Dnes je 25.09. 2018. Slunce výchází v 6:47 a západá v 18:49 | Měsíc výchází v 19:24 a západá v 6:45

Plné bachyňky



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ellhenicky | 20.11.2011 08:33
Začínají naháňky a hned máme dilema. Při minulé naháňce byla ulovena bachyňka a měla v sobě selátka krátce před metáním. Včera opět bachyňka do 50 kg a následně bylo zjištěno, že měla v rákosí selátka maximálně 14 dnů stará, které pochytali psi. Střelci neměli pražádnou radost ze svých úlovků.To se nám za poslední roky nikdy nestalo, přitom se jednalo se lončačky. Jakou s tím máte zkušenost u vás

Autor: Matěj Fous | 20.11.2011 12:45
Minulý týden na náháňce ve Šternberkově režijní honitbě (u sjezdu dálnice Šternov)-kde jsem tentokráte však nebyl- tak v lečích narazili na mnoho,údajně 40 až 50 ks,velice drobných selátek se statnými bachyněmi - dle názoru místních se jedná o již jejich druhá letošní selata! Možná se ozve někdo kdo tam byl aby to nebylo ode mě zprostředkovaně, ale co Váš názor na to?

Autor: ValíkVlastimil | 20.11.2011 18:02
Minulý měsíc jsem pozoroval(na 10 m) dvě bachyňky při úplňku. Měly obě dohromady 7 selat tak max. 14 dní stará. Obě kolem 40 kilo.

Autor: M.Bergman | 20.11.2011 18:04
Neni se co divit, sociální strukturu černé nenarušila příroda, ale výhradně my myslivci neuváženým lovem dospělých kňourků. Pak už se stává obvyklým vzájemné krytí mezi lončáky a někdy dokonce i mezi vyspělejšími selaty. Příroda to jen umocní v období žírných roků s nadbytkem bukvic a žaludů, což nastalo letos. A tak lze v příštím roce předpokládat zřejmě enormní přírůstky u černé. Jak se ukazuje tak to asi bude bohüžel většinou fyzicky slabá generace. M.B.

Autor: Milan Jirmann | 20.11.2011 18:20
Pane Bergmane, ještě jste zapomněl uvést naše kupy, kterých je pomalu více jak těch bukvic a žaludů. Černá, i když není semenný rok, netrpí žádnou nouzí.
Minulý týden jsem ulovil sele o váze 7kg. Bachyňka tak 50kg měla 4 taková ještě pruhovaná selata. Sami té černé pomáháme k takovým stavům.
LOVU ZDAR!!!

Autor: Jan Slavětínský | 20.11.2011 21:28
S tím bohužel nic neuděláte. Pokud někdo víte jak, poraďte. Ten problém okolo černé všichni znají, přesto se ubírá směrem ,který asi není zrovna dobrý...Víme...
Teď, v tomto období je potřeba černou maximálně lovit. Je to podle mě idealní doba. Nemá cenu teď řešit 10kg sele, štráfaté prase atd. Lovit, lovit...Bohužel s tím nic nuděláte. Snad si rozumíme..Lovu

Autor: Ondřej Smetana | 20.11.2011 21:49
V knížce Naháňka se slíděním je fotka pruhovaného selete na výřadě a pod ní napsáno, pokud se takové sele objeví na výřadě, v populaci černé zvěře není všechno v pořádku. Osobně zastávám názor, i když s ním spousta lidí nesouhlasí, že střílet dospělé kusy černé zvěře by se měli vyjímečně, rozhodně ne na naháňkách a podobně. 80-90% odstřelu směřovat do selat a lončáků a pak by se nám nemělo stávat, že koncem listopadu nám budou o naháňkách pod nohama lítat selata, které budou psy chytat v leči jak myši. Jedno sousední sdružení zastává názor, čím větší prase, tím větší škoda, a tak prostě co má ryj, potom střelí. Takže na výřadě jsou 2 selata, 3 lončáci, 4 předlončáci a 2 předpředlončáci. Taky v části honitby, která se nimi sousedí, to podle toho vypadá. Dospělé kusy šetřit a 40 kilové bachyně z chovu nemilosrdně odstranit. Bachyni odlovit, selata nechat psům. Cílený chov vyžaduje určité oběti.

Autor: Fesoj | 20.11.2011 23:38
Ač se předchozí názor zdá dost drastický, jinak to bohužel nejde... Sám jsem střelil /shodou okolností na své narozeniny/ v dubnu bachyňku, vyvržená 29 kg, která šla společně se třemi dalšími stejnými selaty a silnou bachyní. No a ta bachyňka měla v sobě 4 selata, krátce před metáním. Nebyl to při vyvrhování hezký pocit - ale z chovatelského hlediska správný zásah, i když neúmyslný. Ale zaráží a tak trochu mě děsí to, na co upozornil Matěj Fous - možnost dvou vrhů v jednom roce. Samozřejmě k tomu může dojít jen za extrémně příznivých podmínek, zejména potravních, jenže ty extrémně příznivé podmínky budou za dnešního řepkově-kukuřičného zemědělského hospodaření nastávat čím dál tím častěji a nedokáže-li to zredukovat sama příroda sněhem a mrazem, my myslivci na to rozhodně nestačíme. Dřív nebo později dojde ke katastrofě v podobě nějaké choroby, která však nezlikviduje jen tyhle "přerostlé myši", ale celou populaci, černá zvěř se během pár let stane vzácností, stejně jako dnes koroptev, "divoký" bažant a mnohde i zajíc a nám myslivcům zbudou jen oči pro pláč. Již před více než 40 lety nás Ing. Mimra učil, že nejlepší a vlastně jediný léčebný prostředek na zvěř je flinta a když jsem se před pár lety na toto téma bavil s Dr. Vodňanským, zastával naprosto stejný názor.

