Obhajoba struktury 75-20-5 v lovu černé zvěře
Vložil: Dobrunka | Upravit článek | 27.01.2023 09:18 | zobrazeno: 1212
Tento text píšu jako reakci na článek pana Karla Poslíka z roku 2017. Poprvé jsem ho četla asi dva dny poté, co byl vložen na web a od té doby tak dvakrát, třikrát za rok.
Naposledy asi před třemi dny a celou noc jsem kvůli tomu nespala.
Myslím, že základní příčinou neúspěchu aplikace pravidla 75-20-5 je jeho vztažení k populaci, k jarnímu kmenovému stavu, nebo počtu jedinců v jednotlivých kategoriích. Přitom koeficient produkce je u černé zvěře podle některých zdrojů až 319%, je tedy logické, že lov na základě tohoto, dle mého názoru, chybného úsudku nemůže vést ke stabilizaci, natož redukci početních stavů černé. Ze stabilní populace musí přece každý rok zmizet tolik jedinců, kolik jich přibyde.
Předpokládám, že model 75-20-5 byl vymyšlen a vyzkoumán v ideálních podmínkách. Tzn. černá zvěř, na kterou byl aplikován, žila v sociálně stabilních, nenarušených skupinách, měla přiměřenou úživnost prostření neovlivněnou přikrmováním, vnaděním a jinými výmysly, poměr pohlaví ve všech věkových skupinách byl 1:1 a bylo tedy v populaci dostatek silných kňourů kteří zajistili, že se lončačky neúčastnily chrutí a tedy se nepodílely na produkci.
V takovém případě, je použití poměru lovu 75-20-5 přímo kouzelné.
Krátký matematický příklad:
V jarním kmenovém stavu máme 100 ks dospělé zvěře a 100 ks lončáků, poměr pohlaví v obou kategoriích je 1:1, tedy máme silné kňoury v hojném počtu a lončačky se neúčastní reprodukce. Každá bachyně metá dejme tomu 8 selat (mají se holky dobře), takže do stavu "přiroste" 400 ks. Plán lovu je tedy 400 ks - neplánujeme zvyšovat, ani snižovat stavy. Z těch 400 ks ulovíme 75% selat (300 ks), 20% lončáků (80 ks) a 5% dospělé zvěře (20ks), vše v poměru 1:1. Zbyde nám 100 selat, 20 lončáků a 80 dospělých kusů (pořád v poměru pohlaví 1:1). Přijde konec března a začátek dubna, ze 100 zbylých selat mám 100 lončáků a 20 lončáků se stane dospělou zvěří, které je tím pádem v honitbě opět 100 ks.
A takhle to můžeme dělat roky a roky a roky..... máme stabilní populaci.
Bohužel, sociální struktura v chovu černé zvěře je narušená (řečeno diplomaticky), uživnost prostředí je nepřiměřená (taky velmi diplomatický výraz), poměr pohlaví..., silní kňouři..., vodící lončačky....
V této situaci nelze poměr 75-20-5 zcela použít, musíme ho upravit.
Příklad trošku delší:
V nadměrně velké populaci máme 200 ks lončáků a 100 ks dospělé zvěře, sociální struktura je narušená, takže se nám lončačky účastní reprodukce a poměr pohlaví u dospělé zvěře je 3:1 (u lončáků 1:1, to byla minulý rok selata a tam selekci na pohlaví snad ještě nikdo nedělá). Holky se mají dobře, lončačky metají 4 a dospělé bachyně 8 selat. Do stavu tedy na jaře "přiroste" 1000 ks. Protože chceme zárověň s úpravou struktury populace i snižovat její početnost, plán lovu je 110% přírůstku tedy 1100 ks. Z plánu lovu tvoří 75% selata (825 ks), 20% lončáci (220 ks) a 5% dospělá zvěř (55 ks).
Zde narážím na první závažný problém - chybí mi lončáci k lovu. Protože nechci lovit nadměrně dospělou zvěř (cílem je zlepšení sociální struktury), musím navíc ulovit dalších dvacet selat. Celkem tedy k lovu 845 selat, 200 lončáků a 55 ks dospělé zvěře. A protože chci upravit poměr pohlaví (radikálně), bude v plánu lovu dospělé zvěře 52 bachyní a 3 kňouři. Tedy tolik, aby na konci doby lovu byl poměr pohlaví 1:1.
Další rok máme v populaci 155 lončáků a 45 ks dospělé zvěře, poměr pohlaví je 1:1, lončačky jsou v tlupách s bachyněmi a v populaci mám stejně dospělých kňourů jako bachyň, tzn. lončačky by se neměly účastnit reprodukce. Jarní přírustek bude při osmi selatech na bachyni "pouze" 180 ks. Protože mám tak malý přírůstek, trošku je pošetřím a budu lovit 100%, tedy plán lovu je 180 ks, z toho 135 selat, 36 lončáků a 9 dospělých kusů (a držím poměr pohlaví 1:1).
