Myslivecké fórum

Lovu zdar Emile.Vubec si nemyslim,ze tvuj zpusob transportu ma neco spolecnyho s v...m,naopak :-)

Tak pro Tvoji informaci: Na jedno založení je to črvrt kbelíku jádra, čtyři palice kukuřice, dvě hrsti žaludů a pár kusů sušenýho chleba. Když jdu sedět, tak ještě dvě hrsti ořechů. Dokud prasátka nepříjdou, nepřidávám, pokud se o to nepostaraj sojky. Spokojen?

Dobrá, doplňuji.
Přes den jsem prošoulal snad celou honitbu, prolezl jsem i nechutný houšťáky, jen abych čuriky vypích, jen srnčí a mufloní. Prasátka nikde. Dva dny v hromadách ani rejpnuto. Fakt jsem se nestačil divit:-) Ale aby měl tenhle příspěvek nějakou cenu - zdá se mi, že je to takhle při prvním snížku stejné každý rok.

Sesedl jsem z boudy, šel do lesa i na pole v posledních třech dnech ,ráno, večer a nestačím se divit! I to k myslivosti patří. S pozdravem J.T.

tak jsem teď dvě noci proseděl v bedně, neviděl jsem ani štětinu. Kolegové to samé. I to k myslivosti patří.....

Martine,nebuzeruj mladýho!:-)Ta tvá v hospodě by měla být s velkým "P".Mám dobrý pocit,zastal jsem se Radka,třeba budu mít malé bezvýznamné plus.(Nikdy se neví,kdo má pravdu,ale vždy se ví,kdo je šéf!):-)))

Radku na poslední leč se jezdí do hospody! :-)

V sobotu o naháňce - na první leči stojíme po lesní svážnici, všichni namačklí za škarpou na stěně porostu až na jednoho, ten stál přes dva střelce vpravo pěkně na kraji ,na té koleji. Cesta opravená, pěkně vyvožená štěrkem a ujetá jako mlat. V duchu si říkám, kam by šlo v případě rány vůbec střelit. Jedině až za druhou škarpu k tomu mladému houšťáku. Odtroubeno a už je slyšet hlášení psů, honce a první rány.Před sebou asi na 70-100 kroků přes lesní alej vidím přesadit čtyři kusy černé. Všechno se to pomalu přibližuje a psi v leči hlásí na různých místech. Najednou se jeden po hlase přibližuje blíž a blíž, jakoby ke mě. To vypadá,že se bude něco dít,říkám si. Znovu si v podvědomí utvrzuji cestu, tam nemíš ! S kulobrokem v rameni čekám co bude. Hup,zalámalo to v kraji a přes cestu mi do 30ti kroků přesazuje lončák. Tečka kolimátoru sedí na pleci a s jeho doskokem za druhou škarpu mačkám.V houští to zálamalo,ale říkám si je to dobrý, rána seděla. Po chvilce po jeho stopě přiběhl jag ,přesadil tu cestu a hlásil a hlásil pořád dál. Trochu mě to rozhodilo a začal jsem pochybovat . Flinta střílí na flek,rána seděla,je to divný... Stojíme dál,honci se vzdalují. Hotovo ,neslo se po řadě. Vyrážím na nástřel.Nacházím zápory a přesně vidím kudy prase mazalo.Hledám barvu, ale nic. Nechci tam moc šlapat kvůli psovi a tak se vracím zpět.Koukám před sebe a na zemi vidím kus čerstvé žluté třísky a teď teprve ze zadu vidím ,jak se z krajového smrčku asi 15 cm silného ,se pěkně z prostředka šklebí roztřepená jizva. Já ranou chytil krajový smrček,přesně střed. Kule 11,2g ze 7/57R ho prošla jako máslo a on zachránil lončákovi život.To prase šlo možná 30 cm za tím stromem. Šli jsme kus po stopě ,ale nebarvilo a šlo pořád skokem. Hospodář mi potom říkal, že se po něm pro jistotu podívá, kdyby přeci dostalo nějaký kus plechu nebo olova z rozlítlé střely a někde dál mu došlo.Výsledek zatím nevím, nemluvil jsem s ním. Byl to pech,ale stane se. Lepší trefit strom než způsobit nějaký malér. Někdo to neřeší, ale já se těchto tvrdých cest bojím.....

