Myslivecké fórum

Upletl jsem si na sebe pořádný bič...
Protože se v rodině nikdo nepotatil ani nepodědil, chtěl jsem věnovat moji sbírku mysliveckých knih a časopisů svému MS do klubovny. Jenže z nepochopitelných důvodů se naše MS po 65ti letech existence likviduje a prodává se i klubovna. A o přestárlé a nemocné myslivce už není zájem.
Proto zvolna vše likviduji - od knih, pomůcek, optiky, nožů, zbraní ap. Potrvá to dlouho, myslivost začíná být okrajová činnost, ale mám se aspoň čím zabavovat.

Rozprodávám myslivecké knihovny, většinou staří autoři - Javůrek, Komárek, Mikula, Žalman, Vrba, Tomeček, Čelůstka, Kozák, Mottl, Kunert, Rakušan, Paulišta, Nečas, Wolf atd., časopisy. Viz dnešní fotogalerii.

Dnes jsem si koupil v antikvariátu Zlomený šíp od E.Arnolda. Sice to není myslivecká kniha , ale úžasně vypráví o indianech, jejich vztahu k přírodě, zvycích a historii.

Jako chlapec jsem dostal někdy v 75tém knihu od otce na vánoce Potulný lovec autora Karla Nového .Strašně jsem to žral,úplně jsem to viděl jak budu jednou lovit lišky.Na základce nabízeli na prodej každý rok nějací distributoři knihy pro žáky ,tam jsem si koupil také Lesní noviny. Od tety jsem dostal k narozeninám jako školák Evropskou faunu.Učil jsem se poznávat veškeré druhy živočichů,ptáků ,hmyzu.To nedávno jsem jel s kolegou v práci kolem říčky kde poletoval nad hladinou ledňáček.On nevěděl co to je.Má 49 let.Městské dítě,nepozná ani seno od slámy.Fakt.Potom byl můj oblíbený atlas zvěře autor K. Jiřík a kolektiv darovaný k vánocům.To jsem měl také tzv. v kapse a už jsem se nemusel učit na myslivecké zkoušky.Vlastně ani o těch zbraních.Na učňáku v 82hém jsem si koupil Rukovět loveckého střelectví Faktora a Lankaše.Znám ji nazpaměť.Kdyby mě do toho někdo postrkoval ,nevím jestli by mě to bavilo.Šlo to samo.Pak jsem dostával k vánocům a narozeninám desítky loveckých povídek.

Jo jo, taky jsem dle Lesních novin vyráběl past na kuny a lasice ze zamrzlého sudu! :-))) To se do vědra, nebo menšího sudu naleje voda, nechá tak 5 cm zmrznout, nahoře se udělá otvor (malý) voda se vyleje, hodí se tam trochu slámy a vpustí živá myš. Pak se to zahrabe do úrovně sněhu - to byl největší problém a teď už by to vůbec nešlo! :-)) No nikdy jsem nic nechytil, teda krom té myši co jsem strkal dovnitř! :-)) Toliko vzpomínka pro zasmání!!

Přidal jsem do článku také jedno vědecké bádání, ale je téměř stoleté.

Děti když jdeme kolem knihkupectví, tak mě tahají pryč se slovy \"Tatínku viš že to nestíháš číst \". Takže se stává, že mám rozečteny i tři knihy z různých oborů. Z myslivosti kombinuji odborné monografie s loveckými příběhy.

Petře, věz, že mě to mrzí, ale nejsem to já, kdo napadá, jen se účinně bráním. Omlouvám se za neuvedení autora, ale všichni poznali i tak.-) Aby se člověk nemusel ptát starých praktiků na \"voloviny\", základ mu dá dobrá kniha.

V létě jsem měl to štěstí, že jsem si mohl vybrat v bohaté knihovně po zemřelém kolegovi. Vzal jsem si většinou klasiky Javůrka,Vrbu,Komárka atd. a jak píše Josef i Karel čtu Myslivost. Scherer je výborný.

