Dnes je 15.7. 2018. Slunce výchází v 5:03 a západá v 21:02 | Měsíc výchází v 7:51 a západá v 22:45

Chov a vypouštění bažanta



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ivo Ondráček | 03.04.2011 17:00
Jeden nejmenovaný admin tohoto fóra mě přiměl, ať na toto téma založím nové vlákno...:)
U nás ve sdružení začínáme letos. Chceme oživit divokou populaci, která se ještě stále přes všechny známé nesnáze úspěšně drží. Jaké se to daří/dařilo u Vás ostatních? Nemáme iluze, že během jednoho roku vyletí stavy na několikanásobek, ale myslím že každoroční vypouštění může mít alespoň mírný efekt. Než mě začnete koupat v neúprosné realitě, je mi naprosto jasné, že ztráty ze strany predace aspol. budou drtivé...

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 18:10
Krom ztrát na vypuštěných, které samozřejmě budou, tak s největší pravděpodobností přijdete i o zbytek divoké populace, aspoň většinou to tak bývá. MS

Autor: Petr Pořádek ml. | 03.04.2011 18:17
Ivo u nás střílíme v dobrých letech cca 70 lišek a stejný počet prasat, pernatých dravců tu máme jak smetí. Pouštěli jsme vloni v úseku 14 slepic na zazvěření po roce zůstaly cca 4, pouštěli jsme králíky, těm se daří dobře i přes to, že přes ně přešla nemoc a predační tlak je značný. Když proto člověk něco udělá, tak je to znát. Kamarádi na Moravě měli v revírů posledních 50zajíců, zamysleli se, šli do toho hlava nehlava a po 5ti letech střílí pravidelně více jak stovku zajíců na honě i přes to, že sousedi pouze melou hubou a zajíce nemají...sám asi víš, že takových myslivců, kteří melou u piva o věcech o kterých netuší není málo. Přeju hodně štěstí.

Autor: Ing.Mirek Bergman | 03.04.2011 19:12
Souhlasím naprosto s Milanem Soukupem. Tam kde vám zůstali bažanti z divoké populace si vypouštěním uměle odchovaných v krátké době zdegenerujete i ty stávající. Právě to nedomyšlené nadšení před 40 lety, kdy skoro každé druhé MS budovalo vlastní odchovny a vypouštělo každoročně stovky téměř krotkých a neodolných kuřat způsobilo, že se do honiteb dostala uměle odchovaná zvěř bez genových instinktů, neodolná běžným vlivům a nemocem, navyklá místo živočišné na rostlinnou potravu, odcházející od snůšek, nevodící kuřátka a hřadující jen na zemi. Postupně se tak naředila původní odolná populace a výsledek dnes všichni známe. Řešením pro současné oživování krve je pravidelně každým rokem vysazovat několik kusů odchycených starších slepiček (výměnou za odchycené vlastní) z rovněž divoké populace z oblasti, kde se ještě divocí bažanti zachovali.

Autor: Petr Pořádek ml. | 03.04.2011 19:59
Vysazování odchycené zvěře z divoké populace je dnes prakticky nereálné, protože kdo má, ten nedá. Každý kdo to zkoušel narazil pouze na ,,okecané" bažanty z voliery s pohádkou o tom jak jsou z přírody, v lepším případě se jedná o bažanty z bažantnice, kteří jsou odchycení na jaře po honech. Takový bažant je schopný bez výrazných problémů v přírodě přežít. Umělé vysazování geneticky dost pokazilo,ale na druhé straně to byla jediná možná cesta jak bažanta do revíru vrátit a někde i skutečně udržet...

Autor: Ivo Ondráček | 03.04.2011 20:07
Pokud nebudeme vypouštět slepičky, počítám že max. do šesti let u nás dokodrcá poslední bažant. Vyměňovat divoké slepice lze těžko, protože divokých slepic máme jako šafránu a nedovedu si představit, jak bysme je odchytávali. Tedy by se musely každý rok divoké slepice koupit. A divoké slepice ke koupení bývají tak zaručeně divoké, jako zaručeně nebourané auto z bazaru...:) Co metody vypouštění? V jakém věku atd? Prosím spíše o konkrétní rady. Věřím, že někdo má zkušenost typu "Všechno je to k ničemu..." ale to nám vážně nepomůže:)

Autor: rici czech | 03.04.2011 20:23
Naprostý souhlas s panem ing.Bergmanem-naprosto stejná zkušenost(někde jsem o tomto problému již psal)vypouštění uměle vychovaných bažantů jsme realizovali několik let a jediné co se zvedlo byly stavy škodné která se do těchto míst stahovala.Podotýkám ,že odchov probíhal co možná nejpřirozeněji pod kvočnama .Velký problém vidím v tom ,že odchovanci i tak ztrácejí přirozené návyky např.již zmíněné hřadování na stromech,plachost a podobně.Vypouštěním bažantů odchycených z bažantnice se nic nezachrání ba naopak.Kdo byl někdy v bažantnici ví o čem mluvím.Má to jen smysl ke "krátkodobému zazvěření"honitby,řešení je třeba hledat trochu jinde.

Autor: Martin Skřivánek | 03.04.2011 20:31
asi nejvíc se nám osvědčilo chovat pod kvočnama.bažanti vidět byli ale v době honů nebylo nic .natáhlo to akorát škodnou a divoké populace bylo míň a míň.vypuštěný bažant stejně kuřata nevyvede.když vypouštět tak asi jen živé terče před honem a to hezké není.

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 21:02
České bažantnictví bylo vždy pojmem a tak si dovolím ocitovat z publikace prof. Ing. Ant.Dyk - Bažantnictví, 1942. "Hájení bažantů spočívá na těchto zásadách: 1.Účelná úprava životního prostředí 2.Trvalá a usilovná ochrana před škodnou všeho druhu 3. Péče o přiměřenou výživu po celý rok 4.Nerušený klid, zejména v době snášení a hnízdění 5.Udržování správného poměru pohlaví 6.Časté osvěžování krve, každým druhým nebo třetím rokem, anebo ročně po částech."
Myslím, že tyto zásady platí dodnes a je třeba zdůraznit, že i pořadí, v kterém jsou uvedeny. Vypouštění bez vytvoření odpovídajících podmínek a ochrany žádný smysl nemá, což už tady několik přispěvků naznačilo.
Metod vypouštění je několik, ale podle mě by bylo nejlepší začít bodem 1+2 a metodou ukrádaných vajíček. Z toho pak zkusit oživit stávající populaci. MS

Autor: Martin Skřivánek | 03.04.2011 21:04
já mám názor ten že neš chovat tak radši se věnovat škodné a udělat biopásy.nejdůležitější je prostředí,krytina, škodná.

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 21:07
Jak píše Martin. MS

Autor: Ivo Ondráček | 03.04.2011 21:15
Aj a už je to tu zase. Soubor faktorů ovlivňující atd. atd...Úživnost je dobrá, dostatek krytu máme, síť zásypů vynikající, škodnou tlumíme ze všech sil. Chov bažantů a vypouštění bažantů prosím, ne soubory faktorů...!!!:)
Konkrétně: Osm polodivokých slepic a kohout v prostorné voliéře. Pokud slepičky zasednou sami, vajíčka jim necháme, případné roztroušené vylíhneme uměle, a vylíhlá kuřata vrátíme do voliéry za dospělíma. Kuřata se pak budou vypouštět v 6ti až osmi týdnech. Přeléčeno máme, odpovídající podmínky ve voliéře taky.

Autor: Ivo Ondráček | 03.04.2011 21:18
A OPAKUJI TO ZNOVA. NECPĚTE MI SEM KRUCI KRYTINU A ŠKODNOU!!! Chlapi já vím že to myslíte dobře ale pište k tématu! Na škodnou jsem už v zimě založil vlákno Lišky...

Autor: Jindřich Šimara | 03.04.2011 21:23
Nějaký pátek ještě za státních lesů jsem pracoval v bažantnici a teď jsem honitbě v soukromé bažantnici a v mysl. sdr. v polní honitbě kde jsou v celku dobré stavy jak zajíce tak bažanta.V MS jsem musel dlouho členy přesvědčovat od vypouštění uměle odchovaných bažantů než uznali že mám pravdu že je to na škodu divoké populace.Stahuje se tam škodná která zlikviduje za pár dní ty vypuštěné protože nehřadují spí většinou na zemi a jsou to prostě brojleři.Pak dojdou na řadu ty zbytky divokých a zpláčete nad výdělkem.Proč už se lidi nepoučíte,vždyť je to tak známé.

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 21:25
A že to teda evidentně k ničemu nevede. Kolik máte vajec od slepice? Jak máte ošetřenou tu krytinu? MS

Autor: Martin Skřivánek | 03.04.2011 21:31
v 6ti týdnech do volnosti?

Autor: Petr Pořádek ml. | 03.04.2011 21:37
Ono jiný názor má člověk, který je léta v bažantech a jiný ten, kdo má zájem na tom, aby bažanta v revíru pouze zahlédl...Každý máte díl pravdy, ale já se osobně přesvědčil o tom, že z vypuštěných ,,brojlerů" i přes extrémní predační tlak přežilo rok venku min.30% vypuštěných bažantů.

Autor: Jindřich Šimara | 03.04.2011 21:44
Ano Petře ale pokud je divoká populace tak je prvořadé se starat oni.Něco o tom divokém chovu vědět a starat se o něj.To není jen tlumit škodnou,je potřeba celoročně přikrmovat,udržovat správný stav kohoutů vůči slepicím.Ve voliéře je poměr 1:10 ve volnosti 1:3 max.4 slípkám.Kohout si je hlídá a více jich neuhlídá.Pak jsou prázdná vajíčka.To je základ chovu!

Autor: Martin Skřivánek | 03.04.2011 21:47
Petře ta nula za trojkou tam má být? kdyby 3 to bych věřil.

Autor: rici czech | 03.04.2011 21:48
Mám pocit ,že ve voliéře slepice mladé nevyvedou.Ivo před cca 15lety jsem byl stejně nadšen pro chov bažantů a upřímně přeji všem ůspěch v chovu.To ,že máte odpovídající podmínky v honitbě si myslet můžete ovšem pan bažant si to myslet nemusí je tam kde je mu lépe.Je to "nejdražší" zveř v honitbě co se týče přikrmování.My jsme praktikovali odchov nakoupených 2denních kuřat které se vkládaly pod kvočny.Každá kvočna zvlášt ve voliérce o rozměrech 1.5*2.5m cca.Kuřata se vkládala v noci aby je kvočna přijala.Po celou dobu odchovu byla s nima .Vypouštění probíhalo pozvolně pozvednutím voliérky která ke konci již byla v terénu převezena aby se odrostci lépe aklimatizovali.Následné přikrmování bylo nutností ze začátku uvnitř i vně voliérky.Odrostci se z počátku drží okolo voliérky.Dlouho nejsou samostatní a drží se pohromadě v hejnku.Problém je v noci kdy tito ochovanci nejsou schopni hřadovat na stromech tedy na zemi jsou snadnější terč pro škodnou.Další problém nastane ,že do míst se natáhnou pernatí dravci z širokého okolí jako do spižírny - tyto redukovat nelze takže se strátám nezabrání.Uvědomme si ,že ve slavné éře bažantů se lovila i pernatá "škodná" a její stavy zvláště jestřaba byly podstatně na nižší ůrovni než dnes ,kuna byla vzácnost a když se ulovila liška tak se prý slavilo celý týden.Ještě dnes jsou lokality kde se v celku divoká populace zdržuje ale z valné části je to na hranici velkých měst a průmyslových aglomerací -zamysleme se nad tím.

