Dnes je 26.3. 2019. Slunce výchází v 5:47 a západá v 18:19 | Měsíc výchází v - a západá v 8:56

Dnes 1/2019



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 01.01.2019 20:50
První Dnes roku 2019.

Autor: Radek Chadim | 01.01.2019 22:05
Petrův gang tedy orchestr zase hraje v TV :-).

Autor: Tomáš ČENĚK | 02.01.2019 09:12
Dodatečně přeji oběma oslavencům (Jitka a Míra) stálé zdraví a kopu štěstí do dalších let. Honzovi přeji Lovu zdar! Naši patroni přejí připraveným a to Ty rozhodně jsi. My jsme si dali malou spolkovou naháňku oblíbeným stylem \"po německu\" se slíděním v sobotu 29. Nečekali jsme zázraky, protože černá je u nás nyní na nízkých stavech. Přesto jsme na ni narazili ve dvou lečích ze tří. V první leči byla ulovena 3 selata, dvě z toho ulovil pohotový psovod - pozdější král honu na blízko na \"brokový\" tupl. Ve druhé leči jedno sele. Já jsem si prohlédl bachyňku černou jak uhel. Šla mi po horizontu, takže jsem nemohl střílet. Ale hezká podívaná.
Ještě že je ta TV. Aspoň vidíme, že je ten náš pražák v dobré kondici a nestrádá :-)

Autor: Fesoj | 06.01.2019 15:33
Jako každý rok i letos sypu ptáčkům do krmítka, od počátku zimy jsem zatím zkrmil 10 kg slunečnice. Pravidelnými návštěvníky jsou oba druhy vrabců /ještě minulou zimu jsem zde měl jen úpolníky, nyní převažují vrabci domácí/, koňadry, modřinky, babky, uhelníček, kos, strnad, brhlík, červenka a strakapoud. Jako celkem vzácní hosté se mi tu letos objevil i párek mlynaříků. Ale dnes jsem pozoroval zpěváčka, kterého jsem při nejlepší vůli nedokázal určit. Je o něco delší než vrabec, štíhlejší, tenký mírně zahnutý zobáček typický pro hmyzožravé ptáky. Svrchu jednobarevně tmavohnědý, prsa tmavošedá až do modra. Pohybuje se najčastěji nízko při zemi v keřích, neviděl jsem, že by vyhledával vyšší stromy. Myslím, že jsem ho nikdy v minulosti neviděl. Velice mne mrzí, že neumím fotit a tak mi zbývá jen shora uvedený popis. Kamarádi ornitologové, što éto takóje ? Když jsem hledal na internetu, ze všeho nejvíc mi ten ptáček připomínal slavíka, ale to je ovšem vzhledem k roční době blbost.

Autor: Karel Zvářal | 06.01.2019 17:20
Tohoto ptáčka zjistit není tak snadné, je dosti nenápadný a relativně málo početný. Pravděpodobně se jedná o pěvušku modrou, která někdy zimuje podobně jako červenka. Pohoď vločky, s těmi nebude mít problém. A co mě překvapuje, tak převaha vrabců domácích kdesi na Rýchorách:-) U nás ještě loni několik málo chodilo do krmítka, letos jen polňáci. Kosů asi 10-15%, zbytek nejspíš podlehl moru. U těch vrabců bude asi příčina stejná.

Autor: Karel poslík | 06.01.2019 18:01
Pepo, podle toho popisu bych také hádal pěvušku modrou, pokud trváš na velikosti větší nežli je vrabec, mohlo by se jednat i o pěvušku podhorní. oba druhy je možno s velkým štěstím pozorovat i v této době v našich zeměpisných šířkách.

Autor: Ramo | 06.01.2019 18:20
Na 99,9% pěvuška. Kdysi mi létala na krmítko také, ale spíš až koncem zimy. Nádherný ptáček, přesně jak Pepo popisuješ. U nás zeď cca 100 m2 porostlá přísavníkem, skoro modrá bobulemi, pro kosi to byl vždy magnet a prostřený stůl (15-20ks), včera tam byl JEDEN! Dostali opravdu pokouřit... Připadá mě ale, že v krajině (revíru) je jich víc jak v obydlené oblasti. Vrabci se + - drží oba druhy.
Pepo zkusím vložit foto toho tajemného hosta.

Autor: Ramo | 06.01.2019 18:26
Je to ono, viz foto??

Autor: Fesoj | 06.01.2019 19:29
Asi to bude opravdu ona. Jenže v zimě jsem ji nikdy neviděl /v létě běžně/, navíc mnou pozorovaný jedinec byl v oblasti hlavy, zad a křídel skutečně jednolitě tmavohnědý a zejména na křídlech mu chybělo takové to tmavé skvrnění. A taky jsem byl přesvědčen, že se jedná o ptáčka tažného.
Karle Z., ty vrabce domácí jsem - aspoň teď v zimě - nikde jinde ve vesnici nezaregistroval, u nás jich je minimálně 20 ks, zřejmě proto, že na dvoře je stále minimálně 40 kachen pižmovek, 3 husy a nějaká ta slepice - o perličky a hdvábničky jsme již přišli, ty nám ukradla kuna jako první. Jenže políčím-li do sklopce jako živou návnadu morče, se 100%ní jistotou v něm bude kočka a vajíčka a sušené švestky ta mrcha ignoruje, aspoň zatím. Ale ještě se vrátím k ornitologii. Základem krmiva pro naši drůbež je namočený tvrdý chléb a pečivo s prošlou dobou spotřeby. Celoročně se na něm mimo jiné přiživuje i strakapoud a brhlík. A mám zde ještě jednu přírodovědnou zvláštnost - lípu, pod kterou pravidelně sbírám šišky na zátop. Laik žasne, ovšem odborník se nediví - ty smrkové šišky tam pravidelně nosí zmíněný strakapoud, zaklíní je mezi větve, vybírá semínka - a když mu šiška upadne, už ho nezajímá a letí pro druhou. Jen můj vnouček /náčelník Spálená Huba/ koukal dost vyjeveně, když mu babička dala košík a poslala ho pod lípu na šišky.

Autor: Václav Sládek | 08.01.2019 14:44
Když jsme nacházeli mrtvé kosáky přisuzovali jsme to kočkám.Pak jsem v rozhlase poslouchal pořad o tom přoč mizeli.Máme přes 30m 2m vysokého tarasu překrytého skalníkem jeho červené plody letos nic nesbírá.I přesto že dělali nějaké škody rádi jsme je pozorovali.

Autor: Fesoj | 08.01.2019 17:45
Nade vší pochybnost je jisto, že každý tvor má v přírodě své místo. Dneska je k tomu doba vhodná přiznat, že ČLOVĚK je ta nejhorší škodná - a za ním o stupeň maličký jsou pytlačící psi a kočičky.
Myslím, že bychom se konečně měli naučit táhnout s ochranáři za jeden provaz, pokud to ovšem jde. Těžko se shodneme v názorech na vlka, vydru či bobra, ovšem na druhé straně jsou taková témata, kde by se bez problémů měli shodnout všichni, kdo to s naší přírodou myslí dobře a chtějí pro ni něco udělat. Alfou a omegou všeho je zdravé životní prostředí a to je právě to, co nám dnes nejvíc chybí, Ale v poslední Myslivosti je na str. 143 - 144 petice ČSO a ČMMJ za zdravé zemědělství \"Vraťme život do krajiny\" a je zajímavé a chvályhodné, že ji podporuje většina různých ochranářských organizací. Na str. 22 - 25 téhož čísla je článek \"Zpátečka ministerstva zemědělství\", zabývající se negativním vlivem glyfosátu na přírodu a pravděpodobně též na lidské zdraví. I toto je téma, které by měl podpořit každý myslivec a nejen myslivec, prostě každý myslící člověk, který to s naší přírodou myslí dobře. Jenže ke spoustě myslivců se tyhle myšlenky prostě nedostanou, Myslivost neodebírají a OMSy mají v tomto směru také veliký dluh. Dá se říci, že je to jedna ze stránek nikdy nekončícího boje s lidskou blbostí, boje, který sice nikdy nemůžeme vyhrát, ale v kterém musíme stále pokračovat a nepolevit.

