Platnost i po 80 letech.
Vložil: Jiří Švejda | Upravit článek | 17.02.2019 21:47 | zobrazeno: 5140
Přepsáno z časopisu „ Štětkova myslivost“, červen-červenec roku 1938 , autor Antonín Krejčí.
Lovci mysliveckých trofejí
Čeští myslivci od nepaměti vynikali svoji svérázností a byli hrdi na svůj myslivecký stav,dbali ,aby se do jejich středu nedostali lidé, kteří by mohli poškoditi mysliveckou čest. Proto také „za starých zlatých časů“ nebylo každému tak možno jako dnes obléknout zelený límec a státi se přes noc myslivcem! Ušlechtilé zásady byly přejímány postupně z generace na generaci, takže v pozdějších letech přibývalo ctitelů ušlechtilé myslivosti. V dnešní moderní době přejímají všechny ty krásné tradice spolky a lovecké organisace,které vytkly si ve svých stanovách,že poctivě budou sledovati a hlavně dodržovati ušlechtilé zvyky myslivecké.
Ne všichni stejně dovedou však v dnešní době chápati myslivost,ba řekl bych dokonce,že poctivá a svérázná myslivost je dnes mnoha lidem cizí , že pod její plášť utíkají se jen proto,aby lépe mohli maskovati to,čím opravdový myslivec musí vždy pohrdati:honbou za trofejí.
Vím, že mnoho lovcům nebudou tyto řádky po chuti, ale pánové,ruku na srdce,mluvme upřímně a pravdu,tak jak bylo za stara zvykem. Je opravdu skutečně na pováženou, setkáme-li se s tímto nepěkným zvykem ,neboť mnoho krásné zvěře zhaslo předčasně jen proto,aby „střelec“ nepřišel o trofej,která v dnešní době stává se skutečně metlou myslivosti a která nikdy nemůže uspokojiti lovce,který je nejen dobrým myslivcem,ale především řádným pěstitelem,hospodářem.
Sotvaže z jara zazelená se les a ze všech jeho lístečků dýchá nový život, prochází lesem strážce lesa v podobě hajného a pozoruje spárkatou zvěř. Běda „červenému princi“,jestliže jeho parůžky vynikají neobyčejnou silou a krásným perlením!Nic nehledí na to zda tento zdatný srn v době říje by přispěl k rozmnožení zvěře,ale strážce lesa běží do myslivny panu lesnímu oznámit,co byl v lese viděl .Lesní podá zprávu lesmistrovi a ten panu radovi na ředitelství.To již telegrafní dráty zpečeťují konec života krásnému srnci,neboť pan rada podává zprávu ještě výše:lovci trofejí.Nejen u zvěře srnčí,ale zvláště u zvěře jelení,dančí,ba i u tetřevů se setkáváme se s tímto nepěkným zjevem,který ochuzuje a decimuje zvěř v našich revírech.
Výmluva?Taková ,která ani laika nemůže uspokojit,prý aby se nezatoulal nebo aby si nepoškodil paroží. Byl jsem i svědkem,že silný lovný podkarpatský jelen byl odstřelen před zákonitou dobou jen proto , aby se „nezatoulal do Rumunska“.Ve skutečnosti však šlo „myslivci“ jen o dosažení trofeje!Aby lovec trofejí,jde-li o myslivce z hořejších deseti tisíc,nepřišel o vzácnou trofej,mají vždy páni od lesa pohotově nějakou výmluvu pro kterou zemský úřad povolí jednoduše dřívější odstřel!Cíle dosaženo,ale pánové je to hospodářské.
Zde tedy nejde o myslivost , ale o opravdové její hanobení,odstranění silných zdatných jedinců střelených předčasně,tedy i před dobou říje,takže mnoho laní je oplozeno je slabšími kusy,které později lovci nestojí za trofej! Z takové říje nemohou nikdy býti vyvedeni silní srnci a jeleni!
Rovněž i pořádání různých“přehlídek trofejí“ a jejich oceňování cenami má za následek , že i mnohému řádnému myslivci stálo se poslání myslivosti úplně cizí,neboť i jemu jde v prvé řadě jen o dosažení trofeje,která by byla oceněna“zlatou“ či „stříbrnou“ a jeho jméno na indexu.
Myslivost , poctivá česká myslivost je mnohým organisovaným lovcům pojmem neznámým,cizím! Kdykoliv budete procházeti jakýmikoliv přehlídkami „trofejí“ a shledáte kdo je „šťastným“ střelcem,jistě,že dáte těmto řádkám za pravdu, jestliže nebude tam lháno, že mnohému kusu byl ukončen život dříve, než by byl vykonal své poslání, určené přírodními zákony. Antonín Krejčí
Přepsáno z časopisu „ Štětkova myslivost“, červen-červenec roku 1938 , autor Antonín Krejčí.