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 21:49
30%????? MS

Autor: Ivo Ondráček | 03.04.2011 21:52
30% vypuštěných přežilo rok, konečně informace, která mě zajímá...:) Na vajíčka čekáme, jen co začnou snášet, takže zatím nepovím, kolik slípky nesou:). Pro Milana: Jakou máme krytinu v revíru, tak je to myšleno? Hodláme vypouštět jen v místě, kde se drží zbytek divoké populace, evidentně se mu tam daří, když tam bažant přežil vyhynutí v ostatních částech. Ale nebude to asi napořát. Zpátky ke krytině. V centru je rybník, kolem přítokového potoka rákosina s vrbičkami (tam se bažanti velmi rádi drží. Na to navazuje neproniknutelná stěna nízkých borovic podrostlá maliním, ostružiním a travami...Z druhé strany hustá smrková tyčovina téměř bez podrostu, pravidelně obsazená několika kohouty. Ze všech pak navazují pole a jeteliny...

Autor: rici czech | 03.04.2011 21:59
Z vlastní zkušenosti se bažantům daří v letitých stařinách trav s náletem dřevin.Mají tam dostatek klidu a hlavně žiočišné potravy-hmyz,a semena trav a jiných rostlin.I jaksi ten predační tlak je tam znesnadněn.

Autor: Ivo Ondráček | 03.04.2011 22:01
Rici Cech: Díky za odpověď, ano ještě opakuji, ten divoký bažant se tam drží sám od sebe, to jsem nestanovil já, že TADY JE TA ZEMĚ zasíbená:) Kdyby se mu dařilo na druhé straně revíru, budeme pouštět logicky tam. S náročností na přikrmování počítáme.
Jo zapomněl bych. Na vypouštění budou vypouštěcí voliérky v těsné blízkosti zásypů. Pod borovicemi s hustě rostlými větvemi, aby to měl stížené jestřáb. V místě vypouštěcí volierky jsou husté porosty malin, to by mohl být taky mizivý bodík ve prospěch bažantů. Na to bude navazovat lesní žito, co jsem teď zasel, za pár týdnů by mělo mít solidní výšku. (Ta stráň s nízkými borovicemi, kde bude volierka, je vážně hustě zarostlá, do některých míst je téměř nemožně se pro hustotu podrostu dostat).
S vysokými ztrátami počítame, to jsem psal už v zakládajícím příspěvku...Jestli přežije a začlení se do divoké populace byť jen několik málo slepiček, účel to splní.

Autor: rici czech | 03.04.2011 22:06
Tak už jen popřát upřímné chovu zdar:)

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 22:20
Myslel jsem tím, jaké máte třeba remízky a kolik tam máte sklopců. Já věřím, že vysedáváte na kazatelnách a lovíte lišku. Jenže to je k prdu, to nestačí. Ideální je vybudovat několik remízků, tím nemyslím osázenou mez. Nejlepší je čtvercový nebo obdélníkový půdorys, na kraji dát hustě smrky a ty pravidelně seřezávat, ta obruba musí být opravdu hustá, široko daleko nesmí být nic vysokýho, to je ideální pro ty hájené pernaté jako stanoviště. Kolem udělat po obvodu cestičku, buď jí nechat prohrábnout nebo aspoň trochu pod úrovní terénu. To udržovat pořád čistý a vymetený (toulavá škodná si nerada urousá kožíšky) a tam lovit. A lovit myslím opravdu lovit :-). Uvnitř v remízu udělat taky cestičku, neustále udržovanou, ve tvaru ležaté osmičky, na tu křižovatku dát sklopec. A tlumit všechno, co se dá podle zákona. Ta vrba je dobrá, přidal bych lísku, trnku a olši. Rozloha by měla mít v oblasti, kde chcete mít bažanta aspoň tak 60 ha min + několik takovýhle remízků. Udělejte tam popeliště :-). Velký problém je v tom, že rozhodují vlastnická práva k pozemkům, ale někdy se to dá řešit dohodou nebo pronájmem.
Ptal jsem se na tu snůšku, protože když nevíte, kolik v polodivokém chovu ve volieře máte vajec od slepice, tak jak chcete dělat bažanty? Ta snůška se dá zvýšit odebíráním vajec a dolíhnout, celkově to zvýší počty odchovaných. U každý slepice se musí vést přesná evidence, tak do 15 vajec se jí dá sebrat.
Bažant je dneska drahá záležitost, a dá to hrozně práce. Trošku jsem bažanty dělal :-). Hlavně nepouštějte umělý z voliérového původu.
V příměstských oblastech jsou dneska opravdu často relativně dobré stavy divokých populací, nějaký důvod to asi mít bude. MS

Autor: Milan Soukup | 03.04.2011 22:45
A do tý smrkový tyčoviny přidejte ostružinu, dá se to udělat celkem snadno, nařežte kousky a nechte je ve vlhku, pak to stačí zapíchat, jak se něco chytne, tak to už jede samo. Zvýší to "užitný prostor" :-). MS

Autor: Jan Slavětínský | 04.04.2011 06:35
Jsem rád, že se u nás podařilo přesvědčit chlapy a tyhle aktivity jsme po zkušenostech vzdali.Možná 15 let se každý rok lítalo okolo kuřat,co to stálo peněz,krmení ,služeb a výsledek nula. Od kuřat se jeden čas zkoušela kupovat dospělá zakomorovaná zvěř a hned se pouštěla.Ze třiceti kusů někdy zůstaly do podzima dvě slepičky, kterým se podařilo vychovat pár kuřat. Ostatní zvěř zmizela a z těchto dvou hejnek přes zimu nevydrželo nic. Jestli se chlapi s vidinou výřadu klepou na takto chované bažanty, to je lepší si hon zaplatit někde, kde bažanty dělají ve velkém. Je to možná za menší peníz, chlapi si střelí a hlavně bez těch celoročních nákladů. My třetí rok kupujeme a pouštíme 3-5 párů zajíce a s úspěchem.Říká se ,že zajíc po vypuštění z revíru odejde atd, ale u nás tohle oživení krve zafungovalo. Vidím rozdíl ten, že pouštíš dospělého a divokého zajíce, který má v přírodě šanci (a hned se rozmnožuje)... Tu hloupý domácí bažant nemá. V Roudné bude co probírat. Zdar

Autor: Karel poslík | 04.04.2011 07:02
Nacházíte se asi v podobné situaci jako my, někdy před sedmi léty, když jsme začali s podzimním a předjarním vypouštěním slepic odchovaných ve voliérách. Stále máme, především díky přírodním podmínkám, divokou populaci schopnou reprodukce a jejího udržení. S tím výsledkem to bude tak, jak píšeš ve svém dotazu. Nečekejte žádné zázraky. Dojde k osvěžení krve. To uvidíte později, jak se začnou objevovat všelijací kříženci. Při zachování celoroční péče o bažantí zvěř v honitbě, je výsledek vypouštění odchovaných bažantů, podlé mého pozorování, mírně pozitivní. Odhaduji 5% lokálně možná10% přeživších do období reprodukce. Celoplošně po jejich rozptýlení po honitbě, to bude patrně ještě méně. To, že jsou magnetem na škodnou, která pak bere vše, je nesporné ! Vyloženě negativní dopad na kvalitu a kvantitu stávající populace jsme v žádné lokalitě s vypouštěním nezaznamenali. Podle mého názoru se dnes stává v určitých oblastech okázalé vypouštění odchovaných bažantů spíše záležitostí „politickou“. Pokud tento akt není provázen řádnou přípravou prostředí a následným dozorem, nepřinese nic. Přeji mnoho zdaru. Karel

Autor: Ivo Ondráček | 04.04.2011 07:50
Pro Milana S.: Takové remízky nové bohužel nebudou. Není kde, ten problém s vlastníky netřeba rozvádět. Dobrá věc je přilehlý zpustlý sad, má slušnou rozlohu a tam by se po dohodě s majitelem takové podmínky daly udělat.
Nemůžeme vědět, kolik nese slepička vajec, když se bažantni dovezli před třemi týdny a ještě nezačli snášet. Jedině zavolat původnímu majiteli, já to vážně nevím, u převozu jsem osobně nebyl.

Autor: Milan Soukup | 04.04.2011 08:00
Aha, to jsou bažanti odjinud. Já bych doporučil je vůbec nevypouštět. V lednu pak odchytit 4 slepice a kohouta z původní divoké populace a s tímhle materiálem pracovat dál. Problém bude, že co z téhle lokality odejde (bažant je tulák), tak zmizí navždy, pokud v blízkosti nebudou podobná místa. Bude to jen věčný boj. MS

Autor: Radek Chadim | 04.04.2011 14:26
Ivo, já jsem to doporučil založit zde, protože u nás v revíru skoro žádné bažanty nemáme a zkušeností s chovem minimální limitně blížící se nule, takže tvůj e-mailový dotaz nepadl vůbec na úrodnou zeminu :-). Mimochodem proto taky sem dávám každý záběr drobné zvěře, co získám, ačkoliv si asi určitá část zde diskutujících říká, "no bóže, bažant, no bóže zajíc", ale u nás je to poměrně velká vzácnost a já když nějakou drobnou zvěř zachytím na foťák, mám z toho radost :-).
Historie naší honitby ale bažanty pamatuje, pamětníci říkají, že ještě na konci 70. letech se tu lovilo kolem 100 bažantů ročně. Ale pak to začalo klesat (jako všude) až do dnešních stavů, kdy nejsou skoro žádní. Když se ptám pamětníků, co se během poměrně krátké doby (30 let) změnilo, že stavy tak klesly, tak v podstatě nikdo nedovede říct, co je ta hlavní příčina. Já si myslím, že žádný notoricky známý faktor úbytku není rozhodující, ale všechny dohromady ano. Od 70. let se u nás změnily tyto věci - neloví se veškerá škodná na potkání, zemědělci drancují čím dál více, pěstují stále více nevhodných druhů plodin, divočáků přibylo o stovky procent a to i v místech, kde dříve nebyli nebo byli v nižším počtu, návštěvníci přírody jsou stále méně ukáznění (spíše stále více voprsklí), myslivci se tomu málo věnují, protože je to moc velké úsilí a malý/žádný efekt.
V našem sdružení jsme s bažanty začali před dvěma roky, naostro až loni (takže nějaké vědecké závěry z toho odvodit nejdou). V převážně polním revíru po roce "nechovu" můžu říci, že to má lehce pozitivní vliv, takže z minimálního počtu kusů jsme se dostali na stav, kdy je občas kohout se slepicí vidět. A to za předpokladu, že jsme nic úmyslně nevypustily, životní podmínky nikterak výrazně nezlepšily. Kusy, co přibyly, buď přežily hon, nebo utekly z voliéry, přičemž většina kusů se sdržuje v okolí voliéry v areálu místního družstva.
Mé velice skromné zkušenosti s vypuštěnými jedinci jsou takové, že vypuštění borci kupodivu bez problému přežijí zimu, i když celou zimu o nich člověk neví - do zásypů nechodí, vidět, slyšet nejsou - to až teď na jaře dávají o sobě vědět. Hlavní problém u nás vidím v rozmnožování, protože divoká populace kvůli nízkému počtu nebude schopna sama počet zvýšit, polodivoká populace toho nebude schopna kvůli tomu, "že neví, jak na to". Takže je to trošku začarovaný kruh.
Vypouštění jedinci mají tedy zatím jen ten význam, že budou pár měsíců v roce vidět, ale na početní stavy divoké populace mít vliv pravděpodobně nebudou. Podle mého názoru, když už něco vypouštět, tak slepice z polodivokého chovu z podkvočen a v malém počtu. Vzít desítky-stovky bažantů, někdě to vypustit a statisticky očekávat, že se něco urodí, je cesta do pekel, jak už tady většina napsala, protože tím vznikne akorát vyšší predační tlak a likvidace bažantů včetně zbytků divoké populace. Lepší asi bude zvyšovat postupně po malých dávkách, dát divokému kohoutovi 3 slepičky - to podle mého může mít alespoň nějaký pozitivní účinek. Ale bude to cesta na hodně dlouhou trať a s výsledkem naprosto nejistým. V našem konkrétním případě je to ale lepší zkusit něco než nic, protože málo pravděpodobné potenciální něco je lepší než stoprocentně jisté nynější a budoucí nic.

