Myslivecké fórum

Tak jak uvádí velice výstižně M. Bergman, tam kde snad ještě jsou zbytky původní populace nevypouštět a pečlivě se starat a rozmnožovat původní divokou populaci. K připomínce Leona pernatá není prase, ale kdyby byla schopna přežít ve volné přírodě po tří generace, zcela určitě by nabyla původních vlastností.

Nemám patent na rozum, ale přátelím se s mnoha zkušenějšími kolegy po celém Česku i Slovensku a tuto problematiku jsme občas diskutovali. V mnoha případech jsme se přitom shodli na následujícím.

Bohužel, praxe v posledních dvaceti letech vesměs potvrdila, že podstata problému (na rozdíl od koroptví) není až tak v přírodním prostředí a predátorech, ale více než z 80% v genofondu bažantí zvěře.
A bažantí genofond jsme si žel zmutovali v podstatě sami, a to zprvu dobře míněnou ale nedomyšlenou vlastní pílí v umělých odchovnách s nepřírodním krmivem a s potlačením přirozených a historicky přírodou vtisknutých a vypěstovaných pudů.

Tak jsme si postupně z původně divoké zvěře vypěstovali polo krotké \"domácí\" opeřence,náchylné jak k řadě destruktivních onemocnění tak pro neexistenci potřebných instinktů a chování pak neschopné ve volnosti delšího přežití. Že to kdysi v průběhu let z počátku vypadalo na úspěch, bylo jen vlivem působení přírody, která se ve své podstatě vždy snaží nepřirozenou mutaci jakéhokoliv tvora tlumit, leč čas působí neúprosně.

Je zajímavé, že jako myslivci docela chápeme, že u zvířete odchovaného člověkem jako např. rys, medvěd či jiná šelma nebo u zvířete domestikovaného jako např. kočka či pes je jeho opětovné a vědomé vypuštění do volné přírody nesmyslné a téměř vždy otázkou přežití vůbec, nebo ještě hůře zdrojem problémů. Působí pak divně, proč se tím tedy neřídíme i u jiné zvěře, byť pernaté.
Východiska k nápravě budeme muset hledat asi tam, kde se daří vracet do přírody jiné zanikající organismy, ať se již jedná o živočichy, rostliny apod.. Podstatou jejich návratu je najít zbytky původních, geneticky nenarušených organismů a napomáhat jejich postupnému, ale výhradně jen vzájemnému množení v podmínkách, co nejvíce se blížících původnímu prostředí. Návod pro nás tedy u bažantí zvěře bude nejspíše věnovat se zbytkům přeživší původní populace a tam, kde již není, zazvěřovat pouze přesunem jedinců odchycených v honitbách, kde je ještě původní populace v relativně dobrých stavech. M.B.

Před několika lety zakoupili sousedé 150 ks koroptviček a vysadili je na místa se zbývající populací divokých. Místo aby se stavy zvedly,není po nich vidu ani slechu.To samé je s bažantama. Pokud se oficiálně neupraví lov dravců, tak jsou to vyhozené peníze.Dobré podmínky i krmení nejsou zárukou, že přežijí.U nás během pár let se zvýšil výskyt motáků a kdo pozoruje jeho způsob lovu, poletování nad terénem v malé výšce, tak je mu jasné, že moc toho mu neuteče. Také jsme se snažili vypustit bažanty, z počátku to vypadalo nadějně,ale většinu slepiček jsme během krátké doby našli kolem zásypů roztrhaných a od šelem to nebylo. Pokud se neupraví lov či odstřel(oficiálně) některých druhů dravců a bude se upřednostňovat jeden druh před druhým, tak se drobná nezvedne.