Lovci mysliveckých trofejí
Čeští myslivci od nepaměti vynikali svoji svérázností a byli hrdi na svůj myslivecký stav,dbali ,aby se do jejich středu nedostali lidé, kteří by mohli poškoditi mysliveckou čest. Proto také „za starých zlatých časů“ nebylo každému tak možno jako dnes obléknout zelený límec a státi se přes noc myslivcem! Ušlechtilé zásady byly přejímány postupně z generace na generaci, takže v pozdějších letech přibývalo ctitelů ušlechtilé myslivosti. V dnešní moderní době přejímají všechny ty krásné tradice spolky a lovecké organisace,které vytkly si ve svých stanovách,že poctivě budou sledovati a hlavně dodržovati ušlechtilé zvyky myslivecké.
Ne všichni stejně dovedou však v dnešní době chápati myslivost,ba řekl bych dokonce,že poctivá a svérázná myslivost je dnes mnoha lidem cizí , že pod její plášť utíkají se jen proto,aby lépe mohli maskovati to,čím opravdový myslivec musí vždy pohrdati:honbou za trofejí.
Vím, že mnoho lovcům nebudou tyto řádky po chuti, ale pánové,ruku na srdce,mluvme upřímně a pravdu,tak jak bylo za stara zvykem. Je opravdu skutečně na pováženou, setkáme-li se s tímto nepěkným zvykem ,neboť mnoho krásné zvěře zhaslo předčasně jen proto,aby „střelec“ nepřišel o trofej,která v dnešní době stává se skutečně metlou myslivosti a která nikdy nemůže uspokojiti lovce,který je nejen dobrým myslivcem,ale především řádným pěstitelem,hospodářem.
Sotvaže z jara zazelená se les a ze všech jeho lístečků dýchá nový život, prochází lesem strážce lesa v podobě hajného a pozoruje spárkatou zvěř. Běda „červenému princi“,jestliže jeho parůžky vynikají neobyčejnou silou a krásným perlením!Nic nehledí na to zda tento zdatný srn v době říje by přispěl k rozmnožení zvěře,ale strážce lesa běží do myslivny panu lesnímu oznámit,co byl v lese viděl .Lesní podá zprávu lesmistrovi a ten panu radovi na ředitelství.To již telegrafní dráty zpečeťují konec života krásnému srnci,neboť pan rada podává zprávu ještě výše:lovci trofejí.Nejen u zvěře srnčí,ale zvláště u zvěře jelení,dančí,ba i u tetřevů se setkáváme se s tímto nepěkným zjevem,který ochuzuje a decimuje zvěř v našich revírech.
Výmluva?Taková ,která ani laika nemůže uspokojit,prý aby se nezatoulal nebo aby si nepoškodil paroží. Byl jsem i svědkem,že silný lovný podkarpatský jelen byl odstřelen před zákonitou dobou jen proto , aby se „nezatoulal do Rumunska“.Ve skutečnosti však šlo „myslivci“ jen o dosažení trofeje!Aby lovec trofejí,jde-li o myslivce z hořejších deseti tisíc,nepřišel o vzácnou trofej,mají vždy páni od lesa pohotově nějakou výmluvu pro kterou zemský úřad povolí jednoduše dřívější odstřel!Cíle dosaženo,ale pánové je to hospodářské.
Zde tedy nejde o myslivost , ale o opravdové její hanobení,odstranění silných zdatných jedinců střelených předčasně,tedy i před dobou říje,takže mnoho laní je oplozeno je slabšími kusy,které později lovci nestojí za trofej! Z takové říje nemohou nikdy býti vyvedeni silní srnci a jeleni!
Rovněž i pořádání různých“přehlídek trofejí“ a jejich oceňování cenami má za následek , že i mnohému řádnému myslivci stálo se poslání myslivosti úplně cizí,neboť i jemu jde v prvé řadě jen o dosažení trofeje,která by byla oceněna“zlatou“ či „stříbrnou“ a jeho jméno na indexu.
Myslivost , poctivá česká myslivost je mnohým organisovaným lovcům pojmem neznámým,cizím! Kdykoliv budete procházeti jakýmikoliv přehlídkami „trofejí“ a shledáte kdo je „šťastným“ střelcem,jistě,že dáte těmto řádkám za pravdu, jestliže nebude tam lháno, že mnohému kusu byl ukončen život dříve, než by byl vykonal své poslání, určené přírodními zákony. Antonín Krejčí
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: strejda zajíc | 19.02.2019 12:52
...jo jo,to byly ty \"zlatý starý časy\",kdy jsi o lidolovce nezavadil.:-)