Myslivecké fórum

Na základě dlouholetého pozorování si dovoluji tvrdit, že zejména v zimě bude lesní srnčí zvěř dodržovat své teritorium a nebude putovat za potravou bůhvíkam. Pan Vodňanský se na přednášce, které jsem se zúčastnil, zmínil o pokusu, kde v určitém prostoru bylo přikrmováno v dostatečné míře a kvalitní potravou, ale přesto zde byly kusy, na které se nedostalo a podařilo se to vyřešit zvýšením počtu krmných zařízení na té ploše, přičemž celkové dávky podávaného krmiva mohly zůstat stejné. V naší honitbě se krmí ve všech krmelcích pečlivě, myslivecká stráž toto kontroluje a žádné závady nebývají zjištěny. Přesto věřím, že existuje poměrně dost kusů, zejména v intravilánu, které za celou zimu nenavštíví krmelec ani jednou. Vycházím i z toho, že skutečné stavy jsou o dost vyšší než normované a sčítané, protože i kdybychom poměrně přesně sečetli všechno srnčí, které chodí ke krmelcům, stejně na jaře, když začne zvěř vycházet a intenzivně se pastvit, zjistíme, že jí je podstatně víc, než bylo sčítáním zjištěno.

Jojo, Rone, Pavel to napsal výstižně. A podobná situace je na mnoha místech.
Jo, prroude, srnčí je skromný, ale pak na tom "plácku" taky skromně vypadá. Ten vnitropopulační stres je znát. A úplně nejvíce je to znát v lese, kde je vše spasené.
Mnohde právě stará členská základna je největší brzdou razantní selekce.

Rone, měl jsem možnost lovit 3 roky v revíru, kde byl normovaný stav srnčího 77 ks na 1800 Ha reaálným odhadem tam bylo 400-450 ks, normovaný stav lovu byl dle tabulek a nařízení. Nicméně realita byla JINÁ, ulovilo se ročně 150 ks srnčího, dva roky za sebou, na početnosti to nebylo znát, jen se zvedla hmotnost lovených kusů srnčího................
P.T.

Zdravim,tak vam chlapi nevim,ale proste se mi zda ze tady resime zakladni dva problemy,a nejen tady,vlastne vsude a to: 1/ Prachy....to je duvod ke spouste veci co by se jinak nedelaly,kdyby myslivost se vsim vsudy tolik nestala a bez prachu by neprestala existovat:-( , 2/.......aby bylo co strilet!Coz uz je vec osobni a osklivej mytus,kdyz odmyslim zase ty prachy.
Proto neprestanu tvrdit,ze do prirody se ma investovat a ne na ni vydelavat,dokud se to nezmeni,a to muzeme zmenit zase jen vsichni dohromady,a muzeme urcite!Je pitomost ona zazita vejmluva: "ja nic neovlivnim",nic se nezmeni.Samo se neudela,logicky.

Protoze vidim,ze je vas plno co vite a znate,mate dobrou vuli,drete nam tom, a i byste chteli,ale proste "nemuzete":-(.A tak je to momentalne u nas ale se vsim.Jde jen o to,kdy si lidi uvedomej,ze muzou!Jen se do toho pustit a projit si pocatecni nutny zlo,protoze ten kdo tomu veli a ma z toho na ukor vsech ostatnich a vseho,kolem sebe bude logicky kopat a mlatit.No a???!

Ivo a Jendo, bylo to přesně tak, jak píšete. Váhu neznám, je to už pěkných pár let a bylo to u sousedů. Ale střelec se mi osobně svěřoval a nechápal, jak mohlo být to srnče stejně velké jako jeho matka. Mléčný chrup se ale vokecat nedá...

Taky tu někdo zmiňoval zářijový odlov srnčete s paličkami. Před třemi lety kolega ulovil 14. září taky srnče s paličkami. Puntíkaté a za všechny čtyři běhy se dalo v ruce odnést jako nákupní taška. Ani si ho člověk cestou nemusel popohodit. Sám jsem takové srnče taky odlovil a paličky nepaličky, proti ostatním kusům byl méně než poloviční. Tělesná síla kusu, nikoli potencionální parůžky by tedy měli být důvod k odstřelu.
Ps.: Je mi jasné že zrovna ono předtím zmiňované srnče byl asi statný mladý arijec, jinak by nebyl důvod si stěžovat.

Ivo, to je naprosto přesné !

Položili jste si někdy otázku, proč se na chovatelských přehlídkách objevuje tak málo dvouletých srnců a když, tak se často jedná o mimořádně nadějné kusy, kterým vesměs lovci zaživa hádali vyšší věk ? Je to právě pro naši neschopnost odhadnout stáří živé zvěře. Když jsem před lety ulovil nadějného ročka právě proto, že jsem ho považoval za staršího, zkušenější kamarád mi řekl : "Na takovéhle kusy nikdy nestřílej ! Tam dochází k nejčastějším omylům. První VT to chce střílet na jistotu, tedy prakticky jen slabé ročky". Je pravdou, že pokud některý takový srneček v 1. roce života projde sítem průběrného odstřelu, 2. rok nejspíš přežije taky, protože je považován za nadějného ročka. A je zajímavé, že tam, kde se touto zásadou řídí, přitom plán lovu srnců v I. VT zpravidla splní beze zbytku, pouze v ročcích - ale zase naroste % lovu srnců II. VT na úkor III. Plán se nakonec splní, červených bodů je minimum, ale skutečně dobrých a silných srnců ve III. VT je tak málo, že nějaký "sklizňový" lov srnců na vrcholu jejich parožních možností je spíš výjimkou než pravidlem. Přitom teoreticky by se jiní než skutečně silní, trofejově kvalitní srnci /samozřejmě s ohledem na místní podmínky/ ve III. VT neměli vyskytovat a mělo by jich být dost. U nás se plánuje lov srnců cca 40-50 % v I.VT, l0-20 % v II.VT a 30-40 % ve III. Ale prakticky se těch srnců v II. VT uloví vždy víc a nejlepší srnší trofeje většinou pochází z kusů sražených auty.
A k tomu, co napsal Vlasta Valík - hospodář zmíněné honitby je nadán značnou mírou "lidové tvořivosti". Pro ty mladší uvádím, že dřívější zákon sice uváděl, že každoročně musí nejméně 1/5 honební plochy zůstat jako komora zvěře nehoněna - ale to se vztahovalo výhradně ke zvěři drobné. I když musím sebekriticky uvést, že já takovou "soukromou komoru srnčí zvěře" mám také. S výjimkou vyloženě sanitárního odstřelu totiž nelovím srnčí, které se vyskytuje v naší osadě v bezprostřední blízkosti chalup, ač jde o honební pozemky. To srnčí je totiž polokrotké, zvyklé na lidi a takový lov by mne ani nebavil. Pravda, jednoho takového srnce, který už působil neúnosné škody na zahrádkách, jsem odklidil - ale to nebyl lov, to byl jen odstřel.