Takže dnes splněno(alespoň částečně),jeden kus srnčí holé již visí a poputuje k jednomu z největších majitelů pozemků.Každopádně ty dvě slabá srnčata s pohublou srnou o kterých jsem psal minule tam stále běhají,takže teď se zaměřím na ně.Jinak 243w ,střela PTS zatím k plné spokojenosti.

Včera jsem byl zas mrknout na holou. Prakticky jsem ztrhal všechny rekordy. Během té půlhodiny, co jsem urval před setměním v revíru jsem potkal cyklistu, procházkáře, ženskou s výmarským ohařem, chlapa s labradorem a čtyřčlenou rodinu se štěnětem vlčáka. Věřte tomu nebo ne - srnčí se v tom provozu vůbec neukázalo, ale jako kynologická exkurze dobrý

No, prvně jsem si myslel, že si po nějakém včerejším tahu a přešel jsem to s lehkým úsměvem... Ale třeba to prodává nějaký Ťong. Ahoj

Karle ty Bettiny se poslední dobou prodávají víc než Zháčka. S Rudou jsme před 14 dny sehnali také jeden, 2 roky starý, 9,3x74R/12, s montáží, 3x čoky, kufr, čištění, 2 krabičky kulových nábojů, to vše za 22 tis. s možnou dohodou. Když odečteš náboje a montáž, je to flinta za 18 tis,to se nechá uvažovat. Bylo to doma, testovalo se to a najednou se objevil problém. Nešel seřídit napínáček. S každou ránou se rozhodil a jak se oklepalo celé bicí ústrojí, spadl na tu hrubou tvrdost a mohl si opět ladit. To rozhodlo. No, nebudu psát dojmy a pojmy za Rudu, třeba zareaguje sám. Ty flinty jsou na pohled líbivé, ale mají technické vady,které se těžko odstraňují. Puškaři o italkách a turcích nechtějí ani slyšet.

Uvidíme co Halali na pojistnou událost.... No, psy na společných honech a naháňkách používat musíš, to je dané i zákonem a do jaké výšky v kohoutku také.
To víš, v myslivosti ten pejsek může přijít o život také, buď prohraje v boji nebo ti ho může i nějaký vůl zastřelit nebo a stává se, že vyběhne z leče pod auto....Vždycky je to ztráta kamaráda a bolí.

ferdo ,tak mám nějak cukání poslat ti pár baliku sena!!!!!!

Je to sice smutné, ale stává se to. Ale pro loveckého psa je pořád lepší rychlá smrt v boji, než zdlouhavé umírání na nějakou chorobu.
Já jsem včera dostal od sv. Huberta důrazné varování kvůli mé kulaté postavě - zas jednou pode mnou praskla šprušel od žebříku k zásobníku s krmením. Nestalo se nic, příčky jsou dost blízko u sebe a dnes to budu muset spravit. A jelikož to všude okolo bylo pořádně přeryté od černé, večer jsem využil úplňku a šel jsem si sednout na kazatelnu. Počasí přímo ideální, bezvětří, Měsíc svítil skrz jemné mraky, viditelnost nádherné - jen kdyby bylo na co koukatKrom cca 10 ks srnčího jsem neviděl nic a za celou dobu jsem slyšel odněkud z dálky 1 jediný výstřel asi v 11 hod. Vydržel jsem do tří do rána, pak jsem ještě obešel další 2 louky tam taky nic, takže jsem to vzdal...