Autor: Jindřich Šimara | 04.04.2011 16:00
Tohle to zkoušelo mnoho MS,od normálního vypouštění až po vypouštění s kvočkami.A bez valného účinku.Mizivé procento vypuštěných umněle odchovaných slepic zasedá na hnízdo.Křížením se likviduje divoká populace.Došli k tomu desítky MS ale pozdě.Tady ty uměle vypuštění velmi trpí syngamózou a kokcidiózou,tu je potřeba léčit déle jak 7 týdnů.Nech ci nikoho odrazovat aby nic nedělal ale tohle to je prostě vyzkousěné a nevede to k ničemuA přežití 30% to je utopie.

Autor: červenka emil | 04.04.2011 18:44
Zajímavá diskuse,ale jak to dělali naší předkové ,když introduktovalí bažanta před xx léty.Není to přece naše nše původní zvěř.Unás byl bažant podél žel. tratě v docela hojném pločtu,dnes jsou na trati řekLbych vhodnější podmínky než před 30léty abažanti nejsou(a to jsme měli mimo běžné predátory vojska SSSR)

Autor: Ing.Mirek Bergman | 04.04.2011 18:58
To: kolega Červenka. Stačí se podívat kolem sebe, jak za posledních 30-50 let zapůsobil na přírodu extremně strmý vývoj civilizačních vlivů jako např. proměna krajiny, zmenšování volné přírody v důsledku agresivního osídlování, zemědělská a sprašná chemie, rostlinná genetika, velkoplošné hospodaření při používání výkonné a rychlé zemědělské techniky, civilní a průmyslová doprava, motorizace s jedovatými exhalacemi, odpady, civilizační stress a řada dalších vlivů. A bude hůř....

Autor: červenka emil | 04.04.2011 19:17
pANE KOLEGO ,VÝCHODISKO VIDÍM POUZE VDRASTICKÉM OMEZENÍ DRUHU HOMO SAOIENAS(DEBILIS),Omlouvám se za veká písmena , nechtělo se mi to přepisovat,když se mi všiml,že jsem zapoměl vypnout klávesu)

Autor: Milan Soukup | 04.04.2011 20:12
Kolega Červenka - na západ od Alp se bažant prokazatelně lovil již někdy ve 14.století, ve Francii existují záznamy někdy od XV.století, Filip Burgundský přísahal "při svaté panně, dámách a bažantu" na křižácké tažení proti Turkům, v českých zemích je bažant znám od XI. století, v Bavorsku se první listina o výskytu bažanta datuje 26.2.1330, jezuita Bohuslav Balbín (+1688) zmiňuje hojnost bažantů v Čechách atd., tak jaký nepůvodní druh nebo nepůvodní zvěř???? To, že došlo v důsledku změn, které velmi výstižně popisuje Ing.Bergman, ke změně podmínek a k dnešnímu stavu, tak to ještě neznamená, že se jedná o nepůvodní zvěř. MS

Autor: Zdeněk KLubal | 04.04.2011 20:13
Bohužel se musím přidat ke kolegům.Do divoké populace pouštět odchovanou zvěř je začátek konce je to zkušenost a to prověřená nejen u nás.Význam to má pouze pro lov a to ještě s málo pravděpodobným výsledkem.Bažant je tulák.Je zajímavé,že zajíc se tak nějak vzpamatoval alespon trošku,ale bažant doslova zmizel.Proč, bude asi v něčem jiným.Opravdu zmizelo jeho přirozené žití,krytina,predace,at se to někomu líbí a nebo ne.Já vidím dnes jediný způsob nechat vejce z volier obsednou slepicí a nebo perličkou a tak jak jsou je vypustit do volier a potom i s kvočnou ven.U takto vypuštěných byl největší uspěch.Ověem varuji jak popsali kolegové pokud je ještě divoká populace tak bych udělal všechno možné i nemožné pro ní než jí degradovat a zlikvidovat.Nikomu nic nepodsouvám,dělat se něco musí,ale tohle je můj názor a většiny starších praktiků myslivců Z.K.

Autor: rici czech | 04.04.2011 20:25
Ivo pokud máte v té lokalitě ještě divokou populaci osobně po zkušenostech bych se jí snažil co nejvíce zachovat -hájit-a nelovit.V případě že by i ta se pomalu ztrácela pak se pokusit o vypouštění odchovanců.O nadbytečné kohouty se postarají dravci a tím z části se ochrání slepičky.Tot můj skromný názor.

Autor: Milan Soukup | 04.04.2011 20:33
Ještě bych doporučil nevypouštět odchované ve věku 6-8 týdnů,jak uvádíte, ale později, když už chcete mermomocí vypouštět, tak spíš ve věku 10-12 týdnů podle kondice a stavu. Je pravda, že zhruba kolem 6.týdne se začnou osamostatňovat, ale chce jim to dát čas, nejlépe při posadách přímo v místě vypouštění. Záleží taky na počasí apod., je spíš potřeba to mít "ve voku" :-). MS

Autor: Jaromír K | 04.04.2011 20:43
Pánové STOP!!!
Jelikož se zajímám a jsem chovatelem hrabavé a vodní drůbeže,nenechám na tomto vláknu niť suchou. Převážná většina z vás,kteří jste zde přispěli,jste naprostí laici.(nemám v úmyslu nikoho urážet). Kdo z vás se někdy zajímal o chov hrabavé drůbeže?? Je to sice téma na domácí chov,ale naprosto to splňuje parametry na odchov bažanta. Jestli tady vidím,že někdo píše,že dělal 30let bažanta a nikdy to nevedlo k žádnému velikému pokroku,nechci tvrdit,že to dělal špatně,ale kritéria pro chov,které zde "teď" uvedu určitě nesplňoval a pak je ta práce ovšem složitější. Takže za prvé: Kdo děláte odchov pod kvočnami způsobem vkládáním vyléhlých kuřat pod kvočny,je to špatně!! Kdo vypouštíte kuřata 6-8 týdnů je to špatně!! A kdo se snažíte kvočny v různých výbězích držet a pak nechávat volný rozlet bažantího dorostu,opět je to špatně!! Běžný chovatel začátečník v běžně generativním stylu chovatelství ví,že vazba na matku se projevuje již při zárodku ve vejci! Nemá cenu vkládat kuřata pod kvočnu nosného hybridu,která je sice klidná a odvede co ji přidáte,ale absolutně nemá přirozené chování. Slepice,která má geny na to aby správně vychovala všechny schopné jedince by vám všechny tyto předložené kuřata do jednoho zlikvidovala! A proč?? Protože v dnešní době se potlačuje pud sezení na vejcích vysokou snáškou a když už domácí slepice začne kvočet,tak je to nějaká vynesená roční potvora,kterou Myslivci koupili za 35 kč,aby jim odvodila bažanty. Tak nebudete mít nikdy nic. Poslední věc kterou uvedu je ta,že v žádném případě nemá cenu dejme tomu na ploše 100Ha vypouštět víc jak deset kusů. To je pak to,co zvyšuje podíl predátorů na tomto úseku. Bažantí zvěř se dá oživit v revíru,ale vy se snažíte dělat s ní drůbež!! Jestli tu Ivo pravdivě uvedl,že mu přežilo 30procent(mě se to zdá hodně),tak mu jen můžu gratulovat,protože v běžné přírodě mám svůj názor,že rok života překročí jen asi 5 až 10 procent. S pozdravem Kříž Jaromír

Autor: Jaromír K | 04.04.2011 20:50
Poprosil bych Martina Skřivánka,aby si ze mě příště nedělal srandu,když po mě chtěl abych mu vychoval bažanty. Napsal tady:"já mám názor ten že neš chovat tak radši se věnovat škodné a udělat biopásy"!!. A já potom budu někomu dělat mimo pracovní dobu ty živé terče?, Nééé!

Autor: rici czech | 04.04.2011 20:51
Jen pro upřesnění 100 hektarů vhodné plochy v honitbě pro bažanta má dnes málokdo a v tom to je:-)Ono pan Jaromír by nám mohl tedy vysvětlit jak to máme tedy v reálu s bažantem ve volnosti praktikovat.Myslím tím tedy postup odchovu vypouštění apod.Zatím jsem se dozvěděl jenco děláme 30 let špatně.Jedna věc je chovat slepice na dvorku a druhá bažant ve volnosti(nic ve zlém).Rád se přiučím třeba to bude fungovat.I když na tom příspěvku Jaromíra něco je!

Autor: Zdeněk KLubal | 04.04.2011 21:31
Pro pana Jaromíra,odchovna drůbeže je jedna věc a přirozené podmínky pro bažanta věc druhá.Bohužel já drůbež dělám tak si vám dovolím oponovat o neznalosti.Ano možná kolegové drůbež nedělají v halách,ale ví,že bažant ve volnosti nemá v dnešní době šanci.Pokud píšete o tom,že nemá cenu dávat vejce pod kvočny tak bohužel je to jediná metoda,která zde byla oslavena alespon částečným uspěchem.Nikdo tu nepsal o slepicích za 35kč,ale co takové hedvábničky a nebo perličky?Je popsáno a známo,že perlička se v přírodě velice dobře zapojí.Nechci aby to vyznělo nějak proti vám,ale chov v hale,kde ani myš nepronikne a třikrát se očkuje,klima se udržuje.Nemůžete nikdy srovnávat s přírodou.Kolik za humny vidíte rákosí,kolik uhorů,kolik po zemi leze brouků...A o tom to je.S pozdravem Z.K.

Autor: Jaromír K | 04.04.2011 21:34
Ono pan Jaromír vám neřekne jak správně vypouštět a pod. Protože tento pán nezná strukturu vaší honitby a taky kdyby ji znal,není na to odborník.Tady jsou dle slov jiní-:) Jen sem po dlouhé době mrkl na tuto diskuzi(k vůli pracovní vytíženosti) a hned sem se musel,podotýkam nad některými příspěvky,rozčílit!. Já sem také několikrát přispíval buď na tyto nebo starší stránky do různých diskuzí a byl jsem v podstatě smeten,ale aspoň vím,co jsem před tím nevěděl-:) Jen tak pro srandu ohledně tohoto vlákna zde uvedu,že mě letos jeden náš člen dával snad sto negativních názorů,co zde už šly ohledně bažanta,ale ani jeden pozitivní neuvedl. Když sem mu řekl,že vše pro sdružení udělám doma zadarmo,ale za každý ulovený kus z kroužkou chci 50kč,už si se mnou ruku na tento v podstatě nesmyslný kšeft podat nechtěl. Ale proč??? Vždyť on se zabýval chovem bažantů jeho pověstných čtyřicet let a tvrdil,že je to nesmysl.......

