Dnes je 20.10. 2018. Slunce výchází v 7:26 a západá v 17:56 | Měsíc výchází v 16:42 a západá v 2:17

Zajíc polní (ssp. pospolitý-))



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Karel Zvářal | 05.01.2016 16:14
Chvíli jsem to nechal ležet, ale odezva na poznatek adjunkta byla minimální, jen Rámo něco napsal. Myslím tím pozorování 50-ti zajíců z vlaku. I celkově diskuse v poslední době nějak vázne. Prošel jsem archiv a toto téma jsem tam k úžasu nenašel, ač to byla ještě celkem nedávno hlavní lovná zvěř.
Jezdil jsem často za sovkami na Hanó a to místo s abnormální denzitou je tradiční. Je to přesně v půli cesty z Hulína na Přerov. Dělají tam vojtěšku, ve které ty zajochy celý podzim a zimu obdivuju. Až se nechce věřit, že jsou živí, jen balabány - ale občas se nějaký pohne-). Zatímco v okolních honitbách je stav cca řádově nižší, tady se jim evidentně daří. Nikdy jsem tam přitom nenašel žádného sraženého na cestě. Ani místní myslivci mě nepoctili kontrolou papírů a kufru auta... jsou nějak v klidu, ale o škodnou se starají vzorně. Nikdy mi tam liška na vábení nepřišla, ani zaskolení jsem nezaslechl. Toulaví psi, kočky rovněž nula. Takže jak vidno, i v dnešní době lze dlouhodobě udržet vysoké stavy při dobrém managementu. Je tam plánovaná dálnice, zatím tam končí, tak jsem zvědav, až se nový úsek zprovozní. Co je na tom místě zajímavé, že se zajíci po seči opět stáhnou zpět na vojtěšku, něco je později i v okolních ozimech, takže celé to vytváří dojem zaječího safari. Opravdu obdivuhodná práce s udržením stavů, v našich poměrech vzácně vídaná.

Autor: Zdeněk Šváb | 06.01.2016 07:31
Mezi Hulínem a Přerovem obec Břest. Z Břestu do Horní Moštěnice cca 7km. Na tomto úseku za rok sraženo řes 50 - padesát - zajíců. Nejde o dálnici. Těch 50 zajíců leželo na komunikaci, co bylo v příkopech a \"dále\" nikdo nespočítá. Odpolechnuto od kolegy sokolníka, co trasu denně projíždí.

Autor: Jan Slavětínský | 06.01.2016 07:47
U nás je každý zajíc ,který se dožije podzima hrdina, který si zaslouží metál,jelikož přežil trojí ofenzívu senosečí do bioplynky,nespočet postřiků a orby.Unikat dnešní mechanizaci,která jezdí 40 po polích , s patnáctimetrovým záběrem ,po které v poli nezůstane téměř nic živého, rojnicím černé a jiné škodné a přežije, každému takovému zajíci smekám...
Při dnešní hospodářské politice, vztahu k vlastnictví půdy atd.je útopií myslet si, že zemědělec změní svůj pojstoj k hospodaření,k dotacím a zželí se mu nějakého zajíce nebo si vyslechne myslivce a vyjde jim vstříc..Ano, když je sám myslivec a může si rozhodovat na svém, tak snad.
Doba se mění a ty časy, na které vzpomínají pamětníci, ty jsou pryč a nikdy se už nevrátí. Spíš máte šanci chránit žáby,u nichž máte někde dovolání ,jsou na jiné příčce pomyslného ochranářského žebříčku , dokonce s nově udělanou dopravní značkou....Třeba to vidím šedě, ale nějaký pátek už myslivost dělám a různé snahy a aktivity v těchto směrech máme ve sdružení za sebou,jak v dobách před revolucí, tak po.

Autor: Zdeněk Ondruch | 06.01.2016 08:24
Chlapi, ale pozor. Hulín ani Břest letos zajíce nelovil, tak jako spousta honiteb okresu Kroměříž. Tak jako se ztratil zajíc, tak to během pár let bude i se srnčím. ANO nebude líp. Lovu Lesu Z

Autor: Karel Zvářal | 06.01.2016 10:42
Tak dobře, rychlostní, ale katí se tam stovkou... ten pravidelný sběr sokolníkem vysvětluje \"absenci\" mnou neviděných padlin, poněvadž vyrážím do polí navečer. Asi to sbírají i na těch okreskách, protože ani tam je nevídám. A to se vracívám po půlnoci a k ránu, kdy by tam nějaká mohla po noci ležet. Jinde jsou zalisované do osfaltu. Jo, sám jsem poblíž dvakrát srazil půláka a dal sousedům, sraženou srnu hlásím... Na každý pád je to vcelku unikátní lokalita, která mnohonásobně převyšuje počty na okolních pícninách.
Narozdíl od J. Slavětínského si nemyslím, že líp už nebude. Mechanizace a složení porostů se nezmění, ale za obnovu mezí stojí zabojovat, ten zajoch moc nepotřebuje. Už to nebudou výřady přes sto kusů, ale třeba u Omara nachovají slušné počty a přitom ve dne by člověk řekl, že je tam prd. V tomto směru má u mne obrovké mínus MŽP, jsou de facto úplně zbyteční. Pokud ty zamýšlené změny se nestanou součástí zákona a vše bude založeno na dobrovolnosti, tak opravdu nebude vzácností na výřadu víc lišek jak zajíců. Mně šlo o to, vyvolat debatu na téma zajíc-liška ve vztahu k výši predace. Zda si též mylíte, že liška má na svědomí cca 70% přírustku zajíců, jak uvádí německé studie. Protože je hodně chlapů, kteří nenorují, tak kdyby zkusmo dali fotopast k noře, kolik té drobné (mimo alibistických hrabošů) liška nanosí.

