Myslivecké fórum

S Davidem Egnerem jsem byl již v kontatku. Ony se sehnat dají, ale musí si na ně člověk počkat (průměrně dva měsíce :-), takže člověk musí začít shánět, když má posledních 10 nábojů) bez ohledu na prodejce v Brně.

Radku napiš víc o těch Megach.Kde a za kolik je kupuješ? Taky je chci vyzkoušet.Díky

Já jsem šedé sádlo na hřbetu viděl už taky, tedy černé vyloženě nebylo, ale šedé ano. Nemyslím si, že by to mohlo být z jednostranné potravy vzhledem k tomu, že divočák je všežravec.

Tak to uz Davide vypada,ze to nebude tim,cim je streleny,ale tim,kde a jak vyrostlo,nebo zilo......proud

Nemůže být ta barva sádla způsobena jednostraným druhem potravy? Když vykrmím domácího pašíka kukuřicí, tak je sádlo žluté.

Včera večer jsem střelil prase ve stejné lokalitě jako kamarád.Teď jsem ho stáhnul a opět ma sádlo šedočerné. Prosím poraďte,co to ma znamenat.Pár lidí jsem se ptal,ale nikdo nic neví.

Přátelé,v myslivosti nehledejte logiku.Jednou a je to už dávno 30 roků tomu,mne požádal kamarád který choval barváře o postřelení kusu vysoké,když nastal ten den a zvěř byla již na odchodu jsem se rozhodl,že mu tedy kus postřelím.Kus vysoké se postřeloval na kolínko,ale já jsem se ne a ne odhodlat kus takto postřelit.Jednoduše mně kusu bylo líto v představách jak bude trpět,místo na kolínko jsem kus střelil na zadní komoru,trochu k játrům.Bylo to na pasece kde byli staré vývraty a po ráně jsem byl přesvědčen že kolouch mnou zasažen odchází za laní.Nástřel jsem nešel označit,neb vůdce psa to nechtěl s tím že když mu popíšu místo a lokalitu že pes nástřel najde.Při cestě z lesa jsem se zastavil za vůdcem psa a ohlásil jak se vše událo.Nebyla doba mobilních telefonů.Stejně jsem nespal celou noc a trápil se tím že jsem udělal tak velkou bolest zvěři kterou mám tak rád.Ráno když se u mne kamarád zastavil,tak říká,,Příště když ti to padne v ráně,tak to i vyvrhni a odvez do výkupu.Kus stál před vývratem tak do dvou metrů a po ráně spadl za ten vývrat,já se domníval že odcházející kus je kolouch, byla to však šmolka která tam přišla a nebo tam ležela za vývratem. Tehdy jsem lovil ráží 30-06 SPR.klasický knedlík váha 11,7 .A těchto a dalších záhad za léta strávená a prožitá myslivostí je a je mnoho.
S pozdravem Roman