V sobotu jsme měli naháňku. Sešlo se nás málo a tak byly dost velké mezery mezi chlapy na štontech. Přesto jsme ulovili 5 kusů černé a v další leči se mi povedlo střelit lišáka. Stala se nám ale smutná událost. Během svačiny dvá kolegové prováděli dosled postřeleného selete. Při dohledání a při kontaktním střetu nám prase zabilo psa. 40 ti kilové sele udělalo ostrého velšteriera. Než tam chlapi doběhli ,prodrali se náletem a prase dostřelili, bylo pozdě. Smutný konec.....

Včera i dnes jsem byl na naháňkách. Včera jsem byl v tlaku na poplatkové naháňce, ulovilo se 12 divočáků a liška, ve všech třech lečích byli divočáci, i já jsem je dvakrát viděl - jednou lovil kolega, to druhé se nám zdálo nadlimitně velké :-).
Dnes jsme měli naháňku u nás. Hned v první leči když se nastupovalo se zvedli divočáci, jak jsme s tlakem vyšli po 50 m před náma vyskočil samotný kus, nakonec se ulovili 3 divočáci - jeden z jedné tlupy a dva samotní. V druhé leči jsem šel po cestě nad strání, napravo od cesty v houštině se to trošičku mlelo, střílelo po seleti a přes cestu mně přeskočil kňour kolem 120-140 kg černej jako uhel, zbraně mu jen svítily, na 15 m jsem s ním chvíli cvičně táhl, ale pustil jsem ho dál do chovu :-). V poslední leči jsme brali naši hlavní stráň, já šel zase při vrchu stráně, po asi 300 metrech vidím, jak pasekou zespod jde další větší kňour, to už ho dobíhají psi a s hlášením pomale postupují před námi. Pak už začaly padat rány, my v tlaku jsme to došli na cestu nad další strání směrem k potoku, kde asi po 120-150 m měl být konec leče. Když jsme docházeli dubovou houštinou směrem dolů a zbývalo nám dolů na cestu už asi jen 30-40 m, začali z ostružin před náma vyskakovat jednotlivě divočáci. Vždycky vyskočil jeden, zaběhl na zad za tlak, padla nějaká rána, kus zaběhl dál do houštiny a psi ho popostčili dál. Tak jsme zase s tlakem udělali dva kroky a vyskočilo další samotný kus, situace se opakovala, a pak ještě jeden. Chodili kolem mě na 5 metrů, ale v porostu i na takovou vzdálenost jsem nestřílel - trošku jsem doufal, že je ty rány a pejsci trošku vyženou ven z houštiny na nějaké kolem stojící střelce. V poslední leči padlo 45 ran.
Celkem na výřadu leželo 10 divočáků a jedna liška, jednu srnu strhli psi. Jak tam v tom lese ti divočáci od září do půlky řijna nebyli, tak se pěkně vrátili v ten správný čas :-). Takže že by divočáci nebyli, to se říci nedá, protože dnes jsme těch 50 divočáků potkali a kdyby bylo jen o kousek ještě více štěstí, mohlo jich na výřadů být i 20 a víc, dnes to bylo opravdu blízko :-).

Dnes jsem byl po nemoci opět v revíru. Dosypal oves do krmítka, rozhodil jablíčka (sladkou jadrničku) zkontroloval sůl a podíval se po stopách. A ejhle, po černé ani stopa. Loni to byly nájezdy do zásypů kde vše vybraly, letos nic. A to v okolí jsou kukuřice už posečené. A tyto poznatky mám i od kamarádů z blízkého i vzdáleného okolí. To, že černá běhá v Praze po Stromovce ještě neznamená, že je přemnožená. Asi je to opravdu jen lokální problém.
Zítra jedu na naháňku, tak jsem zvědav kolik se uloví proti loňsku. Bude-li vůbec něco vidět.
Honzo, dík za informace, hlavně o amnestii.

Toto je téma Dnes, což není ani o autech, ani o pneumatikách, ani o pálení jablek, které letos nepálím, pač letos mám 3 kotle kadlátek :-). Takže držme se tématu.