Autor: Pavel Černý | 06.01.2016 11:07
Souhlasím s Honzou a jen doplním, že zajícům dnes (a v takových letech, jako byl ten loňský zvlášť) na většině území chybí voda. Zaječky ztrácí mléko. Pro dokreslení jeden čerstvý příklad:
Byl jsem vloni na třech honech u Matěje. Lovil se převážně kohout a lišky. Na jednom honě pak zajíci do tomboly ve dvou lečích. První leč klasická bída - 2 kusy, podle Strohova znaku starší osmi měsíců. Druhá leč pak v téměř dokonale oploceném jabloňovém sadu, kde bylo na větvích až k zemi ještě 5. prosince stále dost jablek. A světe div se! Uloveno 18 zajíců, z toho 13(!!!) mladých do osmi měsíců. Co tam bylo jinak: méně chemie (nebo alespoň jiná), rozmanitý bylinný podrost, kryt - a tím horší možnosti lovu pro škodnou (zvláště pernatou - liška se tam bez problémů dostane a ještě může nahnat zajíce k plotu), a v jablkách je celé léto dostatek vody. V polích v létě z přírůstku nepřežije téměř nic, když jsme mívali na prvních listopadových honech tak 35% mladých, říkali jsme, že to nevypadá špatně. Ale tady to bylo úplně o něčem jiném. Další hon se lovil kohout ve višňovém sadu, kde dužnaté krmivo chybělo - a nevyběhl ani jeden zajíc.

Autor: Václav Sládek | 06.01.2016 11:36
Také suohlas s Hozou.Máme v revíru hodně souvislých TTP a zajíců minimum prochází nám černá z \\\\\\\"klidových\\\\\\\" lesů okolo Orlické přehrady navazující na okolních komplexy lesů.Dříve jsem hodně noroval jak liščata přes zimu dospělé po vynorovaných přišli jiné z lesů.Mladí na to s..vítěj.Pár zajíců máme ale je to živoření.Zapoměl jsem na jezevce a narůstající stav krkavců.

Autor: Jan Slavětínský | 06.01.2016 12:21
Dá se říci, že je asi naše honitba svým rázem krajiny a biotopem docela v pohodě a možná ,že se podobá modelu co vzpomíná kolega Zvářal. Pole a louky jsou pod kopci protkány mezema s trním, různými sady, zahradami,záhumenkami, jezedácká pole nejsou žádné ruské celiny,které do večera nepřejdeš, ale jsou to v celku normální plochy s různorodou kulturou. Možná 2/3 ploch jsou třikrát do roka sečené a v takových ročních obdobích, že zvěř na nich dostává zabrat. Pole máme po nejdelší hranici honitby lemované přehradou, do které po každých možná 200 metrech přitéká nějaký potok. Dá se říci , \\\"být zajícem, asi bych si jinou honitbu nepřál\\\".. Teoreticky by tu bylo vše. Jenže zajíce nět...
Lovíme černou, věnujeme se škodné i té toulavé, na krkavce se díváme...Po revoluci jsem věřil ve změnu hospodaření, v soukromníčky a různorodost ploch, v méně chemie...Víte co vůbec dnes používají jezedáci za jedy? Co to je za svinstva? Doporučuji si někdy přečíst charakteristiku některých postřiků a příbalových letáků k tomu. Divím se, že nám to nesežere i gumovky. A ti jezevci s tím smradlavým soudkem po těch polích jezdí pořád, od jara do podzimu. Už tam nevidíte ani myš. Souhlasím se Zdeňkem, teď je na řadě srnčí. Před čtyřmi roky bylo v tlupách např.50 kusů, dnes jich je tam na poli sedm! Já jsem přesvědčený ,že největší podíl na stavech zvěře má zemědělec a potom teprve až jak vyjde rok + další věci.

Autor: Karel Zvářal | 06.01.2016 14:22
Jetoták jetoták - to jsem převzal od pozitivního kamaráda, který nikdy neodporoval. Souhlas s vlivem zemědělců. Jako sopláň jsem na hraně pole-louka zpozoroval divoce se vlnící trávu. Přijdu blíž a beru do ruky dohasínající bažantí kuře. Byl začátek září, pole posypali nějakým ledkem... stačí sezobnout pár granulek a kurovití končí... A to byl konec šedesátých let, kdy intenzifikace nebyla ještě ani v plenkách. Pozdější dávky hnojiv a pesticidů dvoj i trojnásobně překračovaly doporučené dávky. Ti tupouni valili dráslo i do půdy, která ho měla nadbytek...
ALE !: naproti okna mám zatravněný nehnojený kopec, dříve obsypaný zajochy, králíky i pernatou. Dnes je tam prt, resp. poslední 1-2 mohykáni zajocha, jinak 0. Takže v té chemizaci to jenom nebude. Stojím si za tím, že predace stojí za vymizením drobné na mnohých vhodných lokalitách.
No, a když tedy, Honzo, zajíce nemáte, tak to jako vůbec?? Zkoušeli jste někdy zazvěřovat, nebo si říkáte, že je to drahý krmení škodné? Protože na té Hané se také fest chemizuje, a kromě toho Vlkoše mají dosti zajíců i např. u Němčic nad Hanou. Tam mají cca 3 km mezí a je to znát. Vysazovali koroptve, dospělá se uživí, ale protože hmyz veškerý žádný, tak kuřátka nepřežijí. Ovšem zajícům tyto spíše zaplevelené jak zatravněné \"biopásy\" stačí. Vemte si ten (pro mne úžasný) příklad vysoké na výsypkách v severních Čechách - samý pýr a stařina. Žádné sady, dužnatá krmiva apod.! Mufloni jsou stejně jako zajíci stepní zvěří, nenáročnou na kvalitě píce a množství vody. No a za sebe (jakožto neortodoxní) bych krkavce zařadil do stejného režimu jako šedivku a straku. Dávno nejsou vzácní a ohrožení. Dnes oni ohrožují slabší...

