Dnes je 19.7. 2018. Slunce výchází v 5:07 a západá v 20:58 | Měsíc výchází v 12:57 a západá v 0:06

Chov vs. lov lišek (a kun)



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Karel Zvářal | 06.02.2017 18:18
Letošní sněžná zima mě potěšila poměrně slušnými stavy zajíce, rovněž bažant se jako by vracel do míst, kde dříve býval hojný, byť zatím je to v jednotkách kusů. Co mne však překvapilo velmi nepříjemně, je enormní stav populace lišky a kuny skalní. A to nejen v okolí města, ale i ve vzdálených vrchách. Neuděláte pár kroků, abyste nenarazili na počárovanou stopní dráhu lišky nebo kuní dvojstopu. Nikdy dříve jsem takto doježděný les neviděl. Jsem přesvědčen, že letošní počty jsou nejvyšší v historii a promítnou se i do výše přírůstku těchto šelem. Ne že bych se na to těšil, ale bude to zajímavá zkušenost.

Líbí se mi článek Pavla Č. ve Světě m., kde správně poznamenává současnou lhostejnost k regulaci srstnaté škodné. Rád si přečtu jeho další zimní lovecké úspěchy a ocením další plodící liškovník:-), ale samozřejmě i od jiných myslivců. V tomto směru mne zajímá, zda po kaňkování přednostně lovíte lišku, nebo je celkem jedno, zda se objeví na mušce lišák. Domnívám se, že vysoké počty liščat v jednom vrhu pocházejí od dvou lišek, kdy jedna či obě přišly po kaňkování o partnera. Tím se dostávají do pozice např. kuny, která zůstává rovněž na odchov mláďat sama. Takové vrhy by bylo asi záhodno přednostně vynorovat, horší asi je obsazenou noru najít:-( Ale určitě je lepší začít s lovem po žních, než to nechávat na dobu kaňkování. Už jen z důvodu, že liščí kožešina je dnes prakticky bezcenná, navíc spotřeba zvěřiny do té doby naroste minimálně do řádu q. Lovu zdar!

Autor: figi | 06.02.2017 19:32
Osobně si myslím, že lišky nemají na současnou populaci bažantů a zajíců tak velký vliv. Vidím to u nás, kde stavy jak zajíců, tak i bažantů poslední roky pěkně rostou, a na stopy lišek co dva metry jsem byl vždy zvyklý, a mnoho jich ulovil. Přesto se opticky stavy drobné přes období podzim-zima prakticky neměnily. V rákosinách, kde mám zásyp, žije vždy alespoň jedna liška ( obvykle 2-3 ) a na počet bažantů u zásypu vliv \\\"0\\\", stejný počet celou zimu. Říkám vždy - ty hloupé už sežraly na podzim a na tyhle chytré nemají.
Tuto zimu u nás po psince moc liščích stop není, zato všude dost zaječích. A mrzí mne, že péče o drobnou, zejména zajíce už u nás a ani v okolí prakticky není, jsem asi jediný, kdo zajícům instaluje všude solníky, přes zimu krom přikrmování stále řežu okusové větve atd.
Lišky - moje zkušenost
Celoroční lov lišáků problémem není, přestože se traduje, že liščí pár se o liščata stará společně. Teritoriální lišák se během kaňkování spáří s několika liškami, a pokud v době péče o liščata nosí potravu k noře s liščaty, je to pouze pro jednu z těch lišek, které má ve svém teritoriu. Rozdíl je i v přístupu, liška přednostně loví pro liščata, a pak teprve pro sebe, kdežto lišák prvně nasytí sebe a pokud pak uloví další kořist, donese ji k noře. I když takto lišák pomáhá s potravou pro liščata, liška jej do nory k liščatům nepustí a lišák má první kontakt s liščaty až v době, kdy liščata sama vychází z nory.
Do konce února lovím každou lišku, od počátku března už mohou být liščata a od tohoto data už lovím pouze lišáky. Feny opět až od poloviny července, raději až od srpna.

http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=clanek&id=1068

Autor: Karel Zvářal | 06.02.2017 20:45
Dobrý článek, škoda, že vyznavačů tohoto adrenalinu je dnes poskrovnu. Zde by našli nejeden důležitý poznatek. Co si neodpustím nekomentovat, je ta zmínka o nepouštění lišky bez rány. Zaslechl jsem to mnohokrát, většinou však liška odešla, aniž by se ji pokusil dohledávat, či se aspoň zajímal o místo nástřelu. Potom statitisticky vykazovaný úlovek je významně podhodnocen, podobně jak je tomu i u prasat, navzdory přesným moderním zbraním a rozporuplným nočákům. Já se s liškami (o hodně méně kunami) setkávám při odchytech sov, kdy někdy velmi rychle přiskočí na první zavábení, a dokáže se neskutečně rychle i ztratit, doslova se propadne do země (příkopky, brázdy). Jsou ale případy, kdy facinována zvukem vábničky se přikrade až pod zadek (stoličku), hledí mi do tváře, jako by se chtěla zkamarádit:-), nejblíže 5 a 7m - po půlnoci v měsíčním světle – nepopstelný zážitek!!, když se člověk ohlédne a nevěří vlastním očím. Vtlačený do země hledí lišáček na toho blázna. A mohu potvrdit, že místy je pohyb lišek ráno větší než večer, z jednoho místa jdou pozorovat až tři lišky, na brokovou by to ale bylo málokdy. Proto souhlasím s tím, že je zbytečné s ránou spěchat, i liška sbírá zkušenosti, a tam, kde jí člověk neublíblíží (neruší) se příště pohybuje s jistotou- “ten je neškodný”:-)

Autor: Fesoj | 06.02.2017 21:00
Je zbytečné s ranou spěchat - velice dobrá zásada. Již J.A.Komenský prohlašoval, že všeliké to kvaltování toliko pro hovada dobré jest. Líp 3 x pustit lišku bez rány a napočtrvrté ji dostat, než ji chybenou ranou zradit, případně postřelit. Jenže bohužel mezi námi je dost takových čarostřelců, kteří na lišku střílí bez ohledu na roční dobu, na jakoukoli vzdálenost a řídí se heslem \\\"kdybych jí hnátu přerazil, je to dobré.\\\" Etika myslivosti v tom případě dostává pěknš na prdel a když se s tím dotyčný ještě chlubí, dodává tím jen argumenty našim nepřátelům.

Autor: Karel Zvářal | 06.02.2017 21:09
Jo, Fesoji, souhlasím! Většinou je k tomu vyprovokuji, když je kritzuji, že lišky neloví, tak se s takovou obhajují, že loví, rozuměj- \"aspoň jsem to zkusil\". A co bych ještě chtěl zdůraznit – nevyhýbejte se (Pavle) blízkosti zástavby. Několikrát se mi stalo, že vracaja sa po půlnoci dom, jsem lišku potkal 50-100m v obci na výpadovce, podobně jako i zajíce, někdy dokonce srnce. Liška tam asi chodí dojíždět po kočkách granule, nebo ji lákají jiné pachy. Proto bych kromě tichých odlehlých míst nevynechával ani blízkost obce, zejména v blízkosti družstva, kde liška je téměř vždy. A právě v těchto místech ztrácí nezvykle(?) svou pověstnou plachost.

Autor: Karel Zvářal | 06.02.2017 21:53
Na základce nám učitelka říkala, když jsme potkávali jedno individuum, že si ho nemáme všímat, že \"ten pán trpí samomluvou\". Tak jsem jí oponoval, že nijak netrpí, prostě přemýšlí nahlas:-) asi jako já dnes trpím... Když už jsme u té latiny, kunu jsem přimyškoval na 2m, panáčkoval u mne jak veverka v parku. Ale největší šok jsem měl, když seďa v rohu kukuřice slyším lámání a funění, které se blížilo. Až to bylo tak 10m, už jsem to nevydržel, vyskočil, zadupal a sprostě zakřičel. Na chvíli byl klid, pak se (zřejmě) odražený kňourek opět došel bratřit, tak už jsem to nervově nevydržel, a když byl opět na ca 5-10m, zvedl jsem raději kotvy. A to mě měl po větru, stejně jako ty lišky. Kdybych to chtěl zopakovat a někomu předvést, zákon schválnosti by u mne zafungoval, to je jeden z mých oblíbených:-)

Autor: jirka marek | 06.02.2017 22:04
U nás,(NJ),taky rekordní stavy lišek,zatím se psinka,prašivina nevyskytla.

Autor: figi | 06.02.2017 22:10
To přijde, neboj.
Vždy po tak silných stavech, kdy jsem v dobrém ránu či večeru po kaňkování lovil za jednu čekanou nebo šoulačku 2-3 lišky, se prašivina objevila. Každá druhá prašivá. Pak byly roky zase hubenější, ale po třech až čtyřech letech opět silný stav a pak - zase prašivina.

Autor: rici czech | 06.02.2017 22:27
Musím dát za pravdu ,že stavy lišek jsou nadmíru vysoké,jelikož jsem se jejich lovu za loňský rok moc nevěnoval i tak jich mám 7 ,kdy se zadařilo na šoulačkách a čekaných při lovu srnčího a divočáků.Zrovna dnes jsem při práci na zakázce pozoroval jednu na cca 400 metrů pod hranou lesa na sněhu v 11 hod. dopoledne,a kolik jsem jich napočítal při cestách na zakázky kolem 8 ráno ani nepočítám.Prašivinu jsem nezpozoroval už dlouho.Jinak musím dát figimu za pravdu ,že taktéž si myslím ,že liška až takový vliv na stavy drobné ,tak jak se jí přisuzuje nemá.....

Autor: Karel Zvářal | 07.02.2017 07:20
Jsem rád za další příspěvky a za povrzení vysokých stavů lišky. Ke kuně (hlavně skalní) se zatím nikdo nevyjádřil, a i to je důvod, proč chci na to téma rozjet diskusi. Na tu psinku či prašivinu se také “těším”, protože na od jiných přispivatelů deklarované \"samoregulační mechanismy přírody\" jsou u nás šelmičky tvrdé:-( A co se týká těch škod na drobné, Němci např. uvádějí u lišky 70%. Jestli je to vliv celkové populace, nebo v rámci teritoria jednoho páru (lišky)?… spíše asi celkově. Podle mě se jedná především o vliv na jaře, kdy zásobuje rodinu a nosí hlavně mláďata. K tomu by se mohli vyjádřit norníci:-) Známému jsem v 2014 oznámil často skolící lišku v jeho lese (v autě ji v životě nezaslechne), tam je žleb přesně na hraně honiteb. Vynoroval 4 liščata, stará utekla. Drsan pak vynosil 9 hlav jehňat, srnčete, zbytky bažanta a káni. Zajímavé bylo, že chovateli ovcí jehňata nechyběla:-)), a zas tak velké stádo nemá... Podle mě, kdyby chtěla, tak s těmi bažanty a zajíci pohne i v zimě, ale řekl bych, že do strategických rezerv (pan Liška) nešahá (??). V zimě jí stačí kdejaký zbytek od masa, hraboši, myši, kůrky, jabka, šípky, zkrátka sešrotuje kde co.

Autor: Pavel Černý | 07.02.2017 07:44
Karle, ke tvému dotazu na lov lišek vs. lišáků po kaňkování: záleží na okolnostech lovu. Když loví figi na stovky metrů a pozoruje je před tím spektivem se 60ti násobným zvětšením, může si vybírat. Já většinou lovím \"na bodák\" a na volných pruzích mezi kryty a mám čas tak akorát ujistit se, že po poprašku jede silueta lišky a sáhnout po flintě. Na přemýšlení čas nemám a lovím proto lišku vždy, když je předpoklad jisté rány (absolutní jistota neexistuje). Někdy si stačím uvědomit, že to bude silný lišák, vnímám velkou hlavu a krk s \"límcem\", jindy ovšem 5,5 kg lišáčka od 6 kg lišky nerozliším.
Jinak o vlivu predace na drobnou zvěř - stačí pár dní pozorovat okolí nory s liščaty nebo spočítat zbytky po vykopání nory na poli a není třeba dalšího teoretizování. Mám uloveno několik lišek s částí ještě neztuhlého zajíce v mordě + jednu na sněhu půl minuty poté, co si polovinu ještě teplého zajíce přihrábla pod stařinu, jednu s bažantí slepicí, několikrát jsem přímo viděl, jak liška ulovila zajíce. Mnohokrát, když jsem stopoval lišku na obnově, jsem došel k přihrábnutému zajíci, kterému chyběla hlava a jeden přední běh s plecí. U kukuřice, kde jsem čekal na odrostlá liščata, vřeštěl zajíček 3x za večer... Kdyby jedna liška ulovila za rok jen 30 zajíců všech velikostí (tam, kde zajíci jsou, je to nesmyslně malé číslo), a já mám rekord za kalendářní rok 25 lišek... násobit snad umí každý.

Autor: Fesoj | 07.02.2017 08:10
Pavle, s těmi zajíci, které uloví liška, to u nás bohužel neplatí. Věřím, že některé z našich lišek neochutnají zaječinu za celý život /tedy nepočítám-li zajíčata ulovená matkou/. Kde nic není, ani smrt nebere. Je to vidět i na tom, že při vábení se s vřeštidlem nijak moc nechytám a na dálku pískání srnčete a na blízko myškování působí mnohem spolehlivěji.
A nebýt úžasné rozmnožovací schopnosti zaječí zvěře, už dávno by u nás zajíci vyhynuli. Liška má, tam kde dosud zajíci jsou, veliký vliv na snížení přírůstku. Jenom se mi nezdá Tvé tvrzení o zimních úspěšných lovech. Zdravý dospělý zajíc si v zimě v přehledném terénu z lišky nic nedělá, neboť jí vždy stačí utéct. Na druhou stranu jsem viděl, jak dospělého zajíce ve sněhu ulovil můj jezevčík. Ovšem ten zajíc nebyl zdravý, našel jsem v něm brok. A u téch liščích úlovků to je asi obdobné. V zimě mezi dospělou zaječí zvěří působí liška skutečně spíš jako zdravotní policie, naproti tomu co se týče mladých zajíčků, je to hotové gestapo.

Autor: Karel Zvářal | 07.02.2017 08:40
Ano, jsou oblasti, kde zajíc není a kde lišky budou lépe reagovat na známý hlas. Ale při jejich zvědavosti ji lze přilákat prakticky na jakýkoliv \"podezřelý\" zvuk. Mně třeba doletují sovky k síti s atrapou, a přijde i liška, kuna, když sedím v autě u sítě, v mírném větru (1-2 m/sec) ťuká o tyčku plotnička na niti z plastu od vypnuté světelné signalizace. Je to koncem léta a zkraje podzimu, kdy liščata se toulají po okolí a reagují na kdejaký podnět, zkrátka \"nudí se\" a učí se.
Pavle, souhlas, to je právě hlavní důvod (\"Liška neškodí!\"), proč jsem toto DNES \"kontroverzní téma\" vytáhl. Kdysi mi k autu došel ani ne půláček. Objevoval se během večera několikrát, měl to jako orientační bod a jakoby zde cítil bezpečí. Najednou tmu prořízl zoufalý nářek, který však rychle utichl. Jestli liška, nebo něco jiného (kuna, kočka) mohu jen hádat. Prostě ten vliv predace je nesporný, a dost dobře nechápu chlapy, většinou už seniory, že takovou zpívají. Kdyby to byli greenpísáci, tak to pochopím, ale myslivci? S tolika zkušenostmi a stohy literatury?!

Autor: Pavel Černý | 07.02.2017 09:13
Fesoji, liška je inteligentní a schopný lovec. Mám vypozorovánu tuto její loveckou strategii: ví, že zajíci používají stále stejné veksly. Nos ji ukáže, které. V létě jsou to koleje pro postřikovače v obilí, v zimě vyšlapané cestičky z krytů na pastvu. Tam si zalehne kolmo na veksl a trpělivě čeká, až ji zajíc přihopká před mordu. V létě tam pak kromě vyleženého místa najdeš zaječí vlnu, v zimě na sněhu i barvu. A také není dobré podceňovat lišku jako atleta. Má netušený trénink. Na oračce při honu vypíchli dva ohaři (kraťas a setra) prašivou lišku. Nechtěli jsme střílet, abychom psům neumožnili nemocnou lišku muchlat a obávali jsme se, že ji doženou. Neměli šanci! Lišku střelili na opačné straně kola. Viděl jsem také na sněhu, jak mi proletěl pod sedačkou zajíc a dvacet metrů za ním liška. Nestihl jsem ani zvednout flintu a jen pozoroval, jak mizí za horizontem. A vzdálenost se zjevně zkracovala. Nevím, jak to dopadlo, ale bylo to jak na formuli 1. Chybělo je bzučení motorů.

Autor: Karel Zvářal | 07.02.2017 09:20
A teď něco ke kuně. Bylo to v dobách, kdy GPS batůžky začínaly, tak co jiného vyzkoušet, než u ubývající koroptvičky! Pochopitelně se toho ujali Pražané, kdo jiný by se k tomu i z finančního hlediska dostal:-) Označili 4 koroptve. Během pár týdnů signál ustal... a kde myslíte, že techniku našli? Kousek od konečné tramvaje, v místech ideálního rudeálu, v mezeře mezi panely... Áno, jednoznačně martička! Jestli je dokáže najít nosem počas nocování v trsu trávy, nebo jde za hlasem večer čiřikajících ptáků, mohu pouze hádat. Ale výsledek je zřejmý. Kuna je VELMI podceňovaný predátor, a zaslouží si tudíž stejnou pozornost jako kmotřenka!!

Autor: Karel Zvářal | 07.02.2017 09:26
Pavle, palec hore! A copak liška, ta má opravdu běhy! Ale na videu, které možná někdo dovede najít, je lov půláka kunou! Hleděl jsem jak puk, jezdí jak raketa s úžasnou vyrvalostí. Zajíček bohužel se motal v kruhu, tj. 100m tam, sto zpátky, takže jí nakonec vpálil rovnou do náručí (s připravenou mordou).

Autor: zutro | 07.02.2017 11:48
To také říkávám pane Černý\"vyletěl mě zajíc\" a jeden starší člen nato vždycky reaguje\"co udělal\"?

Autor: Radek Chadim | 07.02.2017 13:11
Hodně asi záleží na lokalitě a množství potravní nabídky. U nás už toho liška moc nenachytá, proto její škodlivost a specializace nebude taková jako u Pavla, kde ještě mají drobnou zvěř ve slušných počtech. Já zase u nás z reakce zajíců na lišku vidím, že zajíci svého predátora v lišce moc nevidí, a ani lišky o zajíce nejeví žádný větší zájem, jen málokdy to liška jakoby zkusí, ale oba - zajíc i ta liška chápou - že by to nemělo smysl se pokusit honit, tak liška raději chytá myši. Na jaře je zase u nás dost krytu, takže cokoliv tam něco najít bude spíše dílem náhody, než-li nějaké lovecké specializace. Takže u nás je liška jen jedním z mnoha faktorů úbytku drobné zvěře, protože máte krkavce, čápi, motáky, volavky, na divočáky jsem taky nezapomněl :-) - ty určitě malého zajíčka na zemi nenechají a mají mnohem lepší předpoklady něco na jaře najít, než-li liška, a pak doprava, zemědělci, kočky, volně puštění pejsci... U nás jistě neplatí Pavluv vypočet 30 zajíců na jednu lišku, protože to není početně reálné. Zase na druhou stranu nelze souhlasit s výmluvou typu - lišku nelovím, ta už tady neškodí - lovit je potřeba všechnu lovnou zvěř intenzivně, ať už je to liška, divočák, nebo srnčí, ale když lovit, tak s rozmyslem jako u každé jiné zvěře.
Rozhodně musím souhlasit s obrovskou schopností se rozmnožovat, protože při všech těch faktorech je v podstatě zázrak, že ti zajíci u nás ještě nějací jsou, což mimochodem platí i o divočácích :-).

Autor: Pavel Černý | 07.02.2017 14:26
Radku, jeden důležitý postřeh: zajíc dobře ví, že mu hrozí nebezpečí od dravců. Proč? Protože už několikrát viděl, jak pochop nese naříkajícího zajíčka, nebo jeho samého pronásledoval a sekl jestřáb. O lišce to neví, protože takový zajíc, který přežil její útok, téměř neexistuje. Takže i u nás někdy pozoruju na dálku lišku, kterou zajíci jen tak lehce kontrolují, nebo jen zapanáčkují a lehce popoběhnou. Ona dělá, že ji nezajímají. Ona je neškolí, ona je loví! A to ve chvíli, kdy nejsou ve střehu!
Po čtyři jara, kdy jsem chodil beze zbraně, jsem jen kontroloval nory s liščaty. Přes den bylo před norou to, co v noci nestihla spotřebovat. Běžně několik křečků, které berou až naposledy, ale také čtyři nenačatí malí zajíčci + dva dospělí (jeden načatý), druhý den jen půlka dospělého zajíce + načaté srnče a domácí slepice, další den nový dospělý zajíc + peří z divoké kachny...

Autor: Radek Chadim | 07.02.2017 14:51
Pavle, já tomu samozřejmě věřím, že chytá i drobnou, ale musí se vzít poměr kořisti u vás a u nás, u vás ta liška bude samozřejmě nosit více drobné a více škodit na drobné, protože vzhledem k hustotě kořisti a příležitostí ji ulovit a najít to bude u vás snazší než u nás. U nás se zase u nory najde častěji srnče a nezřídkakdy sele, než-li zajíc nebo bažant. Já když na jaře vidím nést něco lišku, tak jsou to různí hraboši, ještě jsem nést něco většího, co jsem jí sám nepředložil :-) neviděl. Navíc jsem přesvědčen, že toho liška i spoustu posbírá - kolem silnic, po sečení vojtěšky atd. - každý rok u nás jen na vojtěšce bude kolem 10 kusů zasečených srnčat, ač se je snažíme vyhánět, takže nevěřím v to, že vše liška nachytá ještě živé, už jen proto, že jsem měl několikrát možnost sledovat, jak na mláďata reaguje nebo spíše nereaguje cvičený pes (liška je samozřejmě na tom o dost lépe, ale i tak) - opravdu mladá zvěř nemá žádný pach, většinou spoléhá na nehybnost a neviditelnost, a až pach má, tak obvykle stačí už uniknout. Takže já jsem se škodlivostí v podmíňkách naší honitby na pochybách :-).

Autor: Ramo | 07.02.2017 17:07
Pánové už to tady padlo a já si myslím, že né neoprávněně - krkavci! To si myslím je pro zajíce (tam kde jsou v hojném počtu) skoro určitě srovnatelné s tou kmotrou... Takový konec února a brzké předjaří (málo krytiny) jim hodně hraje do karet!
A říct mi někdo u nás (drobná tu je), že nevystřelil na lišku, nebo kunu, když čekal třeba na černou, tak bych ho nejraději kopl do ři.i !!!
Škodné zmar

Autor: Jan Slavětínský | 07.02.2017 17:11
Zajímavé čtení. Já jsem v honitbě na Vysočině a my drobnou nemáme. Drobná za posledních 20 let stále stagnuje a její stavy jsou doslova ubohé. Bažant a koroptev nula, zajíců se každoročně po jaru pár objeví, ale ti nemají šanci při dnešním zemědělském hospodaření, kdy mu 3x do roka přejede sekačka přes hlavu a 10x ho postříkají, přežít.Kdzž vidíte zajíce,tak mu zvednete klobouk, protože to je hrdina jak od Dukly... Z drobné máme jen pár kachen na pár loužích. Za mě je největší škodnou na drobné zvěři a dnes i na srnčí zemědělec, který je schopen ve vidině dotací za pastviny a v zásobování betonové bioplynky, udělat z polí \"golfová hřiště\", kde nepřežije nic živého. Od hrabošú, brouků asi až po spárkatou.
Za loňšký rok mám ulovených 11 lišek.Nevím zda je to málo nebo dost, ale lišku lovím celoročně a na potkání. Ano,v době liščat si ránu odpouštím , ale troufám si říci, že během března a dubna nikdo desítky lišek ,které by ulovil,nepotká.Vídá jen tu jednu, která se denně objevuje na lukách a ve stejné lokalitě, protože někde nedaleko má liščata. Kdo noruje nebo noroval podle vykopaných srnčích běháčků ví, že liška nebere jen zajíce, ale bez problému si troufne a zvládne i čerstvě kladené srnče. V honitbách kde drobná není, liška umí v dané lokalitě zdecimovat srnčata. Koncem května a v červnu se při ranních čekaných ,na posečených loukách, dají rozlezlá liščata i lišky docela dobře redukovat a lovit. Já je v tuto dobu lovím a raději vidím srnu se svými srnčaty ,než tři slídící lišky po ránu v loukách. Nepamatuji, že by se někdy lišky v revíru vystříleli i když číslo odlovu bylo některý rok vyšší. Vše je o rozumu a nějakém citu myslivce ve své honitbě. Lovu

Autor: Karel Zvářal | 08.02.2017 08:37
Desítka za rok je pěkný výsledek, určitě nikdo ve spolku nemá víc. Ovšem není podstatné, kolik se ulovilo, ale kolik jich zůstane!! Tak jako když se někdo kasá, že mají za rok 150 prasat, ale už jaksi skromně nedodá, že “stovečku jsme si nechali:-)” A že prasátko masíčkem nepohrdne, vo tom žádná:-(... Bohužel, to zemědělství má i na vysočině, dřívější Mekce koroptve, zásadní vliv. Ale ani tam, kde je zaloučené a nechemizuje se, a ani nemulčuje, jen pastva a senoseč, koroptev není, zajíců tak kus na 20 ha, bíídáá!-(( A s nimi právě hospodaří predátoři, liškou počínaje, pernatou konče. Proto je zázrak, že nějací ušáci jsou. Ti ani příkrm velice nepotřebují, úživnost je pro ně dostačující. Spíše potřebují krytinu (stařinu, vrbník), kde se před dravci dovedou zašít. No ale “pro kmotro či kono” (jak říkají Hanáci) no problem, ty proniknou vším. Proto každá dobrá rána se počítá! A těch 30 zajíčků zmíněných Pavlem nemusí být daleko od reálu. Když jsou, vytvoří si na ně systém slídění a pečlivě se jim věnuje. Protože líp se v mordě nese jeden půlkilový zajíc, jak 20 hrabošů...

Autor: Leon Zumr | 08.02.2017 09:28
Všude lišek jak n.... a u nás o lišku nezakopnu.Teď jsem zvědavý co dá vědět veterina ohledně vzhledově zdravé ale chováním zmatené lišky kterou dostřelil kamarád.

Autor: Fido z Řáholce | 08.02.2017 09:33
Lov lišek OK, ale já preferuji norování. Zažil jsem v jednom MS, že k norování se stavěli odmítavě, byť měli v honitbě 2 umělé nory. Zastávám názor, že pokud liška vrhne liščata, tak je u pozdě. Začne shánět potravu a když je hodně sněhu a nedostane se tak lehce k myším, loví jinou potravu. Poznávám to nyní, byť si myslím že lišek u mě ubylo, že při poměrně vysoké sněhové pokrývce \"kradou\" lišky domácí zvířata. Mám hlášeno cca 6 případů.
Ten úbytek lišek přisuzuji 2 faktorů. Jednak velký zemědělec tráví plošně myši a pokud jich liška pár sežere, má problém. Druhým faktorem je velký nárůst mývalů, kteří vyženou lišku i z nor. Dokonce jsem byl svědkem toho, kdy mýval přišel na vnadiště a bachyně se selaty vzala nohy na ramena. Ten početní nárůst střelených mývalů je obrovský. Loni 34 kusů, letos 12. Zabrat dostává i drobná zvěř. Připočtu-li k tomu krkavce, norka, kunu, jezevce, atd. tak ta drobná, ale i srnčata nemají na růžích ustláno.