Další rok je kritický, ve stavu máme 45 lončáků a 155 ks dospělé zvěře, přírůstek je 620 ks (ještěže jsme si loni odpočali). Plán lovu je 465-124-31, opět nemám dost lončáků, ulovím místo nich selata, takže po korekci lovím 544-45-31.
Další rok začínáme se 76 lončáky a 124 dospělými kusy. Přírůstek je 496 ks, plán je 372-99-25, po korekci 395-76-25.
Následující rok máme 101 lončáků a 99 dospělých kusů černé zvěře v poměru pohlaví 1:1, kteroužto populaci prohlašuji za stabilní a dlouhodobě udržitelnou.
Poměr pohlaví lze upravit i postupně v průběhu více let a funguje to taky, musíme ale lovit minimálně v poměru, který máme. Tzn. pokud je poměr třeba 8:1 ve prospěch bachyní, musíme na každého kňoura ulovit minmálně osm bachyní.
Druhá předložená statistika má samozřejmě v reálné praxi slabiny:
1.Nikdo nezvládne ulovit střelnou zbraní tolik bachyní, aniž by ještě víc poničil sociální strukturu tlupy (aby nám nepobíhala po honitbě samotná selata). To vyžaduje polapení a pragmatické usmrcení celé rodiny, v době, kdy se už narodila selata, ale skupina se ještě nepřesunula do řepky, nebo kukuřice. Takže třeba BoarBuster v dubnu.
2.Nikdo reálně nepoužije BoarBuster, nebo podobnou past, v dubnu. Ani nikdy jindy v roce. Protože reálně skoro nikde není uživatel honitby, který by skutečně chtěl snížit stavy černé. Což mi vysvětlil i manžel, když mě ve tři ráno našel s tužkou a papírem v kuchyni u stolu kreslit si populační křivky.
Každopádně si dovolím tvrdit, že lov v poměru 75-20-5 vede k dlouhodobě udržitelnému hospodaření s černou zvěří, za předpokladu správného poměru pohlaví a každoročního ulovení (odchycení, umrznutí, úhynu, přejetí autem nebo vlakem, AMP) minimálně přírůstku.
PS: Právě mě napadl skvělý obchodní plán. Koupím si BoarBuster a nechám se najímat členy honebních společenstev (jakmile mi zajistí povolenku k lovu v jejich honitbě samozřejmě) jako hromadný likvidátor černé zvěře. :-D
Tento text píšu jako reakci na článek pana Karla Poslíka z roku 2017. Poprvé jsem ho četla asi dva dny poté, co byl vložen na web a od té doby tak dvakrát, třikrát za rok.
Naposledy asi před třemi dny a celou noc jsem kvůli tomu nespala.
Myslím, že základní příčinou neúspěchu aplikace pravidla 75-20-5 je jeho vztažení k populaci, k jarnímu kmenovému stavu, nebo počtu jedinců v jednotlivých kategoriích. Přitom koeficient produkce je u černé zvěře podle některých zdrojů až 319%, je tedy logické, že lov na základě tohoto, dle mého názoru, chybného úsudku nemůže vést ke stabilizaci, natož redukci početních stavů černé. Ze stabilní populace musí přece každý rok zmizet tolik jedinců, kolik jich přibyde.
Předpokládám, že model 75-20-5 byl vymyšlen a vyzkoumán v ideálních podmínkách. Tzn. černá zvěř, na kterou byl aplikován, žila v sociálně stabilních, nenarušených skupinách, měla přiměřenou úživnost prostření neovlivněnou přikrmováním, vnaděním a jinými výmysly, poměr pohlaví ve všech věkových skupinách byl 1:1 a bylo tedy v populaci dostatek silných kňourů kteří zajistili, že se lončačky neúčastnily chrutí a tedy se nepodílely na produkci.
V takovém případě, je použití poměru lovu 75-20-5 přímo kouzelné.
Krátký matematický příklad:
V jarním kmenovém stavu máme 100 ks dospělé zvěře a 100 ks lončáků, poměr pohlaví v obou kategoriích je 1:1, tedy máme silné kňoury v hojném počtu a lončačky se neúčastní reprodukce. Každá bachyně metá dejme tomu 8 selat (mají se holky dobře), takže do stavu "přiroste" 400 ks. Plán lovu je tedy 400 ks - neplánujeme zvyšovat, ani snižovat stavy. Z těch 400 ks ulovíme 75% selat (300 ks), 20% lončáků (80 ks) a 5% dospělé zvěře (20ks), vše v poměru 1:1. Zbyde nám 100 selat, 20 lončáků a 80 dospělých kusů (pořád v poměru pohlaví 1:1). Přijde konec března a začátek dubna, ze 100 zbylých selat mám 100 lončáků a 20 lončáků se stane dospělou zvěří, které je tím pádem v honitbě opět 100 ks.
