Dnes je 23.7. 2018. Slunce výchází v 5:12 a západá v 20:53 | Měsíc výchází v 17:22 a západá v 1:51

Naháňky v kukuřici. Ano?? Ne?? Popřípadě jak??



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ondřej Smetana | 14.11.2011 18:36
Chtěl bych se zeptat, jak se v součastnosti díváte na naháňky v kukuřici, myslím v době BOOMu bioplynových elektráren a stále větších stavů černé zvěře.
Černé zvěře přibývá a jejímu lovu se věnuje stále méně myslivců (v našem sdružení je 26 členů, do odlovu černé se zapojí tak 6-7 což je na 1000 ha polí a 500 ha lesa dost mizivý počet). Měli by proto naháňky v kukuřici opodstatnění? = zapojení do odlovu i jinak neaktivních členů, názorná ukázka zemědělské společnosti, že proti škodám na zeměď. porostech bojujeme a v neposlední řadě odstřel zvěře v tzv. hluché době, kdy se vnadištím vyhýbá a z kukuřice nevylézá.
A nebo je to neproduktivní způsob lovu, který maří síly a vystavuje nebezpečí všechny jeho účastníky?
Jak se na to díváte vy? A pokud to děláte, jakým způsobem to praktikujete? A jaký způsob považujete za nejlepší?

Autor: Erika Doležalová | 14.11.2011 19:13
Takovou naháňku jsem zažila jen jednu, takže moje hodnocení není moc objektivní. Situace byla asi taková, že černá přítomna byla, ale ani honci ani psi nebyli schopni ji vytlačit z lánu ven, šlo se snad třikrát a nakonec to bylo až nebezpečné, protože prasata běhala honcům doslova pod nohama. O bezpečné střelbě v kukuřici si nedělám iluze, ale pokud by se střílelo "uvnitř", asi by byl výsledek lepší. Takhle se ulovil jeden lončák, který při třetím hoblování přeci jen zkusil uprchnout z lánu a jeden kňour, který byl pomalý díky zdeformovaným spárkům na jednom předním běhu a navíc ho zastavily naše feny. Jinak prasat tam bylo mnohem víc, ale prostě to chodilo sem tam, přes honce zpátky atd.
Myslím si, že větší úspěchy by přineslo prohnání před dosečením, tj. nechat prosekat průseky a následně uspořádat naháňku - to se ale taky vždycky nesetká s úspěchem, protože černá občas odejde v noci z rozsečeného lánu pryč..

Autor: Matěj Fous | 14.11.2011 20:03
Znám jednu převážně polní honitbu která sousedí s lesy a tam na kukuřičných naháňkách doslova žijí.Tedy - sezvou ze široka a i daleka střelce způsobem "každý kdo má do zadku díru",klidně se sejde i 150 lovců.Obklíčí se kukuřice, nejlépe obsekaná, a to těmi méně pohyblivými a ti většinou ani neloví,nemají co.Do porostu jde masa lovců s brokovnicemi a ti loví uvnitř tam i zpátky,popř.zase tam i zpátky - a vědí jak.Většinou se to povede na nulu!!!Výřady jsou dle úrodnosti daného roku i několik desítek kusů černé různé velikosti,stáří i pohlaví.Další rok se z lesů většinou zase něco natáhne.Úsudek si každý udělejte sám,já to nebudu komentovat,ale ač jsem zván se již nezůčastňuji.

Autor: Jan Slavětínský | 15.11.2011 07:57
Jo přátelé, když budete mít od kolchozníků na stole 200 tis. za škody, jednání a tlak ze strany vlastníků, budete ty kukuřice honit obden, aby bylo vidět snahu.Snaha se cení a lehčeji usmlouváte "příměří"...To je bohužel skutečnost. Úspěšnost naháněk v kukuřici je jak kde a jak to umí. Kukuřice není houština. Fungují dva způsoby. Jeden takový, jak píše Matěj,kdy se u kukuřice předstoupí čelo nebo rohy a do tlaku jdou střelci. Postupujicí řada loví a vcelku úspěšně.Samozřejmě za dodržení přísných bezpečnostních zásad. Druhý způsob je klasická obstavená leč,kterou projde řada honců a psů. Projdou lán - podle potřeby prohoblujou a s tou zvěří uvnitř hnou (zvednou jí), odejdou a střelci zůstanou stát. Zvednutá černá po sklidnění okolo lánu po chvíli vychází z pole ven. Je to podobné jako když pes při norování opustí noru.
Spousta lidí dělá chybu, že když honci vyjdou ven,tak leč odtroubí a skončí s tím, že tam nic nebylo nebo to nejde vyhnat. Letos jsem byl 3x na takovéto naháňce v kukuřicích a tohle fungovalo. Do 10 minut co odešli honci, černá vycházela a přebíhala mezi líchami.

