Srnčata - ochrana před sekačkami



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Fesoj | 30.03.2015 16:30
Omlouvám se, samozřejmě že by se mělo jednat o motorový padák - ale znovu se ptám, zda s tím má někdo nějaké zkušenosti ? A v posledním čísle Myslivosti inzeruje p. Chalupa zvukový plašič - zavolal jsem mu, jde o bzučák umísťovaný do porostu, poháněný 9 V baterií, cena 300 Kč/kus.

Autor: Bereta | 30.03.2015 12:33
Gabrielo,z mé strany jste tuto reakci vyvolala Vy svým názorem, že je třeba vyvolat na Mze nějaké jednání o stanovení termínu senoseče. Myslím si, že různých omezujících vyhlášek a nařízení je už takhle víc než dost a víc, než je třeba. Pokud se podíváte do zákona 449/2001 jistě tam najdete řešení a pokud myslivci nemluví s Vámi určitě budou mluvit s držitelem honitby. Ještě bych se chtěl zeptat - při sekání používáte plašič a sekáte ze středu ke straně?
Jinak já nedoporučoval rogalo, to je opravdu moc rychlé.

Autor: Gabriela Rusó | 30.03.2015 12:17
Já jsem navíc také na začátku diskuse nečekala, že tady najdu informaci, o stoprocentním ochranném opatření, které funguje ideálně. Chtěla jsem na začátku vědět něco ze života srnčat - Fesoj a ostatní mi poskytli zajímavé informace - a pak jsem chtěla znát názor na to, která metoda ochrany je - asi tak - nejúčinnější co do zkušeností, jaké s ní máte vy myslivci a přátelé zvířat.

Autor: Gabriela Rusó | 30.03.2015 12:02
Bereto: Nejprve jsem na to nechtěla reagovat, ale tak dobře .....Ty pozemky, louky, na kterých seká ten zemědělec, a o kterých mluvím, jsou louky mého partnera, ten je ten zemědělec. A protože jemu také vadí, když takto mláďata umírají, myslím, že mou aktivitu docela přivítal. Co se týká myslivců, kterým patří louky v rámci honiteb - tady bych neviděla nic destruktivního co bych na těch loukách dělala. Mám spíš v Tvého (Vašeho) příspěvku pocit, že hlavní věc, která Ti (Vám) vadí, je téma vstupování na pozemky. To nevím jestli je v této věci kdy řešíme brutální usmrcování zvířat stroji, úplně to nejdůležitější. A kromě toho, já nejsem tak naivní, abych se nepokusila s těmi myslivci napřed předem - zdůrazňuji předem - zkontaktovat a domluvit se na nějakém postupu když už jde o tohle, ovšem druhá strana je, že myslivci, které oslovuji, nereagují. Ono se mám pocit moc dělá z tématu - vstupy na pozemky atd...Je to prostě jen o lidech, o komunikaci a dobré vůli.
Také se mi nelíbí argument, že se zvyšují stavy zvěře. To přece není argument proto, aby se nechávala zvířata masakrovat ne? Lidí je také mnoho a sakra si hájí svoje práva na život.
To rogallo - myslím, že je to moc rychlé, aby se postřehlo, jestli je v hustém porostu, kam se neprokoukne, nějaké zvíře.

Nenazývala bych svoje snahy naivními :-) - tápu stejně jako tápete všichni vy ostatní tady na tomto fóru, nikdo pořádně neví jak úplně efektně toto vyřešit.

Osobně myslím, že je určitě dobré rozvěšovat alobal, optická blikátka, chodit v porostu a osobně kontrolovat na zemi, a také určitě kontaktovat lidi na Mze,a by s tím něco dělali a uvolnili peníze na vyvinutí snímačů - vyhledávacího zařízení.
Lepší dělat něco s nejistotou výsledku, než nedělat nic.

Autor: Jan Slavětínský | 30.03.2015 11:29
xx

Autor: Bereta | 30.03.2015 09:48
A co je potom snaha vyvolat na Mze jednání na téma dalšího omezování zemědělců? Jak by se líbilo Vám, když by Vám někdo nařizoval kdy smíte nebo nesmíte sekat trávu na zahradě? A pokud chcete, abych si přečetl zákon zkuste si ho napřed přečíst vy, abyste zjistili v jakém režimu jsou zemědělské pozemky. Pokud se nemýlím uživatel honitby na ně smí vstoupit pouze v nezbytně nutné míře. Čili z jakého titulu by na ně vstupovala Gabriela s x studenty? Povinnosti vlastníka znám - čili podívejte se do téhož na povinnosti uživatele honitby a zjistíte, že vstávat ve 3 -4 ráno a běžet na louku před traktorem je povinností uživatele honitby - nikdo další tam nemá co dělat.
Čili Gabriela spíše než na pořádání nějakých jednání či protestů má již dnes v podstatě dvě zákonné možnosti - stát se vlastníkem předmětného, pozemku, nebo si jej pronajmout buď v režimu nájemce, nebo uživatele honitby.

