Dnes je 28.11. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Dnes



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 02.07.2011 23:27
Dnes jsem byl čekat na zemi u kukuřice. Jak sï to tak přemýšlím po čtvrt na devět nad nekonečnosti vesmíru, z kukuřice vyskočí liška. Tak vezmu flintu, liška pořád stojí, mrknu do puškohledu a... už vidím jen oháňku jak zalézá zpátky do porostu. Takže zítra už ji budu čekat a pak jí ukážů :-).

Autor: Radek Chadim | 04.07.2011 18:54
Po včerejšku 3:0 pro lišky. Nejprve ta sobotní prošla daleko tak 150 metrů, navíc směrem k dědině, tak se nedalo střílet. Když jsem odcházel domů, tak jsem po očku viděl, jakoby po demnou za zády něco běželo a ona druhá liška, tak jsem ji srovnal v puškohledu, pak jsem ji nechal popojít, abych zase nestřílel proti dědině a když byla daleko, tak jsem po ní vystřelil, aby si nemyslela, že jsem nějakej fanatickej ochránce zvířat :-), jen se na mě mrkla a odběhla stejně zvesela, jako přišla :-). Barva nenalezena, ráno se psem také nic, budu muset potrénovat disciplínu liška na průseku. Tak snad někdy příště :-).
Divočáci přišli na vnadiště u kukuřice až o půl třetí ráno, navíc selata poměrně malá, řekl bych tak 8 kg, takže to bude ještě chvíli trvat, než dorostou.

Autor: Václav Pašek | 04.07.2011 19:01
Tak ráno klasika ve 3 budíček, v půl čtvrté sedím na posedu. Šel jsem k dlouhé louce s tím, že se určitě objeví nějaké lišče a mohl by přijít i srnec. V půl šesté vidím pobíhat lišče, beru flintu, zapřenej zádama, opřený loket, zapřená noha o ní opřená druhá ruka, lišče se zastavuje na 93m a já si říkam jaká to bude ranka, bum, pod liščetem mezi běhy se jen zaprášilo a lišce bylo v trapu. Nedá mi to a potom zkusím ránu do papíru, 10cm od středu na pěti hodinách, druhá rána téměř stejná, překlikám a už je to 1cm nad střed. Tak snad příště, tentokráte mělo štěstí. V.P.

Autor: Erika Doležalová | 04.07.2011 19:26
Taky mám za sebou pár čekaných, takových - jak já říkám - prázdných nebo mizerných :-) To jsou takové, kdy jste rádi, že se na tmu ukáže jeden zajíc. Pak nějaká čekaná jen s holou no a dvě velmi zdařilé - na jedné srnec "jako bejk" a na druhé čekané se dlouho nic nedělo. Pak se objevila na druhém konci louky dvě samotná srnčata, pak zatáhla zpátky do lesa. Před půl desátou na opačné straně vytáhla stará srna a vrátila se srnčata, tentokrát už s maminou. Chystám se domů a na vyschlé cestě slyším zřetelné kroky -srnec, vykračoval si svižně kolem posedu, ale až skoro na tmu, takže jsem nejprve myslela, že je to dlouhý vidlák. Jelikož ale ráda sedím "co to jde" a zároveň nerada chodím po tmě k autu, jsem vybavena :-) takže jsem vytáhla kapsy baterku a srnečka si prohlédla :-) Zapózoval profesionálně sotva na nějakých 20 kroků, vidím že je to velmi velmi dobrý šesterák. Když se podívá na mě do kazatelny, zhasínám a on se zase začne pást. Odskočí až když začnu kašlat a zvírat okna :-)
Ale obecně je to teď bída s nouzí, zvěř je v řepce, objeví se až na tmu a ještě daleko. Takže se ani ven moc nehrnu, navíc všude, kde se jakž-takž sedět dá, je silný srnec, průběrnou jedničku jsem viděla jen dvakrát - jednou ročka v řepce, podruhé dvouletého špičáka, taky v řepce. Tak už aby to posekli :-) Jenže letos jsou tady šílené lány kukuřice, takže si asi stejně nepomůžu :-)

Autor: Jiří Gabriel | 04.07.2011 21:57
Pánové z Moravy co jste byli na srazu a plkali jsme o vínu ... ozvěte se mi prosím. Zapoměl jsem si vzít kontakty a nechci plnit stránky soukromými věcmi. Děkuji.

Autor: Roman Herold | 04.07.2011 23:07
Dneska jsem si šel sednout na sedátko k posekané louce mohla by přijít liška a taky třeba srnec.Než přidu k sedátku začíná poprchávat a nevypadá to že u toho zústane.Asi 300 metrů je posed tak tam utíkám abych se skoval to už přímo lije.Malinko jsem zmokl ale sundávám mokrej kabát a usazuji se. Za chvilku mrknu nalevo a stojí tam srnec beru dalekohled a sonduji co má na hlavě ale moc tam toho nevidím protože není co má jenom takové malé špičky tak 3-4cm.Stojí tak 70m odemě krásně na ranu ale když se podívám na černý mraky tak ani neberu flintu do ruky.Srnec tam ještě chvilku stojí a pak zatahuje do lesa tak si říkám zítra ráno tě dostanu(to už jsem si letos říkal u dvou srnců a pořát běhají).Do hodiny přestává pršet tak balím a du si ještě sednout na sedátko ale tam do desíti jeden zajíc tak du dom.Ráno du na srnca.

Autor: Roman Herold | 05.07.2011 13:07
Tak dneska ráno jsem šel na včera obeznaného srnce už po cestě jsem zjistil že už je venku z lesa na louce a pozoruje mě a hned zatahuje do lesa.Řikám si však on vyleze a sedám si na židličku kousek od posedu protože fouká špatný vítr.Na pravo les odkuď vytahuje před sebou louku a na levo řepka. Netrvá dlouho a srnec vytahuje na kraj lesa není to daleko ale řikám si však on dojde pěkně předemě tak se chystám vtom vytahuje další kus z lesa chvilku po sobě koukají já po ních co se bude dít a vtom jak když do nich střelí oba dva utíkají od lesa přímo k řepce pro mě bohužel bez zastávky a potom už pozoruji jen v řepce hlavy srnců. Ale navečer tam sedím zase a doufám že mě bude přáno.

Autor: Jan Slavětínský | 05.07.2011 17:20
Ráno jsem seděl u posečeného jetela, kdyby se mi náhodou podařila střelit liška pro kluky,kteří připravují psy na LZ,které jsou za tři neděle. Po čtvrté hodině se mi pod mezí objevil srnec a v horní části u meze další tři kusy srnčího. Po chvilce ze stěny lesa vytáhl daněk, dvakrát na posečeným zastavil a zašel dolů do rokle. Před půl pátou mi přes pole přejela liška. Šla pořád bez zastavení až se mi ztratila v horní mezi. Do rozednění se už na poli neukázala. S přibývajicím světlem mi tem srnec došel až pod žebřík, tak že jsem ho přečetl i bez dalekohledu. Průběrná dvojka - levý šesterák s krátkými výsadami a s parohem tak 5 cm nad slecha a na druhým měl pouze vidláka s výškou slechů. Pěkné ráno. Lovu

Autor: Roman Herold | 05.07.2011 23:38
Dneska jsem se jel podívat k jetelu jestli tam není srnec kterého mám vyhlédlého ale nebyl tam mrknu přes silnici do pšenice a asi 300m u lesa kus srncího.Dívám se přes puškohled a mám tušení že na hlavě něco má ale moc toho není.Tak du lesem až se dostanu tak na 60m a to už vidím špičky tak 2cm.Roztahuji dvojnožku klekám a tečku usazuji trošku víš nad pšenici a střílím.Srnec se zlomí v ráně a já si oddechuji.Lámu si úlomky a du na nástřel srnec se ani nehnul jenom se převalil na bok.Dávám úlomky plombu a děkuji sv.Hubertovi a Dianě a začíná práce.

Autor: Karel Friedrich | 06.07.2011 18:36
Tak nám dnes končí dovolená ve Vysokých Tatrách. Počasí moc nepřálo, ale zážitky stály za to.
První den se informujeme na Horské službě, nedoporučují chodit nad 2000 m, leží tam sníh a další ještě padá. Vyrážíme tedy na Téryho chatu. Cestou stále poprchává chvílemi s větší intenzitou, výhledy na vrcholy halí mraky. V prudkém stoupání potkáváme tři kamzíky. Podle tvaru růžků usuzuji na pánskou tlupu, střapec nejsem schopen přečíst. Jsou od nás asi 20 m. Obdivuji jejich jistý a ladný pohyb po skalách, jak na prudkém svahu hlavou dolů skáčí dalekými skoky z kamene na kámen. Přeskakují vodopád a mizí za skaliskem. Takhle se pohybovat po horách, to je nádhera ! Déšť přechází s postupující výškou ve sníh, který leží místy i na kamenech na cestě. Na Teryně je ho místy až 10 cm. Na Priečne sedlo by šel jen hazardér. Po zahřátí polévkou a čajem se vracíme stejnou cestou.
Druhý den se počasí nelepší. Opouštíme myšlenku na vrcholy a jdeme na Skalnaté Pleso. Déšť sílí. Po zastávce v restauraci pokračujeme na Svišťovku. V neustávajícím dešti nepotkáváme ani človíčka, ale zato opět kamzíka, či spíše kamzici, pozoruje nás ze vzdálenosti asi 10 m, po chvíli zachází za skalku, vracíme se kousek zpět a fotíme si ji, nikterak jí to nevadí, zůstává na místě a pozoruje nás. Nechceme ji už více rušit a pomalu odcházíme. Na sestupu se Svišťovky manželka zkouší napodobit kamzíka a skáče s kamene na kámen, bohužel ne tak obratně a po několika skocích padá na ústa. Má roztržený ret ale bohužel i zlomenou ruku v zápěstí. Takže po imobilizaci šátkem zpět na Skalnaté Pleso na lanovku a do Popradu na chirurgii. Při vší hrůze toho pádu ještě dopadla dobře, stačil malý kousek vedle a volali jsme Horskou službu. Marná sláva, na kamzíky při pohybu po horách nemáme.
S obdivem vzpomínám na tyto nádherné tvory, schopné žít v tak drsných podmínkách. Neodbytně se mi do hlavy vtírá myšlenka na osud našich jesenických kamzíků. Zvítězí zdravý rozum nebo nesmyslné názory tzv. ochránců přírody ?