Autor: Milan Soukup | 15.11.2011 11:24
Naháněk v kukuřici jsem zažil docela dost. Samozřejmě pokud se jedná o skutečně velký lán, tak je to složitější (třeba jen proto, že když střelíte v tlaku, tak to musíte táhnout pěknou dálku, bo nechat se to tam nedá, bo to už nikdy nenajdete:-), je to velmi náročné na bezpečnost, organizaci atd.). Ale jinak mám zkušenost, že se to musí protlačit opakovaně, neboli hoblovat a hoblovat, pak to funguje. Je to únavné pro všechny, ale výsledky to obvykle má. Chce to hodně lidí a začít brzo, aby bylo dost času. A pak tak, jak píše H.Slavětínský. Střelci na stanovištích u lesa, pokud k němu pole kukuřice přiléhá, mají podle mě výrazně vyšší šanci. Tam se obvykle vyplatí to obsadit pořádně:-). MS

Autor: Rudolf Husák | 15.11.2011 13:11
Tento víkend u sousedů prohnali 4 velmi zajímavé leče,černá je tam téměř vždy.Všude silně poryto v okolních loukách,v lesích ale paseky prázdný, tak nakonec v půl čtvrté odpoledne obstavili prosečené kukuřice,kam už černá touhle dobou vůbec nechodí,nebo chodí ale nezalehne tam,poněvadž to jednak hodně šustí a pak je hodně prosečená a táhne do ní.Bylo jich tam hodně, ulovili jich 7 ks a nikdo nevěřil když tam přejížděli, že v kukuřici budou.

Autor: Ondřej Smetana | 15.11.2011 13:45
Přidám sem jeden příspěvek z jiného fóra, je od pana B. Máčalíka, tak se snad nebude zlobit, jsem s ním rodina, tak to snad snese. Šířím ho jen proto, že mě zaujal, jako výborný nápad.
Zní:
Musím se s vámi podělit o zkušenosti lovců a kynologů z Chorvatska a Srbska. Když mě vyprávěli, jak začínají v srpnu honit kukuřice - v podstatě do jelení říje - viděl jsem v duchu ty horkem uštvané psy, jejich dořezané jazyky a to samé psovodi, s výsledkem možná 2 lončáky, kteří jsou v momentě obalení masařkama! Jenže! Tam to mají kluci vychytané. Honí klidně pole které má 50-80ha a je jen jednou prosečené, a to třeba jen s 5 psy. Fígl je v tom, že pokud si prase po ránu lehne, jeho stopa vychladne, psi musí hledat jen podle pachového tunelu jejich lože, a víme, že v kukuřici se mnohdy nepohne lístek. Pokud je psi najdou, prasata se v horku nechtejí hýbat a výsled jsem popsal nahoře. V zemích Balkánu to funguje tak, že lovci obestoupí kukuřici i průseky, intenzivně ji zavětřují, a to už kolem půl 3 hodiny ranní. Pokud nějaké prase vykoukne ven - uloví ho. Tím docílí, že prasata jsou celé ráno na nohou, jsou ve stresu a chodí po lánu kukuřice ve snaze najít bezpečnější místo, přičemž jejich přesvědčení opustit tento lán se neustále zvyšuje. V 5 hodin přijíždějí psovodi, stopy prasat jsou čerstvé, prasata nervozní, psi i lovci nadržení. Prasatů mnohdy stačí jen málo aby vyběhly ven a výsledkem bývají výřady mnohdy 15-20 ks. V 8 hodin je lov u konce.

Dle mého dobrý nápad a opravdu si dovedu představit, že by tohle fakt mohlo fungovat. Velice rád bych to zkusil, ale už vidím ty kyselý ksichty, když řeknu že nástup na naháňku je ve 2 ráno aby jsme byli v půl třetí na místě. Ale kdo chodí na divočáky tak ví, že být přes léto už ve tři v polích, je prostě rutina lovu černé zvěře v poli. Takže by se na nástup asi dostavilo jen 7 chlapů co ty prasata takhle loví :D No ale stejně by to za zkoušku stálo. Co vy na to??

