Dnes je 2.4. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Zimní lišky



Vložil: figi | Upravit článek | 16.02.2013 05:36 | zobrazeno: 4962

Takhle to vyšlo ve SVĚTĚ MYSLIVOSTI 1/2013


Zimní lišky



Lov lišek v zimním období, zejména na sněhu, právem patří mezi nejkrásnější lovy. Mezi myslivci je zažité norování, společné lovy v obstavené leči na obeznané lišky, nebo tzv. liščí naháňky. Z individuálních lovů je rozšířené čekání u újediště nebo u nor a lov vábením. Téměř neznámý je naopak lov lišek šoulačkou nebo čekáním na spádech či v lovištích lišek. Pro mnohé myslivce je velmi obtížné vůbec si představit realizaci takového lovu. Zejména, když jde o lov za denního světla, nikoli v noci. Přitom je tento způsob lovu velmi efektivní. Zkušený lovec v jedné honitbě často překoná počtem ulovených lišek úlovky z norování, čekání u újedi a naháněk dohromady.

ŽIVOT LIŠEK V ZIMĚ
Prvním důležitým předpokladem úspěšného lovu lišek je znalost způsobu jejich života v jednotlivých ročních obdobích. Zima je k jejich lovu nejvhodnější, protože jsou aktivní i během dne, a to nejen v období kaňkování. Navíc jsou na sněhu velmi snadno viditelné. Také je také významné vědět, že lišky a nory k sobě sice neodmyslitelně patří, avšak lišky pobývají v průběhu roku v norách až překvapivě málo. Samice tráví dny raději na povrchu, samci žijí tímto způsobem života téměř celoročně s výjimkou podzimních plískanic, období kaňkování (následují do nory samici) a dnů s nepříznivým počasím na konci zimy. Od poloviny března však navštěvují nory již jen výjimečně. Ty jsou v té době již obsazeny samicemi očekávajícími potomstvo. Přes den lišky často zaléhají na povrchu v těsné blízkosti nor. Většinu času ve dne však tráví v rákosí, stařině, zarostlých mezích a samozřejmě v lese, a to jak v houštinách, tak v laťácích či v řídkém starém porostu. Vliv na to, kde se bude liška zdržovat během dne, mají především povětrnostní podmínky – počasí jednoznačně určuje denní úkryt lišky. Za jasných a slunečných dní liška zaléhá k dennímu spánku blízko zdrojů potravy na klidných prosluněných místech, často naprosto nekrytě, chráněna jen přírodní překážkou proti větru. Jejím nejoblíbenějším krytem bývají v té době rákosiny, zarostlé meze a lesní paseky, jižní svahy nebo jen louka s porostem stařiny.
Lišky velmi přesně dodržují pravidelný denní režim. Ráno zatahují do míst denního odpočinku často velmi pozdě. Zejména lišáky zastihneme „venku“ zcela pravidelně ještě minimálně hodinu po rozednění, tedy za plného světla. Následuje odpočinek, který může být zvláště za mrazivých slunečných dní se sněhovou pokrývkou přerušen kolem poledne krátkým lovem, trvajícím hodinu až dvě, po němž následuje další odpočinek. K večeru lišky opět vytahují na lov. Znalosti pravidelnosti a přesného dodržování tohoto denního rozvrhu jsou pro úspěšný lov lišek velmi důležité. Rovněž je třeba počítat s vlivem počasí na chování lišek: za klidných a stálých povětrnostních podmínek jsou některé „na minutu přesné“. Pro úspěšný lov je významná též dobrá znalost pohybu lišek v honitbě – v blízkosti jejich spádů a na nich lze lovit lišky za světla ihned, jakmile opustí kryt.