Tohoto člověka si vážím stokrát víc, aniž bych ho kdy viděl. Napíše k věci, tedy co čte, a pozná kvalitu. Nikdy se neuchýlí k vyrypování, demagogii a podpásovkám.

No je fakt, že ta Erika to v tomto silně maskulinním prostředí nabitém testosteronem a zbytnělými egy neměla lehké, a je fakt, Fesoji, že i mi tu tak nějak ten ženský prvek pohledu na myslivost chybí. Ani nevím, kdy se tak stalo, vzpomínám si jen na ostrou debatu ohledně uložení kulovnice na kazatelně, že tam byly dosti dosti agresivní až nechutné projevy nesouhlasu silnějších půlek... No co už včíl, budiž to všem poučením, že každý má právo na svůj názor a své specifické konání v rámci zákona, byť silně odlišném od \"standardu\".

Když mě nazveš bejkem, to by mi nevadilo, horší je a mrzí mě, že jsem opravdu starej, chromej, hluchej a kulhavej.

Tak Rone, pro upřesnění - já se Tvými příspěvky nijak uražený necítím, jsem dostatečně splachovací a mínil jsem to spíš jako předběžné varování, protože leckdy to už začíná být na hraně - a nejen od Tebe. A protože jsem se už víckrát setkal s tím, že nedomyšlené příspěvky někoho, kdo psal docela pěkné věci, dokázaly odradit od dalšího pobytu na tomto fóru /typický případ byla svého času Erika/, takže si dovolím znovu upozornit na elementární zásady slušnosti. Například když napíši, že určitý příspěvek je blbost a hovadina /a tím nevylučuji, že někdo toto třeba i oprávněně napíše o příspěvku mém/, je to obrovský rozdíl proti tomu, kdybych napsal, že autor je blbec a hovado. Jak už říkal Švejk, mejlit se může každej, ať je člověk učenej nebo vobyčejnej, nevzdělanej blbec. Mejlejí se i ministři. A je zajímavé, že s takovým Strejdou Zajícem do sebe leckdy dokážeme rejpat a šít docela ostře, přičemž o nějakém vzájemném urážení se nám ani nezdá. A tak to má byt, tak je to správne...

Fesoji,Fesoji, nebudeš mi věřit, ale opravdu tě nechápu??? Sprostě urážet- kde ???

Někdy v 50. letech vyšla krásná knížka od v Čechách žijícího Rusa Brimera - Orlovského, my starší pamatujeme jeho srnčí vábničku, kde se zvuk reguloval gumovou hadičkou. Ta knížka se jmenuje Lovy a příroda a z větší části se věnuje výskytu všech možných druhů zvěře a celém území SSSR a způsobům lovu.Ale úvodní kapitoly jsou věnovány historii, vzájemnému působení zemědělského a lesního hospodářství na zvěř a naopak v průběhu staletí a postupující \\\\\\\"civilzace\\\\\\\". A co se týče konkrétně srnčí, ale v podstatě i další trofejové zvěře, kde bývá často módou mluvit o degeneraci chovu, nýbrž o nevhodné stanovištní podmínky pro zvěř. Dříve - i za absence polí - byla úživnost revírů mnohonésobně větší a zvěř nepoznala zajména kvalitativní hlad.
Přitom genetický potenciál zůstal nezměněn ! To prokázal u jelení zvěře Vogt, u srnčí dnes Scherer - a jen a jenom kvalitativní, ale i kvantitativní hlad vinou způsobem hospodaření člověka, má za následek vymizení nejdřív koroptve a dnes i zajíce, bažanta a mnoha dalších druhů...

Ale Karle, fuj ! Přeci každý, kdož jsme tady, měl by hovnu poctu vzdát - co jsou platny milióny, když nemůže šlověk srát !