Autor: Ellhenicky | 21.11.2011 00:15
Nechtěl jsem psát o narušených sociálních strukturách u černé zvěře,úživnosti na hromadách i v zimním období,to bylo vždy ,akorát mne zaráží letos tyto pozdní vrhy. Za třicet let co střílím jsme při naháňce plnou bachyňku neulovili až letos. O neuváženém lovu dospělých kňourů u nás nemůže být řeč, kolik takových se uloví?

Autor: M.Bergman | 21.11.2011 10:24
No někdo ty kňoury ulovit musel. Kdyby existovali, tak prostřednictvím zakořeněných přírodních pudů do chrutí tu černou mládež nepustí. Rovněž není reálně možné uvažovat tak, že tvorbou a udržováním hromad, či zemědělským hospodařením dodávajícím celoročně černé (i jiné) zvěři žír, přelstíme ze dne na den přírodu. Ta se bude chovat a ovlivňovat genetické DNA informace živočichů podle svých zákonů. Sice to nevylučuje drobné změny ale jejich časový průběh daleko přesáhne několik lidských generací.

Autor: Ivo Ondráček | 21.11.2011 11:17
Hned na začátek přiznávám, že černou i její stavy znám prakticky jen z načtené literatury, ale vysvětlete mi jednu věc:
Když už teď jsou mnohde stavy vyšší, než je žádoucí a odloví se ročně i třebas 80%-90% selat, zbylých 10% zůstane a nadále se množí. A to velice čile. Takže populace nadále pomalu ale nezadržitelně narůstá a narůstá. Z čehož mi vyplívá, že abych snížil stavy, nepotřebuji ulovit 9 z 10ti selat nýbrž 11 z 10ti a to "jedenácté" se musí někde vzít. Vezmu tedy mezi staršími kusy. Ale evidentně se stále "bere" málo.

Co tak vidím kolem. O snižování stavů černé se leckde jen mluví, nikoli koná, protože současné stavy vadí "zemedělcům a ouřadům", nikoli myslivcům. A co tak čtu na webu, 6 dní ze sedmi se černá "pase" na vnadišti, ale neloví se, protože se nepostaví na ranu žádný menší kus. A za následující budu dozajista nenáviděn :) - Kdybych na vnadišti nevybíral to nejmenší prase a pokaždé ulovil, co se ukáže, ročně bych odlovil nesrovnatelně více černé. Bez ohledu na věkovou strukturu, bez ohledu na chovnost, etiku atd. - proč to píšu?
Až začnou zemědělci požadovat rok co rok 50 000, 100 000 a více za škody, k tomuhle dojde. Buď padnou bez jakýchkoli ohledů stavy černé nebo padne sdružení kvůli neúnosnosti škod. Ještě že mě to může být jedno, zaplaťpánbůh černou nemáme. Zaplaťpanbůh!!!

Já se přikláním k názoru, že se vážně rozšíří některá choroba a vybije stavy na 10%. Stejně jako u nás u lišek. Odstranili jsme vzteklinu? Příroda si pomohla prašivinou a poslední tři roky nebylo možno potkat lišku. A když, tak prašivou.

Autor: Fesoj | 21.11.2011 12:35
Všude se píše a opakuje,že absence starých silných kňourů vede k tomu, že se chrutí zúčastňuje nedorostlá mládež, že starý kňour nedokáže oplodnit bachyňky ve věku selete, které jsou v případě nedostatku silných kňourů pokládány lončáky. Ale troufám si tvrdit, že málokdo s tímto jevem má osobní zkušenosti takové, jako Meynhardt, který mezi těmi prasaty žil a stal se vlastně členem tlupy. No a právě on na základě vlastního pozorování popisuje průběh chrutí, kdy se k tlupě přidal devítiletý kňour, zdržoval se s ní po dobu 3 neděl, zahnal všechny soky, ale hlavně oplodnil všechny bachyně, u nichž v té době probíhalo synchronizované chrutí, a to včetně těch nejmladších ve věku selat ! Zároveň ovšem píše, že ne u všech selat se v tomto věku dostavuje pohlavní dospělost... Z toho pro mne vyplývá závěr, že v chovu černé zvěře přežívá spousta mýtů a že ani ideální poměr pohlaví s dostatkem silných kňourů by nekontrolovatelnému nárůstu stavů nezabránil.

Autor: Erika Doležalová | 21.11.2011 14:58
Já bych spíš ten nekontrolovatelný nárůst stavů viděla v tom, že bezmyšlenkovitým odstřelem "co vyleze" se naruší sociální vazby tak, že právě nedochází k tomu synchronizovanému chrutí (chybí vedoucí bachyně apod.), čili k chrutí dochází kdykoli čili pak se třeba na naháňce střelí plná lončačka nebo v zimě ve sněhu běhají pyžamáci..

Autor: Fesoj | 21.11.2011 15:53
Eriko, to máš samozřejmě pravdu. Ovšem na druhou stranu kdyby nebyla taková potravní nabídka, jaká je, tak by ta předčasné pohlavní dospělost selat-bachyněk byla spíš vzácnou výjimkou, ať je to chrutí koordinované či nikoliv. Viníkem je a zůstane člověk a co by, kdyby, se můžeme jen dohadovat.

