Myslivecké fórum

Většina psů má vodu ráda. Mýma rukama už prošli za posledních 30 let tři Irští setři což jsou vyslovení vodaři, ale až při výcviku toho současného jsem pochopil, jak postupovat. Není žádným problémem, aby pes šel po kačeně, kterou viděl na vodu dopadnout - to není třeba jej učit. Problémem ale bývá aby šel samostatně a bez navádění vyhledat a posbírat kachny, které na vodě leží už nějakou chvíli a pes je samozřejmě ze své pozice plavce vůbec nemůže vidět pokud od nich není aspoň 2m. Je trapné, když při kachním lovu vůdci psů házejí ve směru ležících kačen kameny a tak se snaží psy navádět. Proto pokud mohu poradit v žádném případě při výcviku hned neházejte psovi kachnu do vody, ale nejprve ho musíte utvrdit v hledání kachny nosem v terénu. Musí si zvyknout na zjišťování a vyhodnocování kačeního pachu a přinášet kachnu z různých zákoutí, z louží, nejlépe bývá současně více pohozených kačen a pes se učí je postupně vyhledávat a samostatně přinášet ze silně zaroseného a vzrostlého lučního porostu. Teprve až si vštípí, že kachnu musí hledat nosem, pak na řadu může přijít voda. Kačeny tam už musí na vodě ležet před jeho příchodem. Nejlépe opět více kačen pohozených na vodě v různé vzdálenosti, které pak takto připravený pes vám zpravidla sám a bez navádění vynosí postupně ven. Je to jen otázka vytrvalejšího a opakovaného výcviku což se vám násobně vrátí při samostatné a ostatními obdivované a hodnocené práci psa na honu. Můj setr se pak navíc sám naučil najít na vodě zavětřené místo kde se postřelená kachna potopila a jde pod vodu za ní a převážně je úspěšný. Na závěr bych jen doplnil radu vůdcům psů - před prací na vodě jim sundávejte obojky (!!!) už jsem nejednou viděl psa utonout vinou zachycení se v rákosí za obojek. M.B.

Ahoj Oldo. Myslím, že základem veškerého výcviku je aport. Na vodě to platí dvojnásob. Pes musí na vodě (alespoň ze začátku) pokaždé najít nějaký předmět co má donést. Pozor na klacky a Pet lahve, to ne! Vhodný je takový výcvikový 0,5 kg plátěný dummyk. Nejdříve procvyčíte hozený aport a poté vhodíš dumýk do vody aniž by pes viděl jeho vhození. Psa po chvíli pošleš do vody pro dumýka. Časem prodloužíš vzdálenost vhodu aportů a zvýšíš případně i jejich počet. Poté již není problém poslat psa kdykoliv hledat do hluboké vody a později ho přivolat i bez nalezeného aportu. Vždy pejska pochválit, ale to se samozřejmost.