Myslivecké fórum

Hranice pole les je veliký problém. Zákon to sice jednoznačně řeší, ale jeho uplatnění není jednoduché. Jak již bylo výše řečeno jsou zde vlastnické vztahy, katastrální území, již utvořené honitby atd. Při uvádění honiteb v soulad se zákonem v roce 2003 to teoreticky šlo řešit, ale někomu by se část honitby musela vzít a přidat ji k druhé, ať již by to bylo pole, či les. Tím by již tehdy začal boj a věřte, že by nebyl lehký. Toto dle mého názoru jsou schopny řešit pouze dobré sousedské vztahy a rozumná tolerance a ta musí v prvé řadě vyjít ode mne. Vzpomeňte na šípkovou a se zelím. To byla čistá realita a o co šlo. Pokud si nevybudujeme dobré sousedské vztahy, jakékoli znění zákona to nevyřeší. Před několika lety jsem na hranici (byla mezi polmi) "našoulal" souseda jak sedí na hranici u posečené kukuřice (ta byla v jejich). Kdybych ho byl vyprovodil, byly by vztahy obou honiteb asi jinde. Já s ním dal řeč, popřál mu lovu zdar a problémy nejsou. Žebřík mám na stromě v pasece cca 50 m od hranice (lesní silnice), je tam možná dest let a nikomu nevadí. Je třeba nevyhledávat konfrontaci a snažit se domluvit i když věřím někdy to nepůjde a to pak bude smůla.

Porovnávat české fungování myslivosti a německé asi nejde. Ale jak je to tam s honitbami a škodami?

Já zde se snažím hledat systémové řešení na problémy se škodami. My sice takové problémy přímo máme a proto to vztahuju ke své honitbě, škody nejsou zanedbatelné, ani nevznikají naši vinou, protože naše sdružení hospodaří se zvěří jak má, opatřením se věnujeme, lovu se věnujeme, ale vše je marné, když se to nedělá tak všude a pak ta opatření nejsou efektivní. A bez opory zákona nemůžu nic dělat, protože pak to může přijít sdružení i mě dost draho.

Radku, nezkoušeli jste se se soudesdy domluvit? U nás když byla kukuřice na hranicích pole les, tak jsme vyslali toho soukromého zemědělce co jsem psal výše. ten lesákům zamával před nosem 300 000Kč fakturou a ejhe. Po dobu co stáli plodiny na poli jsem mohli mít posedy na hranicích a lovit. Byla to taková tichá domluva, protože legálně to asi nejde.. Sice se tam ulovilo jen o 3 prasata více, ale aji to stačí škody tam byly daleko menší. Jinak s tebou Radku soulasím, že radědi zaplatí statisíce než aby dovolili lovit divočáky na hranicích, zavist prostě je a bude..
Jinak co píše pan Šafr s tou plodinou na hranicích. Co by se podle Vás na té hranici pěstovalo? Pokud je celé pole oseto kukuřicí, nikdy divočáka s této plodiny nedostanete ven. On později přechází do lesa , ale většinou se zdržuje v kukuřicích.

Ono se to částečně samo vyřeší až budou v honitbách hospodařit sami vlastníci (třeba jak psal Harry v jiném příspěvku). Jinde, tam už finanční vyrovnání škod bude mít také nějakou svoji hranici. Jestliže budu někomu platit větší škody než on mě nájem, pravděpodobně mu vypovím nájemní smlouvu a pokud tam nechám růst jen trávu tak tam za pár let moc praset nepotkám. Druhá možnost také je, že tam zaseju plodinu pouze pro zvěř a pak tam budu podle svých potřeb lovit. Takto to prý udělali naši jižní sousedi, polní hraniční pozemky si obhospodařují sami a tak jim největší škody odpadli. Plodinu nesklízí, nechají ji zvěři a tak je velmi atraktivní až do dalšího setí. Pokud je ten pozemek tvůj, a nemusíš přeplácet nájemné od JZD, tak bych to asi udělal také.