Autor: strejda zajíc | 06.01.2016 15:39
Souhrn všech negativních vlivů,i nevýrazných,pokud jsou o samotě,a je to tady!Kapka ke kapce a i ta sengrubna přeteče.

Autor: Ron Gordon | 06.01.2016 19:34
Takže Karle, slovo do pranice - predace. Je samozřejmé, že predátoři nějaký podíl na úbytku drobné mají, ale vysvětli mi, proč příměstské honitby kolem Ostravy drobnou mají, když všeobecně se ví, že kuna je ve městě na každém kroku, lišky se tam stahuji také a drobná je. Objekt Biocelu v Paskově, zajíci bažanti dokonce i koroptve a v noci tam kuny pobíhají jak na běžícím pásu, lišky jsou tam taktéž. Takže proč ? Před pár lety byl syn s kamarády norovat lišťata, někde v enklávě u Váhu a když mi pak líčil, že na každém kroku z pod nohou vyskakovali zajíci a vylétávali bažanti a při tom tam byla liští nora co kousek tak také to nechápu. Úbytek srnčího jak zde čtu je u nás taktéž znatelný a to se již loví minimum srn a srnčat.Není se však čemu divit, ječné strniště, kde vycházelo patnáct kusů srnčího a paběrkovalo na výtrusu a plevelných rostlinách zemědělec jednoduše před orbou zdesikoval, ale to srnčí tam chodilo do doby než to zaoral, takže určitě pobralo \"vitamíny \" na zimu. Já se vůbec divím, že ještě nějaká zvěř na polích je, když není týdne, aby se něco nestříkalo. A pak že zvěřina je zdravá ! Jak píše strejda, ono se to sbírá a zřejmě nebude dlouho trvat než to přeteče.

Autor: Stanislav Haas | 06.01.2016 19:44
Okolo dálnice u Průhonic /zóna Čestlice/ bylo a snad i ještě je zajíců \"hafo\", ale vysvětlují to tím, že když už uloví prase, tak je to velký svátek. Jinými slovy říkají, že na drobnou je nejhorší predátor černá.

Autor: Radek Chadim | 06.01.2016 20:27
Letos jsem si nad zajícema lámal hlavu více než kdykoliv předtím, protože jsem se zůčastnil dvou až neuvěřitelných honů v honitbě v Moravci na Vysočině, kde se ulovilo na jednom 49 a na druhém 20 zajíců, poté člověk jde na hon u nás a uloví se dva zající. Pak si musí člověk položit otázku, jak je to možné. Možné je to proto, že oni ty podmínky na to mají a ještě se sakra starají, aby měli ty zajíce, zatímco u nás ty podmínky taky nejsou marné - ale jen na první pohled, ale boj s ostatními faktory se nedá vyhrát.
Když porovnám tu jejich honitbu s tou naší, tak tam mají mraky rybníků s přilehlými porosty - rákosiny a různé šouší, kolem malé lesíky, poměrně i dost pastvin, na polích řepka, obilí, zoráno - hony tam probíhají tak, že se prohání ty kraje těch rybníků a postupuje se od rybníku k rybníku. K mému údivu se honily i ty okraje rybníků, kde po pár metrech byly hned pastviny - nečekal jsem, že tam nějaká zvěř bude, protože dobytek se pásl nedaleko, ale těch zajíců a bažantů i v těchto pro mě nicmoc podmínkách bylo opravdu hodně. Větší souvislejší les v honitbě přímo nemají, a divočáků naloví v řádu jenotek kusů, proto se patrně budou mnohem více a hlavně důsledněji věnovat škodné zvěři, protože tam to má ještě smysl. Nevím, jak jsou na tom jejich sousedi, ale řekl bych, že nějaký ten zajíc se tam taky naloví. Chemizace a mechanizace v zemědělství tam bude asi stejná jako všude jinde - takže pohroma pro všechno živé, co nemá dost rozumu, aby uteklo.
A když konečně porovnám s tou naší honitbou, tak zjistím, že stav krajiny je u nás mnohem větší katastrofa, než jsem si vůbec myslel. Naše honitba je taky poměrně krásná, ale... na prvním pohled hned je rozdíl v tom, že je krásná jen ostrůvkovitě - prostě někde je kvalitních ploch poměrně dost, ale pak dva kilometry jen pole, nevlidný les plný škodné nebo napůl rozorané cesty, což vede podle mého názoru ke koncentraci zvěře, která je více náchylná na nemoci, predátoři toho taky moc nenaběhají při shánění potravy, stačí jim projít dvě meze a mají ty kvalitní úkrytové plochy zmáklé, a při takové dlouhodobé koncentraci zvěře pak stačí i poměrně nevýznamný faktor, aby populaci v daném místě velice rychle zlikvidoval. Druhá věc na co člověk narazí a nakousl to tady Pavel Ćerný, tak problém naší honitby a nejen té je voda - a v roce 2015 se to ukázalo naplno. U nás nemáme jediný rybník v honitbě, jeden zarostlý 10x5 m je na kraji vesnice, jedna hasičská nádrž je v dědině a pak jeden 20x20 m rybník betonový na kraji dědiny, jediný rybník skutečně v honitbě je dlouhodobě vypuštěný. Jinak na 1260 ha honitby tečou v podstatě jen 4 potoky, jeden je při delším suchu vyschlej rychle, druhej potok se brzy spojuje s kanalizací z dědiny, takže poživatelnou vodu má tak 2 kilometry, třetí potok letos taky vyschl a voda v korytě byla až v místech kde vtéká do lesa, poslední potok je ze 3/4 v melioraci, vyteká na louce 300 m a šup do lesa, letos taky brzo vyschlej. Pár několikasetmetrových potoků jsou v okrajových lesích, ale v centrální polní části honitby jsou skutečně jen ty 4. To je na výše uvedenou výměru vše, když pominu jednu hraniční řeku střední velikosti a jeden větší hraniční potok tekoucí do té řeky, po celý rok s vodu, a dále jeden hraniční menší potok, ve kterém je vody taky málo. Ale tyto celoroční vodní plochy jsou od některých míst honitby na kilometry daleko, letos bylo takové sucho, že vyschly i všechny mokré fleky na polích, co se kvůli vlhku i několik let neobělávali. Nedostatek vody se letos projevil na drobné zvěři, protože zajíců vidět velice málo i v nadějných místech honitby, bažanti nejsou oproti předchozím rokům vidět skoro vůbec. Když jsem to tak sledoval během roku, tak se ten nedostatek projevil i na divočácích, kteří jednak po celé leto cestovali asi z hodně velké dálky, kde voda byla, nebo se sdržovali blízko vody, i když to bylo daleko od lesa a na méně klidných místech místo polehávání v kukuřici nebo řepce jako v předchozích letech.

