Změna biotopu u hřivnáčů
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Ramo | 06.04.2015 18:26
Tyto vaše poznatky nejde než 100% potvrdit a naprosto se ztotožňuji s Lubošem O. Kolem baráku a ve městě krotkost a v revíru nejsou na dostřel! :-( Jinak s těma sojkama je to na každém z nás jak k nim přistupuje... Ale jejich hájení je naprostá 3,14čovina!!!!!!!!!!!!!! Lovu
Autor: zutro | 04.04.2015 13:21
Když se ještě mohli lovit havrani,také byli plaší,a jak viděli flintu tak na 150 metrů odemne uletěli.Ve městě chodí havran po chodníku metr od vás.
Autor: Petr Havlín | 04.04.2015 13:10
Pražské parky jsou Hřivnáčů plné.Poslední tři rokym hnízdí na stromě který je přes ulici a tak je mohu krásně pozorovat.Paradox je, že má asi 3m nad nimi hnízdo straka.A podle toho, jak jsou vypasení, tak jim to ve městě svědčí.
Autor: Fesoj | 03.04.2015 21:27
Už před 45 lety mě na mém prvním působišti po škole v kladrubské bažantnici učil starý Zrostlík, že největším plenitelem holubích hnízd je - ač se to běžně neví a nikde neučí - právě sojka. Nevím, které \\\"vemeno z kachny\\\" se přičinilo o její celoroční hájení. Také mi už několikrát zlikvidovala v okolí baráku veškerá hnízda s mláďaty od stehlíků až po kvíčaly. V Kladrubech jsme sojky likvidovali bez milosti a stejně jich neubývalo. Také tvořily podstatnou část potravy našeho výra Kubíka. Chytali jsme je do malých želízek určených pro lov potkanů a ondater. Jako návnadu jsme dávali kousek kukuřičného klasu a železa jsme líčili na posedy, aby se nechytl bažant.
Autor: Stanislav Haas | 03.04.2015 20:51
V areálu nemocnice Benešov jich není dost, ale moc. Z tohoto areálu se rozšířili do okolí, kde hnízdí hlavně na jedlích, u mne na starém cypřiši vyvádějí každý rok, chodí po zahradě jako slepice, jen před jezevčíkem neradi vzlétnou. Po současném větrném počasí jsem už našel vypadlé jedno vajíčko z hnízda. Jen se divím, že jim nevadí množství koček, nakonec i pernaté škodné se v zahradách objevuje dost. Podle jedné studie se jedná o expanzi hřivnáčů ze západoevropských měst směrem na východ, asi se nejedná urbanizaci naší populace.
Autor: Lubos O. | 03.04.2015 20:36
Tyto poznatky mohu jen potvrdit,pozoruji to už 10 až 15 let a na jiný důvod nežli predační tlak / hlavně jestřáb/ jsem nepřišel. V městských parcích , sídlištích a v okolí nemocnic /př.Benešov/ je jich poměrně dost. Zde nechají dojít na pár metrů, ale
jak odlétnou do polí, jejich úniková vzdálenost je 150 až 200 metrů. Doma,přesněji u
sousedů na lípě hnízdí už cca 5 let. Každý rok se u mne také jednou až dvakrát ukáže doupňák, chvilku polétá s těmi mými \"letadýlky\" /pošťáky/ a zase odletí. Loni mi tam
přilétlo čerstvě vylétlé holoubě doupňáka a dokonce přespalo na výtetě. Nechalo dojít
tak do 3 metrů , ale vždy se vrátilo.Druhý den ráno odlétlo.
Jinak ani ve městech to hřivnáči nemají úplně jednoduché, straky a už i sojky dokážou
jejich hnízda a i poměrně velká holoubata zlikvidovat. K lesu mám cca 1 km a loni
mi sojka na tůji / 15 m výška/ vybrala kosáky i zvonky. Zcela cíleně prohledávají
strom od stromu a hledají hnízda drobných pěvců.
jak odlétnou do polí, jejich úniková vzdálenost je 150 až 200 metrů. Doma,přesněji u
sousedů na lípě hnízdí už cca 5 let. Každý rok se u mne také jednou až dvakrát ukáže doupňák, chvilku polétá s těmi mými \"letadýlky\" /pošťáky/ a zase odletí. Loni mi tam
přilétlo čerstvě vylétlé holoubě doupňáka a dokonce přespalo na výtetě. Nechalo dojít
tak do 3 metrů , ale vždy se vrátilo.Druhý den ráno odlétlo.
Jinak ani ve městech to hřivnáči nemají úplně jednoduché, straky a už i sojky dokážou
jejich hnízda a i poměrně velká holoubata zlikvidovat. K lesu mám cca 1 km a loni
mi sojka na tůji / 15 m výška/ vybrala kosáky i zvonky. Zcela cíleně prohledávají
strom od stromu a hledají hnízda drobných pěvců.
Autor: Děda z lesa | 03.04.2015 14:39
Učebnicovou ukázkou jsou lázeňské parky, konkrétně ve Františkových lázních.
Zde ztratili plachost nejen hřivnáči, ale veškeré ptactvo.
V parku nelze psát ani SMS zprávu bez toho, aby vám po mobilu neposkakovaly sýkorky v domnění, že je chcete krmit.
Zde ztratili plachost nejen hřivnáči, ale veškeré ptactvo.
V parku nelze psát ani SMS zprávu bez toho, aby vám po mobilu neposkakovaly sýkorky v domnění, že je chcete krmit.
Autor: Fesoj | 03.04.2015 14:15
Taky jste si všimli, že v posledních letech se stále víc hřivnáčů přesunuje do měst a obcí, ztrácí plachost a žije v bezprostřední blízkosti člověka ? Někdy mi to připadá, že příčinou tohoto jednání je ochrana před predátory, zejména jestřábem. Když jsem vloni sestoval s vnoučkem vlakem do Roudné, pozoroval jsem v parku u Wilsoňáku větší množství hřivnáčů nezi zdivočelými domácími holuby. Já bydlím malý kousek od lesa, před stavením mám mohutný dub, za barákem letitou lípu. Jde o solitérní stromy. A na každám z nich vloni zahnízdil pár hřivnáčů, ač to mají do lesa co by kamenem dohodil. V úterý odpoledne, když začal roztávat ráno napadlý sníh, jsem na holém plácku v areálu trutnovské nemocnice rovněž pozoroval hřivnáče, hledajícího nějakou potravu a ignorujícího přítomnost lidí. A co je na tom nejzajímavější - hřivnáč, který je lovným ptákem, se \"tlačí\" do blízkosti člověka, zatímco u hrdličky divoké, kterou nikdo neloví, jsem nikdy žádnou ztrátu plachosti nezaznamenal.