No jo dědo, tady toho bylo víc. Šrouby byly zarvané, že bych je snad silou ani nepovolil, každé kolo mělo rozšiřovací kovový nástavec, který se nechtěl nechat zaboha vypáčit a šrouby na zimní gumy měly smetený kraj závitu a musely se čistit závitníkem. A už jen shánění závitníku se správným stoupáním by mi dalo minimálně hoďku. Ty nástavce tak další půl hoďku. Pročež jsem byl rád, že to chlapi udělali v dílně a já nad tím nestrávil celé odpoledne.:) O tom, jak bych to auto zvedal s normálním malým heverem, když ty pevné části jsou až hluboko pod autem, lepší ani nemluvit:)
U favouška bych to měl přehozené během 15ti minut jak nic!

Tak vám povím Dnes s podkategorií: vybavení myslivce. V pondělí na mě konečně v servisu vyšla řada na přehození gum. Dojel jsem tam, auto zvedli, vyšroubovali první šroub a při dotazu, kde mám ty druhý-jinak dlouhý šrouby na ty zimní-jinak široký disky, jen jsem se jen chytil za hlavu, auto jelo dolů z heveru, šroub zpátky na místo a já frčel do garáže. Škoda 120,125, Favorit, ani Fábie, ani Pegueot žádné druhé šrouby neměly, tak koho by to napadlo že. Jenže v garáži měly být šrouby na poličce proti vratům v úhledné papírové krabici. Kde samozřejmě nebyly. Marné hledání, úspěšné vztekání a cesta zpátky do servisu, že šrouby prostě nejsou a že se bude muset přezouvat jindy, až je najdu. Jak jsem jim tam tohle rozčíleně vykládal (já vím, kam jsem ty šrouby dal!), zabouchl jsem dveře od auta. Což centrál pochopil jako výzvu. A zamknul. S klíčkama v zapalování. Načež jsem chvíli kopal do zadního kola (to pomohlo), částečně se uklidnil a udělal si zdravou procházku přes celé město pro náhradní klíče. Šrouby se našly až za tři dny nikoli v mojí papírové krabici, nýbrž v zavírací plastové piksle. Kdo ten podlý přesun šroubů provedl, to jsem se překvapivě nedozvěděl:) Jinak, pokud bych chtěl přezouvat sám, asi bych nad tím zaplakal. Dva automechanici s tím měli půl hodiny co dělat, sám bych to asi vůbec nedal.
A ta myslivecká část příběhu je, že mám konečně přezuto a cestou ke krmelci se nezahrabu. A taky že potlačovaný stres není zdravý, kopání do gumy mi vážně pomohlo, ani mě nebolí noha, takže budu moct zítra zase vesele šoulat revírem:) Zimním gumám zdar!

Tož lepší naložit a vypálit,než dančí prk,raději calvados vyslopat!:-)))

Už jsem doma-mlha,mlha,mlha!