Autor: Karel Zvářal | 08.01.2019 19:05
Huberte,ty to vidíš!Stav počitadla 22.12:8030,8.1.:8743...To hovoří za vše,více slovy tomuto pronárodu plýtvat netřeba,milý Fesoji.

Autor: figi | 10.01.2019 09:19
https://magazin.aktualne.cz/veda/z-prirody-mizi-desitky-zivocisnych-druhu-ochrana-prirody/r~104acbc8103411e982ca0cc47ab5f122/?fbclid=IwAR2gVBzg2jjgK_8D1mzYzZtiQ5WPeI3R-bsR_XacSjBkzp0MqqdFB2Ehh5A

Autor: Zdeněk Šváb | 10.01.2019 10:05
Do loňské zimy v krmítku hlavně sýkorky, stehlíci, kosi, vrabci. Spořádali za zimu přes 40kg slunečnice a 20 lojových koulí. K dnešnímu dni lojové koule 4 a slunečnice do 8kg. Viděni hlavně vrabci, sýkorky minimálně, kos 1, stehlíci vůbec.....

Autor: Ramo | 10.01.2019 15:23
Zdeňku stehlíci přiletí, až vyčistí všechny \"bodláky a vlkáče\" v okolí.
U mě na krmítku (pouze slunečnice) v remízu u naší chaty nezvykle hodně pěnkav obecných obojího pohlaví. Jinak sýkory v hojném počtu 3 druhy, brhlíci, strakapoudi, už zmínění stehlíci, dlaskové a vrabci polní. Snad jsem na někoho nezapomněl :-)

Autor: Fesoj | 10.01.2019 17:56
Dnes jsem ke krmítku, ve kterém krmím pouze slunečnicí, pověsil 5 kousků loje. K mému údivu s ho sýkorky zatí nevšimly. Další typické \"lojožravce\", jako je strakapoud a brhlík, jsem tam zatím neviděl. Jo, a ještě jeden krásný ptáček mi tam přilétl, i když ne na krmítko - mohutná jestřábí samice mi zamordovala slepici. Budou-li se její návštěvy opakovat, asi ji přikrmím vlašimskými granulemi - v revíru mi nevadí, ale jakmile se zvykne živit drůbeží, pak už nejsme kamarádi.
Chlapi, jen tak pro zajímavost, za kolik kupujete slunečnici ? U nás v ZNZ je za 17 Kč/kg.

Autor: Zdeněk Šváb | 10.01.2019 18:26
V Přerově 5kg za 100 - 110Kč.Menší balení nekupuji.

Autor: Karel poslík | 10.01.2019 19:24
Poslední dva roky kupuji slunečnici v Sulejovicích.Je to kousek od Lovosic směrem na Most. Slunečnici jsem tam kupoval asi v listopadu po třinácti korunách za kilo a byla v pytlích po cca 33 -35 kg. Kukuřici jsem tam kupoval po 5 Kč/kg.
v balení po 25 kg. Slunečnice dáváme pravidelně každý den jeden půllitr a je to za chvilku pryč. Zatím nalétávají běžné druhy sýkorek, strakapoud a brhlíci. Ve volieře u slepic se přiživuje celoročně hejno vrabců a dříve tam byl i značný počet kosů. Letos je tady u nás tak deset procent obvyklé kosí populace. V revíru máme místo, kde se v zimě vyskytuje značný počet mlynaříků, ale letos jsou jejich počty také nějaké nižší než tomu bylo dříve.

Autor: Karel Zvářal | 11.01.2019 08:46
Mlynařík nejvíc ze všech zpěváčků trpí tuhou zimou, resp. ani ne mrazy, ale několikadenní (ledovou) námrazou na větvích. V tu dobu jich nejvíc odejde do VL. Na krmítko moc nelítá, poněvadž na rozbití slunečnice a odtrhnutí loje má tuze malušenký zobáček. To je tak na sbírání mšic, hmyzích vajíček a podobné mikrohavěti. Bylo to asi v zimě 2006, kdy mi lítali na balkon sbírat zbytky (\"prach\") po vylouskané slunečnici od zvonků a vrabců. Do pórů v betonové podlaze jsem nalil sádlo, ale stejně intenzivně brali i nasypanou mouku. Letošní zimu jsem prognózoval podle v listopadu aktivních plchů správně, už i meteorologové píší, že v únoru a březnu bude pořádná.

Autor: Ramo | 11.01.2019 09:32
V UH naproti Hamé je obchod s krmivy všeho druhu. Při koupi pytle 30 kg je cena 15 Kč/1 kg slunečnice. Lojové koule věším koncem ledna.

Autor: Ramo | 11.01.2019 09:34
Mlynařík má také rád mák...

Autor: Karel poslík | 11.01.2019 10:42
Lojové koule jsem také kupoval, ale vrátil jsem se k osvědčeným receptům. Odkrojky z hovězího či skopového loje a také ze sádla pomelu a vyškvařím. Když to trochu vychladne zamíchám do toho mleté ořechy, nesolené arašídy, kokos a mák. Potom jsem to dával do květináče , který měl přes otvor ve dně protažený dlouhý lískový prut a dnem vzhůru jsem to věšel na stromy, někam před okno, abych mohl pozorovat hostinu. Dnes místo květináče uplácám z vychladlé hmoty kouli a tu dám do síťky od ovoce a šup s tím na strom. Důvod k používání květináčů byl dříve u nás na vesnici jednoduchý. Takto předložené krmivo odolávalo náletům všudypřítomných vrabců, protože nejsou schopni šplhat po prutu a vyzobávat dobrou z květináče zavěšeného obráceně. Často v zimě vzpomínám jak jsem seděl v kuchyni u okna s dalekohledem v ruce a před sebou atlas ptáků. Táta mi před padesáti léty udělal dřevěné krmítko, a to přišroubovat z zadní dřevěné stěně zahradní kůlny (mimochodem tam slouží dodnes). Do něj se dávala slunečnice a jiná semínka a hned před ním na jabloni visely dva květináče s lojovou směsí. Neexistoval opeřenec, kterého bych neuměl identifikovat už podle způsobu, jakým přiletěl. Dnes je doba jiná, jak jsem se tady někde nedávno dočetl, nerozeznala paní učitelka základní školy hnědou bezrohou kozu od psa. Mám radost, když přijedu do svého rodného hnízda, vidím plná krmítka a u okna dalekohled s atlasem ptáků. I ten dalekohled je pořád stejný - Karl Zeiss Jena 8 x 30.

Autor: Jiří Švejda | 11.01.2019 21:43
Nejlepší je škára z divočáka hozená přes plot.Do jara je vyčištěna.

Autor: zutro | 12.01.2019 12:13
Přesně toto mám ve výběhu u slepic už měsíc.Sýkoky zkrátka nejsou vidět ani u slunečnice na krmítku.Akorát vrabci se motají kolem misky u psa.Kos se pohybuje po dvoře jeden,loni jich bylo sedm,jeden pár měl mladé v keři šeříku cca 1 m nad zemí.

Autor: Fesoj | 12.01.2019 15:06
Tak sýkorky zatím lůj ignorují, jako by nevěděly, co to je, ale z 5 zavěšených kousků dva zmizely, jen šňůrka zbyla. Pak jsem zjistil pachatele. Sviňa kočka vylezla po sloupku, pak docela krkolomným způsobem po úzké železné trubce /nevidět to, tak tomu nevěřím/ a bylo po loji. Na ty zbylé 3 se už opravdu nedostane a tak jsem zvědav, brzo-li sýkořinky přijdou na to, že to je pro ně - vloni a všechny dřívější roky se cpaly lojem bez problémů. Co se týče škáry z divočáka, minulý rok ji kamarád hodil na vnadiště a hned při další návštěvě tam střelil jedno ze selat, které se o ni tahaly - hlad je hlad. A kosové a strnadi také ke krmítku moc nelétají, spíš se přiživují u slepic. Ta biodiverzita ptačích druhů u krmítka je vůbec rok od roku slabší, holt ta příroda zřejmě dostává čím dál tím víc na prdel.