Autor: Karel Zvářal | 08.02.2017 09:38
Leone, díky za přihrávku, netroufal jsem si tento nedostatek sám otevírat. V tom vidím dosti velký dluh naší veterinární správy, že neinformují dostatečně o průběhu aktuálních nákaz. Většinou vyjde se spožděním několika let \"souhrnný\" článek od kolektivu autorů, který ani s odstupem času nedokáže dostatečně popsat průběh nemoci. Tj. jak z časového pohledu, tak i regionálního (resp. celorepublikového), vyspecifikovat, v čem byl vlastně problém. Každopádně to nenech usnout a potom napiš, co to bylo. Nechci hádat, ale snad to nebyla obávaná vzteklina...

Autor: Karel Zvářal | 08.02.2017 09:45
Nechce se mi věřit, že letos, tj. leden-únor to je 12 mývalů... není to od dubna? V součtu 46, to je hotová kalamita!

Autor: Tomáš ČENĚK | 08.02.2017 16:23
U nás (západní kraj Vysočiny) je to přesně tak, jak píše Honza, však to od sebe nemáme zas tak daleko. Jen to mé skóre lišek je slabší :-) Také chodím na čerstvě posečená pole a louky. Chodí tam nejen lišky, ale i jiná škodná, stráži povolená.
Webtaťka mi se srnčaty a jejich pachem připomněl příhodu, kdy jsem po ránu šel zamyšlený se svým tehdy štěněcím foxlem po kraji louky a lesa. Bylo před senosečí, pes na volno a najednou srnčí nářek. Zařval jsem na psa, ale ten byl na jiném místě. Zato z místa nářku vyjel do lesa lišák. Hozená broková rána z KB skončila v borovici. Jak asi ten lišák to srnče našel?
Každá liška (i jiný predátor) podle mně loví kořist nejmenšího odporu. Tím myslím co má v dosahu a je to pro ni nejjednodušší. Proto se jejich kořist liší podle lokalit. Tetce na kraji malé osady chodí liška už půl roku pro slepice a kachny, jako do špajzu. Má to naučené, je to pro ni snadné. Naháňky přežila, tak snad se lekne ptačí chřipky :-) Jinak asi už dostanu holí přes hřbet.

Autor: figi | 09.02.2017 08:34
K tomu výše uvedenému od Pavla Černého - lišky jsou velmi úspěšné při lovu zajíců čekáním u ochozů. S tím mám osobně několik zkušeností. Opakovaně jsem viděl lišky lovit ve dvojici, jedna čekala zalehlá u ochozu, druhá stahovala kruhy k ní. Ovšem při pronásledování zajíců jsem ještě neviděl lišku, která zdravého zajíce dožene, a ani vytrvalostí se mu nevyrovná. Všechny lišky, které jsem ulovil přitom, když honily zajíce byly lišky ve stáří do jednoho roku. Takže mladé a nezkušené.
Jsem přesvědčen, že lišky tolik škody na drobné neudělají, u nás trvale stavy zajíců a bažantů rostou přes vysoké stavy lišek - ročně na šoulačkách a čekaných zaměřených výlučně na lišky ulovím cca 20-24 lišek. Podle mých zkušeností a pozorování lišky přednostně loví myši a vždy a pravidelně obejdou veškeré komunikace a sbírají vše sražené. Určitě byly roky, kdy v naší honitbě bylo víc lišek, než zajíců. Přesto stavy narostly prakticky na úroveň normovaných. Jenže chybí řádná péče, třeba krmení černé je naopak na vysoké úrovni.
A škodné se věnují 3 lidi z osmnácti.

Autor: Ondřej Holeček | 09.02.2017 10:45
Já bych řekl, že lišky ani vystřílet nelze. Letos sem se do nich trochu opřel a musím říct, že kdyby mě někdo řekl, že na naší výměře 750ha střelím do dneška 35 lišek tak ho budu mít za blázna a to jsem začal až od července a řekl bych že těch 5 ještě přidám do konce března.
Na článek v časopise se těšil, ale přiznám se že mě osobně moc nepřekvapil ale hodnotím velice pozitivně snahu psát o něčem jiném něž o tom jak přilákat prasata na hromadu.