Včera večer bylo konečně nebe bez mraků a tak jsem si sedl na posed za barákem, kde neustále krmím jablky. Velké iluze jsem si sice nedělal, ve 20.30 jsem musel být zpátky doma, čekalo mě hlídání vnoučat - no ale co kdyby... A nelitoval jsem, i když jsem nelovil. Viděl jsem asi 6 kusů srnčího a 5 kusů vysoké, z toho nejméně 1 jelen. dle postavy nejspíš II. VT, ale bylo to daleko, k nepřečtení, a i kdyby přišel na pér kroků, v noci vysokou nelovím. Ovšem ten nejzajímavější zážitek, s kterým jsem ani v nejmenším nepočítal, bylo to, že se mi z ničeho nic na louce objevil bílý kus srnčího, o jehož přítomnosti jsem dosud neměl ani potuchy. Pravda, občas se u nás bílé srnčí vyskytne, ale nijak častý jev to není - za cca 20 let je to čtvrtý kus, který jsem zde viděl. Co vím, jedna bílá srna byla ulovena u sousedů a jedna u nás. Já sice rozhodně nejsem pověrčivý, ale myslím, že na takovou raritu se každý rád podívá, její výskyt v revíru ničemu nevadí a je-li to aspoň průměrný kus a ne vyložený chcípáček, u kterého hrozí, že nepřežije zimu, nevidím důvod k tomu, abych se snažil ho odstranit. Z těch předchozích mnou pozorovaných kusů jsem jednu srnu pravidelně pozoroval od srnčete /to byla zbarvená normálně, do bílého přebarvila až na zimu/ 4 po sobě jdoucí roky. Za tu dobu jsem si udělal obrázek o velikosti jejího teritoria, o jejím letním i zimním stávaništi a potvrdilo se u ní, že prvničky zpravidla mívají 1 srnče, podruhé jsou to již většinou dvojčata. Skončila bohužel tak, že pytlačící psi ji zahnali do sousední honitby a tam byla při prvním setkání s myslivcem ulovena. Někdo tvrdí, že takové abnormalita do přírody nepatří a pokud se mu v honitbě vyskytne bílý kus, udělá vše pro jeho odstranění. Já, jak jsem již napsal, mám na to opačný názor. A jak to vidíte Vy, pánové ?
Jo, a abych nezapomněl - jablek jsem tam sice během poslední doby zkrmil pár metráků, každý den 1 velkou tašku, ale sotva začal svítit Měsíc, jako by to ta prasata věděla - poslední dávka, vysypaná předevčírem, je zatím netknutá. Tak teď si dám kafe, teple se obleču - každý běloch, ba i negr, nosí prádlo značky Jåger - a vyrazím...

Včera jsem seděl a nic. Ani chlup, klid ,ani rána v okolí nepadla ! Měsíček svítil, vidět nádherně,ale kolem deváté padla mlha a bylo hotovo.

Já včera byl na kazatelně, předemnou orali povápněné pole. Po devaté slyším v potoce za vedlejší kazatelnou šramot jakoby od divočáků, tak slézám a jdu blíž k potoku obhlíhnout louku, čekám tam půl hodiny, ticho jako v hrobě, tak se vrátím opět na kazatelnu, zase slyším praskání, tak čekám, jesli přijdou oni za mnou, a nic. Ve čtvrt na jedenáct to balím a když jsem na louce tak mám telefonát, že kolem oračky chodí tři lišky, já jsem z kazatelny neviděl ani jednu :-).
Dnes jsem měl dva hosty, seděli jsme 500 m od sebe podél lesa, ale žádnej punk to nebyl - divočáci jsou asi vystřílený nebo co, jedna tlupa šla podél lesa, ale na dostřel nedošla a pak zahla do lesa, dančího je dost, srnčího taky pár kusů a já jsem viděl jednoho zajocha. Ale už u auta jsem cítil, že to dneska moc chodit nebude, tak třeba zítra.

Po dva dny na divočácích a po dva dny nula :-), a pak že jsou přemnožený. :-)