Josefe, dodatečně vše nejlepší k včerejšímu svátku. Jinak s tou škodnou máš pravdu. Mě nejvíc problémů dělají mývalové. Loni jsme jich střelili 35 a stále jsou mě hlášeny další zastřelené. Ten prevít vypudí i lišku. Další problémem je černá, k dnešnímu dni odlov 136 kusu !!! nenormované černé. Hosté se k odlovu škodné také moc nemají, bojí se rány na vnadišti, že jim pak nepřijde černá. Tak jsem je musel stimulovat a bodovat odlov škodné. Podle toho dostanou v povolence k lovu trofejovou zvěř.
Sklopec mám přímo u chalupy, už se v něm chytila kuna, mladá liška a nespočet zdivočelých koček. Teď se s kamarádem chystáme na norování, mám obeznaných několik nor, tak uvidím. Dám vědět jak jsme dopadli.

Fido, držím palce ! Ale jsem v tomto směru pesimista a že by se 40 slepičkám podařilo nejen přežít, ale i odchovat kuřátka do dospělosti, to se mi nechce moc věřit. Jak jsi správně napsal, do míst vypouštění zvěře se stahuje škodná. A možnosti jejího tlumení jsou dnes zákonem velice, velice omezené, vždyť teď je hájena i straka a šedivka ! Přimlouvám se za instalaci co největšího počtu sklopců, nejlépe dvoustranných s náběhy a udělat k nim \"vlečky\" kapáním nálevu z pečenáčů či zavináčů. Na kočky to funguje perfektně a občas se splete i jiná šelmička.

Střikněte je akrylem abyste věděli kolik jich zůstalo ;-)

Odchov bažantích kuřátek pod kvočnami byl v podmínkách záchranných malochovů /vysečená hnízda apod./ skutečně tou nejlepší metodou, ostatně i ve velkochovech, když ještě nebyly elektrické umělé líhně, se postupovalo stejně. Největší výhodou této metody je to, že "náhradní matka" přece jen naučí kuřátka, jak se krýt, na co si mají dávat pozor - zkrátka jak přežít, což bažantíci odchovaní člověkem neznají a sám jsem byl svědkem, jak hejnko vyspělých kuřat krátce po vypuštění pozorovalo nalétávajícího dravce a ani je nenapadlo se někam schovat. Jenom bych k těmn kvočnám ještě doplnil, že nejvíc se osvědčila plemena hedvábničky a zakrslé rousné tříbarevné.

Riči to jsme dělali a opravdu bažanti vidět byli jak se přestalo není nic.my jsme pod kvočnu dávali vajíčka.

Fido tak toto by byl ten nejjednodušší pokus.

Fido v době toku nebo též ostruhování :-)))Jinak na kuřata jsou extrémně náchylná na počasí,stačí týden v kuse pršet v době prvních dnů kuřat a je vymalováno.Obecně si myslím že bažant doplatil na to co popsal Fesoj.

V době mého studia v 70. letech, kdy bylo bažantů opravdu dost, nás Ing, Mimra učíval : Bažantí kohout se střílí tak dlouho, dokud je nějakého vidět. Velice dobře si osvojí umění se krýt, utíkat pěšky z leče a další finty, takže teprve po honech uvidíte, že navzdory všem obavám vám jich zbylo víc než dost. A k té "divoké" a "krotké" populaci - až asi tak do 70. let u nás existoval, ač oficiálně neuznaný, poddruh "český bažant". Vznikal po několik staletí postupným přizpůsobováním se různých poddruhů bažanta našim podmínkám za současného vzájemného křížení. Jenže v honbě za vyšší produkcí došlo k masovému dovozu tzv. "kubánců", což byl vlastně bažant obecný sedmiříčský - Phasianus kolchicus mongolicus. Jeho nespornou výhodou pro voliérové chovy byla vysoká snůška. Ovšem bylo zde i spousta nevýhod - vysoká toulavost, nízké % přeživších kuřat ve volné přírodě, neznalost zdejších predátorů atd. atd. Náš "český" bažant víceméně přestal existovat /samozřejmě se na tom podílelo i nesmyslné hájení všech predátorů, ale to byl až druhotný důvod/. A co se týče bažantnictví jako takového - to není normální povolání, to je poslání a svým způsobem řehole, vyžadující obrovskou obětavost. Starý Nesiba z knihy Jana Vrby byl prototypem takového bažantníka a já jsem měl to štěstí, že mým učitelem byl hajný Zrostlík, který šel v jeho šlépějích. Starý praktik bez vzdělání, samouk, ale většího odborníka jsem nepoznal. Jen tak pro ilustraci - kdo dneska k bažantí směsi ještě přidává hlávkový salát, který pro potřebu bažantích kužat pěstuje ve fóliovnících řádově v tísícovkách kusů ? Nasypat bažantíkům jen tak granulovanou směs do korýtek ? To neexistovalo, nejdříve musela proběhnout řeznickým kutrem, kde se do ní přidával klíčkový olej, veškerá neoplozená narvrdo uvařená vejce, mladá kukuřice, jetýlek a vitaminové doplňky dle pokynů veterináře. A že ty vynešené slepice neumějí ani hřadovat ? Tomu rád věřím, vždyť my jsme vybavovali před vypuštěním odchovné voliéry smrčky, aby se to ti "blbečkové" naučili. A to mne všechno učil starý Zrostlík.My ostatní zaměstnanci jsme měli sice v sezóně pracovní dobu také od nevidím do nevidím, ale aspoň občas jsme měli - na rozdíl od něj - jeden či dokonce dva dny volna. Nevím, nevím, zda z dnešních chovatelů bažantů se mu někdo vyrovná...