Z 200m pásma se dělá zbytečný strašák, zákon v § 45 pouze zakazuje lovit zvěř na čekané, přikrmovat a umisťovat myslivecká zařízení ( v minulém zákoně existovala hranice 100m).
Není zakázán lov šouláním a šoulání není nikde přesně specifikováno - mohu postávat, poposedávat, občas odpočívat na pařezu či sedací holi nebo si lehnout za křoví.Záleží pochopitelně na terénu, na louce, strništi nebo oraništi nelze očekávat šouláním žádné velké lovecké úspěchy.

Nechci být jízlivý, ale co takle upustit pole na hranicích honiteb ve prospěch alespoň malých lesních honiteb. Polní honitby bývají větší a tak by to bylo schůdnější, aby honitba nepadla pod 500 ha. Vlastník těchto pozemků by se asi nebránil, bývají tam vyšší nájmy. Pak by část škod hradila lesní honitba a polňáci by lovili až na mezi. To by ale byli ochranné pásma na zmíněném poli a to by se nikomu asi také nelíbilo. To že se vzdá lesní honitba části lesa se mi zdá zcestné.
Lov na hranicích alespoň u nás není problém, sousední sdružení spolu vycházejí dobře. Na stavbu kazatelen a vnadiště přímo na hranici to není(to je moc okaté), ale malá sedačka a pár zrnek jádra nikomu nevadí. Já však na hranici černou lovit nechodím, nechci běhat s brokovnicí a psem při případném dosledu u sousedů v tom lesním bordelu. To si raději ránu odpustím a počkám až navštíví oni mě.

Když si stát vymyslel 200 (400) metrů ochranné pásmo z bůhví jakého dovůdu, měl jej udělat uvnitř v lese, kde ty škody od černé nevznikají, to by bylo logičtější, ne? :-) A když už chce stát mít zónu klidu, tak by měl, když né po celé ploše honiteb, tak alespoň v tomto pásmu hradit škody :-).
Ona myšlenka byla opět dobrá, já proti ní nic nemám, ale to stát opět naprosto chybně předpokládal, že zvěř se bude držet v rozumných počtech a že nebudou hranice pole-les - on je to začarovaný kruh kvůli špatnému rozhodnutí státu-úředníka při vytváření honiteb v roce 2003 => nesystémová řešení nebudou tak efektivní => stát by měl uznat svou chybu a hradit škody sám. Svým jednáním opět jenom stát způsobil to, že v nejohroženějších lokalitách se ta zvěř koncentruje, což ke zabránění škod nikterak nepříspívá, ba naopak.
A to jsme se ještě nedostali ke snaze o snižování škod, jako je lov, zavětřování, průseky, menší lány atd. :-D

Taky si po hranicích vyšlápnu nějaký ten šoulák.Ono se nemusí ani ulovit,ale už ten pohyb kolem hranice částečně zvěř přibrzdí nebo rozptýlý.
A nakonec i ten zážitek z lovu,když se Ti podaří zvěř našoulat např.na 30m správně přečíst a ulovit je pro mne několikanásobně větší než lov z posedu na hromadě.
Někdy nám chodí do porostů taková zvěř,že se ani lovit nedá(bachny s pižamáky).Já na to žaludek nemám,lovit v srpnu 6kg selata,tak nezbývá,než to obcházet a zavětřovat. maro maro

Za hoďku se chystám ven na šoulání. Šoulání po hranici je povolené, tak ještě zbývá šoulání nějak definovat. Musím být pořád v pohybu? Určitě ne, bylo by to spíš na škodu. Tu postojím, tam posedím a za účelem jistějšího zamíření s sebou nosím trojnožku a rybářskou stoličku. Tím si vytvořím na chvíli posed na zemi kde chci a žádné myslivecké zařízení přitom nevyužívám. Vím, není to řešení, ale dá se tak lovit docela efektivně. Nejlepší je ale soused z lesa, který vidí, co se na poli děje, má pochopení a u hranic loví také. Před asi dvěma roky jsem se ptal JUDr. Čechury, jestli je možné udělit vyjímku pro lov na čekané v pásmu 200m. V tomto případě prý vyjímku udělit nelze, k tomu bylo nějaké vysvětlení a citace z důvodové zprávy o klidu pro zvěř a jejích šancích proti lovci. Věřím ale tomu, že kdyby se zatlačilo a použilo v dnešní době mocné zaklínadlo "škody", nevzal by si žádný úředník na triko, že "škody vznikly v důsledku nepovolení lovu v ochranném pásmu 200m, protože nebylo možné chránit úrodu před spásáním zvěří ze sousední lesní honitby a přes veškerou snahu snižovat počty lovem mimo toto ochranné pásmo nebylo dosaženo potřebných výsledků, protože zvěř se z větší části zdržuje právě v inkriminovaném prostoru." Úředníkovi se dá i malinko poradit, aby do rozhodnutí zahrnul klauzuli, že mysl. zařízení bude po sklizení plodiny odstraněno. Kozy zůstane půlka a nějaký ten divočák navíc se uloví.