Autor: Milan Soukup | 15.11.2011 14:39
Já si myslím, že by to za zkoušku stálo určitě, logiku to má. Ale stejně tak si myslím, že účast by velká nebyla:-):-):-). Snad jedině velmi účinná motivace by mohly být škody:-). Jen si nejsem tak úplně jistý tím letním obdobím, to je doba, kdy obvykle pro černou ještě kukuřice nebývá tak atraktivní a dávají přednost řepce atd. MS

Autor: Radek Chadim | 15.11.2011 19:36
S naháňkou v kukuřici nemám žádnou zkušenost a upřímně řečeno se mi ani nejeví moc sympaticky z hlediska bezpečnosti lidí, psů i divočáků :) něco takového provádět, protože vážně nevím, kam bych lezl, kdybych narazil na malá letní selata s jejich matkou :-), tam může jít opravdu o zdraví nebo i o život.
Osobní a pozitivní zkušenost mám s čekanou po skončení sečení - to je poměrně stoprocentní záležitost, když se to dobře zorganizuje, pak je i úspěšná lovecky. Hlavně je to bezpečné a lov probíhá v klidu a s rozmyslem.
U nás se dělá kukuřice vždy na siláž, takže začátkem září se všechna kukuřice poseče. Divočáků v ní bývá obvykle kolem 30 a více kusů, škody jsou nemalé.
Letos u nás družstevnící obsekli největší lán, udělali průseky a pak začalo pršet, takže 2 dny kukuřice ještě stála. Druhý den ráno jsem tam byl a divočáci za světla chodili přes průseky, jakoby tam ani žádné udělány nebyly a přestože jsem si je při příchodu zradil, tak jsem tam do půl hodiny ulovil jedno sele - rychle, bezpečně a za světla, to se zas tak často při lovu divočáků nestane :-). Věřím, že když by tam ty průseky byly delší čas, nebo se kukuřice obsela obilím, které by v srpnu bylo sklizeno, tak se za ten měsíc na čekaných uloví mnohem více kusů a bezpečněji, než případným proháněním při naháňce. Navíc rozdělením nekončených lánů by kukuřice pro divočáky pravděpodobně nebyla tak atraktivní kryt a oblíbenost a navštěvovanost by asi nebyla taková, jako když je 40 ha pohromadě a divočáci z ní ani nevychází ven. Jenže znáte to, jak to se zemědělci obvykle chodí a jak to potom na těch polích vypadá a dopadá :-).

Autor: Milan Soukup | 15.11.2011 20:00
Se zemědělci to dnes chodí tak, že vzhledem k cenám nafty, techniky apod. je z ekonomického hlediska ro ně již téměř nutnost velkoplošného hospodaření, i třeba už jen z důvodů minimalizace přejezdů zem. techniky a s tím souvisejících nákladů. M

Autor: Radek Chadim | 15.11.2011 20:15
Ano, tyto výmluvy slýchávám pořád. Zemědělec je po informaticích nejlínější tvor na zemi :-), bez traktoru nebo náklaďáku neudělá ani ranu, na oběd jezdí zásadně ve služením. Při zemědělských pracích se najezdí takové kilometry (hodiny), že přejezd řezačky a 3 aut z jednoho pole na vedlejší nebo i vzdálenější je jak z hlediska ekonomického, tak časového ZANEDBATELNÝ. Jsou to prostě jen výmluvy proto, aby se nedejbože při práci nemuseli taky zamyslet a propočítat, kolik že hektarů vznikne, když kolem každého pole obsejou 30 metrový pás, nic víc v tom není :-). Ale honit myslivce aby honili po kupě 40 ha to jim jde. To jen tak na okraj :-).

Autor: Břéťa Ambrož | 15.11.2011 20:47
Pane Chadime nedá mi to nereagovat, je vidět, že zemědělství není zřejmě vaší silnou stránkou. Ono v tak časově náročném období kdy se sklízí kukuřice (brambory, orba, ostatní polní práce atd..) opravdu nikdo nebude třeba jen jeden den objíždět s řezačkou všechny pozemky a prosekávat je myslivcům,aby tam lovili černou a snažili se zabránit škodám (které tam už dávno jsou), ne z princimu, ale už jen proto,že na to opravdu není čas a hlavně lidi, nemluvě o zbytečných nákladech (napr. ty přejezdy)... Nejsou to žádné výmluvy, to je prostě ralita. A hlavně zemědělci nejsou povinni žádné tyto zásahy dělat. Myslím, že my myslivci můžeme být rádi, že 95% škod způsobené zvěří zemědělci neřeší (zatím)... Až to začnou řešit, spousta MS to finančně nepřežije a pokud ano, odnese to zas a jenom zvěř... S pozdravem BA

