Dnes je 24.4. 2019. Slunce výchází v 5:46 a západá v 20:05 | Měsíc výchází v 0:44 a západá v 9:12

Vnadění černé



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Jiří Švejda | 10.02.2019 20:11
Zajímalo by mne ,jak vám černá chodí na vnadiště .Mě přes něj přejde, kukuřice si nevšímá a jde raději opodál na žaludy.To samé dělá srnčí.

Autor: Jaroslav Tatalák | 10.02.2019 21:27
Stejne zkušenosti.

Autor: Jan Slavětínský | 11.02.2019 05:59
Přesně to samé.

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 06:35
Chlapi, vy máte povolené lovit jenom z kazatelny??? Jestli vím, kam přesně chodí, tak si hodím přenosák tam a ani nedutám... A jinak bych na vnadiště zkoušel dávat jiné dobroty, teď třeba chodí rýt do odběhnutých sadů, berou švestky i jablka, samozřejmě žížaly (masíčko).

Autor: strejda zajíc | 11.02.2019 10:46
Čemu se divíte?Žaludy žerem od stvoření světa.Kukuřice je vynález amerických soudruhů,často s příchutí olova!Vaší čuníci.:-)

Autor: Jaroslav Tatalák | 11.02.2019 11:03
Karle, i přes Tvojí odbornou připomínku konstatuji že nechodí pravidelně po ochozech, ale bloumají po žaludech v různém časovém rozpětí po celém lese. A při tom bloumání náhodou projdou kolem vnadiště a nic. A honit se za nimi po dubině v křupajícím sněhu je tak pro mladé odrostlenější adepty.

Autor: Tomáš ČENĚK | 11.02.2019 11:05
Dobře strejdo. Žaludy u černé jasně vítězí, i u nás. Tuto zimu mají opět zásob dost. Kdo chce lovit, stačí si sednout \"pod dub\" a přijdou.

Autor: Ramo | 11.02.2019 11:07
Tomáši já bych lovil, ALE my nemáme ty duby! Vlastně žádný les!! :-))

Autor: Jan Slavětínský | 11.02.2019 11:34
Hlavně je to chytrá zvěř a ví, kde se po ní střílí, kde bachyně přijde o sele, ví že jsou otevřená okénka u kazatelny atd. Střílí se do ní s nočákama i když měsíc není a ta zvěř začíná měnit své zvyky. Začíná chodit ráno při rozednění a kolega mi nedavno říkal, že je má běžně na fotopasti od 8-10 hod. dopoledne....anebo pokud chce střelit prase, loví nejdříve až po půlnoci. Posunula se doba vycházení do luk nebo do otevřených polí z 21-22 hod. na 2.-3. ranní..

Autor: Radek Chadim | 11.02.2019 11:58
S divočákama je to v semeném roce složité, a ono je to složité i s těmi duby nebo buky - né každý strom plodí a né každý plod je schopen něco zplodit a tudíš zasytit :-). Loni na podzim po velké úrodě všeho nejprve divočáci důkladně proryli pod mladými buky, pak pod starými, ale ty asi moc úrodu neměly, a až od nového roku začali divočáci hledat žaludy, navíc když leží v nějaké zarostlé houštině, kde uprostřed je ponechaný starý dub, jak se to tak při pěstování lesa dělává, pod kterým se urodilo, tak jinam nechodí, vylezou z houštiny pod ten dub, pod ním to rozryjou, že tam ani listí do jara nezbude, a pak vychází ven z krytu jen velice náhodně a pozdě v noci a mnohem častěji i za světla z rána, ale pak už jen tak blomcaj, takže se s nimi potkat je obecně dost složité. A když přijdou na vnadiště jednou za čas (za zimu :-)), tak vyzobou jen turkyň, ale řepa a ani obilí jim moc nešmakuje.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2019 12:01
Letos v zimě jsem divočáky vyčekal právě jednou, 4x za večer šli 15 metrů za vnadištěm, ale ani jednou ani jeden kus z celé tlupy na vnadiště nezahnul, přitom navnadíno tam mají každý den, prostě když jsou žaludy, je lépe chodit na lišky :-).

Autor: červenka emil | 11.02.2019 12:30
Tak pánové,u nás chodí brzy už kolem 18 hod,včera kolem 19 h,10 selat bez bachyní předpokladám,že bachyně jsou s letošními selaty,lovil jsem v 19.20 sele bachynku 25kg.Žaludy vyluxovaly už na podzim a skraje zimy a ted berou kukuřici pod duby už nechodí.Letos čtvrté sele.

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 14:05
Jen si vemte, jak ta kukuřice je tvrdá, zkuste si pár zrníček v puse pokousat. Budete rádi, když vám zůstanou na místě všechny zuby. U nás je žaludů stále dost, bo černá se teprve brchá, ještě ani do topinambur nevlezla. Zajímalo by mě, zda to prase pozná dobrý (plný) žalud jen čichem, nebo to všechno hází na patro. Spousta jich je už černých, zkažených a určitě nedobrých, no ale metabolismus je na to zvyklý a v kombinaci s žížalami a ponravami je to pro ně asi dobrá volba. A jak píše Emil, pokud jsou selata bez bachyní, tak je to ideální doba k lovu. Kde chodí s tlupou bachyně, tak ty cestu k popravišti raději vezmou velkým obloukem, nebo jen rychle proběhnou, vědouc, že k vypracování rány myslivečka nepustí:-) Sníh skoro roztál, takže asi bych se dal na šoulání dubinami...

Autor: Ramo | 11.02.2019 14:15
Karle kdybys věděl jak TVRDÉ ořechy jsou prasata schopná bez problémů rozlouskat, nemohl by jsi napsat, že kukuřice je tvrdá! :-))
Jestli nevěříš, přijeď mám jich 2 kýble na jaro do řepky a můžeš si to zkusit kladívkem :-))

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 14:20
Jo, kosti praští, když najdou padlinu či zraněnou srnu, moc jim do hyenního skusu nechybí. Třeba jim i vadí, že při tom chroustání pod kukaní neslyší dobře, co se děje nahoře, tak i možná to bude hrát nějakou roli, jestli se zastaví na svačinku, nebo se raději půjdou pořádně nabouchat do dubiny.

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 14:59
Nedaří se mi vložit fotku stop prasat ve sněhu, která chodí až pod žebř kazatelny při cestě ke krmišti. Hodně chlapů říká, že při příchodu kontrolují okénko, tato chodí úplně pod žebř podívat se na stopy (?), nebo jen vezmou pach? Zkrátka nejsou to žádné trubky.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2019 15:06
Tak kukuřici divočáci sežerou skoro vždycky, ale třeba řepa když je fest zmrzlá se jim chroupat nechce, ale to ani ostatní zveři. Černá samozřejmě pozná špatný žalud až po prokousnutí, pak jej patrně vyplyvne, pač v žaludkách ulovených kusů bývají jen žluté žaludy, černé jsem tam nikdy neviděl (ale dostatečně reprezentativní vzorek jsem zatím neanalyzoval :-)) . Další věc je ta, že když je pod jedním stromem špatný žalud, tak ten strom má žaludy špatné skoro všechny v daný rok, a naopak když jsou žaludy dobré pod jedním stromem, tak většina žaludů z onoho stromu jsou dobré, ale 100 procent to taky není. A ježto jsou divočáci poměrně chytří, tak si pamatují, který strom má dobré a který špatné a pak po prvotním průzkumu už většinou chodí jen pod ty dobré stromy, kde to bývá přeryté na blato, naopak pod spoustou dubů i když májí žaludy tak poryto není. Tyto poznatky o dubech jsem nevyčetl z žádné knihy a jak strejda Zajíc jistě poznamená \"že když nečtu, tak umřu stejně blbej jak jsem se narodil\" :-), ale z podzimního sbírání na jarní výsadbu, kdy jsem se o tom několikrát přesvědčil. Dále jsem se letos ještě přesvědčil, že větší úroda dobrých žaludů bývá pod středně starými stromy, ty staré jich mívají víc s horší kvalitou, alespoň loni to tak bylo.

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 15:25
Radku, moc děkuji za vysvětlení, a je pravda, že ty dubiny jsou poryté místy, asi ty stromy rodí tak nějak nastřídačku. Jestli ho vyplivne - spíše si myslím, že to pozná už při zvedání ze země a lehký hned pustí, jako veverka nebo sýkorka zkouší ořechy či slunečnici podle váhy. Těžký plod je plný, takže to asi hodnotí už podle váhy na pysku, to rozkousnutí... no nevím, nemyslím, že lehký rozkousne... Letos je tu necelá padesátka oproti 6-7 stům z předešlých let, takže se nikde ani nepřikrmuje, stejně by nechodily. A ten optimální stav má proslulý Begalův švédský stůl:-)

Autor: strejda zajíc | 11.02.2019 16:19
...asi něco poznamenám,i kdybys knihovnu přečet!Vypláchni si mordu,když už jsi do ní teho Zajíce vzal.:-))

Autor: Karel poslík | 11.02.2019 17:41
Jo pánové, je potřeba čekat mezi vnadišti. Já už to tak praktikuji prakticky celoročně. Černá zvěř je chytrá a pamatuje si. Kazatelny a posedy bývají dávno profláknuté. Černá se s naprostou jistotou pohybuje mezi vnadišti a i krmelišti pro ostatní spárkatou a zkušená bachna dobře ví, že je třeba takové nebezpečné místo obejít velikým kruhem a ujistit se podle větru (lhostejno jakým směrem vane), že je to dnes OK a že tam není nepřítel s hromovou holí. Chce to dobrý posedový vak, nějaké lehké sedátko trpělivost a dobré místo mezi zmíněnými lokalitami. Já se k tomu uchyluji i mimo zimní období. Černou v tuto dobu zastihnete spíše na újedi než na vnadišti, protože živočišná potrava je v tuto dobu lákavější. Ani ty pravidelné ochozy nejsou stopro spolehlivé. Už se mi kolikrát stalo, že jsem je čekal po levé ruce a objevili se na opačné straně. Pořád ale platí, že mimo známá nebezpečná místa jsou méně ostražití. Často s kolegou lovíme černou jen tak, že prostě ležíme nebo sedíme na zemi na nějakém vyvýšeném místě s výhledem na místa kudy zvěř přechází. Zkuste a uvidíte.

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 18:07
Karle, skvěle a se znalostí etologie černé zvěře napsáno, s nadšením nemám co dodat!-) Někdy nechápu logiku diskutujících, když neustále vyzvedávají inteligenci černé zvěře, ale vytrvale chodí na své milované vnadiště v naději, že se přece jednou musí splést... Jo, odražený kňourek po x měsících, bachyně s tlupou chodí všude jinde, než tam, kde absolvovala poučné lekce.

Autor: Jiří Švejda | 11.02.2019 19:59
Pánové zkusil jsem čekat i v lese,ale černá je pouze slyšet jak ohromně využívají nálety a paseky .Šoulání je na zmrzlém sněhu je hlučné a o zdraví.Jinak u nás černá chodí také k ránu okolo 3 až 4 hodiny.Takže jak někdo konstatoval je lepší chodit na lišky.

Autor: Fesoj | 11.02.2019 20:03
Nemohu nevzpomenout na hlavního mistra odborného výcviku na LOU Lomnice nad Popelkou pana Hájka, který již v polovině 60. let říkával : Hoši, uvědomte si, že každý to prase je chytřejší, než my všichni dohromady !

Autor: Jiří Švejda | 11.02.2019 20:05
A to měl pravdu.

Autor: Karel Zvářal | 11.02.2019 20:52
Pro J. Švejdu: Chodíval jsem kontrolovat v noci budky v bývalé červené zóně, jací ptáci v nich nocují a jak se po letech obměňují. Nejvíce koňadra, brhlík, modřinka. Měl jsem několik linií a při tehdejší hustotě ca 1ks/ha nebyl problém v noci tzv. vejít do prasat. Většinou se tlupa nechla přejít, až po odfouknutí bachyně se tlupa dala do pohybu a já v hrůze hledal nejbližší strom. Pravidelně bývala na dohled u pastvy skotu na Juré (za ohradníkem), v sousední dubině buchtovala prasata. V silnějším větru a při mrholení jsem prošel čtyřmi tlupami, nekonal se žádný zběsilý úprk, jen popoběhly o pár desítek metrů. To psal kdysi i Fesoj, že k lovu se používá koňský povoz. Asi těžko někdo v noci zkoušel šoulat na hřbetu koně, musel by ho trasu v noci naučit a nebát se prasat (teď jsem asi způsobil pád pod stůl v mnoha domácnostech-). Ale marné by to nebylo, je to určitě adrenalin a lovec by se dostal blíž, než šouláním po svých. Otázkou by byla možnost a přesnost střelby. A teď do mě!

Autor: červenka emil | 11.02.2019 21:13
Docela mě překvapila bachyně která vodí šest selat,vím oní už od podzimu,zatím je všechny uhlídala,šikovná holka.

Autor: Fesoj | 11.02.2019 23:46
Karle, ač jsem býval zaměstnancem Plemenářského podniku Kladruby, kde jsem byl s koňmi ve styku téměř denně, rád přiznávám, že na koni jsem seděl naposled asi tak před 65 lety a to byl kůň houpací. A bohužel se mi - aspoň zatím - nepodařilo ukecat syna, aby se se mnou vydal na noční šoulačku na prasata s lehkým dvoukoláčkem. Co se týče možnosti a přesnosti střelby, s tím určité zkušenosti mám právě z Kladrub při lovu holé srnčí zvěře - chce to jen v příhodném místě seskočit z vozu, nechat ho jet dál, zaujmout střeleckou pozici a bác. Ale synátor se nejspíš bojí, aby kůň při noční jízdě po polích a pastvinách nepřišel někde k úrazu.

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 06:50
V sedmi letech jsem dostal knihu Lesní noviny od V. Biankiho. Byla to moje tehdejší Wikina, neznám lepší publikaci pro začínající milce přírody a zprostředkovaného adrenalinu (lov medvěda, vlků...). Tam je také popisován lov husí, kdy lovec je schovaný za koněm a pomalu se k hejnu přibližuje. Jenže asi není první, kdo se o to pokouší. Husy jsou i tak opatrné, takže houser na stráži letí na kontrolu - a povel k odletu!
Podobné by to zřejmě bylo i u těch prasat. Kůň dosti dupe, věděla by o něm hned a spojila si to se střelbou. Proto by bylo důležité nechodit k té samé tlupě, ale místa lovu střídat. Co se týká kvality lesních cest, i s tím dvoukolákem bych si troufl po nich projet. Např. policejní koně jsou na střelbu trénovaní, takže by se nesplašil ani po lovu z vozíku. Z něho lze prasata slyšet, narozdíl od jedoucího auta, kdy zvuky lesa řidič prakticky nevnímá. Ale to jen tak pro zasmání, u nás nadále bude platit a) hromada b) naháňka. Přitom to šoulání zdraví podporuje, ne že ohrožuje:-)

Autor: červenka emil | 12.02.2019 07:56
Karle,po sedumdesátce už to šoulání není to pravé ořechové a ani to šous... .

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 07:57
Také nikdo neříká, že život začíná po šedesátce...

Autor: strejda zajíc | 12.02.2019 08:10
Zvářal,čeče,teda teď si mne fakt dostal!Jeden čuník na hektar(pokud tedy se to netýkalo sýkorek),to je tedy síla.Baron z Mulhauzenu je proti tobě vzor pravdomluvnosti.Začíná to tu být větší prča než na Ekolistu.:-)A co takhle jezdit na sobu(jelenu,daňkovi),ten by tak nedupal a zvěř je na něj zvyklá?
Emile,nevěš hlavu,však on ti Kadel něco poradí a budeš šoulat i šou….jako fretka!:-)

