Heifhorny
Vložil: Jaroslav Rejdák | Upravit článek | 08.04.2011 23:03 | zobrazeno: 3595
Nedávno jsem se dočetl něco o tzv. heifhornách - rozích používaných loveckým personálem (především psovody) při společných lovech v 18. století.
Jako heifhorny (nebo také heishorny, hüfthorny) byly označovány rohy používané psovody vyrobené z rohoviny, dřeva, popřípadě z kostí. Nosily se zavěšené na levém rameni. Součástí rohů byla údajně i šňůra (Fiaschschnur nebo Schweißschnur), která rozpletená měla určovat vzdálenost, na kterou mohl lovec lovit zajíce, lišky a kachny jako tzv. stravné za hon.
Jagdzink (Jagd-zink, Lovecký cink) je nejmenším typem těchto rohů. Ve všech dobových publikacích je vždy zobrazován jako rovný, bez náznaku rozšíření korpusu. Byl vyráběn ze dřeva, vařených volských rohů, vzácně také ze slonoviny. Používal se údajně k výcviku malých chlapců (?).
Rüdenhorn byl vyráběn ze zvířecích rohů. Jeho součástí byl nátrubek a většinou také kovový korpus, které byly připevněny na rohovinu. Rüdenhorny se používaly dva typy, tzv. Halbe rüdenhorn (poloviční) a Ganze rüdenhorn (celý), který byl až třikrát větší. Používal se především poloviční, celý byl přípiš velký. Byly mírně zakřiveny a dosahovaly délky odhadem 20 - 50 cm, každý roh byl originál. Údajně měl hluboký a poměrně drsný zvuk a používal se především při lovu černé zvěře.
Mittelhorn (Střední roh)) a Halbmond (Půlměsíc) byly rohy vyrobené ve tvaru půlměsíce. Údajně měly jemější zvuk, než Rüdenhorn. Mittelhorn byl větší, než Halbmond, ovšem velmi často nelze rozlišit o jaký typ z těchto dvou nástrojů se jedná. Tyto nástroje byly vyrobeny z rohoviny a měly kovové nátrubky.
Tyto nástroje se používaly v německy mluvících zemích. V době, kdy se u nás tyto rohy používaly se v polsku údajně ještě stále používaly syrové neopracované volské rohy.
Nedávno jsem se dočetl něco o tzv. heifhornách - rozích používaných loveckým personálem (především psovody) při společných lovech v 18. století.
Jako heifhorny (nebo také heishorny, hüfthorny) byly označovány rohy používané psovody vyrobené z rohoviny, dřeva, popřípadě z kostí. Nosily se zavěšené na levém rameni. Součástí rohů byla údajně i šňůra (Fiaschschnur nebo Schweißschnur), která rozpletená měla určovat vzdálenost, na kterou mohl lovec lovit zajíce, lišky a kachny jako tzv. stravné za hon.
Jagdzink (Jagd-zink, Lovecký cink) je nejmenším typem těchto rohů. Ve všech dobových publikacích je vždy zobrazován jako rovný, bez náznaku rozšíření korpusu. Byl vyráběn ze dřeva, vařených volských rohů, vzácně také ze slonoviny. Používal se údajně k výcviku malých chlapců (?).
Rüdenhorn byl vyráběn ze zvířecích rohů. Jeho součástí byl nátrubek a většinou také kovový korpus, které byly připevněny na rohovinu. Rüdenhorny se používaly dva typy, tzv. Halbe rüdenhorn (poloviční) a Ganze rüdenhorn (celý), který byl až třikrát větší. Používal se především poloviční, celý byl přípiš velký. Byly mírně zakřiveny a dosahovaly délky odhadem 20 - 50 cm, každý roh byl originál. Údajně měl hluboký a poměrně drsný zvuk a používal se především při lovu černé zvěře.
Mittelhorn (Střední roh)) a Halbmond (Půlměsíc) byly rohy vyrobené ve tvaru půlměsíce. Údajně měly jemější zvuk, než Rüdenhorn. Mittelhorn byl větší, než Halbmond, ovšem velmi často nelze rozlišit o jaký typ z těchto dvou nástrojů se jedná. Tyto nástroje byly vyrobeny z rohoviny a měly kovové nátrubky.
Tyto nástroje se používaly v německy mluvících zemích. V době, kdy se u nás tyto rohy používaly se v polsku údajně ještě stále používaly syrové neopracované volské rohy.
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |