Dnes je 22.1. 2019. Slunce výchází v 7:43 a západá v 16:33 | Měsíc výchází v 18:18 a západá v 8:41

Dnes 1/2019



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 01.01.2019 20:50
První Dnes roku 2019.

Autor: Radek Chadim | 01.01.2019 22:05
Petrův gang tedy orchestr zase hraje v TV :-).

Autor: Tomáš ČENĚK | 02.01.2019 09:12
Dodatečně přeji oběma oslavencům (Jitka a Míra) stálé zdraví a kopu štěstí do dalších let. Honzovi přeji Lovu zdar! Naši patroni přejí připraveným a to Ty rozhodně jsi. My jsme si dali malou spolkovou naháňku oblíbeným stylem \"po německu\" se slíděním v sobotu 29. Nečekali jsme zázraky, protože černá je u nás nyní na nízkých stavech. Přesto jsme na ni narazili ve dvou lečích ze tří. V první leči byla ulovena 3 selata, dvě z toho ulovil pohotový psovod - pozdější král honu na blízko na \"brokový\" tupl. Ve druhé leči jedno sele. Já jsem si prohlédl bachyňku černou jak uhel. Šla mi po horizontu, takže jsem nemohl střílet. Ale hezká podívaná.
Ještě že je ta TV. Aspoň vidíme, že je ten náš pražák v dobré kondici a nestrádá :-)

Autor: Fesoj | 06.01.2019 15:33
Jako každý rok i letos sypu ptáčkům do krmítka, od počátku zimy jsem zatím zkrmil 10 kg slunečnice. Pravidelnými návštěvníky jsou oba druhy vrabců /ještě minulou zimu jsem zde měl jen úpolníky, nyní převažují vrabci domácí/, koňadry, modřinky, babky, uhelníček, kos, strnad, brhlík, červenka a strakapoud. Jako celkem vzácní hosté se mi tu letos objevil i párek mlynaříků. Ale dnes jsem pozoroval zpěváčka, kterého jsem při nejlepší vůli nedokázal určit. Je o něco delší než vrabec, štíhlejší, tenký mírně zahnutý zobáček typický pro hmyzožravé ptáky. Svrchu jednobarevně tmavohnědý, prsa tmavošedá až do modra. Pohybuje se najčastěji nízko při zemi v keřích, neviděl jsem, že by vyhledával vyšší stromy. Myslím, že jsem ho nikdy v minulosti neviděl. Velice mne mrzí, že neumím fotit a tak mi zbývá jen shora uvedený popis. Kamarádi ornitologové, što éto takóje ? Když jsem hledal na internetu, ze všeho nejvíc mi ten ptáček připomínal slavíka, ale to je ovšem vzhledem k roční době blbost.

Autor: Karel Zvářal | 06.01.2019 17:20
Tohoto ptáčka zjistit není tak snadné, je dosti nenápadný a relativně málo početný. Pravděpodobně se jedná o pěvušku modrou, která někdy zimuje podobně jako červenka. Pohoď vločky, s těmi nebude mít problém. A co mě překvapuje, tak převaha vrabců domácích kdesi na Rýchorách:-) U nás ještě loni několik málo chodilo do krmítka, letos jen polňáci. Kosů asi 10-15%, zbytek nejspíš podlehl moru. U těch vrabců bude asi příčina stejná.

Autor: Karel poslík | 06.01.2019 18:01
Pepo, podle toho popisu bych také hádal pěvušku modrou, pokud trváš na velikosti větší nežli je vrabec, mohlo by se jednat i o pěvušku podhorní. oba druhy je možno s velkým štěstím pozorovat i v této době v našich zeměpisných šířkách.

Autor: Ramo | 06.01.2019 18:20
Na 99,9% pěvuška. Kdysi mi létala na krmítko také, ale spíš až koncem zimy. Nádherný ptáček, přesně jak Pepo popisuješ. U nás zeď cca 100 m2 porostlá přísavníkem, skoro modrá bobulemi, pro kosi to byl vždy magnet a prostřený stůl (15-20ks), včera tam byl JEDEN! Dostali opravdu pokouřit... Připadá mě ale, že v krajině (revíru) je jich víc jak v obydlené oblasti. Vrabci se + - drží oba druhy.
Pepo zkusím vložit foto toho tajemného hosta.

