Dnes je 25.4. 2024. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Prostřelování



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: figi | 25.03.2014 13:23
Pokud použiji střely o stejné pevnosti, postřelí více vždy ta, která má vyšší hustotu energie na milimetr čtvereční svého průřezu.
Pak se všichni diví, co dokáže třeba zmiňovaná 243W, která je na tom stejně, jak 300WM, a třeba 223, která je na tom zase stejně, jako 308W.
Pak už je důležitá jen max.dopadová rychlost střely, kterou uvádí třeba Nosler u střel typu Ballistic tip. Pokud jsem ji překročil, neprostřelil jsem prakticky nic, střela se důsledně rozložila na tříšť.

Autor: téměř | 25.03.2014 12:51
děkuji za vyčerpávající odpovědi.mělo mě to napadnout hned,ale zní to dost logicky.

Autor: Jan Slavětínský | 25.03.2014 12:12
Ještě taková perlička. Když jsem si pořídil 243W, sehnal jsem si tenkrát na lišky vlašimské celopláště 6,5g. Potřeboval jsem si s tím střelit,abych věděl zda to chodí stejně jako SP a dá se to používat. Z posedu jsem s tím střelil přes louku na takový krajový buk,dobrých 100 metrů, který měl na kůře nad kořenovým náběhem takový tmavý nádor,velký asi jako vejce. Po ráně jsem viděl, že se tam zaprášilo. Když jsem tam došel, koukal jsem s otevřenou "ústy". Buk měl dole možná 80 cm a ten celoplášť ho prošel.
Po letech jsem do toho samého zkusil osmičku JRS nabijený kverový celoplášť 12,5g a ten v něm zůstal. Trochu mi to rozhodilo teorie o energiích.

Autor: Jan Slavětínský | 25.03.2014 09:57
Karel to popsal přesně i odborně. Já můžu přidat jeden příklad z praxe od jednoho známého kolegy myslivce.Před ix lety zpět, ještě za starého zákona,velice rád lovil s kulovničkou FOX 222 Rem.Byl aktivní myslivec, dost chodil a tím měl i lovecké úspěchy proti jiným. V té době tato ráže splňovala podmínky pro lov spárkaté zvěře,tj.měla nábojnici delší 40 mm a středový zápal. V tu dobu se u nich v honitbě začala objevovat černá a jak to tak bývá, kdo chodí, vidí a loví. Tak i onomu kolegovi se několikrát podařilo s 222Rem střelit sele nebo lončáka v 80-100 m na poli nebo na strništi ,kulí on střílel dobře a padalo mu to, čili žádný problém . Potom přišel na to, že se dá černá i vnadit...Zrychtoval si v lese u náletu posed a udělal si na 20 kroků vnadiště (v tom místě to dál nešlo).No a začaly problémy. Začalo mu to odbíhat, trocha barvy,zálehy,dlouhé dosledy a kolikrát zvěř nenašel. Tohle všechno z něho lezlo postupně při různých posezeních po honech apod. Když střílel na hlavu,tak leželo.Jak mile posadil ránu na předek a ještě pod tímto ostrým úhlem, hledal. Když kus "náhodou" dohledal a následně ho třeba boural na rozdělení, zjišťoval, že plec se vstřelem je rozbitá, podlitá a ta malá kulička se rychlostí rozsypala na prach a pokud mezi žebry dovnitř vlétla nějaká střepina a zasáhla platné místo, kus se mu defakto podařilo dohledat. Došlo mu, že všechny ty nedohledané kusy byly takhle střelené a že střela skončila v pleci.Na krátkou vzdálenost se lehká kulička chovala jako kapka rtuti, doslova se rozprskla a neprocházela dovnitř. Chlapi pak řekli, že pokud chce chodit a lovit černou, že si pořídí pořádnou flintu nebo že mu na tom udělají uzel. Pořídil si sedmičku, ale na remingtona občas po nějakém pivu zavzpomíná a tyhle zážitky z něho lezou.....

Autor: Jarin Beskydak | 24.03.2014 23:23
Jo a dřevěný špalek je na tyto testy absolutně nevhodný. Před cca 20 léty jsem taky na špalcích testoval schopnost deformace celoplášťových, poloplášťových a expanzivních střel v ráži 9mm Luger. Výsledek neobjektivní a chování střel zcela specifické. Po zkušenosti, kdy se střela ve špalku otočila o cca 90 stupňu, jsem toho raději zanechal.

Autor: Karel poslík | 24.03.2014 23:02
Hloubka průniku, neboli penetrace je odvislá od několika veličin. Pevnost střely ve smyslu odolnosti proti deformaci, průřezová energie, která je zase závislá na hustotě materiálu střely, jejímu průměru a její rychlosti. Pokud bude cílový materiál konstantní kvality, například srovnatelný kus dřeva, jak je uvedeno v dotazu a bude se používat lovecké poloplášťové střelivo, je vyšší dopadová rychlost příčinou rychlého rozkladu střely již na povrchu nebo těsně pod povrchem cílového materiálu. Proto zde neplatí závislost vyšší rychlosti na hloubce penetrace. střela potřebuje nižší dopadovou rychlost aby udržela tvarovou celistvost. Opačně by tomu bylo u speciálních střel s vysoce odolným pláštěm z měkčích ocelí a s integrovaným ocelovým jádrem, které je pro zvýšení hustoty vloženo v olověném jádru. U takové střely roste hloubka penetrace s dopadovou rychlostí, ale i tady jsou určité meze. Zdar Karel

Autor: Jarin Beskydak | 24.03.2014 22:45
Pokud to bude střela pracující taky na principu fragmentace (třeba RWS KS), rychleji se rozloží na bližším cíli a nemusí prostřelit. Na vzdálenějším cíli už může držet pohromadě a prostřelovat.
U střel držících pohromadě (třeba Norma Oryx) se střela může na bližším cíli více rozevřít, tím předá cíli více energie a neprostřelí, kdežto ve vzdálenějším cíli se už může rozevírat méně, tím pádem může taky prostřelit.
Lesu, lovu

Autor: téměř | 24.03.2014 21:55
Dobrý den přátelé,mám takovou otázečku.Proč některé ráže zbraní,myslím tím lovecké,na krátší vzdálenost neprostřelí zvěř a na větší vzdálenost ano,vím že nikdy není rána umístěna úplně stejně takže to není úplně objektivní,ale třeba jsem střílel s 308win a 7x64 do kůlu který jsem si dal na dvacet a sto metrů,obě ráže na sto metrů vždy prostřelily a na dvacet metrů 7x64ka jen jednou,já myslel že přeci úsťová rychlost je největší a vzdáleností zpomaluje,nebo to má něco společného se stabilizací střely??nemáte někdo zkušenosti nebo nějaké vysvětlení???předem děkuji.ps.ještě jsem zapoměl dodat že na těch dvacet metrů to nikdy nechytlo žádnej suk ani sval ve dřevě