Autor: Karel Zvářal | 06.01.2016 20:40
Chlapi, já spíš čekám, kdy přeteče vaše (naše) trpělivost a bouchnem pěstí... Áno, černí rytíři svou početností, a zejména celkovou hmotností, předčí všechny ostatní predátory. Když jim stojí zato buchtovat půlmetru z pod kořenů myšice a zimující žáby, tak hnízdo bažanta, jeřábka, srnče či zajíče neobejdou. To za prvé. V těch příměstských oblastech (podnicích) je větší klid, než na tom poli! A co je velmi důležité - neloví se tam, a snad ani nepytlačí. Před cca měsícem jsem byl svědkem brokové rány na hraně města za téměř úplné tmy, nejspíše na zajíce, možná zahřadovaného bažanta. Dnes tam zvěře není zdaleka tolik, jak ještě před pár lety. Ránu jsem nahlásil, i směr odchodu tří výrostků. Kuna i liška jsou teritoriální, nemůže se stát, že podnik navštíví současně 20 lišek, jak je tomu u černé. A to, že tam ta dospělá zvěř je (STAŽENÁ), neznamená, že se i úspěšně množí!!! Mohou tam leta přežívat dospělé kusy, na které kuna ani liška nemá. Ani pochop, ani výr se tam nevyskytuje, protože i pernatá si vezme svůj díl. A to Pováží? Je rozdíl zplanýrovaná přehledná placka ozimu, kde je zajocha vidět jak pěst na oko na sto honů, a vedle toho zarostlá nepřehledná divočina, kde všichni predátoři mají sníženou šanci najít všechna mláďata. A já, na rozdíl od vás, nemám o srnčí strach. Když přežila do dnešních dnů, už nic horšího ji potkat nemůže. I ty pesticidy jsou selektivnější, ne takový svinstva z dob prvních postřiků. Myslivosti zdar!

Autor: Radek Chadim | 06.01.2016 20:43
O zemědělství se nemá cenu podrobněji rozepisovat, to bude stejná hrůza asi všude.
Mnohem zajímavější bude porovnání s ohledem na přístup k dané věci. V Moravci na honě se jedna prořezávka tak 30ti letého lesa, přes kterou člověk stěží prolezl jednou, hoblovala 3x, protože v ní byla liška. Musel bych asi dlouho hledat takovýto přístup v našem okolí, poctivě škodnou v naší a sousedních honitbách loví jen pár jedinců, kteří i když naloví hodně, tak většinou koncentrovaně na jednom místě, ale tlak na škodnou musí být celoplošný a maximálně intenzivní, jinak to nemá smysl. V naší honitbě se uloví kolem 15ti lišek ročně a poslední roky 70-80 divočáků, ale když u sousedů v lese se na lišky většinou jen dívají případně se nějaká uloví na společném lovu, a divočáků uloví na stejné výměře jako je naše honitba (ve dvou sousedních honitbách) přibližně stejně jako mi, tak naše snaha, ať už z hlediska loveckého tlaku na predátory nebo z hlediska škod v zemědělství, je bez většího efektu, protože množírny škodné a černé nás stále velice dobře zásobují. Dříve se v naší honitbě taky lovívalo desítky/stovky zajíců, jenže z vyprávění vím, že ten přístup ke škodné byl zcela jiný - děda když šel na procházku se psem, tak nikdy nešel bez flinty, a nikdy nepřišel z prázdnou - a ta plná nebo neprázdná :-) byla většinou škodná, čím zahnutější zobák to mělo, tím to nesl s větší hrdostí. Výsledek byl ten, že žádný dravý druh nevyhynul, a ty nedravé druhy byly v životaschopném počtu, což zajíc už dnes skoro není. Dnes je té dřívější škodné mnohem více početně, ale také hlavně druhově - výři, krkavci, čápi, motáci, další sovi a nevím co ještě, to ještě za mých mladých let, a to nejsem nikterak stár :-), bývali vzácni tvorové a když jsme o výskytu nějakého takové druhu náhodou v mládí věděli, tak jsme je s obdivem chodili pozorovat - dnes pozorují ony druhy na každém kroku mě, jestli už to nemám za pár, že by si třeba trošku zobly :-).
Dalším faktorem je doprava, ta se za posledních 20 let jistě zdesetinásobila, možná i hůř, ta toho pobije, to žádný z nás nikdy nenalovil a ani nikdy nenaloví.
Sečteno podtrženo, s drobnou zvěří to vypadá tak jak to vypadá, protože negativní vlivy výrazně převyšují ty pozitivní (ale divočáci se na to budou dívat jinak :-)). Situace není zcela ztracená, ovšem cesta k nápravě je a bude velice obtížná.