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 08:19
Strejdo, dobrý, ne? Kam se hrabe... v podání našeho Vlasty... Koukni do mapy, jak velká byla červená zóna! 2.) Zjisti si z ofi zdrojů, kolik se tu ulovilo, našlo, odchytilo prasat. A ona nebyla rozprsklá rovnoměrně, určitě ne v zimě, kdy na polích leží sníh a bláto. Koncentrovala se v listnáčích, kde to bylo jedno oranisko. Proto mě vždycky dojímalo, když jsem prcal naše myslivečky, ať s tím něco dělají, tak prý: \"Kde jsou ty prasata?\" Pravím, všude!!! Koukali na mě s otevřeným přijímacím jak na blba... Až se ty úlovky, odchyty a nálezy posčítaly, tak vyšlo najevo, že jejich JKS byly 4-5x nižší než realita. Buhaha!

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 08:34
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-hongkongu-se-premnozili-divocaci-potuluji-se-i-v-rusnych-ctvrtich-65961#utm_content=freshnews&utm_term=prasata v hongkongu&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Kdybych ti to vyprávěl před sto léty, nebudeš věřit...

Autor: Tomio | 12.02.2019 08:56
A kde nejsou buky, tam nejsou prasata, takže to vyjde úplně na stejno... :-D.

Prasat ubývá a tlak je enormní, přijdou i dříve, ale musí mít k místu důvěru, jakmile nemají klid tak chodí pozdě.

A šoulat na čuníky v prázdném revíru, to se člověk našoulá

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 09:34
:-))

:-))

:-))

Autor: Tomio | 12.02.2019 10:26
:-))

:-))

:-))

-------

:-D. Jak začne někdo o kmenových stavech černé..., tak už je jasný odkud vítr fouká. Co takto ještě kmenové stavy bažantů, zajíců... Tam se zastavil čas

Autor: strejda zajíc | 12.02.2019 10:43
Tož,Kárl,asi měl vona ten recht.Spočítal jsem to a fakt,v naší honitbě za posledních 25 let mi vyšly úlovky 1 prase na jeden hektar.Teda když jsem odečetl vodu přehrady.Když jsem odečetl i pole,stačilo nám na to nějakých jedenáct let.Aktuálně máme dnes tak1-2 čuníky na sto ha,ale ti jsou ještě živí.

Autor: Fido z Řáholce | 12.02.2019 12:48
Strejdo, já mám trochu jiný problém. Černou nemám normovanou, čili žádnou v honitbě nemám, ale realita je jiná. Převážně polní honitba s kousky nesouvislých lesních ploch ožije černou zvěří v době zrání polních plodin. Loňský odlov cca 224 kusů. Aby bylo co nejméně škod, vnadíme na hodně místech. Černá jak víme je všežravec. Za dobu mé dlouholeté myslivecké praxe jsem vnadil co bylo k mání. Jedno jsem však poznal, vnadiště musí být \"živé\", tj. neustále tam pro černou musí být nějaká potrava, nejlépe něco co voní/páchne. Vzpomínám, že jednou mě byla nabídnuta „fůra“ brambor silně zapáchající. Vysypal jsem to na jednom vnadišti a hned večer tam byl rudl prasat a chodili tam skoro každý den, dokud ty dobré brambory nesežraly. Obdobně je pro ně zajímavé magi, resp. co z jeho výroby zbude. Mě jsem možnost si z Vitany odvézt asi 2 pytle. Byla to černá hmota. Rozředil jsem to vodou a polil vnadiště a okolní pařezy a jiné dřeva. Za pár dnů byly pařezy rozebrané. Časy se však mění a sehnat dobré krmení, zejména kukuřici je velký problém. Dát 650Kč za metrák se mi nechce, zbývá jen pšenice.
Je pravdou, že pokud se jeden den u vnadiště ulov kus černé, že se tam pár dnů černá neobjeví. Po pár dne ale vždy přijdou, jsou však opatrnější, zejména bachyně se selaty. Zejména bachyně jsou alergické na rány. Kolega, cca 3 km ode mě střelil na vnadišti na prase, byla to vzdálená rána, ale to stačilo, aby bachyně se selaty, které se blížily k mému vnadišti se daly na úprk. Černou lovíme jen u vnadišť, šoulat v polní honitbě není možné.