Autor: Jan Slavětínský | 30.03.2015 07:45
Bereto podívej se někdy do Zákona o myslivosti a přečti si i jaké povinnosti mají vlastníci pozemků.

Autor: Fesoj | 29.03.2015 22:14
Tak tohle jsem na Mysliveckém fóru skutečně nečekal. Gabriela je sice možná trochu naivní, ale nazývat její snahy šikanováním vlastníků či omezováním vlastnických práv je na mne trochu silná káva. Na druhou stranu to vyhledávání a záchrana srnčat pomocí motorového rogalla je od Berety zajímavý nápad, jen nevím, zda při přeletu nad hustým travním porostem je ten pilot schopen srnče v husté trávě vůbec postřehnout. Má s tím někdo jakékoli zkušenosti ?

Autor: Bereta | 29.03.2015 15:54
Gabrielo, nic proti Vaší aktivitě, uvědomte si komu ta luka patří a jakým právem chcete vstupovat s řadou lidí na cizí pozemky? Chápu Váš zájem na ochraně mláďat, ale vy zase musíte chápat, že zemědělci potřebují sekat v určitém termínu a jejich prioritou je kvalitní senáž či seno. Srnčí nikdo nechce úmyslně zabíjet, ale jeho stavy se přez všechny možné problémy zvyšují, nebo zůstávají na stejné úrovni a není nutné ho chránit tak jako jiné ohrožené druhy. Proto si myslím, že na Mze nemáte šanci pochodit. Jediné co můžete - sežeňte hodně peněz, nakupte si pozemky a na těch si hospodařte jak uznáte za vhodné. Ale omezovat něčí vlastnická práva? Promiňte, to je spíš šikanování vlastníků, než aktivita hodná obdivu.

Autor: Radek Chadim | 28.03.2015 18:41
O účinnosti opatřeních si nedělám iluze, klíčovou roli opravdu hraje první termín sečení trav a vojtěšek. Když je brzo, srnčata ještě většinou nejsou na světě a ztráty jsou menší, na druhou stranu když už nějaké venku je, tak pač zrozeno brzo jde vždy i chovný kus.
My rozvěšujeme alobal, chodíme plašit pár dní před sečením do lokalit, kde se bude síct, a před sečením sečenou plochu projdeme osobně, ale narazit na srnče je dílem náhody - srnče nemá žádný pach, tak ani pes moc nepomůže, navíc když má vojtěška i 1 m výšky, tak tam prroud vzduchu :-) moc neprroudí, je těžké se v ní pohybovat, takže když na srnče člověk vyloženě nenarazí, tak je nenajde, a když je najde, tak pak je otázkou, jak mu tedy vlastně pomoci. Často také z vojtěšky vyháníme divočáky, pač vojtěška je první vysoký porost, co na jaře obrazí, a když není poblíž řepka, tak v ní divočáci rádi lehávají - v tom mají selata poměrně výhodu, protože jsou na tom od mala pohybově mnohem lépe než třeba to srnče, ale zasečené sele taky není vyjímkou. Takže to posekání je problém veškeré zvěře, nejen srnčího, ale i divočáků a zajíců. Nicméně vyhánění při sečení má význam alespoň ten, že se nezasečou dospělé kusy, což se taky stává.
Spolupráce se zemědělci se poslední roky poměrně zlepšila, účinné plašiče samozřejmě nepoužívají, protože na termovizi každý nemá, ale alespoň nám sdělí, kdo hodlají vyjet.

Autor: milano | 28.03.2015 15:37
Na stránkách Myslivosti je dotazník(pro uživatele honiteb),který má za cíl dodat informace z co největšího počtu honiteb ohledně této problematiky.Autoři dotazníku potřebují smysluplně argumentovat na Mze.Je to určitá snaha srnčí zvěři pomoci,sám jsem zvědavý, jaký to bude mít efekt.
Jinak kdo chce a musí chtít vždy více lidí, tak pro záchranu něco udělá, nejde to vždy a všude.Je skutečně nemožné procházet 30-40 ha vzrostlé vojtěšky,prostě to nezvládnete a srnče neuvidíte.Jsou ale porosty,kde učitě nějaký počet srnčat zachránit lze.M.Pech.