Ivo,ted by me zajimalo,jestli jsem dobre pochopil figiho.Protoze jestli jo,mel bys odlovit obe srncata i se srnou......figi?.....

".........Ne inkviziční formou.......", Miso,ty naivko :-)

Ale abych to co jsem napsal uvedl na spravnou miru: Napsal jsem to proto,ze prave pro svou snahu po "neinkvizici" a jednote v dobrym,bejvam vsude mozne (a nastesti marne)dost tvrde kamenovanej:-)))

Tak jsem to přečetl až sem.
Líbí se mi, jak Radek přiznává, že o určení věku srnčí zvěře ví prd. Ono nás je tady víc, a to couráme lesem o pěknejch pár let dýl. Za sebe přiznám
že mám problémy stejně jako před lety.
Nejvíce se mi osvědčilo (a už jsem to někde psal) odhadnout věk srnce ještě dřív, než zvednu kukr k očím. čili podle stavby těla a hlavně chování. Paroží a maska (ta už vůbec) může být i velmi zavádějící ukazatel.

Dědo z lesa - ano, vyhláška nepřipouští. Ale realita je zcela jiná. Stačí se dívat pořádně v květnu, co je venku a člověk žasne. To samé nyní na podzim. Oproti sčítání v únoru je to sakra rozdíl.
Každá pořádnější zima ukáže na kvalitu mysliveckého hospodaření. Kdo sbírá padliny, které měly dávno být odlovené, sklízí "ovoce".

Rone, mnohokrát jsem v říji viděl paličkáče jak pokládá srnu. Většina paličkáčů do září na sebe moc nenabere. Minulý týden kolega ulovil jednoho takového - sice vytlučený ale 8,5 kg bez hlavy a běhů. Takové lovím běžně koncem května a v červnu. IN

Viděl jsem to rovněž a nedivím se tomu, nasazení a vytlučení paroží, ať už jakéhokoliv, je známkou pohlavní dospělosti srnce. Za normálních okolností k tomu ale nedochází a svědčí to o špatném mysliveckém hospodaření v honitbě, respektive o výrazném nepoměru pohlaví ve prospěch srn.

takze se figi a dedo shodneme v tom co potazmo rikam ? :-)))......ze priroda to proste umi nejlip!Jak rika figi po svym: "staci si to jen umet korigovat"....co nejverneji zastoupit chybejici predatory a jejich praci.Kde je predator,neni slabej kus,nebo jen kratkou chvili.....at je to jakejkoliv kus!Predatori holou nesetrej,proc taky....ridej se jinejma parametrama.A vyhlasky zase sekame jen my,nejchytrejsi,nejinteligentnejsi pani tvorstva.......nafoukany tupci:-(

asi jako dnes ja:-))),ac nezednik,dal jsem se do spravky schodu,zednickej ucednik by to udelal lip :-(,njn,nejak se to jeden holt naucit musi :-)

Vyhláška - to srnčí ji nečetlo. Takže vše je reálně jinak
Nicméně současný způsob plánování neumožňuje řádný chov zvěře. A myslivci si to ještě přetvořili a často to dělají po svém. Nejhorší a v dosti honitbách stále fungující je systém " nelovíme holou ". Pak se po nějaké době diví, že jim ubývá zvěř.
Nastavení plánů lovu je smutná kapitola chovu zvěře. Už zákonné omezení při sčítání zvěře a "nemožnost" nasčítat skutečný stav je základem pro naprosto neúčinný průběrný odstřel. Jestli odstraním třetinu nevhodných kusů a zbytek mi v honitbě zůstane, nikdy se ani nepřiblížím jakékoli změně v chovu. A jakékoli krmení či přikrmování má pro kvalitu zvěře v honitbě podružný význam. Mám ověřeno, že je dost kusů, které za celou zimu krmelec nenavštíví, a přesto jsou to kusy vysoce chovné. A chcípáčkům, trvale se držícím u krmelce to jen pomůže přežít, zlepšení ale u nich nenastane žádné.
Nejdůležitější v chovu spárkaté je jen a jen kulovnice.

Když jsem na zasedání Myslivecké rady našeho okresu prohlásil, že myslivci mají s odstupem největší zásluhu na zhoršujícím se genofondu naší spárkaté zvěře, všichni, krom jediného starého praktika, který ihned souhlasil, na mne koukali jak na vraha. Ale je to tak, myslet si opak může jen naivka nebo neználek.

Marale všude nebývají stavy min. 2x větší. Možná tak v lese ale v polních honitbách spočítáš v zimně srnčí poměrně přesně. Střílet 10ks/100ha by bylo u nás snad možné před 5 lety. Dneska by to znamenalo asi "totální vyhlazení".

Figi promiň,ale střílet 10ks/100 ha to není možné. Když si to z hlavy promítnu na naší honitbu na 1500 ha,tak bychom stříleli 150 ks tzv. "do matky".
Myslím si, že by stačilo,když se plánu lovu budou chlapi ve spolcích věnovat v čas - hned od začátku odstřelu, budou často chodit ven, tím budou mít přehled a budou se i se zvěří více potkávat, budou přebírat a střílet. Ti co chodí nebudou omezení počtem kusů a budou lovit rovnoměrně po celé honitbě. To je také důležité. Už tohle se po pár letech v honitbě na zvěři projeví, to je jasné, ale jak mile se poleví, je všechna docílená snaha a stav v honitbě v háji.

Díky za odpověď Figi. S těmi zkušenostmi máš pravdu. Ty ale člověk získá celkem rychle jen tím, že je v lese třeba 4-5x týdně a kouká. Za jeden myslivecký rok toho ví tolik, kolik mnozí kolegové za 10 let.
Jen by mě zajímaly ještě ty výsledky, jestli napíšeš ve stručnosti, až budeš mít chvíli. Předpokládám, že došlo ke zvýšení průměrné hmotnosti kusů, méně padlin, a podle dobře provedeného průběrného odlovu srnců by měla jít nahoru i kvalita a hmotnost trofejí.
Jinak s Pavlem Černým naprostý souhlas. I takto se na mnohých místech spousta "myslivců" chová k srnčí zvěři, protože srnčího je přece dost a dost.

Nj,figi,dobra,ale co je podle tebe pro sirokou mysliveckou obec jednodussi,rozeznat vahu holyho kusu,nebo jeho vek a celkovou kondici?Myslim tim potazmo pro aspon lepsi ono voditko, "hospodareni" (nemuzu si pomoct,ale to slovo ve spojeni s divokou prirodou me proste nuti k ironii at chci,nebo nechci:-). ).Jinak figi samozrejme naprostej souhlas,nechavat bezet "chcipacky" znamena zkazit si komplet celou honitbu!Coz ovsem plati o kazdy zveri(jiste ze ted mam na mysli premnozenou cernou:-)))))),tam bude "zmetku" habakuk,jenze jsou prodejny:-(,),ale to je do jinyho vlakna!