Autor: Zdeněk Šváb | 22.01.2019 22:34
Více než týden jsem nemusel doplňovat krmítko. Minulou zimu i 3x denně. To sýkorky \"načaly\" i červené jablíčka z polystyrenu na adventním věnci. Nyní na dvoře jen dvě hrdličky a pár vrabců. Lojové koule netknuté, sýkorky se ztratily, stehlíci a kosi taky. Vnučka vyrobila ve školce klasické krmítko - obrácený květináč, semena, hlavně slunečnice, zalito rozpuštěným lojem, v sobotu pověšeno, dnes netknuté, jako lojové koule. Zkusím trochu masa, třeba uvidím vlka.....

Autor: Stanislav Haas | 23.01.2019 06:32
Letos okolo krmítka bída a žal. Loňskou a předloňskou velmi bídnou návštěvnost jsem přičítal množství krmítek v okolí. Hrdličku jsem celou zimu neviděl, kosák se objevuje jen jeden, několik vrabců...jako poslední mizne slunečnice, koule netknuté. Že by to bylo tím, že se sousedům nastěhovala kuna? Také jsem si všiml oklované umělé jeřabiny ze zimní výzdoby.

Autor: Karel Zvářal | 23.01.2019 13:29
Kuna ve dne spí, pokud tam ruší ptáky něco, tak to bude kočka, spíše však krahujec. Někdy to u krmítka zmrtví i na hodinu, to když nějakého uloví a škube pod blízkými keři. Většinou jich do obce zaletuje více a návštěvníky krmítek pěkně naředí. Ale pěvců obecně ubylo. Loni na tradičních kroužkovacích lokalitách byl označen zlomeček běžných počtů. Buďto proletěli na jih dříve, nebo měli velké ztráty při hnízdění. Odchycení ptáci neměli téměř žádný tuk, proto je dosti možné, že dolů ani nedoletí. Zda za tím bylo jen sucho a nedostatek hmyzu, či další, dosud neznámé vlivy, poznáme až tento rok, kolik se jich navrátí ze zimovišť. Květináč a koule bych dával spíše do lesa, kde to spotřebují sýkory a strakapoudi rychleji. Nejlepší je slunečnice a vločky: nekazí se a bere je většina ptáků. Ten lůj je takový starodávný zvyk, když mrzne, tak vydrží, jak se oteplí, velice brzo žlukne. A těm prefabrikovaným kupovaným koulím vůbec nevěřím, není nad poctivý bok od řezníka.

Autor: Ron Gordon | 24.01.2019 19:49
Karle, neber to jako oponentůru, ale ani ten poctivý bok od řezníka těm potvůrkám nějak nejede, vyvěšuji jím čerstvý ledvinový lůj z mladých býku, čerstvý prasečí pupek a dávají přednost slunečnici a ořechům, tuky pravidelně likviduji strakapoudi a také sýkory až v době hnízdění. Z minulosti pamatuji, že sýkory ozobaly i zapomenuté mýdlo -říkalo se mu s jelenem, co to s nimi udělalo nevím.

Autor: Fesoj | 24.01.2019 20:59
U mě dávají sýkorky i brhlíci jednoznačně přednost slunečnici před lojem, o vrabcích ani nemluvě. Dnes se tu zase objevila pěvuška, ale na krmítko nešla, jen paběrkovala na zemi. Strakapoud, kosi, strnadi ale i straky se zdržují u slepic a vodní drůbeže na dvorku a nejvíc jim chutná namočené pečivo a chléb.

Autor: Ramo | 25.01.2019 10:53
Fesoji straka až do 28.2. tak ji nakrm Pb, ať si nestěžujeme, že je málo pěvců!!!

Autor: Ron Gordon | 25.01.2019 11:11
Ramo, Ramo, \\\" u slepic na dvorku\\\" ???

Autor: Ramo | 25.01.2019 11:54
Rone, Rone, někama na ten dvorek přiletět musí ! :-) A taky nemusí střílet z brokovnice... (.22 LR)

Autor: Ron Gordon | 25.01.2019 12:46
Tak nějak z diskuse je známo jak na tom Fesoj je se zdravím a pohybem. Ono střílet na dvorku mezi slepice byť z 22LR může být velmi záludné, stačí všímavý soused a jsi bez flint. Dnešní doba je velmi zlá a našlo by se hodně lidí, kteří by tu chudinku straku litovali, oni nevidí co ona činí v přírodě a když už jo, tak řeknou, že to do přírody patří.

Autor: Fesoj | 25.01.2019 16:41
Ze sousedů bych strach neměl, ti mě naopak přemlouvají, abych ty potvory redukoval. Ale jakmile vystrčím nos ze dveří na dvorek, vezmou kramle. Na malorážku to není a broky, ač malé, by mohly zaletět skrz větve až k sousedovi a podle zákona schválnosti určitě do okna. Zkusím něco docela jiného. Až povolí mrazy, aby mi nezamrzl spoušťový mechanizmus, políčím sklopec s nějakou krvavou návnadou. Minulou zimu po Vánocích do toho velkého liščího sklopce - pochopitelně nefunkčního a zamrzláho - lezly na zbytky z vánočních kaprů nejen straky, ale dokonce i káňata a třeba dvě najednou. Z okna na to s úžasem čuměla celá rodna.

Autor: Fesoj | 25.01.2019 16:52
Vzpomínám, jak jsem jednou před lety zdařilým brokovým výstřelem vysklil okno kozího chlívku /naštěstí prázdného/. Tenkrát jsem s tím, že by to tak mohlo dopadnout, tak trochu počítal - čert vzal okno ! Bylo to sice na nehonebním pozemku, ale na mém dvoře a na mém hnoji, kde jsem se rozhodl zastřelit svou vlastní slepici. Povedlo se. No a že na ní náhodou zrovna seděl jestřáb, to byl jeho problém.

Autor: Ramo | 26.01.2019 11:06
:-))

Autor: Čestmír Kunetka | 26.01.2019 20:15
Bohužel straky nemohu na zahradě střílet, protože bydlím mimo honitbu kde jsem členem. Každý rok jsem zkrrmil asi 50 kg slunečnice a ptačí havěti habakuk - od vrabců, sýkorek a to i modřinek, stehlíci, zvonci, jíkavec severní, dlask a nevím co ještě. V loňském roce jsem začal pod krmítko házet pšenici a to byl mazec. Najednou přiletělo i 30 hrdliček a vrabců i 60, za chvíli vyluxováno. A strak mi po zahradě chodilo i osum. V loňské roce se mi ke krmítku naučila létat samice krahujce. Letos začátkem zimy chytila straku pár vrabců a asi dvě hrdličky. Od té doby mé krmítko osiřelo a smutně se houpe na větvi třešně. Pár vrabců přiletí a po ostatních se slehla zem - tedy spíše nebe. Krahujce jsem si vloni i vyfotil, dokonce jsem ji držel v ruce, když vletěla u sousedů do skleníku a nemohla ven, ale bylo mi jí líto, je to přece jem krásný a elegantní pták. No, za dobrotu na žebrodu.

Autor: Karel Zvářal | 27.01.2019 08:43
Kdysi jsem na Hané navštívil místního myslivce v jedné zapadlé vísce a protočily se mi panenky, když mi řekl, kolik ročně odchytí strak (do strakolapu na volavce). Raději tu cifru nepíšu, ale je to v řádu mnoha desítek ročně. Straka je dnes hodně synantropizovaná, takže ani při intenzivní regulaci ji není možné vyhubit. Co se týká krahujce, lze ztráty u krmítka zmírnit jeho vhodným umístěním, tj. u plotu (za pletivem) nebo u živého plotu. Tam se vrabci i sýkory rádi schovávají a cítí se zde bezpečně. Pokud je krmítko na otevřeném místě, umožňuje to krahujci rychlý průlet s uchvácením kořisti. Někdy lidé dávají krmítko na roh prosklené verandy a pak píšou do poradny, co mají dělat, že jim ptáci \"narážejí do baráku\"... Opakuji: do keřů, do keřů, do keřů. Ale pořádně hustých!