Autor: Petr Janský | 28.03.2015 14:34
Gabrielo: Loni jsem s hospodářem prošel dvě pole s vojtěškou. Já měl pole o rozloze 40ha a vojtěška byla tak po kolena a na vlhčích místech i do pasu stříkal jsem vždy po cca dvaceti krocích jednu dávku HAGOPURU do vojtěšky a rozestupy mezi řádkami, kterými jsem chodil, byla taky cca dvacet kroků. Tak si asi umíš představit, kolik jsem toho našlapal. No a rozdíl oproti předchozímu roku byl tuším 2 srnčata. Výsledek takový rozpačitý. Procházel jsem to dopoledne a odpoledne jsem na tom poli viděl několik kusů srnčího se popásat. Tak nevím, ale jednak jsem to osobně zapachoval a ještě zasmradil tím Hagopurem a té zvěři to evidentně vůbec nevadilo. Ještě s těmi zemědělci, oni sami pomalu do poslední chvíle nevědí, kdy to budou sekat. Pokud je to vojtěška na senáž, tak to potřebuje určitou vlhkost a určitou zralost. Už se nám stalo, že nám zemědělci nahlásili termín sečení a chlapi to chtěli projít před sečením se psy a přesto, na to sečení vlítli třeba o den dříve. Víš to je těžký, oni ti zemědělci taky potřebují být z něčeho živí, a pokud se o nějakou plodinu starají a vloží do té péče nemalé prostředky, tak je pro ně asi ekonomicky dosti neúnosné nechat třeba tu vojtěšku přejít květem a tak si ji pro sebe znehodnotit.

Autor: radekbartik | 28.03.2015 12:19
zkusili jsme už skoro všechno, procházení se psi, alobal, pachový ohradník, vývoj ultrazvukového plašiče, atd. nic se zázračnou účinností, spíš naopak, v podstatě hodně usilí s minimálním výsledkem, spolupráce se zemědělci standardní v podstatě asi jako na většině míst...
jediné řešení si myslím je umístění vyhledávacího zařízení přímo na traktoru nebo technice která provádí senoseč a samozřejmě zodpovědný člověk za volantem, pak si myslím, že by to celé mohlo fungovat, zkoušel jsem zjiťovat i možnost dotace pro zemědělce u místní akční skupiny neúspěšně:-((( takže pokud by někdo našel cestu jak něco takového pořídit, určitě by mě to moc zajímalo. Každopádně pokud za volantem bude \"inteligent\" nepomůže nic :-((((

Autor: Gabriela Rusó | 28.03.2015 10:45
JaroslaveS viděla a dokonce jsem v něm sama procházela když jsem sama louky prohledávala, nemusí mi to nikdo líčit. Více lidí kdyby se sešlo by to zvládlo. Co mě ale zaráží je neustálé odrazování od něčeho co by se dalo normálně zvládnout. Že by se někdo bál veliké louky nebo vysokého porostu? Je to něco tak strašidelného ta velikost a výška?

Miroslav Hanzal: no původně jsem navštívila tento web s tím, že tu jistě najdu fundované lidi se zájmem o zvířata, což tady jistě jsou.
To o čem já píšu - ony nápady jak je tady nazváno - by holt stálo více úsilí a hlavně něco dosud neobvyklého, změny v tom jak dělat věci a to je asi pro některé lidi pořád nepředstavitelné tak se holt smějí někomu kdo navrhuje něco jiného.
Myslivci mají zvěř ochraňovat, někteří se o to snaží, ale někteří.....A než se sestrojilo letadlo tak o létání lidé také jen \"fantazírovali\", že.....

Autor: Miloslav Hanzal | 28.03.2015 10:08
Slečno Gabrielo, při vší úctě, nespletla ty jsi si náhodou web? Obdivuji tvůj zápal pro věc, ale to tvé fantazírování by se hodilo spíš na nějaké stránky enviro ... Oni to tu chlapi nechtějí přiznat, aby nebyli za zlé myslivce co pro ta srnčátka nic nedělají, ale já je vidím, jak se poťouchle usmívají nad monitorem při čtení těch tvých nápadů ...
Nejlepší mi přijde ten s tím sekundantem, už ho vidím, jak běží před John Deerem s lištami s devítimetrovým záběrem a pracovní rychlostí 20 km ... M.H.