Ja si laicky myslim,ze je dulezitejsi se naucit ten vek,misto vahy bych se soustredil spis na komplexni dojem kterej na me urcitej kus dela,napr: vynikajici,dobrej,zivotaschopnej,nemocnej,odstrelovej.......vek a kondice by mely stacit k rozhodnuti co dal,kdyz uz si osobujeme pravo rozhodovat o zivote a smrti druhejch tvoru treba jenom proto,co nosej na hlave.Ucta tem kdo jen pro potrebny jidlo,nebo ukraceni trapeni v zastoupeni chybejicich predatoru.

"...stále nechápu co lovce vede k tomu lovit srnce jen z části nebo na počátku přebarvování, paroží jen zhruba vytlučené, po zimě ještě kost a kůže",protoze Rone,neprijemny pravdy: konecne si chci strelit tu srnci,nebo:tu trofej musim mit,kdyz ne ja,nekdo mi ho vyfoukne,nebo: ted mam sanci,treba uz neprijde,nebo:je mi to fuk,chci maso.nebo: stoji me to tolik penez a casu,at se to zuroci,nebo: prosta neznalost ci lhostejnost,prosta bezohlednost,chut proste zabijet(malokdo si uvedomuje,ze ono ovladnuti loveckyho pudu pri moznosti ted strelit,je uspokojivejsi,nez proste zmacknout kohoutek,nebo pustit tetivu).....duvodu bude asi jeste vic.

Počkám, až Figi zasedne k PC. Doufám, že to opravdu po čase není tak, jak popisuje Jan...

Přečetl jsem si příspěvek Figiho ze dne 31.5. Naprosto s ním souhlasím. Taková je realita dneška. A řeším obdobný problém. Jen by mě zajímalo, jak onen "chovatelský pokus" dopadl ? Můžeš napsat alespoň stručně, co se v populaci změnilo a na jakých počtech cca byla před a po ? (cca počet kusů/100ha)
A jak se to projevilo na kvalitě populace ? (hmotnost, kalita trofejí) Díky.

...to žerou jen pedofilové a Fesoj!:-))

Nj Jozefe,co si budem nalhavat,mladounky masicko chutna na vsechny zpusoby:-)

Když už to srnčí probíráme i z té kulinářská stránky, ochutnali jste v měsíci červnu srnče ? Já se přiznávám, že již několikrát. Občas se mi stalo, že mne zavolali nebo mi přinesli při senoseči srnče s přesekanými běhy. Léčení nemá smysl, tak mu zkrátím trápení - no a přece ho nevyhodím jen proto, že je zvíci králíka. Je na něm sice ještě víc kostí než zvěřiny, ale na jeden oběd stačí. Teď se to stává zřídka, z těch širokozáběrových mašin vypadne rovnou sekaná, ale pokud se ještě používaly lištovky a rotačky, sem tam to nějaké to srnčí mimino vzalo tak, že bylo ještě poživatelné.

Nevim chlapi jaky mate kdo informace,ja takovy,ze srnci a vysoka je pro cloveka nejzdravejsi maso,proste bylozravci.Cerna uz je nevhodna(ale zatracene dobra :-)),protoze vsezravec,a maso selem je pro nas vyslovene skodlivy.Ma to neco do cineni s travici soustavou a celkovym pusobenim na orgaznizmus.Nehadam se o to,protoze je to vycteny,ale kdyz se zamyslim,ma to neco do sebe.Udelali jste mi hlad padouchove:-))

Myslím, že srnčího, co je tak mizerné, že byste se to báli sníst, je opravdu minimum. Sám jsem takový kus ulovil jen jednou a to byla dost hrůza. Stařičká srna byla snad i prašivá (tuším že prašivinu snad i opravdu výjimečně může chytit), pohublá a břicho měla nafouklé, jako tři dny uhynulý kus.
Jinak i ta nejmenší ulovená srnčata či v květnu paličkáči mají jednu nespornou výhodu - jsou tak malincí, že se prakticky v celku vejdou na pekáč...:) A jak říkával jeden můj známý: "Von když je hlad, tak je i pečenej srnčí hřbet dobrej..." :)

Díky za vysvětlení, jak již to bývá zvykem jiný kraj, jiný mrav. Jak jsem již psal, u nás je to příspěvek za držení LUP a taky se tomu říka " na psa". To, že je ulovené srnče hmotnostně rovno paličkáři by mohlo odpovídat, ale jinak je to o tom, že si dám " šťavnatý biftek z býka, nebo v polévce vyvařené žebro z krávy". Jo, oboji je poživatelné, obojí nasytí.
Pavle, když jsi již nakousl tu "závist", proud to již načal - závist jako taková vzniká, až když je něco závidět, mezi těmi obyčejnými, co třou bídu s nouzi se moc nedrží. U těch je solidarita přirozená, a jsou schopni se s tebou rozdělit o poslední krajíc. Ti hamouni, co mají pořád málo, jo s těmi závist cloumá při každém zjištění, že někdo jiný má to, co on nemá. A tak jak je to u těch našich novodobých zbohatlíků, kteří se stál ohražují, že jim někdo něco závídí a nepřipustí si, že to není závist, ale pouze poukazání na to, že k majetku přišli jak se dnes s oblibou říká - nestandartním způsobem. Tak je to i v myslivosti, kdy někteří pod pojmem myslivost vidí jen " plný mražák". Nevím, jak to je kde jinde, ale u nás, co se týče práce pro spolek, tak jsou to stále jední a ti sami tahouni, vesměs důchodového věku. Ti mladší mají jen plno výmluv, hodně práce. Takoví, kteří mají dostatek času na vysedávání na posedech a věnovani se plnění svých maražáku, zpravidla nikdy nemají čas a nebo jim to pracovní povinosti nedovoluji přijít na brigádu. A to jsou zrovna ti, kteří se vždy ohánějí " závistí ". Můj osobní názor je, že mezi časem , který jsem schopen věnovat lovu, by měla být příma úměra k času věnovanému ve prospěch spolku.