Na těchto hranicích má pochopitelně výhodu lesní honitba a opomíjený tzv.udržovaný šoulák, zvěř se po ránu tradičně vrací do lesa a někdy se i dlouze zdržuje při okrajích.
Polní honitba, pokud na les navazuje čistá louka či pastvina, to má o poznání horší.Navíc existují i nepřející sousedé, kteří vám zvečera projdou v krytu okraj lesa, patřičně zavětří okolí a jste na poli i na posedu zbyteční.

Martine, galimatyáš a nejasno.
Lesy ČR, obecní lesy, městské lesy, Kolowratovy lesy, soukromé lesy...
Pole zasahující do stávající honitby (3000 ha) : Pozemkový fond, pět farmářů (od 250 ha po 1.900 ha), již několik Němců, desítky restituentů, probíhající nejasné transakce kvůli honitbě...
Nevidím to růžově.

Radku a to vidíš největší problém v těch 200m? když máš třeba les řepku tak moc nepomůže být ani na hranici.kolikrát bys tam fakt musel sedět pořád.

Dědo z lesa jak je s lesy v pohraničí? to jsou LČR? kolik platíte nájmy? dík

Radku převážná většina lesních honiteb se za těžké prachy pronajímá od LČR.u nás mají obyč MS jen pole po les,zbytek mají pronajaté podnikatelé.

v mém okolí je to tak že se škody platí jen v lese,náhrady na polích nebo loukách ještě nikdo neuplatňoval.už to sice není JZD ale je to akciovka a myslím že ta doba brzy přijde.dřív jsme sem tam něco do JZD šoupli a měli jsme krmivo,mohli jsme si půjčit traktor,osivo,cokoliv,přijde doba kdy budem krmivo (odpad) kupovat a platit škody.jsou sdružení kde je doslova zakázáno krmit aby se nestáhla zvěř a nedělala škody.

Jenomže zemědělci tě těžko poženou k zodpovědnosti, když nemáš v revíru žádná pole. Tak proč by ses staral, že? Když sežerou nějakou tu ploskohřbetku a načechrají kvůli tomu les, tím lépe. Fandím Tvým ideálům, praxe je ale bohužel jinde. A začíná to hranicí pole/les a když máš to pole,
tak se třeba zblázni. K tomu 200m ochranné zóny a když nejsou sousedé normální, tak můžeš od jara začít šetřit do prasátka. Fór je v tom, že srnčí les nesežere, ale čuríci pole ano.

Radku, souhlasím s Tebou, pokud jde o systémové řešení,jenže kdo má škody, myslím neúnosné, potřebuje nápravu okamžitě a nejpozději ihned. Vyjímka taková opatření umožňuje včetně použití normálně zakázaných doplňků k lovu. Jestli si ale někdo zažádá na základě škod o vyjímku a pak bude chránit bachyně, co na to říct...?
PS
Jaké škody dělá černá v čistě lesních honitbách?

Co by se změnilo, kdyby byla černá plánovaná všude, kde se trvale vyskytuje? Vyjímka je o hodně radikálnější než lov na základě stavů, takže pro ty, kteří potřebují stavy nutně snížit, by to bylo spíš kontraproduktivní.