Autor: Rudolf Husák | 15.11.2011 22:20
Nám letos zemědělci průseky v kukuřici udělali,vycházíme s nimi dobře ale domluvilo se to již loni během osevního plánu a nějakých osevních postupu.Vše se dohodlo ale nemohli je udělat v těch ohromných 100 ha lánech všude ale i tak jsme byli rádi.Průseky byli široké tak 30 m a oseté ječmenem.Nastěhovali jsme tam několik pojízdných kazatelen a chlapi se různě střídali a bylo tam hodně odsezených hodin,jenže
černá se chová v určitých oblastech různě.Z večera jde černá z kukuřic hlavně pít,shání vodu a přes ty průseky rychle přebíhali.V kukuřici bylo slyšet lámání,pak to vše ztichlo a tlupa třeba až za 20 minut tryskem přeběhla ječmenem a zavřely se za ní až kopřivy u lesa.
Nějaká černá se tam ulovila ale moc toho nebylo,na ty tlupy jaké tam byly vidět.Nejsme kovbojové aby se střílelo z posedu na samou tmu do přebíhajícího růdlu,ale očekávali jsme že na těchto pruzích ječmene se naloví v klidu černé zvěře víc.
Jsme Posázaví a noční život kolem řeky je jeden obrovský řev z táborů,k tomu motorkáři,čtyřkolkáři dlouho do noci a další pakáž,která se neumí na venkově slušně chovat.
Černá zvěř je velice inteligentní a kdyby nebyla takhle obezřetná,tak už není žádná.Můj děda často říkával,že v myslivosti furt myslíš a furt víš h.....Pěkný večer.R.H.

Autor: Ondřej Smetana | 15.11.2011 22:52
No právě, copak černá. My jsme průseky neměli navozili jsme tam taky kazatelny, a sedělo se tam a sedělo a prd vylezlo. Dokud prasata šmejdily, tak na ně šlo počkat u vody, pak ale pohyb jaksi ustal a na kazatelně si člověk mohl tak maximálně číst noviny. Šustilo to šustilo, ale ven to nepůjde. Fakt jedině vytlačit, jinak to nevidím. Teď to jde, družstvo za škody chce kus zvěřiny, a je spokojený. Jak to ale začnou vyčíslovat ty škody, tak se to bude muset fakt prohánět a né poslouchat jak si v klidu chroupou. Co já tam našoulal a nadřepěl se, tři metry od kazatelny jsem je měl, ale neviděl a neviděl. Jen si vesele šustily a šustily. NE NE hnat a hnat, jinak to do budoucna nepůjde.

Autor: Radek Chadim | 16.11.2011 02:27
Nelze házet všechny zemědělce do jednoho pytle. Tady nejde o prosekávání při sečení, ale o vytvoření průseků zasetím pásů nízkých dříve sklízených plodin, protože tím se ty plochy kukuřice zmenší, tím se černá zvěř v nich nebude cítit tak bezpečně a nebude tam trávit 90 procent času, ale bude častěji odcházet do lesa a k vodě a to na delší čas, protože překonávání ploch bez porostu jim bude dělat potíže. Proto bude mít méně času k tvoření škod, takže nejde ani tak o úlovky, jako o škody :-). A zemědělci jsou podle zákona povinni vytvářet opatření ke snižování škod stejně jako myslivci, když je nedělají, pak se nemohou divit, že škody vznikají v míře větší než zanedbatelné a myslivci jim nehodlají nic hradit - protože já na rozdíl od nich u té kukuřice sedím skoro každý večer :-).
A ta neekonomičnost přejezdu techniky je vážně jen výmluva, alespoň u nás, kdy kukuřice je jen na +-100 hektarech. Jestli je to zaseto na třech polích bezprostředně vedle sebe nebo na čtyřech s obsetím jiných plodin je po ekonomické i časové stránce naprosto jedno, to mi nikdo nevymluví.