To by si zaslouzilo extra tema,protoze to neni tak jednoduchy a jsme v jinym:-)Mazu do pelechu:-)

A pricina Pavle?Dnes je moderni resit nasledky,me zajimaj priciny.Zajimavy,vzdycky jsem kazdymu naopak pral,asi jsem divnej,ale zastavam nazor,ze kdyz se vsichni budou mit dobre,budu se mit skrz ne s nima.Akorat gaunerum nepreju,to nepopiram. Nick "proud" nema nic spolecnyho s anglictinou,je minenej ryze cesky:-)

smutny

tak tak, podíl je pro psa ne pro pána,co ho má............nicméně i tímto opatřením závist leckde cloumá :-(

Měl by jen otázku, ty podíly " na psy " jak zde uvádíte, máte na mysli na zkrmení pro psy ? No mně jednou poslal hospodář taky takovou vypelichanou vyžli ulovenou na samém počátku odstřelu, jako podíl za držení psa. Tak jsem mu to odvezl zpátky s tím, že si takovou poctu nezasloužím, ať to nechá sežrat tomu co to ulovil.
Fesoji, ta střeččí maminka klade tam kde to je nejpohodlnější a to je určitě u klidně ležicího, životem nezkušeného srnčete.

Sežrat, dědo, sežrat.

Díky, ale cena zvěřiny teď není to hlavní, chtěl jsem zejména zjistit, od kolika kg hmotnosti berou výkupčí srnčí zvěřinu. U vás asi od 9 kg, dle Fesoje 10 kg - bude se to různit.
Pak je otázka, co ze 7 - 9 kg srnečky, které nevezme výkup.

Asi jak kde. U nás od 10 kg, platí 80 Kč/kg. Černá se nevykupuje.

No, nevím, nevím. U ročních paličkářů běžně nacházím střečky i v červenci, a to larvy všech velikostí, jen ten můj "osobní rekord" - srneček, výkupní hmotnost 5,5 kg, střelený 30. nebo 31.7. neměl ani jednoho.

No to je fakt, podkožní ano, ale hltanový především u mladých. Spíš si myslím, že "staří mazáci" se mnohem aktivněji brání náletům střečků, ale hlavně si myslím, že obsazují vhodnější teritoria pro klidnej život, kdežto okrajové a méně vhodné(třeba vlhčí...)lokality zbývají pro ten dorost, kde je možnost nakažení i jinými chorobami vyšší. Ale bez záruky...

Fesoji,musím Tvé dnešní tvrzení malinko,ale jen malinko poopravit-v září ten paličkář plný střečků už zase bude,ale maličkých,kteří začnou rychle růst až v únoru a březnu.Jejich maminka,kterou v rámci vývojového cyklu už vyfrkal a která se v zemi zakuklila,vylétla,spářila se a nakladla je coby malé larvičky na nozdry,už je po smrti.A o to je to horší.:-))

Ivane, musím Tvé včerejší tvrzení malinko, ale jen malinko poopravit - v září ten paličkář plný střečků už nebude, protože vzhledem k jejich vývojovému cyklu je už vyfrkal, už se někde v zemi kuklí - a o to je to horší.

Co se týče lovu paličkářů. Budu vycházet z podmínek naší honitby. Pokud ho mám obeznaného, snažím se ho ulovit hned nebo do konce května, jelikož potom vyletí tráva, obilí a srnec se ztratí v krytu. On tam je, on se "nevypaří" , ale většinou ho střelím až v září. Kolchozníci několikrát sečou a tím hýbou se zvěří. Jestli to tam včera chodilo, tak po posečení máte min. 14 dní klid, potom tu jsou prázdniny, lidi venku, děti, letní vedra, kdy zvěř v podstatě nechodí,houbaři atd. Tak že ,toto je praxe. Kdo je často venku a střídá čekanou se šouláním, tak srnce uloví a není to pro něho žádný velký problém, protože pokaždé nějakou zvěř vidí a téměř vždy by ulovil, ale člověk vybírá...Přebarvený - nepřebarvený paličkář, dle mého to není zásadní v rozhodování při lovu. My tyto 8 kg srnečky většinou necháváme jako podíly "na psy" a neovlivňují rozdělování zvěřiny...
Každý se asi na tyto věci dívá pod jiným úhlem a samozřejmě také podle charakteru své honitby, čili to nelze paušalizovat....

Ivane, kdo je vlastně myslivec ? A kdo lovec ?
Sám jsem poměrně tvrdě myslivecky vychován, a myslím, že po stránce mluvy, tradic, znalostí a péče o zvěř jsem na tom velmi dobře. A jsem tedy myslivec ?
Sám vnímám myslivost jako především chov zvěře, a vzhledem k tomu, co o chovu zvěře ze zkušenosti vím, tak se v žádném případě za myslivce nepovažuji. Přestože lovím samé odstřelové kusy ( na 99,9% ), chovám se podle tradic a pečuji o zvěř, tak z pohledu chovu zvěře jsem jen lovec, který pečuje o zvěř, který se chová a loví podle mysliveckých tradic.

Zase "slovit"

Můj názor na lov srnců od 16.5. je - lovit, ve všech věkových třídách průběrné ( lovné ) a raritní. Trofejové srnce klidně také, ale ti si zaslouží spíše lov v říji.

Zdravím všechny. V zásadě souhlasím s Figim, ač se víc považuji za myslivce než lovce i když rád lovím a střílím. Ano,i ze slabého paličkáče může být další rok slabý průběrný srnec, (pokud přežije)ale nikdy nadějný! Není důvod jej neodlovit. Nemyslím si jak tvrdí Hajnej, když ne já, pak ho sloví někdo jiný. Na lov paličkáčů vesměs není přetlak a to z notoricky známých důvodů. Kromě toho je jejich lov většinou obtížnější, než lov trofejových. Opravdu slabý květnový paličkáč by měl být včas uloven, než v červnu zmizí a v září, pokud jej dostaneme, zjistíme, že od června na sebe nic nenabral a je plný střečků.
Lovu, lesu... IN

Hajnej - zkušenosti nemáme, rysi se tady (Český les) vyskytnou nebo vyskytují jen sporadicky. Množství i kvalita srnčí zvěře tady ale spíše klesá.
Jinak k tématu - obsah diskuze jsme si asi s Ronem představovali jinak, zúžila se na celkem jasný lov paličkářů...
Zajímal nás pohled na lov již od 16.5., lov nepřebarvených, zatím po zimě ve zvěřině nezotavených srnců, ale se zajímavou a cennou trofejí - viz foto na vzpomínaných webech, na slovenském je dokonce srnec-desaterák nebo zlatý srnec (126 CIC).

