecké fórum

Nejen lovu dík,ale když tak lovce dík-Jar.Marha, Zlatá v zelené str.126 F.V

Ještě se mi podařilo k tomu hroznému slovu "slovit" najít na starém mysl. webu toto:
Dotaz:
Chtěl bych se zeptat na správnost některých mysliveckých výrazů, které se u nás ocitly středem ostré diskuse a výměny názorů. Jaký výraz je správný?

Myslivecké střelectví nebo lovecké střelectví; puškohled nebo zaměřovací dalekohled; lovit, slovit nebo odlovit?; vlhkotěsný nebo vodotěsný; zvěř se ruší nebo rozrušuje?; říká se správně hammerlesska nebo dvojka? Když je kulový dvoják, dá se použít analogie pro zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou a použít výraz kozel?; je správný výraz ráž zbraně nebo ráže?
R.S. Kutná Hora
Odpověď:
Výraz myslivecké střelectví není výrazem novým. K odpovědi použijme historické citace z knihy vydané v roce 1946 profesorem Ing. A. Dykem, zakladatelem Československé myslivecké jednoty, tvůrcem mnoha mysliveckých tradic a mezinárodně uznávaným mysliveckým odborníkem:
"Myslivecké střelectví se velmi podstatně liší od střelectví sportovního nebo jiného, a to především pro nevyčerpatelnou rozmanitost situací a cílů a pro nároky na duchapřítomnost, rozvahu, opatrnost a zdrženlivost střelcovu. Pohotovost střelcova má býti taková, aby dovedl si odepříti výstřel, jestliže objevivší zvěř poskytuje nevhodný cíl a zejména, je-li zvěř příliš vzdálena. Především však střelec nesmí nikdy zapomenouti na bezpečnost výstřeliště. Soustředěním ohledu na okolí a teprve v druhé řadě na zvěř, rychlým postřehem výstřelových možností a odhadem přípustných vzdáleností, rozeznává se myslivec od pouhého střelce a lovce."

Odpověď na první otázku vyplývá z citátu.

K dalším výrazům:

O pomoc jsme požádali Ústav pro jazyk český AV.


• Výrazy ulovit, slovit a odlovit jsou slovesné tvary pocházející z jednoho slovesného základu lovit a jejich vytvoření je mluvnicky správné. Poslední dva výrazy se objevily v myslivecké hovorové mluvě poměrně nedávno, jejich význam je srozumitelný a nelze proti nim nic namítat.

Obecně lze k diskusím o mysliveckých výrazech poznamenat, že myslivecká mluva je součástí bohatého kulturního dědictví a tradic naší krásné myslivosti. Je naší povinností a závazkem pokračovat a tradice udržovat a i v běžném mysliveckém životě je dodržovat a rozvíjet. Proto podobné diskuse, které svědčí o zájmu, jsou naprosto namístě.

Nelze očekávat rychlé a zásadní změny v tradičních mysliveckých výrazech v oblasti zoologie, lovectví nebo zbrojířství, které by ani nebyly správné, protože na nich spočívá většinou těžiště tradic myslivecké mluvy. Na druhou stranu nic na světě není neměnné a naprosto stacionární. Vše prodělává svůj zákonitý rozvoj a vývoj a tak se i v myslivosti budeme setkávat s výrazy, které zastarají a nebo se objeví nové. Každá oborová norma zastará, vývoj jazyka se vyvíjí jako život sám a přináší i nové a výstižnější výrazy. Je třeba je vnímat a některé z nich citlivě i absorbovat pokud jsou srozumitelné, jazykově správné a lépe odpovídají potřebám doby. (Pro doplnění je třeba uvést, že oborová norma Myslivost - názvy a definice byla v roce 1992 zrušena.)
Odpověď jsem zkrátil, bo celé mi to nechtělo vzít. Celá verze je na: http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13016&IDR=10317&TypR=1
Ještě musím dodat, že ani v posledním vydání penza znalostí z myslivosti a ani v brožuře "Myslivecká mluva" od J.Kovaříka a C.Rakušana (vydání 1999)se slovo slovit nevyskytuje.