Autor: JaroslavS | 27.03.2015 20:30
Nechci být protiva, ale zákaz sečení luk do určitého termínu? To jako třeba v Polabí i v Krkonoších stejně? To myslím nikdy neprojde a určitě by na to nikdo nepřistoupil. A procházet porost? Viděla jsi někdy opravdu louku, myslím tu velikost.

Autor: Gabriela Rusó | 27.03.2015 19:53
Hmm, to je teda děs....napadá Tě, kam se na ministerstvo zemědělství obrátit s výzvou a jak tuto výzvu podat, organizačně? Myslím když by teoreticky byla snaha o posunutí toho termínu. Nebo petice? Nebo podat žádost nejdřív představitelům mysliveckého sdružení, aby to podali na MZe? Teď se snažím o nějaké varianty, něco vymyslet na blind...na stránkách MZe jsem hledala kontakt na někoho kdo se tímto zabývá, zatím nemám odpověď.
G.

Autor: Vladimír Soukup | 27.03.2015 18:38
Hlavou zeď neprorazíš, pokud to chceš zkusit, klidně si ji rozbij. V roce 1991 jsem sekal zahradu (neoplocenou) na kraji vesnice lištovou sekačkou Terra, srnčeti jsem přesekl 3 běhy. Pojezdová rychlost 3km/h. oči 2metry od lišty, ze které nespustíš oči a neviděl jsem ho, až ho to vyneslo na lištu a to už bylo pozdě. Opakuji, pokud na něj nešlápneš, nenajdeš ho.

Autor: Gabriela Rusó | 27.03.2015 17:44
Já si stejně myslím, že účinný způsob je prostě porost projít ve vícero lidech, v rojnici. Třeba den před sekáním. A ty plašiče alobal, svítitka mi také přijdou dobré.

Autor: Gabriela Rusó | 27.03.2015 17:41
Vladimíre já vím - jak se říká - dobrého pomálu a na jeden zdar je devět neúspěchů. Já jsem sice mladá (?) a nadšená :-)), ale tohle je i moje životní zkušenost....nicméně myslím si, že taková je bohužel praxe, ale dokud se stále nebudou ozývat lidé, kterým záleží na zvířatech, aby nedocházelo k takovým brutalitám, těm orgánům, které by měly reagovat nějakým opatřením, nedocílí se nic. Mně osobně je posunutí termínu sečení dost logická a dobrá myšlenka a třeba by se toho dalo docílit přes jinou organizaci než je ČMMJ (Česká myslivecká .... .....?)...rozhodit výzvu do řad myslivců, ale i ochranářů přírody - ty to také trápí (nedávno jsem o tom mluvila s členy ČSOP, jsem také členka)..a vím, že i některé zemědělce to trápí a snaží se aplikovat nějaké ochranné prostředky nebo plašiče...někdo si bere do traktoru sekundanta, aby prošel porost před ním....takže i když v samotných řadách např. myslivců není dostaečná odezva, určitě by to šlo jinak ...tady na fóru je také hodně těch, které to štve.

Autor: Vladimír Soukup | 27.03.2015 16:48
Gabrielo, nezlob se, jsi evidentně mladá a nadšená, ale nediv se těm myslivcům, že nic nedělají, ono se fakticky nic účinného udělat nedá, kromě posunutí doby sečení. Vyhánění se psem nemá cenu, nadělá se víc škody než užitku, řada psů srnče pojme jako pohozenou a aportuje ho, pokud ho vystaví ohař, tak co pak, odneseš ho, ale zapachuješ a srna k němu třeba nebude chtít jít. Termovize bude fungovat jen v řídkých porostech, kde stejně srnčata neleží, ty jsou v hustých místech, které je překryjí a nebude vidět téměř nic, navíc v létě tepelný kontrast mezi zemí a srnčetem není tak velký, jako v zimě. Nějaký drony, to je utopie, možná tak dobrý na vytunelování nějakých dotací. Chrastící cingrdlata a světýlka můžou fungovat u Fesoje na horách, ale v příměstských honitbách, kde srnčí je zvyklé na ruch dopravy a lidí, opět k ničemu. Procházet se studenty? Dám fotku do fotogalerie, u mne na okraji vesnice vojtěškotráva, podívej se kolik je toho vidět ze stojícího srnce. Pokud na něj nešlápneš, přejdeš ho. Co dál?
Nic. Dokud bude zákon o myslivosti chránit zemědělce před zvěří, a ne zvěř samotnou, nedá se s tím nic dělat. A protože mediálně je zemědělec chudák, kterému zlá zvěř ničí úrodu, a myslivec gauner, nebezpečný pro společnost, těžko se něco změní. Pokud chceš opravdu něco dělat, je třeba docílit zákazu sečení do koce června. To bych čekal třeba od ČMMJ, ale ta kašle jak na zvěř tak na myslivce.