Co si Radku budeme namlouvat,kazdej si radeji ulovi peknej kus,kdyz muze,je to tak? Ale tim,ze se budou udrzovat pocetni stavy a lovit se budou nejvetsi chudinky,ty jakys takys se budou poustet,se peknejch kusu nikdy nedockame.Nehlede na to,ze moje osobni myslenka je,ze tim ze budu lovit vsechno co je skutecne slaby a slabsi,mi pocetni stavy markantne neovlivni,protoze naopak to silny dostane prostor.Porad hledame a pritom sama priroda uz davno nasla,jen se naucit ji kopirovat a nemyslet si,ze muzeme bejt lepsi nez ona,nemuzeme.:-).Jen si to umet priznat a nehonit si ego:-).Ovsem tvrde a uprimne receno: Ve chvili kdy si budu moct "namlatit" dost do mrazaku,i potrebnejm co z nich mam,a vic me bude zajimat jen okrajove,do ty miry,abych lovit mohl,nebudu mit zajem neco menit a davat tomu vic,mam prece dost svejch starosti ;-),zase reju,no nejsem ja hroznej?:-))))

Rone to s pumou a vlkama byla ironie,myslim ze dobre pochopena:-).Myslivec zastupje prece velky predatory a predator neceka,lovi prvni slabej kus kterej potka.Kdyz nepotka,urci si ho kdyz zene stado.Tak si priroda udrzuje zdravi a pocty.A ja myslim,ze clovek to lip nez ona nedokaze,mel by se ji tedy snazit priblizit,jit podle ni,a s ni,ne proti ni.

Už jsem kdysi dávno někde napsal, že trojku by měli lovit mladí a zapálení myslivci. Třesou se na trofej a konec konců, může to být jejich první, tak ať mají vzpomínku. Stačí jednou jim ukázat trofejní kus a "přez něj ne." A chybu těžko udělají. Jedničku pak s někým zkušeným a stejně tak s holou. Bohužel praxe je opačná. Na mladý zbývá většinou ta holá, kde může udělat chybu každej.

Na to je prroude lehká odpověď ani u černé to tení tak jednoznačné, záleží jak to kde mají nastavené, ale do "vlastního mražáku" se vždy lépe loví než do společného. K tomu tému - puma , vlk nečeká, ano nečeká je to predátor, který loví s co možna nejmenší námahou.
Figi, v mnohém máš pravdu, někde přeháníš. Vžij se však do situace myslivců, kteří nemají to štěstí lovit a porovnávat jako ty. Mají myslivost jako koníčka a mnohokrát jsou rádi, že si mohou střelit jak již zde bylo napsáno toho paličkáče alespoň obrok. Toho poznají a nemají problém na přehlídce. Velikým problémem je, že je všeobecně obava střelit dobrý trofejový- medajlový kus co , kdyby dostal červený bod. Tím mnoho dobrých srnců zestárne a pak se loví tuctoví srnci.Přikladně za rok 2012 máme z 15 srnců tři medailové - jednou stříbro dvakrát bronz, jenže jednoho bronzového srazilo auto, druhého brozového , který soustavně přecházel přes silnici prevetivně střelil hospodář, aby ho náhodou nesrazilo auto a nezmizel v dáli a stříbrného si střelil člen na padasátku smířen s tím ať to dopadne jak chce. Posvícení však není každý rok. Nikdo nedohledá, kolik trofejově dobrých srnců skončí po srážce s autem neznámo kam.
Nevěřím ani tomu, že kdyby chov srnčí zvěře vzali v republice do rukou odborníci tvých kvalit, že by se stav nějak výrazně zlepšil.
Luboši, neboj, nebral jsem to nijak osobně, sice nejsem dědek, ale věk na to mám, jsou i mnohem mladší dědci. U nás to berem tak, že jsme všichni myslivici jedno jestli mladík či dědek, pán či kmán.

To je pravda. Holt myslivost budou vždy dělat dvě skupiny. Jedni jako koníček, druzí jako životní styl. A těch druhých je většinou málo.

Taky vytvořit si vlastní a pokud možno správný/reálný pohled na věc není jen tak. Zvlášť, pokud začínajícím myslivcům (což jsem v podstatě ještě pořád ai já) je vtloukána do hlavy jakási neměnná pravda. Jako třeba to, co jsem psal-holá má zajít stářím v revíru a vůbec se nemá lovit. Nebo pranýřování za odlov průměrných, či naopak vrcholových šesteráků atd.

Ti šesteráci jsou vůbec zajímavý fenomén. Snažíme se o dosažení tělesně silných a trofejově kvalitních šesteráků, ideálně v bodové hodnotě vysoko nad 100CIC...ale pak je každý takový ulovený srnec pravidelně komentován slovy: "Lovu zdar! Ale měl ještě běhat..." Takže se vlastně snažíme o vychování trofejových srnců...jejichž trofej se nechá přejít do fáze zpátečníka a nakonec z ní vlastně stejně není onen požadovaný užitek. Zajímavé:) V podstatě se dá říct, že ulovení šesteráka ve věku 5-6 let je bráno jako zločin, byť má slabé paroží o výšce 16cm a 3cm dlouhé výsadičky. Tedy je stále trofejově tam, kde měl být už ve třech, ne-li ve dvou letech.

Proto je asi tak oblibena cerna,tam je to skoro slehni kam slehni a temer vsechno je dobre......diky jejimu premnozeni...

Figi, já to četl pro jistotu dvakrát:), ale jako učitel ti můžu říct, že míra znalostí, kterou by sis představoval u myslivců lovících srnčí zvěř, je cca o tři kategorie výš, než většina může kdy dosáhnout. Vem si 100% vědomostí, co po někom chceš, odečti 20-30% a jsi na míře, kterou budou zvládat ti nejlepší "žáci". Zbytek bude někde okolo 50%.
Takovou přesnou obeznávku váha+věk+kondice živého kusu (natož poznat paličkáče podle postavy a chování), to zvládne jen úzký okruh myslivců, A poznají to, protože tomu věnovali mraky a mraky času jak v revíru, tak u chytré knihy, tak u uloveného kusu. Prostě tím žijou. A na získání jistoty je třeba praxe...Což je mnohde odlov jednoho srnce za rok, ne-li několik let. Nebo ideálně nejen lovit, ale kupodivu i chodit s někým, kdo tomu vážně rozumí. A i zkušení myslivci se nejednou při obeznávce a následném lovu ukrutně seknou.
Zdravý kompromis by byl, kdyby myslivci uměli odhadnout věkovou třídu+ přibližnou kondici a podle toho vyvodit chovnost/lovnost. A ani tam ještě (jako myslivci obecně) nejsme:)
Ps.: Schválně jsem vynechal ve výčtu paroží, protože to by mělo vyplývat právě z věkové třídy a kondice. Páč ty 1VT 20cm vysocí osmeráci se na výstavách červenají právě proto, že lovci se zatmělo před očima z paroží, ale už neviděl, že srneček hopsá po louce honíce motýly a krk má tenký, jako já předloktí...