Autor: Ramo | 06.01.2019 18:26
Je to ono, viz foto??

Autor: Fesoj | 06.01.2019 19:29
Asi to bude opravdu ona. Jenže v zimě jsem ji nikdy neviděl /v létě běžně/, navíc mnou pozorovaný jedinec byl v oblasti hlavy, zad a křídel skutečně jednolitě tmavohnědý a zejména na křídlech mu chybělo takové to tmavé skvrnění. A taky jsem byl přesvědčen, že se jedná o ptáčka tažného.
Karle Z., ty vrabce domácí jsem - aspoň teď v zimě - nikde jinde ve vesnici nezaregistroval, u nás jich je minimálně 20 ks, zřejmě proto, že na dvoře je stále minimálně 40 kachen pižmovek, 3 husy a nějaká ta slepice - o perličky a hdvábničky jsme již přišli, ty nám ukradla kuna jako první. Jenže políčím-li do sklopce jako živou návnadu morče, se 100%ní jistotou v něm bude kočka a vajíčka a sušené švestky ta mrcha ignoruje, aspoň zatím. Ale ještě se vrátím k ornitologii. Základem krmiva pro naši drůbež je namočený tvrdý chléb a pečivo s prošlou dobou spotřeby. Celoročně se na něm mimo jiné přiživuje i strakapoud a brhlík. A mám zde ještě jednu přírodovědnou zvláštnost - lípu, pod kterou pravidelně sbírám šišky na zátop. Laik žasne, ovšem odborník se nediví - ty smrkové šišky tam pravidelně nosí zmíněný strakapoud, zaklíní je mezi větve, vybírá semínka - a když mu šiška upadne, už ho nezajímá a letí pro druhou. Jen můj vnouček /náčelník Spálená Huba/ koukal dost vyjeveně, když mu babička dala košík a poslala ho pod lípu na šišky.

Autor: Václav Sládek | 08.01.2019 14:44
Když jsme nacházeli mrtvé kosáky přisuzovali jsme to kočkám.Pak jsem v rozhlase poslouchal pořad o tom přoč mizeli.Máme přes 30m 2m vysokého tarasu překrytého skalníkem jeho červené plody letos nic nesbírá.I přesto že dělali nějaké škody rádi jsme je pozorovali.

Autor: Fesoj | 08.01.2019 17:45
Nade vší pochybnost je jisto, že každý tvor má v přírodě své místo. Dneska je k tomu doba vhodná přiznat, že ČLOVĚK je ta nejhorší škodná - a za ním o stupeň maličký jsou pytlačící psi a kočičky.
Myslím, že bychom se konečně měli naučit táhnout s ochranáři za jeden provaz, pokud to ovšem jde. Těžko se shodneme v názorech na vlka, vydru či bobra, ovšem na druhé straně jsou taková témata, kde by se bez problémů měli shodnout všichni, kdo to s naší přírodou myslí dobře a chtějí pro ni něco udělat. Alfou a omegou všeho je zdravé životní prostředí a to je právě to, co nám dnes nejvíc chybí, Ale v poslední Myslivosti je na str. 143 - 144 petice ČSO a ČMMJ za zdravé zemědělství \"Vraťme život do krajiny\" a je zajímavé a chvályhodné, že ji podporuje většina různých ochranářských organizací. Na str. 22 - 25 téhož čísla je článek \"Zpátečka ministerstva zemědělství\", zabývající se negativním vlivem glyfosátu na přírodu a pravděpodobně též na lidské zdraví. I toto je téma, které by měl podpořit každý myslivec a nejen myslivec, prostě každý myslící člověk, který to s naší přírodou myslí dobře. Jenže ke spoustě myslivců se tyhle myšlenky prostě nedostanou, Myslivost neodebírají a OMSy mají v tomto směru také veliký dluh. Dá se říci, že je to jedna ze stránek nikdy nekončícího boje s lidskou blbostí, boje, který sice nikdy nemůžeme vyhrát, ale v kterém musíme stále pokračovat a nepolevit.