Autor: Ramo | 12.02.2019 13:22
Fido mi jsme také \"polňáci\" a situace je stejná. Ovšem s počtem úlovků jsme na tom jako tvoje číslo bez 4 na konci a většinou ještě méně! :-) Vnadím pouze v řepce, protože razím heslo, že když je řepka, je ještě hlad a prasata se pravidelně vrací (do výstřelu). V kukuřici už to je spíše o náhodě a žádná pravidelnost... Loni po X letech velká NULA za celé sdružení! U mě v průseku byl 2x 1ks kanečka lončáka a šlus! Ani lišky - liščata v řepce nechodily. Co se týče vnadění zkoušel jsem snad už vše dostupné od kvašené kukuřice právě s Magi a solí, suchých kůrek nasáklých Magi, \"uzrálé\" ryby v kýblu (brrr...) a skončil jsem zpět na začátku u suché kukuřice v klasech a ořechů. Sem tam pohodím, někdy zahrábnu kuřecí stehenní kosti nebo ryby.

Autor: Fesoj | 12.02.2019 14:27
Chlapi, já vím z vlastní zkušenosti, že hluk působený koňským povozem nebo saněmi zvěři nevadí a to ani když mají koně v zimě rolničky, rovněž z tichého hovoru dvou lidí na tom voze si - aspoň srnčí - nic nedělá. Vysvětluji si to tím, že pro zvěř je prioritním smyslem čich a koňský pach je natolik pronikavý a navíc zřejmě ne nepříjemný, že zvěř ostatním smyslovým vjemům nevěnuje pozornost. Jo, pokud by se z toho vozu vystřelilo, bude asi reakce zvěře při příštím setkání jiná - ale když lovec sleze a povoz jede dál, pak si ani ta zvěř výstřel s povozem nespojuje. Navíc střelba z vozu může být za určitých okolností velice nepříjemná i pro koně a pří výstřelu směrem dopředu - tzv. přes uši - může dojít i k splašení spřežení, já to jednou z blbosti udělal. Střelil jsem z kozlíku brokovnicí na před námi letící káně a kočí měl móóóc práce se zklidněním koní, taktak nás nepřevrátili - a to, prosím, držel opratě v rukou mistr světa ve vozatajství pan Kocman.

Autor: Fesoj | 12.02.2019 14:43
A něco k tomu vnadění - u nás, kde nejsou žádná pole, natož kukuřičniště, bývala vždy nejobvyklejším vnadidlem padaná jablka. Na pastvinách jsem je nejraději házel do šípků nebo ostružin, aby k nim nemohl dobytek. Dnes jeden kolega má možnost občas přivézt drcenou krmnou, zpravidla mírně zkysanou kukuřici a to je pro čuníky přímo magnet. Já jsem vnadíval i kukuřičným zrnem nakoupeným v ZNZ a osvědčilo se mi ztlouci z prkýnek čtverec 0,5 x 0,5 m, přehršli kukuřice nasypat pod něj a zaklopit pořádným šutrem. Tak jsem měl jistotu, že se mi tam nebude přiživovat zajíc, srnčí ani sojky, ale výhradně černá nebo jezevec. Na druhou stranu považuji za do nebe volající plýtvání krmným materiálem, když někdo v revíru vysype jablečné výlisky. Ty se velmi rychle zkazí, pak se v nich černá sice občas vyválí, ale nic víc. Jablečné výlisky patří do neprodyšně uzavřených sudů a v zimě jim dá srnčí přednost před čímkoliv jiným včetně jeřabin. Ale to jsem již dost odbočil.

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 18:42
Fesoji, děkuji moc, že jsi tu koňskou sílu při pomoci lovci nezahodil a správně doplnil o včasné seskočení (uvázání). Ale to bylo jen jako doplňek, jde šoulat i ve dne, jak jsem svému nešťastnému “obdivovateli” ukázal na fotu, kdy posměšně zpochybňoval přiblížení k tlupě na 35-40 m. Ano, nikdy mě nemrzelo, že jsem se nestal hráčem béčkového týmu, neb nikdy jsem v noci šoulajícího myslivce nepotkal. Nikdy jsem při odchytech nepotkal v noci myslivce lovícího lišku. Ale kazatelny nad hromadami vytrvale obsazované… Tolik promarněného času!