Dnes ráno jsem ještě za tmy vyrazil k mezi nad již více let neobdělávanou loukou, nad níž v protisvahu je džungle trnek, hlohů a ostružin. V létě k tomu přibudou ještě dvoumetrové kopřivy, ale teď tam už je trochu větší přehled. Zdržuje se tam černá, vysoká i srnčí, které teď nerado vychází na pastviny a raději se živí ostružiníkem. Kolem 8. hodiny začal pohyb, srnčího jsem viděl poměrně dost, ale nedalo se střílet - všude samá tráva nebo větvičky a na to je W 243 dost háklivá zbraň. Seděl jsem na zemi a čekám, zda se přece jen něco neobjeví někde, kde to není tak zarostlé. Za 5 minut půl deváté mi do horního cípu louky vyšla srna se dvěma srnčaty a srnec a když se mi slabší srnče z dvojčat postavilo pěkně na široko /bylo to kolem 150 m/, posadil jsem mu bod kousek za plecko a bác. Jenže už v okamžiku stisku spouště jsem věděl, že to asi nebude to pravé ořechové - byl jsem moc nízko. Tři kusy po ráně odskočily, zasažené srnče sice padlo, ale hned se zvedlo a pomalu odešlo asi 10 kroků mezi keře, kde zalehlo. Věděl jsem, kde je, ale neviděl jsem ho, tak jsem si zakouřil, že mu dám čas v klidu zhasnout. Za chvíli se vrátila srna, druhé srnče sebou neměla a evidentně se snažila přimět to srnče, aby ji následovalo. A výstřel také přilákal několik krkavců, kteří nad nimi začali kroužit. Když srna poodešla a už jsem ji neviděl, usoudil jsem, že zasažený kus již bude zhaslý a šel jsem proň, ale dopadlo to špatně. Srnče bylo živé a dřiv, než jsem ho v tom kakamrdí našel, se zvedlo a zmizelo mi v podrostu, nešlo sice moc rychle, ale vystřelit se nedalo. Dál hledat bylo zbytečné, tak honem domů a sehnat někoho se psem. Samozřejmě jsem se podle zákona schválnosti nemohl nikomu dovolat a to ani u nás, ani u sousedů. Až asi po dvou hodinách jsem sehnal našeho hospodáře, který má fenku ČF, sice bez zkoušek, ale už ji párkrát na dosledy úspěšně použil. Dali jsme si rande u nástřelu a pak to byla otázka 20 minut - srnče našla, sice volným hledáním, ale zaplaťpámbu za to, bez psa bychom v tom bordelu našli kulové. Bylo samozřejmě již zhaslé. Kulička otevřela břišní dutinu v délce asi 12 cm, vyhřezla střeva i trávník, ale žádný z orgánů nebyl porušen, jen to koukalo ven, znečištění žádné a zvěřina nepoškozená. Jen to utrpení postřeleného kusu mě mrzí. A znova se potvrdilo, že myslivec bez psa je myslivce půl.

Včera se povedla další srna. Krásně slyšitelný úder kule, průstřel srdce a jater (nebudou lovcova játra ach jo:). Následoval padesátimetrový úprk a pak velice rychlé zhasnutí. Jak taky jinak s poškozeným srdcem. Zuby prozradili srnčí důchodkyni. Měla nerovnoměrný úbrus, kousala převážně na levou stranu, schválně si udělám čelist. Lovu zdar!

Dnes odpoledne, když jsem odjížděl z domova do revíru, prohlásil jsem, že by mohlo být prase. Ve čtvrt na 5 vytáhli ze smrkové mlaziny 2 selata. Kulovnice do ramena, padla rána a sele v ohni.Vyvržené 28 kg. Poděkování Hubertovi a Dianě. A následovala červená klasika......

Čestmíre,to nevadí!Kdo nevěří,ať tam běží!:-)))Já si,kdykoliv chci vidět své "soukromé video",prostě zavřu oči a vidím spoustu lovů i nelovů,jako by se to stalo teď.