Autor: Gabriela Rusó | 27.03.2015 14:44
Fesoj: děkuju za informaci, že srna dokáže odvézt mládě i tak malinké….

Pavel Černý: přesně tak bych si to představovala také – dotace pro ty, kdo používají tuto termovizi. Jenomže pokud to stojí tolik, byla by otázka, jestli by na to ty peníze byly. Na druhou stranu tohle je problém, o kterém se začíná čím dál více mluvit, takže pokud by se na MZe objevila správná výzva, třeba by se to hnulo dopředu.

Bereta: V případě, který mám tady, by zemědělec zájem měl nahlásit sečení, ale nějak se mi zatím zdá, že spíše myslivci tady nemají moc zájem o tuhle problematiku tak nějak obecně….
Já to jinak beru jako svou osobní aktivitu, to co jsem viděla mnou otřáslo a snažím se pojmout to setkání studentů také jako akci, kdy budou pomáhat lidé mající rádi přírodu a zvířata a toto se dle mého podporovat má, nelíbí se v téhle zemi, že si všichni přehazují nějaký palčivý problém mezi sebou, nebo na někoho jiného, problém se stejně neřeší, jen někde virtuálně mezi řádky zákoníků a lidé se pak vlastně učí zbavovat se osobní angažovanosti ve věci, kde by mohli pomoct, udělat nějakou hezkou věc a ještě navíc posílit nějaký dobrý pocit, že to co dělají prakticky, má cenu a to dodává mnoho dobrých pocitů v člověku, což je tady v téhle společenské atmosféře beznaděje hodně cenné. Navíc jsem na této fakultě sama studovala Ekologii a ochranu přírody, takže k tomu mám vztah. A koneckonců co je nežádoucí na tom, když projde pár lidí louku za účelem ochránit mláďata….
Navíc se mi nelíbí, že někteří myslivci ani nemají zájem se na něčem dohodnout, nebo se vymlouvají, že opatření nemají cenu atd….přitom každý poukazuje na to, jaký je sečení luk pro zvířata problém.

Vladimír Soukup: Jo to by byla dobrá výzva, s tím souhlasím, že by to pomohlo asi dost. V ochraně přírody se to dělá takto s chráněnými druhy rostlin – nesmí se sekat dřív než za určitým datem, protože hostí navazující chráněné druhy hmyzu. Takovou lhůtu uzákonilo MŽP, tak tady by to mohlo být obdobné.

Autor: Ellhenicky | 27.03.2015 11:30
Nevěřím, že by pilot motorového rogala, či jiného přibližovadla vyhnal srnčata. Dospělou zvěř ano, ale srnče se přimáčkne a pochybuji, že by bylo z výšky několika metrů vidět,nehledě na to, že naše zem je dost protkaná el. vedením. Vláďovo návrh je dobrý, ale nepřistoupí se na něj, protože m á logiku a muselo by to být uzákoněno. V dosti případech se tráva senážuje v balících, tak doba kosení asi není tak podstatná.

Autor: Bereta | 27.03.2015 10:10
Pachové ohradníky mají tu nevýhodu, že zdroj pachu je bodový a šíří se vlivem proudění vzduchu po okolí. Čili je otázka odkud kam bude foukat vítr. Jestli Vám mohu poradit opravdu jednoduchou metodu, zkuste zkontaktovat ve svém okolí někoho kdo létá na motorovém padáku tzv.paraglider. Létá se na tom brzy ráno a nevečer, letí to rychlostí kolem 40km/h a jeden člověk Vám takto zkontroluje louku během několika minut. Jelikož tito lítači jsou srdcaři udělá to pro Vás zdarma, nebo za pár litrů benzinu.

Autor: Vladimír Soukup | 27.03.2015 10:02
Nejjednodušší a nejlevnější řešení je zákaz sečení luk řekněme do 30.6., pak už srnčata bez problémů odejdou se srnou.

Autor: Bereta | 27.03.2015 09:59
Odpovědi na řadu otázek najdete v zákoně 449/2001. Zemědělec má ze zákona 2 povinnosti - nahlásit uživateli honitby (myslivcům) termín sekání a sekat ze středu plochy ke krajům. Zároveň je povinen používat plašič zvěře. Jak je toto v praxi dodržováno - záleží asi nejspíš na řidiči sekačky - jestli plašič vůbec pustí a jak seká. Myslivci jsou povinni provést kontrolu plochy - ovšem zde zase záleží jak to kde funguje.Obecně platí, že se zvěří hospodaří uživatel honitby (myslivci) a ti by měli řešit tyto problémy - ne Vy nebo studenti.

Autor: Ellhenicky | 27.03.2015 07:46
Hezky se to poslouchá, ale jestli vlastník nebo nájemce louky není myslivec, tak málokdo dá vědět, že bude louku kosit.Pokud jste si nevšimli, tak velké louky se kosí i za deště,což by naši dědové a pradědové těžko chápali.Dotace a peníze nikomu nesmrdí,hlavně posíc.

Autor: Pavel Černý | 27.03.2015 06:48
Ještě doplním k té Gabrielou jmenované termovizi, že se v poslední době zkouší i v kombinaci s drony. Mluvilo so o tom i na sobotním sboru zástupců v Benešově, kde Luděk Králíček zval i na nějakou prezentaci na Žďársku. Problémem zatím je ale cena, protože ta termovize sama o sobě údajně stojí snad 600 tis. (musí být v kombinaci s monitorem, který zprostředkovává přímý přenos snímaného terénu) a ten dron, který ji unese a má slušnou spolehlivost, také nějak podobné peníze. Takže snad, kdyby MZe podmínilo dotace na louky používáním takové techniky..... Možná hudba budoucnosti :-)
Jinak mám osobní zkušenosti s vyhledáváním se pse, ale to chce makavého ohaře s dobrým nosem, i s používáním akustických plašičů s aplikací jak psal Fesoj. Nejlepší je kombinace více metod, hlavně je však nutné, aby zemědělci dodržovali zákon a informovali přesně o průběhu sečení. Informace:\"někdy příští týden budeme postupně sekat\" je k ničemu.

Autor: Fesoj | 26.03.2015 20:01
Pro srnče i jeho mámu je jednodušší, když srna mládě na bezpečném místě odloží a pak se k němu několikrát denně vrací kvůli kojení a pod. Jenže - NA BEZPEČNÉM MÍSTĚ ! Pokud se tam najednou objeví blikačky nebo vlající alobal, srna udělá vše pro to, aby své srnče z takového prostoru odvedla, i když je to pro toho mrňousa zátěž a nějakou chvíli to trvá. Ale od večera do rána by měla být všechna nebo aspoň skoro všechna srnčata z takové louky pryč. Je dokázáno, že srnče je schopno následovat matku hned po kladení, resp. po očištění a oschnutí - potvrdil mi to i Pavel Scherer, který to má zadokumentované a kterého považuji /a nejen já/ za největší žijící autoritu, co se srnčí zvěře týče. A to, co napsal kocourvbotách, je rovněž perfektní způsob ochrany.

Autor: Gabriela Rusó | 26.03.2015 18:06
To je pro to, aby se srnčata v takových porostech nenarodila nebo se to oddálilo než se louka poseká, ale co když tam právě srnče už je pár dní dřív narozené a schované? A nehýbe se, krčí se.....??

Autor: kocourvbotach | 26.03.2015 17:36
U nás používáme takové krabičky,co nepravidelně blikaji a piskaji plus několik malých rádií co jsem sehnal za pár korun a naladí se na nich různé stanice.funguje to vyborne.žádní ti spoluobčané co se jim tak ubližuje se u nás nevyskytují,takže se nic zatím neztratilo i když to pak vypadá jak na pouti.účel ale světí prostředky:-))))

Autor: Gabriela Rusó | 26.03.2015 17:06
Fesoji děkuji :-)...je dobře, že jsou nějaké možnosti, s tím alobalem by to mohlo být dobré....Jinak měla jsem za to, že na sekačky dopředu se dají rozmístit něco jako termovize, které by registrovaly živé tvory na základě teploty těla nebo jiných \"odchylek\"...
Ale - ještě je otázka jedna - co když tam ta srna porodila před pár dny, kdy se ještě plašiče neumisťovaly...a najednou bude chtít zemědělec sekat (dobré počasí, jiné důvody)....takže já bych tam vlastně plašiče umístila, ale srnče by tam odpočívalo už pár dní před tím...a ještě je to to srnče, které je ve fázi, že se krčí a neutíká...
Není pak lepší opravdu \"čerstvá\" osobní prohlídka louky, kdy lidi uvidí jestli tam mláďata jsou nebo ne?