Autor: Jaromír K | 04.04.2011 21:41
Zdeňku Doufám,že jsem ve svých příspěvcích nikde neuvedl,že nemá cenu dávat vejce pod kvočny,to by mě velmi mrzelo. Já sem myslel,že nemá cenu vkládat hotové kuřata pod kvočnu. Buď já nebo vy udělal chybu...

Autor: Zdeněk KLubal | 04.04.2011 21:44
Chápu vás doufám,že jsme se pochopili.Ale ono už neni bohužel kam toho bažanta vypustit.Rekultivace,meliorace.Uhory desikace.Vše co bylo přirozené žití a krytí je všude pryč.Pokud někde podmínky jsou je to jen dobře a fandím.Z.K.

Autor: Jaromír K | 04.04.2011 21:52
Máte pravdu,ale pokud aspoň ta šance trochu je,proč néézkusit? Já se vyloženě u drůbeže snažím zanechávat všechny rodové vlastnosti a to především kvokavost ,protože to dělám jako koníček,takže přesně pravý opak farmových chovů. Jen pro info pro některé rejpaly: Bažanty mám doma taky,takže vím o čem mluvím...JK

Autor: rici czech | 04.04.2011 22:11
Jenom na závěr ty kvočny se vypouštěly společně s hejnkem pozvednutím voliérky tak jsme to praktikovali my.Problém je ten že drobotině nikdo nepředá zkušenosti "divoké" populace.Snad ty perličky by byly vhodnější ovšem to se taky testovalo ale rozdíl nebyl bohužel nijak vyímečně lepší.

Autor: Jaromír K | 04.04.2011 22:28
Jen tak pro zajímavost: Jelikož mě chovatelství dost baví,založil jsem na to téma někdy před třemi měsíci stránky. Jsou sice na nějakém začátku,ale nemám moc času je zlepšovat,ale kdyby měl někdo chuť přečíst si chov pod kvočnami mnou napsaný je to v sekci "rady pro začínající chovatele". Nehledejte v tomto i v jinších článcích nic odborného nebo snad pravopisné chyby(je jich tam spousta),ale můžete si přečíst mé problémy odchovu v klimatických podmínkách střední Moravy. Odkaz je zde: http://www.pravachovatelska.websnadno.cz/Uvod.html

Autor: rici czech | 04.04.2011 22:49
Ze střední moravy na hranici severní moravy je to jen kousek:))))) Už to načítam :-)

Autor: Ron Gordon | 04.04.2011 22:57
Po shlédnutí této celkem zajímavé diskuse je zřejmé, že z větší části jsou jen negativní zkušenosti s odchovem a vypouštěním bažantů. Já by se jednoznačně přiklonil k těm názorům, že kde doposud zůstala zachována původní divoká populace, tak je zapotřebí si ji "hýčkat" a v žádném případě nepřipustit její zprýznění uměle odchovanými bažanty. Veškeré negativní vlivy již byly v předchozích příspěvcích popsány. Něco jiného byla introdukce bažanta do evropských podmínek v období 11 století a to zcela určitě se jednalo o v přírodě odchycené jedince. / K nám do střední Evropy se bažant dostal asi v 11. století, ale objeven byl již dříve. Již v 5. století př. n. l. jej přivezli staří Řekové z oblasti Kolchidy do Řecka. U nás se od 11. století začíná tradovat bažantnictví a chov bažanta jako takového. Ovšem ne jenom z hlediska myslivosti je tento pták důležitý, protože díky bažantu je naše příroda dostatečně pestrá a dostatečně bohatá./ Vypouštění současných uměle odchovaných bažantů do dnešní krajiny je pouze velmi drahá a k ničemu nevedoucí činnost. Je to záležitost opravdových nadšenců, ale bohužel bez naděje na úspěch.

Autor: Ellhenicky | 05.04.2011 08:21
Kdo nic nedělá nic nezkazí, taky řešení. Když se tu mluví o původních bažantech divokých, tak to převáženě nejsou desítky ale kousky. Divoký kohout rád přijme odchovanou slepičku, protože divokou delší dobu neviděl. V přírodě se slepičky snadno přehlídnou. Kdo tvrdí, že vypuštěná slepička nikdy nezasedne, tak nemá pravdu. Některé zasednou a vyvedou kuřata i ve volieře.Milan Soukup uvádí ing.Dyka a jeho zásady v bažantnictví. U nás máme kryt, vodu,podmínky jak vyšité, ale bažanty ne. V loňském roce jsme poprvé zkusili vypustit vynesené hejno, část jsme si ponechali pro letošní rok a uvidíme jak se povede snůška a odchov. V loňském roce nám vypuštěné slepice, kohouti z části přežili do dnešní doby, prokazatelně zlikvidovali pochopi. Proto kdyby se tlumila veškerá škodná,bod 2. což v roce 1942 nebyl žádný problém, tak by nám také přežilo dost slepic. Nechtěli jsme to na lov, pouze ona obohacení přírody.Důležité je, aby celá akce nezůstala na pár lidech, ale aby se to vypouštění a další ochrany zapojilo co nejvíce členů.

Autor: Jaroslav Dozbaba | 05.04.2011 09:09
Dřív u nás byla divoká populace minimální, opravdu jen zbytky, pár kohoutů. Před pár lety bylo vypuštěno několik kohoutů a slepic, loni několik zakoupených slepic. Myslím, že nějak výsledek to má, bažanti jsou přece jen občas vidět a hlavně slyšet. Vidět jsou i slepice, vysazené nejen přežily, ale i vyvedly malé bažantíky. U nich jsou bohužel ztráty velké, tomu ale jde jen obtížně zabránit. Myslím, že slepice se aklimatizovaly dobře, i když ze začátku byla pozorovatelná určitá krotkost. Nyní se populace počítá pořád v kusech, určitě jich je ale mnohem víc než dříve. Velmi důležitá je lokalita, drží se jen v okolí rybníka s rákosím a dostatkem mezí a remízků v okolí, kde byly vysazeny a kde byly i zbytky původní populace. Jinde je podobný terén, tam se bohužel pase dobytek a bažanti tam nejsou. Čili u nás vysazování nějaký smysl mělo. Na honech lovíme pouze kohouty do určitého počtu, k upravení poměru pohlaví.

Autor: Ivo Ondráček | 05.04.2011 11:18
Aj, sešla se tu taková záplava, že ani nevím na koho bych reagoval. Snad z toho jen vytáhnu do podstatné - když nebudeme pomáhat divoké populaci vypouštěním, budeme si během několika let "hýčkat" posledního mohykána a poslední mohykánku u některého ze zásypů. Populace tam dodnes žije kvůli dřivějšímu aktivnímu vypouštění, co se dělo během minulých nájemních smluv (a mě tehdy bylo asi deset let, tož to znám to jen z doslechu). Podle hesla "kdo nic nedělá, nic nezkazí" tam ten bažant brzy vymře sám ai bez naší pomoci...

A ještě se zeptám schváně od lesa, jako v práci, když zkouším děcka u tabule: Která že škodná konkrétně ty bažanty loví? Já to vážně nevím, tak mě poučte...:)

Autor: Milan Soukup | 05.04.2011 15:37
Ten dotaz na škodnou je myšlen vážně??? MS

Autor: Ellhenicky | 05.04.2011 16:28
Sím, sím pane učiteli, bažanty žere fšechno:) Ale je-li vážně míněný dotaz tak nám největší škodu udělal neškodný pochop,kterých máme na několika sousedních rybnících několik párů ,pak lišky a kuny a co zůstalo na zemi sebrala černá.

Autor: Ivo Ondráček | 05.04.2011 16:34
Milane: To já jen tak ze zvědavosti, protože ze všech stran člověk slyší, že kočky, lasicovití, lišky, dravci ai výři žerou akorát tak myši. A když už uvídíte lišku, jak si nese půlčáka zajíce, smáznou vás s tím, že ho beztak sebrala přejetého u silnice. Tak se prostě nemůžu dobrat, co tu drobnou může sežrat, když všichni predátoři výše zmínění jsou neškodní "myšilovi"...:)

Autor: Milan Soukup | 05.04.2011 16:57
No "zachraňbrouci" to aspoň tak tvrdí :-). Viděl jsem, jak lišák ulovil silné srnče atd., ale proč ne, všichni žerou vlastně jenom myši, taky proč by se to jmenovalo "myšilov". Mimochodem, máte tam v té lokalitě nějaké sklopce? Jestli ne, tak jich tam dejte 10 mimo dobu vyvádění mladých bažantíků a použijte hlavu z uzený makrely a valeriánský kapky. Člověk se nestačí divit, co za 6 měsíců nachytá :-). M

Autor: Zdeněk KLubal | 05.04.2011 17:14
Pane kolego Ellhenicky opravdu máte potvrzeno,že moták likvidoval bažanty.Neni to z mé strany žádná provokace.Tohoto dravce pozoruji mnoho let,že je zvědavý a drzý to je.Utočí třeba i na psa v kolejáku.Pokud jsem ho viděl lovit tak na lukách většinou žere kobylky a sarančata.Dovedu si ho představit sebrat i bažantíka,zajíčka,ale bažanta určitě ne.Měl jsem ho doma než si ho odvezli do utulku a při jeho váze par deka a pařátů průměru slámy si to nedovedu představit.Z.K.

Autor: Martin Skřivánek | 05.04.2011 17:29
to J.Kříž: Jardo teď jsme asi 5let dělali bažanty pod kvočnama,máš to k nám kousek můžeš se přijet podívat jaký to mělo efekt.bažanti byli max do honů do podzimu.odchovalo se cca 300ks ,ulovilo se tak 25kohoutů.

Autor: Milan Soukup | 05.04.2011 17:30
Na dospělýho bažanta podle mě moták nemá, to je opravdu spíš "broukožrout" :-). Problém je v likvidaci malých bažantíků. A to spolehlivě obstará kočka, kuna, lasice, straka, sojka, vrána, černá, moták, káně, krahujec, jestřáb atd. Ty přírustky z divoké populace prostě mizí a ten tlak nevydrží. Jen pro zajímavost, v lokalitě na okraji Prahy (velmi dobré zazvěření divokým bažantem a zajícem) je pro dospělou zvěř mimo jiné jedním z limitujících faktorů početná populace bezdomovců, obývajících nálety poblíž černé skládky za supermarketem OBI, kde stanují, bivakují a naučili se sbírat hřadující bažanty. Polívka je asi dobrá :-). Tahle škodná do sklopců moc nejde :-), spíš na "újediště" :-). M

Autor: Martin Skřivánek | 05.04.2011 17:41
J.K. já ti za ulovený kus který bude na podzim ulovený dám klidně stovku a když mně zruinuješ budu jen rád.říkáš na 100ha max 10ks ,kolik má vaše MS ha? to bys vypustil 60bažantíků? po celém revíru máte tak dobrou krytinu? a co na to prasata které máte skoro všude? myslím že ten tvůj kolega tu sázku mohl přijmout :-).

Autor: Posluchač | 05.04.2011 18:15
Jak říkal můj děda myslivec - sedlák, lidolovci a jezedáci zničí všechno.