Docela zábavné čtení, celkem dobře odráží obraz našich myslivců. Zazněly tu věci, které jsou poměrně nebezpečné ve vztahu k chovu zvěře.
V první řadě je to ponechání srnce do dvou let věku, aby se "ukázal". Je to blud a nesmysl. Neplatí u žádné spárkaté parohaté a dutorohé zvěře, a v praxi se uplatňuje ( vážně ) jen u dančí zvěře. Tam to ale má určité opodstatnění v tom, že myslivci nedokáží pochopit chovná kriteria a uplatnit je i prakticky.
U ostatní parohaté zvěře platí pravidlo o tloušťce ( síle, průměru ) pučnic a její přímé úměře k délce parohu v prvním roce života. Není na co čekat, ten srneček ( či jelen ) to už nedožene. Tak to prostě je, a zkoušet to pořád dokola nikam nevede. Navíc jsem na základě zkušenosti dospěl k názoru, že poznat před ulovením dvouletého srnce s vysokou jistotou dokáže naprostý zlomek myslivců, obávám se optimisticky, že je to možná sotva jeden ze sta. Dobrým příkladem jsou i dohady nad uloveným kusem, či dokonce jeho čelistí. Dobré je i na přehlídkách posoudit věk ulovených srnců, a dvouletků je vždy a všude ze všech nejméně. Odbornost myslivců je prostě velmi nízká, a nelepší se to, bohužel zhoršuje, ať teoretická či praktická.
Dalším nebezpečím je celoroční doba lovu holé. Jsem přesvědčen, že po tom volají ti, kteří moc lovit neumí a rádi by si zalovili v měsících, kdy se dá ke zvěři bez jakékoli opatrnosti dojít v otevřeném terénu na 50 m a stále neodskočí. Zdůvodní si to vždy, a to, co popisuje Radek - lov plných srn a důvody k němu, nějak nemohu pobrat.
Je nutné si uvědomit, že i doby lovu měly svůj vývoj, a plně se dotvořily v souladu s mysliveckou etikou právě tak, jak ji naše myslivost chápe, a v souladu s tím, co vyžaduje chov zvěře. Ten právě vyžaduje v určitých obdobích klid, který jí má doba hájení poskytnout. A právě odborníci a praktici typu Komárka, Nečase, kteří položili zásady chovu zvěře spárkaté u nás to ovlivnili. Odborníci, jaké už dnes prakticky nemáme, opravdoví znalci, které nikdo nepřekoná.
Je nutné si uvědomit, co to v praxi znamená. Mnoho myslivců se ohání chovem zvěře a šikovně všechny své pohnutky k zabíjení zvířat zabalí do tohoto zaklínadla. Přitom stačí položit dvě či tři otázky a hned vím, že jsem ( opět, bohužel ) zase nenarazil na chovatele - odborníka, ale jen na myslivce s velmi nízkými znalostmi zvěře a jejího chovu, ale slovo CHOV umí vyslovit dobře a dělá to často.
Zrovna tak znám mnoho "chovatelů" kteří se bijí v prsa se slovy - za dvacet let praxe nemám jediného červeného srnce. Těm říkám alibisté. O chovu ví prd, nepoznají ani věk srnce podle čelisti, natož živého, a pokud jim vyjde samotný kus holé, nedokáží posoudit naprosto nic, protože nevylezly další kusy, podle kterých by mohli chovnost kusu provnat. Jejich trofeje, kterých je maximálně tolik, kolik let praxe mají, jsou buď ročci do 3 cm výšky, nebo kriplíci vyššího věku, kde opravdu chybu neudělá ani naprostý začátečník. Rádi o chovu diskutují ( vždyť přece sami přispívají průběrným odstřelem ), a cití se jako dobří chovatelé, ale ulovenému kusu holé se ani nepodívají na chrup. Samozřejmě, stejně obvykle nejsou schopni věk podle chrupu posoudit.

Plky, které myslivci vedou jsou ale nebezpečné. Přitom stačí si vzít Nečase, Vlacha, Koláře a další dobrou literaturu, která u nás kdy vyšla ( ne ty překlady z němčiny, co vydává Grada, ty jsou většinou pro začátečníky nebo i laiky ), a číst, srovnávat s praxí, a na každém uloveném kusu vše ověřovat a dále se učit. Pak by mnozí dospěli k tomu, co každý dobrý srnčař umí i prakticky, nedivili by se, že na 300 m bezpečně pozná paličkáče jen podle postavy a pohybů, že jak u srnčete, tak u dospělých kusů prakticky vždy pře odstřelem dokáže odhadnout hmotnost kusu po vyvržení s odchylkou pod kilo, a spoustu dalších věcí, které ale patří k základům. Nedivili by se tomu, co publikuje Scherer, protože praktici naprostou většinu z toho dávno znají / a i více /. A pak přijde to procitnutí, a je pěkně vidět, jak špatně je to nastaveno, a vše, co psal Nečas o chovu zvěře, a čím se tak pěkně umíme ohánět a zaštiťovat, sice děláme, ale pěkně po našem, sotva napůl. Pak samozřejmě můžeme i tvrdit, že veškeré chovatelské zásady jsou k ničemu, protože po desítkách let jejich "uplatňování" se prokazatelné výsledky jaksi neprojevují.

Fesoji, dobřes to napsal. Asi jsi to moje jen špatně přečetl-já říkal, že jsem o šetření mrzáčků srnečků(srnčat) už několikrát SLYŠEL, nikoli, že to u nás děláme:) Protože jak zcela správně říkáš - větší zhovadilost nejde vymyslet. Šetřit mizerné srnče, abych měl příští rok jistého paličkáče - tedy držet si v revíru chcípáka z důvodu, abych mohl příští rok naplnit plán 1VT a měl pokoj na OMSu...Lovit tak, aby seděly plány a tabulky, nikoli tak, jak je potřeba..."tabulkový terorismus" v praxi dotažený do dokonalosti.
Proude: Jo, ono by se to časem určitě srovnalo, ale ten začátek, kdy spadnou stavy třeba na polovinu či na třetinu a bude trvat několik let, než se zvednou. Nikomu se do toho nechce a chtít nebude a nelze se tomu ani moc divit.
Krom toho je další pravda, že pokud v únoru či březnu potkám kostřičku srnu, co sotva chodí, měl bych mít zákonnou možnost obeznat-rozhodnout o lovu-okamžitě ulovit. Částečně je to chyba sdružení, že taková srna ještě v únoru chodí revírem a nebyla odlovena už někdy v říjnu, ale všichni víme, kolik neznámých vám může lov překazit. Neřku-li, že tu srnu můžete v únoru potkat vůbec prvně v životě.