Vím proč. Jen jsem chtěl poukázat, že nechápu smysl tohoto plánování. Srnčího v té honitbě bude 50 ks, plánovaná je, černé 100 ks, plánovaná není. A když 3 roky nebude plánovat a lovit budu pořád stejně, tak u srnčího to stěží poznám (nemá tu populační dynamiku), u divočáků přijde úrodný rok a stavy jsou na dvoj až trojnásobku, a vzhledem k výšši škod, kdy divočáci působí nesrovnatelně vyšší škody, by bylo na místě s ními i přesněji počítat a přesněji hospodařit.
Černá by se měla plánovat v každé honitbě, kde je stálou zvěří, bez ohledu na její výměru (za stávajícího zákona).
Rozumnější řešení při vytváření zákona by bylo, kdyby zákonodárci tehdy nepodlehli tlaku LČR, a ustanovily minimální výměru rovnou 1000 ha a nemuselo by se nic přepočítávat.

Při vzniku škod je nejjednodušší hodit vše na myslivce. Naše honitba je důkaz, jak by součinnost zákona, myslivců a hospodařících jedinců na pozemku neměla fungovat :-).
U nás v honitbě máme soukromé lesy, trochu lesů LČR, trochu obecních, na poli hospodaří družstvo, pár soukromníků a pár lidí, jejichž zaměstnání není zemědělství. Největší škody působí divočáci na poli, ty škody tam opravdu jsou. Ale k jejich snižování přispíváme jenom my myslivci v naší honitbě, a to lovem, ostatní strany raději čekají (nebo je jim to jedno), jak to dopadne.
V roce 2003 úřad vytvořil špatně honitby (hranice), máme dobré 4 km se sousedními dvěma lesními honitbami hranice pole-les (dohromady se odloví v těchto 3 honitbách 130 divočáků, letos to bude spíše 150), na takové délce hranic nějaké stříkání přípravků vidím jako nereálné, ohradník nereálný. Dle zákona lovíme na čekané samosebou 200 m od hranic, takže kraje pole většinou velkou úrodu opravdu nedávají. Stavy divočáků v okolních lesích nepřiměřené, protože když 500 ha sousední honitba má na jaře a přes léto přes 100 ks černé, jak to pole pak musí vypadat, to si asi dokáže představit každý.
Zemědělci přistupují ke škodám tak, že prosečené pásy v kukuřici skoro nic, menší lány kukuřice kvůli neekonomičnosti se nedělají (můžete mi říct, co je na tom neekonomické ?), loni se kukuřice nepostříkala postřiky a byla popadaná od toho (chlap na řezačce to tedy tvrdil) a divočáci tomu jen pomohli. Na druhou stranu je se zemědělci dobrá domluva - zatím, ale na to se nedá spoléhat pořád, a kdyby nám ty škody dali k úhradě (což dávají, ale reálné škody to asi nebudou), tak do roka končíme. A to jsou všechno škody, které nemůžeme přímo ovlivnit, protože na stav divočáků u sousedů máme jen minimální vliv.
Naprosto odlišný přístup ke škodám mají v lese LČR (u ostatních vlastníků lesa v naši honitbě škody kupodivu nevznikají, takže mám podezření, že lesáci každý rok vytáhnou preventivně už léta stejnou sumu, aby se neřeklo :-)), kdy jakékoliv nesplnění plánu v odlovu holé srnčí v naši polní honitbě je nám vyhrožováno pokutou, protože jim u sousedů v lese to požírá stromky. Že divočáci z lesa požírají naše pole, od toho už ale ruky dávají pryč :-). Takže další chyba v potírání škod je v nedůslednosti zemědělců oproti lesákům, lesáci (správně) tlačí i na honitby, se kterými nemají nic společného, zemědělci bohužel ne.
Zvláštní kapitolou je myslivecké plánování, které nemá žádného smyslu a které se nezakládá na pravdivých údajích při sčítání, protože tam, kde se zvěř při sčítání sdržuje a počty se dají nejlépe ovlivňovat, na nějakém jejím skutečném sečtení a snižování počtu není zájem. Proto nechápu, jak je možné, když mají u sousedů normovaný stav dančího 14 ks, tak mě za večer jich vyleze na pole 16? Asi nějaká kouzla a čáry :-). Dále mě někdo vysvětlete, proč divočáci, když jsou na 500 ha lesní honitbě nejhojnější zvěří, v ní nejsou normovány? Prostě nefunkční systém, který vytváří jen administrativu, ale na hospodaření a potírání škod je to totálně bez efektu.
Takže já vidím vznik škod spíše z důvodů, že se to dělá systémově špatně, pak jsou jakákoliv nesystémová opatření (baterky, noční vidění, postřiky) na snižování škod drahá a málo efektivní.