Dnes (ale ne dnes, nýbrž včera) pršelo, mokro, nepohoda. Vydal jsem se šoulat. Miluji šoulání v lese v dešti. Les na 99% bez lidí. Déšť zastírá všechny nepohodlné zvuky, listí nešustí...
Po třech hodinách, když jsem ušel asi jeden kilometra překonal slušné převýšení se rozhoduji, kterou svozovou cestou se vydám. Ta první, hluboké koleje po traktoru, které traktorista není schopný po sobě "uklidit" a koleje alespoň trochu srovnat. Druhá je nová, ještě "nezapsaná" do lesní půdy. Vydávám se vpravo, odbočuji z kolejí. Jdu pomalu od stromu ke stromu a u každého zastavím. Šeří se. Najednou před sebou uslyším zapraskání větve. Instinktivně klekám na zem, snižuji svou siluetu a beru do ruky dalekohled. Asi 20m ode mě vyjde z křoví z úvozu na cestu kňour. Odhaduji jej mezi 130 a 150kg. Pozoruji jej dalekohledem, který vzápětí odkládám a pozoruji jej očima. Neví o mě, mám dobrý vánek. Jde po cestě od traktoru. Beru své ZH a dívám se na něj přes Ultimax6. Vím, že za chvíli navětří mou stopu před místem, kde jsem sešel z cesty. Celou dobu je krásně na široko. Zlomek sekundy se rozhoduji a vím, že jej nechám jít dále. Pokládám flintu na zem, beru dalekohled a dívám se opět na něj. Podle zbraní a stavby těla věk odhaduji max. na 5 let. Kňourek se vzápětí zastaví když navětřil moji stopu. Cca 5 sekund větří a stojí jako socha a pak se otáčí a svižným krokem odchází zpět. Žádný úprk. Čekám, až zmizí z dosahu dalekohledu a pak se vydávám zpět a domů...

i na 170 m s obyč 22LR se dají dělat divy :-) je to lup-plesk a hotovo....:-)

teda to čučím. :-)

Volavky povolené samozřejmě máme, stejně tak i kormorány. Rybáři s nima mají dost velký problémy. Řeka je u nás prakticky mrtvá voda.

co to teda je 17hmr?

No volavku mám doma, ale nenapadlo mě ji chtít konzumovat :-). Vy s tím máte někdo zkušenosti? Schválně jsem ji otevřel, abych viděl účinek střely a byl jsem překvapen velikostí prsních svalů.

jo ale plnotučnou 17 HMR což oproti 22LR je nebe a dudy :-)

a co prsa vzals je na řízečky :-)

Tak dnes jsem zase po půl roce vyvětral malorážku 17.HMR. U rybníka seděly na řepce 4 volavky, jedna se mi krásně postavila. Po ráně zůstala v ohni. Cestou zpátky od nástřelu jsem si schválně odkrokoval vzdálenost (cestou tam jsem ji horko těžko hledal, v nizoučké řepce se úplně ztratila - na to jak z dálky vypadá, že je velká, je po ulovení strášně hubená a "skladná", nemít peří, tak není ani vidět. K mému velikému překvapení jsem napočítal 150 cca metrových kroků - na poli bez záchytných bodů se to nezdá. Výkon této malorážky mě dost překvapil, do papíru jsem zatím střílel max. na 100m.

Dnes ráno jsem si povídal s tím parádním šesteráčkem, kterého znám od jara - přišel si před barák na jablíčka a vůbec se nebál. Je perfektně přebarvený, zajímavé je, že i v zimní srsti mu zůstal výrazný bílý půlměsíc nad větrníkem, ale do shazování se mu zatím nechce. Ale kromě něj mi tam chodí i srna s dvěma srnčaty, jedno z nich by si rozhodně zasloužilo kuličku, ale to by musela být sakra klika, aby se mi postavilo do bezpečné pozice - napravo baráky, nalevo baráky, přes meze tam není kloudně vidět a náhoda je vůl.

Marale a prroude, to jste zažili dnes, nebo včera? Po delší době jsem zasedl na kazatelně na srnčí. Po sedmé hodině slézám a jdu na šoulačku kolem houštin krajem lesa. Po 80 metrech od kazatelny mohutné odfouknutí, zachrochtání a hromadný úprk tak do 6 metrů ode mě. Bránice pomalu až v krku, ale viděl jsem jenom pár hřbetů. Za půl hodiny o 500 metrů dál vidím konec rudlu zabíhat do mlaziny kterou proběhl a bachyně vychází na druhé straně. Opírám se o smrk s odhodláním střílet hned na druhý kus za vedoucí bachyní. Ta po opuštění mlaziny začne větřit a holt moje smůla, vítr v zádech. Mohutné odfouknutí a znova úprk mlazinou. Tak někdy příště. S pozdravem J.T.