Autor: Fesoj | 26.03.2015 16:32
Gábinko, bohužel neexistuje nějaký účinný plašič, který by se montoval na zemědělské stroje - už proto, že to srnče se nehne. Co se týče hledání se psy, mám tu zkušenost, že zejména ve vysokém a hustém jeteli se pes poměrně brzy unaví a pokud těch psů není víc, moc se toho zvládnout nedá. Navíc, jak jsem psal, srnčata jsou téměř bezpachová, takže dochází k tomu, že je pes přejde. Za nejúčinnější metodu ochrany já osobně považuji různé ty blikačky na hodinářskou baterku, které prodávají Vietnamci za pár šestáků jako přívěšek ke klíčům a jejich rozmístění na prutech zapíchnutých do ohroženého porostu tak, aby blikaly kousek nad trávou. V takto ošetřeném travním porostu srna rozhodně neporodí a má-li tam srnčata natolik stará, aby ji mohla následovat, určitě je vyvede. Důležitý je čas rozmístění těchto optických plašičů - ne dříve než večer před senosečí a ráno je uklidit. Zvěř si na ně nesmí zvyknout ! Nevýhody této metody vidím ve finanční náročnosti, která by sama o sobě nebyla tak veliká, ale hrozí nebezpečí, že se ty blikače nedožijí rána,neb je někdo ukradne - jsme v Čechách. Levnější, i když méně účinné, je na ty pruty pověsit pořádné pruhy Alobalu. A zase - večer rozmístit, ráno sundat.

Autor: Gabriela Rusó | 26.03.2015 13:40
Dobrý den a děkuji všem, kdo slušně odpověděl na moje dotazy. Vaše odpovědi obsahovaly i situace, pro které jsem vlastně svoje dotazy vznášela. Byla jsem svědkem posekání srnčete sekačkou a od té doby se snažím každý rok kontrolovat louky u kterých vím, že se budou sekat. Jenomže jsem na to sama a tak sháním jednak dobrovolníky, ale také informace vůbec o tom, jak to probíhá po porodu srnčete, jak se dál vyvíjí a kdy je čeho schopné. Nicméně nejproblematičtější se jeví samozřejmě srnčata, která se tisknou instinktivně k zemi. Oslovila jsem v tomto pracovníka nedaleké fakulty, který zmiňoval možnost, že by louky mohli kontrolovat tamní studenti, kteří by chtěli. Do této chvíle jsem ale všechno dělala sama, žádnou hromadnou kontrolu jsem zatím nerealizovala, tak potřebuji informace, abych mohla zájemce motivovat. Kontaktovala jsem v této věci také místní myslivce, na které jsem dostala spojení – jeden z nich prohledal louku se psem, ale nevím, jestli to bylo účinné, pes byl mladý a neuměl moc poslouchat .., ale snad se spoléhá na čich…druhý myslivec mi neodpověděl a další dva jsem nekontaktovala, protože to nebylo už potřeba. Nicméně bych se ráda ještě zeptala na toto: Ze zákona jsou myslivci povinni louky před sečením kontrolovat a zemědělci jsou povinni jim to nahlásit. Jaké máte prosím v tomto zkušenosti a do jaké míry to myslivci (když jim to zemědělci řeknou) opravdu dělají? Toto strhává většinou bouřlivé diskuse.
A druhý dotaz – máte nějaké zkušenosti s pachovými ohradníky na odpuzení těhotných srn, hledajících místo k slehnutí? Přijde mi to jako dobrý nápad, ale z hlediska potřeb srn mě napadá otázka, jestli je to neuvede do stresu díky tomu, že budou v červnu všude narážet na pachové ohradníky a budou pobíhat od louky k louce s tím, že potřebují porodit srnče….?? To by asi nastalo jen v případě, že by se ohradníky dávaly všude. Vycházím při této otázce z konkrétní situace – v mém okolí vím o šesti loukách, které jsou mezi sebou na pár kilometrů vzdálené, je to asi časově těžké vymezit a konkretizovat situaci dle toho, jak srna potřebuje zrovna odrodit mládě a jestli narazí na tu nebo onu louku s ohradníkem, ale přece jen mě to napadá, když by měla tedy odejít a hledat místo k slehnutí jinde (kde může narazit na ohradník také, protože zemědělec bude sekat třeba hned další den nebo ob den, jelikož má hezké počasí).
Můj záměr byl ten, označit při osobní prohlídce louky případné místo nálezu srnčete, aby ho řidič mohl pak v dostatečné vzdálenosti objet. Žádné přenášení a sahání a riskování potřísnění lidského zápachu na mláděti.