...\"Poslední dobou více vyhledávám publikace s moudrostí a zkušenostmi naších dědů a čím sál více přicházím na to, že v současné době objevujeme věci dávno objevené, či známé a z velkou pompou je dáváme na obdiv aniž si uvědomujeme, že to tu bylo již dávno před námi\"... Rone, informace je v dnešním světě nejcennější artikl. Srovnávat dnešní dobu s dobou našich dědů... Ja pane, trochu mimo mísu, nemyslíš??? Dobu bez černé, mraky koroptví, zajíců, bažantů. Lišky a kuny decimované vzteklinou, úplně jiné mezilidské vztahy. Žádné jedy, megalány monokultur... Řekni mi, co tam shledáváš za moudra použitelná pro dnešek. Nezlob se, ale jako bych slyšel \"moudra\" paseckého strýce někdy z r. 1750. Co ví, to mu stačí, a ostatní nech si dělají, co chcú...
Ukaž mi lépe zpracovanou monografii nejen u nás, ale i ve světě. Moc jich nenajdeš, pokud vůbec nějakou... Pro vzdělaného člověka je kniha dar boží, pro vesnického bu...a zbytečnost. A kdo supí na hadr, se stačí podívat po mém vstupu v 13,22. Nikdo jiný nereagoval, než potrefená husa:-)

Ještě jednou ten Joklík - zcela náhodou jsem zjistil, že ho mají v trutnovském antikvariátu. Skutečně jde o překlad z němčiny, vyšlo to v r.1943.

A to nemáte ponětí, co peněz ten výzkum Pavla stál a že mu dokonce kvůli tomu jeho srnčímu hrozil rozvod - no, vypadá to, že se jeho paní už umoudřila... Strejda Zajíc to napsal dobře, že Pavel je bořitelem ustálených mýtů o srnčí zvěři. Velice by mě zajímalo, jestli se mu podaří změnit metodiku hodnocení srnčích trofejí, protože se v tom dělaly a dělají neskutečné podrazy - od dlouhodobého namáčení trofejí do vody před oficiálním hodnocením na výstavě až po navrtání dutin a jejich vyplnění olovem. Ale nejvíc se mně na něm líbí, že přes všechno, co dokázal, se pokorně sklání před mocnou čarodějkou přírodou a přiznává, že stále musí učit a toho, co o srnčím neví, je pořád víc než dost.

Ohio, zas já... Web o srnčí zvěři - Pavel Scherer

Omlouvám se, myslel jsem, že pro zpracování celulozy na knihu o Joklíkovi a spol..

Rone, vrátím se k tvému příspěvku z 20,09. Asi žádný dnešní autor nebude tvrdit, že začíná na zelené louce, že vše v té knize jsou (jen) jeho poznatky. Minimálně 80-90% jsou staré pravdy, ke kterým se přidá pár nových poznatků. Chtít za každou větou citaci (pra)původního zdroje je nesmysl, to by se v tom člověk už vůbec nevyznal. No a tak nějak mimoděk jsi popsal nejen mysliveckou, ale i českou a lidskou mentalitu - nebýt nikdy spokojený. Místo toho, abys autora pochválil za vyčerpávající obsah, vytýkáš mu \"zbytečnosti\". Máme být jako národ hrdí na takové nadšence, kteří veškerý čas věnují zevrubnému poznání zvěře. Protože ve spoustě případů to dopadá tak, jak jsi popsal: Příroda je mocná čarodějka, ona to nějak zařídí, aby zvěř byla, takže je zbytečné, abych si volovinami zatěžoval hlavu. Každý extrém je škodlivý=nenormální, jak dětská neznalost, tak přehnané biflování. Důležité je skloubení praxe s teorií, jedno bez druhého působí tak nějak komicky.