Autor: Ron Gordon | 06.07.2011 23:07
Ach jo, již opět nás "braťa Slováci" předběhli, mají parohaté kamzíky !

Autor: martes | 06.07.2011 23:52
Rone.jak je euro jsou i parohy,

Autor: Erika Doležalová | 07.07.2011 08:07
Tak jsme včera převezli kazatelnu na rozhraní řepka - kukuřice, podle pobytových znaků tam prasátka někde courají, tak uvidíme. Večer jsem pak na cestě zahlédla pohyb - podle velikosti si říkám - Kočka! Pak se tělíčko natočilo z jiného úhlu a vidím oháňku, takže lišče! Nečekalo na mě a huplo do kukuřice. Čekám nehnutě na místě, protože liščata jsou zvědavá a tuším, že i tohle se za chvíli přijde znovu podívat. Neuběhne snad ani minuta a lišče je zpátky. Sedne si na cestu a čeká, co budu dělat. Kulovnici do ramene a na nějakých 60 metrů ho ukázkově míjím :-) Jdu na posed uprostřed hrachu (i tam prasata z lesa chodí), sedím do půlnoci, ale kromě srnce, který si mě až někdy po 23té hod příjde prohlédnout až zpod posedu, je všude ticho a klid. Tak zas jindy :-)

Autor: Karel Friedrich | 07.07.2011 11:28
Děkuji za upozornění na chybu, která se vloudila díky mé nepozornosti a omlouvám se. Pěkný den a lovu zdar.

Autor: Fesoj | 09.07.2011 22:57
Dnes jsem vzal svou šestiletou vnučku na večerní čekanou... Protože trpělivost u takovýchhle holátek je nevalná, vyšli jsme ve 20.00 z domu sednout si na posed,který mám asi 300 m od stavení. Před pár dny jsem tam, samozřejmě neozbrojen, narazil kolem 17. hod. na lišku a lišče, tak jsem doufal, že by to snad mohlo dopadnout. Jelikož má kulovnice je v pracovní neschopnosti /reklamace puškohledu/,vzal jsem si malorážku. A vnučce jsem slíbil, že jí ukážu světlušky, které zatím v životě neviděla. Už při příchodu k posedu vidíme asi na 150 m srnce. Asi nás nezaregistroval, tak jsme ho asi půl hodiny pásli, než zmizel za horizont. A pak to začalo. Dědo, kdy půjdem domů, mě to už nebaví... Dědo, já mám žízeň...
Pití jsem měl sebou, tak žádný problém. Dědo, mám hlad... Vyrazili jsme samozřejmě hned po pozdní večeři. Dědo, mně je zima... Já byl jen v tričku a potil jsem se jak dveře od chlíva. Zaplať pánbů, byla aspoń tiše. Je fakt, že to pro toho prťousa musela být nuda, protože přes hodinu jsme neviděli ani chlup. Až kolem půl desáté vylezl na pastvinu na pár kroků mladý jezevec, za chvíli na to se ukázala srna a zlatým hřebem večera byl psík mývalovitý - asi na 120 m, na malorážku daleko. A když se cestou domů kolem nás začaly rojit světlušky a dvě jsem jí dokonce chytil, aby je mohla ukázat babičce, byla v sedmém nebi.

Autor: Erika Doležalová | 11.07.2011 19:59
Nádhera :-) Připomíná mi to vyprávění mého strýce - myslivce, byla jsem s ním před několika lety (ještě jako adeptka :-) na šoulačce a vyprávěl mi své "starosti" - má tři dcery (čili já tři sestřenice), samozřejmě ani jednu myslivost nezajímá, jejich muže také ne no a jednou se rozhodl vzít na čekanou na srnčí vnoučka. A výsledek byl obdobný - po pár minutách na posedu "Dědo, já mám žízeň.." "Dědo, já mám hlad.." "Dědo, mě se chce čůrat.." a nakonec "Dědo ať už ty potvory přijdou ať můžeme jít domů.." :-)

Autor: Karel poslík | 12.07.2011 05:49
Včera jsem sebral kulobrok a šel jsem se podívat na jedno místo, kde jsem dlouho nebyl. Při příchodu ke kazatelně jsem ve vysoké trávě narazil na mladého srnce s nadějným parožím. Počkal jsem až odejde. Na střeše kazatelny seděla straka, která se spustila na zem do prostoru, kde se vnadí. Došel jsem až k žebříku a s připraveným kulobrokem opatrně couval nahoru.Seděly tam dvě straky vedle sebe, stačila jedna rána. Na kazatelně mi čekalo nepříjemné překvapení v podobě sršní. Hnízdo jsem nikde neviděl proto jsem přítomnost dvou pruhovaných letadýlek podcenil a usadil jsem se tam. To se záhy ukázalo jako chyba. Začaly nálety,které mi odřezávaly ústupovou cestu. Navrhoval jsem jim mír a toleranci, nic naplat, muselo dojít k boji. Jako ideální zbraň se ukázal klobouk. Naštěstí jich nebylo mnoho, max. deset a po půlhodinovém oblehání jsem obhájil pozici. Někteří křídlovaní po zásahu kloboukem už asi budou chodit jenom pěšky. Podařilo se mi ulovit ještě jednu straku, Všechny tři byly letošní mladí a neopatrní ptáci. Po deváté hodině byl v dohledu ve vysoké trávě ještě jeden srnec – nic k lovu. Liška se na prosekaných úsecích neobjevila, zato na nedaleké cestě se zastavila skupinka mládeže i s kytarou. Další čekání na lišku by bylo zbytečné. Zdar Karel

Autor: Václav Pašek | 12.07.2011 08:10
Dnes ráno jsem si řekl, že letos nebudu lovit srnce (jestli se některý nenachytá a uvěří mi :) ). Šel jsem si tedy sednout na nízký posídek u vsuku do kanálu, kde jsem posledně zahlédl lišče. Kolem půl páté přecházela přes louku laň siky se šmolou a na 170m si namlouval pan Srnec paní Srnu, která chtěla hájit svoji čest. V půl šesté slyším praskot za zády a periferně vidím srnu vycházející z lesa na dva metry a hned za ní srnec špičák, špičky měly 2cm a 3cm. Srdce zaplesalo a už jsem se viděl, jak smekám klobouk nad uloveným srncem, jenže oni se zastavili přímo pod posídkem. Srneček se podrbal parůžky o žebřík, ale srně se to nezdálo a zatáhli zpět do lesa. Z toho vyplývá neříkej hop, dokud neskočíš. Tohoto srnce jsem viděl v této lokalitě naposledy před měsícem, ještě nevytlučeného, tak uvidíme. Před půl sedmou jsem to chtěl již zabalit a jít šoulat, ale na louku vytáhla laň siky, šmolka a telko, nechtěl jsem je zradit a proto jsem dál seděl. Trpělivost byla odměněna a za nimi po pár minutách vytáhli tři jeleni a dvě laně. Fotil jsem na mobil přes dalekohled, pokud bude kvalita alespoň trochu ucházející vložím fotku do fotogalerie. Poté jsem ještě našoulal postupně tři srny a srnce šesteráka. Už by to chtělo, aby posekaly ty ječmeny, aby si člověk mohl jít sednout na čurýka, když roste měsíček a objeví se další srnci. Jestli si ještě chvíli ze mě budou dělat ty bulkaři srandu, prodám to a dám se na včely. :) V.P.

Autor: Jan Slavětínský | 12.07.2011 09:24
Hele chlapi, zvažte jestli dávat do fotogalerie pořád dokola fotky černé z fotopastí. Podle mě je to pořád stejné,prostě prase z prava,z leva atd. Prosím nic ve zlém, ale hltíme tím kapacitu. Co? ...

Autor: Josef Hanzlík | 12.07.2011 12:26
Dnes nevím,jak to dopadne,ale předevčírem jsem koupil kmotrám kilo drůbežího,naservíroval jim to k mezi u posekanýho jeteliště,natáhl vlečku se zbytkem makrely a natěšenej se jal čekat na ty liščí zástupy a v duchu viděl výřad ulovených lišek,srovnaných v nedohledné řadě,končící kdesi za horizontem.Jenže soudruzi z NSR to viděli jinak a poslali mi k posedu takovou bouřku,že jsme se s drsňačkou oba připos..li a ani nevím,kdo z nás dvou byl první u auta.No,řek bych,že jsem jí to natřel.Tož jsem se zařek,že to včera bude to samé a zůstal doma čučet na bednu.Jenže tam nějakej dvacetiletej,fundovanej odborník na historii masíroval diváky,jací že to byli pohraničníci vrazi lidí,krvelačný šelmy s vymytejma mozkama.Tak teď jsem teda pěkně v pr.....Coby myslivec-vrah.Coby bývalej pohraničník-vrah.Jak já jednou obhájím svoje právo na život před vnoučatama,to mi řekněte.Dneska tedy půjdu na ten posed znovu a pokud mě nezasáhne blesk,coby trest Boží,bude to muset vyřešit 308 W a Hornady IB.(Kecám,tu radost jim neudělám!)

Autor: Fesoj | 12.07.2011 14:16
Nezoufej, Pepíku, takovejch je nás víc...A jak znám svoje vnoučata, tak by v případě napadání dědy každého "odborníka" slušně požádala, aby jim i dědečkovi políbil p...l ! Vždyť je učím nejen myslivosti, ale také správnému vztahu k našemu krásnému a bohatému jazyku...
Omlouvám se za OT, ale nešlo to nereagovat.

Autor: Josef Hanzlík | 12.07.2011 14:39
Josef v poho,tady to držení tématu tak moc nedrtíme.Já na vnoučata teprv čekám,holka se s tím nějak maže,ale synátor je tak zaláskovanej,že přestal chlastat první ligu a tam čekám,že to brzy bouchne.Snad to tam má v pořádku,páč já se těším,jak malej Pepa.A že je budu učit poctivě nespisovnou řeč,to si teda piš.V tomhle ohledu bych mohl být profesorem na univerzitě.