Autor: Erika Doležalová | 21.11.2011 16:27
No tak to každopádně! Černá zvěř se má dnes jako prasata ve výkrmnách, při dnešním způsobu hospodaření se o sebe de facto nemusí moc starat, stačí, když bude chodit po hromadách :-)
Já měla na mysli spíš tu skutečnost, že kdyby chrutí probíhalo "normálně", nemohla by na výřadu naháňky ležet plná bachyňka (jakákoli, že je to lončačka už je jen detail) nebo po revíru běhat na podzim či v zimě malá selata.

Autor: ValíkVlastimil | 21.11.2011 16:45
Matěji pak tam ale muselo být i více odrostlých selat, které ještě jsou z tlupou. Sám tomu moc nevěřím. Pokud přijde z nějakého důvodu bachyňe o selata, pak věřím, že jde znovu do chrutí a metá selata později.Ale že by ve větší míře šly bachny znovu do chrutí když selata odrostou se mi moc nezdá.Možná, že to literatura připouští, ale kdo zná prokazatelně, že bachyně jdou ve větší míře znovu do chrutí(když odstaví první selata) tak se ozvěte.

Autor: Radek Chadim | 21.11.2011 18:39
Tam, kde se divočáci vyskytují ve vyšších počtech, by se měli lovit kromě vedoucích bachyní a kňourů starších dvou let všechny ostatní kusy při každé příležitosti a po celý rok. Já je lovím po celý rok, jsem proto i některými kolegy haněn, že jim ani na jaře nedám klid a že je to nemyslivecké, ale nedělám to abych si zalovil nebo abych je sežral, ale proto, že si myslím, že je to potřeba. To že můžu střelit i lončačku co je na jaře plná je bohužel možné, ale s tím se nedá nic dělat a tuto skutečnost nelze vyloučit ani na podzim, takže je zbytečné si to nějak připouštět.
Nárůst počtu černé zvěře nemají podle mého názoru na svědomí ani vodící lončačky, ani selata, ale bachyně, které nejsou z chovatelského hlediska v pořádku, ale protože plodí selata, tak se stejně nechávají, aby i za rok bylo co lovit. Vodící lončačky když už vodí tak obvykle nemívají tolik selat jako staré bachyně a procento přežítí do vyššího věku u jejich selat podle mého názoru taky nebude moc vysoké, protože jejich matky nemají na výchovu ten spravnej gryf.
Ještě bych zase zabrousil do reality naší honitby. Když porovnám letošní a loňský rok, tak je vidět pravděpodobně jedna věc - že na pozdně letní vrhy má vliv kromě poranění bachyně nebo přijití o první vrh hlavně úroda žaludů, jak je známo z literatury. Protože zatímco loni na podzim po žaludovém předchozím roce bylo na podzim vidět několik tlup, co vodí selata vržená v září, letos po loňském nežaludovém jsem pozdní selata u žádné tlupy neviděl, a to mám letos přehled o dobrých 8 tlupách, což už je slušný počet. Uvidíme, jaký stav bude příští rok, protože letos je žaludů jak nepamatuju.

Autor: Lumír Dobrovolný | 21.11.2011 19:02
S tou semennou úrodou jsi mě Radku předběhl, souhlasím. To může být také jeden z možných faktorů, který člověk neovlivní. Divočáci jsou přeci od pradávna potravně závislí na lesních plodech a např. středně silné úrody bukvic jsou v posledních 20 letech každé 2 až 3 roky a starší hajní si jistě budou pamatovat problémy s plodností buku v minulosti. Je dokázáno přemnožení hlodavců vždy, když má následovat semenný rok, proč by to v dlouhodobějším měřítku nemohlo podobně fungovat i u divočáků? Těch vlivů je samozřejmě více.

Autor: Michal Brabec | 21.11.2011 19:03
Tak já taky zkusím....
I tady se těžce polemizuje o tom, jakou "věkovku" prasátek střílet, u hromady každý (doufám) koume, po čem střelí...., a pak, abychom se zavděčili (což musíme) zemědělcům, jdeme do kukuřice a flákáme všechno, co se hne. Nebo někdo z Vás přečte kus v řádku???? Neznám nic horšího proti myslivosti než tenhle způsob lovu, včetně bezpečnosti. Té pomlácené zvěře... Meynhard může být něčí biblí, ale TOHLE s..e mě. A moc.

Autor: Matěj Fous | 21.11.2011 19:12
Vlasto - ta odrostlá selata tam loví mnohočetně,na zmiňované naháňce např.22 kusů.Jedná se o režijní honitbu kde to zřejmě mají poměrně dosti zmapované když to říkají.Ale - pokud to nelze dokázat tak nezbývá než uvěřit či nikoliv,ale o tom, že tam ty "pyžamáky" ve velkém množství u statných bachyní mají není pochyb.To Ellhenicky+M.Bergman asi bych neměl reagovat,ale aby se těm co nejsou v obraze "rozsvítilo".Kňourek lončáček je jak známo odražen od tlupy,nehlídá se tolik a hlavně courá a to i do honiteb kde černé je málo a samozřejmě to někde dříve či později tzv.odsere a pokud náhodou ne,tak téměř jistě jako sekáč.Starší jsou vyjimečné a pokud náhodou je a vyleze mimo ty oblasti chovu tak padne také ,nejzranitelnější jsou v květnu a červnu!Ale oficielně ne - jsme přeci myslivci a držíme basu s většinou-a kdo ne, je kolektivem vyobcován!U velké části ulovených lončáků jsou při stahování dokonce nalezeny broky všech velikostí.Píši ze zkušeností několika desetiletí a zároveň ale dodávám,že pořádek lze docílit v dnešní době asi jen někde místně - plošně nikoliv! U nás např. již ani nelze si černou řádně prohlédnout dalekohledem a i výkonný puškohled je na závadu-odraz od skel měsíce či jen lamp z obce je vyděsí protože není snad lovce bez baterky,ti co více loví mají již na zbrani noční "čumkuk".No už radši dost,napsal jsem to jenom vlastně jako pohádku,pravda to není a pokud bude někdo chtít,tak se za to i omluvím!