Autor: Karel Zvářal | 08.01.2019 19:05
Huberte,ty to vidíš!Stav počitadla 22.12:8030,8.1.:8743...To hovoří za vše,více slovy tomuto pronárodu plýtvat netřeba,milý Fesoji.

Autor: figi | 10.01.2019 09:19
https://magazin.aktualne.cz/veda/z-prirody-mizi-desitky-zivocisnych-druhu-ochrana-prirody/r~104acbc8103411e982ca0cc47ab5f122/?fbclid=IwAR2gVBzg2jjgK_8D1mzYzZtiQ5WPeI3R-bsR_XacSjBkzp0MqqdFB2Ehh5A

Autor: Zdeněk Šváb | 10.01.2019 10:05
Do loňské zimy v krmítku hlavně sýkorky, stehlíci, kosi, vrabci. Spořádali za zimu přes 40kg slunečnice a 20 lojových koulí. K dnešnímu dni lojové koule 4 a slunečnice do 8kg. Viděni hlavně vrabci, sýkorky minimálně, kos 1, stehlíci vůbec.....

Autor: Ramo | 10.01.2019 15:23
Zdeňku stehlíci přiletí, až vyčistí všechny \"bodláky a vlkáče\" v okolí.
U mě na krmítku (pouze slunečnice) v remízu u naší chaty nezvykle hodně pěnkav obecných obojího pohlaví. Jinak sýkory v hojném počtu 3 druhy, brhlíci, strakapoudi, už zmínění stehlíci, dlaskové a vrabci polní. Snad jsem na někoho nezapomněl :-)

Autor: Fesoj | 10.01.2019 17:56
Dnes jsem ke krmítku, ve kterém krmím pouze slunečnicí, pověsil 5 kousků loje. K mému údivu s ho sýkorky zatí nevšimly. Další typické \"lojožravce\", jako je strakapoud a brhlík, jsem tam zatím neviděl. Jo, a ještě jeden krásný ptáček mi tam přilétl, i když ne na krmítko - mohutná jestřábí samice mi zamordovala slepici. Budou-li se její návštěvy opakovat, asi ji přikrmím vlašimskými granulemi - v revíru mi nevadí, ale jakmile se zvykne živit drůbeží, pak už nejsme kamarádi.
Chlapi, jen tak pro zajímavost, za kolik kupujete slunečnici ? U nás v ZNZ je za 17 Kč/kg.

Autor: Zdeněk Šváb | 10.01.2019 18:26
V Přerově 5kg za 100 - 110Kč.Menší balení nekupuji.

Autor: Karel poslík | 10.01.2019 19:24
Poslední dva roky kupuji slunečnici v Sulejovicích.Je to kousek od Lovosic směrem na Most. Slunečnici jsem tam kupoval asi v listopadu po třinácti korunách za kilo a byla v pytlích po cca 33 -35 kg. Kukuřici jsem tam kupoval po 5 Kč/kg.
v balení po 25 kg. Slunečnice dáváme pravidelně každý den jeden půllitr a je to za chvilku pryč. Zatím nalétávají běžné druhy sýkorek, strakapoud a brhlíci. Ve volieře u slepic se přiživuje celoročně hejno vrabců a dříve tam byl i značný počet kosů. Letos je tady u nás tak deset procent obvyklé kosí populace. V revíru máme místo, kde se v zimě vyskytuje značný počet mlynaříků, ale letos jsou jejich počty také nějaké nižší než tomu bylo dříve.

Autor: Karel Zvářal | 11.01.2019 08:46
Mlynařík nejvíc ze všech zpěváčků trpí tuhou zimou, resp. ani ne mrazy, ale několikadenní (ledovou) námrazou na větvích. V tu dobu jich nejvíc odejde do VL. Na krmítko moc nelítá, poněvadž na rozbití slunečnice a odtrhnutí loje má tuze malušenký zobáček. To je tak na sbírání mšic, hmyzích vajíček a podobné mikrohavěti. Bylo to asi v zimě 2006, kdy mi lítali na balkon sbírat zbytky (\"prach\") po vylouskané slunečnici od zvonků a vrabců. Do pórů v betonové podlaze jsem nalil sádlo, ale stejně intenzivně brali i nasypanou mouku. Letošní zimu jsem prognózoval podle v listopadu aktivních plchů správně, už i meteorologové píší, že v únoru a březnu bude pořádná.