Autor: Milan Soukup | 12.07.2011 15:30
Josef, zůstaň v klidu, takovejch vrahounů je nás víc:-). Tyhle chytráci, co jim už bylo včera 18, se nemůžou brát tak vážně:-) a kdo to nezažil, tak nechápe. Chytrý kecy umí mít každej, něco udělat už je horší. Tak to vnoučátka pěkně nauč, až budou, aby věděli, co to být správná češtin:-). MS

Autor: Radek Chadim | 12.07.2011 18:43
JS: ok, budu více vybírat zajímavé záběry :-), ale kapacity je zatím dost. Navíc jsem chtěl udělat jakousi dokumentaci, jak prasátka rychle rostou v čase během roku na vybraných vnadištích, ale je pravda, že na to stačí jedna fotka za týden.

Autor: Fesoj | 12.07.2011 20:15
RE Josef Hanzlik - Pepíku, kde a kdy jsi sloužil na čáře ? A nebyl jsl někdy náhodou na celostátních přeborech HSPSOSH ve střelbě ze služebních zbraní ? Tam se nás myslivců vždycky pár sešlo...

Autor: Josef Hanzlík | 13.07.2011 06:23
Josef,odpovím k večeru,až přijdu z práce a asi by bylo lepší na mail,tady by to už asi zbytečně překáželo!

Autor: David Egner | 13.07.2011 11:56
Včera večer usedáme s kolegou na žebřík v 21,30 v 22 hod střílí kolega lišku,a než jsem se nadál tak po ráně stojí druhá kousek ode mne na druhém konci strniště a kouká co se děje.Takže jsme odcházeli každý s úlovkem po 20 min,za total deště a blesků.

Autor: Jaromír K | 13.07.2011 21:37
Karle Poslíku: Včera jsem si na tebe vzpoměl. Přicházím na kazatelnu,kde jsem přesně před měsícem ulovil srnce. Čumím u žebře leží moje čelovka,kterou jsem tam ztratil. No celý měsíc tam nikdo nebyl. No a jak jsem otevřel dveře,začalo ródeo. Opravdu krásná stavba od sršňáků přímo u dveří. Šlapu s kletrem půl kiláku abych tu byl celou noc a teď toto. No nic,osm metrů nad zemí riskuju zajímavou akci. Beru deku a přiklápím hnízdo a pak.....No hrůza,jak jsem se oháněl,sám jsem si dal i přes ráže-::)) Dobře to dopadlo 45minut boje až k vítězství a kazatelna je moje a bez žihadla. Postřech dobrý néé?? Takže večer už nic,protože jsem poplašil všechno kolem,ale zato ráno jsem byl odměněn o půl paté odlovem Bulkaře o váze 12kg. Dával se do souboje se silným šesterákem,ale ten ho zřejmě nebral jako soupeře. Zajímavé je,že jsem na této kazatelně na srnce seděl teprve po druhé a pokaždé jsem dobře odlovil. Pro srnce to bylo vždy toho smolného třináctého-::)) Zajímavéé.....JK

Autor: Radek Chadim | 13.07.2011 22:06
Dnes jsem jel na čekanou ke kukuřici, po příjezdu jsem seděl ještě 10 minut v autě a sledoval, jak v dáli soukromý zemědělec vytváří v řepce kombajnem magické obrazce :-). Poté jsem mrknul před sebe a pak přišel ten historický okamžik: na cestě stojí bažantí slepice a kolem ní poskakují 3 kuřátka. Neváhal jsem, a tento vskutku ojedinělý jev co našinec, který je venku skoro každý den, spatří maximálně jednou za dvacet let, jsem natočil na foťák, takže už teď se můžete těšit na video. Ani mě pak nevadilo, že na samotné čekané za větru a za přicházející bouřky, jsem neviděl ani chlup :-).

Autor: Václav Pašek | 13.07.2011 22:48
Dnes ráno jsem naivně šel znovu na toho špičáka, ale zřejmě si drží svůj bioritmus a objeví se zase za měsíc. Srny mi chodí pravidelně na všech místech, ale srnci nedostatkové zboží. :) V půl šesté mě vyhnal déšt, seděl jsem bez střechy. Kolchozníci opět vjeli do ječmene, ještě že začalo pršet, do víkendu jsem pryč, tak aby tam něco zůstalo a mohl jsem jít na čerstvé strniště. V.P.

Autor: Erika Doležalová | 14.07.2011 09:18
Tak jsem se jela předevčírem podívat do míst, kde jsem letos ulovila svého zatím nejzajímavějšího srnce, jestli nááhodou se tam nebude potulovat nějaký další sympatický. Přijela jsem až dost pozdě, před půl devátou, ale dřív to nemělo cenu, v těch vedrech je mrtvo až do tmy. Seděla jsem do půl desáté, pak se začalo podezřele zatahovat a fučet, tak jsem radši sezení na žebříku vzdala a šla chvíli šoulat. Kromě jednoho zajíce "mrtvej kraj", jedu domů a na cestě krásná rodinka - dvě koroptve a snad 20 kuřátek sotva do dlaně :-) Ještě nakouknu k naší kazatelně - prasátka tam nebyla. Cestou do vsi v obilí dvě srny. Bída s nouzí, ale snad se to časem zlepší :-)

Autor: Karel poslík | 14.07.2011 09:27
Lovu Zdar Jaromíre ! Obávané a často zatracované číslo 13 prostě někomu přináší štěstí. Já jsem měl poslední dobou spíše smůlu, protože jsem byl více v práci než doma a pokud jsem byl doma ,tak byla večer bouřka. Snad se karta obrátí. Na zítřek mám zajištěné volno a pokud nebudou zase lítat blesky, půjdu dnes na noc ven. Zítra odpoledne jdeme s partou kamarádů provětrat brokovnice na střelnici. Bude takový sranda závod kde se bude střílet jedno neúplné lovecké kolo a potom 25 terču na baterii. Poovina účastníků sice nestřílí a nemá ani ZP ale pod dohledem instruktora je to tam minule docela bavilo. Čeká nás tam upečené prasátko a po střelbách i soudek - mohlo by to být hezké odpoledne. Zdar Karel

Autor: červenka emil | 14.07.2011 12:47
13.7. po 19hod liště na čerstvém strništi po ječmenu,asi za hodinu druhé,bylo hluché,přišlo kolegovi jen ho postřelil,za asi hodinu a půl nato třetí opět neslyšelo,že jsem naně střílel,bylo už na strništi mizerně vidět.Tak jsme si s kolegou zastříleli jak o pouti.Večer bouřka,nad ránem další.Unás sekají staré traviny na senáž,začali ječmeny.

Autor: Jaromír K | 14.07.2011 19:39
Karle: Tak jsem dnes byl za kamarádem co má drogerii za účelem nějakého toho prostředku na ty sršně. Velice mě překvapil nabídkou a nakonec se mě zeptal "Potřebuješ aby hned spadl nebo stačí do třech minut??" Moje rozhodnutí bylo jasné,že?? Možná,že se bude někdo smát,ale nevěděl jsem,že existuje sprej,který na vzdálenost pět metrů zlikviduje vosu či sršně. Při kontaktu s touto látkou na vteřinu přesně padá k zemi odkazovat-:)) Nechci dělat někomu reklamu,ale je to Polský výrobek a jmenuje se to "BROS" a vypadá to jak obyčejný sprej s obrázkem sršňí. Jak vyzkouším,dám vědět. K odlovu Zdar. JK

Autor: Lukáš Turecký | 14.07.2011 19:47
Minulý čtvrtek jsem vyrazil do lesa. Říkal jsem si, že to prošoulám kolem obilí a prostě se projdu. Takže na jedno rameno kulovnici na druhou židličku. Na záda batoh, na krk dalekohled a do ruky hůl. Ověšen potichu odcházím. Vylezu z lesa a prohlížím obilí, jestli nevykukuje nějaká hlava. Nikde nic, a tak odcházím na místo, kde jsem z daleké kazatelny viděl vycházet dva srnce. Je to oves z jedné strany mezi tím asi 70m široký pás traviny a na něj navazuje pšenice. Vítr mám špatný, a proto se vydávám nahoru, kde by měl být vítr dobrý. Když jsem došel na místo, odkud byl dobrý výhled sundávám židličku a usedám do kraje pšenice za bodlák.
Po chvilce sleduji srnu se dvěma srnčaty v pšenici pode mnou. Srna po chvilce vyjde z obilí na louku a ukazuje srnčata v plné kráse. Naproti v ovsu se ukazuje kus srnčího. Ihned dalekohled k očím a v tom už se mi srdce rozbuší. Je to srnec paličkáč. Stojí na kraji ovsa a po chvilce zalehává. Dlouho nic, a za chvilku se opět zvedá a rozhlíží se po kraji. Z místa se však nehne a po chvilce opět ulehá. Tak si říkám to dneska asi nedopadne. Srnec se mi určitě za chvilku ztratí v obilí a z lovu nebude nic. Potom dole pod obilím sleduji kočku a po oku pošilhávám, jestli srnec nevyšel ven. A ejhle po jednom zašilhání se srnc objevuje na kraji obilí. V tom už beru kulovnici a opírám ji o hůl. Dávám 12x přiblížení a srnce detailněji obeznávám. Ano je to slabý srnec a stahuji přiblížení. Odjišťuji, napínám napínáček a jemně pohladím spoušť. V tom se večerem ozve rána a srnec značí zásah. Odbíhá do blízkého obilí. V klidu sedím. Za chvilku se zvedám a jdu se podívat na nástřel. Volám kolegovi, co sedí v jiné části honitby a přítelkyni, jestli nechce vzít fenu a procvičit ji.
Tak jdu k autu a jedu pro ně. Za chvilku jsme na místě a nasazujeme psa na nástřel. Po deseti metrech stojíme nad zhaslím srncem. Smekám klobouk a děkuji feně za dobrý dosled. Potom už jenom srnce vytáhnout na louku. Kolega odchází pro úlomek. Mezitím dávám plombu a srnce upravuji k focení. V tom se vrací kolega s úlomkem, který mi nad zhaslím srnce předává. Já samozřejmě ulamuji kousek úlomku a předávám feně. Pokračování už je klasické. Vyvrhnout naložit do auta a odvézt hospodářovi.
Je to můj druhý srnec. Roček střílen na 70 metrů kulovnicí Tikka T3 Hunter v ráži 8X57JS náboji SaB 12,7gr. Dírka dovnitř dírka ven. Děkuji sv. Hubertovi a Dianě za nádherný lov. Jako by mě na toto místo poslali oni. LOVU ZDAR!!!