Autor: Karel Zvářal | 09.02.2017 12:26
Kdyby mi někdo před padesáti lety řekl, že (proč? jen) JEDEN myslivec dokáže ulovit za půl roku 35 lišek, tj. 1 na 20 ha, když norma je 1 na 500 ha, měl bych ho za blázna. No, jak vidět, všechno je možné! Sice není to rekord, kdesi kterýsi rok střelili 200 lišek na 2000 ha (1/10ha), ale i tak těžko uvěřitelné! Tak nějak to vypadá v místech, o kterých se zmiňuji, ale tam není ani ten jeden...:-(( Gratuluji, takové nadšence považuji za Pravé Myslivce. Oba palce hore! Chce se mi křičet, jako kdysi na hokeji: Holeček! Holeček!

To Figi ! Nešlo by to lépe vyspecifikovat? Tzn. zlepšit metodiku sčítání (odhadu), podchytit roky bez myší, bez lišek (resp. lišek s prašivinou/psinkou). U nás nic takového není, prašivina 0, psinka 0. Jinak bych se tomu věnoval, mně tyhle věci (cykly) vždycky braly. Podle mého názoru ti zajíci právě v těch letech bez lišek se dokážou namnožit, a je pravdou, že pokud mlaďošky nevyloví v době odchovu liščat, tak na podzim a v zimě je to pro lišku více než rovnocený soupeř. Zvláště na sněhu, kdy na svou hmotnost má širší tlapky (a la “sněžnice”), tak liška není s to zdravého zajíce dohnat, leda by udělal fatální chybu (k plotu atp.). Na východě loví zajíce s barzoji, a tam při poměru 1:1 má velké šance kličkováním uniknout. Ale pokud je psů více...zajícův konec. Proto si myslím, že spíše než štvaním je schopna ho ulovit ze zálohy, tj. nikoliv jako gepard antilopu, ale levhart či rys, tj. krátkým skokem. A je otázka, zda to, co člověk odpozoruje ve dne, je vše, co se tam odehrává!! Podle mého, zajíc je noční tvor, a to jeho chroustání slyším já na 50m. Ta liška ho musí mít v doslechu už na 100-200m a dokáže se přiblížit...pak už jen rychlý výpad...

Autor: Ondřej Holeček | 09.02.2017 13:06
Já pozoruji z mé statistiky, že nejvíce lišek mám uloveno v částech revíru kde se zdržuje nejvíce zajíců. Na 80ha poli není problém teď napočítat večer kolem 70 - 90 zajíců. Kde je zajíců minimum - část honitby, kde přes den venčí polovina města psy je pohyb lišek výrazně menší a trvá delší dobu než se objeví jiná.

Autor: Fesoj | 09.02.2017 15:09
Mnohokrát jsem na sněhu v noci pozoroval zajíce, kterak na téměř holé pláni okusuje nějakou trávu. Pak se objevila liška, Jeden o druhém moc dobře věděli. Zajíc zpozorněl, vztyčil slechy, ale nenechal se rušit při svačince. Liška si ho zpravidla nevšímala a šla si svou cestou, jakoby ho nebylo. Ale někdy, zřejmě pokud se jí zdálo, že je dostatečně blízko, se vydala milého zajíčka prověřit, ovšem jakmile zjistila, že se jedná o zdravý kus, okamžitě nechala zbytečného pronásledování. Je ale fakt, že se zpravidla jednalo o starého zaječího mazáka a pravidelně jsem na nošní čekané vídal víc lišek než zajíců. A v Orlických horách jsem získal tu zkušenost, že za vysokého sněhu zajíc lišce bez problémů uteče, ale srnčí mnohdy nemá naději, bez ohledu na to, o jak silný kus se jedná. Jednou jsem na lyžích sledoval stopu srny, která si na ledové krustě odřela spárky, takže barvila. K pobarvené stopě se přidala stopa liščí, pak druhá, třetí a nakonec jsem našel tratoliště barvy a trochu vlny - ani kosti nezbyly, lištičky si je odnesly. Tenkrát jsmr v Orlickém Záhoří srnčí téměř vůbec nelovili, jen zřídka nějakého srnečka střelil nějaký papaláš coby lovecký host, a stavy zůstávaly stále velice nízké.
Ondro, že kde se zdržují zajíci, zdržují se i lišky, to je sice pravda - ale v těch místech také zpravidla bývá zvýšená koncentrace hrabošů a jiných myšovitých, kteří jsou pro lišku jejím chlebem vezdejším. Tím ovšem nechci říci, že bys měl polevit v lovu, právě naopak. Lovu zdar !