Autor: Pavel Černý | 22.11.2011 08:00
Mě dost zaujalo, jak spousta autorů i praktiků rezolutně vylučuje oplodnění mladé bachyňky silným kňourem. Bude to ale asi podle goebelsovského hesla "100x opakovaná lež se stává pravdou". Fesoj tady citoval zkušenosti Meynhardta, které jsou zcela opačné. My měli před lety v honitbě toulavého českého fouska (mimořádně ošklivého), kterému byla podobná většina štěňat v okolí. Na velikosti čubiček vůbec nezáleželo. Sám jsem ho jednou přistihl v naší ulici za plotem na maličké bílé pinčlici. Všechno zvládl! Tak proč by to nedokázal přírodou odchovaný kňour? Můj konzultant diplomky měl nad stolem heslo "Nerozhoduje věk, ale chuť!" Z pozice praktika v téměř čistě polní honitbě mám s prasaty minimální zkušenosti. Jen mohu potvrdit slova Matěje, že u nás se většinou loví toulající se kňourci - lončáci. A často mají od "lovců" i ty broky pod škárou. Na druhou stranu znám dost zkušených myslivců z "prasečích" honiteb, kteří o kňorech tvrdí "Kdo by se s tím dřel, a ještě to smrdí". Skutečnost je taková, že díky výborné kondici jdou každoročně do chrutí téměř všechny bachyně včetně lončaček a někdy i selat - ať už synchronizovaně, individuelně a možná i během roku opakovaně. A nějaký ten kňour nebo kňourek "s chutí" se při vysoké hustotě populace vždycky najde. Nezbývá než snažit se efektivně lovit. Tedy já se svými 18ti kusy jsem do té populace velkou díru neudělal...

Autor: Fesoj | 22.11.2011 08:50
Kdo by se s tím dřel a smrdí to dokonce dvakrát - taky průserem, když nemáme normovanou černou.... Opravdu pořádných kňourů je ale i přes tento v zásadě správný názor vidět poskrovnu. Já osobně na silnější samotné prase raději nevystřelím. Ale kdyby se mi podařilo bezpečně přečíst, že se jedná o medailový kus, nevím, nevím, zda bych ho pustil. Snažím se neporušovat zákon - ale když už do pekla, tak na pěkném koni ! Letos jsem nechal odejít bez rány rozhodně medailového čtrnácteráka jelena. Měl jsem ho na 30 kroků a III. VT jsem lovit mohl - ale zdál se mi dost mladý. To píšu jen proto, abych nevzbuzoval dojem, že mi jde o trofej za každou cenu.
A k tomu výběru,na hromadách, jak psal Michal - i tam se dá udělat chyba. Kdysi jsem se jak Indián připlížil k hromadě, na níž hodoval početný rudl. Jeden kus vylezl nahoru na kupu a krásně se mi rýsoval proti sněhu. Zdál se mi velký, nestřílel jsem. Za chvíli ho vystřídal další, ani ne poloviční a padla rána. Byl jsem přesvědčen, že střílím na sele. A byla to bachyně 65 kg...

Autor: Pavel Černý | 22.11.2011 09:03
Těm, které jsem citoval, by smrdělo jen jednou - normovanou mají a kňoura v plánu také. Ale... kamarád mi víckrát vyprávěl, jak váhal: jedna hodina v noci, sedím široko daleko sám, někde navíc mobil bez signálu, kňour jak stodola na krmelišti, k autu 300m do kopce (znáte to, jak i od lončáka dva dny bolí stehna), ... že bych se na to...

Autor: Ellhenicky | 22.11.2011 09:23
Nevím, co jsem napsal tak strašnýho, že na to Matěj nechce reagovat. Akorát jsem nadhodil lov dospělých kňourů, ne kňourků, kteří samozřejmě vstupují do chrutí. Já měl na mysli kapitální kusy,tuláky, které mají snad všechny honitby a jejich ulovení je událostí.

Autor: Radek Chadim | 22.11.2011 11:08
Medailové kusy se pouštět určitě nemají, protože tyto kusy jsou chovatelský cíl, který chceme dosáhnout :-). On problém toho, že těch 150+ kg kňourů, co už podle mého názoru stojí za ulovení, nevidíme víc je ten, že se střílí samotní lončáci a tříletí kňourci od 70-80 kg hlava nehlava. Navíc se pak evidují jako lončák, aby s tím nebyl problém a jede se dál - ale tak je to u každé zvěře. Když nad tím přemýšlím, tak z toho v současném stavu mysliveckého hospodaření, není cesty ke zlepšení.
Jedinou možností je, aby se změnily chovatalské zásady a chovatelské přehlídky nebyly jen přehlídky, ale důsledné kontroly s případnými sankcemi těm, kterým se zásadami opakovaně a jednoznačně neřídí. Navíc, když si trochu zafantaziruju, tak si myslím, že v dnešní době by se mělo navzdory zásadám lovit více zvěře ve 3.VT, protože myslivci nejsou dostatečně disciplinovaní, aby zvýšeným lovem v 1VT docílili kvality, když 3.VT se dožije minimum kusů - což vede k tomu, že i mladší nechovné kusy se zapojují do říje, což zase vede k tomu, že genetická kvalita spíše klesá - a pořád tak dokola :-). Ale těch problématických míst v zásadách chovu je víc.