Autor: Karel Friedrich | 15.07.2011 11:33
Včera po 19. hodině jsem vyrazil do honitby. Chtěl jsem si počkat na srnce s jedním parůžkem, který mne před 3 dny překvapil, když náhle vyrazil z řepky přes cestu a 5 m kolem mne tryskem přes louku do houští, stačil jsem ho jen přečíst. Předpokládám, že ho vyhnal teritoriální šesterák, kterého jsem už předtím v té řepce viděl. Na místě potkávám našeho hospodáře, který má namířeno na nedaleký žebřík a tak měním svůj záměr a přemísťuji se na další žebřík u zarostlé louky. Asi po půl hodině se objevil odhadem tříletý vidlák, který se popásá a chvílemi jistí. Pásl jsem ho asi 15 min, protože nemám na něj povolenku, a v tom si všimnu na horizontu nad mezí v řepce hlavy s krátkými špičkami tak asi 5 cm, srnečka, který pozoruje toho vidláka, byli od sebe asi 10 m. Vidlák na něj vůbec nereagoval a když asi po 30 min poodešel dále, srneček začal scházet s meze dolů na louku. V tu chvilí se rozklepu jak ratlík. "Uklidni se, ještě nemůžeš střílet, musíš počkat až sejde níž, ještě je blízko horizontu !" říkám si a rozdýchávám to. Pokračuje v sestupu, ale je místy zakryt kopřivami, konečně vhodná poloha, zklidňuji se a pohladím napínáček. Srneček zůstává v ohni. Poslední pocta, přichází hospodář a gratuluje mi a po rutině odnášíme srnečka k autu. Stíháme to těsně před prvními kapkami bouřkového děště.

Autor: Erika Doležalová | 16.07.2011 08:18
Po dlouhé době jsem se donutila ráno vstát a vyrazit ven (ve všední dny je to o ničem, když v půl šesté vstávám do roboty..). Ve 4 sedím na žebříku, po necelé půlhodině se objeví první PAN srnec, je daleko přes 100m, ale paroží vysoooko nad slecha. Značí si svůj rajón - po každých 5-10 krocích mlátí hlavou do trávy a keříků. Říkám si, že třeba půjde pořád podél pole a dostane se tak blíž ke mě, kdepak, ujde asi 50m a pak zaleze do kukuřice. V 5 jdu šoulat, nejdřív kolem luk a polí. V obilí první hlava - srneček, špičky do půl slech, ale daleko. Chvíli na něj koukám, pak se rozbíhá pryč - aby ne, když se k němu z řepky řítí slušný šesterák :-) Pak vlezu do lesa, v hlavě mi zní alfa a omega každé šoulačky - uvidět zvěř jako první :-) Jenže člověk míní.. Zalehlého srnce v ještě setmělém lese vidím na nějakých 30 kroků, ale to on už na mě zírá jako na zjevení. Okamžitě tedy zmrznu na místě, pomalu sunu dalekohled k očím a už se srdíčko rozbíhá cvalem - můj známý vidlák! Viděla jsem ho asi 3x na začátku doby odlovu (starší srnec, dvojka tutově, možná spíš trojka), pak se ztratil a já nevěděla, jestli ještě žije. Teď ho mám kousek před sebou a rozhodnutí je okamžité, v duchu si říkám "Kdybych ti tak moc vadila, už bys byl dááávno v trapu, ale takhle to bude tak, že se pomalu zvedneš a než s bekáním utečeš, tak ti ji máznu.." :-) Pomalu sundávám kulobrok z ramene, pomalu odjišťuji a chystám se opřít zbraň o strom.. A v tom znejistím - a co když ho ulovím a přijdu k němu a bude mít na hlavě šesteráka? Co když to není on? Vždyť ho vidím pořád jen zepředu.. Tak jak jsem si byla původně 110% jistá (má zvláštní typ paroží, vysoké špice, přední výsady dlouhé a silné a zahnuté strmě nahoru) jsem teď úplně nejistá. Takže zase pojistka zpět, flinta zpět a dalekohled do ruky zpět.. A děj se odvíjí přesně jak jsem naplánovala :-) Srnec se pomalu zvedne, postaví se krásně na širko, natočí hlavičku z profilu - žádné zadní výsady pochopitelně nemá!!! Jenže pak už je to záležitost vteřiny - Bau Bau Bau a je v prd.. pryč :-) Tak to jsi pěkně prokaučovala, Eričko, říkám si s úsměvem, náladu mi to nemůže zkazit, když je tak krásné ráno. Jdu dál a cestu mi zkříží ještě druhý kus, ten o mě pro změnu neví, za cestou se postaví krásně na ránu, je to blízko, i z volné ruky by to šlo.. Ale je to mladá srna, která nejspíš pospíchá ze snídaně zpátky k srnčeti..
Cestou směrem k domovu v obilí ještě vidím dalšího srnce se srnou, ale ten mi nedá šanci na nějaké detaily a zalehne. Vědecky zhodnotím vyhlídky - co bylo vylezlé, je už zalezlé, co je zalezlé, už nevyleze = jedu domů :-) Celkově viděno 5 srnců za 3 hodiny, což je úspěch jako hrom, na čekaných jsem ráda když vidím do tmy aspoň srnu :-)

Autor: Fesoj | 16.07.2011 10:12
Včera se mi konečně vrátil reklamovaný puškohled, respektive nový - řešili to výměnou. Honem namontovat, nastřelit flintu a večer jsem si šel sednout na čerstvě posekané louky. Před posečením z nich prasátka udělala tankodrom, tak jsem chtěl využít úplňkovou noc. Seděl jsem do půl druhé a kdybych se nešel vyčurat, tak bych neviděl ani ptáčka. Tak domů, něco zhltnout, nakrmit čubinu a od čtyř do osmi jsem čučel pro změnu na jiné kazatelně, ale s obdobným výsledkem - jeden srnec honící srnu, ale daleko, k nepřečtení, dva doupňáci, jeden hřivnáč, dvě sojky a krkavec. Až cestou domů jsem viděl pořádného ptáka - na posekané louce si to vykračoval černý čáp. Teď jdu konečně zadaunovat. Večer vyrazíme s Dorinkou znovu a to by v tom byl soudruh čert, abychom zase nic nebo skoro nic neviděli...Jo, a málem bych zapomněl - v noci mi na kazatelně něco dvakrát zarachotilo na střeše, až jsem se lek´. Kravál jak hrom a čubina pod kazatelnou vůbec nereagovala, Kdoví, co to bylo, nejspíš kuna, protože kazatelna je pod třešní a větve dosahují až na střechu.

Autor: martes | 16.07.2011 12:18
Teď jsem byl pár dní pryč a nemohl jsem reagovat na příspěvek FESOJe.
Když jsem vzal vnuka poprvé na kazatelnu, řekl mi: dědo, mám pro Tebe špatnou zprávu - já tak dlouho být potichu nevydržím. A měl pravdu....
Podruhé jsme se vypravili s manželkou a vnukem.Chvilku všechno probíhalo v pohodě a pak to začelo: vrtění, šeptání,čůrání, pití. Tak jsem na ně houknul: to by zvěř musela být slepá, hluchá a blbá aby tady něco vytáhlo.Tak se na chviličku uklidnili. A pak znova vrtění a šeptání. Asi po hodině jsme se s manželkou posuňkama domluvili, že to vzdáme, abysme Pavlíka neodradili. Z kazatelny jsme slezli a šli přes pole k autu, nedělali jsme moc velký rámus, ale také jsme nešĺi nijak potichu. Po chvíli se ohlídnu a vidím jak z rohu pole (asi 200 m) vychází srnec. Zastavili jsme se a dalekohledem ho sledovali jak pomalu kráčí směrem k nám.Podívám se na malého a ten s nataženou rukou ukazováčkem dělal a říkal: pojď sem, pojď sem. A srnec ho poslechl.Došel k nám asi na 30 m a chvíli nás pozoroval, pak ho to asi omrzelo a odkráčel v klidu do lesa.Pro vnuka to byl krásný zážitek. A já si připadal jak blbec a žasnul,jaké překvapení může Diana a Hubert připravit. Zdenek

Autor: Fesoj | 17.07.2011 01:12
Tak jsem pokřtil nový puškohled. Krátce před 20. hod. jsem sedl na kazatelnu. Přišly mi dvě srny bez srnčat, nejspíš je měly odložená, vždyť už na ně lezou jiné choutky... A pak vylezl na louku srneček špičáček, jeden parůžek 5 cm, druhý 2 cm.Měl jsem dobrou oporu, tak se zvětšením 12 jsem mu ji na 60 kroků posadil na krk. Zajímavé je, že dnes, po půli července, ještě nebyl vytlučený. Při vyvrhování jsem zjistil, že nosní dutiny jsou plné střečků. Váha s hlavou a běhy 10,5 kg. Hospodáři jsem se vůbec nedovolal, tak ráno. A honem někoho sehnat, aby ho odvezl do výkupu.

Autor: Antonín Straka | 17.07.2011 18:17
Tak včera nám do domu přibyl "král zvířat"- drsňáček Dan z Rakous, takže máme o zábavu postaráno, tedy hlavně sestra - nová panička.