Autor: Jan Slavětínský | 16.11.2011 06:54
Myslím si, že zavětřovat okolo lánu od 3 hodin ráno jako na Balkánu ,je asi zbytečné. Taky pochybuji o tom,kolik lidí by se na ranním srazu sešlo. Opravdu největší výsledky jsou, když líchou jde pouze řada střelců, bez honců a bez psů. Střelci jeden na druhého téměř vidí, jdou "nahusto", drží řadu a k té zvěři doslova dojdou. Tlačí jí neštvanou před sebou a i když zvěř prorazí řadu zpět, tak se něco uloví. Nemusíš hlídat psy, psi zvěř nehoní atd.,prostě maximální bezpečnost.
( Někde to mají vychytané , že na ulovenou zvěř v lánu uvážou klasický nafukovací pouťový balonek, který vám nad lánem udává pozici každého uloveného kusu pro následné najití a vytažení. Samozřejmě záleží na terénu, někde na rovinách by ty balonky vidět nebyly, ale ve zvlněném terénu to funguje.)

Autor: Milan Soukup | 16.11.2011 08:06
Radku, nevím jak se orientuješ v zemědělství, ale já být soukromý zemědělec a přijít za mnou mysliveček, co by mi začal vykládat něco o výmluvách, tak jak jsi to napsal a formuloval, tak by asi jel jak fretka. A kdyby mě nedej bože ještě začal poučovat o tom, že místo kukuřice nebo řepky (kterou prodám) mám zasít něco, co neprodám, jen proto, že si to on myslí, a k tomu vykládal, že škody podle zákona hradit nebude, protože tam nebyl pás ječmene, tak bych mu ten zákon asi ukázal trošku v praxi. Tohle je podle mě přesně ten způsob, jak se rozumně nedomluvit a vykoledovat si problém. M

Autor: Ellhenicky | 16.11.2011 08:37
Jak tu někdo psal,když bude zemědělec požadovat náhradu, tak budete jezdit jak fretky. Pořád to ještě jde když hospodaří na polích místní, škody většinou zmírní kus divočiny,ale v poslední době pozemky kupuje kde kdo, kdo na to má a zveřina pro ně nic neznamená.Peníze, peníze a zase peníze. Jedno MS v okolí muselo prodat svoji klubovnu, aby mělo na náhradu škod způsobených černou na pokusných kukuřičních polích.

Autor: Břéťa Ambrož | 16.11.2011 08:54
TO Radek Chadim: Zřejmě máte na mysli známý paragraf 53 zákona o myslivosti. Cituji :"Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby."
A teď je otázka co je přiměřené opatření... Jako přiměřené opatření bude brát zemedelec maximalne tak rozmístění vlasů kolem pole. Prosekávání mnohdy nezralých porostů posoudí každý zemedelec jako vysoce nepřiměřené... Toť můj názor.

Autor: Erika Doležalová | 16.11.2011 09:05
Mám podobnou zkušenost jako Rudolf a Ondřej. Divočáci prostě nejsou žádní blbci, oni moc dobře vědí, co znamenají najednou se objevivší boudy u lánů řepky, pšenice či kukuřice nebo nějaké průseky. Loni s námi vydrbával jeden jediný lončák hodně dlouhou dobu, přišel klidně skoro pod kazatelnu, funěl ve třetím, čtvrtém řádku a nebyla z něj vidět ani štětina. Přišel s rachotem jak hrom, pak najednou ticho jak v kostele - prostě vlezl do řádku a odešel. Když jsme postavili kazatelnu na okraj lánu s výhledem na místo, kde byla kukuřice nizoučká až skoro žádná (plácek cca 3x3 metry) a vnadili tam, bylo sežráno v době, kdy nikdo z nás neseděl - a že jsme seděli hodně často. Onen lončák si ze mě dělal srandu až tak, že přišel s lámáním, pak chvíli ticho - najednou tryskem přeběhl přes vnadiště, zastavil se kousek od něj ve vysoké kukuřici, zase chvíli ticho a zase tryskem zpátky.. Vše přitom se super větrem, chvíli takhle přebíhal a pak potichoučku odešel. Já odjela až kolem třetí ráno, druhý den dopoledne kontrola a... sežráno. Prostě jsou někdy chytřejší :-)

Autor: Radek Chadim | 16.11.2011 09:23
Dobře chlapi a dámo, nepřesvědčili jste mě :-), ale nechci z tohoto tématu udělat téma jiné - Jak by myslivci měli přistupovat ke škodám způsobené zvěří :-). A zákony platí pro všechny, ne jen pro myslivce.