Autor: M.Bergman | 22.11.2011 11:54
Konečně někdo pochopil podstatu, a to že genetická nekvalita z příbuzenského páření začne vytvářet řetězení stále slabších a méně adaptabilních jedinců. Na jakémsi pomyslném konci pak můžeme očekávat, že příroda zasáhne sama a bude po černé tak, jako před cca čtvrtstoletím. A to se oddálí jen za předpokladu, pokud bude mít každá oblast s černou svého "černého inkvizitora" bdícího nad zdravým vývojem v rozmnožování svého kmene. M.B.

Autor: Pavel Černý | 22.11.2011 12:01
S tím průběrným a sklizňovým lovem kňourů to asi není tak jednoduché. Kdyby se tak lovili za plného světla, to by byla jiná káva. Mám uloveného kňoura v jižních Čechách, podle C - indexu osm let, váha cca 105 kg, medaile ani zdaleka - tak ten měl zřejmě ležet dávno. U nás padli dva lončáci (M3 lehce proříznuté) 105 a 97 kg - tak ti byli asi chovní. Ale kdo hrdě prohlásí, že při měsíčku pozná, co má před sebou? Já tedy ne. A pro odlehčení: kamarádův kamarád se před čtrnácti dny pohádal se ženou a šel si pak vypláchnout mozek na posed. Druhý den referoval: "O půlnoci mi přišel kňour, který mi tam chodí už léta. Pořád jsem ho šetřil, ale včera mi najednou něčím připomněl starou, tak jsem ho střelil." Také kritérium chovnosti...

Autor: Martin Síla | 22.11.2011 13:05
Pevně doufám, že mi nikdy a ničím nebude manželka připomínat kňoura.

Autor: ValíkVlastimil | 22.11.2011 13:28
Pavle jsou tací co jsou"nasraný" na starou každou vycházku... Je fakt jeden, že si to kolikrát rozmyslíš aby si i podle zákona vystřelil v hluboké noci na lončáka.Sám ho kolikrát nezvládneš kamarádi spí. Víš co ti čeká,zvážit k hospodářovi, ten ti řekne že ho máš rozbourat(vykostit)rozdělit, popsat, zvážit a podle druhu zvěřiny do balíčků a zpět do mrazáku. Dovézt barvu na rozbor na KMP k veterinářce a pak samo vzorek na vyšetření na trichinelu.A k hospodáři maximálně do 21 hodin jinak nebudit(druhý den krásné letní počasí).CHlaďák podle výboru MS není třeba. To je opravdu"pár" demotivujících faktorů a věřím že si to rozmyslíš.

Autor: Ondřej Smetana | 22.11.2011 14:14
No velkých kňourů je podle mě škoda, zase tolik jich vidět není, většinou ji na hromadě dostane tříletý kňour dle mého i nadějný, ale zřejmě také někomu někoho připoměl. Je to škoda, nechat ho mohl pak lehnout jako 5-6 letý.
Co se ale týče původního tématu, proti selatům selat bych zakročoval nemilosrdně, ale pokud se objeví jak se tomu stalo letos druhá generace, vzniklá i od normálních chovných bachyní. Těžko říct co s tím, je to reakce na zvýšenou potravní nabídku, letos žaludů a bukvic. Která je až podezřelá, protože ze starejch těžko někdo pamatuje, že by to tak rodilo. Okolí jim prostě přeje tak co. Otázka je co je lepší a humánnější, jestli udělat potrat ve vysokém stádiu gravidity (odstřel, vyvržení) a nebo nechat ty malé tvorečky pomrznout. To první se mi zdá teda rozhodně lepší. Ale tak příroda to tak asi chce tak je to hlavně na ní. A nás by to nemělo vyvést z míry a odchýlit od normálního lovu. Osobně si myslí, že kvalita lovu a teď myslím u nás a kolem je dobrá, kvalitativně dobrá, ovšem kvantita jde do kytek. Málokdo z myslivců vyrazí na prase, buď je na něho tma, a nebo brzo a nebo zima.

Autor: Milan Jirmann | 22.11.2011 15:17
Já teda nevím, o druhých vrzích v roce jsem už také slyšel a četl.Spojovat tyto vrhy s letošní bohatou nadílkou bukvic a žaludů je tak trochu mimo mísu, protože bachyně je plná cca 115 dní. No a když počítáme, že selata jsou měsíc stará, tak byla bachyně pokrytá někdy v červenci nebo srpnu a to žádné bukvice ani žaludy ještě nepadaly. Nedávno jsem opět pročítal knihu Černá zvěř od autorů Wolf a Rakušan, kde píšou : "Bachyně mohou být oplodněny v kteroukoliv roční dobu, za zvlášt výjmečných okolností může být bachyně oplodněna i dvakrát do roka, stejně tak mohou být oplodněny i tělesně vyspělé bychyňky ve věku 8-11 měsíců."
A jsme u jádra pudla, prože ty prasata jsou po celý rok v kondici z řepek, kukuřic, obilí a celoročních kup a tím pádem selata brzy pohlavně vyspívají. Když se podíváte kolik je kup v zimě v honitbě, tak se prasata vůbec nemusí namáhat a pořád mají co žrát a to i těch nejkrutějších mrazech a za vysokého sněhu.
LOVU ZDAR!!!

