Dnes je 28.11. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Soustřel u kombinované zbraně



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Jaromír K | 16.07.2011 23:19
Dobrý den. Jaké máte zkušenosti při nastřelování kulobroků či kulových kozlic? Měl sem kdysi kulobrok ZH v ráži 7x57R a na 50m šel S-Ball 35cm v pravo a nad,no hrůza. Teď už mám kulobrok ZH 306 a když jsem přišel nastřelovat,zjistil jsem,že je zlomený úderník,tak jsem to v podstatě ze srandy nastřelil na ten S-ball,na 50metrů. Jaké bylo moje překvapení po výměně úderníku,že na 100metrů jsem byl 1,5cm pod. Dvakrát jsem klikl a další tři rány šly do pětikoruny. Máte podobné,nebo úplně opačné zkušenosti?? Jk

Autor: Ing.Mirek Bergman | 17.07.2011 09:09
Možná jsem trochu OT, ale kulobrok se má nastřelovat v zásadě na úplně studenou hlaveň. Měl jsem před lety kulobrok UB 584 7*65R se spodní kulovou hlavní a při nastřelení na studenou hlaveň šel vzápětí druhý výstřel na 100m o 3,5 cm nad a třetí následující výstřel až 11 cm nad. Po vychladnutí hlavní pak první rána šla opět na flek. Logicky pak kulobroky s horní kulovou hlavní zřejmě budou po zahřátí podstřelovat. Souvisí to s pnutím kulové hlavně při ochlazování napájenou brokovou hlavní. S úderníkem by přesnost mohla teoreticky souviset jen při příliš volné nábojové komoře, ale jen zcela nepravděpodobně. M.B.

Autor: Jan Slavětínský | 17.07.2011 09:12
Trochu i náhoda. ..No, hlavňové svazky té poslední řady u ZH 300 byly udělané docela v solidním soustřelu.Asi na nových přípravcích a s lepší pečlivostí zaměstnanců ve zbrojovce i výstupní kontroly...Mám dva kulobroky ZH 304 a 309 a oba mají soustřel kule s esbalem suprový. Na brokovou vzdálenost bez problému esbalem trefím pivní tácek. Víc to neřeším. Další věc je, vyzkoušet si různé typy jednotných střel,protože každá střela chodí trochu jinak a zvolit si tu nejlepší, která se nástřelem blíží ke kuli.
ZHčka mají z brněnských kulobroků nejlepší a nejpevnější svazky protože mají kulovou hlaveň zašínovanou z obouch stran, tj.i s vrchní šínou s mířidly. Není problém dát na 100 metrů pět mířených ran v normálním sledu a v rozptylu, který zakrejete dlaní. To u jiného kulobroku s pevně letovaným svazkem bez přestávek neuděláte.

Autor: Jaromír K | 17.07.2011 18:37
Mirku,ty píšeš o zahřívání hlavně a posunu zásahu směrem nahoru při spodní kulové hlavni. Nezačal náhodou Brod vyrábět tyto spodky kulové právě k vůli tomu,že se to míň hýbalo? Mě osobně kule dole vůbec nepasuje k vůli balistice střely. Je tak dál od puškohledu a pořád přemýšlet či zvednout nebo dát dolů... Jinak je celkem jasné,že při nastřelování ty pauzy dělám,ani jsem snad nezkoušel střílet hned po sobě. JK

Autor: Jan Slavětínský | 17.07.2011 21:35
Kule dole - ne kvuli posunu nástřelu, to s tím vůbec nesouvisí,ale z důvodů menší "páky" a rozložení tlaků na zámek .Zvlášť pro výkonější ráže. ZH v řadách 104,204 končily na 7x57R. U těch ZHček bylo změřené odpružení závorníku při kulové ráně až o 0,3 mm. Proto se výkonější ráže na staré ZH nedávaly.

Autor: Ing.Mirek Bergman | 18.07.2011 09:21
Honza Slavětínský bude zřejmě blízko pravdě i když si vzpomínám, že na ZH se dal dokoupit hlavňový kulový svazek 7x65R k dopasování do původní baskule. Ale detaily neznám a nikdy jsem se kulobroky blíže nezabýval. Sám jsem vlastnil kulobrok jen krátce když mi ho věnovali příbuzní z pozůstalosti. A když už byl doma, tak jsem jej nastřelil a pak občas posloužil k půjčkám hostům, kteří přijeli buďto s nevhodnou nebo poškozenou zbraní či optikou. A nevěřili byste, že to bývá občasným jevem i dnes. Ale to už jsem mimo téma.

Autor: Karel poslík | 18.07.2011 10:11
Na žádný typ kulobroku jsem neslyšel tolik kritiky stran soustřelu hlavní, jako na ZH řady 100. Kolega s ním také lovil a když na 25 -30 m chtěl vystřelit broky, musel posunout záměrný bod 50 cm do leva a stejnou délku také dolů. Měl to vyzkoušené, počítal s tím a lovil tak klidně kuny i lišky. Brenek se tam pochopitelně použít nedal. Pustil laufy do světa, někomu kdo to chtěl jenom pro střelbu kulí – mimochodem ta byla velmi přesná i při rychle opakovaném výstřelu. Jarda s tím na 50 m střelnici dělal v terči sněhuláka. Dnes má místo toho Brno 500 s hlavněmi 12/76 a JRS s délkou 70 cm od pana Kupce. Když jsem to přivezl, šli jsme rovnou na střelnici a v 50m byla jednotná střela 2cm od kulové a Jarda se učil střílet brokem tak, že už míří normálně na cíl. Jinak je pravda co píše Honza ,konstrukce závěru ZH, který je ve své podstatě odsuvný, neumožňovala v horní hlavni použít silnější kalibr. Konstrukce s kulovou hlavní nahoře však zase trochu přispívá ke stabilitě horní hlavně z pohledu tepelné dilatace a tím i přesnosti při opakovaných výstřelech. Zdar Karel

Autor: Jaromír K | 18.07.2011 13:57
Jane,děkuju za upřesnění. To pak chodí po sdružení fámy a když tomu člověk nerozumí samozřejmě tomu uvěří a šíří ty nesmysli dál. JK