Autor: Pavel Černý | 16.11.2011 09:57
Radku, já se k tvým názorům v podstatě přikláním. Znám případ, kdy chtěl soukromý zemědělec náhrady, které byly pro MS likvidační. Členové se přitom opravdu snažili, výsledky lovu nebyly špatné, ale černé bylo moc. Nakonec po debatě, kdy mu vysvětlili, aby si představil situaci po takové likvidaci, kdy o prodělečnou honitbu nebude zájem, resp. případný soukromý nájemce těžko naloví víc než 15 snaživých členů MS, a on o kukuřici u lesa stejně přijde, přistoupil na dohodu. Za pásy nízkých plodin podle lesa a umožnění instalace kazatelen dostává zemědělec nějaké to prasátko a situace se zklidnila.

Autor: Honza Král | 16.11.2011 10:27
Zkušenosti nemám, ale něco napíšu (Jak je tu občas zvykem psát) U nás jsme pár naháňek v kukuřici dělali s různým výsledkem. Jednou vyběhla snad všechna prasata z lánu kukuřice a hnala směrem k lesu a to je hnal jeden uštěkaný pes. Jinak jsme většinou prasata z kukuřice nevystrkali. V jedné honitbě lovili v kukuřicích každý rok několikrát. Jednou jsem tam zažil naháňku, kdy prasata probíhala mezi námi honci zpět a když jsme došli na konec, tak začala prasata vybíhat na opačném konci. Asi 3 hoblování a kukuřice byla dá se říci prázdná a uloveno asi 6 prasat. Jinak větší nebezpečí pro honce než černá je myslím při naháňkách v kukuřici srnčí zvěř. Štvána psy bezhlavě doslova letí kukuřicí, a to je to potom opravdu o nohy. Vloni jsme u kamaráda proháněli kukuřici. Moje jezevčice vyšťouchala dvě selata na průsek v kukuřici, ale střelec je chybil. Myslím si že v každé honitbě, lokalitě se chovají prasata jinak, už s ohledem na místní lovecké poměry a samozřejmě s ohledem na vedoucí bachnu. U sousedů loví černou zvěř, která vychází z řepek na louky apod. U nás zvěř nevychází. Loví černou v zimě na pokukuřičných polích. U nás už nechodí. A to nejsme nějací velcí dravci. Ke kolchozníkům. Často si myslím že to vidí moc černě. Vím že dohoda je nejlepší způsob komunikace, ale ruku na srdce. Kdyby ty škody byly až tak velké a pro kolchozníky likvidační tak už je v ČR málo fungujících mysliveckých sdružení. A jak říká kolegyně "Zemědělci ať už sklidí nebo ne tak dotace dostanou vždycky"

Autor: Erika Doležalová | 16.11.2011 10:51
S Radkem v podstatě souhlasím v tom, že určitá "změna" hospodaření by byla ku prospěchu věci. Jenže každý metr dobrý, takže zemědělci zasejí kukuřici div ne ještě dva metry do lesa a mezi lány na cestu :-) Vidím to na naší louce, každý rok po sklizni nenápadně odorávají kousek a ještě kousek z louky - je to krásně poznat, protože všude je "holá" hlína a na okraji pole najednou v oračce "záhadné" drny trávy.. Zatím jsme to nezměřili přesně, ale hrubým odhadem je už louka o dobré 2-3 metry užší..
Ale nesouhlasím s tím, že by Radkem navrhované změny a jejich neuskutečnování bylo jen díky výmluvám. Ono něco jiného je chtít po zemědělcích, aby při sečení udělali průseky a odjeli a nechali to pár dní takhle stát (neprojde to vždy a všude, ale pravděpodobnost určitá je) a něco jiného chtít po nich, aby extra seli kukuřici, mezi to nějakou jinou plodinu a pak to jeli nadvakrát sklízet.. Oni mají taky určité termíny a když vidím v létě při žních nebo i z podzima při sečení kukuřice, v kolik ti chlapi začínají a že za tmy ještě jezdí, tak jim to nezávidím. Jde o čas a s tím spojené i ty peníze - nejen za projetou naftu, ale i za zaplacený lidi. Taky je rozdíl, jestli jde o člověka, který má dvě pole a jestli je to družstvo, které má většinu pozemku v honitbě..