Autor: Radek Chadim | 17.07.2011 18:52
Poslední dva večery jsem trávil skoro na stejném místě s nakonec úplně stejným výsledkem.
V pátek jsem byl na posedu u pole, kde údajně měl vyrůst hrách :-). Pole je široké asi 100 metrů, na jedné straně pole je široký zarostlý potok, na druhé straně mez, v půli pole je podélný remízek. Divočáci vyšli z potoka na druhé straně pole před desátou asi ve 3/4 meze a postupovali po obou stránách remízku uprostřed pole směrem ke konci, nedaleko kterého je posed, na kterém jsem seděl. Když už se blížili na dostřel, tak nejprve bachyně s letošními selaty rychle přeběhla zpátky do potoka. Lončáci postupovali stále nad mezí, čekal, jsem až se srovnají, abych je měl pěkně na široko a né na ostro jak doposud a že bych po lepším přečtení jednoho mohl zkusit - jenže jsem se přepočítal. Jak došli na konec meze, udělali nečekaně jako když do ních střelí pár opravdu rychlých kroků a přeskočili do zarostlého potoka na druhé straně pole. Poslední tři kusy přeskočili pod mez a pak také rychle přeskákali do potoka na výzvu bachyně, která je jasně svolala na koupel ve vypuštěném rybníce. Čekal jsem asi ještě hodinu, jestli se některé vrátí na hrachové pole, ale koupel se jim evidentně líbila, tak jsem se vydal k autu a domů. Po cestě na křižovatce polňaček ještě kouknu na vedlejší cestu a na horizontu vidím tmavé fleky - staly tam dvě bachny a jedno malé sele, které vyšly z řepky - slyšel jsem je z posedu, jak my procházejí v řepce za zády. Pokračuju dál k autu, asi 40 metrů od auta slyším chroupání, ale v porostu není nic vidět, chroupání je slyšet stále blíž a blíž, čumím do trávy jak kdybych něco hledal a najednou 3 metry přede mnou vystrčil hlavu divočák, oba jsme se lekli a divočák s otočkou vyskakuje dlouhým skokem zpátky a tryskem odbíhá přes pole do potoka.
Včera po převyprávění zážitků kolegovi jsme se spolu domluvili, že on si půjde sednou na ono místo, kde jsem v pátek seděl já, a já půjdu o kousek dál. Na novém místě krom počínající srnčí říje nic vidět nebylo, v kukuřici nic nešustilo, tak jsem se ve třičtvrtě na dvanáct vypravil k autu. U auta posílám kolegovi smsku, jestli už pojedeme. On my obratem volá a normální hlasitostí říká, támhle v potoce jsou divočáci, přijď je vyhnat :-). Docházím k němu, divočáci praskají, že je to slyšet už z dálky. Setkáváme se s kolegou, říkám mu, chvíli počkáme, ony musí někdy vylézt. Čekáme do půl třetí, jestli z 60 metrů vzdáleného potoka nějaký lovný kus vyleze, ale vždycky je to stejné, divočák vystrčí hlavu z potoka, zavětří, a i přes dobrý vítr rychle se otočí zpátky do potoka a lozí dál v zarostlém korytě potoka jakoby nic. Po půl třetí začíná ruch utichat a divočáci se vydávají druhým směrem někam dál. Tak jsme je tentokrát propásli oba :-).

Autor: Václav Pašek | 18.07.2011 23:06
Právě jsem se vrátil z Hradu. Ne, to si nedělám srandu, tak se jmenuje místo v naší honitbě. :) V půl sedmé vyrážím do revíru, prší-neprší, fouká-nefouká, volím tedy raději kazatelnu s okýnky a otevírám jen ta, abych si vše nezavětřil. Do půl deváté se 2x objeví stejná srna na loučce, jinak není po zvěři ani památky. Rozhoduji se tedy k šoulání, po 300m jsem našoulal srnce, slušného šesteráka se srnou, obcházím je, abych je nezradil a dále našoulávám na 40m dalšího srnce šesteráka se srnou. Dnes mi tedy není přáno, ale ještě že se zkusím podívat k pšenici, jestli tam nejsou prasátka. Vylezu do prudčího vršíku kolem velké jámy zarostlé křovím a koukám do pšenice a nikde nic, vtom rachot, praskání větví a já tuším co se děje, rychle vylézám na nedaleký žebřík a už vidím jak prasátka vběhla do pšenice. Napočítal jsem jich celkem sedm, jednalo se pravděpodobně o lončáky. Takhle jsem pásl přes půl hodiny a koukala jim jen slecha s částí hlavy, občas kousek hřbetu. Měl jsem je na 80m, jednalo by se o mé první prasátko, ale ránu na hlavu jsem si odpustil. Snad mě za to Diana s Hubertem nepotrestá, že jsem je pustil bez rány, ale než ho blbě postřelit na hlavu, to si radši na to první ještě počkám. Tak a teď do mě! :) Večer to byl opravdu nádherný. V.P.

Autor: Fesoj | 19.07.2011 08:34
Václave, dobrý myslivec se pozná mimo jiné také podle toho, že si dokáže raději odpustit ránu, než aby udělal něco, čeho by pak třeba litoval. A ty přitom ještě nemáš své první prasátko ? Klobouk dolů před takovým přístupem ! Rozstřelených ryjů a spodních čelistí jsem již pár viděl - i na uhynulých kusech. Kéž by každý uvažoval tak jako Ty !

Autor: Petr Havlín | 19.07.2011 20:13
Dnes jsem od půl páté ráno seděl hodinu na stoličce a potom hodinu a půl šoulal. Viděl jsem pouze tři zajíce a pár hřivnáčů. Srnčí ani chlup. Kolegové říkají to samé. Prý je všechno schované v pšenici. Podle mě za to může také strašný ruch v honitbě(turisti,motorkáři atd.)

Autor: Děda z lesa | 19.07.2011 21:36
Delší dobu asi nic neuvidím...
Musím zaplatit krutou daň za léta s cigaretou, dýmkou nebo doutníkem.I když více než 25 let už nekouřím, té potvoře je to jedno - čeká mně teď dost komplikovaná operace plicního nádoru.
Takže spřátelené duše, držte mi pěsti i palce a snad po čase opět zde nashledanou.

Autor: ValíkVlastimil | 19.07.2011 21:50
Dědo jsme s Tebou a ať všechno dobře dopadne.

Autor: Jiří Mrtka | 19.07.2011 21:56
Ahoj Dědo, často sice nepřispívám, ale rád čtu tvoje příspěvky. Vždy věcné a slušné. Pěsti rozhodně držet budu.

Autor: Roman Skřejpek | 19.07.2011 22:10
Neměl jsem zatím tu čest ti Dědo z Lesa podat ruku,ale přesto doufám a věřím že se tak stane.Přeji z CELÉHO SRDCE uzdravení.Ať Diana a náš patron sv.Hubert jsou ti příznivě nakloněni tentokrát ne při lovu ale při vítězném tažení proti té čubce.
S pozdravem Roman Jeseníky

Autor: Václav Pašek | 19.07.2011 23:26
Přidávám se k ostatním, držím pěsti, ať vše dobře dopadne!!! V.P.

Autor: martes | 20.07.2011 00:40
Dědo, bude to O.K.Držím palce. Martes.

Autor: Vít Pátek | 20.07.2011 01:06
Taky držím palce jednomu ze svých virtuálních průvodců mysliveckými začátky. I když o mně asi ani neví, psal jsem k jeho příspěvku jen jednou, poděkování za krásné rčení o tom, jak se doba strávená na lovu do stáří nepočítá... jinak jsem jen četl. Určitě to dobře dopadne, když nás na něj myslí tolik a ze všech možných stran!

Autor: Milan Soukup | 20.07.2011 05:25
Děda z lesa - držím palce. MS

Autor: Martin Síla | 20.07.2011 05:39
Dědo, držím pěsti i palce a těším se na tvoje další příspěvky. M.S.

Autor: Karel poslík | 20.07.2011 05:47
Dědo z lesa, bojuj a věř v dobrý konec. Přeji Ti hodně psychických i fyzických sil a brzký návrat na oblíbené stránky. Zdar Karel

Autor: Karel poslík | 20.07.2011 06:20
Poslední týden jsem denně „osvěžoval“ tři různá vnadiště. Každý den odpoledne jsem vyjížděl s plnou taškou pečiva a mapoval pohyb černé. Protože se večer výjimečně neschylovalo k bouřce vyrazil jsem podle větru na jedno obeznané místo.Z večera jsem viděl jenom několik hřivnáčů a pár holubů z náměstí, potom přihopkal zajíc a nastal klid. V půl jedenácté vyburcovalo moji pozornost lámání funění a chrochtání. Bachyně se selaty přišla nejprve mladým a hustě podrostlým úsekem až pod žebřík a potom se proti větru obrátila k jednomu z provnaděných míst. Bylo zrovna hodně mizerně vidět. V dalekohledu jsem našel selata ( čtyři nebo pět) i opatrnou bachyni. V optice už to tak jednoznačné nebylo a musel jsem dlouho čekat, než se jedno ze selat z mého pohledu opticky oddělilo od ostatních a postavilo se stranou na široko. Proti světlejší posekané trávě bylo konečně lépe vidět a mohl jsem si dovolit výstřel. Po ráně to v trávě jen zašustilo a bylo slyšet bachnu, jak svolává rozhozenou tlupu a udává směr úniku. Jedno šustění však vycházelo stále ze stejného místa – z nástřelu a pomalu sláblo. Sele 19 kg zůstalo v ohni. Zásah hodně dozadu na játra,vstřel téměř neviditelný a výstřel 3cm. 270W RWS KS 9.7g. Zdar Karel

Autor: Petr Havlín | 20.07.2011 08:30
Dědo držím palce a přeju hodně síly a Boží ochrany!

Autor: Roman Voříšek | 20.07.2011 09:49
Dědo, stejně tak, jako chlapi, držím Vám pěsti a přeji brzké uzdravení.
Včera okolo osmé večerní parkuji auto u jetelového lánu a mám v plánu si jít sednout na hůl na srnce. Starý dub mi poskytl parádní úkryt. Nešel jsem vyloženě na jistotu, ale věděl jsem, že v tomto úseku jsou dva průběrní srnci. Dobu se nic neděje, jen ty potvory komáří řádí. Najednou vidím po pravé straně pohyb. Srna, která pořád kouká do míst, odkud vytáhla na paši. Za pár vteřin srnu doprovází dvě čilá srnčata. Chvilku se otočím na druhou stranu a hned zpět a vidím, jak srnu honí srnec. Zvedám se z hole a srnce čtu, je to jeden z odstřelových. Jedna lodyha špice a druhá šesterák, ale už hodně zpátky, výsady tak do 2cm. Jenže se srnou se postupně v kruzích vzdálili na nějakých 200m, říkám si, z lovu asi nic nebude. Srnec najednou srnu přestal nahánět, zvedl hlavu a kouká nahoru do svahu. Ostřím tam též sklo a tam druhý srnec, který honí srnu, takže říje v plném proudu.
Srňár pomalu postupuje směrem k mému stanovišti a já začínám doufat v úlovek. Zastavuje se u bodláku, který dokonale parožím zlikviduje. Pořád jej čtu na nějakých 80m. Když ještě provedl hrab, rozešel se tak rychle, že se zastavil 30m od místa, kde jsem byl já. Teď honem, flintu do ramena a zrada. Větve jsou moc vysoko, já na něj ani nezamířím!!!
Rychle jsem se vzpamatoval, levou podpírám kulovnici a zároveň jsem zatlačil na větev dubu a když jsem měl srnce v puškohledu, krátký nádech a pohladil jsem napínák. Srnec padá v ráně a z okolí se vrací ozvěna výstřelu. Jdu k němu a tu leží. Smekám klobouk a chvilku nad ním stojím. Pak se snažím hospodáři poslat SMS, ale ještě chvilku to nejde, celý se třesu. Pomohlo až utrhnutí úlomků a pak následná pocta ulovené zvěři. Vzpomínám si, že jsem v tomto úseku ulovil podobného srnce, že by rodové parožení? Má oblíbena 6,5x55SE opět promluvila.
Diano a Huberte, Lovu dík! R.