Máš pravdu, Rone, dominantní býk nemusí být největší, ale zpravidla bývá. Tam na velikosti opravdu záleží, né jak v té zdegenerované lidské populaci:-) A kde jsi prosím vzal \"genofond spermií\"? O tom vůbec nebyla zmínka. Problém byl ne u samčí populace, ale samičí. Ano, pochopil jsi to správně, měl jsem na mysli tělesně nedospělá, tj. \"bez občanky\" (předčasně fyzicky dospělá). Tzv. zapouštění se praktikuje u skotu od cca 360 kg váhy, přičemž se běhá - už si nevzpomínám, ale snad od 200 kg (?).
No a u \"neplnoletých\" bachněk problém úzké pánve nehrozí, neb netlačí jeden plod, nýbrž několik šprčků. Ano, příroda je mocná, silní jedinci přežijí, takže po mnoha a mnoha desetiletích by poměr pohlaví na tom zmíněném ostrově byl opět v normě, neb ze zdegenrovaného zvířete by byl opět proselektovaný a vitální skot. Takový se chová po staletí bez péče člověka (skotský náhorní), tam ty vzniklé ztráty jsou přijatelné a selekce probíhá nenápadně, tak jako u všech druhů v přírodě.

Strejdo zajíci, směle se směj a komentuj po svém, já se zatím nesmál! A Fesoj snad teď pochopí, proč jsem se stavěl k jeho návrhu zdrženlivě... V tom pořadu to bylo i vysvětleno, našly se kosterní pozůstatky. Z monoestrického pratura udělal člověk polyestrické, říjící se prakticky po celý celý rok. Na fyzicky nedospělou jalovičku při první ovulaci měl nárok nejsilnější býk. Když přišel porod, veterinář nikde, a tak spousta jaloviček uhynula při porodu. Ty co přežily první porod, měly vyhráno. Tento problém známe i z humánní medicíny - úzká pánev. A i když pomáhá bába, ne vždy se to podaří. Jj, někomu se rodí samí kluci, někomu jen holky, ale celkově v populaci je to cca 1:1.

Rone-škoda dřeva!:-))

To je obecná chovatelská (zootechnická) otázka a bezprostředně se týká toho, co jsi zmínil. Negůgli a odpověz:-))

Rone, vždyť i ty rád diskutuješ, ale ne nad \"mdlými\" příspěvky, rád si počkáš na něco kontroverznějšího. Kontrolní otázka k tomu, co jsi napsal: na jednom tichomořském ostrově nechali osadníci zdivočit skot a po nějakém čase ten ostrov (lidé) zcela opustili. Když tam přijela vědecká výprava za x let, zjistila, že poměr pohlaví je 5:1 ve prospěch býků. Dovedeš odhadnout příčinu, když v normální populaci je poměr pohlaví 1:1?

 Vážení diskutující, vstoupím také do této diskuse a doufám, že nebudu kamenován za svůj názor. V prvé řadě by rád poprosil Jaroslava, aby se sdělil, jaké že to odborné publikace za těch šest tácu pořídil. To, kdo na ten dotaz odpoví Karle není třeba tušit, je známé že Fesoj naskočí na jakýkoliv příspěvek, rád diskutuje, rád předává své názory no a že někdy do toho zaplete ty policejní manýry, kdy se traduje, \\\"že policajt nelže, jen vytváří legendy\\\" mu není zapotřebí mít za zlé a myslivecká latina také patří k myslivosti. Tím že budu mít plné skříně myslivecké literatury ještě neznamená že budu pravodatným myslivcem, vždyť se také říká \\\" má knih jak mnich a (h..no) ví, co je v nich!\\\" Mohu být sebevíce sečtělý, ale když provozuji myslivost tak, že přijedu na posed k hromadě nebo i bez hromady, ulovím a jedu domů, že namontuji fotopast a čekám na telefonu, kdy mi přijde fotka, tam mi sebevětší množství přečtené odborné literatury nepomůže. Člověk se učí celý život, učí se ze zkušenosti vlastních a ověřuje si zkušenosti jiných, které třeba získal z četby myslivecké literatury a nemusí to být jen odborná myslivecká literatura. Druhá věc je to, že s tou odbornou literaturou se nějak roztrhl pytel, asi tak jak z různými kuchařkami, kdy každý je odborník, každá zpěvačka, herečka či jiná umělkyně má vydanou svou kuchařku. Karel tady zmínil drahé knihy z důvodu fotografii, ale copak ten Vámi zbožňovaný Scherer tam ty fotky nemá ? Myslíte si, že chování srnčí zvěře v přírodě je stejné jako chování srnčí zvěře, když ji chováme jako kozu? nebo si snad myslíte, že pro kvalitu mysliveckých vědomostí je potřebné vědět, kolik které srnče vážilo při narození a zda šlo na svět hlavičkou či pozpátku ? Myslíte si, že by to šlo změnit ? Netvrdím, že v jeho publikacích nejsou zajímavá zjištění, ale je tam také spoustu věcí, které mně jako myslivce nemusí vůbec zajímat, protože jsou věci, se kterými si příroda pomůže sama, patří do přírody, protože příroda je jak se říká mocná čarodějka. Poslední dobou více vyhledávám publikace s moudrostí a zkušenostmi naších dědů a čím sál více přicházím na to, že v současné době objevujeme věci dávno objevené, či známé a z velkou pompou je dáváme na obdiv aniž si uvědomujeme, že to tu bylo již dávno před námi. Toliko můj pohled po padesátiletém provozování myslivosti, nic víc, nic méně . Můžete mně postavit na hranici, jako Jana Husa - neodvolám a budu si stát za svým jak Galileo „Eppur si muove,“