Poč. 70. let, když viděl lidolovce z JZD do ukradených honiteb a scelených tvrdě chemizovaných lánů vypouštět krotké bažanty, tak takhle vždy hovořil, mávnul rukou nad vypouštěním bažantů. Kde ty slavné časy české myslivosti(Dyk) před ukradením honiteb kolem r. 1948 komunistickými myslivci jsou.

Nicméně šance by byla, tedy jít změnou, nahrazením současného zákona o myslivosti, který jde na ruku lenivým nájemcům, kteří často jsou zaměstnanci i manageři bývalých JZD a drobná zvěř je absolutně nezajímá, natož obnovovat zdevastované honitby..

Změna legislativy by měla umožnit vytváření malých vlastních honiteb pro drobnou zvěř, tak jako za 1. republiky, či nájem části honitby dle Honebního zákona. Tak, jak je možné např. v Rakousku a SRN.

Někde jsou pozemkové úpravy realizovány, je možné začít vytvářet krajinné prvky, vytyčovat polní cesty (pozor, Elhenicky zná naše lidolovce z bývalého JZD, ty už nám jednu cestu rozorali ale budou ji muset lidoví myslivci obnovit) takže vlastník -myslivec, či případně nájemce VYTVOŘENÉ malé honitby pro drobnou zvěř by mohl předvést, co umí.

§ 3 Honebního zákona č.49 ve znění z 1. republiky říká: „Na pozemcích zděmi neb ploty dokonale a trvale ohražených přísluší právo provozovat myslivost vlastníkovi těchto pozemků, nehledíc k tomu, jak jsou velké…Oplocení mohlo být i živým plotem.

Ve Velké Británii, kde každý může lovit na svém, mají odlovy zvěře za r. 2004

dle BASC: 15 milionů bažantů (kmenový stav 35 milionů), 2 miliony 600 tisíc koroptví (kmenový stav 6 a půl milionu),
400 tisíc kusů tetřevovitých. Dále se ulovilo 970 tisíc kachen, 47 tisíc husí, 250 tisíc sluk a bekasín..

Mj. se ulovilo také 120 tisíc kusů srnčí, 3 miliony 600 tisíc holubů, 590 tisíc králíků, 47 tisíc zajíců, 120 tisíc lišek,170 tisíc veverek.

Autor: Jarda Barák | 05.04.2011 18:18
Bohoušek se VRÁTIL!!!!!

Autor: Radek Chadim | 05.04.2011 19:00
I když je to sypání hrachu divočákům na vnadiště, když na vnadišti zrovna pravidelně nechodí :-) (neboli házení hrachu na zeď), ale musím něco napsat. Pane Posluchač, malé honitby nic neřeší. Vím jak lobujete jinde, tak už nemusíte ani reagovat :-).
Nebylo by efektivnější společnostem hospodařícím na velkých lánech dát dotaci jen za podmínek, že každý velký lán bude mít určitě procento rozlohy biopásů, nejlépe při okraji pole u polních cest, dále tam, kde je dlouhodobě vlhká půda znovu udělat struhy, jak tam bývaly, místo toho, aby se místo pořád dokola přeorávalo a stejně se tam nic nezaselo? To je problém zemědělství a evropských dotací do zemědělství, a né myslivce, i když je majitel pozemku.

Autor: Zdeněk KLubal | 05.04.2011 19:10
Opravdu to bude pravda.Už to zase našel.Ale proč si tito lidé nekoupí oboru a tam at si dělají co chcou.Chovat drobnou se 7 hranicema je uplná utopie a to by chtěli ještě ponížit hektary.Z.K.
A posluchači ještě dodám byl jsi někdy ve Skotské vysočině?Tam se drobné musí dařit protože v každém filmu slyšíš skolení lišky a kodrcání kohouta....

Autor: Radek Chadim | 05.04.2011 19:26
Musím souhlasit s Milanem Soukupem. Na dospělého bažanta patrně nic nemá, možná jestřáb, krahujec asi né, ten tak do velikosti kosa-holuba, bažant už by na něj asi byl moc, moták taky spíše drobotinu. Ale u slepic a v přírůstcích bude kámen úrazu, ty pochopitelně požere vše, co má zahnutý zobák a ostré špičáky - z toho důvodu nevěřím, že jezevec není až tak škodlivý, protože si myslím, že když kápne na zajíčka nebo bažantíky, tak je s nima konec. My jsme na hon vypouštěli bažanty, 10 se jich neulovilo, přes zimu, která nebyla moc sněhová, jsem žádného neviděl až teď na jaře jich tam 4-5 chodí => s tou predací dospělé zvěře to nebude až tak vážné, nebo máme dobré krytové podmínky na přežití (ale o tom pochybuji). Ono historicky v naší honitbě pochopitelně bylo nejvíce bažantu v době, kdy se lovilo všechno. Můj děda prý když v oněch časech šel do revíru, tak nikdy nepřišel s prázdnou :-).
Ještě mám z historie jeden poznatek od pamětníků, po 2. světové válce bylo všeho málo, protože válka stavy zdecimovala z mnoha příčin. Po ní, aniž by se o něco kdokoliv pokoušel stavy bažantů začaly rychle stoupat a od poloviny padesátých let do konce 70. byla bažantů velká hojnost. Až pak, opět bez zjevné příčiny, začaly stavy klesat. Je zajímavé, že ti, co pamatují celý vývoj po válce, nedokáží říci hlavní příčiny v čem byl ten nárůst, ani co způsobilo ten pokles.

Autor: Zdeněk KLubal | 05.04.2011 19:37
Nato přijít,tak by jsme byli u jádra věci.Podle mě to bude vliv chemie a určitých látek v ní.Já ještě pamatuji dost dobré vyřady bažanta tady na Vysočině.Divoká populace byla všude,kde byl pro ní kryt.Dnes jsem vykázal na honitbu 2 celé kusy a t jsou ještě od sousedů ty co přežili hony.Je to smutné do přírody patří.U koroptve záleží na roku předloni 40ks,letos 6ks,mokré jaro i léto si vzalo svou dan.Z.K.

Autor: Saša | 05.04.2011 20:03
Tak jak tak čtu většina odpovědí na toto téma je záporná, když neberu v potaz ty "bažantníky" s praxí 10 a více let a bez efektu, tam zřejmě nebyl zakopanej pes v bažantech. Já si myslím že velmi záleží na honitbě(krytina, voda atd...)a v neposlední řadě škodná, proto bych bažanta nezkoušel vypouštět v odlehlých částích honitby, ale zaměřil bych se na úseky s vyšší frekvencí lidí atd... což v poslední době bažantu celkem světší, aspoň těm uměle odchovaným. Nemyslím že je nerealné dochovat se bažanta vypouštěním uměle odchovaných jedinců, ale chce to vytrvalost, není to bohužel z hodiny na hodinu a samozrejmě vypilovávat veškerou činnost která se k tomuto vztahuje. Pokud se tomu člověk pověnuje tak ovoce sklidí i když to bude jen nízké procento nic méně každý kus navíc potěší.

Autor: rici czech | 05.04.2011 20:19
Kolegové zamysleme se taky nad tím ,že největší přírustky a stavy byly v bájných 70 letech-to už dávno byla kolektivizace zemědělství meze více jak 20 let rozorány vodoteče upraveny a chemie v plném rozmachu již několik let .A přece to evidentně drobné (zajíc,bažant) nevadilo.Stavy koroptví se bohužel rapidně snížily už koncem 50let možná i dříve.To je asi ale jiná kapitola.No nemám pravdu?

Autor: Radek Chadim | 05.04.2011 20:43
Teď trochu odbočím k zajícům, ale s bažanty to bude podobně, a následující už jsem zde také psal. Já, mladý věkem a krásný vzhledem :-D, už jsem také pamětník časů, kdy před 15ti lety jsme (no jsme, já tehdy jako honec) na lesním honě ulovili 30 zajíců. Tehdy pamětníci nostalgicky říkávali, že jich na stejném úseků před 20 lety (tedy v 70. letech) ulovili 100. Dnes honíme stejný úsek, a narazíme na zajíce dva. A to je změna za pouhých 15 let! Přírodní podmínky v lese stejné, zemědělci chemizují stejně, traktory mají stejně rychlé, pěstuje se méně druhů plodin, lišky se naočkovaly proti vzteklině, divočáků je drobet více, loví se méně druhů škodné. Z toho usuzuju jedno, negativní faktory převážily nad pozitivními, a pak už to jde rychle. U toho zajíce několikrát prošla epidemie nemocí, pak asi párkrát byl špatný přírůstek, a druh je za tak krátkou dobu na vymření - je ho tak málo, že už se z toho sám nevzpamatuje, a to vše jen za 15 let! U větších savců, kteří mají méně přirozených nepřátel a mají větší akční rádius, tak to není tak patrné, ale u zajíců a bažantů je to fatální. Já jsem si toho všiml loni a letos, protože výrazně ubylo srnčího - říkal jsem si jak je to možné, ale bylo mokré jaro = jatel se sekla pozdě až po kladení srnčat, navíc vlhko, navíc řepka plná divočáků zasetá všude - a srnčího je hned podstatně méně, a to srnčí se přeci jen lépe vypořádá se škodnou. Prostě negativní jevy převážily - ubylo i srnčího. A tak to bude i s těmi bažanty.

Autor: rici czech | 05.04.2011 21:03
Ještě bych dodal ,že i přes to ,že se stavy začaly snižovat málo koho napadlo zastavit odlov-lovilo se vesele dál i když se na honě střelilo jen 5 zajíců.Bohužel nikdo se nad tím moc nepozastavoval to byl další negativní faktor.Populace klesly na mez ze které se nemohly vzpamatovat.Taková genetická labilita.Ale to už je na odbrnou diskuzi a do té se radši pouštět nebudu:-))

Autor: Posluchač | 05.04.2011 21:05
Odlovy drobné (Mottl 1964) Průměr 1934 a 1935 - 2 404 477 ks koroptví, 1 592 146 zajíců, 440 009 bažantů.

Lov zajíců v ČSSR (Mottl,1986) rok 1973 - 1 214 000 zajíců,1979 - 115 167 zajíců.... Koroptve asi pár tisíc, bažanti z umělého chovu několik stovek tisíc s následným propadem podobně jako u zajíců.

Takže to jen dokresluje, že v ukradených honitbách se žilo z podstaty, kriticky se zásáhlo do záchovných stavů a bylo hotovo. A s touto ,,tradicí'' kolektivních sdružení, bez vazby vytváření honiteb a podmínek pro zvěř k vlastnictví pozemku se naše myslivost z bídy nedostane.

Nebo jak chcete mít stavy drobné obdobně jako ve Velké Británii?
Napadá vás něco jiného, když současný systém nevlastnické myslivosti z doby komunismu nefunguje?

Autor: Saša | 05.04.2011 21:13
proto je podle mě nutné se zamyslet a začít něco dělat ne jen sedět se založenýma rukama a odrazovat ostatní řečmi např. To je na prd to zkoušel Franta deset let a podobně

Autor: Jaroslav Tatalák | 05.04.2011 21:58
Bohoušku,pardon posluchači, tohle už jsi plácal před třema rokama a furt meleš jedno a to samé. Už máš obehrané desky,změň jiné stránky. S pozdravem J.T.

Autor: rici czech | 05.04.2011 22:02
U toho čísla zajíců z roku 1979 chybí jedna 1 ve předu:-)

Autor: Jaroslav Dozbaba | 05.04.2011 22:06
Pane Nekolo, už vám to tuším někdo někde psal. Oháníte se svými sedláckými kořeny a srovnáváte zemědělství u nás a ve Velké Británii?