Geco Express má ze všech střel nejlepší flat trajectory, ale knock-down power to má o stupeň horší než Geco Teilmantel, takže se s tím asi dá daleko střílet, ale zvěř bude asi o něco více odcházet - toť holá teorie z internetových stránek o tomto střelivu. Já jsem Expressy ještě lovit neviděl, takže nemohu posoudit. Teilmantel v .308čce jsem viděl lovit jednoho divočáka a i s poměrně dobrou ranou odešel několik desítek metrů, z čehož žádný závěr dělat nelze.
Jestli zvěř odejde z nástřelu není otázkou vědy, ale zkušeností :-). Když se při lovu trefí hlava, páteř, lopatky tak máloco odejde, protože je mechanicky poškozeno něco velmi důležitého k pohybu. Rozdíl v zůstávání/nezůstávání v ohni při tom, jestli kus o lovci ví nebo ne jsem nepozoroval, někdy ví a stejně zůstane v ohni, někdy neví a stejně nezůstane. Spíše bych řekl a to tvrdím od začátku co lovím, že záleží na psychické odolnosti loveného kusu vůči stresu a šoku, což se bude těžko vědecky dokazovat :-), ale vysvětluje to ty dobře střelené kusy, co stejně odejdou. Vzdálenost, na kterou kus odejde, když odejde, je dána většinou tím, jak daleko je nejbližší kryt a dokud kusu stačí síly. Na holém poli daleko široko nikde žádný kryt to může být i několik stovek metrů.
A teď ty zkušenosti. V letošním mysliveckém roce jsem toho nalovil na své poměry poměrně dost, hlavně divočáků a lišek. A ačkoliv jsem dříve nevěřil, že střelivo na zůstávání v ohni může mít nějaký vliv tak od teď jsem přesvědčen, že má. Loni na jaře jsem přešel u své kulovnice v té nelepší ráži .308 :-) z SB SPCE 11,7 g na Lapua Mega 11 g a změna právě v zůstávání ohni u divočáků je více než patrná. S SPCE mi kus zůstal v ohni jen málokdy, procentuálně bych to tipoval tak na 20 procent, tedy každá pátý kus zůstal v ohni a to i s poměrně dobrými ranami na komoru. U Megy je to jistě více než polovina kusů. Poměr u divočáků mám v letošním mysliveckém roce u megy 10:8 ve prospěch zůstávání v ohni, přičemž 8 úlovených kusů, co nezůstaly v ohni většinou nebyly úplně s dobrou ránou - většinou střela nedopadla úplně tam, kam jsem zamýšlel, což bylo způsobeno náhlou a nečekanou změnou v pohybu zvěře a mým střeleckým uměním. Ale mezi těmi 8mi případy jsou taky 4 rány s poměrně dobrou komorovkou a přesto kusy odešly, první lončák loni v květnu 65 kg asi 100 m, druhý můj největší kus 92 kg, který loven na 20 m neprostřelen přes komoru odběhl dobrých 220 metrů, třetí sele kolem 30 kg s učebnicovou ránou na vzdálenost +-90m těsně za lopatku, které odběhlo 60 m a poslední sele se zadní komorou lovené na 20 m odešlo 80 m. Zbývající 4 odběhnuvší kusy byly špatně střeleny, odešly od 40 m do 3 km daleko. Pak se v tom vyznejte :-). Další významný rozdíl u "odchozích kusů" v SPCE a Megách a jako výhodu SPCE vidím v tom, že u SPCE jsem při zásahu kusu vždy viděl, jak kusu rychle dochází síly, a i když běžel s tlupou, "začal se motat" a narážet do ostatních, prostě značil zásah při odbíhání, u Meg jsem to viděl jen u jednoho kusu ze 4 předchozích (ale 4 je dost málo uvidíme, až toho budu mít více naleoveno). Na druhou stranu Mega má výrazně větší šokový účinek i po špatných ranách a ranách na kost, což u SPCE jsem nepozoroval, poslední kus s 3 km dosledem byl střelen z vnítřní části kýty přes kloub, přesto kus padl jako s dobrou ránou a odkazoval jako dobře zasažený, ač po chvilce se zvedl a odešel. S tímto kusem mám ještě další zážitek z dosledu, kdy jsem ho na jistotu přes lopatky dostřeloval, přesto kus ještě měl tendenci vstát a musel být dostřelen další ranou na hlavu. Na závěr jen dodám, že střelec a střelecké (ne)umění stejné :-), flinta stejná, více než dřiv teď lovívám ze země, takže možná o trošku obtížnější podmínky k lovu.

Díky za názory. Je pravda, že já lovím cca 15 prasat ročně s klasickým gecem a ochází mi to z nástřelu nejdál 30-40 metrů. Ale co to sádlo? Dokážete mi to někdo vysvětlit. Opravdu jsem se s tím ještě nesetkal. Dík

Figi :-) to je nekonečný příběh:-).Za mne pokud je zásah mozkomíšních center,zůstává zvěř v ráně(v ohni).Pro zásah srdce je to nejednoznačné,tam asi platí na jakou vzdálenost a jakou rychlostí je zásah srdce.Mám zkušenost že po 7*57R s dobrým zásahem srdce srnec oskočil i 80metrů.Na sruhou stranu po 222.rem se stejným zásahem mi to zůstávalo v ohni.Rozdíl v odbíhání také bude na 50-100-150 metrů se stejnou ráží s totožným zásahem.Tam kde se projeví hydrodynamický šok v zásahu srdce oběhové soustavy,významných nervových center nebo i jejich zakončení tam je pravděpodobnost kusu "v ráně".Tak nějak to vidím já.

Pokud šlo pouze o průstřel plic, pak 150 metrů není žádná dálka, když do toho divočák "šlápne", pak to uběhne raz-dva (tři). Aby kus zůstal v ohni, musí zasaženo některé z nervových center, které se nachází i v hrudníku (proč padá zvěř po ráně na hlavu je jasné, že..). Pokud se tak nestane (a nebo nedojde současně k oboustrannému destruktivnímu poranění kostí předních běhů a/nebo páteře, pak kus VŽDY z nástřelu odbíhá. O tom, jak daleko, rozhoduje mnoho a mnoho faktorů, na které nikdy zcela přesně nepřijdeme...

Včera jsme s kamarádem střelili prase na 150m ráží 308W střelou Geco expres. Prase s čistou komorou odešlo 150m. Takže o tomhle střelivu již začínáme pochybovat. Zvláštností je, že dvě prasata střelená tímto střelivem měla po celém hřbetu šedočerné až černé sádlo. Je možné, že na to má vliv tenhle typ střely, nebo je v tom něco jiného. Osobně jsme se s tím ještě nesetkali. Děkuji za názor.