Autor: Fesoj | 27.01.2019 14:40
Hledám, zkouším googlit, ale zatím marně - kdepak bych našel návod na výrobu strakolapu ? Je sice pravda, že při své šikovnosti se při zatloukání hřebíku zpravidla první ranou praštím do palce a druhou ten hřebík ohnu - ale jak se říká, můžeš bejt blbej, ale musíš si umět poradit. Synové už začali sondovat, co bych asi tak chtěl k narozeninám a ten strakolap by zase tak moc nestál a udělali by mi s ním radost, šikovní jsou dost, jen ten mustr by to chtělo.

Autor: Ramo | 27.01.2019 15:47
https://www.youtube.com/watch?v=d7Gv4ahzfDQ

https://www.youtube.com/watch?v=w6BIonxBrX4

https://www.youtube.com/watch?v=Yis62MK85rM

Autor: Ramo | 27.01.2019 15:54
Pro inspiraci :-)

Autor: Čestmír Kunetka | 27.01.2019 20:59
Karle, dík za radu s umístěním krmítka. Husté křoví sice nemám, ale pověsím ho na drátěný plot, protože hned za ním mají sousedi velký krušpánek, který je pořád plný vrabců.
A k tomu strakolapu: mám ten dojem, že na FCB asi před rokem někdo dal fotku strakolapu a uváděl, že ročně tak kolem stovky strak. Ale měl tam živou straku. Byla to vlastně obyč bedna z pletiva, kde ve spodní části měl svoji ochočenou a horní část byla jako lapač. Na fotce tam měl zrovna tři chycené.
A Ramo-vi dík za inspiraci.

Autor: Václav Sládek | 28.01.2019 11:16
https://www.e-myslivost.cz/detail/lovecke-potreby/sklopce-lapaky/sklopec-typ-10-na-ptaky.html

Autor: Ramo | 28.01.2019 11:51
Václave super! A je po problému, teda jestli jsou volné 3 tácy! :-) Ale je dobré, že ta straka může přiletět z jakékoliv strany a nemusí moc hledat vstup!
Kolem Šenova někdy jezdím tak se tam na to zkusím podívat.

Autor: Karel Zvářal | 28.01.2019 14:44
No nevím, na to, jak je to hamatné, tak 4 ks max. - nic moc Teddy... není nad klasickou klec-bednu s horními šprušlemi, viz. např. Rakušan: Základy myslivosti (1979), str. 234, nachytá určitě přes desítku. Fesojovi bohatě postačí ten \"dětský\" (zelený-šprhulový) strakolap na 1 ks, poněvadž to může monitorovat z kuchyně. Těch specialistů na tento lov je minimum, když moc, tak 2-3 v okrese, ti se také dopracují k těm vysokým číslům.

Autor: Ramo | 29.01.2019 09:19
To je dáno hlavně tím Karle, že ti to kdejaký debilní pseudoochránce rozmlátí, jako nám 80% betonových lapacích zařízení... Jinak už bych měl klidně 2 ks i za ty 3 tácy!! A průměr 1 m se ti zdá hamatné? To ta dřevěná bedna bude vážit min 2 x tolik!

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 08:03
Předevčírem i včera už o sobě dává krátce vědět JUDr. Brávník, také bažant občas zakodrcá. Na okno mi létá k velké radosti předloni na krmítku kroužkovaný samec kosa, přežil genocidu viru Užsutu a drží ten samý velký protikrahujčí keř, jako vždycky, nikam se neposunul. Nutrie na potoce vytahla mladé na světlo, ale na rozdíl od mama jsou plaché jako čertíci.

Autor: Fesoj | 12.02.2019 14:51
To chce nechat je dorůst do pekáčových rozměrů a pak se s nimi dají dělat divy - svíčková, gulášek, na česneku, na zelenince a ani uzené či v klobáskách nemají chybu. Ze všech těch nežádoucích invazních ne-zvěřních druhů může být právě ta nutrie aspoň trochu užitečná.

Autor: Karel poslík | 14.02.2019 21:33
Dnes jsem po téměř měsíční pauze, co se týče úlovků, prolomil ledy. Šel jsem na místo, kde jsem nelovil více než rok a ani nikdo jiný do těchto míst za účelem lovu nezavítal. Několikrát jsem tam byl kontrolovat pohyb a taktéž to tam byl obeznat kolega Jarda a podle stop se zde pravidelně přecházel jeden nebo dva lončáci a také laň s telkem. Vyrazil jsem proto ještě za světla kolem páté odpoledne. Vysoká se neobjevila, ale před půl sedmou jsem slyšel kroky a bylo jasné , že to nebude jeden kus. Podle zvuku se dalo dost dobře odhadnout vzdálenost i směr, kde bude zvěř přecházet přes mlazinu a kde ji bude možno dobře obeznat i případně ulovit. Hodili jsme tam do tajícího sněhu několikrát po sobě vždy hrst kukuřice. Trvalo to jen chvilku a oba lončáci vystoupili z krytu. Naprosto důvěřivě, bez bázně a v úplném klidu se tam točili do kolečka a hledali jednotlivá zrníčka. Ze vzdálenosti cca 30 metrů jsem si mohl na nehybného a naširoko stojícího lončáka dovolit ránu na hlavu. Zůstal pochopitelně v ohni. Jarda, který byl asi tři sta metrů od mého místa hned volal, jestli to byl ten lončák, protože procházeli i kolem jeho stanoviště, ale nebylo to na jistý výstřel. Trochu se mi to potom zdrželo, protože jsme byli venku s \"civilním\"autem a musel jsem nejdřív domů pro Jimnyho, potom zpátky pro Valentýna ( tak jsme lončáka posmrtně pokřtili) no a potom teprve s úlovkem domů. Má 61kg. Zdar ! Karel.

Autor: Petr Havlín | 14.02.2019 21:43
Karle Lovu zdar!

Autor: martes | 14.02.2019 22:44
Karle, Lovu zdar.

Autor: Jan Slavětínský | 15.02.2019 06:30
Karle Lovu zdar!

Včera navečer jsem obešel část revíru, zajímal mě stav žebříků jak přežily ty vichřice a tak celkově. Bude na nich dost práce, někde je na odpis strom, někde žebřík, některý bude stačit přejít s kladivem a dát mu hřebík. Nejvíce to odnesly jívy v loukách, ty jsou rozlámané a když v ní byl posed, většinou je v háji....

Autor: Ramo | 15.02.2019 09:27
Karle Lovu zdar k ulovenému Valentýnovi! :-)

Dnes jsem viděl první jarní navrátilce, ale ani jako ornitolog amatér, jsem bez dalekohledu nepoznal jestli to byli hřivnáči (asi jo), nebo čejky...
Takže info na prd! :-))

Autor: Radek Chadim | 15.02.2019 11:26
Honzo, já občas zavítám i do jiných částí revíru než ke mně, a i když do výše šplhám jako kuna, tak nemám odvahu v nemalé části revíru na cokoliv vylézt. Řešením je zaprvé zastřelit úsekáře a pak za druhé tam postavit nové lovecké nebo mylivecké zařízení, a ježto na to střílení moc nejsem, tak rovnou přeskočím k druhému kroku :-).

Autor: Karel poslík | 15.02.2019 12:58
No jo Radku, ale ve finále to máš podstatně snadnější,protože ty si můžeš najít materiál na žebřík v kdejakém mlází nebo koupit v modelářských potřebách. I vyhozené vánoční stromky by mohly stačit. To já před výrobou žebříku musím zabrousit do mýťáku nebo na pilu. Hezký víkend a Lovu zdar!