Autor: Ondřej Smetana | 16.11.2011 11:08
V jednom sdružení kde je kamarád se lovila černá při sečení (řepka, kukuřice). Šlo jich tam pár, 5-6 posedali si na kazatelny kolem pole a kde nebyla tak si někdo donesl sedátko a pole asi 40 ha obsedali. První rok pohoda černá vylézala sama a krokem šla k lesu, zvěř se v pohodě obeznala a odlovila. 6 lidí a chválily si to až do nebe a přinesli si 6 prasat a lišku. No hurá druhý rok a ejhle černá už nechodila k lesu krokem ale mazala do lesa co to šlo a nezastavila se na kraji pole aby se rozhlédla, prasata prostě jeli dokud se za nimy nezavřel podrost. No a třetí rok znova, tentokrát tam ale byly na těch kazatelnách platni jak u já u vnadiště v kukuřici. Černá chodila v poli tak dlouho, dokud si nenašla nejužší místo na přeběhnutí a to ještě takovým způsobem že šla 3 metry před kombajnem. Celou dobu i na souvrati. Došli domů po celým dni jak zpráskaní psy a nesli jedno sele. No už si tenhle způsob lovu nechválili. Dle mě z toho jasně vyplynulo že černá se změnám přizpůsobuje asi 100x rychlej než člověk a i kdyby jsme tady našli supr způsob jak praktikovat naháňky v kukuřici. Stejně to nebude fungovat víc než 3 roky. Střídat ty jednotlivý způsoby lovu mezi sebou jinak to nepůjde. A rád bych našel způsob jak najít efektivní společný lov. Kdyby se to zvládalo uhlídat individuelně, tak to neřeším.

Autor: Ondřej Smetana | 16.11.2011 11:15
No a ještě k tomu času nástupu. Ten kdo mi řekne že přes léto v šest je brzo, tak opravdu o černé moc neví. Přihodím jen svoji zkušenost z výcvikových obůrek s černou zvěří, samozřejmě na Slovensku. Když mám někam s kopovem jet koukám jaký bude počasí, protože pokud tam přijedu navečer a celý den bylo 30°C prasata se ani nehnou a pes je po 5 minutách hotovej. Když na tu samou ubůrku přijedu ráno a ještě je zima a pod mrakem, nebo poprchává. Prasata jezdí po obůrce sem a tam a kopov na nich a nažene si je tam kam chce, bez jakýchkoliv problémů. Nejezdím po těch obůrkách 20 let, ale tohle vám potvrdí každý oborník. V teple se to nehne pokud jim nepůjde bezprostředně o život a pokud se to hne, tak opravdu tak prorazit řadu a lehnout si za ní. Takže z toho co vím, bych honit kukuřici v 10 nebo 11 hodin fakt nešel, zbytečně zmařené úsilý i čas.

Autor: Tomio | 16.11.2011 11:35
Tak diskuze se trochu odvrátila, ale je to dobře. Neházím všechny zemědělce do jednoho pytle, myslím, že někteří jsou opravdu biti a jejich tvrdé živobytí jim nezávidím, ale ruku na srdce podívejte se kolem. Velká akciová družstva,m parádní kombajny New Holland,John Deer na každém kroku. Obrovské plochy dotačných plodin. Tolik řepky a kukuřice co spotřebují bioplynky a benzínové lobby. Dotace, které vyrazí dech, zjišťovali jsme jaké dotace dostane zemědělec na TPP. To jsou neskutečné peníze za 2krát ročně provedenou seč. A ještě požadovat škody na TTP to mnohdy hraničí s dobrými mravy. ty dotace jdou zjistit na internetu.
Rozorané zakreslené cesty v katastrálních mapách. Setba prováděná na kořeny stromů, nehlášené seče, chybějící plašiče na moderních osmy metrových lištách. Můžeme pokračovat.
Pěstování plodin ne za účelem prodeje těchto plodin, ale dotační politiky. Pěstování řepky po 2-3letých cyklech, když agrotechnické postupy říkají čtyřleté období, eroze při větších deštích, vyčerpání půdy. To vše je dána přístupem, kdy ze zemědělce se vlastně stává prasátko pro dotace. A ještě platit škody? Bohužel taková je realita. A nám nezbývá než komunikovat, být vidět. Někteří se děsí, dky všechny tyto peníze jim seberou a oni budou muset konečně hospodařit. Pak se možná celý systém zhroutí. První na raně budou myslivci, protože druhá rána bude smrtelná už pro ně.
Bohužel největším problémy ve většině případů nemáte s předsedou,ekonomem,lidmi, ale tím, kdo je vystudován pro hospodaření, tedy agronomy.