Autor: ValíkVlastimil | 22.11.2011 20:23
Ještě k tématu. Jak jsem psal výše, mnou pozorované bachyňky byly jako selata metány zhruba červenec , srpen minulého roku. Tím se to všechno posouvá a v září, říjnu mají své vlastní potomstvo.

Autor: Ron Gordon | 22.11.2011 23:16
Přesto, že cítím, že svým názorem zvednu vlnu nevole, dovolím si přidat svou“ trošku do mlýna“. Zásadní vinu na vzniklé situaci vidím v současném způsobu lovu „ na hromadách „ . Honitby jsou plné hromad všeho možného a často jen 200 -300 metrů od sebe a tvoří tak pro prasátka pěknou krmnou linku. Stačí jen po setmění se zvednou z lože a jít si vybrat z nabízeného „ rautu“. V krátké době jsou pak nasycena a co pak s načatým večerem. Samozřejmě, že po kvalitním krmení po celý rok dochází k rychlejšímu vyspívání jak tělesnému tak pohlavnímu a v důsledkem je pak , že „ děti mají děti „ Samozřejmě velkou roli zde sehrává i potravní nabídka díky lánům řepky a kukuřic. Dávno pryč jsou doby, kdy byl lov užitkové zvěře na újedišti zakázán. Změnila se doba, změnily se ji přístupy myslivců“ lovců“, kteří často při obeznání divočáku v revíru o tom raději mlčí a večer spěchají ke“ své hromadě“ se slinou v koutku úst ulovit si svoje prasátko. Přeci se nebude obtěžovat zorganizovat s ostatními členy nátlačku, když ulovená zvěř zůstává sdružení. Vůbec mu však nevadí, že na tu svoji hromadu vyveze kaštany a žaludy, které dostal od sdružení pro přikrmování srnčí a vysoké. Kdyby se tak ty důvěřivé dětské dušičky, které kaštany a žaludy pro nás sbírají dověděly, k čemu jsou používány, byl by se sběrem konec.
A jak dál s černou zvěří ? Nechme to na přírodě, zrušme krmení na hromadách, nechme ji nechť se i v zimě postará o své krmení sama, zabere ji to více času, bude nucena se déle pohybovat a vyhledávat potravu a tím se s ní bude možno častěji setkat a lovit. Naši momentální situaci by přirovnal tak, že se k černé zvěři chováme jako římští císaři v úpadkovém období Římské říše – chleb a hry.

Autor: Milan Soukup | 23.11.2011 06:20
Prasata kaštany neberou, takže ty důvěřivý dětský dušičky můžou zůstat úplně v klidu. MS

Autor: Fesoj | 23.11.2011 07:11
Ale berou, Milane, berou, ovšem jen v opravdové nouzi, hlad je hlad. Vysoký sníh, osiřelá selata bez bachny a vysbírají je v cuku letu. To by mi koneckonců nevadilo, ale stalo se mi i to, že se prasátka zavrtala k dennímu odpočinku do vytahaného počochněného sena u krmelce, já se při příchodu divil, že nevidím ani kus srnčího - a najednou ta hromada vypadala, jak když v ní vybouchne granát, selata mizela všemi směry a čuba se mohla zbláznit...

Autor: Milan Soukup | 23.11.2011 07:25
Fesoj - no než umřít hlady, tak to bych ty kaštany vzal i já:-). Ale jestli někdo vnadí prasátka kaštany, tak mu přeju hodně štěstí a mnoho loveckých úspěchů:-). M

Autor: Martin Síla | 23.11.2011 08:29
Černá a kaštany...
Psalo se tady o tom minulý rok.
Já jsem si přivezl pro srnčí vozík kaštanů cca 500kg a do 3 týdnů mi to vybrala černá.
Letos mám opět vozík kaštanů a druhý měsíc bez povšimnutí.

Autor: Ron Gordon | 23.11.2011 23:00
Samozřejmě, že bere, ale pokud má možnost výběru, tak dá určitě přednost kukuřici, pšenici, soji, pečivu či i zde na foru zmíňovaným vlašským ořechům. Já si taky na rautu neberu chléb, ale biftečky a řízečky.

Autor: Radek Chadim | 24.11.2011 20:18
Je zajímavé, že já mám opačnou a trošku nelogickou zkušenost, než Martin. Loni nebyly ani žaludy, ani bukvice, a kaštanů málo, tak z kaštanů, co jsem měl nasbírané, jsem neskrmil snad ani kilo. Letos je žaludů, bukvic, kaštanů habaděj a přesto z vnadiště pravidelně mizí - ale více než divočáci na ně chodí dančí, i když ti divočáci taky něco z nich vezmou.