Autor: Ramo | 11.01.2019 09:32
V UH naproti Hamé je obchod s krmivy všeho druhu. Při koupi pytle 30 kg je cena 15 Kč/1 kg slunečnice. Lojové koule věším koncem ledna.

Autor: Ramo | 11.01.2019 09:34
Mlynařík má také rád mák...

Autor: Karel poslík | 11.01.2019 10:42
Lojové koule jsem také kupoval, ale vrátil jsem se k osvědčeným receptům. Odkrojky z hovězího či skopového loje a také ze sádla pomelu a vyškvařím. Když to trochu vychladne zamíchám do toho mleté ořechy, nesolené arašídy, kokos a mák. Potom jsem to dával do květináče , který měl přes otvor ve dně protažený dlouhý lískový prut a dnem vzhůru jsem to věšel na stromy, někam před okno, abych mohl pozorovat hostinu. Dnes místo květináče uplácám z vychladlé hmoty kouli a tu dám do síťky od ovoce a šup s tím na strom. Důvod k používání květináčů byl dříve u nás na vesnici jednoduchý. Takto předložené krmivo odolávalo náletům všudypřítomných vrabců, protože nejsou schopni šplhat po prutu a vyzobávat dobrou z květináče zavěšeného obráceně. Často v zimě vzpomínám jak jsem seděl v kuchyni u okna s dalekohledem v ruce a před sebou atlas ptáků. Táta mi před padesáti léty udělal dřevěné krmítko, a to přišroubovat z zadní dřevěné stěně zahradní kůlny (mimochodem tam slouží dodnes). Do něj se dávala slunečnice a jiná semínka a hned před ním na jabloni visely dva květináče s lojovou směsí. Neexistoval opeřenec, kterého bych neuměl identifikovat už podle způsobu, jakým přiletěl. Dnes je doba jiná, jak jsem se tady někde nedávno dočetl, nerozeznala paní učitelka základní školy hnědou bezrohou kozu od psa. Mám radost, když přijedu do svého rodného hnízda, vidím plná krmítka a u okna dalekohled s atlasem ptáků. I ten dalekohled je pořád stejný - Karl Zeiss Jena 8 x 30.

Autor: Jiří Švejda | 11.01.2019 21:43
Nejlepší je škára z divočáka hozená přes plot.Do jara je vyčištěna.

Autor: zutro | 12.01.2019 12:13
Přesně toto mám ve výběhu u slepic už měsíc.Sýkoky zkrátka nejsou vidět ani u slunečnice na krmítku.Akorát vrabci se motají kolem misky u psa.Kos se pohybuje po dvoře jeden,loni jich bylo sedm,jeden pár měl mladé v keři šeříku cca 1 m nad zemí.

Autor: Fesoj | 12.01.2019 15:06
Tak sýkorky zatím lůj ignorují, jako by nevěděly, co to je, ale z 5 zavěšených kousků dva zmizely, jen šňůrka zbyla. Pak jsem zjistil pachatele. Sviňa kočka vylezla po sloupku, pak docela krkolomným způsobem po úzké železné trubce /nevidět to, tak tomu nevěřím/ a bylo po loji. Na ty zbylé 3 se už opravdu nedostane a tak jsem zvědav, brzo-li sýkořinky přijdou na to, že to je pro ně - vloni a všechny dřívější roky se cpaly lojem bez problémů. Co se týče škáry z divočáka, minulý rok ji kamarád hodil na vnadiště a hned při další návštěvě tam střelil jedno ze selat, které se o ni tahaly - hlad je hlad. A kosové a strnadi také ke krmítku moc nelétají, spíš se přiživují u slepic. Ta biodiverzita ptačích druhů u krmítka je vůbec rok od roku slabší, holt ta příroda zřejmě dostává čím dál tím víc na prdel.