Autor: rici czech | 05.04.2011 22:22
No jo za 1 republiky sedlák jel s žebřinákem na seno pod senem flintička a jak viděl zajíčka tak bum na nedělní obídek paní mámě.A vo vo vo tom to jeeeee.A proto to asi někomu chybí:-)))))))))

Autor: Posluchač | 05.04.2011 22:22
Zemědělství ve Velké Británii je podobně dotované jako české v rámci SZP EU
(farmáři museli utratit statisíce ks dobytka v případě nemoci šílených krav, mnoho zbankrotovalo), industrializace tam proběhla o desítky let dříve než v ČSR. Hospodaří tam subjekty o pár desítek ha, tak x -tisícové ha farmy jako unás.. Neměli tam ale zločinnou kolektivizaci.

K bažantům -zhruba polovina odlovů je tam z farmových chovů, díval jsem se nyní na jejich stránky, řekl bych dle fotografií z chovů, že jsou dále než u nás.

Lov zajíců v ČSSR (Mottl,1986)

Rok Lov kusů
1970 808 299
1971 1 106 994
1972 1 049 599
1973 1 214 000
1974 1 142 514
1975 968 986
1976 905 700
1977 780 075
1978 596 120
1979 115 167
1980 264 327
1981 432 579
1982 229 278
1983 332 182
1984 251 504
1985 283 607

Současné stavy lovu zajíců v ČR a jarní kmenové stavy (JKS) – Český statistický úřad

Rok JKS k 31.3. dalšího roku Lov+odchyt
kusů
2002 329 065 82 414
2004 311 700 66 780
2005 329 375 93 377
2006 305 122 67 544
2007 326 909 115 065
2008 328 698 105 745
2009 308 258 84 111

Autor: Ron Gordon | 05.04.2011 23:16
Dovolím si jen malou polemiku k vývoji početních stavů bažantů od poválečné doby k dnešku. V poválečném období stavy bažatů rostly,protože se ještě hospodařilo na malých plochách, prakticky bez chemizace. S postupujícím zcelováním pozemku do větších lánu a nastupující chemizaci na toto jako první zareagovaly koroptve již v konci padesátých lét. S dalším postupem zvětšovaných lánu a likvidovaných mezí a remízů, odvodňování ploch nastoupil i pokles bažantí populace. To se však v počátcích začalo řešit doplňováním chybějící populace uměle odchovanými a vypouštěnými bažanty, nastal rozmach " uznaných bažatnic " a s tím ji odstřel slepic. Lovili se bažanti jak z přírozeného, tak umělého chovu, což mělo za následek zde vzpomínané bájné odlovy v 70 létech. Přirozena bažantí populace začala slábnout, uměle vypouštěna populace začala ztrácet své přirozené pudy a s nástupem ochrany dravců začalo bažantů ubývat. Jak píše Ellhenický, divoký kohout rád příjme uměle odchovanou slepičku, ale je otázka, zda tato slepička bude umět založit hnízdo, vysedět snášku a naučit potomstvo ostražitosti a hřadování. To je divoký kohut učit nebude. Mám za to, že k poklesu bažantů jsme přispěli sami a to zejména vypouštěním uměle odchované populace mezi dosud divoce žijící. Mnozí se snaží zlepšit stavy pomocí vypouštění vynesených slepic z bažantic. Pokud takové slepice vůbec založí snášku, jakou životaschopnost může mít jejich potomstvo vzhledem ke kvalitě vajíček od již vyčerpané slepice ?

Autor: martes | 06.04.2011 00:13
Bohoušku,přijeď do Roudné.Když jsi tak velký odborník tak tam si to můžeme všichni prodebatit .Tak to normální CHLAPI dělají.Ty to nemáš tak daleko,tak se k tomu postav čelem.Pokuď nemáš zájem tak toto forum už prosím vynechej.Martes.

Autor: jirka marek | 06.04.2011 00:55
Zdar,jeden zkušební komisař na kurzu hospodářů nám povídal(měsíc zpět),že se došlo k závěru,že na slabý přírůstek bažantí zvěře má největší vliv minimum živočišné potravy v době rústu mladých bažantíků.Možná na tom něco bude.Přeju Všem mnoho úspěchů v chovu!

Autor: Ellhenicky | 06.04.2011 13:02
Prosím Vás nereagujte na Posluchače-Bohouška Nekolů.Je to zbytečné a nikam to nevede. Atˇse podepíše jakkoliv tak ho každý, kdo kamkoliv přispíval pozná. Každé vlákno akorát zaneřádí, když to neberete jako folklor. Nevíte, zda soukromě-hospodařící zemědělci mají nějaké vlastní vlákno?

Autor: Posluchač | 06.04.2011 13:25
Pane Elhenicky.

Domnívám se, že když jsem ze selsko - myslivecké rodiny,kdy tato selská myslivost měla světový ohlas za +. republiky díky i vysokým, divokým poulacím bažantů, mohu se k chovu bažantů vyjadřovat stejně jako vy lidový lovec.

Mohl byste za těch 20 let po pádu komunistického režimu uvědomit si, že když vám myslivecká legislativa vám umožnuje si poroučet na cizích pozemcích (jak ještě dlouho?), na tomto webu už asi ne.

Takže se snažte u vás vytvořit v honitbě podmínky pro drobnou zvěř (i bažanty), když budete mít výsledky, rád se nechám poučit.

Autor: Milan Soukup | 06.04.2011 15:09
Problém je v tom Bc.Nekolo, že se poučit za prvé nenecháte a za druhé, to z jaké jste rodiny, vám vůbec žádné právo k ničemu nedává. MS

Autor: Josef Hanzlík | 06.04.2011 15:19
No,i já jsem ten bandita lidolovec přispívající na dotace zemědělcům a doufám,že se nějaké vlákno pro tohoto génia najde.

Autor: martes | 06.04.2011 15:33
Bohoušku,maminka tě neučila,že i chlapec ze selsko-myslivecké rodiny má slušně odpovídat,když mu dospělí něco řeknou. Martes.

Autor: Tomio | 06.04.2011 16:59
Mě by zajímalo, jaké podmínky by si pan Nekola přál. On totiž vidí za všechny problémy myslivost.
Pokud mám rozlehlé panství nic mi nebrání vytvoření vlastní honitby a praktikování vlastních metod hospodaření, pokud budu náležitě vzdělán v oboru. Jenže jsem v ČR a každý kohout by chtěl mít svoje smětiště, a to takový kohout, které dříve smetiště neměl by ho chtěl ještě více.
Vidí svět ve stylu, že právě myslivecká lobby ovlivňuje hospodaření v zemědělství., což už je znak silně narušeného jedince.
Proč jsou myslivci jedni zmála, ještě někteří soukromí zemědělci, ale ti jen pod notou dotací přistupují k obnově remízků,. které dříve rozorali. Proč vidíte na našich polích žluté palivo, proč zcelené lány? Pokud by snad někdo chtěl říct, že je zatím ekonomický boj o přežití daných subjektů, či minimalizaci nákladů, to není správně, chce to myslivecká lobby, to právě ten myslivec u 200ha monokultury chce trávil večery.
On myslivec si přeje používání chemických prostředků k lepšimu vývoji rostlin. To všechno hospodařící podnik dělá pro myslivce a sám na tom tratí. To, že 80% pozemků pronajímají lidé těmto společnostem místo aby samotní hospodařili jak si přejí.
To vše dává mozaiku naprosto chaotického obrazu. Ale třeba by nám pan Nekola řekl, co by honitby o 200ha přinesly, možná by si střelil dva zajíce, se začátku nějaké srnčí. A když by mu sebrali dotace, celý svůj honební pozemek by zasel tou pravou ekonomicky výhodnou plodinou a zakonzervoval na bažanta by ani nevzpomněl.

Autor: Václav Sládek | 06.04.2011 17:27
Lov byl dříve výsadou pouze šlechty a normální člověk byl jen " pytlákem ". Postupem času se však z těchto pytláků, jejich synů, dcer a dalších a dalších pokolení stali ti praví myslivci, kteří "to mají v krvi" a jsou to právě oni, kdo pro les a zvěř jsou ochotni si ukrajovat ze svého, někdy i tenkého krajíce. Pro takovéto myslivce není myslivost obživou, zaměstnáním nebo koníčkem, tito lidé mají dnes už myslivost jako životní styl. Pokud potkáte takovéhoto člověka, poznáte to na první pohled.

Autor: Posluchač | 06.04.2011 17:59
Tomio - jste úplně mimo..

Ale pro vás. Zeptejte se postbolševika Palase (už jak brzdil pozemkové úpravy),předtím Fencla, Luxe,apod., jak upřednostnovali bývalá JZD za každou cenu jako ministři zemědělství, jen aby se rodová hospodářství neobnovovala...A jak jsou vlastníci dodnes odstrkováni od myslivosti...

Sám jak přiznáváte, klidně necháváte bývalým JZD a lid. myslivcům (situace u nás) z jejich managementu celých 20 let po listopadu ničit honitby a sám jim nepřebíráte pozemky a zemědělsky nehospodaříte..

Jak pak se chcete kvalitně starat o drobnou zvěř?

Zde je odkaz na můj článek k drobné zvěři v Anglii a jak vynáší řádná starost o honitby http://www.asz.cz/cs/regiony-a-svazy/ceske-budejovice/zpravy-z-regionu/zive-ploty.html

Zde je odkaz na článek v angličtině, jak se stará (např. speciálním krmením -semena, hmyz, dostatkem vody, krytem, ) anglický chovatel bažantů Kevin Rolls - VLASTNÍK POZEMKŮ -ZEMĚDĚLEC -LOVEC v JEDNÉ OSOBĚ), aby mu z jeho pozemků obepnutých zelenými ploty nerozutíkali bažanti:)))

http://www.basc.org.uk/en/how-to/gamekeeping/keepers-tips-on--stopping-your-birds-from-straying.cfm

Autor: Petr Pořádek ml. | 06.04.2011 18:17
A už se vezeme, jeden extranázor x oponentů a místo řešení tématu řešíme Bohouše a chudák Ivo, aby si na svou otázku odpověděl sám :-))

Autor: Tomio | 06.04.2011 19:46
Já se tedy Ivovi omlouvám.
Dám svůj poslední koment.
Jak jsou vlastníci odstrkováni, honební společenstvo je vrcholný orgán složen z vlastníků pozemků, jakou vyšší moc do ruky vlastníka může bý vložena. Rozhodují o svých pozemcích.
Myslíte si snad, že velké podniky zaměřené na velkovýrobu budou chtít ve svých honitbách na svých "pozemcích" starat o drobnou zvěř. Tyto podniky pokud vlastní honitby ve své režii. Tak honitby jsou reprezentativní, a tudíž zaměřené na nosnou zvěř spárkatou. Protože je to část reprezentace a každý z vedení si raději uloví knoura,danka,jelena než bažanta.
Takže já si kladu otázku. Jak se starají oni o drobnou zvěř lépe než myslivci. Odpověd zní, že pokud by nebylo práce myslivců už by byl bažant raritou.
A pokud si myslíte, že změníte poměry velkých zemědělských podnuiků. Přesvědčte vlastníky pozemků, kteří tyto pozemky pronajímají za kč/ha ať začnou hospodařit a pak se můžeme bavit. Jenže 99% vlastníků ví, že by hospodařit nezvládlo a nemůžou soupeřit, proto je vaše přání jen snem, který se nevyplní, ale ne kvůli myslivcům a lidolovcům, ale kvůli vlastníkům, kteří své pozemky pronajímají a o jejich využití nemají zájem, chuť a čas či finance, nebo by raději zvěř spárkatou a především královskou v přírodě a těch bude možná tak 80%

Autor: Ivo Ondráček | 06.04.2011 20:13
Chlapi v pohodě, já se nerozčiluju. Stačí zatnout zuby a určité příspěvky nečíst už podle autora a je to vyřízené...:) Pak tu budeme mít normální diskuzi, jen holt občas budem muset přeskočit jeden zcestný příspěvek.
Zpátky k bažantům aspol. Kdosi a já vážně nevím kdo, radil vybudovat síť sklopců. Sám jsem tomutu nápadu částečně nakloněn, betonové sklopce máme, ale slyšel jsem už i dost pádné proti: Naprosto běžně se do sklopce zaklapne zajoch. A zajoch celý den(nebo ještě i noc) zavřený ve sklopci prý má tendence následně zajít(dobře zhasnout chcete-li)zkrzevá dehydrovanost...Zkušenosti??? Každá mince má dvě strany, ale mít na sklopec úspěšnost čtyři kusy škodné a šest zhaslých zajíců, tím by se to prakticky vyrušilo že...