Autor: Zdeněk Ondruch | 20.07.2011 11:50
Dědo držím pěsti, tahle nemoc je zákeřná, ovšem pokud se vče podchytí včas, dá se s úspěchem léčit.Mluvím z vlastní zkušenosti.Z

Autor: Pavel Černý | 20.07.2011 12:02
Dědo, držím palce ať vše dobře dopadne a budeš brzy zpátky a v pohodě. Taky děda Pavel

Autor: Karel Hrádel | 20.07.2011 12:30
Dědo z Lesa - držím palce,bojuj. K.H.

Autor: Martin Skřivánek | 20.07.2011 12:38
Dědo přeju brzké uzdravení.

Autor: Fesoj | 20.07.2011 13:48
Dědo z lesa - to by v tom byl soudruh čert, abys nebojoval a nevyhrál ! Snaž se, abys byl nejpozději na jelení říji doma, ta potvora přeci nemůže mít nad Tebou vrch !

Autor: jirka marek | 20.07.2011 15:28
"Dědo z lesa,mimochodem elito tohoto fóra,držím Ti palce a přeji brzké uzdravení"!
Úspěšným lovcům lovu zdar!

Autor: Josef Hanzlík | 20.07.2011 19:44
Dědo z lesa,ať vše dobře dopadne!

Autor: Václav Pašek | 23.07.2011 10:30
Včera večer jsme měli mysliveckou schůzi, jelikož byl takový hezký večer, neváhal jsem v půl deváté ještě vyrazit do revíru k pšenice, jestli se neobjeví prasátka. V devět hodin sedím na žebříku a čekám co se bude dít. Před půl desátou vytahuje můj známý špičák 2 a 3cm na 100m, bohužel jde po horizontu a za ním je vesnice, kdyby popošel 50m už by nebyl problém, jenže on zaléhá a já se rozhoduji že ráno mu jistě přijdu na kobylku. Diana mi zatím letos vůbec nepřeje, srnci si ze mě dělají pořád srandu. Budíček 3:15 a tradá na stejný žebřík, vítr pěkně fučí, ale to vydržím, už se za ním honím 2 měsíce a to by bylo, aby to dnes nevyšlo. Zkrátím to: viděl jsem tři srny, srnče, šest laní od siky, čtyři telka, dvě šmoly, dva špičáky, dva slušné osmáky, jednoho určitě medailového, ale ten v září už nepřijde. :) Jedinného srnce jsem neviděl!!!! Ale co, až na ten vichr to bylo krásné ráno a viděl jsem toho ažaž. Jen škoda, že jsem si zapomněl dalekohled, mohly být nějaké fotky. V.P.

Autor: Fesoj | 23.07.2011 15:56
Vidět bílého čápa hledat na posečené louce potravu je běžné. Vidět při stejné činnosti čápa černého, rovněž - aspoň u nás. Ale vidět je lovit pohromadě 10 m od sebe, to se mi včera povedlo poprvé v životě. Zato liška není k spatření. Ani večer, ani ráno. Už přes měsíc, s jedinou výjimkou... Přitom vídám jezevce, kuny, psíka. Jen ty lišky, kterých by teoreticky mělo být nejvíc, ne. A nejsem sám !

Autor: Jarin Beskydak | 24.07.2011 20:36
Hezký večer všem.
Časovým zaneprázdněním moc nepřispívám, ale aspoň poctivě čtu. Dnes musím něco škrábnout. Prioritně - Dědo z lesa, velice rád čtu Vaše příspěvky a věřím, že budeme mít možnost i nadále. Přeji Vám brzké uzdravení, hlavně bojovat a nevzdávat.
No a taky něco z dnešního rána. 2:55 budíček, pět minut na obnovení životních funkcí, snídaně, hygiena a hurrá na patnáctiminutovou cestu do revíru. Auto odstavuji na chalupě v revíru přesně ve 4:00 a do batohu přibaluji čtvrtku kostky soli do jesličkového slaniska, které mi opět vyžraly ovce již 3 měsíce se volně toulající honitbou. Batoh na záda, pušku na rameno a do druhé ruky hrábě na vyčištění šouláku před začátkem lovu vysoké. Ačkoliv preferuji ranní lovy, letos to je asi teprvé popáté. Na oblíbený žebřík kde jsem v pondělí večer ulovil špičáka (na druhé hlavě asi 10cm) vylézám asi v 04:40. Chviličku po sednutí na žebřík již slyším jak asi 100m nade mnou popochází v klestí vysoká. Do pěti minut zaléhá při velice dobře slyšitelném lámání klestí. Kus ale přes změť stromů nevidím. Po patnácti minutách vychází první spárkatá – slušná srna. Po dalších deseti minutách se z původních 160m přiblížila na nějakých 80 a to ji už odhaduji na 3-4 roky a ve vynikající kondici. Monarchem 12x56 pátrám po okolí, hlavně ve směru kde začaly hlásit sojky něco nezvyklého. Pak ho uvidím. Na nějakých 180m se mezi stromy objevuje jelen. To ještě netuším, že dalších patnáct minut dalekohled z očí nesundám. Ve změti větviček vidím jen parohy v lýčí, oboustrannou korunu a výšku jistých 60. Jestli měl nadočníky nevím, není čas. V dalekohledu se objevuje další. Tentokrát již vytlučený, ale nedal mi moc šancí na obeznání. Za těch deset sekund co odcházel do houštiny, jsem ho v těch větvičkách jen odhadnul na čtrnácteráka nebo více s výškou 80+. Hned nato vidím další vysokou přicházet z hora. Po pěti minutách konečně vychází na místo původních dvou. To už vidím, že přichází ještě jeden. Ten třetí trochu popošel a mám ho krásně na blat. Oboustranná koruna, opěráky kratší než očníky, nadočníky nikde – desaterák v lýčí, výška 60+. Po chvilce poslední kus prochází kolem třetího a taky oboustranná koruna, výška 60+. Nadočníky jsem nestihnul zaregistrovat, ale taky ještě v lýčí. Po chvilce oba taky odcházejí k houštině a jen mrknu na hodinky. 15 minut zážitku, který už asi nezažiju. Na stejném místě jsem před pár roky pásl dva jeleny 45 minut. Ale čtyři, to se už asi nepoštěstí. Mimo toho vytlučeného, kterého jsem dostatečně neobeznal, odhaduji všechny podle postavy a lýčí na třetí nebo čtvrté hlavy, takže chovné. Doplňuju slanisko, čistím šoulák a v 6:20 jsem doma. Ukládám Zastavu do trezoru, kouknu na Zetku a tiše k ní promlouvám. Holka 8 měsíců jsi odpočívala, pomalu se probouzej, za týden vyrážíme. Děkuji Dianě a Hubertovi za tento neopakovatelný zážitek a hodně fantastických zážitků, nejen s vysokou, přeju od srdce všem. Lesu, lovu.

Autor: Martin Skřivánek | 24.07.2011 23:07
Jarine kde v Beskydech lovíš?

Autor: Jan Slavětínský | 25.07.2011 07:54
Po pár dnech co jsem tu nebyl,co to čtu..Dědo z lesa, chlape vydržať a věřit. Nejhorší je,když si pacient myslí,že je nemocný...Přeji Vám,ať Vám to dobře dopadne.
V sobotu jsme se sešli na LZ ,které pořádalo MS kde je Ruda Husáků. Olda Vopršalů tam vedl svojí fousku a tak jsme ho s Romanem Voříškem,Lukášem Tureckým a s jeho přítelkyní (všechny znáte z Roudné) podporovali v koroně. Den se vydařil,počasí bylo na zkoušky idealní a pokecali jsme si. Znáte to..
Včera jsem obrazil kukuřice,zjistil činnost a veksly a asi tam dnes vyrazím narychlo sťuknout menší žebřík. Kukuřice je k samé stěně lesa, obsékat jí asi nebudou, tak že pro čekanou špatné, ale našel jsem tam jedno místo s vekslem kde je trochu vidět i do rokle. Lovu zdar všem hore.

Autor: Václav Sládek | 25.07.2011 08:36
Dostávám se na stránky po týdnu stráveném s vnukem na Slapech.
Nositeli slavného puškařského jména Dědovi z lesa držím palce.Nedej se.