A takhle to můžeme dělat roky a roky a roky..... máme stabilní populaci.
Bohužel, sociální struktura v chovu černé zvěře je narušená (řečeno diplomaticky), uživnost prostředí je nepřiměřená (taky velmi diplomatický výraz), poměr pohlaví..., silní kňouři..., vodící lončačky....
V této situaci nelze poměr 75-20-5 zcela použít, musíme ho upravit.
Příklad trošku delší:
V nadměrně velké populaci máme 200 ks lončáků a 100 ks dospělé zvěře, sociální struktura je narušená, takže se nám lončačky účastní reprodukce a poměr pohlaví u dospělé zvěře je 3:1 (u lončáků 1:1, to byla minulý rok selata a tam selekci na pohlaví snad ještě nikdo nedělá). Holky se mají dobře, lončačky metají 4 a dospělé bachyně 8 selat. Do stavu tedy na jaře "přiroste" 1000 ks. Protože chceme zárověň s úpravou struktury populace i snižovat její početnost, plán lovu je 110% přírůstku tedy 1100 ks. Z plánu lovu tvoří 75% selata (825 ks), 20% lončáci (220 ks) a 5% dospělá zvěř (55 ks).
Zde narážím na první závažný problém - chybí mi lončáci k lovu. Protože nechci lovit nadměrně dospělou zvěř (cílem je zlepšení sociální struktury), musím navíc ulovit dalších dvacet selat. Celkem tedy k lovu 845 selat, 200 lončáků a 55 ks dospělé zvěře. A protože chci upravit poměr pohlaví (radikálně), bude v plánu lovu dospělé zvěře 52 bachyní a 3 kňouři. Tedy tolik, aby na konci doby lovu byl poměr pohlaví 1:1.
Další rok máme v populaci 155 lončáků a 45 ks dospělé zvěře, poměr pohlaví je 1:1, lončačky jsou v tlupách s bachyněmi a v populaci mám stejně dospělých kňourů jako bachyň, tzn. lončačky by se neměly účastnit reprodukce. Jarní přírustek bude při osmi selatech na bachyni "pouze" 180 ks. Protože mám tak malý přírůstek, trošku je pošetřím a budu lovit 100%, tedy plán lovu je 180 ks, z toho 135 selat, 36 lončáků a 9 dospělých kusů (a držím poměr pohlaví 1:1).
Další rok je kritický, ve stavu máme 45 lončáků a 155 ks dospělé zvěře, přírůstek je 620 ks (ještěže jsme si loni odpočali). Plán lovu je 465-124-31, opět nemám dost lončáků, ulovím místo nich selata, takže po korekci lovím 544-45-31.
Další rok začínáme se 76 lončáky a 124 dospělými kusy. Přírůstek je 496 ks, plán je 372-99-25, po korekci 395-76-25.
Následující rok máme 101 lončáků a 99 dospělých kusů černé zvěře v poměru pohlaví 1:1, kteroužto populaci prohlašuji za stabilní a dlouhodobě udržitelnou.
Poměr pohlaví lze upravit i postupně v průběhu více let a funguje to taky, musíme ale lovit minimálně v poměru, který máme. Tzn. pokud je poměr třeba 8:1 ve prospěch bachyní, musíme na každého kňoura ulovit minmálně osm bachyní.
Druhá předložená statistika má samozřejmě v reálné praxi slabiny:
1.Nikdo nezvládne ulovit střelnou zbraní tolik bachyní, aniž by ještě víc poničil sociální strukturu tlupy (aby nám nepobíhala po honitbě samotná selata). To vyžaduje polapení a pragmatické usmrcení celé rodiny, v době, kdy se už narodila selata, ale skupina se ještě nepřesunula do řepky, nebo kukuřice. Takže třeba BoarBuster v dubnu.
2.Nikdo reálně nepoužije BoarBuster, nebo podobnou past, v dubnu. Ani nikdy jindy v roce. Protože reálně skoro nikde není uživatel honitby, který by skutečně chtěl snížit stavy černé. Což mi vysvětlil i manžel, když mě ve tři ráno našel s tužkou a papírem v kuchyni u stolu kreslit si populační křivky.