Pěkné dny , s pozdravem Gabriela Rusó

Autor: Václav Sládek | 12.03.2015 20:18
Asi nebylo oco stát.Radek byl rychlejší.

Autor: Martin Skřivánek | 12.03.2015 19:41
by mně zajímalo co na to mohl Proud napsat :-)

Autor: Fesoj | 09.03.2015 21:10
K tomu, co napsal Radek, jen dodávám, že srnčata, zajíčata a další mláďata po narození téměř postrádají tělesný pach, takže přitisknutí se k zemi bez pohybu je v první fázi života celkem dobrá ochrana proti predátorům, navíc srna instinktivně sežere placentu a slíže plodovou vodu, čímž zaručuje mláďatům ještě lepší ochranu před predátory řídícími se čichem. Bohužel na člověka a zemědělskou sklízecí techniku je i matka Příroda krátká...

Autor: prroud | 09.03.2015 18:32

Příspěvěk blokován administrátorem. Pro případné dotazy kontaktujte administrátora na e-mail :-).


Autor: Stanislav Haas | 09.03.2015 17:10
Vážená slečno nebo paní Gabrielo, moc se za úroveň této diskuze omlouvám, mohl bych parafrázovat primátorku Prahy, není to tu samý debl, ale jen jeden :-(. A přitom to bylo tak dobré fórum, i to předešlé.
Má zkušenost: po narození srna se srnčetem po cca hodině velmi pomalu odejde o kus dál, asi kvůli pachu a predátorům. Ale na větší vzdálenost odejde až druhý den ráno. V žádném případě se ale o běh nejedná, je to velmi pomalý přesun. Měl jsem jednu kazatelnu velmi vysokou, díval jsem se do paseky z vrchu a když jsem tam zahlédl rození srnčete, tak jsem tam vyrazil i ráno s kamerou. Pro rypáky podotýkám, že mluvím tak, aby mi tazatelka rozuměla, žádná myslivecká mluva. Ale kdy je schopné opravdu utíkat a již se nekrčí v porostu nevím. To by snad mohli odhadnout ti, co prochází louky před sečením a mají velikost srnčat lépe z blízka v oku.

Autor: Petr Havlín | 08.03.2015 21:09

Příspěvěk blokován administrátorem. Pro případné dotazy kontaktujte administrátora na e-mail :-).


Autor: prroud | 08.03.2015 17:55

Příspěvěk blokován administrátorem. Pro případné dotazy kontaktujte administrátora na e-mail :-).


Autor: Radek Chadim | 08.03.2015 17:51
Pro P a VV: https://www.youtube.com/watch?v=MPEsWO-RSPo :-)

Jinak srnče se postaví na vlastní běhy již poměrně brzo po porodu. Bohužel ještě dlouho se stejně jako mladí zajíci, selata a další zvěř tiskne při nebezpečí k zemi, než by utekla, což se těmto mláďatům často stane osudným zejména při zemědělských pracích.

Autor: Miroslav Štědrý | 08.03.2015 17:17
prroude,proč se asi lidi na něco ptají?moc možností není(1.protože to neví,2.nebo je to prostě zajímá...) osobně jsem viděl srnče pár hodin po narození jak se pohybuje po louce.

Autor: Jaroslav Tatalák | 08.03.2015 17:04
Kdysi dávno jsem měl to štěstí, že jsem kladení srnčete pozoroval z kazatelny ráno po 6 hodině. Bylo to na posečené louce mezi řádky trávy. Po vypuzení srnčete jej srna hned začala olizovat, do půl hodiny srnče stálo na běhách. Tato činnost přilákala volavku, která se snažila dostat k srnčeti. Srna jej však bokem vždy bránila a pohybem se zbavila placenty. To zabavilo volavku a srna se srnčetem zhruba po 40 minutách od porodu pomalu odešla do blízkého lesa.

Autor: ValíkVlastimil | 08.03.2015 16:00

Příspěvěk blokován administrátorem. Pro případné dotazy kontaktujte administrátora na e-mail :-).


Autor: prroud | 08.03.2015 14:07

Příspěvěk blokován administrátorem. Pro případné dotazy kontaktujte administrátora na e-mail :-).


Autor: Gabriela Rusó | 07.03.2015 17:10
Dobrý den,

mám prosím dotaz - kdy je srnče po narození schopné běhat? Jak dlouho trvá, než se postaví na nohy a je schopné utíkat?
A ještě další dotaz - kdy ztrácí srnče instinkt přikrčení se k zemi za účelem maskování?

Děkuji Gabriela Rusó