Fesoji máš pravdu, nabídka ke koupi bažantů odchycené ve volné přírodě neexistuje. Dříve jsme kupovali vynesené slepice, ale konečný efekt byl nulový. Chceme to zkusit s nevynesenými. Máme v honitbě pár desítek kohoutů, ale jen pár kusů slepic. Zkusíme to a uvidíme. Přírodní podmínky nemáme špatné, jen bude třeba rázně zakročit proti predátorům.

Přátelé, trochu odbočím. Nevíte, kde by se daly koupit bažantí slepice na zazvěření honitby. Ne vynesené. Koupě leden-únor, cca 100 ks. Děkuji za informace.

no jo ale čím si vysvětlit že někde drobná není a třeba pár kilometrů vedle jí je vcelku dost,přitom jzd,chemie,krytina,téměř vše stejné.je to strašně složité a pořádně nikdo neví jak z toho.budovat vhodné prostředí a tlumit predátory je určitě správné řešní ale jestli to bude stačit,kdo ví.

Georgu musím ti oponovat, tohle není Čechystán ale Absurdistán říznutý Bananastánem.

Ale k věci. I já mám kamaráda na Jižní Moravě a jejich MS vyvíjí aktivity podobným způsobem jak popisuje Maral. Měli ale štěstí, že obec vlastnila asi 20 ha o které se nikdo nestaral, takže nálet, buřina a černé skládky. Obec jim tyto pozemky dlouhodobě pronajala a oni už několik let makají. Ale mají i štěstí v tom, že ve své středu mají zapáleného skutečného ekologa, který zpracoval projekt, nechal ho schválit a dokonce vyřídil dotaci z EU - ale jak mi vyprávěl, byla to opravdu hektická práce a neustálý několikaletý boj s byrokracií.
Člověka dost otráví, když se neustále marně snaží vysvětlit kolegům, že koupit někde 10 zajíců a vypustit je do hladové krajiny plné predátorů je hloupost a vyhozené peníze. Zatím marný boj.

Jo já věřím že tento způsob někde funguje ,ale je bláhové si myslet že bude fungovat ve většině honiteb,a není to jen pohodlností nebo socialistickým smýšlením MS jak tu Maral zmínil.

Marale, neber to jako provokaci,ale mohl bys konkretizovat nějaký tvůj výsledek chovu drobné? Nevím jaké máš podmínky, ale jen nadšení nestačí. Kdo s tebou polemizuje, tak většinou mluví z praxe.

