Dnes je 2.4. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Jak jsem upekl trofej



Vložil: červenka emil | Upravit článek | 05.02.2011 11:41 | zobrazeno: 2130

V roce 2009 jsem měl za brigádnické hodiny povolen lov trofejového srnce,po jeho ulovení jsem se šel podívat ke svému starému posedu zda tam nechodí nějaká první věková.Cestou k posedu po okrají pole vidím vycházet kus srnčího asi na 50m.První věková,špičky tenké.Rozhodl jsem se lovit.Sundavám kulovnici,jenže na puškoledu krytky,opatrně je sundavám,bohužel klepl jsem si o puškohled a srnec mízi v kopřivách.Pokračují na posed snad tam přijde je to asi 250m,nepřišel.Druhý den narychlo stavím posed s využitím žebříku ze starého posedu.Po třech dnech jsem srnce ulovil(osma je osma).Asi za hodinu nato ulovil mladý kolega lončáka.Za dva dny jsem si dal hlavu ze srnce vařit,přijel kolega také čerstvý důchodce jako já,nešel bys mi pomoct stáhnout prase Péta musí do práce a tak mně požádal o pomoc.Samozřejmě,že šel.S divočákem jsme byli za slabou hodinku hotovi,jenže přišel náš hospodář,chlapi udělejte tohle a ještě tohle a utoho mlel pantem.Další hodinka pryč.Po přijezdu doů jen jsem přišel ke dveřím začaly padat vyjmenovaná slova,zapměl jsem vypnout plotýnku.Výsledek,spodní čelist zuhelnatělá,poškozené nosní kosti,při dočištování se mi zlomil jeden parůžek,byl opřený ostěnu hrnce.Na to jak to vypadalo na první pohled to dopadlo relativně dobře ,parůžek spravilo lepidlo,čelist může posloužit jako živočišné uhlí.Mladému kolegovi jse doporučil aby nestřílel prasata když já mám střeleného srnce,no na schůzi jsme to spláchli fernetem.


Komentáře:


Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....


Autor: Fesoj | 15.08.2011 23:41
Před několika dny jsem se dozvěděl, že trofej se dá upáci i úmyslně ! Kamarád to vyčetl v jakémsi německém časopisu, kolegyně ze sdružení střelila srnečka - mimochodem moc pěkná trofej, pokroucený bohatě perlený špičák, výrazné růže, výška paroží asi 8 cm, věk cca 5 let - hned to vyzkoušela a prý to nemá chybu. Lebka připravená stejně jako pro vyvaření se zabalí i s parožím do pečicí folie - ne do alobalu - a vloží do předehřáté trouby. Peče se dle návodu 1 hod. při teplotě 150 stupňů a pak jde obrat údajně líp než vyvařená. Pak nastupuje běžný proces bělení v H202. Já jsem tu trofej viděl v této fázi/při bělení/ a nepoznal jsem rozdíl. Experimentující kolegyně si to chválila, jen říkala, že příště to nechá v troubě ještě o chvilku déle, to obírání vaziva z lebeční spodiny ještě dalo dost práce, ale libovala si, že je to proti vyvařování práce "čistší". Já to chci také vyzkoušet, ale pro jistotu raději nejdřív na nějaké nemedailové lišce.

Autor: Erika Doležalová | 07.02.2011 09:11
Emile, tak to nepotěší :-) Ale abyste v tom nebyl sám, "pochlubím" se že se mi stalo to samé :-( Dali jsme vařit hlavu,kontrolovali co a jak a za jak dlouho asi..ještě to pár mínut chtělo,tak jsme šli zatím domů (vařili jsme v dílně).. Jenže už bylo plno hodin,v televizi nic moc a jak se často stává, usnuli jsme.. Můj chlap se pak vzbudil a naštěstí si vzpomněl že jsme něco dávali vařit..dílna plná kouře,spodní čelist "shořela", po dočištění a vybělení ze mě taky naštěstí ta hrůza spadla, jen horní patro je "začouzené" a křehké, jinak trofej přežila :-) Mohlo to dopadnout hůř, taky jsme mohli vyhořet.. Od té doby trofeje vaříme jen přes den,když se tam pořád někdo motá..