Je starou osvědčenou metodou, jak snížit stav prasat, a to ulovením vodící bachyně od starších selat, která během měsíce bez problémů jdou následně odlovit. Záleží, kolik tlup v honitbě je. Jedna je málo, v podstatě není co snižovat. U 2-3 a více je to už na úvaze. A době, kdy celá západní Evropa téměř šílí z přibližujícího se AMP, je enormní tlak zcela na místě. Kdo to ještě nepochopil, tak zřejmě svítí petrolejkou, nesleduje media a nečte.

Pak už je jedno, čím se vnadí, ale zmiňované hromady pečiva jsou opravdu ostudné a nedělají dobré jméno cechu. Když už se někdo dostane ke zdroji, buďto ať se o něj podělí, nebo pečivo nasuší a dávkuje postupně. Celý vozík pod kazatelnou nedělá \"kazateli\" lichotivou vizitku. Tolik pohled přemýšlivého návštěvníka lesa.

Autor: Fido z Řáholce | 12.02.2019 19:30
Karle, dvě věci. Předně apeluj na ty uživatele, resp. vlastníky honiteb, kteří si černou zvěř šetří. Já jsem za odlov 224 kusů černé v loňské roce sklidit hodně pejorativních slov od sousedů, co jsem si to dovolil, že oni si to šetří a já jim to odlovím.
Nebuďme papežštější než papež. My jsme se s AMP v krátké době vyrovnali, ale nemám tu jistotu, že tak budou postupovat i jiné země. Chybí relevantní informace, jen zpráva o AMP v Maďarsku u hranic se Slovenskem, ale jak proti AMP Maďaři bojuji ani zmínka, o Slovácích nemluvě.
Mě stále schází mapa ČR, kde, v kterých honitbách je černá přemnožena. Nemohu souhlasit s tím, že prase se proběhne městem, nebo přijde za potravou na kompostu k zahrádkářské kolonii a v tu ráno jsou prasata přemnožena. Bohužel, je hodně uživatelů honiteb, kteří si černou šetří. Mé informace z naháněk to jen potvrzují.

Autor: Jiří Švejda | 12.02.2019 19:50
Pro pana Zvářala.Ono hezké šoulání v noci za prasaty ,když máte v honitbě klid.Já střílím v příměstské honitbě.Takže ráno za tmy pejskaři ,celý den pejskaři,kolaři,motorkáři a běžkaři,ty běhají ještě večer za tmy ,někteří i s čelovkou.Nedej bože když hojně rostou houby.Minulý týden napadl na asi 4 dni sníh a večer v deset hodin na 30 m od kazatelny dva běžkaři na lyžích.Tak jak jsem v dřívějších dobách rád lovil na šoulačkách tak dnes šoulám minimálně ,protože se v lese bojím vystřelit nebo jen do protisvahu.

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 20:04
Fido, tyto záležitosti jsou na kompetentních osobách, kohouti jsou malí páni... Nechci být opět \"nej\", tak ve zkratce tolik. K tomu šoulání: budky mám v příměstské honitbě, lidi mi je kradou, ale to mě nemůže odradit. Ten pohyb lidí je ohromný, přesto známý s 25 ks/rok loví 20 m od hřebenovky (na křižovatce ochozů), čas podle fotopasti, zády k cestě a do vnadiště uprostřed náletu. V noci by dvounohého vetřelce slyšel, resp. prasata ještě dřív.