Ivo se setkal s názorem, že šetřením slabých srnčat si "pomohu" k bezproblémovému lovu paličkářů v následujícím roce. Ivo, větší zhovadilost co se týče průběrného odstřelu jsem dosud neslyšel ! Slabé kusy je potřeba odstranit co nejdřív - a pro srnčata to platí zvlášť ! Nevím, jak kde mají na zimu zajištěnou krmnou základnu, ale abych celou zimu cpal krmení do žebráčků, kteří mi nakonec uhynou třeba u plného krmelce někdy koncem února, nebo z nich vyrostou paličkáři, to považuji za nehorázné plýtvání. A že bude míň paličkářů ? No zaplať pámbu za to ! Plán odstřelu v jednotlivých věkových třídách musím dodržet tak jako tak, takže nebudou-li paličkáři, musím sáhnout třeba i do středně založených ročků. Na to ve své /mimochodem vynikající/ knize upozorňoval už Nečas. Podstatné je řídit se zásadou negativního výběru - to nejslabší pryč. A za těch víc než 20 let působení v našem revíru jsem se ještě nesetkal s tím, že by se někdy nějaký ten paličkář nevyskytl. Tak proč si je ještě záměrně pěstovat ?
Předchozí příspěvek Michala se mi moc líbil. Tak to má byt, tak je to spravne... Jen doufám,že Diana byla milostivá a tu raritu Ti přivedla znovu. A pokud ne - inu, co se dá dělat... K těm střečkům - taky jsem v jednom kusu našel přes 30 larev různých velikostí. Tak jsem je nacpal do zkumavky, zalil formalínem, zazátkoval a tu zkumavku jsem přivázal k trofeji. Ať zejména laičtí návštěvníci přehlídky a začátečníci vidí, co všechno je možné.

Asi možná záleží, jestli se na to člověk více dívá jako lovec, který chce mít z lovu více masa, dobrou "trofej", hezký zážitek a lov si patřičně vychutnat, nebo více jako chovatel, co dává přednost správnému chovatelskému zásahu před tím masem a pocitem z lovu. Já jsem spíše chovatel, i když to maso z toho taky není špatný :-). Raději ulovím srnce dříve než-li později nebo nikdy, a né že bych to dělal proto, abych si zalovil nebo aby mě ho někdo neulovil. Ono to není jen o tom srnci, ale i o holé srnčí a další zvěři. Před časem byla na Myslivosti debata, zda-li lovit 10 kg sele v prosinci nebo lednu, nebo je nechat dorůst. Chovatel samozřejmě řekne ulovit, protože to se špatně narodilo a lepší už to po zbytek jeho života nebude, masaři v dobrém slova smyslu řeknou, nechám je dorůst. Já jsem také zastáncem delší doby lovu, protože si myslím, že mám-li být dobrý chovatel, je třeba lovit zvěř tehdy, když je to potřeba a nikoliv čekat na nějakou dobu lovu - proto bych klidně lovil srnčata a možná i holou po celý rok i na jaře. Než mě začnete nadávat, tak já v tom vidím jen pozitiva - ulovení slabého a nemocného kusu kdykoliv během roku bez většího úřadování a více času na lov. Ulovit holou srnčí od září do prosince je občas dost problematické, den je na podzim kratší, pak o víkendu do toho přijdou hony, naháňky, ke konci roku svátky, srnčí se od října sráží do tlup, lehá uprostřed polí, tak se hůře loví, takže co se neuloví v září, později jen těžko, kdo má i jinou zvěř, tak v pozdním létě a na podzim chodí na říje a věnuje se jí - všude plno průběrných kolouchu, dančího, divočáků :-) - takže si dovedu představit lovit srnčata až do dubna. Ono je samozřejmě riziko, že se občas omylem ale i úmyslně uloví i plná zvěř, jenže pak je otázkou, jestli je etičtější ulovit plnou zjevně slabou a nemocnou srnu nebo ji nechat v křoví uhynout - výsledek je stejný, úhyn zvěře, z mého hlediska je etičtější zvěř ulovit rychle a bezbolestně. Různé lovecké prohřešky pak je lepší řešit v rámci MS.
On aby současný systém chovu někam vedl, musel by nastavit nejen přísná pravidla v rámci určité oblastí, ale také kontrolovat jejich dodržování a případně sankciovat chronické hříšníky. A toho se jen tak nedočkáme. To neplatí jen o srnčí, ale o veškeré zvěři.

Ivo s tim nesouhlasim,to co popisujes by mozna byla otazka prvnich par zacatecnich let,ale prece to ze nebudu mit v reviru slabej kus neznamena,ze nebudu lovit,populace se ozdravi a naroste a misto slabejch budes lovit lepsi,to je celej rozdil,navic ozdravit populaci neznamena,ze se mi slabej kus nevyskytne,samozrejme ze vyskytne,ale celkove na tom jenom vydelam,protoze nejvic budu mit tech lepsich a nevidim duvod,proc bych je nemel lovit!
Poznamecka: Tim mam na mysli srnci zver jako takovou,nejenom pany srnce.

Ivo, a tom to je.
Pokud se česká myslivost nezbaví "fetiše zběratelství kostí", pak se nezbaví ani paličkáčů.

Tak se mi zda,zes dobre riznul do ty otevreny rany,Ivo :-)(ono to chtelo)

"Věčný", nebo jak napsal Radek Chadim "tuctový" šesterák, je pro mě srnec. Od 3-5 let, po slecha, bez hmoty, bez perlení a pořádných růží. Prostě nezajímavá trofej, která vzniká neodlovením takových srnců jako jsou paličkáři.
Naprosto souhlasím s Čestmírem, důležitější je odlovit holou, která nám dává takovéhle srnce.

Co je to "věčný šesterák " ???

Někdo to dělá pro trofej, někdo evidentně pro zvěřinu. Která možná nasytí, ale neuspokojí jako pohled na dobrou trofej a krásnou vzpomínku. Čímž neshazuji paličkáře, na mé zdi mají stejné místo jako trofejově zajímavější srnci.
V naší honitbě 90% les, co neslovíme do půlky června už nedoženem. Všechno krásně obroste, začnou houbaři, cyklisti a je po žížalách. Takže u odstřelových srnců na nic nečekám. Druhá věc je, že do konce května potkáváme srnce, které už pak nikdy nevidíme. Takže na něco čekat, nebo s odstřelem váhat mi v lesní honitbě nepřijde rozumné.

Jj,to jsem pochopil:-)

Hm,figi,mam,nebo mel jsem to trosku jinak,lovil jsem pro zdravy maso a zazitek z lovu,kdyz jsem mel masa kolik jsem potreboval,lov pro me skoncil,moje presvedceni je,nezabijej vic,nez potrebujes,mam pozitek z lovu,ze zabijeni uz zadnej nemam.To platilo i u skodny,zabil jsem jen tu,ktera skodila.Pohoda,kazdej to mame nejak :-)

Fido, moje zkušenost říká, že podprůměrný tělesný vývin, opožděné vytloukání a opožděné přebarvování u bulkařů se zpravidla vyskytují současně a bývají průvodním jevem ne snad špatného genetického založení, ale promoření parazity nebo prodělané choroby - nebo obojího. Když jsem dělal hospodáře, jeden člen se hodně divil, když jsem o ročním špičákovi s parůžky 7 cm prohlásil, že ho střílet neměl a že ho je škoda. Ten rok totiž u nás srnci měli všeobecně špatnš nasazeno, tenhle špičák měl sice krátké, ale silné roubíky a výkupní hmotnost 14 kg. Na přehlídce samozřejmě dostal zelenou - tam je paroží vlastně jediným kritériem. A Tvé tvrzení "chci mít jistotu, že jsem ulovil zdravý kus" vůbec nechápu - veškeré marody je přece nutno lovit přednostně. Jediný účinný lék na nemocný kus je flinta, to nás učil už Ing. Mimra ve škole a stejný názor zastávají i pánové Vodňanský a Scherer, s oběma jsem na toto téma diskutoval.