LOV ŠOULAČKOU
V období kaňkování na začátku zimy je velmi efektivní lov šoulačkou. Šoulání je úspěšné zejména v ranních a dopoledních hodinách, a to v místech hlavních liščích spádů, v okolí nor a mezi norami. Pokud máme v honitbě porost rákosí, je dobré zkontrolovat i toto místo. Šouláme velmi pomalu, s dobrým větrem. Na sněhu doporučuji nosit bílý oděv. Sám používám dlouhý bílý kabát, který velmi dobře zakryje pohyb nohou při chůzi, na nějž lišky a samozřejmě i ostatní zvěř ihned reaguje. Při setkání s liščím párem nebo skupinou střílíme vždy jako první na lišku, protože pak je téměř jisté, že další ranou ulovíme lišáka. Pokud bychom ulovili jako prvního lišáka, liška nám příležitost k druhé ráně nedá. Liška jde vždy jako první, za ní lišák či lišáci. Mezi myslivci je málo známé, že akt páření probíhá u lišek vždy na povrchu a nory jsou při kaňkování navštěvovány v podstatě jen proto, že liška má v noře jedinou možnost odpočinout si od neustále dotírajících lišáků. V období kaňkování i po něm je večer vždy lepší čekat v blízkosti spádů mezi norami a u hlavních spádů. Též je dobré čekat i na loukách – liščích lovištích.
Po skončení kaňkování jsou zejména lišáci až do konce zimy velmi aktivní, což usnadňuje jejich lov. Na loviště vycházejí již v odpoledních hodinách, někdy i před západem slunce. Vytahují velmi pravidelně na stejném místě a ve stejnou dobu. Proto se vyplatí s lovem nespěchat, ale nejdříve prozkoumat terén z místa s velkým rozhledem. Pro lovce s dobrým zrakem není na sněhu problém zpozorovat i bez optiky lišku i na vzdálenost okolo kilometru. Z místa, odkud máme přehled o okolí, zároveň velmi snadno zjistíme hlavní liščí spády. Je nutné obeznávat je večer i ráno, neboť hlavní večerní spády se obvykle liší od ranních. Tyto spády lišky používají po generace, takže k lovu nám budou nám sloužit naprosto spolehlivě i v následujících letech. Pro zkušeného lovce není problém velmi přesně odhadnout spády lišek i podle mapy. Lišky totiž pravidelně využívají pro své spády vodoteče, meze, strouhy a výběžky lesa. V zimním období, zejména při vyšší sněhové pokrývce, směřují obvykle nejdříve ke statkům, k vesnici, pak obcházejí komunikace a železniční tratě, kde pátrají po zvěři sražené auty nebo vlakem. Lákají je rovněž stohy. Není problém vysledovat jejich pravidelné trasy a pak v jejich blízkosti v budoucnu úspěšně lovit. Podle podmínek – přičemž jednou z nejzákladnějších je možnost tiché chůze – je dobré ráno lovit šoulačkou nebo zkombinovat šoulačku s čekáním, případně jen čekat. Lišky se z nočních lovů vracejí po hlavních spádech, u nichž je největší šance na úspěšný lov. Na ranní šoulačku vycházím vždy až za takové viditelnosti, kdy jsem schopen lišku bez optiky zpozorovat alespoň na 250 až 300 m. Když jsem šoulal za tmy nebo za šera, k liškám jsem se sice přiblížil na poměrně krátkou vzdálenost, ale pravidelně jsem si je zradil bez možnosti výstřelu. Není třeba mít obavy z časové prodlevy, lišky běžně zatahují velmi pozdě, často až po východu slunce. Nejlépe se mi osvědčila šoulačka u hlavních spádů a poté čekaná.
Další možností je šoulačka za slunných mrazivých dnů, kdy lišky loví i kolem poledne. Opět platí, že tam, kde lišku vidíme lovit, se objeví i následující den, pokud se obratem nezhorší počasí. Jestliže ji zpozorujeme lovit uprostřed rozsáhlé louky a není možné ji našoulat na jistou ránu, je dobré zjistit, odkud liška přichází a tam si na ni počkat. Dobré je také v těchto dnech obejít nory, na které je vidět z větší vzdálenosti, protože liška velmi často leží na povrchu poblíž vsuku a je možné ulovit ji kulí.