Autor: Fesoj | 15.02.2019 16:20
Karle, jak tak čtu jak to vypadá s těmi žebříky jinde, možná, že si u nás ani neumíme vážit přístupu našeho revírníka. Když chceme postavit nějaký posed, stačí říci a on řekne dobře, dříví si vyber tam a tam. A při stavbě kazatelen či krmelců je to obdobné, pokud máme prkna, s materiálem na kostru nikdy neřekl ne, ovšem je elementární zásadou slušnosti s ním stavbu jakéhokoliv myslveckého zsřízení předem prodiskutovat - tsky se může stát, že stavbu krmelce v určité lokalitě vzhledem k ochranš porostů nedoporučí a to my samozřejmě respektujeme.

Autor: František Dušák | 15.02.2019 17:01
Tak si počtěte
https://www.novinky.cz/domaci/497312-myslivci-strileji-tisice-kocek-toulavych-psu-jen-zlomek.html

Autor: Petr Havlín | 16.02.2019 10:34
Včera jsem zkoušel vábit lišky. Myškoval jsem na pusu a zkoušel všelijak vřeštět na srnčí vábničky. Buď nebyla žádná kmotra v doslechu a nebo mi to spíš nešlo☺. Možná jste také zaznamenali článek na různých servrech o velkém úbytku hmyzu a dosti černé předpovědi jak bude hmyzu ubývat a jaké to bude mít důskedky.Pokud se všechny kompetentní subjekty (stát,zemědělci, ochranari, rybáři a myslivci ) nespojí a nezačnou účinně měnit hospodaření s krajinou, tak nás moc růžová budoucnost nečeká.

Autor: Karel Zvářal | 16.02.2019 11:15
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/

K dnešnímu dni u*raných 13750... Předejte adresu petice všem přátelům, známým, kolegům v práci. Změna sama nepřijde...

Autor: Petr Havlín | 16.02.2019 14:49
Petici jsem již dříve podepsal a kamarádům rozeslal. Existuje Karle nějaký webový atlas ptáků i se zvukovými nahrávkami?

Autor: Karel poslík | 16.02.2019 16:17
http://www.myslivost.cz/O-myslivosti/Zabava/Ptaci-zpivaci

Autor: Petr Havlín | 16.02.2019 16:50
Karle to je typické, člověk hledá něco co má pod nosem.Díky a pozdravuj Jitušku!

Autor: Miroslav Kráčmar | 16.02.2019 18:57
Pro P.H.
možná něco málo i tady,,,
https://www.rozhlas.cz/hlas/portal/
http://prirodainfo.cz/hlasy/

Autor: Karel poslík | 28.02.2019 11:37
Přátelé, tady u nás na severu bylo včera jaro se vším všudy. Ačkoliv nechodím moc na kazatelny, včera k večeru jsem se s bolavými zády doslova dovlékl na jednu, kde delší dobu nikdo „neoperoval“ , a jal se pozorovat nástup jara. Ptáci už ve svém kalendáři mají jasno, zpívali jak o závod. V jednu chvíli jsem jasně slyšel jak na kazatelně přistál zatím neznámý opeřenec. Bylo to někde těsně nad okénkem. Hádal jsem v duchu , kdo to asi může být, když se ozvalo pořádné a nezaměnitelné forte žluny zelené. Když jste od ní několik desítek centimetrů, zdá se vám její hlas jako by jste ji měli v uchu. Večer mi ve vzdálenosti asi 80 m opatrně prošla statná bachyně. Ačkoliv byla povětšinou dost krytá porostem , bylo patrné její mohutné břicho (ještě větší než moje !!!). O příčinách nemohlo být pochyb. Došla až pod můj vítr a neslyšně zmizela. Potom jsem zřetelně slyšel přicházet tlupu černé. Velikým obloukem obešli kazatelnu, došli si pro vítr a po varovném zafunění také zmizeli jak pára nad hrncem. To je prostě nevýhoda kazatelen. Doufal jsem, že se otočí směrem k Jardovi, který seděl v lese asi tři stovky metrů pode mnou. Už jsem se chystal k odchodu a slyším od Jardy ránu, ale brokovou. Když jsme se sešli u auta, měl Jarda lišku. Tak jsme si vychutnali první teplejší večerní čekanou a nakonec jsme tam nebyli zbytečně. Docela mě překvapilo, že lišáček zůstal v ohni, po střele na cca 40m + , když střílel brokem 3.5 mm ( Rotw sp. 36g). Měl tam původně čtyřky, ale pobíhala mu tam kuna, tak si to přeládoval na menší brok a to byl patrně jasný signál k tomu, aby přišla kmotra.

Autor: Fesoj | 28.02.2019 15:28
Mně už několik dní leží slunečnice v krmítku ladem, i loje si sýkorky přestaly všímat, zato sněženky a bledulky jsou plné včel. Včera jsem v autě totálně vypnul topení. Prošel jsem se po Trutnově a ač jsem měl na sobě jen tričko pod fleecovou bundou, byl jsem během chvíle zpocený jak vrata od chlíva a tričko po návratu letělo rovnou do koše. Přes teplé počasí je u nás ještě pořád dost sněhu, i když rapidně ubývá a myšilovové už taky zahájili své svatební letecké produkce, o dost dříve než v předchozích letech. Krkavce téměř není vidět, zřejmě už sedí. Jen pravidelný předjarní výří koncert letos nějak postrádám, kdo ví, kam se odstěhovali.

Autor: Ron Gordon | 28.02.2019 21:46
Včera jsem pozoroval z domu, že od souseda nade mnou přes silnici odváží odtahová služba osobní vozidla. Sice mi to bylo podivné, ale neměl jsem zrovna moc času tak jsem se o to nijak nezajímal. Dnes jsem se dozvěděl, že jej navštívila asi nějaká \"zelená aktivistka \" a v zájmu ochrany před znečišťováním ovzduší výfukovými plyny mu vyřadila z provozu všechny tři auta. A aby sousedům v okolí nebylo líto, tak ještě další dvě auta přibrala cestou.

Autor: Ivan Nedvídek | 01.03.2019 16:06
Včera na TV a předevčírem na webu jsem viděl zajímavý souboj medvěda s kňourem. Podle medií jej medvěd zabil(z videa to nebylo jasné) a následně myslivci oznámili, že v této oblasti jsou asi další dva medvědi, kteří již usmrtili čtrnáct ks černé. Video vypadalo věrohodně a zvuková nahrávka také. Přiznám se, že něco podobného jsem v Česku ještě neviděl. IN

Autor: Karel Zvářal | 01.03.2019 16:24
https://tn.nova.cz/clanek/unikatni-video-z-ceska-muz-natocil-souboj-medveda-a-kance.html

Autor: Fesoj | 02.03.2019 01:09
To video jsem viděl taky. Když pomineme, že na tom ilustračním snímku je americký baribal, stejně se mi to celé zdá takové nějaké nepřirozené. Podle mého názoru je medvěd šelma disponující značnou silou, vždyť v minulosti nebyly vůbec vzácné případy zabití hovězího dobytka na pastvě. Síla medvědího útoku spočívá především v úderu celé paže, který málokteré zvíře dokáže přežít. Ale to video ve mně vzbuzovalo dojem, že se jedná o souboj celkem vyrovnaných protivníků - chvíli měl navrch medvěd, chvíli divočák. Takže pokud nešlo o vyloženě mladého, nezkušeného medvídka, celé mi to smrdělo nějakou nahraností za tím účelem, aby ochránci velkých šelem mohli dokumentovat pozitivní vliv medvěda na snižování stavu černé. Neříkám, že se prase na medvědím jídelníčku nevyskytuje, ale zpravidla jde o selata a lončáky, jejichž ulovení nedá medvědovi žádnou velkou práci a přitom je ještě úspěch podmíněn využitím momentu překvapení a je víceméně dílem náhody - o nějakém systematickém lovu černé medvědy nelze ani mluvit, natož o nějakém podstatném snižování stavu prasat.