Autor: Milan Soukup | 24.11.2011 20:30
To bere to dančí, pro prasata jsou kaštany až ta poslední volba. MS

Autor: Matěj Fous | 26.11.2011 02:49
Nevím kdo z vás vidělo páření (přirozené oplodňování)prasat - já ano ,a to jak domácích,tak i divokých (byl jsem mezi nimi a někdy o tom napíši román).Kanec (kňour) potřebuje na výron semene několik minut a to je na svini (bachyni) doslova nalehlý - malá statného prostě nemá šanci udržet nehledě na to,že on ty malé prostě opomíjí.A také -hlavní bachyně vyvolává v tlupě centrální říji a ten statný kňour (pokud je) si tu říji hlídá a menší kňourci nemají šanci protože on je k tomu nepustí.Doma se mladá dcerečka hlídá špatně,ale kňour nemusí nikam do práce ani nechodí na oběd -jenom to hlídá a mladého by klidně rozpáral!Jenže ti starší kňourci prostě chybí.Např.u nás (smíšená v sousedství s lesy) lovíme dle úrodnosti 60 - 100 ks černé a větší kňour se zde v poslední době pouze občas prošel po hranici.V noci na včerejšek dochodil - 116kg vyvržený a strašně, až neuvěřitelně smrděl,začíná chrutí a on vyhledával bachyně a blbec se nehlídal.Uloven v noci za úplné tmy přesně na hranici honitby.Já ho na svědomí nemám,nevlastním nokvizitor ani světlomet na zbraň tak bych se svým zrakem při tom zatmění měsíce prostě neměl šanci :-)

Autor: Jan Rys | 26.11.2011 09:03
Bachyňky přicházení do chrutí (ovulace) při dosažení určitého procenta svého tělesného tuku. Tedy když přiměřeně ztloustnou. V tukové tkáni je enzym aromatáza, která přeměňuje prekurzory estrogenu na účinný hormon říje - estrogen. Když je tuku málo, je málo i estrogenu a říje nenastane. To platí obecně a asi je to systém, kterým si matka příroda reguluje početnost vrhů podle úživnosti prostředí.
Sociální struktura tlup černé zvěře má taky asi význam, ale myslím, že nikoli dominantní. V dobách minulých se černá lovila bez výběru, nebo spíše podle zásady čím větší, tím lepší a byly oblasti, kde vůbec nežila. Žila spíše v lesích na žaludech, bukvicích a koříncích.
Za současné nadměrné stavy černé může velkoplošné zemědělství a plodina, která zůstává dlouho na poli - kukuřice. Poskytuje zvěři kvalitní žír a půl roku kvalitní úkryt. V této době se nedá efektivně lovit. Lovem selat se nic podstatného nezmění, snad by pomohl lov dospělých samic, ale ani to není jisté. Reprodukční záloha lončaček je obrovská. Když k tomu přidáme vydatnou alimentaci na hromadách, také celoročně, tak je kruh uzavřen.
Na druhé straně velká část myslivců černé fandí, protože lov jiné zvěře je nad finanční možnosti nás, většiny běžných myslivců.

Autor: Fesoj | 26.11.2011 12:28
Vida, to o % tělesného tuku jsem nevěděl, zas jsem o něco chytřejší. To by také vysvětlovalo, proč některé bachyňky ve stáří selete do chrutí jdou a jiné, ač starší, nikoliv. Ten příspěvek nemá chybu a se vším, co Honza Rys napsal, musí souhlasit každý z nás.

Autor: Fesoj | 29.11.2011 07:44
Možná proto, že mám poslední dobu co se týče divočáků smůlu, se mi o nich už i zdá... Měl jsem sen, že na sněhu jdu s čubou po pobarvené stopě. V houštině jsme našli zhaslé prase a když jsem ho chtěl vytáhnout, bylo pod ním malinké pruhované živé sele. Už z toho internetu asi blbnu. Jen jsem rád, že to byl sen a ne skutečnost.

Autor: Matěj Fous | 29.11.2011 19:45
Jan Rys - Tvůj příspěvek je natolik fundovaný a prošpikovaný odbornými výrazy,že není pochyb že tomu rozumíš a že to tak asi bude. Ale něco tu nehraje: prase je podobný savec a všežravec jako člověk,tedy by mělo platit,že tlustá ženská má větší chuť na sex,lépe a snadněji otěhotní (i dvočata) a také lépe rodí a kojí? Mě se to nějak nezdá.Co se mi vybavuje tak ty tlusté holky na to moc nebyly a co vím tak i nyní aby vůbec měly dítě tak se musí často nechat inseminovat,ven to jde císařem a ani nekojí a ty podvyživené v rozvojových zemích rodí každý rok.Pamatuji že děda když chtěl připustit svini tak ji příliš nekrmil-jen řepu a jetel,šrot vůbec-to aby se prý boukala (u domácích chrutí),samice u králíka se tlustá taky nechce ramlovat či koza prskat.Dočetl jsem se ale,že např.v letech 1970-1980 byly pouze 2 semenné roky u dubů a buků a poslední roky jsou semenné pořád a v těch žaludech a bukvicích je něco co to množení podporuje.Ale - aby jsme měli všichni recht- on to asi bude souhrn i těchto okolností a možná i způsobem lovu a neklidu v přírodě,viz lidé a války...

