Dnes je 5.3. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Malá bojovnice s velkým srdcem...



Vložil: Erika Doležalová | Upravit článek | 06.05.2011 18:47 | zobrazeno: 2371

(říjen 2009)

Na první pohled se mohlo zdát, že půjde o úplně „běžný“ lov.. Oblečení „do zelena“.. Gumáky.. Dalekohled.. Telefon.. Zbraň a náboje.. Jenže tou zbraní je broková dvojka a výbavu ještě doplní krompáč a lopata – ano, dnes jedeme norovat. Hessy už ví, o co jde a netrpělivě pobíhá ve výběhu a svou „zoufalou fistulí“ připomíná, že se na ni nesmí zapomenout.. Všechno je připravené a tak otevírám dveře výběhu a pouštím fenu ven. Její radost je obrovská a nedočkavost ještě větší. Odjíždíme...
Po příjezdu to máme ještě asi dvacet metrů cesty. Postup už máme natrénovaný – první jde partner, ozbrojený brokovnicí. Já jdu kousek za ním, fenu nesu v náručí. Našlapujeme potichu a snažíme se nezlomit ani větvičku.. Jsme na místě a já si prohlížím vsuk, který před několika dny obeznal kolega. Je vidět, že nora byla a možná stále je obsazena, ale něco se mi nezdá.. Postrádám typickou liščí vizitku – zápach. Jsou jen dvě možnosti – buď je nora prázdná, nebo v ní přebývá někdo úplně jiný... Hessy už nechce čekat, dere se mi z náručí a tak ji pouštím na zem. Pečlivě ověřuje vsuk, pak se pomalu protáhne dovnitř. Jakmile v podzemí zmizí poslední chloupek na konci jejího proutku, přestávám vnímat svět „tam venku“ a všechny moje smysly se soustředí jen na to, že fena je pryč a já nevím, co tam na ni čeká.. Mám to takhle pokaždé a už to nebude jiné, ikdyž vím, jaká je a co umí, nikdy se o ni nepřestanu bát...
Mám pocit, že se čas strašně vleče a pak nastane úleva – slyším, že fena hlásí.. Oddechnu si ale jen napůl, protože prvotní úvahy se zhmotňují v přesvědčení, že někde tam, daleko a hluboko, není liška.. Skutečný obyvatel se vzápětí razantně přihlásí – hlubokým funěním a mručením vyjadřuje jezevec svou nelibost nad vpádem narušitele..
Uběhla necelá půlhodina, Hessy vytrvale hlásí a nutí jezevce k nějaké akci. Podle jejího hlasu přesně vím, co se tam děje. Chvíli jezevec ustupuje, vzápětí se snaží fenu zastrašit.. Několikrát slyším zuřivý boj a trnu hrůzou, kdo bude mít navrch.. Věřím své malé statečné Hessy, není to první „pruhovanej“, se kterým se potkala a já pevně doufám, že dnes nebude tím posledním..
Jezevec odmítá opustit noru, věří, že se zvládne toho protivného vetřelce zbavit.. Musíme jí pomoci, rozhodujeme se. Zkoumám povrch nory, snažím se co nejpřesněji určit místo a na řadu pak přichází krompáč a lopata.. Jde to poměrně lehce, nestačím se ani zapotit a už slyším, jak se Hessy s hlasitou zuřivostí žene za ustupujícím soupeřem.. Vše se pak odehraje během několika málo vteřin – nejprve se ve vsuku objeví černobílá štíhlá hlava, pak vyklouzne celý jezevec a rychle hledá, kudy by unikl.. Bááác! Zahřmí dvojka a ještě než začne pruhovaný nepřítel odkazovat , visí na něm rozzuřená fena.. Chvíli ji nechám, aby se potěšila s úlovkem, který je hlavně její. Pak ji znovu beru do náruče, prohlížím a hledám případná zranění, která naštěstí nenacházím. Držím tu malou střapatou bojovnici a slova chvály neberou konce..
Partner odnáší jezevce a nářadí k autu, já si hrdě nesu svou malou statečnou Hessy, která opět dokázala, že i „kočkopes“ zmůže velkého soupeře...


Komentáře:


Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....


Autor: Erika Doležalová | 13.05.2011 16:17
Radku, spíš bych řekla, že kolega má málo odvážného jezevčíka :-)

Autor: Erika Doležalová | 11.05.2011 10:13
To by ses Radku divil, někdy jsou odvážní až moc. Tohle bylo naše nejrychlejší norování (když nepočítám lišku z kanálu, která byla venku dřív než jsem se narovnala, poté, co jsem fenu pustila skruží dovnitř), obvykle je to tak nejmíň na hodinu a nejdýl zatím na tři hoďky, záleží na terénu, jestli se kope, kde se kope, kolik děr se kope, kdo kope a tak :-))) Hessy má jezevce "ráda", když je uvnitř a jezevec se nemá k akci, tak dřív jak za půl hodiny nevyleze (fena) a když pak jo, tak je to většinou pár vteřin, okouknout, jestli držíme pozice, a hurá zpátky. Zatím máme bilanci 8x norování, 6x jezevec, 1x lišče a 1x liška (to je ten kanál, jinak vše přírodní a jednou umělá nora) :-)

Autor: Radek Chadim | 11.05.2011 01:36
Nejlepší je to číst pozdě večer a unaven, to je pak nadpis Malá BROKOVNICE s velkým srdcem :-). Jinak tam máte nějaké málo odvážné jezevce. Před týdnem kolegův jezevčík vlezl k jezevcovi, půl hodiny na něj dorážel, pak vylezl. Tak jsem tam dal fotopast a jezevec vylezl až v noci, ale už se nevrátil.

Autor: Erika Doležalová | 10.05.2011 09:09
Martine nejsem a v minulém životě jsem prý byla římský voják :-)

Autor: Martin Skřivánek | 09.05.2011 20:03
Eri ono ty tvoje příspěvky čtu radši než od renomovaných autorů.nejsi ty Eliška Kutnohorská nebo Adalbert Kolínský nebo samotný Jára ? :-)

Autor: Martin Síla | 07.05.2011 10:57
Eriko,hezký.
Palec nahoru pro bordinu :-)