Autor: Karel Zvářal | 02.03.2019 10:02
Fesoji, prasata tu nebyla v nedávné historii téměř dvě sta let, medvěd asi také tak nějak, takže není velice s čím srovnávat. Lední medvěd navětří tuleně na iks kilometrů, tento toho kňoura asi také našel stejným způsobem. Že by to bylo nahrané, lze s úspěchem pochybovat, holt, je to šelma disponující bystrými smysly a značnou silou. Mně se nejvíc líbí, jak to prase táhl do potoka, zřejmě s úmyslem ho utopit, nebo možná jen dál od kamery... Každopádně cenný doklad o všestranných schopnostech medvěda, který se podle POP živí kořínky, ovocem a mravenci. V té oblasti našli více prasat stržených medvědem, takže jeho vliv na stavy černé je nezpochybnitelný, prakticky na úrovnii malé vlčí smečky. .

Autor: Jaroslav Tatalák | 02.03.2019 16:52
Perfektní reakce ochranářů na medvědí hrátky s divočákem. Žádné trhání a tvrdé údery, jen přimáčknutí, jako když jsem měl lončáka od dudlíku a hrál si ze psem. Tady je to ve větším provedení. A chudák myslivec že si\" dovolil, fotit z nebezpečné vzdálenosti, když měl znát stanovisko ochranářů.
Pro Karla- o jaké oblasti se zmiňuješ?

Autor: Karel Zvářal | 02.03.2019 19:04
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2734535-beskydy-dejte-pozor-na-medveda-radi-lesnici-mozna-jich-je-vic
Někde jsem četl až o 14 prasatech... a nemusí to být Prensa Latina:-)

Autor: Karel Zvářal | 03.03.2019 11:30
Ráno jsem si všiml, že hrdlička zahradní odlétla z římsy s příkrmem sedět na hnízdo, které má tradičně mezi výmladky na prořezané lípě. Ony běžně hnízdí od března, ale letos je to asi nejnižší datum. Jako by si své návyky přinesly z jihu, odkud Česko osídlily. První hnízdění jim pravidelně zachladne (ranní mrazy, sníh), druhé a třetí preduje poštolka, až čtvrté někdy v srpnu bývá produktivní. Ale toto jediné hnízdění by stačilo, že jich neubývá, spíše mírně přibývá. Zdržují se trvale ve městě, kde je regulována jen v zimě samicí krahujce.

Autor: Fesoj | 04.03.2019 16:48
V Lubawce vedle parkoviště u Biedróňky vloni vyhnízdily na topolu straky a v sobotu jsem pozoroval, jak si na vedlejším stromě začínají stavět hnízdo nové. Což o to, to je zcela normální. Ale zarazilo mne, že další pár opravoval to hnízdo loňské. S tím jsem se zatím nesetkal a byl jsem přesvědčen, že straka si zásadně staví každý rok nové hnízdo a že se člověk spíš setká s tím, že to staré obsadí kalous nebo poštolka. Ale možná, že jsem se spletl a že nešlo o opravu, ale o odebírání materiálu na stavbu dalšího nového hnízda. N, až tam pojedu znovu na nákup, budu snad už vědět víc.

Autor: Ramo | 06.03.2019 12:30
Přesně Fesoji. Myslím si, že tam létají jak do stavebnin pro matroš. To samé jsem totiž viděl z okna v práci, jak ty svi.ě rozebírali loňské hnízdo...

Autor: palkopal | 08.03.2019 17:42
Špačci na Vysočině dnes, hřivnáči před týdnem.

Autor: Fesoj | 08.03.2019 21:47
Někde jsem četl, jak probíhal letos průzkum, kteří ptáci navštěvují krmítka a jako jeden z běžných druhů byla uvedena i pěnkava. Asi jak kde. U nás za celou zimu nikdo pěnkavu nezahlédl ani u krmítka ani jinde a první /samečka/ jsem zpozoroval včera. A byl sám, jiné roky zpravidla přilétají pěnkavky hromadně. Také došlo k tomu, že mé švagrové se za poctivé přikrmování náležitě odvděčil kos - ke své jarní pěvecké produkci si vybral satelitní anténu a jakmile tam sedne, je obraz v řiti.

Autor: strejda zajíc | 09.03.2019 10:56
Tvrdí se,že u pěnkav odlétají pouze samičky.Kluci u nás přezimují,u vás ne,protože je tam děsná zima.:-)Napovídá tomu i latinské druhové jméno-F.coelebs-Coelebs manebis=svobodný zůstaneš.

Autor: Ramo | 09.03.2019 17:25
U mě na krmítku, u myslivecké chaty v remízku v polích letos pěnkav docela \"hojně\" :-) prostě byli vidět.

Autor: Fesoj | 17.03.2019 12:29
Někdy můžeme říci, že máme za sebou den blbec. U mě se to teď posunulo a mám za sebou týden blbec. Posuďte sami : V pondělí jsem byl na návštěvě u snachy, je to asi 5 km. Udělalo se mi blbě, rozbolela se mně hlava, lomcovala se mnou zimnice a venku vánice, že nebylo skoro vidět, ženili se všichni čerti a netroufal jsem si jet rychleji než 30 - 40 km a to tu silnici znám jak své boty. V úterý jsem měl jet se ženou do města na nákup, to jsem odmítl, bylo mi stále ještě blivno a přeložil na středu. Ve středu natáhla bačkory naše sousedka. A denně vítr a déšť se sněhem, stromy padaly na vysoké napětí, v pátek jsme byli od 07.00 do 18.30 bez proudu. A chcalo a chcalo, kolem baráku je to hotový močál. Až dnes se to počasí trochu umoudřilo. Viděl jsem - letos poprvé - několik párků kvíčal, z bukového lesa se co chvíli ozývá volání černého datla, místo sněhových vloček poletují motýli a včely a dokonce - světe zboř se - se mi dnes po střeše promenádoval první letošní konipas. A z louže u silnice se ozývají skokani. Že by skutečně přišlo jaro ? Podle předpovědi nás ale ještě pěkných pár dní čeká počasí na hovno...

Autor: strejda zajíc | 19.03.2019 10:00
Všem Josefům(a Pepíkům taky)posílám přání k svátku.Nebo k jmeninám?
Zejména Fesojovi,byť jsem se na Ekolistu dočetl,že je komik.

Autor: Václav Sládek | 19.03.2019 10:09
Strejdo jsi rychlejší.Všem Josefům vše nej a hlavně zdraví.

Autor: Ramo | 19.03.2019 17:26
Josefové VŠE NEJ!!! Konipasy jsem také viděl a včera při ořezávání meruněk jsem slyšel prvního rehka. Celou zimu na krmítku u baráku asi jen cca DVA páry koňader a teď je tam plno jako každé předjaří! Ptáci se vrátili z toulek po kraji na hnízdiště, takže zvonci, dost stehlíků, pěnkavy, zvonohlíci a i čížci. Holubů hřivnáčů doslova jako hnoje!!! Pár mě létá na zahrádku, sypu jim kukuřici a s mojí paní jim říkáme podle toho jak se tam producírují slepice :-) A myslíte že se bojí? Ani náhodou, to až 1.8. se k nim nedostanu blíž jak na 50 m v lepším případě!! :-) :-)

Autor: Karel Zvářal | 20.03.2019 06:56
Kdybys napsal \"jako pesticidů\", tak bych s tebou polemizoval. Kdy jsi viděl naposledy hnůj?-)) Toto cliché pochází z časů, kdy se 80% obyvatelstva živilo poctivě, slépky chodily až do kuchyně a čistit boty bylo zbytečné, neb za minutu se přilepilo opět nějaké. Já to vyhodnocuji z obsazenosti tradičních lokalit. Sice nějaké nové se objeví, ale na 3 km úseku mám zatím 6 párů, byly časy, kdy jich bylo 15-18 (max. r. 2000 a 2001). Od té doby mírný, avšak setrvalý pokles. Ale ještě mají čas, třeba nějací doletí. Párečka mi bude stavět hnízdo na boru 3 m od okna, naproti intentivně navštěvovaného krmítka. Poznají bezpečné místo, kde i prvního srpna nemusí mít strach.