Vy jste všichni tak pesimističtí, až mě jímá hrůza. Pozemků jsou mraky. Jenže musíš zajít za majitelem, zeptat se, zajít znovu atd. Pak jsou pozemky obcí, kde již proběhla KPÚ, stačí zajít na obec, zeptat se, tyto lze pronajmout. Pak jsou pozemky ve vlastnictví právnických osob (nemyslím agra a jiné molochy), tam platí totéž. V těch velkých půdních blocích jsou ještě pozemky soukromých majitelů, stačí se zeptat, zjišťovat. Bohužel tam, kde MS zaspala dobu a kde komunistické myšlení setrvačností dojelo až k dnešním dnům, tam opravdu MS sklízejí "plody" své práce.
Nicméně tam, kde ještě neproběhla KPÚ, tak mají MS poslední šanci něco pro krajinu udělat.
A není to o penězích, ty se dají vždycky sehnat.

Fesoj - to není o konexích, ale o udělání prvního kroku bez hledání důvodů, proč to nejde. Já se takhle realizuji na svých pozemcích, popř. pronajatých. Nikdo mi na koupi nedal ani korunu. Ale když se člověk zajímá a chce, jde to a není problém každý rok něco přikoupit nebo najít a získat něco k pronájmu.
To není opravdu o lobingu a sponzorech, ale o chuti něco udělat a hlavně začít. Nic víc. Stačí malé krůčky, kdy člověk získá jistotu a zkušenosti. Pak už to jde.

Ja uz Marale pochopil.........ze neni zajem.......nase "myslivost" uz jenom "dojizdi",seber co muzes,nez to lehne cely....ale mi to trvalo,naivkovi.Uz me ujeceli,konzumyslivci,potrebuju energii na lepsi veci,kde to ma smysl :-)

Michal Kulhánek - tady posílám odkaz na opravdovou kapacitu:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCsQFjAA&url=http%3A%2F%2Fsardice.cz%2Fsoubor%2Fbe1fe52086%2Fclanek-ekocentrum-sardicewwwos.doc&ei=SZmGUo6-Aobn4gShq4GQCA&usg=AFQjCNFMb2X9_YosgoEuWNmx2TJRD1w8pg&bvm=bv.56643336,d.bGE

Stáhni si pak ten soubor ve Wordu. Jezdil jsem tam loni a to, co tento člověk dokázal v měsíční velkovýrobní krajině, před tím hluboce smekám.
Pokud chceš nějaké praktické rady, klidně mi napiš, realizuji se ve svém volnu podobně již 13 let a s tím "bláznem" o kterém jsem psal, jsem občas spolupracoval.

Jules.Vinnfield@seznam.cz

Zdar,
Marale nedal bys mi kontakt na toho "blázna"? Snažíme se také o zlepšení podmínek pro drobnou, ale zatím se efekt nedostavuje. Rád bych s ním dal řeč. Mimo jiné i nějakou konzultaci ohledně zakládání remízů. Zastoupení dřevin, péče atd...
Budu rád za každou informaci.

Marale běž a řekni to těm chlapům ve sdruženích třeba na Vysočině. Ono se to hezky mluví,ale hůře koná. I ten vypuštěný bažant vychází na děsné peníze a ti chlapi ve spolcích tu zvěř v podstatě celý rok krmí ve volierách,aby většinou měli nějakou drobnou zvěř do tomboly na vlastní ples. I pejskaři,kteří mají velkého psa a cvičí na zkoušky, tak jsou svým způsobem rádi.Mají na čem cvičit.
Prostě takto chovají bažanty tam, kde drobná není nebo nechtějí honit poslední zbytky divoké populace. Já ty chlapy plně chápu a rozumím jim.

Můj názor je ten, že tohle vypouštění před lovem a vlastní lov je zábava pro slabomyslné jedince. Co si tím dokazujete ? A co má tohle společné s myslivostí samotnou ? NIC !!!
Neumíte zvěři vytvořit podmínky jak to ukládá zákon ? Tak máte smůlu a myslete si co chcete, je to jen Vaše chyba. A hlavně se nevymlouvejte na zemědělce. Pokud neumíte jednat s vlastníky pozemků a nedokážete alespoň pár jedinců získat pro realizaci biopásů a biokoridorů, políček a remízků atd., pokud mezi členy nemáte vlastníky pozemků a pokud i někteří členové (zejména mladí) nejsou schopni nějaký pozemek koupit a realizovat na něm opatření pro zvěř, tak jste zaspali dobu pánové. A je to jen a jen Vaše chyba !
Pokud Vás teprve čeká KPÚ, tak zapojte se aktivně, ať Vás to nemine úplně.