Autor: Čestmír Kunetka | 06.01.2016 21:41
Chlapi, nevím jak u vás, ale u nás jsem neviděl pole s hlubokou orbou ani nepamatuji. Po sklizni postříkané močůvkou a podiskováno. Zajíc potřebuje hroudu aby se měl kde schovat, a to nejen před predátorem. Na takovém poli je jak na dlani. Navíc se z nočního tvora stal denní štvanec. Dnes je móda, že i na vesnicích chodí lidé venčit své pejsky do polí a luk a samozřejmě bez vodítka a bez výcviku.
Navíc se dnes na predačním tlaku podílí nejen výr, černá, auta na silnici, ale i čáp, volavka všichni krkavcovití. Letos na jaře jsem pozoroval tři straky jak poskakují na poli stále dokola. Šel jsem se podívat a malý zajíček s vyklovanými světly a ještě žil. Čápům se neustále staví hnízda ale nikdo nepřemýšlí nad tím, že mladé musí něčím nakrmit. Mokřady vysušené, potoky vyschlé a tak jim zbývají jen ti zajíčci a bažantí kuřata, stejně tak volavkám.
Souhlasím s Pavlem Černým že zaječkám chybí voda. Zajíc je teritoriální a to jeho teritorium není zas tak velké. Ten si nezaběhne 2 km k řece se napít. A řeknu vám že loni bylo hodné málo dnů kdy byla ráno rosa.
No a když vezmeme v ůvahu že k úspěšné reprodukci by početní stav zajíce neměl klesnout pod 30 jedinců na 100 hektarů, pak dva tři jedinci se na těch 100 ha nemusí ani potkat.

Autor: adjunkt | 06.01.2016 22:00
Na zajíce jsem si za svoji poměrně krátkou dobu působnosti ještě nestihl udělat přesně svůj názor, ale zatím ve mně převažuje ta myšlenka, že větší procento zastupuje právě to zemědělství. Už jsem tu dřív uváděl můj zážitek, když jsem na jaře u nás na malém ladem nechám poli viděl 15 zajíců!!! Na naše poměry, kdy kolikrát nevidím ani jednoho tak to bylo nevídané. Důvod? Prostý, pestrá paleta trav a bylin bez jakékoliv chemizace. Na poli se zároveň vytvořili i dobré krytové podmínky.
Teď k té černé a škodné. U nás se loví na necelých 600 ha přes 50 kusů černé ročně a kolem 20 lišek. Ale zajíce stále máme a to se nám pohybuje černá skoro po celé honitbě.Čím to? Máme výhodu, že nám tam nevede rušná silnice, jarní seče nás až tak neohrozí. Na druhou stranu se u nás loví těžko škodná. Nebudu nic nalhávat, lišek je u nás mrak, ale jak je lovit? V lese se na ně dostanem jen těžko a v norách zas tak často nebývají, proč taky? Když můžou využít náletů kde je jim skoro líp. A to lišky nejsou zdaleka jediné nebezpečí. Neříkám že máme zajíců hodně, ale stále se u nás drží. 30. prosince jsme se šli ve třech projít na dvě h na zajíce. Za takovou krátkou chvilku jsme si jich 7 vyšlápli na kraji houštin a v náletech. Všude okolo velká aktivita od prasata mimochodem. Nechci tu šířit nějaké dedukce, spíš jsem chtěl jen dodat pár poznámek a jak říkám, ještě nemám úplně stanovený svůj vlastní názor na to, co je největší problém.
O srnčí u nás strach nemám, pár vrásek mi dělá papilomatóza, ale nějakého úbytku jsem si rozhodně nevšiml. Ale co se změnilo, tak je chování zvěře u nás. Jako malý si pamatuji jak na louce, kde teď vídám sotva dva kusy, chodívalo za večer 15 i více kusů. U nás je to ale dané rozdílným pěstovaním lesa, kde se dřív vysazovali stromky a byly houštinky jedna jako druhá, tak teď je hustá sít smrkových náletů. Vše na jaře podroste bujnou vegetací, zaroste to maliníkem, ostružiníkem a ta zvěř se celý den klidně nemusí hnout z místa. Až v zimě se teprve ukáže počet zvěře co u nás je. Ani na okolních honitbách jsem nezaznamenal úbytek, ale to je čistě subjektivní pozorování. Jediné co mě občas zaráží, že se srnčí loví dál v místech, kde se jarní seče postarají o roční odstřel za myslivce. Adjunkt

Autor: Radek Chadim | 06.01.2016 23:00
Adjunkte, a jsme u toho přístupu :-) - jsou zalezlé v norách, a to ještě málo, pak jsou zalezlé v houštinách, kde se na ně člověk nedostane... a proto většina myslivců sedí v dřevěnejch boudách u hromad bůhví čeho a číhá na divočáky. Dříve se častěji obeznávalo, kde jaká liška chodí, kde je jaká nora obsazená a čím, jak se na něco přišlo, hned se to jelo vynorovat, vykopat, čekávalo se u nory na lišku atd. Dnes už se raději prohlásí, že to nejde, a že to nemá cenu, navíc liška se nedá sežrat - hledají se důvody, proč to nejde a proč raději jednodušeji nejít na divočáky (a to ještě s dodatkem: ti udělají víc škody než lišky). V té souvislosti jsem si vzpomněl na jednu nedávnou příhodu. Před Vánoci jsem byl na naháňce a když jsme se po jedné leči vraceli, přišla řeč na výkup kožešin - za jakou cenu, co a jak. Šel s námi i jeden zkušenější myslivec (doufám, že sem nechodí :-)), co říkal, jak to dělali dříve: jak tahali vlečky kolem lesa až k újedi, kterou samozřejmě měli nahazenou v nějaké zakopané rouře, nebo přivázanou ke stromu, aby ju škodná hned neodnesla, kde tu újeď shaněli a co na ni dávali, jak se střídali na čekané, když tam měli obeznáno pravidelnou navštěvovanost,... prostě gryfy jak na to jak z učebnice myslivosti. Já jsem si říkal, kdo by dneska takhle blbnul kvůli lišce, takovej člověk v dnešní době by byl v průměrně české honitbě orientované na černou těžkej exot. V dřívějších dobách se tomu věnovalo hafo lovců kvůli té kožešině, kterou pak prodali a byla z toho nějaká kačka navíc, a taky díky tomu, že bylo asi míň divočáků, tak bylo i míň loveckých příležitostí, tak se více věnovalo lovu škodné.

Autor: Karel Zvářal | 06.01.2016 23:14
Na tu potřebu vody mám jiný názor. Její největší nedostatek je po žních, kdy podiskují pole a sejí: hlína, samá hlína. V tu dobu není jediná snítka vegetace. Rosa se nemá na čem vytvořit, ze zvlhlčené hroudy se zajíc nenapije. Na pár místech v ten čas rozváží řepu a během pár dní zmizí, zbydou jen vydupaná kola. Ve většině honiteb valí řepu v zimě, kdy potřeba vody není vysoká, zaječky nelaktují, navíc je jinovatka, sníh, ozimy vylezlé... či-li přesně naopak, jak by se měla řepa dávat! Nikdo jste nezareagoval na ty výsypky s muflony a jeleny-(. Tam také potůčky nejsou, přesto populace dlouhodobě prosperuje. Proč asi?: Stálý bylinný pokryv, ze kterého zvěř kryje nejvíce potřebu vody, na rostlinách se tvoří i rosa. Vemte si hraboše. Ten je uvázaný na pár metrech čtverečních, laktuje od dubna do září a stačí mu voda z vegetace, event. rosa. Ten zajíc je na tom podobně, jen ten zk...ý čas po žních (podmítky, setí). Dříve jsem hafo zajíců zvedl při kraji lesa, kde má trávu, ostružiní, pupeny... dnes je tam zajíců tak desetina. Důvod? Prasata, lišky, kuny, káně v počtech, které před 40-50 lety byly nemyslitelné!
A s tou hlubokou orbou to myslíte vážně? Není lepší pás stařiny, nebo do jara nechané strnisko? Právě přílišný pohyb v polích, neustálé obracení půdy, monokultury řepky a kukuřice, to vše vyhání z polí život. Ti zajíci pod Přerovem, o kterých píšu, se drží trvale kolem vojtěšky, nebo přímo v ní. Ta je nutričně dokonalá, vodu vytáhne i z velké hloubky. Takže kde můžete, valte na políčka záhon vojtěšky.

Autor: Tomáš ČENĚK | 07.01.2016 17:10
Přidám něco o srnčí zvěři - ještě nedávno naše ZD neinvestovalo mnoho do techniky a používali tu starší. Chlapi z okolních honiteb nám záviděli, co se na podzim objevovalo za početné tlupy srnčí zvěře na polích. Dnes už mají naši zemědělci stroje nové a další si najímají. A sousedi už nám nemají co závidět. Rychlé sečení travin, po sklizení polí okamžitá orba a následné setí ozimů nebo v lepším případě meziplodin. Jeden den \"dožínky\", druhý den zoráno, třetí zaseto. S tím sečením travin - dávají nám vědět, kdy sekačky vyrazí, ale někdy se na danou louku dostanou až další den, jindy (třeba kvůli počasí) až za pár dnů a pak je posečená louka hotové bojiště plné \"padlých\". Když se zadaří a posečou tak, jak nahlásili, tak mi večer před sečením louku projdeme se psy a umístíme plašáky (často používáme hliníkové pekáčky od plněných buchet uvázané provázkem na klacku). Druhý večer jsou na posečené louce vidět místo smutných hledajících srn ty šťastné i s potomky. Bojím se pomyslet na to, až i u nás budou pěstovat žito pro bioplynku, z tak vysokého porostu před rychlou sekačkou neutečou ani dospělé kusy.

