Jeho dny jsou sečteny....
Vložil: Ron Gordon | 05.10.2022 22:34 | zobrazeno: 763
Tak jak jsem již zde psal, Bohové jsou mi nakloněni. Dnes po včerejším loveckém neúspěchu, i když zážitek byl nevídaný o půl šesté večer přijíždí kolega, se kterým jsme byli včera lovit a k velké nelibosti manželky vyrážíme na lov. Když přicházíme k boudě, tak konstatuji, že pán domácí již asi ojel a tak v poklidu zasedáme, kolega na židli k oknu a já se uvelebím v pohovce. Chvíli probíráme uplynulé události, když najednou pod oknem slyším - to jsi ty ? Vstanu z pohovky a jdu k oknu a předem vím, koho tam podle hlasu uvidím -pán domácí. Hned zvučným hlasem hlásí, že tam viděl nějaké jiné auto, tak se šel podívat, kdo mu jeho boudu okupuje. No přijel posbírat nějaké jablka, že zítra chce okolo pokosit. Vidím znechucenou tvář kolegy, ale nechávám jej v bodě a jdu za panem domácím, pomoct mu posbírat jablka. Posbírali jsem jablka za doprovodu jeho zvučného hlasu, já jsem je pak vysypal na svah zahrady tak svižně, že se zakutálela snad až k lesu. Pan domácí asi vycítil, že přijel nevhod a tak šel dát kočce krmení a že pojede zpět. Já jsem cestou do boudy ještě odlomil pár větví lípy, které nám trochu bránily ve výhledu a pak jsem šel za kolegou do boudy. Ten byl trochu v rozpacích, zda má cenu na místě na něco čekat. Uklidnil jsem ho, že pana domácího místní zvěř zná a že určitě se něčeho dočkáme. Nedíval se na mně s velkou důvěrou a pote se slovy - když myslíš se zahleděl pod protější kopec, kde bydlí a prohlédl si, kdo mu chodí okolo baráku. Já jsem se uvelebil do pohovky a přemítal jsem, za jak dlouho se něco objeví. Vím, že nedávno mi do půlhodiny přišla pod jabloně vysoká po přibližně stejné situaci, tak tipuji, že dančí by mohlo být rychlejší. Tak za necelých dvacet minut se pod jabloní objevuje první daněla s daňčetem. Beru to jako uklidňující prvek, protože další zvěř v okolí to bere jako pocit bezpečí. Netrvá to dlouho a kolega se na mně otáčí se sdělením - už je ven. Na to vstávám z pohovky a jdu se podívat. Vzletem k tomu, že je to tak na šedesát metrů nepotřebuji ani dalekohled , aby jej poznal, ale ze zvědavostí beru dalekohled, aby si jej prohlédl. Opravdu, je to on. Podívám se na čas, je před sedmou hodinu a tak kolegovi tiše říkám, nechť se neukvapuje, že má půl hodiny času. Asi jiného názoru byl daněk, který stojí částečně krytý větvemi a nikde nespěchá. Po chvíli si to rozmyslí a odchází směrem k blízké smrčině a ztrácí se nám z dohledu. Z minulého roku vím, že měl svůj hrab právě pod smrčinou, kde není vidět a pomalu jsem uvažoval o opětném neúspěchu. Mezi tím do zahrady z protější strany od lesa přichází tlupa holé dančí a tak mi svitla naděje, že se i nechá daněk zlákat. Daněly s daňčaty nám korzují na dvacet metrů pod oknem a mám obavu, aby jsme je při jejích dobrém zraku nezradili. Po chvíli pozoruji, jak se daněk vrací zpět na hranu lesa, ale zastavuje za k nám zády a pozoruje les pod sebou. Napadá mně, zda se tam nepohybuje jeho včerejší sok se souboje. Po chvíli která se zdá být nekonečná se vytáčí a jde pomalu směrem k danělám. Zastavuje však za vývratem jabloně a dá se do úprav- otírá si boky a hřbet, aby na daněly udělal dojem. Opět nekonečné čekání, představuji si jak kolega za puškohledem trpí. Když se konečně da do pořádku, vyrazí vážným krokem mezi daněly. Jedna se rozhodne nápadníka přivítat a jde proti němu a následují i další. V krátké době je obklopen harémem, kdy jedna z daněl mu dělá body garda a kryje ho svým tělem. Naštěstí se daňkovi toliko pozornosti nelíbí a odchází. Když se zastavuje předpisově na "blat" chce se mi vyhrknout střílej, ale to již padá výstřel a daněk se zhroutil k zemi. Protože to vše pozoruji dalekohledem i přes pokročilý čas je dobře vidět, protože svah je osvětlen měsícem, který již jde přes polovinu. Chvíli sleduji padlého daňka, zda jej nenapadne vstát. Leží jak padl, bez jediného odkázání a to již klepu kolegovi na rameno se slovy - jsi dobrý, skoro jako já. Opravdu, měl jsem radost z jeho úlovku snad větší, než by lovil sám. Nezbylo než provést hlášeni hospodáři o úspěšném lovu a jdeme k daňkovi. Co následovalo dále všichni známe.... Lovu zdar !