Autor: Karel poslík | 25.07.2011 09:13
Víkend jsme trávili u syna, proto jsem se vydal do revíru až v neděli večer. Vyplatilo se to. V devět hodin jsem se uvelebil na takové terénní vlně pod břízou a v půl jedenácte přišel rudl černé. Bylo jich nepočítaně. Když početná tlupa protahovala lesem, tak to vypadalo jako když někdo otevře a vyžene celý vepřín. Okolo dvaceti kusů se zastavilo na hraně stínu vysokého porostu, kde bylo mírně navnaděno a pařezy ošetřené bukovým dehtem. Největší problém byl asi s nekonečným čekáním než se tlupa rozpadne a objeví se samostatně stojící kus. Podařilo se a selátko zůstalo v ohni. Vzdálenost 50m, komora, 270W KS. Budu mít zase na pár dní novou zábavu, z víkendu jsem si přivezl dvě nové čepele HELLE, ještě mi zbývá pár maličkostí a pustím se do výroby. Radost nám udělal o víkendu i mladší vnuk, neboť se mu zdařily první krůčky. Na šoulačku to ještě pravda není, ale je to zásadní pokrok v jeho životě. Zdar Karel

Autor: Erika Doležalová | 25.07.2011 10:39
Tak jsem tu skoro týden nebyla, takže se omlouvám za absenci, úspěšným lovcům Lovu zdar a Dědovi z lesa brzké uzdravení a ještě mnoho radostí v revíru i mimo něj.
Jinak jsem byla na pár čekaných večer a na dvou ráno (sezení od cca půl čtvrté do půl šesté, šesti a pak šoulačka), viděla jsem pár slušných srnců a pár "berných" jak říká Jenda Slavětínských :-) Konečně jsem snad objevila svou "první první" - tedy první věkovou, která by byla mou první ulovenou (až se stydím, že z 5ti srnců co mám za tři sezóny není ani jeden I.VT :-( Jenže srneček byl v řepce, sice ne daleko a sice dobře vidět (zrovna v místě, kde je řepka taková mizerná, nízká a řídká), ale stál mi zezadu, koukal na mě přes rameno a pak pomalu odcházel. Chodí večer do ječmene, tak jsem se tam včera vypravila, seděla v kraji řepky jako úpecka do desíti a nic. Je to špičáček sotva 3cm, tak snad budu mít štěstí příště. Jinak jsem 2x viděla taky lovného srnce, jednou při návratu z ranní čekano-šoulačky, podruhé teď v sobotu na ranní čekané. Má špici a druhý parůžek takový prapodivný, celý tmavý, hrbatý, jakoby blbě vytlučený či co. Mate mě věk, hlavu má šedou, výraz mrzouta, ale krk žádná extra síla. Pobyli jsme spolu asi hodinu, přišel za rozednění, zalehl v pšenici, po půl hodině se zvedl, popošel pár kroků a zalehl znovu. Řekla jsem si - jesli se do 6ti nezvedneš, jdu šoulat. Za dvě minuty 6 se zvedl :-) Jenže pšenici až pod bradu, tak jsem se ještě chvíli kochala a pak slezla a šla projít louky a les. Pár srnců, srna se srnčetem, mnoho a mnoho zajíců. Takže pěkné zážitky. Konečně posekli kmín, takže se dnes zajedu podívat, jestli tam stále courá ten můj oblíbený silný vidlák :-)

Autor: Fesoj | 25.07.2011 13:28
Já bych se nejraději neviděl... Protože hned za barákem, u toho posedu, kde jsme seděli s vnučkou, byly na pastvině obráceny snad všechny kravince, šel jsem si tam v noci ze soboty na neděli sednout. Vyrazil jsem krátce po východu Měsíce, asi o půl jedné s tím, že vydržím do rána. Viděl jsem jen dva kusy srnčího, ale daleko a v noci k nepřečtení. Před pátou se začalo rozednívat, byly nádherné červánky... Jenže mi už bylo trochu chladno a tak jsem ve čtvrt na šest slezl, že se přemístím na kazatelnu u čerstvě posekané louky a chůzí se trochu zahřeji. Ujdu pár desítek m a najednou přes horizont jeden, dva, čtyři lončáci. Hned o mně věděli, měl jsem tmavou bundu a stál jsem na frajplace. Co teď ? Zaujal jsem pozici ležícího střelce a už jsem bral jednoho do křížku. Bylo to asi na 150 m, ale věřil jsem sobě i flintě. Jenže právě v okamžiku stisknutí spouště mi uklouzl loket a už jsem vědél, že je zle... Všechny 4 kusy se otočily a mazaly přes horizont, značení žádné nebo jsem ho aspoň neviděl. Prohlídka nástřelu také bezvýsledná, na 99% jsem byl přesvědčen, že jsem chybil. Jenže mi to nedalo a po dvou hodinách jsem vyrazil znovu, tentokrát s křepelačkou. Ta na nástřelu taky nezabrala, tak jsme šli ještě projít les za pastvinou, že když nic jiného, aspoň bych mohl najít pár hub. No ale dole u potoka bylo pár kapek barvy a v hrabance ve protisvahu převrhliny, jak prase stoupalo vzhůru k houštině. Tam by to stejně na řemenu nešlo, tak jsem Dorince nechal ověřit barvu a vypustil ji na volno. Za chvilku slyším zuřivé hlášení, které se ale vzdalovalo, prase se nenechalo stavět. A pak ticho... Trvalo to víc než půl hodiny, než se fena vrátila. Unavená, třásla se po celém těle, hledal jsem, není-li zraněná, ale nic, jen vyčerpání. V takovémhle stavu jsem ji ještě nikdy neviděl. Odpoledne jsem šel ještě jednou, s kamarádem. Další barvu jsme nenašli, fena o starou stopu už nejevila zájem, jen revírovala, tak jsme zavolali ještě jednoho kolegu s ABJ. Ten ale také nezabral. Jediné, co jsme přinesli domů, byl jelení shoz.Takže mám v životě druhý kus černé, který jsem postřelil a ani se psy nedohledal. Kdoví, co to bylo za ránu. Určitě ne komora ani na měkko, to zvěř po 243 W daleko neodchází. Možná přední běh, ale také by to mohlo být to nejhorší - čelist nebo ryj. Bude mě to štvát ještě hodně dlouho, kdybych chybil, tak mě to nemrzí... Chudák prase !

Autor: Jarin Beskydak | 25.07.2011 18:43
Martine, lovím v Jablunkovském průsmyku. Honitba tak napůl cesty mezi kopcem Ostrý (1000 něco nad mořem) a pralesem Mionší. Lesu, lovu

Autor: Martin Skřivánek | 25.07.2011 19:57
Jarine tak tam to neznám.dnes jsem se dozvěděl smutnou událost, pes kterým jsem kryl přišel při dosledu o život.paradox že při dosledu srnce se přimotal mezi 4 bachyně se selaty.chtěl jsem jím ještě na jaře naposled krýt a nechat si štěně,feně bude končit chovnost.bohužel. :-(

Autor: Petr Havlín | 25.07.2011 22:22
Dnes jsem při cestě do úseku uviděl asi 50m vedle Zemědělského Družstva srnce.Zastavil jsem a pořádně si ho prohlédl-šesterák nahoře s menšími výsadami.Hodně šedivá maska,ale výrazné brýle.Potom jsem seděl na třínožce,ale nic nepřišlo.Po 45min. začalo poprchávat a tak jsem vyrazil šoulat.Už jsem se vracel k autu,když jsem opět uviděl srnce a to toho samého asi na 50m.Pomalu jsem se k němu blížil a on mě zvědavě pozoroval.Když jsem byl asi 30m srnec malinko poodběhl a začal bekat.Takhle jsme komunikovali ještě chvíli,než definitivně s hlasitým bekáním zmizel v porostu.Potom jsem ještě viděl srnu a srnče.Krásný večer a zážitek.Lovu zdar!

Autor: Karel poslík | 28.07.2011 08:20
Pokažené čekání. Při odpoledním „osvěžování vnadiště“ pomocí tašky pečiva ,červivých meruněk a bukového dehtu jsem odhalil po delší době čerstvé stopy přítomnosti černé u jednoho oblíbeného místa. V devět večer jsem tam seděl připraven. V půl desáté jsem slyšel v blízkosti šustění a potom i zřetelné dupání. Mylně jsem přisoudil tyto zvuky srnčí zvěři, soudil jsem že srnec honí srnu, nebo starší vyhání mladšího, bylo přece ještě světlo a brzy na příchod prasat. Posadil jsem se více doprava, abych případně něco viděl. V ubývajícím světle jsem za chvilku zahlédl lišku na vysečeném kruhu kde vnadím. Dal jsem ji do optiky ,ale liška vyrazila klusem do strany. Snažil jsem se s ní rychle srovnat a věřil jsem si. Už jsem měl tečku na rezavém těle, táhnul jsem s ní a prst začal tlačit na spoušť, když se zbraň zarazila o pravý rám okénka a nemohla pokračovat s liškou. ( to byla ta změna meho posazení doprava) V tu chvíli již vyšla rána a já viděl jak střílím o půl těla za lišku. Jako bych na této kazatelně střílel poprvé. Výstřel však vyvolal doslova poplach. Okolo provnaděného a provoněného místa to začalo praskat , lámat, varovně chrochtat a funět a já pozoroval vyplašenou a početnou tlupu černé , jak z vysoké trávy skáče přes vysekaný prostor a hlučně mizí v lese. Zbylo jen přemýšlet o tom , jak by bylo moudré nechat běžící lišku na pokoji – přišla by zítra nebo pozítří znovu a počkat si pár vteřin na tlupu černé. Zdar Karel

Autor: Pavel Černý | 28.07.2011 11:14
Chodím teď na kazatelnu uprostřed polí. Přestože jsem předevčírem viděl celkem 12 kusů, žádný nebyl blíž než 200m. To byl silný šesterák v řepě se slabší, do hněda zbarvenou srnou, kterou tam i pokládal. Proto jsem si včera nevzal foťák. Chyba!!! Šesterák už měl jinou srnu. Silnou a tmavě červenou. Ta mu však v řepě zalehla a on ji nemohl najít. Běhal po celém poli jak ohař. Třikrát zkoušel obtěžovat i předešlou srnu, ta mu však už utíkala a postupně mi ho přivedla až na méně než 45m. To je ale srnec! Pravidelný šesterák s ideálním tvarem, výbornou rozlohou, srostlými růžemi a bohatým perlením. Všechny výsady přes 6cm, délka lodyh min. 25cm. Vyvržený bez hlavy by měl určitě nejméně 19kg. Je to ale podle mne dvojka, nejspíš 3 roky. Pózoval mi v zapadajícím slunci v brčálově zelené řepě i na čerstvém ječném strništi se slabší srnou i sám. Uštvaný, s rozevřeným svírákem i po chvíli vydýchaný. To by byly fotky... Škoda. Nakonec srnu našel a dvakrát pokládal. Na závěr silné srnče, zřejmě od té říjné srny, na 15m. Hezký večer.