Každopádně si dovolím tvrdit, že lov v poměru 75-20-5 vede k dlouhodobě udržitelnému hospodaření s černou zvěří, za předpokladu správného poměru pohlaví a každoročního ulovení (odchycení, umrznutí, úhynu, přejetí autem nebo vlakem, AMP) minimálně přírůstku.
PS: Právě mě napadl skvělý obchodní plán. Koupím si BoarBuster a nechám se najímat členy honebních společenstev (jakmile mi zajistí povolenku k lovu v jejich honitbě samozřejmě) jako hromadný likvidátor černé zvěře. :-D
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Radek Chadim | 03.05.2023 16:48
Teorií ohledně chovu a lovu divočáků je mnoho, ale málokterá v reálu funguje alespoň na 50 procent. Za prvé člověk nikdy neví, jaký byl počáteční stav, za druhé nikdy neví, jaká je struktura zvěře - poměr pohlaví kusů starších 2 let bude 1:5-10, za třetí statistikám lovu se nedá věřit, protože... Největší nárůst z roku na rok dělají lončačky, protože zatímco v době lončačky mají, když mají, selat 2-4, které přežívají těžko kvůli nezkušenosti svých matek, u tříletých to dělá už 6-8 selat, kde ta úmrtnost taková není, tedy navýšení o 100 a více procent. Dále nejvíce zvyšují počty žaludové roky, pěstování kukuřice, pšenice a řepky, a šetření všeho co vodí. Dnes jsem četl článek, kde byl prezentován názor, že počty nejvíce zvyšuje přikrmování a vnadění, pak si ovšem nedovedu vysvětlit fakt, že nejvíce se naloví rok po žaludových letech, když zvěř na vnadění skoro nereaguje jako v letošní zimě, že v době chrutí na konci roku zvěř má jasnovidské schopnosti, protože ví, že i do jara bude mít dost krmení a tudíž bude mít dost sil na odvodění 8 selat místo třeba jen tři, a proč selata narozená v březnu jsou na tom po fyzické stránce vždy mnohem lépe než červnová, když přikrmování je takovej hit :-).
Já mám pravidlo, že 100 kilová černá bachyně je vždycky škoda, a všechno ostatní je lovné, přesto nelovím ani samotné kusy, protože jsou to zpravidla lončáci, kteří nedorostou do věku trofejového věku 6-8 let, když se zastřelí jako lončáci, i s tím rizikem, že na naháňkách takové kusy nezřídkakdy žerou psy i s psovody :-). Před pár lety jsme na naháňkách v našem pidilese ulovili po dva roky všechno, co se dalo, 15-20 kusů, a pak tam nějaký ty roky bylo kusů přiměřeně, tak jsme naháňky nedělali, a letos je tam zas plnej les divočáků, takže jediné opravdu funkční opatření proti zvyšování stavů je vystřílet les do mrtě, vše ostatní je neefektivní :-).
Já mám pravidlo, že 100 kilová černá bachyně je vždycky škoda, a všechno ostatní je lovné, přesto nelovím ani samotné kusy, protože jsou to zpravidla lončáci, kteří nedorostou do věku trofejového věku 6-8 let, když se zastřelí jako lončáci, i s tím rizikem, že na naháňkách takové kusy nezřídkakdy žerou psy i s psovody :-). Před pár lety jsme na naháňkách v našem pidilese ulovili po dva roky všechno, co se dalo, 15-20 kusů, a pak tam nějaký ty roky bylo kusů přiměřeně, tak jsme naháňky nedělali, a letos je tam zas plnej les divočáků, takže jediné opravdu funkční opatření proti zvyšování stavů je vystřílet les do mrtě, vše ostatní je neefektivní :-).
Autor: Karel poslík | 06.04.2023 23:30
Dobrunko, děkuji za reakci na můj starší příspěvek. Docela jsem potěšen tím, že se s tím někdo zabývá a určitě na to budu nějak reagovat, protože diskuse je to zajímavá. Jsem rád , že si někdo dal práci s aritmetikou a věnoval se jednomu zavádějícímu nebo spíše nastraženému početnímu chytáku, který se v původním příspěvku ukrývá. Jen co si udělám trochu času určitě si k tomuto tématu můžeme vyměnit názory. Já se na celou věc nedokážu dívat pouze teoretickým pohledem ,protože nedokážu přehlédnout realitu z celé řady míst, jež jsem v posledních desítkách let opakovaně navštívil. Místní i republikové statistiky také ledacos napovídají Myslivosti zdar!
Autor: Dobrunka | 16.02.2023 11:53
Musím říct, že jsem čekala nějakou odezvu. Přece se mnou nemůžou všichni tiše souhlasit?