Autor: Jan Slavětínský | 16.11.2011 11:41
Ondřej Smetana - Máš pravdu, ale upřímně,kolik lidí by se ti na takový ranní nástup sešlo? Třeba z vlastního sdružení? Možná pět...těch mladých skautů a to nesmí být po předchozí akci protože potom ani ti mladí nepřijdou.
Tak to je... myslím si, že je to všude hodně podobné.

Autor: Rudolf Husák | 16.11.2011 12:55
Černé zvěře mají myslivci ve svých honitbách hodně proto, protože zemědělské podniky mají po celý rok obrovské lány kukuřice a řepky.

Autor: Radek Chadim | 16.11.2011 13:57
Tak dobře, stejně se to téma už dost pomíchalo :-).
Nelze házet všechny zemědělce do jednoho pytle. Já jako myslivec nepopírám, že škody vznikají, a ani nepopírám to, že myslivec je za daný stav v obecné rovině částečně zodpovědný, protože on s tou zvěří hospodaří. Na druhou stranu nejsem ochoten platit jen proto, že někde vzniká škoda - je třeba se na to podívat trošku s nadhledem a z širšího hlediska.
Naše HS řeší každý rok statisícové škody ze zemědělci, bohudík se zatím nic velkého neplatilo. Stav je takový, že drtivá většina černé a dančí zvěře k nám chodí ze sousedních lesních revírů. Protože u sousedů nemají žádný zájem na držení stavů této zvěře v rozumných mezích, tak stavy jsou vysoké, což není vina myslivců z našeho HS, a vede to k velkým škodám a sporům našeho HS se zemědělci. My si za "svoje" divočáky škody poctivě hradíme, o ostatních škodách vedeme diskuze až hádky. Lovu se v HS věnujeme intenzivně v počtu přibližně 10 lidí.
Nicméně reakce družstevníků je taková, že se tomu nedostatečně věnujeme. Ale my se na rozdíl od nich zákonem řídíme, opatření provádíme, tak za co máme sakra platit? Máme platit za to, že stát v rozporu se zákonem vytvořil se sousedy hranice pole-les na několika kilometrech, že současný model mysliveckého i zemědělského hospodaření je ohledně vznikaní škod nevyhovující a nefunkční, že zemědělci nedovolí v kritických místech postavit ani kazatelnu proto, že by se tam při orání museli otočit 2x navíc, že zemědělci zasejí desítky hektarů kukuřice a řepky pohromadě u lesa a u potoka a pak se člověk na divočáky nemá šanci dostat, že se o myslivost jako takovou zemědělci nezajímají a nemají tušení, jak to chodí a co to obnáší, že sousedi na škody od jejich divočáků v naší honitbě z vysoka dlabou, že zákon neumožňuje lov při sečení...? Obsetí a prosetí pruhů kukuřice nízkou plodinou je u nás z říše sci-fi, zatímco soukromník v sousední honitbě s tím problém nemá, jak je to možné?
Bez vstřícnosti státu, zemědělců, lesáků a myslivců a bez jejich koordinované spolupráce budou škody pořád, navíc se budou zvyšovat. Proto není důvod cokoliv hradit jen proto, že zemědělec na to má podle nějakého výkladu prává údajně právo :-). Myslivec není jediný, kdo proti škodám může bojovat, ale většinou jediný je, a jeho vliv na snižování škod je stále menší a menší.

Autor: Ondřej Smetana | 16.11.2011 21:38
No ale zpět k tématu. U nás by to dopadlo tak že by jsem horko těžko dal dohromady 10 lidí. Ale jako já proti pozdnímu prohánění budu tak bojovat, že klidně vezmu někoho do auta a ukážu mu chování černé v obůrce ráno a pak ve třicetistupňovým hice. A jestli mi i potom řekne, že v šest je brzo, tak ať jde radši na bažanty a ne na prasata.
Pro pana Slavětínského, my máme tak dobrý mladý skauty, že by šli ze zábavy, rovnou na nástup. Jim by to tak akorát vyšlo a po prvním zašustění v kukuřici by i rázem vystřízlivěli.
Ze svých zkušeností vím, že jak je vedro, černá se postaví prdelema k sobě a nehnou se ani o metr. Nad 22°C to neběhá. A pes kolem nich dvakrát zatancuje a je hotovej. Na tom balkáně to podle mě dělají ideálně, v osm hodin, kdy se tady začíná, oni končí.