Chápu rozčarování kolegů, kteří přispěli k tomuto dotazu. Přes všechna negativa poučit se lze nejlépe na základě vlastní zkušenosti. Proto je ve smyslu položené otázky nutné upozornit na základní skutečnost. K vypouštění je zapotřebí rozhodnutí (souhlas) státní správy. Žádost o jeho vydání musí být podložena souhlasem držitele honitby (nejčastěji honebního společenstva). Bez splnění této podmínky je případné vypouštění ilegální. Existence bažantnice v honitbě není zapotřebí.

Nejspíš máš pravdu. Nevím, jak se to ve velkochovech dělá dnes, já popisuji situaci před 43 lety v Kladrubech. Ale to nic nemění na tom, že střelba na ptáky, kteří ani neumějí pořádně lítat, vypuštěné z voliér těsně před honem, už není lovem a s myslivostí to má pramálo společného.
A k těm predátorům, jen tak pro zajímavost - nevím přesně, kdy byl zakázán mimo bažantnice lov jestřába, ale když jsem navštívil Kladruby koncem 70. let, dozvěděl jsem se od tehdejšího bažantníka, že například káňata jim tam na rozdíl od doby, kdy jsem tam působil já, už bažanty prakticky vůbec neloví, protože se přiživují na zbytcích zanechaných jestřáby, jejichž stavy výrazně stouply.

To, že budou bažanti vypuštěni těsně před honem, protože dřívější vypouštění by mělo za následek vyšší ztráty, sice zvýší ekonomičnost celé akce, ale s lovem to má už pramálo společného, jde jen o střelbu na živé terče, které jsou navíc stresovány náhlou - krátkodobou a pouze předsmrtnou - změnou životního prostředí. Takovýhle přístup k chovu a lovu bažantí zvěře jen nahrává těm, kteří nás označují za barbarské vrahy. Když jsem byl zaměstnán v bažantnici, vypouštěli jsme odchovaná kuřata nejpozději ve věku 8 týdnů, v době lovu se jejich chování nijak nelišilo od bažantů z divoké populace a byl to myslivecký i střelecký zážitek pro všechny účastníky. Nedokáži-li zajistit vypouštěným kuřatům aspoň 50 % šanci k přežití /a uznávám, že v dnešní době, kdy prakticky nelze účinně zasáhnout proti predátorům, je to těžké a někde nemožné/, je lépe se na to vyignorovat. Ostatně nevím, jak koho, ale mě osobně by takový pseudolov ani nebavil - podobné akce, když byli bažanti vypouštěni v den honu v remízku, obklopeném střelci, jsem se zúčastnil jen jednou a přesto, že padalo ran jak u Verdunu, jsem ani nesundal flintu z ramene.

to je lepší si zaplatit na den střelnici než střílet tyhle běhavý terče,byl jsem na takovým lovu parkrát abych byl slušný když jsem dostal pozvánku a dnes se vždy raději omluvím

Přeji pěkný den pánové, chtěl jsem se poradit ohledně vypouštění bažantů. Máme u chaty voliéru na bažanty a chtěli jsme letos koupit tak 300ks kuřat a vypustit před honama ven. jenže kolega namítl, že vypouštět do přírody může jen uznaná bažantnice a to z chovu min 1500ks a navíc dle zákona min 30dní před lovem. je to opravdu napsané v zákonu o bažantnicích 7/2004Sb. Vím, že podobné voliéry a malé bažantničky má spousta MS skoro všude a normálně vypouštějí. Jak je to tedy u Vás co vypouštíte a chováte v malém. Můžeme tedy odchovat každý rok cca 200-300ks a pak je vypustit? Navíc 30 dnů před lovem, už tam ten lov nemusíme dělat. Děkuji za názory.