Nechávat srnce osvalit, to je stejné, jako nechávat lov srnčat na druhou polovinu listopadu, aby na nich bylo víc zvěřiny. Plán lovu je jasně danej a musí se plnit. To nejlépe potvrdí ti, co mají pronajatou honitbu do LČR. Jinak doba lovu je zákonem daná a pokud potkám slabého bulkaře, tak ho ulovím. Stejně tak je třeba začít lovit slabá srnčata už v září. Neříkám, že by se měl splnit plán do konce září, ale pokud vím o extrémě slabém srnčeti, tak je potřeba ho ulovit.

100% souhlas s Fesojem, kdo poctivě loví tuto čast srnčí populace ví naprosto přesně, jak takoví Srnci vypadají ve většině případu i v září...

Už jsem to zde kdysi psal. U srnců, kteří přicházejí do druhého roku je dle mých zkušeností přednostně rozhodující pro další chov tělesná kondice a nikoliv první nasazené paroží. Proto pro chov posuzuji silné jednoroční srnce až jak nasadí druhé paroží.
Často také slyším, že pokud se někomu nepodařilo odlovit bulkaře hned v květnu či červnu, že ho už nikdy nepotkal. Samozřejmě, že ho pravděpodobně druhým rokem potkal, ale pokud byl konkrétní jedinec před rokem slabý, ale přežil, pak je z něho jen mizerný vidlák a tudíž vhodný k selekci. Pokud to však byl silný srneček, byť bulkař, ve většině případů nasadí slušné paroží šesteráka a pak se každý diví, kde se tu takový srnec objevil. Tělesně slabí jedinci se u nás v době lovu bez ohledu na třídu loví na potkání. Vlivy na úroveň trofeje jsou dle mých zkušeností z doby lovů v úživných a klidových podhorských honitbách tyto - v pořadí.
1/ celoroční úživnost honitby a kvalitní dodatečná výživa před obdobím nouze
2/ minimální výskyt stressových vlivů
a) v době březosti srn
b) v době parožení srnců
3/ tělesná kondice obou pohlaví
4/ genetika obou pohlaví
5/ průběrná selekce
a) holé
b) trofejové

Průběrná selekce s hlavním kritériem hmotnosti a tvaru paroží, která se v honitbách jako prvořadá doporučila někdy v polovině minulého století a praktikuje se tedy již cca 70 let, úroveň trofejí sama o sobě v celostátním měřítku výrazně nepozvedla. Podle chovatelských přehlídek již dvě desítky let pozvolna klesá. M.B.

Jsem stejného názoru jako Fesoj a spol. i když někteří kolegové našeho MS říkají co z toho máš při vyvrhování samej chlup.Osobně se mi lov těchto srnečků moc nedaří.

souhlas s fesojem lovit i kdyby to mělo být pro psi stejně nic nenaberou a hlavně pak zmizí a druhý rok to je údajně nadějný roček a dohaduješ se pak s odborníky když ho ulovíš :-))

Souhlasím s Fesojem. Jestli lovíte paličkáře pro dobrý pocit z lovu, tak máte můj obdiv. Já ho lovím, abych udělal určitý pozitivní chovatelský zásah, jestli je srnec přebarvený nebo ne a jestli má o pár kilo více nebo nemá je pro mě druhořadé. Navíc kdo loví dnes na polích, tak ví, jak to tam chodí - když paličkáře neulovím do půlky června, pak už ječmen, pšenic, řepka, kukuřice a tráva na cestách jsou tak vysoké, že je vidět stěží hlava kusu, takže do žní když nepřijde na vnadiště nebo posečenou vojtěšku srnce rozumně nevidíte, pak přijde říje, to jsou paličkáři zašití bůhvíkde, pak přijdou žně, to se kryt opět přesune do lesa a než se to normalizuje, je půlka září, a co pak chcete za 3 týdny až 14 dní lovit - obzvlášt když ty jedničky jsou většinou ná pár lidech v celém sdružení, protože ostatní si řkenou proč se honit za paličkářem, když si můžu snadněji střelit nějakého srnce s parožím...
Já bych srnce lovil už od 1.5. (nebo od půlky dubna) a třeba až do konce října a myslím, že by se nic zásadního nestalo. Můj letošní paličkář byl přebarven jen na krku a měl 17 kg živé váhy.

Rone, něco na tom je, zejména z estetického hlediska, ale... Když budu u takového "zmetka" čekat na to, až přebarví a něco na sebe nabere, může se mi stát, že se nedočkám ani v červenci. Velká většina paličkářů, které jsem ulovil, nedosahovala váhu ani 10 kg bez ohledu na to, kdy byli střeleni. Zpravidla se jedná o kusy silně napadené nosohltanovými střečky či plicnivkami - a u těch střečků hrozí nebezpečí, že nebude-li ten kus střelen včas, tak pokud neuhyne, nakonec larvy vyfrká, ty se zakuklí a revír bude promořen tím víc. Ono stačí to, co nám vyfrkají slabé čiplenky. Že se tihle kriplíci nedostanou tak jako tak do říje, to je sice pravda - ale že si kuličku zaslouží přednostně a na potkání, to mi nikdo nevymluví. Cílem chovu přece není v první řadě trofej ani zvěřina, ale snaha mít v honitbě přiměřený počet zdravé a kvalitní zvěře. Ovšem je skutečnost, že pokud jsou hlavním příjmem MS tržby za prodanou srnčí zvěřinu, pak to znamená, že čím víc ulovených paličkářů na úkor "normálních" srnců, tím míň peněz. Někde tyto paličkáře počítají do holé, ale to není řešení. Být po mém, lovil bych tyhle záprdky nad plán. A věřím, že by tím žádná škoda na kmenovém stavu nevznikla. A to nemluvím o tom, že budu-li s jejich odstřelem čekat, může se stát, že je nestřelím vůbec. Příští rok bude takový slabý dvouroček vypadat jako průměrný roček a unikne odstřelu zas. A nikdy z něj nic pořádného nebude.