Autor: Posluchač | 07.04.2011 12:47
Takže Tomio.
sám přiznáváte, že jste přebral model komunistických lovců z MS při JZD, že necháváte bez povšimnutí devastovat polní část honitby bývalým JZD (nemáte tam kolegy z MS\ jako zaměstnance, jak je obvyklé?), necháváte jim zemědělské dotace jako ostatní myslivci-koníčkáři, a pak se divíte, že není drobná. Zajímavé, věnovat se jen lovu a označovat se za myslivce.

Do těch scelených lánů pak vypouštíte bažanty?

K honebním společenstvům.
Před uzavřením nájemních smluv v r. 1993 zkomunizovaná ČMMJ metodicky s právnickým aparátem za zády iniciovala jednotlivá sdružení lidových myslivců -MS (většinou komunisté a bezzemci), jak získat moc v honebních společenstevech nad rozprášenými a nic netušícími vlastníky, jejich potomky( ,,babičko, jako se vám postarám, nikam nemusíte jezdit, váš mladej je v Praze, bvyřídím to sám, tady mi to podepište :)))'')..Tzn. v reálu mj. obsazení funkce honebního starosty -nejlépe lidovým lovcem a bezzemkem je dle zákona o myslivosti z dílny ČMMJ č. 449/2001. Sb., možná.. Takže honebního starostu si zvolili sami lidoví myslivci na základě nabraných plných mocí pro hlasovánína valné hromadě HS, uplácením zvěřinou, pomocí tlaku bývalých jezedáků, často lid. myslivců hospodařících zemědělsky na pozemcích vykořeněných vlastníků......

Takže lidoví myslivci -bezzemci sami sobě určili nájmy ve společenstevních honitbách a nekontrolovatelně přemnožují spárkatou v cizích lesích. Nebo zastrašují, anonymně udávají. Na teto stav byl upozorněn mj. i místopředseda ČMMJ Papež, jak se ti lidolovci z ČMMJ chovají na cizím a nepronajatém..

Min. výměra honitby 500 ha a nemožnost pronajmout jen část honitby (viz. z historie prvorepublikový Honební zákon č. 49. ve znění, dnešní kontinuální rakouské zemské zákony, Bundesjagdgesetz v SRN), umožňuje lidovým myslivcům ovládat i teoreticky 499 ha pozemků nesouhlasících vlastníků,jejichž nepronajaté pozemky jsou automaticky státní správou přičleněny k honitbě nebo zůstávají součástí..

Jedním z důležitých prvků, jak se zkomunizované ČMMJ podařilo odkopnout vlastníky je i novela zákona č. 59/2003 sb. zákona o myslivosti, která umožňuje nesvolávat valné hromady HS třeba 10 let a někde na místě desítky km vzdáleném mimo honitbu.

Touto novelou porušil Palas a zkomunizovaná ČMMJ gentlemanskou dohodu mezi zaniteresovanými subjekty, že se nebude měnit myslivecká legislativa 10 let.

Je škoda, ži lidoví lovci z ahistorickými tradicemi z ČMMJ brzdí, a ještě 20 let po listopadu se nemůžeme normálně bavit o myslivosti, už jen kvůli špatné mysl.legislativě z dílny ČMMJ, která podvazuje jakoukoliv snahu vlastníka -myslivce obnovovat zdevastované honitby, včetně chovů drobné zvěře....

Autor: Radek Chadim | 07.04.2011 17:12
Posluchač: založte nové téma třeba s názvem Co je třeba změnit v české myslivosti s prvním příspěvkem, co jste napsal dnes ve 12:47, tam se můžeme bavit dál. Tohle je téma poněkud o něčem jiném.

Autor: Děda z lesa | 07.04.2011 22:44
Kdekoliv se objeví B.Nekola (byť pod různými nicky), skončí rozumná diskuze nebo diskuze vůbec... - viz celé dnešní odpoledne.
Nabádat jej k založení nového vlákna je úplně zbytečné, jakékoliv téma se vždy skládá z několika obehraných neměnných a stupidních vět, které už stejně všichni známe a spíše vyvolávají soucitný úsměv.
Za tu řadu let, co na sebe na různých webech občas narazíme, jsem ještě nepoznal jedinou osobu, která by s ním nebo s jeho výlevy sympatizovala - snad pouze Mgr.Petrová z SVHP...

Autor: Posluchač | 08.04.2011 00:23
Dědo z lesa.

Když tak plivete na selskou myslivost v jiných diskusích se mnou (selská myslivost je i Dyk, milionové stavy stavy divokých bažantů za 1. rep. na polích sedláků), tak nám vysvětlete, proč konkrétně vám to nejde s těmi bažanty?

Když navíc máte zřejmě zkušenosti s ,,kvalitní'' komunistickou myslivostí z doby toality? Jestli x- desítek let a zejména po r. 1989 se odmítáte starat o drobnou zvěř provozováním zemědělského šetrného hospodaření na honebních pozemcích (jen se po nich občas projdete), tak nikdy mít výsledky s drobnou nebudete.

Nebo se domníváte, že kmenový stav 35 milionů bažantů, odlov 15 milionů ve Velké Británii tam dosáhli jen vypouštěním bažanta na cizí pozemky a ponecháním napospas širokozáběrové technice a chemizaci?

A to tam může každý lovit na svém pozemku bez ohledu na velikost.

Asi by si klepali na čelo, že jsme komunističtí blázni, kteří si záměrně ničí myslivost, proč máme min. výměru 500 ha, a o výkonu práva myslivosti drobného vlastníka stát nechává rozhodovat nějaké lidové lovce z MS, kteří často ani nemají pronajaté pozemky konkrétního myslivce - vlastníka.

K bažantům v Anglii. Prim hraje východní hrabství Anglie se 185 kusy divokých bažantů na 100 ha.

V ČR je celostátní průměr normovaného stavu bažanta 16 ks na 100 ha, ale za rok 2007 bylo sloveno v průměru 4,5 kusů na 100 ha.

Tam by asi na vás koukali divně, co že to provozujete za rádobymyslivost s nízkou kvalitou srnčích trofejí, a ,,bažantnictví bez bažantů'', a že rozkazujete vlastníkovi, ač vám své pozemky nepronajal.

Vy se pak divíte, že vám lidé a zejména z mysliveckých rodin s tradicí před r. 1948 odmítají pronajímat své honební pozemky?

Autor: Jan Slavětínský | 08.04.2011 06:15
Ty fando selské myslivosti ,povídáš o něčem, co jsi pouze někde slyšel. Můj děda mi o selské myslivosti vyprávěl, jak si buržoazní smetánka, pan továrník,pan rada, fořti, sedláci a podobní lovili a obyčejní lidé a hajní jim dělali pohuňky. Oni se zase o zvěř tolik nestarali ,jak píšeš. Většinou jí pouze lovili (brokama a všechnu). I srnčí. To se ti líbí? K tomu se chceš vracet? To s nějakýma pozemkama vůbec nesouvisí. Jen v tom vidím "buržoazní" manýry a nadřazenost "vyvolených", byť k tomu to pomalu i současná myslivost kráčí..Ať jsou pozemky soukromé nebo státní, tak ta samotná podstata myslivosti je pořád stejná a všechno mají v rukách pouze ti konkrétní lidé se svým přístupem. Pokud fandíš těm svým teoriím a představám, máš možnost. I současný zákon ti to umožňuje, tak se realizuj po svém a na svém a neříkej všem, jak to dělají blbě a že jen na svých pozemcích to jde dělat nejlépe! Píšeš blbosti a čiší z toho zaujatost, nehledě, že se opakuješ pořád dokola. Zdar

Autor: Jaroslav Miňha | 08.04.2011 06:31
Honzo, to je zbytečný... Mívali jsme flašinet, to bylo taky pořád dokola.

Autor: Ellhenicky | 08.04.2011 06:55
Honzo, víš kolik jsi si zbytečně zabil nervových buněk kvůli blbosti jiného? Jen na takové lidi se musíš koukat se soucitem a porozuměním.Nereaguj. Bohoušek si napíše otázku sám si ji zodpoví a čeká, kdo mu na to skočí. Myslím si, že Bohouš ve svém okolí viděl tak maximálně bažanta skleněného a proto plácá bláboly.

Autor: František Dušák | 08.04.2011 07:02
Kucí, kašlete na Bohouška. Hlavně nereagujte a ono ho to snad omrzí a bude zase zábava na fóru. Na silvariu už ho každý ignoruje, tak se přesunul zvracet jinam.
Jinak ten vítr mě pěkně s..e. Už 3 dny jsem večer ani nevylezl a ráno jakbysmet. Jó a nedřepte u počítačů, 16.5. je hned, tak ať to máte obeznaný. Já vím, že je to mimo téma, ale Bohuš to stejně tak ro....al, že je to už jedno a hlavně ať je nějaká sranda a voootom to je. Zdraví F.D.

Autor: Václav Sládek | 08.04.2011 11:35
Jardo škoda že už ten flašinet nemáš.V Roudné jste nám mohli s Věrkou zahrát a zazpívat jarmareční písničku o Myslivci Bohouškovi.Na melodii /Na hranici města německého/Na záchranu naší myslivosti ......... Jěště sehnat nějaké obrázky a ukazovátko.

Autor: Posluchač | 08.04.2011 16:13
Tak nám tedy vy lidoví myslivci -lovci, co si uzurpujete právo lézt na cizí pozemky přes nesouhlas vlastníků, myslivců-vlastníků, kam jste zašantročili drobnou zvěř? Např. současný zákono mysl.zákon neumožnuje myslivci -vlastníkovi aby vypouštěl na své pozemky zvěř.

Ale vnucený nájemce honitby - lidoví lovci z MS mohou, ač třeba nemají pronajaty stovky ha pozemků vlastníků, myslivců -vlastníků v honitbě...

Angličan by si řekl, že jsme totalitní, komunistický stát.

K tématu..Proč jste zdegenerovali po vyházení myslivců z honiteb za 60 let zločinem komunismu vzniklé tzv. lidové myslivosti divoké bažanty a neumíte obnovit stavy divoké populace bažanta jako v Anglii?