Tak jak jsem již zde psal, Bohové jsou mi nakloněni. Dnes po včerejším loveckém neúspěchu, i když zážitek byl nevídaný o půl šesté večer přijíždí kolega, se kterým jsme byli včera lovit a k velké nelibosti manželky vyrážíme na lov. Když přicházíme k boudě, tak konstatuji, že pán domácí již asi ojel a tak v poklidu zasedáme, kolega na židli k oknu a já se uvelebím v pohovce. Chvíli probíráme uplynulé události, když najednou pod oknem slyším - to jsi ty ? Vstanu z pohovky a jdu k oknu a předem vím, koho tam podle hlasu uvidím -pán domácí. Hned zvučným hlasem hlásí, že tam viděl nějaké jiné auto, tak se šel podívat, kdo mu jeho boudu okupuje. No přijel posbírat nějaké jablka, že zítra chce okolo pokosit. Vidím znechucenou tvář kolegy, ale nechávám jej v bodě a jdu za panem domácím, pomoct mu posbírat jablka. Posbírali jsem jablka za doprovodu jeho zvučného hlasu, já jsem je pak vysypal na svah zahrady tak svižně, že se zakutálela snad až k lesu. Pan domácí asi vycítil, že přijel nevhod a tak šel dát kočce krmení a že pojede zpět. Já jsem cestou do boudy ještě odlomil pár větví lípy, které nám trochu bránily ve výhledu a pak jsem šel za kolegou do boudy. Ten byl trochu v rozpacích, zda má cenu na místě na něco čekat. Uklidnil jsem ho, že pana domácího místní zvěř zná a že určitě se něčeho dočkáme. Nedíval se na mně s velkou důvěrou a pote se slovy - když myslíš se zahleděl pod protější kopec, kde bydlí a prohlédl si, kdo mu chodí okolo baráku. Já jsem se uvelebil do pohovky a přemítal jsem, za jak dlouho se něco objeví. Vím, že nedávno mi do půlhodiny přišla pod jabloně vysoká po přibližně stejné situaci, tak tipuji, že dančí by mohlo být rychlejší. Tak za necelých dvacet minut se pod jabloní objevuje první daněla s daňčetem. Beru to jako uklidňující prvek, protože další zvěř v okolí to bere jako pocit bezpečí. Netrvá to dlouho a kolega se na mně otáčí se sdělením - už je ven. Na to vstávám z pohovky a jdu se podívat. Vzletem k tomu, že je to tak na šedesát metrů nepotřebuji ani dalekohled , aby jej poznal, ale ze zvědavostí beru dalekohled, aby si jej prohlédl. Opravdu, je to on. Podívám se na čas, je před sedmou hodinu a tak kolegovi tiše říkám, nechť se neukvapuje, že má půl hodiny času. Asi jiného názoru byl daněk, který stojí částečně krytý větvemi a nikde nespěchá. Po chvíli si to rozmyslí a odchází směrem k blízké smrčině a ztrácí se nám z dohledu. Z minulého roku vím, že měl svůj hrab právě pod smrčinou, kde není vidět a pomalu jsem uvažoval o opětném neúspěchu. Mezi tím do zahrady z protější strany od lesa přichází tlupa holé dančí a tak mi svitla naděje, že se i nechá daněk zlákat. Daněly s daňčaty nám korzují na dvacet metrů pod oknem a mám obavu, aby jsme je při jejích dobrém zraku nezradili. Po chvíli pozoruji, jak se daněk vrací zpět na hranu lesa, ale zastavuje za k nám zády a pozoruje les pod sebou. Napadá mně, zda se tam nepohybuje jeho včerejší sok se souboje. Po chvíli která se zdá být nekonečná se vytáčí a jde pomalu směrem k danělám. Zastavuje však za vývratem jabloně a dá se do úprav- otírá si boky a hřbet, aby na daněly udělal dojem. Opět nekonečné čekání, představuji si jak kolega za puškohledem trpí. Když se konečně da do pořádku, vyrazí vážným krokem mezi daněly. Jedna se rozhodne nápadníka přivítat a jde proti němu a následují i další. V krátké době je obklopen harémem, kdy jedna z daněl mu dělá body garda a kryje ho svým tělem. Naštěstí se daňkovi toliko pozornosti nelíbí a odchází. Když se zastavuje předpisově na "blat" chce se mi vyhrknout střílej, ale to již padá výstřel a daněk se zhroutil k zemi. Protože to vše pozoruji dalekohledem i přes pokročilý čas je dobře vidět, protože svah je osvětlen měsícem, který již jde přes polovinu. Chvíli sleduji padlého daňka, zda jej nenapadne vstát. Leží jak padl, bez jediného odkázání a to již klepu kolegovi na rameno se slovy - jsi dobrý, skoro jako já. Opravdu, měl jsem radost z jeho úlovku snad větší, než by lovil sám. Nezbylo než provést hlášeni hospodáři o úspěšném lovu a jdeme k daňkovi. Co následovalo dále všichni známe.... Lovu zdar !
 |  |  |
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |