Dnes je 28.11. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Jak označit zajíce



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: jirka marek | 25.11.2016 12:00
Kdo z vás ještě kupuje zajíce na oživení krve,jak nejlépe označit ušáka,abych ho potom při nálezu,případně ulovení poznal?PS:Pište rychle,zítra jedem!Dík,hlavně strejdo tobě.

Autor: František Dušák | 25.11.2016 12:11
Dříve jsme jim tzv. cik-cak nůžkami vystřihávali na slecho takovou vlnovku. Ovšem dnes by se asi zelení exoti posrali. A to ještě, jelikož to bylo rozděleno při vypouštění na ramlíky a ramličky, tak ramlík pravé slecho a ramlička levé slecho. Tudíž každá rada drahá.

Autor: Pavel Černý | 25.11.2016 12:19
My jsme je kdysi měnili s jiným MS a do slecha zacvakli kovovou značku s vyraženým číslem (obstarali jsme je tehdy z Interlovu). My jsme z nich už nikdy žádného nepotkali, druhé MS jednoho po téměř roce střelilo 2,5 km od místa vypouštění. Pokud budete vypouštět divoké zajíce, stojí označení za pokus. Pokud z klecového chovu, dejte jim na krk cedulku DOBROU CHUŤ!

Autor: bohumir dvořak | 25.11.2016 12:31
tetovaci kleště a jak štěně

Autor: jirka marek | 25.11.2016 12:55
Divoký chov a jelikož už zítra,připadá nejlepší řešení asi to od Franty,každopádně je označíme určitě.

Autor: strejda zajíc | 25.11.2016 12:56
Před lety jsme pouštěli z klecového odchovu,označené ve slechu plastovou značkou(\"knoflík\"),podle pohlaví levé x pravé slecho.Liškám se po tom ale kazil chrup...:-)Tak už jsme je pak raději nepouštěli.Viděni v tom roce dva(ze třiceti),pak už nic.
Jirko,já osobně nemám ani náušničku ani kérku a stejně mne každý pozná.Proč asi?Přeju hodně zdaru.

Autor: Karel Zvářal | 25.11.2016 18:33
Jirko, je třeba počítat s tím, že se vzdálí, lépe řečeno trhnou, a to i dosti daleko. Pokud je honitba velikosti katastru obce, je velmi málo pravděpodobné, že by všichni zůstali \"doma\". Kdysi jsem dělal pokusy s myšicemi (lesní myš), které se mi nastěhovaly do ptačích budek. Budku jsem odnesl 300-500m, tj. do míst, kde téměř jistě nikdy nebyly. Vysypal jsem je ven (do trávy), a co mne vždycky udivilo, ve většině případů po malém váhání (rozkoukávání) nasadily kurs směrem k domovu. U těch zajíců to může být dosti podobné. Takže bych doporučil na to osvěžení krve nebrat více jak 5 ks, vypustit raději večer a do členitého terénu (zarostlý sad), než na otevřené pláni. Určitě znáte místa, kde tradičně bývali, tak asi přednostně tam.

Autor: Ellhenicky | 26.11.2016 07:03
Zeptej se někoho, do po povodních dostal zajíce na zazvěření z Maďarska. Nevím zda je značili, ale během krátké doby bylo po nich. Většina jich skončila na silnicích.

Autor: jirka marek | 26.11.2016 15:48
Tak nakonec se nám před chvilkou podařilo všech deset dovezených zajíčků vypustit,no a od označení jsme upustili,když člověk viděl,kolik toho stresu od odchycení zažili.Jinak všem díky za rady.Myslivosti zdar!

Autor: Ron Gordon | 26.11.2016 20:07
Také řešení a nebudete mít problém s vyhodnocením a na duši dobrý pocit, že jste pro zajíce něco udělali. Ono by to bylo opravdu velmi deprimující, kdyby Vám okolní spolky hlásily, kolik Vašich zajíců měli na výřadu. Ono vypouštění v lovecké sezoně není to pravé ořechové. Neklesejte na duchu, zažil jsem i horší věci, kdy předseda spolku v průběhu jedné schůze nechává hlasovat o nákupu zajíců na \"osvěžení krve\" a krátce na to o pořádání honu na drobnou včetně zajíce s odůvodněním, že již je jich trochu více vidět, že by jsme to mohli zkusit. Takže Myslivosti zdar ! a hodně zdaru Vašim vypuštěným zajícům.

Autor: Karel Zvářal | 26.11.2016 21:03
Inspirující téma, diskuse by mohla být větší... a určitě by mohla být i řádná prezentace na sociálních sítích. Místo vykopaných liščat ukázat měšťákům vypouštěné zajíce! Čtu raději, když je někde zazimují do obůrky a vypustí někdy v únoru. To už jsou aklimatizovaní, zafixovali nové souřadnice, pak je daleko větší šance, že neodejdou moc daleko. Ale i tak dobré, něco přežije a ujme se. Hlavně dejte vědět sousedům, jinak by to, jak uvedl Ron, ztratilo význam. Myslivosti zdar!

Autor: Fesoj | 26.11.2016 23:53
To s tou prezentací na soc. sítích je výborný nápad ! Chtěl bych vidět, jak by nás naši různí \"přátelé myslivosti\" za něco takového dokázali kritizovat - myslím, že by se skřípěním zubů museli stáhnout ocas mezi nohy a držet hubu ! My totiž dokážeme udělat spoustu dobrých věcí, ale co se týče umění prodat svoji práci nemyslivecké veřejnosti, v tomto směru jsme dost neschopní - a to včetně celé kulturní a propagační komise ČMMJ.

Autor: rici czech | 27.11.2016 08:11
Fesoji, myslím že i tak by nás \\\"přátelé myslivosti\\\" dokázali zkritizovat.Argumentvali by tím,že každé vypouštění zvěře je za ůčelem především lovu.A obávám se ,že to tak ve většině případů je.....Jinak neoznačení vypuštěných zajíců je chyba,neboť v budoucnu nebudete mít žádný přehled o těchto jedincích a jejich adaptabilitě na daném prostředí a teritoriu jejich migrace.

Autor: Karel Zvářal | 27.11.2016 09:38
Josefe, myslím, že spoléhat na kulturní a propagační komisi je špatný přístup. Ta vynorovaná liščata tam dává kdo? Komise? Chce to více zapojit šedou kůru, doba je zcela jiná... Určitě je ve sdružení někdo, kdo umí s kamerou i netem. A jak zmínil Rici, také bych zajíce označil. Chtělo by to asi lépe připravit, přišlo mi to od Jirky šité horkou jehlou. A nesouhlasím s tím, že každé vypouštění je automaticky za účelelm lovu. Jeden známý, který na stará kolena se dal na myslivost, vypouštěl bažanty. Ne někde v divočině, ale v zahradě člena na kraji dědiny. Přežitelnost vysoká, postupně se rozšířili do okolí. Ale se zlou se potázal, když silnější skupina chtěla na podzim lovit. Jen pár silným jedincům se podařilo obhájit chovatelský význam vypouštění, ale stálo to za to. Všechno je to o přístupu, protože ten efekt chovatelského opatření má dálekosáhlý dopad na veřejné mínění i změnu myšlení myslivců.

Autor: Fesoj | 27.11.2016 09:59
Karle, tu komisi jsem dal jenom jako příklad toho, jak ten, kdo to má víc než kdo jiný v náplni práce, nedělá to, co by dělat měl. Být denně ve styku s celostátními medii - a to z vlastní iniciativy, nečekat na to, až si na nás vzpomenou kvůli nějakému průseru. A těch problémů, na které by se mělo poukázat, je víc. Zatím se -dost nesměle - mluví o regulaci bobra, který každoročně dělá škody za desítky milionů, ale asi se čeká na to, až se vinou provrtaných hrází při nějaké velké vodě utopí první lidé. A tohle je jen ten nejkřiklavější příklad.

Autor: Karel Zvářal | 27.11.2016 11:31
Dobře víš, že já ty ekonafanatiky nemusím ani za mák... Oni klidně obětují Šumavu kůrovci, jižní Moravu bobrovi, atp. To jsou náměty pro národohospodáře, protože ochrana biofondu nemůže být nadřazená existenci lidské populace. Jsem samozřejmě pro kompromis, pro malá ohniska (n desítek ha) zdevastovanovaného-sežraného lesa, nebo bobříky v záplavových územích lužního lesa. Všude jinde lovit, protože - jak správně píšeš, se ty škody provalí až při povodních, kdy hráze dostanou maximální zátěž. A jestli tyto otázky má v náplni ona komise, pak se omlouvám... Mnohem více však veřejnost vnímá aktivity v regionu, o kterých se veřejně nemluví (v TV), ale stejně se to roznese. A např. to vypouštění zajíců či koroptví je věc, která by se měla více medializovat, a to jak na místní, tak i celostátní úrovni.

Autor: Čestmír Kunetka | 28.11.2016 18:20
Poslední 4. roky nakupujeme a vypouštíme zajíce, efekt nula. Jako každý rok i letos jsem byl proti, jediný. Vypouštění divoké populace je velmi problematické neboť odchycený zajíc je zvyklý na určité prostředí a nikdy ho nevypustíte do stejného nebo aspoň podobného prostředí. A tak se zajíc vydá hledat to své prostředí a vrací se domů (viz pokus Karla Zvářala s myšicí) nebo aspoň hledá podobné prostředí v širokém okolí. Při tomto hledání je \"uloven\" u sousedů na honě, autem na silnici či predátorem, ale každopádně je pro MS, které ho zakoupilo, ztracen. Další problém je tzv. \"oživení krve\", Populace zajíce v určité oblasti představuje určitou sociální skupinu, kde se zajíci navzájem znají. Ani člověk si nepustí na svatbu cizího chlapa aby jim oživil krev a v rodině neměli blbce.

Autor: Čestmír Kunetka | 28.11.2016 18:26
Zajíci z farmového chovu jsou pro vypouštění vhodnější, ale toto vypouštění má svá pravidla a je časově náročné a musí se ho zůčastnit všichni členové MS - zajíce hlídat, tlumit škodnou atd. Ale i tak dochází ke ztrátě vysokého procenta vypuštěné populace.
Na vypouštění zajíců poskytuje MŽP prostřednictvím KÚ dotaci, vypouští se za přítomnosti pracovníka KÚ a v honitbě se nesmí po vypuštění a poskytnuté dotaci pět let lovit. Ve stručnosti vše.

Autor: Karel Zvářal | 28.11.2016 20:41
Už jsem nechtěl, poněvadž mám talent na zabíjení diskusí:-)... tímto děkuji Č. Kunetkovi za věcný příspěvek, s jehož obsahem se zcela ztotožňuji. Také si myslím, že zajíce z divoké populace se na místě vypuštění udržet nepodaří, resp. ve velmi nízkém procentu. A jak správně píše, preferoval bych farmový chov, který je o hodně stálejší, zato náročnější na ochranu (protože \"blbější\"). Až jeho mláďata budou mít patřičný efekt, ale i potom je nutno hlídat škodnou (včetně dvounohé). A obdivuji to čtyřleté nadšení, určitě se to projeví v blízkém i vzdáleném okolí, časem i doma. Takže ten efekt není určitě nula. Nulový efekt je, když se točí mlýnek:-) Nejdůležitější je dostatek vhodných klidných míst s travinami, daleko od rušných cest.

Autor: Karel Zvářal | 29.11.2016 08:43
Možná mám nedostatek informací, když tak mě opravte. Dělal se někdy na vypouštěných zajících monitorovací výzkum? Myslím moderní, s vysílačkami. Tak jako u prasat nebo jelení zvěře se sleduje prostorová aktivita, určitě by stálo zato na několika zajících odpozorovat, jak daleko od místa vypuštění se usadí natrvalo. Porovnání vypouštěných divokých s farmovým chovem, jakou roli hraje doba vypuštění, tj. podzim vs. konec zimy, aklimatizace, struktura krajiny, preferovaný biotop atp.. Aby bylo od čeho se odpíchnout... (kdybych byl ve vatě, hned se do toho pustím:-))

Autor: František Dušák | 29.11.2016 09:33
Karle, založ si neziskovku a programu dej název \\\"Výzkum migrace a ochrana migrantů před střelbou a pronásledováním\\\" a dostaneš od státu několik mega:-)))
90% penízků strčíš do vlastní kapsy a za 10% už něco vyzkoumáš.
P.S. Loni u nás bylo 128 000 neziskovek a jen od státu získaly na dotacích 16,5 miliardy korun.

Autor: Čestmír Kunetka | 29.11.2016 10:35
Jen drobná poznámka: veškeré vypouštění je zcela zbytečné, pokud stát nedonutí zemědělce jinak myslet a hospodařit. Pokud budou 100-hektarové a větší lány, pokud nebude hluboká orba a vše se bude jen diskovat a likvidovat Roundopem a pokud se budou neustále přiorávat meze, polní cesty a příkopy, pak zajíce uvidíme jen v ZOO kam ho dodá farmový chov.
V posledních letech je tak katastrofální úbytek zajíců v ČR, že se \"údajně\" MŽP rozhoduje o plošném zákazu lovu zajíce polního v určitých oblastech. Pokud o tom někdo něco víte, nebo jste aspoň něco zaslechli, tak to sem hoďte. Dík. L-L.

Autor: Čestmír Kunetka | 29.11.2016 10:42
Karlu Zvářalovi - tímto výzkumem se zabývali manželé Kučerovi z Litovle. Odchytili zajíce, označili a na jiném místě je vypustili. Největší vzdálenost návratu zajíce do místa odchytu byla 240 km. Bylo to sice v Polsku na jejich rovinách ale i tak je to neuvěřitelné. Jen nevím, zda to manželé Kučerovi někde publikovali v odborných kruzích.

Autor: Karel Zvářal | 29.11.2016 11:26
V dřevních dobách se vypouštěním zajíce nikdo nezabýval, bylo jich všude dost. Odbornou literaturu k němu (monografii) nemám, proto se ptám odborníků. A ten rekordní přesun domů je úžasný, ale přece jen bych se držel průměrné vzdálenosti usazení. Co si pamatuji z článků v Myslivosti na toto téma, právě vypouštění z navykací obůrky mělo dobré výsledky. Čerstvě odchycený, vystresovaný manipulací a cestováním, po opuštění bedny vystartuje a zastaví se až v Tramtárii. A k těm myšicím: přestože ve dne v budce spaly, věděly přesně kolik je hodin (polohu Slunce), možná se řídí i magnetismem Země, protože během pár sekund se zorientovaly a tradá dom.