Tak u nás se neříká výlov rybníka, ale slov.Snad od toho, že ryby zůstávají ve slovišti.Jiný kraj, jiná mluva.Z

Tak pokud v tom Haralde nebyla jiná myšlenka než ta která má prostý lid tohoto a jiného vebu stmelovat,tak se ti Omlouvám.
S pozdravem R.S.

máš pravdu Jirko, uletět to může samozřejmě každému. Použil jsem tedy tlačítko upravit a tu hrubku opravil. Měl by to tak ale asi udělat každý :-)

Nobody is perfect

kolego Rysi, máte pravdu, jedná se o zpodstatnělé přídavné jméno (má i výjimky ve skloňování), kterých jsou v našem jazyce spousty. Ne všechny ukázky, co jste vyjmenoval, ale mají stejný jazykový význam jako to "srnčí".
Například dančí nebo černá, škodná ano, ale Jelení, Zaječí jsou obce či jejich části.

Jedná se tedy o slova s jiným jazykovým významem a nemohou být tedy použita ve větě ve stejném významu jako to srnčí,dančí, černá....
Proč tomu tak ale je, to nevím. Je to prostě dáno složitostí naší rodné mluvy. :-)
A je-li používání těchto "zkratek" to pravé ořechové v rámci myslivecké mluvy, to taky opravdu nevím, ale gramaticky je to možné.

Pokud ho tedy používáme, tak prosím vždy ze správným tvarem slovesa býti. Netvrdím , že jsem odborníkem na gramatiku, ve škole jsem taky moc pozor nedával, ale ta shoda podmětu s přísudkem by měla být každém z nás jasná. A to určitě více než nuance a detailnosti jinak krásné mluvy myslivecké. O jejích základech ale diskutovat nebudu, tam to musí platit jako v té gramatice.

A poslední poznámka k tomuto "gramatickému" odbočení. Uvědomte si prosím všichni, že to, co tu píšeme, nečteme jen my sami. Proto se snažme aspoň v těch základních gramatických pravidlech nedávat veřejnosti ukázku o....zbytek si doplňte sami dle uvážení.

PT

Pro kolegu Tomana.
Gramatika sice není můj koníček, ale jsem rád, že jsou mezi námi i tací, co gramatice rozumí. Podstatné jméno "to srnčí" mi nezní dobře, přesto, že se běžně používá. Cítím, že to není jako listí, uhlí, jmelí - kde není pochybnost, že to jsou podstatná jména. Srnčí, stejně jako daňčí, jelení, škodná, srstnatá, zaječí jsou přídavná jména a vztahují se ke zvěři. Pokud v češtině existuje něco jako "zpodstatnění" přídavných jmen, mohlo by to snad být v případě některých těchto slov, ale já tam pořád to přídavné jméno cítím. Tedy ta srnčí (zvěř) a ne to srnčí. Ta jelení zvěř a ne to jelení. Ale možná se mýlím.

Romane přijed´,ten pech musíš rozdýchat.Dělal jsem u Lesů a přišel jsem tak o dva kamarády.Je to těžké, ale je to život.Martes.

Malá technická poznámka nejen pro kolegu Rysa od Moraváka, co ve škole sem tam dával pozor a rodný jazyk český snad i pochopil.

Český jazyk má 10 základních kategorii rozdělení slov a první dvě jsou jistě všem známá podstatná a přídavná jména. Dále má tři rody (mužský, ženský a střední ), k těm rodům se pak váží určité vzory, podle kterých se jednotlivá slova skloňují.

Takže když už budeme chtít hovořit o tom, že někde něco bylo, tak to bude vypadat asi takhle.

Bylo tam srnčí. "srnčí" je podstatné jméno středního rodu, proto "bylo"

Byla tam srnčí zvěř. "srnčí" je přídavné jméno, zvěř je podstatné jméno ženského rodu, proto "byla"

A pro některé z ostatních, i když máme ve svém okolí i dámy, tak pokud jsme někdy něco dělali, lovili, či jen klábosili, tak vždy jen s měkkým "i" na konci.Kdyby to samé dělala jen naše milá děvčata, tak pak prosím s "y". Pokud to budeme dělat sami nebo společně, tak potom jen s měkkým "i" bych si asi nejen já prosil.

jen pro ilustraci

Byli tam srnci.
Byly tam srny.
Byly tam srny a srnčata.