Vždyt tam mají hustotu obyvatel podstatně vyšší než u nás, tj. více rušicích návštěvníků v přírodě?

Proč se tedy cpete do honiteb, vyhrožujete vlastníkům, myslivcům -vlastníkům a vyhybáte se obnově honiteb, šetrnému zemědělskému hospodaření?

Víte vy vůbec, že se sedlák -myslivec staral o vodní režim v honitbě, vytvářel malé studánky, stočky, rýhy, aby drobná zvěř měla kde pít?

Co vám v tom brání abyste dokázali, že jste myslivci ?

Úroven myslivosti se posuzuje dle chovů drobné zvěře..

Koroptve, křepelky, tetřevovití, divocí králíci, zajíci, bažanti, všechno v hajzlu.

Ale v Anglii ne.

Autor: Milan Soukup | 08.04.2011 16:29
Ivo Ondráček - ty sklopce je třeba pravidelně kontrolovat, nejlépe ráno a večer, pokud je to možné. Stejně tak se zajíc chytne i do betonové nory. A skutečně tam zhasne :-). Je to starost a sebere to dost času. Ale je to taky velmi účinné a výrazně to pomůže. MS

Autor: Jindřich Šimara | 08.04.2011 16:30
Radku nedá se nějak zablokovat?

Autor: Radek Chadim | 08.04.2011 16:47
Už jsem to výstražně zablokoval, jestli to nepomůže, tak pak přitvrdím :-).

Autor: Ivo Ondráček | 08.04.2011 19:18
Jj vím jak správně se sklopci, ptal jsem se spíš konkrétně na úmrtnost těch zaklaplých zajochů. Sklopců máme pěkných pár, úspěšnost je bohužel proměnlivá jako všude jinde - dva měsíce tam člověk lítá zbytečně a pak dvě kuny během týdne...

Autor: Milan Soukup | 09.04.2011 06:29
Úmrtnost je podle mých zkušeností téměř 100% do druhého dne. Zkoušel jsem betonový, drátěný a dřevěný. Ta dřevěná klasika se mi osvědčila nejvíc, nejméně úspěšné byly drátěné. MS

Autor: ivan | 05.03.2012 11:47
Dobrý den, se zájmem jsem si pročetl celou tuhle diskuzi a chtěl bych vložit nějaké vlastní postřehy nebo inspiraci. Jsem drobnochovatel drůbeže, bydlím u lesa na samotě a útrapy se škodnou znám. Neuznávám, ale moc uzavřené klecové chovy, líbí se mi když mají zvířata volnost. V mých podmínkách pak nemůžu zabránit, aby mi slepice nechodily do lesa. Po mnoha letech pokusů a omylů a zkoušení různých plemen a počítání ztrát se mi podařilo najít ideální plemeno slepic, které se umí o sebe postarat přes den v lese a dokáže i pár nocí přežít bez zavření. Fénixka zdrobnělá. Celé je to v tom, že tyto slepice umí dobře létat mají dlouhá ocasní pera, což krom estetiky umožní dobře vyvážit tělo, jsou lehkého typu v přírodním zbarvení a letět podobně jak bažant. I velikostně mají stejné dispozice. V letních dnech dokonce samy hřadují raději na stromech, než v kurníku. Ale k věci. Postupně mi totiž začala skomírat populace divokých bažantů, už jsem přestal vídat slepice s kuřaty, jako kdysi a vše dospělo až do stavu, kdy mi tokal na jaře osamocený kohout, který si začal motat kolem fénixek. Napadlo mne tedy zkusit na jaře podstrčit pod kvokající slepici bažantí vejce. Že jsou výborné matky jsem už věděl. Pod slepici se vlezlo 13 vajec. Inkubace naprosto bezproblémová 10 kuřat všechny oplodněné se vylíhly, odchov 3 týdny ve voliéře rovněž ok. Po vypuštění jsem zaznamenal však velký problém v plachosti kuřat. Které k večeru odmítaly s kvočnou do kurníku (voliéra na kraji lesa) a preferovaly spát na louce (slepice odmítala spát venku) přineslo to výrazné ztráty na polovinu. Když jsem přizpůsobil voliéru tak, aby kuřata nalezla dovnitř (denní piplačka se zavíráním) bylo už vše ok, přes den fénixka procházela s kuřaty celou louku. Asi po osmi týdnech přestala vodit kuřata od té chvíle už nechodily do kurníku bažanti ale spali venku, avšak naučeni na vysoký hřad spali všichni na stromech, čekaly do rána na slepice a s nimi pak trávili den. Do podzimu přežily 4 z čeho byli 3 kohouti a jedna slepička. Měli možnost přikrmování tam kde je naučila slepice. Slepičku sem tam vyplaším :-) kohouti se asi rozutekli. Píšu tyto postřehy jako inspiraci, kdybych měl vhodné voliérové vybavení bažantnic, neměla by fenixka problém vyvést všechny kuřata do dospělosti přirozenou cestou a naučit bažanty spát na hřadech. Třeba by to stálo za úvahu, když jsem tady četl snahy mnohých z vás a vypěstovaní životaschopné generace bažantů :-)
Ivos (nemyslivec).

Autor: Ivo Ondráček | 05.03.2012 17:56
Děkuju Ivanovi (Ivošovi?) za zajímavý příspěvek.

Jinak jsem tuším kdysi slíbil, že poiformuju, jak to u nás vypadá. Jenom v krátkosti, přes všechny těžkosti se vypustilo přes třicet kusů. Něco pochopitelně roztrhala škodná, ale v podstatě denně je i po měsících od vypuštění vidět tuhle i támhle bažant u zásypu. Slepice, v souladu se svým zbarvením, jsou téměř neodhalitelné.

Autor: Pavel H. | 14.03.2012 22:49
Ze své zkušenosti s vypouštěním bažantů, bych řekl, že je to velice finančně nevýhodné a v méně vhodných lokalitách zcela zbytečné. U nás, jsme polní honitba, jsme zkoušeli a neustále zkoušíme vypouštět cca 8 týdení kuřata do oplocenek, jak přelítou plot jsou volné, v jednotlivých lokalitách kde k vypouštění došlo, nikdy nedošlo k výraznému zvýšení stavu bažantů, tak kde jsme stříleli na leči 100 kohoutů, střílíme 100 kohoutů i po vypuštění, to si vysvětluji, že v dané lokalitě se prostě víc bažantů nesnese (asi jak když dáte do voliéry moc kuřat), nehledě na to, že bažant je tulák a roztoulá se, jeden rok jsme kroužkovali a v jiném MS se pak divili, kolik střelili okroužkovaných kohoutů. Pokud jde o zvýšení lovu, tak má význam vypustit kohouty tak max. den předem, ale divkej kohout je divokej. Nejlepší je vytvářet vhodné podmínky, napáječky a chránit před škodnou a ještě vytvářet vhodné krytiny, křoviny a traviny.

Autor: Fesoj | 15.03.2012 02:54
Mé zkušenosti s bažanty jsou sice z doby před 40 lety a z místa, kde byly podmínky přímo ideální /vládní bažantnice/, ale snad si přece mohu dovolit se k tomuto tématu vyjádřit, i když dnes už to je o něčem zcela jiném...
1/ Bažant, jak všichni víme, není naší původní zvěří a jeho chov vyžadoval a vyžaduje tolik péče, že se to s žádnou jinou zvěří nedá srovnat.
2/ Přesto bylo naše české bažantnictví vzorem pro celou Evropu po několik staletí. Že tomu tak již není, to má několik hlavních příčin : V průběhu staletí se podařilo vypěstovat tzv. českého bažanta. Jeho největší předností bylo to, že se poměrně dobře adaptoval na naše podmínky a ztratil svou toulavost. S nástupem moderních velkokapacitních líhní však šla ruku v ruce i snaha o zvýšení intenzifikace chovu a proto se k nám začali v 70. letech minulého století dovážet bažanti, kteří měli sice proti našim podstatně vyšší snášku, ale to byla také jejich jediná přednost. Český bažant přestal existovat. A aby se omezily ztráty na těchto "velkokapacitních" bažantech, přestali se všichni odchovaní bažantíci vypouštět, ale z nejlepších, nejrannějších kuřat bylo vytvořeno chovné hejno, které sloužilo pro reprodukci v příštím roce. Již po několika málo generacích tito bažanti ztratili schopnost hřadovat, některé slepice ani nezasedly na snesená vejce a o schopnosti krýt se před útoky škodné raději ani nemluvím. Toto dřív neexistovalo. V Kladrubech jsme to dělali tak, že chovné hejno jsme si vždy v měsíci únoru odchytali do podražců. To skýtalo záruku, že v něm budou jen ty kusy, které prokázaly svou schopnost přežít po značnou část roku ve volné přírodě a že aspoň jeho část budou tvořit jedinci divoké populace, kteří svoje geny předají dál.
3/ Pracovní den bažantníka v době líhnutí a odchovu kuřat začíná před svítáním a končí po setmění, volné dny neexistují. Ten, kdo jen krmí a napájí zvěř ve voliérách a čistí odchovny, může mít nějakou pravidelnou pracovní dobu jako v drůbežárně, ale denní ranní a večerní obchůzku revíru spojenou s kontrolou dostatečného množství sklopců a případným odstřelem škodné nelze vynechat. A líhně vyžadují dozor prakticky 24 hod. denně.
4/ Granulovaná krmiva nejsou všechno. Tvoří sice základ potravy, ale vždy jsme do nich přidávali veškerá při kontrole v líhni vyřazená vejce vařená natvrdo a hodně zeleného krmení - jetel, vojtěšku, kopřivy, mladé lodyhy kukuřice. A také klíčkový olej. K výrobě této směsi sloužil řeznický kutr.
5/ Jako prevenci proti kanibalismu jsme zavěšovali do kójí hlávkový salát /za sezónu jsme ho zkrmili několik tisíc kusů/, který hajný pěstoval kvůli bažantům ve velkých foliácích. Kuřata se jeho ozobáváním zabavila a neoklovávala se navzájem - ale pokud přesto, museli jsme je rozdělit do větších prostor.
6/ Hned po vylíhnutí jsme kuřata značkovali amputací konce jednoho prstu, abychom později měli přehled o slovitelnosti, které se pohybovala kolem 50 %, spíš ale o něco méně. Před vypouštěním, respektive před rozvozem osminedělních kuřat do vypouštěcích voliér, jsme jim dávali do voliér u odchoven uříznuté smrčky, na nichž se bažantíci učili hřadovat.
7/ Líhli jsme cca 5000 kuřat, ztráty do vypuštění činily asi lO %, takže jsme vypouštěli kolem 4500 kusů. Přesto, že jsme druhý hon prodávali Francouzům /první byl vládní/ a pro ulovenou zvěř z těch prvních dvou honů si jezdili Němci s chladírenskými kamiony, bylo hospodaření ztrátové. Ale protože se jednalo o vyhrazenou honitbu ministerstva zemědělství, nebylo co řešit.
8/ Bylo to mé první působiště po ukončení trutnovské lesárny, Když jsem se tam v 90. letech jednou zajel podívat, bylo mi až do breku z toho, jak to tam po privatizaci vypadalo. Hájenka neobývaná, zpustlá, vlastní líhnutí kuřat veškeré žádné, líhně Victoria prodané, kuřata dovážená z jiných bažantnic... Od té doby jsem tam nebyl. Nemáte někdo přehled o tom, jak kdysi slavná kladrubská bažantnice vypadá dnes ?