Autor: Erika Doležalová | 28.07.2011 17:30
Včera večer jsem se šla jen projít "kousek za barákem", vedle řepky jsou dva lány pšenice oddělené strouhou a lemované několika keři a stromy no a právě v tomto "bordelu" zaléhá odstřelová jednička. Opatrně co to jen jde se blížím kolejákem, minu předposlední strom, popojdu ještě asi 20m a sedám si na zem. Výhled jakž takž, vítr dobrý, tak čekám. Srneček se zvedá brzo, tak jsem tam už chvíli po osmé. Jenže se dlouho neděje nic, ař v půl desáté to u stromu zarachotí a pak zahlédnu štíhlé tělo vykukující z druhé strany struhy. Nejspíš je to on, ale na 100% nepřečtu, co má na hlavě, takže přijímám variantu, že to může být i srna a nechávám kus odejít. Pak už nemá smysl sedět a jdu zase domů.
Ráno vstávám chvíli po třetí a v půl čtvrté už jedu směrem na hrachové strniště. S přibývajícím světlem registruji v dálce dva kusy - srnec se srnou. Prohání ji po strništi, srna mu uniká, ale jen "jako", aby se neřeklo :-) Pak ji dohoní, krátce položí a oba kusy zase paství. Jsou nějakých 150-180 m daleko, jsem si jistá, že jde o odstřelovou dvojku, ale vzdálenost je na můj KB se čtyřkou Zeissem až příliš. Takže zase domů s prázdnou :-)

Autor: Josef Hanzlík | 29.07.2011 23:28
Teď jsem se vrátil z čekané.Neviděl jsem ani chlup,ale jelikož jsem chromej,svítil jsem si na cestu k autu baterkou.Za těch 200m lesem jsem nasbíral klobouk hřibů a kozáků.Zjistil jsem,že houbaření při baterce nemá chybu.Nádherně se lesknou kloboučky.Jen jsem napoprvé místo k autu došel zpátky v kruhu k posedu.

Autor: Erika Doležalová | 30.07.2011 06:49
Večerní čekaná - o ničem. Jeden zajíc na cestě k žebříku. Úplně mě ty večerní čekané přestaly bavit, člověk čumí do tmy a je rád, když na půl kilometru zahlédne srnu.. Už aby posekli..
Ranní čekaná - před chvílí jsem přijela - byla naproti tomu skvělá, ale zase lovec na hovno! :-) Na posedu jsem chvilku po čtvrté. Před pátou zahlédnu vedle kukuřice tmavou skvrnu, která tam předtím nebyla - zvednu dalekohled a vidím štíhlé tělo s dlouhou oháňkou.. Opatrně beru kulobrok a lehce zamyškuju. Lišče popoběhne kousek ke mě, ale pak se mu asi nechce takovou dálku pro jednu myš a bleskově přeskakuje přes louku do lesa (louka má na šířku asi 30m a táhne se podél celého lesa a odděluje tak vlastně les od polí). I na kuli to bylo dost daleko, chvilku ještě čekám, jestli se nevrátí, občas lehce zamyškuju, ale kdepak. Tak zase odkládám kulobrok a za pět minut vychází z kukuřice druhé! To je blíž a navíc jde přímo ke mě, na brokovou ránu ideální.. Takže zase opatrně beru zbraň, jenže dámička se nechce brodit mokrou trávou a po vzoru předchozí kmotřičky skáče směr les. Než se k něčemu rozhoupu, je v čudu :-)
Takže zase flintu do kouta, koukám na čas - něco málo po páté hodině, akorát na cigárko. Jednu zapálím a z lesa vyráží dva kusy srnčí.. Už si začínám připadat jako blázen, sem-tam, dalekohled-flinta... Čtu srnce zleva doprava a jsem v pasti. Větrníková skvrna malá, maska velmi barevná (černé čelo, hnědé lemování..), na jedné straně vidle a na druhé "mizerný" šesterák (horní výsada spíš taková placička). Je to chovný dvouletý nebo odstřelová dvojka (tříletý)? Když je blíž, poznávám srnce ze svého videa (Figi, vážně myslíš, že to může být roček?) Postavou bych řekla spíš tři roky, ale nejsem si jistá.. Pasu ho střídavě (to znamená že občas honí malou srnu, občas leží, občas čumí :-) do šesti, nakonec ode mě dostává "postup do dalšího kola" :-) Jedu domů. Ráno nádherné, ale zase bez úlovku :-)

Autor: Radek Chadim | 30.07.2011 08:16
Dědovi přeju rychlé uzdravení, aby s námi i nadále zde mohl diskutovat o věcech mysliveckých.
Dnes ráno jsem vyrazil k čerstvě posečené řepce. Ráno jsem rozmýšlel na jakou stranu mám jít, protože se seče na dvou místech zároveň. Nakonec jsem dal přednost strništi na kopci, ze kterého je vidět druhé pole, kde jsem byl včera večer na dosekání. U mě se nic nedělo, tak jsem občas mrkl i na druhé řepkové strniště, které je zhruba 2 km daleko a ve čtvrt na šest jsem na něm uviděl, jak si to prostředkem táhne bachyně se selaty, pravděpodobně ta, kterou jsem tam viděl včera večer při sečení. Tak si říkám, proč jsem nešel raději tam, ale sotva za 5 minut vidím na poli přede mnou lišku, ale měla dost na spěch a šla tak 200-250 metrů daleko, tak než jsem stačil nějak zareagovat, byla pryč. Do půl osmé jsem ještě viděl několik srnců prohánět srny, říje je v plném proudu. Ráno moc často nechodím, ale dnes se opravdu povedlo.

Autor: Fesoj | 30.07.2011 12:16
Tak jsem se dnes ráno vypravil za tím srnečkem, co si ze mě včera dělal ouchcapky. V 5.15 jsem seděl na kazatelně a v 5.45 už byl venku. Jenže - pravděpodobně pod vlivem včerejší chybené rány - jsem dostal třesavku, jako bych měl střílet životního jelena. Trvalo mi dobrých 5 minut, než jsem se zmátořil a odhodlal k ráně, ale střílet na krk jsem si netroufal. Takže komora... Střílel jsem asi na 80 m, ale asi stál trochu našikmo, takže jsem kromě plic chytil i játra /moc z nich nezbylo/ a trávník.Samozřejmě zůstal v ohni. Překvapil mě malý výstřelový otvor, jenom asi 1,5 cm. Zbraň 243 W, střelivo ruský Kentaur se střelou Hornady SPBT 6,5 gramů. Plíce svědčily o prodělaném zánětu. Kupodivu neměl žádné střečky ani plícnivky, zato byl plný klíšťat a lojnic - ty lovím ve fousech ještě teď. A rekordní výkupní hmotnost - celých 5 kg ! Vypadal spíš jako silné srnče, ale nevytlučené 1 cm paličky, 6 stoliček ve spodní čelisti a dvoudílná P3 hovoří jasně...

Autor: Karel Friedrich | 31.07.2011 10:13
Včera ráno jsem vyrazil do honitby kolem 4. hodiny. Asi jsem si měl přivstat. Nic moc se nedělo, jeden chovný roček a o kus dál šesterák se srnou. Chci si tento den užít a proto vyrážím opět večer i když dojíždím do honitby 15 km. Na řepkovém strništi jen srna, nechci ji zradit, naštěstí brzy zatahuje do maliní v lese a tak usedám na žebřík před 20.hod. Z pravé strany mi v porostu po chvíli přichází srna, patrně ta předchozí, asi na 10 m od žebříku, pak se otáčí zpět do lesa. Hned nato vytahuje z lesa osamělé srnče, srnečka a bezradně se rozhlíží kolem a jistí směrem kam odešla srna, to asi nebude máma. Kdepak se toulá ? Po chvíli vychází na horizont pěkný šesterák se dvěma srnami, srnče mezitím zatáhlo opět do lesa. Po chvili srnec začne prohánět jednu srnu v malých kruzích větrník u svírky. Po několika okruzích ho to přestane bavit a všichni tři se paství. Co asi mají tak dobrého na řepkovém strništi ? Ale po chvíli to opět začne, tentokrát už jde asi do tuhého, srnec ji opět honí v malých a pak velkých kruzích, srna sípavě píská, běhají tak divoce, že jim pole skoro nestačí, pak mi mizí za terénní vlnou. Chvílemi drobně poprchává, ale s nastávajícím soumrakem naštěstí déšť ustává. Mohla by přijít liška, slyšel jsem pískání myší v kopřivách pod posedem. Zkusím tedy zavřeštět a čekám. Po několika minutách něco zašustí v kopřivách a objeví se na kraji pole. Je to liška ? Je ! V ubývajícím světle lze rozpoznat bílý kvítek. Stojí zády ke mně asi 5 m od žebříku. A já mám ZHáčko položené na horní ohrádce posedu ! Pomalu a opatrně se je snažím uchopit, lišky slyší snad i drhnutí kloubních chrupavek. Ale než stačím namířit, liška se otáčí a lehkým poklusem probíhá vpravo těsně u žebříku, jako by věděla, že tam se špatně střílí. Snažím se ji sledovat, ale můj pohyb ji ještě urychlí a mizí v křoví za posedem. Proklínám se za svou nepřipravenost, ale současně děkuji patronům za krásné zážitky.

Autor: Jan Heger | 31.07.2011 21:49
Dneska vcelku podařená ''akce''. :) V 7 jsme u brambor a kukuřice, pod kukuřicí na louce zahlížíme srnce-špičák, po slecha a trošku do zadu. Jdeme dál v pšenici zvedáme srnce, dalekohled k očím a vidíme pouze jednu lodyhu, co je zač? Poranění nebo genetická vada? Jdeme dál, procházíme kolem lánu kukuřice a na malé louce 4 kusy- Srna a nejspíš 2 malý ''děcka'', stoupnem pod ovocný strom a debatujem, jestli to jsou srnčata letošní nebo ne. Jednalo se o poměrně větší kusy, než srnčata a menší než matka, takže buď letošní, velmi dobrá nebo loňská. O kus dál stojí srnec-šesterák, zkoušíme pískat, srnec jistí směrem k nám, po chvilce se rozhodne, že se přijde podívat. Přišel zhruba na 10 m a zatáhl do kukuřice. Jdem dál procházíme lesem, vylezem ven a kuk, z houště na nás čučí daněla, bohužel jsme ji zradili. Každej sednem na chvíli na posed, kousek od sebe. Mně jen v ječmenu proběhl srnec se srnou. Pro nepříznivo slézáme a šouláme podél kukuřice, v pšenici srna se srnčetem, nad mezou snad další srnec a srna, ale ty jsme nepřečetli. Jdeme dál pšenicí a vidíme zase toho prvního srnce, zkouším pískat, srnec jistí a malým obloučkem přijde, tak na 10 metrů. Obeznáváme ho a s dobrými zážitky jdeme k našemu povozu. :)
Myslím, že jsme viděli toho až moc a byl to krásný večer až na zpáteční cestu, kdy nám museli přijet na pomoc.
Všem Lovu Zdar!