Tušil jsem, kdo jako jediný na tento dotaz (literatura) odpoví a nemýlil jsem se. Jaroslave, vyvaroval bych se hromadných nákupů, byť to jsou povánoční slevy. Kupuj vždy tolik, abys to stíhal za ten rok přečíst. Knihomola jsem měl v rodině a je s ním těžké pořízení. Kupuje bez ladu a skladu, jen aby to měl, mnoho knih ani neotevřených (slepené listy z tiskárny), a z toho, co četl, nedovede reprodukovat... - ale hlavně, že se může pochlubit TO MÁM... Jak píše Fesoj: navštěvuj knihovnu/y, a pokud se tam objeví něco nového, hodnotného, co se hodí koupit, sháněj. Stavovský časopis také doporučuji, kdo ho nečte, sám sobě škodí. Poznám hned při setkání v lese, kdo jak na tom je, stačí pár nenápadných otázeček. A jak jim bývá \"v nedbalkách\" trapně:-)) Ano, Scherera každopádně do knihovny, srnčí je dnes v polních a smíšených honitbách hlavní zvěří. Drahé knihy jsou spíše díky fotografiím, mě vždy stačí ilustrované, ale s dobrým obsahem. Myslivec, aby myslel, musí něco znát. A že hodně samouků spoléhá jen na rady kamarádů, podle toho to taky u nich s obecným rozhledem vypadá.

Jaroslave,
když se podíváš, jaká myslivecká literatura - a nemyslím jen odbornou, vztahuje se to i na beletrii - vychází každým rokem, zjistíš, že na neustálé rozšiřování knihovny by Ti pomalu nestačila výplata, nemluvě o tom, že skladovací prostory našich domácích knihoven taky nejsou neomezené. Sem tam si něco koupím, zejména v antikvariátech, z nové literatury jen opravdu výjimečně - např. Schererovu Srnčí zvěř. Co mne opravdu štve, je to, že ve veřejných knihovnách je dnes staré i novější literatury opravdu poskrovnu. Občas si nějakou knížku půjčím od kamarádů, na druhou stranu něco zase půjčím já jim - i když bohužel stále platí, že chceš-li o něco přijít, tak to půjč... Nemohu si pomoci, ale trvalým zdrojem poučení pro mne zůstává časopis Myslivost, i když spousta kolegů ho považuje za pouhý plátek plný reklam. Já si to nemyslím a Myslivost odebírám od nástupu na ućňovku, a to je už 54 let a v každém čísle najdu něco zajímavého. A to, že se někdo bez ohledu na věk už učí pouze praxí, považuji za ne zrovna nejlepší řešení - jak jsem kdysi napsal : Dobří myslivci však přiznávají, že ať jsou sebevíc zkušení, stále nové věci poznávají, vždycky je něco k učení. Jebom bloud ti bude tvrdit, že už zná úplně všecko, denně překvapen být můžeš, budeš koukat jako děcko !