Autor: Ramo | 07.01.2016 17:38
Tak sem tu diskuzi ani nedočetl do konce a zaráží mně několik řešitelných věcí nad kterými tu většina naříká...
NENÍ VODA - řešení - udělejte si napaječky a vodu tam co 2-3 týdny vozte!!!! U nás má každý svoji a za tu zodpovídá a všichni (rozumně) \"kontrolují\" všechny stylem Franto šel jsem okolo a dochází ti, nebo nemáš tam vodu! A hlavně loni to své plody neslo. A jestli mi bude někdo tvrdit, že zajíci stačí rosa a z napaječky se nenapije, mám několik fotek od zvonků, kosů, přes bažanta, kunu až po zajíce!!!
PREDACE ČERNÉ - jediné řešení - lov! :-)) Jsme velmi příměstská honitba bez jakéhokoliv lesa (jedni přímí sousedi mají menší \"les\" na hranici) a v polích na možná 1/2 z celkových cca 700ha lovíme MAX do (snad rekord) 18-20? prasat.
NENÍ KRYTINA (respektive když je na poli strniště např.) - řešení - udělali jsme za přispění města větrolam v délce několika km. A viděli by jste jak si v něm (kromě stromů) příroda sama s travním porostem poradila!!! Jinak máme naštěstí mezí, různých hrází, sadů a ploch zarostlých divokou travou zatím docela dost.
ŠKODNÁ - řešení - nadstandardní :-) \"péče\"!!!

Autor: Jan Slavětínský | 08.01.2016 07:59
Jako sdružení jsme před časem dali pár nalezených uhynulých zajíců z honitby na veterinu k vyšetření. Ty protokoly bych našel. V podstatě otrava. Odborně popsaný patologický posudek, mnohonásobně překročené limity svinstev v orgánech (játra,slezina)...
Jednou jsem o věci mluvil s doc.MvDr Bukovjanem, je to chlap od nás z okresu, vídáme se na různých akcích a zkouškách. Problémem zajíců se sám zabýval. Zajíc na své tělo-srst, nasbírá daleko víc pesticidů a těch postřiků proti spárkaté zvěři. Je malý a v podstatě to tělem z těch ošetřených kultur pěkně sbírá. Zajíc se proti jiné zvěři pořád myje, líže a pucuje a tím to svinstvo, včetně stravy do sebe dostává dvojnásob. Půl roku mu trvá než ho to složí. To jsou ty postřehy, kdy po jaru v revíru nějakého zajíce vidíte, ještě něco v srpnu a po žních není venku chlup.Co přežije v lese,tak se trochu namnoží a roztáhne k polím a tak stále každým rokem vidíme pár zajíců po jaru. Je to kruh. Ten zajíc u nás živoří pod minimálníma stavama už 20 let. Stagnuje to.

Autor: Karel Zvářal | 08.01.2016 09:25
NO KONEČNĚ!!! Na takový příspěvek jsem čekal! Nevěřím totiž tzv. selektivním jedům (pesticidům). Když jede s postřikovačem a kropí proti čemukoliv atp., ty kapky zobe i pernatá, protože jiná voda v širém poli není. Při zatažené obloze se rosa nevytvoří. Výrobce a laboratoře tvrdí, že jedy se rychle (JAK rychle-((?) rozkládají, ale než se stačí rozložit, ptáci kapky sezobnou, zajíc je od toho smradu čistí. Poněvadž hodně rajtuji po kraji na jednostopu, stíhám sledovat okolí a zastavuji u sražených kusů. Kdysi jsem u ještě stříkaného pole (s pracujícím postřikovačem) na přilehlé okresce u Boršic míjel 5 čerstvučko sražených ušáků na cca 400 m. Bylo evidentní, že před tím svinstvem se snažili utéct. A jak se čistili (myli, lízali), tak neměli čas sledovat blížící se auta. Když jsem jel za pár hodim zpátky, už tam byli jen 2 zajíci, lehce ťuklé někdo naložil. Proto tvrdím stále, že bych veškerou chemizaci zakázal. Jsem raději pro GMO (to je hajzl!), což je pro mne menší zlo, než tzv. ušlechtilé odrůdy, ketré \"je nutné\" imrvére kropit nějakými pesticidy.
Na bolavé klouby po borelce beru Diclofenac, všude po světě se tím léčila i hospodářská zvířata, a třeba v Indii, kde nejdou do kafilerie, z toho vyhynulo 99% supů! Takže ta proklamovaná \"neškodnost\" je jen klasická propaganda, zvěř na to zkrátka padá. Jste Honzo jedni z mála, kdo utratí korunu za veterinu, většinou se tím nezatěžují. Chválím! Bylo by dobré podobnou práci pojmout v širším měřítku a opublikovat, protože s tím je nutno něco dělat. Ona i totiž spousta tzv. civilizačních chorob s tím může mít úzkou souvislost. Takže nakonec to, co tzv. vyděláme na vyšší úrodě, společnost stonásobně tratí za výdaje do zdravotnictví.

Autor: Jan Slavětínský | 08.01.2016 09:52
Říkal mi jednou kolega myslivec,(dříve zaměstnanec ZD ,t.č.honební starosta), který osobně viděl pár postižených zajíců po Regonu. Zajíci slepí s vyškrábanými světly. Vypadali jako stvůry z nějakého hororu. Živí s oteklou hlavou a jen s dírami po světlech ,potácejicí se po poli. Zřejmě je to pálí nebo štípe do světel až si je ze zoufalství vyškrábou. Ušetřil jim ranou z milosti trápení. To nikdo nevidí a možná ani neví.Musel by být ve správnou dobu na správném místě.Ten postižený zajíc tam neběhá týden, ale je to otázka jednoho dne. Potom někam zaleze a uhyne. Do rána je posbírají lišky a ani to v revíru nezaregistrujete.

Autor: Karel Zvářal | 08.01.2016 10:11
No já tvrdím stále, že největší škodná je člověk. Všechny ty \"zahlé zobáky\" a spol. je jen odvar toho, čeho se dopouští na přírodě rod Homo (pro mne erectus). A Omarovi napaječky též chválím, zvláště v loňském roce to byla hotová spása. Jo, ta rosa se tvoří, ale ani na vysoké kukuřici, ani na řepce po prsa na ní ušák nedošáhne. Proto musí zajoch na pás sečené trávy k asfltce, aby i zajíčata měla blízký zdroj paše i vody... ani pacháče nepomůžou.

Autor: Jan Slavětínský | 11.01.2016 08:07
Stojí za shlédnutí.
https://www.stream.cz/adost/10008527-zluta-smrt-4

Autor: dmw | 16.01.2016 21:23
Zdravím všechny přátele myslivosti a přírody. Když se tady zmínila ta Haná. Jsem přímo z Prostějova, kdysi dávno to byla bašta drobné zvěře, dnes je bohužel všem těm dobám konec. Zajíce mají na Hané jen tam kde se oře, je tam řepa, minimum kukuřice a žluté smrti, takže souhlasím, největší zahnutý zobák je člověk a honba za penězi, do toho černá a lišky a spol. U nás během 5 let zmizela drobná, myslivecky hospodaříme na 2800ha z toho asi 700ha lesa a zbytek pole, přes honitbu protékají 2 potoky, máme 6 rybníčků z toho jeden přes léto většinou vyschne, ale voda v honitbě vesměs je. Ale družstvo udělalo bioplynku a tudíž kukuřice a řepka, oře se minimálně, lucerky docela dost, ale sečou ji 3-4 do roka, snažíme se vyhánět, ale toto opatření je nedostatečné. A to nepočítám kolikrát vjedou zemědělci na pole kvůli postřikům, pořád se vykládá jak jsou to ekologické postřiky a takové ty bláboly, ruku na srdce vitamíny to nejsou. Co je ovšem šokující je to, že během dvou let jsme vynorovali v roce 2014 50 lišek a 45 uloveno individuálním lovem, v roce 2015 vynorováno 30ks a do dnešního dne tuším 35 uloveno individuálně. Je to děsivé číslo, takže drobná nemá šanci. Při posledním norování 2015 jsme vynorovali 5 liščat a fenu. K mému údivu byly v boční štole nataženy 4 srnčata a o kus dál od nory 2 srny ve slabší kondici, nedokážu posoudit, jestli je liška dotáhla třeba sražené autem nebo přirozeně uhynulé, ale říkám to proto, že není drobná a teď je na řadě srnčí, které zaznamenalo v posledních 3 letech také značného úbytku. Takže je třeba se zamyslet i nad další existencí srnčí zvěře. Částečně budu reagovat na letošní sucha, máte pravdu, že tato situace zvěři určitě neprospěla, ale i když u nás oba potoky vyschly tak jsem zaznamenal lehký vzestup právě zajíce, podle mého tomu určitě pomohla ta genocida lišek, kterou jsme provedli ve 2014 a prasat bylo také letos míň jak v předloni, takže sucho podle mého nemělo u nás asi na zajíce takový vliv, souhlasím s napáječkami, které zde někdo zmiňoval, určitě je to plus a obrovský bonus pro zvěř, když se ovšem voda často mění. Kolikrát když vidím někde v honitbách napáječky, ve kterých je voda od vybudování a pak slyším, šak ono tam naprší a voda se vymění tak to asi není ten pravý směr.

Autor: Stanislav Haas | 20.01.2016 12:27
V pondělí byl na seznam.cz článek o odchytu zajíců v areálu jaderné elektrárny Temelín. Jestli si to dobře pamatuji, tak výsledek byl 14 ušáků, dělají to každoročně už sedmý rok. Mluvčí elektrárny výslovně uvedl, že zajíci v žádném případě v areálu neškodí, že se jim sami myslivci nabídli etc. Nějak to nechápu. Odchytávat zajíce v prostředí, kde neškodí a evidentně se jim daří a vypouštět na žlutou smrt.
Podle letecké mapy žádné rybníčky, potůčky, pár stromů, kulturní poušť, ale bez černé.

Autor: Karel Zvářal | 20.01.2016 14:58
Jsem rád, že aspoň někdo zareagoval na tu zprávu z JTE. Oni údajně zajochy značkují, vzpomínali teritorialitu a že se prý vrátí (aspoň část). Pokud to dělají už sedm let, stálo by za to o tom napsat nějakou stať. Ale asi se většina vypouští v jiných honitbách, byla by to zbytečná práce vyvážet je za humna.
Kdysi jsem z hecu popíchl myslivce, kteří mě přijeli zkontrolovat, proč nemají někde kousek louky. Po dva roky potom drželi hektar louky u vodárny, při každém příjezdu jsem zvedl aspoň tři, jednou také osm zajochů. Takže ta nesečená louka je pro něj základní krytina i zdroj potravy.

Autor: Leon Zumr | 20.01.2016 15:39
Značkovat je chtějí proto protože tam měli dohady že jich pak většina končí při návratu do Temelína na silnici