U škod se situace dlouhodobě podceňuje. Stávající systém škod a zodpovědnosti za ně by fungoval bez problému za předpokladu, že by byli vytvořeny rozumné honitby a v nich rozumní hospodáři - takže je jasné, že to drhne hned na začátku :-). A v tomto stát, když mohl a zákony tomu nahrávaly, selhal na plné čáře. Bohužel komercializace lesních honiteb v roce 2003 napomohla k tomu, že se preferuje spárkatá zvěř, která se vyskytuje v nepřiměřeném množství a působí největší škody. Kdyby ty nějvětší škody aspoň působila převážně v lese, kde ta zvěř má trvalá stávaniště, bylo by to naprosto v pořádku, protože majitel by se pak sakra otáčel (a tlačil by na nájemce), aby vše bylo tak jak má, a to u všech druhů spárkaté zvěře. Proto si myslím, že by stát měl být dohnán za svá špatná rozhodnutí k alespoň částečné zodpovědnosti.

Cenu nejvyšší za škody platí sama zvěř, a to svým holým životem.

Jan Rys - to mluvíš o černé. Ale ještě jsou škody od vysoké a od srnčího(od stálé zvěře)...Tam existují NS, skutečné stavy !!, plán lovu, lovit v ohrožených lokalitách, plnit plán lovu atd. Vše v souladu s možnostmi a zákonem. Bohužel ,ruku na srdce, víme jak to bývá....

Milan Soukup má hodně pravdy. Nejenom, že zvěř nepatří myslivcům, ale myslivci touto zvěří nemohou hospodařit zcela podle své vůle. Svazují je zákony, doby lovu, povolené podmínky lovu, povolené způsoby lovu, vyhlášky, plány lovu, místní úpravy atd. Určitě jsem mnoho věcí, které nás omezují, opoměl.

Názor kolegy Slavětínského je 100%, cokoli jiného nemá nejmenší šanci. přesto, že je sice zvěř "věcí nikoho" hospodaření s ní souvisí s užíváním pozemku, čili majetku vetšinou někoho jiného než je uživatel práva myslivosti. První jsou tedy práva vlastníka pozemku, jemu nemůže nájemce (myslivec) určovat jak má hospodařit. To může pouze a do určité míry stát jako poskytovatel dotací a taky to dělá. Oproti tomu provozovatel myslivosti má na výběr a to buď to co říka kolega Slavětínský a to dohodu nebo druhá možnost je pokud se necítím za tyto škody odpovědný, myslivost v pronajaté honitbě neprovozovat.
Všiměte si, že v honitbách vlastních (tj. Kinský, Švarcmberk atd.) problémy tohoto druhu prakticky nejsou (pokud je provozují sami).
Nedělejme si bláhové naděje, že tuto odpovědnost z nás někdo sejme a hledejme kroky jak dojít s vlatníky shody a udržovat vztahy tak abychom se nemuseli bát co bude po roce 2013 a podobně, jiné cesty není, na to dám krk a mám nejspíš jenom jeden.

Škody zvěří jsou, to víte všichni a všichni je máte a nějak se to řeší.Škody nejsou jen sežrané kukuřice a poryté louky od černé. Kdo má v revíru muflona nebo vysokou, tak ví jak vypadají zmařené mladé porosty ohryzem a od loupání. Srnčí také umí skousat vysázenou paseku... Vše řeší zákon 449 §52-55 a ze zákona za škody zodpovídá uživatel honitby. Přes to nejede vlak. Základem zminimalizování dopadu škod na MS je spolupráce s vlastníky i hajným, zaměřit lov do ohrožených lokalit a mít alespoň snahu a nějaké výsledky v odstřelu.
Pokud by ty škody šly do uplatňování v plných výší, tak můžeme prodat i flinty...To je skutečnost.