Byli tam srnci, srny a srnčata.

Omlouvám se za tento příspěvek, ale opravdu někdy šílím, co z některých z nás je schopno vypadnout v rodném jazyce.

S pozdravem Chachar rodem z Hané, Petr Toman

To už se Romane tak nějak vžilo, jedna hospoda je "U Kasinů" a ta druhá "U Radka" :-). MS

Jasné - slovit kapra jsem taky nikdy neslyšel:) Pokud ale v říjnu lovíte/vylovíte/slovíte pár rybníků, věřím že vám to ujede. Zajímalo by mě, zda někdy vznikne něco jako "Myslivecká mluva s přihlédnutím na krajové a regionální zvláštnosti"...Aspoň bysme konečně věděli nejen to, že spousta z nás včetně mě neříká všechno správně, ale také zkama/odkud/vodkaď to slovo přišlo, páč/protože/poňádž takhle/taklenc sem/su z toho/teho jelen!:)

Výjiměčně jednou nebudu v opozici a souhlasím:) Kdo je dnes a denně kolem rybníka, těžká pomoc. Stejnětak další velká pravda - pokud na vás dostatečně dlouho mluví podle svého, nakazí vás ať chcete nebo ne. Například mě ta koza místo srna asi už zůstane a to sem nad tím napřed taky jen kroutil hlavou! Jo a jinak- pokud někomu sem tam slůvko uklouzne, je lépe ho na to upozornit mezi čtyřma očima. Osobně mě to nepotkalo, ale "jebat" někoho např. před půlkou účastníků honu mi přijde nedůstojné až ponižující.

Daksle asi tě přihlásim do klubu autorů.Moc se mi tvůj příspěvek líbí.Jeden příklad:Na lovu s exergy.Myslim že to DVD z myslivosti vidělo hodně z nás.Oborník zbraň na pravém rameni a pak dále: máme muflona sloveného.Při ulovení kňoura:k slovení kňoura přeji lovu zdar,odpověď lovu dík.Jak jinak sám neomylný nejsem ale tohle to je propagace.

Přesně, Martine, jak píšeš. Byla tam spousta srnčí (zvěře). A ne: byla tam spousta s r n č í h o . Stejně jako je zvěř jelení. Slyšel někdo, že by nějde bylo hodně jeleního?

Slovit,nevím odkud to přišlo neni to tak dlouho.Řekl bych že to nekdo vštěpoval těm mladším kolegům.Bohužel penza jsem nečetl,ale někde to uvedeno bude.Na PC co se týká mluvy je toho zprzněného dost.Jak už tu někdo psal chce to trpělivost a mluvit a mluvit.Z.K.

Zeptejte se někdy těch, co to „ slovit“ používají. Zeptejte se , kdy,kde a proč ten výraz přejali do své mluvy a také jak správně tento výraz skloňovat v různých spojeních a časech.Uvidíte a uslyšíte spoustu rozpaků, ale také odpovědi,že to tak říkali v kurzu, nebo na OMSu nebo že to používá i OSSM. Já to osobně považuji za dočasný modní trend. V některých případech to je pouze touha po tom, jak dát moudré diskusi punc zajímavosti a vyšší důležitosti. Až se vám vehementní zastánce tohoto novotvaru pochlubí ,že něco „slovil“, popřejte mu „ slovu zdar“. Zdar Karel

Slovit je stejný nesmysl jako vyrušit. L a L!

u nás jsou s sg spokojeni :-) :-) :-)!!! tak to je dobré.

Jane ty tedy říkáš že tam bylo spoustu srnčí zvěře? :-)

Jane co je na spoustě srnčího?

Tahá to za uši moc. Stejně, jako když tam byla spousta srnčího. Atd.

Slovit se dá rybník, zvěř se loví :-), uloví atd. Ale slyšel jsem to tolikrát a od tolika lidí, že jsem z toho i já úplně zblblé :-). Navíc rybařím :-). Lovudík :-). M