Autor: Ron Gordon | 20.03.2019 09:13
To nesmíš courat po lesích, projdi se městy, parky, tam zimovali a již hnízdí.

Autor: Ramo | 21.03.2019 09:18
Tak tak Rone. Teď jsem byl v průmyslovém areálu a milý hřivnáči si stavěli hnízdo tam, kde předtím zdivočelý měšťáci - na OCELOVÉ KONSTRUKCI POD STŘECHOU a pár metrů od okna!!!!
Nesouhlasím s tvrzením o úbytku hřivnáčů, jde spíše o jejich přesunutí, asi kvůli většímu bezpečí při hnízdění. Rozhodně jich v okolí U.H. neubylo, právě naopak!
Na to pole nám stejně po 1.8. přiletět musí! :-))

Autor: Fesoj | 21.03.2019 17:20
Všechno nejlepší našemu webtatíčkovi k jmeninám ! Ať Ti stojí ve dne v noci svatý Hubert ku pomoci !

Autor: Karel Zvářal | 23.03.2019 08:54
Tak jsem si počkal ještě necelý týden, jestli třeba nemají zpoždění…ale ať koukám, jak koukám (a naslouchám), palumbusy nevidět:-(… Tak tak, na hraběcí rady, mlžení a mlácení prázdné slámy jsou někteří odborníci, já budu ale navýsost konkrétní. Vezmu to po řadě, jak jsem je léta vídal, a letos mimo starých hnízd nezaregistroval na řadě míst žádné aktuální stopy po holubích krasavcích: u zastávky, u školy, u hřiště, přes vodu za vchodem do špitálu. Potom 3-4 pravidelně od mostu po most – tady jsou letos jen dvě… Čili na prvním kilometru místo tradičních 7-8 jen dvě!-(( Potom je to téměř v normě, další kilometr místo 5-6 tradičních čtyři. Na Náměstí míru také nula (bývaly 2 páry). Ve velkém parku jsou, ale tak dvě třetiny stavu. V parku u jednadvacítky (+podchod a stromořadí) 3 místo čtyř, tedy relativně dobré.
Takže šerife, máš možnost dojet zkontrolovat prázdné stromy se starými hnízdy a vysvětlit mi, kde je ten zbytek:-) Ale jelikož odpověď znám, ušetřím ti námahu: jestliže někteří musí nalovit “sestdesiať kusov alebo aj stouku”, jinak mají neklidné spaní, aby využili kapacitu boxu a zajistili rodinu před příchodem třeskuté zimy-)), potom se nemohu divit. A pakliže se tento otesánkovský styl nezmění a lovci nebude stačit nižší jednociferný roční úlovek, do pěti, maximálně deseti let bude hřivnáč při tomto trendu tam, kde je sluka nebo hrdlička divoká, letošní pták roku. Tedy na seznamu chráněných druhů. Osobně bych lov povolil od 1. září (v srpnu běžně hnízdí) a úlovek limitoval. Mám pro atavistické váchně-) velké pochopení, avšak “ocud pocud”:-)
A těmi tiskacími písmeny jsi chtěl říci co? Že jsi objevil Ameriku? Nebo že jich je tolik, že už jim stromy nestačí?-)) To visí na Wikině (synantropizace) minimálně deset let, takto umístěných hnízd jsem viděl několik, dokonce rozestavěné hnízdo (větvičky padaly ze střechy šikmo instalované budky pokryté linem) uvnitř chátrajího kravína!
Co mi dělá radost, tak pozorovat stavbu hnízda čtyři metry od okna. Samec při volbě místa zvláštně houká. Není to známé chrochtavé “hu ůů ůů u”, ale mnohem tišší “u ůůů”. Mají hafo lepších přeslenů, ale vybrali si vodorovnou větev s jednou rozsoškou. Možná proto, že je ukryta v jehličí, aby měli v rušné zástavbě relativní pocit bezpečí.

Autor: Fesoj | - 2 dny 09:02
Před týdnem se u nás ještě ženili všichni čerti, zato včera místo sněhových vloček poletovali motýli, včelky a další hmyzové. Párek myšilovů prováděl své svatební tance, hřivnáči se koupali ve sluníčku nad Bukovou strání a k navrátilcům na náš dvoreček se přiřadil i rehek. Najednou kolem mne po zemi proplul stín nějakého většího ptáka, zvednu hlavu a on to černý čáp, zakroužil mi pár metrů nad hlavou a pokračoval odněkud někam. V 11 dopoledne se na pastvině ukázala i kmotra liška, zřejmě už musí zásobovat potomstvo. K vidění bylo i srnčí, starší vysoký vidlák a dva kousky holé. Jen buchtování po černé, ač jsou veškeré pastviny jakoby připravené na sázení brambor, bylo vesměs staršího data a nenarazil jsem ani na stopy vysoké. Ať tak nebo tak, byla to hezká procházka.

Autor: Čestmír Kunetka | - 2 dny 11:13
Dnes - vzhledem k tomu, že DNES má narozeniny Jan Slavětínský, tak bych mu touto cestou rád popřál hodně zdraví a loveckých zážitků. Myslivosti Zdar.

Autor: Fesoj | - 2 dny 13:46
Honzo, přeji hodně osobních i loveckých úspěchů, zdravíčko, štěstíčko a všechno nejhorší - ať se Ti vyhne !

Autor: Jiří Švejda | - 2 dny 19:31
Honzo vše nejlepší hodně zdraví.Mnoho mysliveckých zážitků a posezení s kamárády.To vše Ti přeje Jirka.

Autor: Jan Slavětínský | včera 05:53
Chlapi díky a Lovu zdar i vám všem.

Autor: Ramo | včera 08:39
No Karle asi ti to místní bouchalové ve Zlíně vymlátili :-) Přijeď do UH a můžeš posoudit. Tady je v tuto dobu Columba palumbus snad nejčastěji viděný pták! :-))
A promiň, že jsem se tě dotkl, JÁ viděl osobně hnízdit hřivnáče na ocel. konstrukci pod střechou poprvé. A zrovna jsem pozoroval jak si tam staví hnízdo, tak to na mě udělalo dojem! :-)
Osobně neznám nikoho ze svého okolí, který by za sezónu ulovil nad 100 ks. Já se svým \"osobákem\" 25 ks jich většinu převyšuji. Netvrdím, že takový nejsou a v okolí Zlína budou určitě!! :-))
Jane Slavětínský všechno nejlepší k narozeninám!

Autor: Fesoj | včera 11:10
Karle, myslím, že co se týče hřivnáčů, sluk a hrdliček, jsi přehnaný pesimista. Sluk /našich sluk/ se ve Středozemí střílí každoročně tisíce, zákaz jejich lovu u nás na jarním tahu byla a je antimyslivecká blbost, která na jejich stavy nemá sebemenší vliv, hřivnáč je např. ve Velké Británii vzhledem k vysokým stavům považován za škodnou a co se týče hrdličky divoké, tento nádherný pták je ve Středomoří rovněž běžnou lovnou zvěří. Zda se někdy lovila u nás, to nepamatuji, v posledních 50 letech určitě ne. A ještě k těm hřivnáčům - nebožtík hajný Zrostlík mne učíval, že obrovskou spoustu jejich vypleněných hnízd má na svědomí sojka. A já tomu docela věřím.

Autor: Karel poslík | včera 11:11
Dva sokolí páry se v litvínovské chemičce opět připravují na mladé
Sokoli stěhovaví jsou zpět! Budky na komínech litvínovské chemičky jsou opět po půl roce zabydlené. Dva páry sokolů stěhovavých v Podkrušnohoří se opět připravují na hnízdění, aby zde vyvedli své mladé. Od roku 2011 se v Litvínově vylíhlo za podpory Unipetrolu a neziskového sdružení ALKA Wildlife již 23 mláďat tohoto kriticky ohroženého druhu. Kromě litvínovského závodu si sokoli oblíbili také komíny rafinérie v Kralupech nad Vltavou a areál neratovické Spolany.