LOV NA ČEKANÉ
Když napadne vrstva sypkého sněhu vyšší než 20 cm, lišky omezí pohyb a otevřeným terénem přecházejí jen velmi sporadicky. Tehdy se rády pohybují v běžkařských stopách nebo v kolejích vyjetých zemědělskými stroji. Máme-li k dispozici techniku na projetí sněhu nebo alespoň běžky, sami můžeme připravit „umělý spád“. Nejlepší je přitom vytvořit spojnice např. mezi lesem, stohem, rybníkem a remízkem, ideálně ve tvaru velké osmičky a v překřížení si na lišky počkat. Pokud je vysoký prašan na některých místech odvát sněhem, lišky toho ihned využijí k lovu myší. Taková místa jsou velmi spolehlivá pro odpolední a večerní čekání. Jestliže vrstva sypkého prašanu vydrží déle než týden, po po oblevě ztvrdne a lišky se již neboří, jejich aktivita je až neuvěřitelná. Úspěšná pak bývá téměř každá čekaná na spádech.
Při čekání u spádů není nutné se skrývat, naopak je dobré ničím neomezovat výhled a možnost střelby. Nejlepší je postavit se před keř či strom – liška nás proti těmto překážkám nebude vnímat. Nikdy nestojíme proti horizontu. Sám často čekám naprosto nekrytě uprostřed luk, nejlépe v údolí. Několikrát se mi stalo, že liška ke mně přišla na několik metrů. Jen je nutné přizpůsobit barvu oděvu okolí a umět se správně pohybovat.
Při zpozorování lišky je velmi důležité zachovat klid. Lovec nesmí udělat jediný prudký pohyb. Všechny pohyby, hlavně při zvedání zbraně a míření, musíme vykonávat před tělem nebo těsně u těla, velmi pomalu a plynule. Dalekohled doporučuji používat spíše na delší vzdálenosti, na kratší vzdálenosti se plně soustředíme pouze na co nejúspornější manipulaci se zbraní.


Ke střelbě kulí na lišky jen několik poznámek. Doporučuji střílet pouze jisté rány. Mnohdy slýchané heslo „liška se bez rány nepouští“ je špatné nejen z pohledu etiky lovu. Častou a opakovanou střelbou dokážeme lišky natolik zradit, že se z nich stanou velmi opatrní a nedůvěřiví tvorové, kteří loví jen v noci. Pokud lišku chybíme a ona o nás neví, je možné ulovit ji následující den. Pro tento způsob lovu je nejvhodnější přesná kulovnice menší ráže. Jako oporu je dobré použít střeleckou trojnožku.
Pro výše uvedené způsoby lovu lišek je velmi důležitá vytrvalost a sebeovládání. Kdo se naučí takto lovit, má o velké množství silných loveckých zážitků postaráno.


Komentáře:


Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....


Autor: ValíkVlastimil | 19.02.2013 20:41
Figi trochu bych ti oponoval,že pokud jde liška a lišák střílet jako první na lišku. Dvakrát se mi povedlo střelit obě. Poprvé, kdy lišák přišel ke mně blíže, jsem střelil prvního lišáka a liška po cca 80 metrech se zastavila, čekala na psa, a dala mi další šanci střílet. Podruhé, kdy s liškou přišel krásný lišák(a já potřeboval ženě na kožíšek) jsem prvého ulovil lišáka a pak lišku.Ten rok jsem střelil 13 zimních lišek,které byly třeba na to liščí paleto.

Autor: Ivo Ondráček | 18.02.2013 16:27
Figi, krásně jsi to napsal. Jedna radost si to přečíst. Denní lov lišek ale stále stojí a padá na základním prvku - klidu v honitbě. V revíru jsem každý den, někdy ráno, někdy kolem poledne, někdy k večeru, jak to vyjde. Někdy vprostřed polí, jindy lesem nebo kolem rybníků a rákosin. Kontrola sklopců, cesta ke krmelcům, obeznávka stavů srnčích tlup atd. Nikdy jsem u nás lišku ve dne neviděl. Od vánoc až doteď se mi ANI JEDNOU nestalo, abych cestou nepotkal procházkáře, který už přede mnou všechno zradil. Liška zkrátka nepůjde lovit, když bude na 90% do čtvrt hodiny zrazena člověkem, to mi neříkej. Takže u nás zbývá vážně jen ten noční lov:) A samozřejmě letní odlov liščat na strništích ještě (už) za světla, ale to je taková speciální kapitola...