To není touha po mase, ale kombinace hladu po ráně, vlastní nejistoty, vědomí plného zásobníku a téměř psychotrauma z toho, že jsem letos téměř nic neulovil, kur.a to by bylo, abych na naháňce něco nestřelil...
Stručně řečeno nezodpovědnost.

Pom tom, co každý rok ulovím několik "veteránů" s válečnými zraněními jsem spíše proti naháňkám...

Chlapi ještě chvilu se o tom bavte a končím s naháňkami. :-(

:D

neviděl ale vyprávěl mi to kamarád co tam byl na misi že tam takhle hodovali prasata i psi a zaživa jim asi voníme bylo tam i video jak tam čuník držel za ruku nějakýho inda a nechtěl pustit a ten co ulovil loni kamaráda tak ten šel po něm jak pes tak má označkovanou flintu do který si kousnul když ho povalil a on se s ní bránil a jizvu přes celý koleno když ho nabral a to šly v klidu po cestě mezi mlazinama do další leče

se podívej vůbec mu to sele nechutná žere ho z hladu http://www.youtube.com/watch?v=zN6sJ5PvfvY
http://www.youtube.com/watch?v=fmNXPYgI7lY
http://www.youtube.com/watch?v=yr3Gy-2Sg9k

Dědo to je strašná blbost černá zvěřinu nerada a ještě kanibalizmus to je úplná hloupost :-))))))))))))

Kašlal na to sám, to já nic :-)

Já byl dneska na naháňce. Ráno jsem ještě vyjel u nás na kopec poslechnout, jestli těm našim to pořád ještě rochá jako včera večer, no a rochalo jim to i po ránu, a daněk nebyl ani daleko u sousedů :-). Pak jsem vyrazil do nedaleké honitby na tu naháňku - brala se jedna velká leč, ulovili se 3 divočáci a jedna liška, neslyšel jsem ani jednu ránu a kromě zajíčka neviděl ani ň, já byl vyjimečně na šoulacím štontu, pač Yorik po ránu kašlal jak rochající daněk, tak jsem ho nechal doma - pak bych vám přál vidět ty uražený pohledy, když jsem se vrátil domů :-). Škoda že na konci lovu začalo hustě pršet, jinak by to byla celkem pěkná procházka v pěkné honitbě.

Lovu zdar.

Dnes vzpomínáme sv. Huberta a já jsem si u té příložitosti a bezpochyby z jeho pomocí udělal radost. Na háku visí lončák 60 kg. Večer jsem domlsal pečené žebírko ze středečního selete a nějak mi to inspirovalo k nočnímu lovu. Střílel jsem asi na 45m a byla to taková " deputátní" ranka mezi první krční obratel a lebku, při které je vliv ráže nebo konstrukce střely zcela zanedbatelný. Pro úplnost to byla 270W RWS KS. Hned jsem si úlovek koupil a udělám pár balíčků jako překvapení na valnou hromadu našeho sboru hasičů. Tady je dneska pěkně hnusně řídká mlha a drobný déšť. Uvidíme jestli začne foukat vítr, aby se to trochu pohnulo. Chci se večer podívat jen tak na šoulačku kousek za barák. Listí už je hodně opadané a mohlo by být dobře vidět i na kmotru. Zdar Karel

Hospodář a stráž můžou usmrcovat nutrii celoročně.

dneska na tahu jenom jedna kachna asi se jim na řece nelíbí je to letos slabý.pak mě tam trénovala nutrie ale k ráně jsem se nedostal -))

Dnes ráno jsem byl omrknout srnčí, srnčí už v tlupách a hodně daleko, takže jsem nic neulovil. Když jsem šel po vojtěšce, našel jsem shoz ročka.

Kam zmizel Chov černé zvěře ?

Listopadové dnes.