Autor: Fesoj | 12.02.2019 20:28
Jiří má s tím šouláním či spíš znemožněným nočním šouláním bohužel naprostou pravdu. Dřív jsem v noci - a nejen na sněhu - lovíval prasata velice rád. Ale Karle, za všechny ty roky se mi moc málokdy povedlo střelit při noční šoulačce lišku a když se nad tím zamyslím, tak vlastně jen v Orlickém Záhoří, ale tam jsme lišky lovívali opravdu jen od sv. Huberta do sv. Josefa a na nočních šoulačkách jsme lovili lišky jen dva a to jsme chodívali výhradně po silnici a stříleli jen v jejím nejbližším okolí. A asi tři lišky jsem takhle - s pomocí myškování - ulovil přímo v centru obce, jednu dokonce před MNV. Tam by nebyl problém lovit přímo z okna obýváku, ale to jsem měl přísně zakázáno kvúli rušení nočního klidu.

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 20:38
Teď si vemte, že by ta prasata na každého návštěvníka lesa reagovala úprkem. Nechávají se přejít, maximálně je vyžene jejich na volno puštěný pes. Já ty budky s velkou hustotou buchtující černé mám v dubinách (nejúživnější biotop) s náletem, někdy je dávám na kraj laťáku kvůli krahujci. Nikomu nic nevnucuji, jen se vám snažím říct, že ta prasata se v noci od těch hongkongských či berlínských moc neliší. Mít v kapse granát, tak budu \"králem honu\"-))) Ať si každý loví, jak uzná za vhodné, já jen píšu své poznatky.

Autor: Fesoj | 12.02.2019 20:49
Karle, uvědom si, že i za předpokladu, že máš stoprocentní pravdu, je střelba v noci v prostorách, kde víš, že se mohou pohybovat lidé, vždy o hubu. Mírně přehnáno - dobře, s granátem v kapse bys skutečně mohl být králem honu - jenže nikdy nemůžeš vědět, zda Tobě podobný šikula nestojí na druhé straně rudlu, v možném doletu střepin.
A tohle je typický příklad, jak se mohou dva lidé lišit v názorech a přesto mít oba pravdu.

Autor: Karel Zvářal | 12.02.2019 20:55
To jsem kdysi (po druhé už naposled) se ocitl uprostřed obstavené leče. Nikde cedulky, pěkné sobotní ráno, a najednou na mě mává chlap v zeleném, že tu mají naháńku. Podruhé také, jdu po cestě, nikde ani živáčka, anráz vidím rozestavené střelce. Tak jsem se podíval na práci jezevčíků marně vyhánějící prasata z houští ostružin, v tlaku evidentně nikoho neměli, tak jsem s omluvou vzdálil.

Autor: Fesoj | 14.02.2019 21:13
Nevím, kam to napsat, tak nejspíš sem. Při brouzdání po internetu jsem se setkal s výrobou toho opravdu nejnejnejprimitivnějšího lapacího zařízení na divočáky. Autoři se zřejmě inspirovali u lovců mamutů, vykopali dostatečně prostornou jámu, zvrchu ji zakryli větvičkami a listím a nad její střed umístili návnadu, zavěšenou na jakési šibenici. Bohužel, pak video končilo, takže nevím, jak a zda vůbec to fungovalo - ale nápad to je v každém případě zajímavý, ovšem využitelný zřejmě jen pro toho, kdo má k dispozici traktorový nakladač a příhodný ne příliš kamenitý terén.

Autor: Petr Dolenský | 15.02.2019 00:37
Zkoušel jsem MAGI v chlebu. Nic moc. Zkoušel jsem ryby. Prasata si toho ani nevšimla. Kamarád z KRNAPu mi se smíchem sdělil: Jsi na horách, prasata ryby neznají a tak je nežerou. A měl pravdu! Na hromadě se mi osvědčil buben s kukuřicí. Největší úspěchy mám s kukuřicí naloženou v mléku. Musíte však použít čerstvě nadojené mléko z kravína! Ta vůně je úžasná :-) A tomu černá neodolá nikde. Poradil mi to kamarád z Moravy a funguje to skvěle i v Krkonoších. Jen to chce zakrýt, aby si na tom nesmlsli ptáci, či jiní labužníci.
No a o partách cca 20 sněžných skútrů, kteří jezdí okolo 24.00 hod nejen po pláních, ale i skrz hustý les, kde by měla mít zvěř klid se radši zmiňovat nebudu :-(