„Na komínech našeho litvínovského areálu loni hnízdily hned dva páry sokola stěhovavého, což je republikový unikát. Oba páry přivedly na svět celkem pět mláďat. Jsme rádi, že i letos začínají hnízdit, a těšíme se, že brzo vyvedou mladé,“ řekl Pavel Sláma, ředitel jednotky EKO skupiny Unipetrol.

V litvínovské chemičce jsou umístěny dvě hnízdní budky. První je na komínu zdejší teplárny a druhá na komínu etylenové jednotky. Obě jsou instalovány ve výšce přes sto metrů, protože sokoli si pro hnízdění hledají co nejvyšší místa, kde mají absolutní klid a výborný rozhled.

Každý rok na jaře ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife budky kontroluje. A stejně tomu bylo i letos v březnu: „Obě budky jsme vyčistili, zkontrolovali jejich stabilitu a připravili nové fotopasti. Nedávno jsme k budkám opět vystoupali, abychom si potvrdili naše pozemní pozorování. Našli jsme čerstvé zbytky potravy a trus, takže sokoli jsou zpět, upevňují partnerské pouto a připravují se na hnízdění. Půjde-li vše podle plánu, brzy snesou tři až čtyři vejce, na kterých budou zhruba měsíc sedět. A my se na komín vydáme znovu koncem dubna, abychom narozená mláďata okroužkovali.“

Sokol stěhovavý se dožívá až dvaceti let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. S maximální rychlostí při střemhlavém letu přes 350 km/h je pravděpodobně nejrychlejším živočichem na Zemi. Sokol stěhovavý je na českém území tradičním ptačím druhem. Populace tohoto predátora lovícího holuby, kachny a další menší ptáky a netopýry byla nejsilnější ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy se na území tehdejšího Československa pohybovalo až šedesát párů. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo již zhruba dvacet párů. Dnes díky přísné ochraně žije na našem území zhruba osmdesát párů sokola stěhovavého.

Video z prohlídky budek na komínech litvínovské chemičky naleznete ZDE​.

Autor: Ramo | včera 11:25
Fesoji hrdličku někteří běžně loví např. na dobrou polévku...

Autor: Karel Zvářal | včera 11:41
Nijak se mě to nemohlo dotknout, v tomto směru mám kůži hrocha:-) Co jiného můžu čekat od zastánce bohulibé činnosti, jakou jest střelba na neasfaltové holuby, než že \"nemá vliv\", ba co dím, ještě jich díky tomu přibývá!-)) To, co vzpomněl Fesoj, jim (POP) tvrdím stále, avšak se stejným efektem: Predace nemáá vlíív... Znáte ten příměr s liškou a její oháňkou:-) U Zlína na holuba zmačkne sem tam jeden, to jsou ztráty na dlouhé cestě do zimovišť a na nich. A jinak konejte, jak uznáte za vhodné, ale potom se netvařte překvapeně. Pokud by měly nastat nějaká omezení, musely by se týkat celé Evropy, nejen naší prťavé zemičky. Vzpomínám si, jak za Jospina (čte se Žospén) vyšli lovci do ulic Paříže, když je chtěli omezovat v lovu tradičních druhů. Tak početnou voličskou základnu nemohl ignorovat, proto z plánů sešlo.

Děkuji jmenovci za zprávu o stěhovácích, aspoň něčemu se u nás daří a přibývají.

Autor: Fesoj | včera 15:18
Ramo, já jsem hrdličku také běžně lovíval, ale vždy šlo o hrdličku zahradní, netažný druh, kterého bylo, je a doufám i nadále bude dost. Na hrdličku divokou jsem nikdy nevystřelil. Ale divím se, že se více nerozšířil chov tohoto druhu ve voliérách, neb se jedná o bezkonkurenčně nejkrásnějšího ptáka z našich holubovitých. Hřivnáče dnes chová kdekdo, rovněž jsou u chovatelů k vidění běžně snad všechny druhy našich kachen, ale hrdličku divokou má ve voliéře málokdo.

Autor: Fesoj | včera 15:36
A k sokolům stěhovavým - jejich repatriace se úspěšně daří, což je jen dobře. Na druhou stranu nevěřím, že by se podařilo podobně zvýšit stavy raroha velkého. Jeho rozšíření se totiž vždy víceméně krylo s rozšířením sysla a těch je u nás v současnosti hóóódně málo. A jen tak pro zajímavost - v Evropě dominuje celkem 6 druhů sokolovitých dravců /nepočítám např. poštolku rudonohou a poštolku jižní/, přičemž každý z větších sokolů má svou menší kopii, která se způsobem lovu a života tomu velkému dost podobá. Sokol stěhovavý - ostříž lesní, oba loví výhradně v letu. Raroh velký - poštolka obecná, sokolové s dlouhým rýdovákem, schopní úspěšně lovit na zemi i ve vzduchu. Sokol lovecký - dřemlík tundrový, severské druhy, vyznačující se obrovskou bojovností. Víte, že dřemlík byl oblíbeným loveckým dravcem carevny Kateřiny Veliké a že jeho statečnost je taková, že při dobrém výcviku je schopen přinutit k přistání i divokou husu ?

Autor: Karel Zvářal | včera 18:42
Tak mám po radosti, hrdličky vyšikanovaly hřivnáče \"dále od hradu\" a samec toká na jejich rozestaveném hnízdě. První snůška hrdliček tradičně asi zachlazená. Hřivnáči hledají nové hnízdiště, vídám je na více místech v okruhu 200 m. Podobně hrdličky agresivně útočily na doupňáka, který mi v letech 2005-17 chodil po příletu na krmítko. Kdyby někdo nevěřil, mám to uloženo.
Co se týká početnosti, je hrdlička 5-10 násobně početnější než hřivnáč. On osidluje parky, rušné ulice, ale i čtvrtě. Hrdlička je hojně i ve vilové a baťovské zástavbě, kam to hřivnáče moc netáhne. A hrdlička je početná i na dědinách, zejména kolem fungujících družstev. Dnes za odpoledne jsem v přírodě hřivnáče ani nezaslechl, ani nezahlédl. V porovnání s městskou populací jsou stavy chabé. Podle mě hřivnáči i dosti tráví zimu ve městech, důvod je snad zřejmý - strach je silná motivace ke změně chování.
V jakémsi starším dokumentu donutil divoký ostříž sednout volavku. Uhýbala, uhýbala, ale ty kopy pařáty jí asi nebyly moc příjemné. Jsou to takové stíhačky v ptačí říši.

Autor: Ramo | včera 20:10
Fesoji omlouvám se za svoji nepozornost, samozřejmě jsem psal o hrdličce ZAHRADNÍ ne o divoké, mnou obdivovaném ptáčkovi! Mám mnoho fotek tohoto opravdu krásného ptáka z fotopasti v průseku v řepce nastražené na divočáky.

Autor: Ramo | včera 20:14
Jo a vy máte někdo zdokumentované zimování holuba hřivnáče?!? Nemyslím ojedinělé kusy...

Autor: Fesoj | včera 21:19
Před mým domem stojí mohutný dub, na dvoře mám letitou lípu a když jsme se sem přistěhovali, vysadil jsem na hranici dvora řadu smrků. Dnes již mají přes 20 m a jsou již po několik let hřivnáčím hnízdištěm, jednou jsem dokonce v ohrádce u slepic chytil dvě již řádně opeřená, ale dosud nelétavá holoubata, která jsem musel ručně dokrmit a nakonec jsem je pustil. Hrdličky ani divoké ani zahradní se u nás nevyskytují, kdysi jsem choval hrdličky domácí ve voliéře společně s holuby pávíky, ale špatně jsem dopadl, vše nám vyvraždili potkani. Teď už jen pozoruji a poslouchám divokou holubí populaci, krom hřivnáčů kousek za barákem každoročně v dutých bukách hnízdí poměrně dost doupňáků. Hřivnáč mi zrovna dnes ráno koncertoval před barákem na dubě. Se zimováním holubů jsem se u nás nesetkal, přece jen je tady na ně asi dost chladno a moc sněhu.