Autor: Ondřej Smetana | 29.11.2011 19:52
No jak jsem psal, že je to kvůli žaludům, jsem rád, že mě pan Jirman opravil. Když se pan Divočák s paní Divočákovou rozhodnou že si pořídí další dítě o budoucí bohaté úrodě žaludů a bukvic ví jen všímaví lesníci. Kdyby o tom prasata věděli, znamenalo by to, že dokážou přírůstky sladit se semennými roky.
V dnešní době ovšem není ani dokázáno, jak se sladí stromy různého původu a stáří aby zarodily společně, kdyby do toho ještě zarodily prasata, už by to asi byla opravdová záhada.
Nicméně tu bylo nakousnuto také téma o odstřelu dospělých kusů. Na naháňce jsem se potkal s myslivci, kteří mají ve sdružení velkokapacitní prasečák, právě díky němu nesmí přijít do honitby ani kus černé. Nese sebou nemoci, které přešlechtěná prasátka už nerozchodí, kdysi se jim tam takhle 2x dostala nemoc co vyhubila 4/5 osazenstva vepřína. Za zákona mají povoleno a dokonce i od orgánu státní správy myslivosti nakázáno, střílet dospělé kusy !včetně! vodících.
Nepopisovali mi pikantnosti takového lovu a výsledky a dopady tohoto lovu. A shodli se na tom, že jim prasat opravdu ubylo, ubylo selat a ubylo černé obecně. Spíš si ale myslím,právě díky tomu, že jsem se už jednou s takovým názorem setkal, že narušením sociální struktury a odstřelu vodících bachyň. Dojde ke snížení stavů, ale spíše odstěhováním černé než snížením přírůstku.
Jeden kolega mi vykládal že asi před 10 lety, kdy se jim škody od černé zvěře začali promítat do rozpočtu vystříleli vše černé od 100 kg výš. Výsledek byl ten, že se úplně zbavili černé zvěře. Nikoli tím, že by ji všechnu odlovili, ale tím, že sáhli na vodící bachyně. Dotyčný pán to popisoval, jako porušení pravidel mezi lovci a černou zvěří. Černá se jim odstěhovala a vdušoval se, že 4 roky jejich honitbu nenavštívili prasata. Pak si řekli že s černou to bylo hrozné, ale bez ní ještě horší a začali ji naprosto šetřit a krmit a vnadit, přes jim to prý trvalo 3 roky, než se zase dostali aspoň na poloviční stavy než které odlovem vyhnali.

Autor: Jan Rys | 29.11.2011 19:58
Matěj Fous: U lidí je to stejně. S extrémní obezitou příroda nepočítá. Počítá s hladem, kdy samice, (též lidská - např.koncentrák, anorexie a pod.) neovuluje.

Autor: ValíkVlastimil | 29.11.2011 20:15
No je to celkem logické, sáhneš do vodících někdo do vedoucích a kdo ti to tam má potom přivést.Podle mého pozorování část těch dospělých bachyňí má určitý vztah k tomu či onomu místu. No když je vystřílíš tak už není kdo, než se za čas zase nějaká bachna najde.(Podle mě jediné možné řešení jak snížit stav černé, sáhnout do dospělých kusů samičího pohlaví, ale chceme to vůbec???)

Autor: Ondřej Smetana | 29.11.2011 20:33
No právě u nás černá vydělává na chod sdružení a na placení škod po srnčím, černá škody udělá, ale taky si na ně vydělá. Po vodících bych nikdy nesáhl léta to u nás děláme tak, že na jaře do míst kde černá vyvádí nikdo nesmí, ani pes, ani myslivec a střelit se tam nesmí od února do června, absolutní klid v lečích a na podzim tyto leče obstavíme a vždy každý rok tam je černá a už si s tou vedoucí bachyní skoro tykáme a na útěku za ní voláme. Děkujeme za selata, na jaře neshle, zase budeš mít klid tak přiveď další. A jednou nám tam člen na naháňce střelil bachyni, když jsme k ní došli, poznali jsme starou známou :( no najednou tam chodilo o jeden rudl míň. Sáhnout na cokoli, ale na vodící ne. Jak vy k ní, tak ona k vám. Pokud chceme snížit stavy, měli by jsme zvýšit účast myslivců na lovu. Jak jsem několikrát psal u nás 60 ks naloví 6 členů z 25.
Ale jako jak zde bylo psáno, odstřelem napravovat škody způsobené zemědělským hospodařením, není ani pěkné, ani férové.

Autor: Fesoj | 30.11.2011 01:38
My v našem revíru nemáme ani ar zoraného pole, takže škody způsobené černou zvěří nemusíme řešit. Černou zde nemáme normovanou,bachyně také až na nějaký ten nepříliš častý omyl nelovíme, ale o nějakých "prasečích porodnicích" se zachováváním klidu jsme nikdy neuvažovali, už proto ne, že jsme příměstskou honitbou, kde je v létě v lesích víc houbařů než zvěře a černá zde stálou zvěří není a nebude, ať už kvůli tomu nedostatku klidu či potravy. Odstřel je proti Ondřejově honitbě asi 4x nižší, většinou individuálním lovem a také se na něm podílí jen pár nadšenců.
Jen mám obavy z toho, že až si Ondřejův či můj příspěvek přečte některý ze zastánců radikálního celoplošného snižování stavů černé zvěře, dozvíme se něco o sobeckých myslivcích, kterým jde jen o plné mrazáky zvěřiny a neberou v potaz obrovský celostátní problém s přemnoženou černou, i když všichni víme, že ten problém není celoplošný, ale lokální a že je zaviněný především nenormálním kukuřičně-řepkovým hospodařením.

Autor: Ondřej Smetana | 30.11.2011 08:46
Zareaguji na Fesoje a mě dřív, než zastánce černého holocaustu. Kdo do polí chodí a loví, ví jak to tam chodí. Neškodí velký kňour, neškodí vodicí bachyně se 4 selaty. Škodí velké rudly o 20 a více kusech a nebo 10 malých rudlů. Takže střílet to co neškodí, je opravdu asi jen honba za trofejemi. Střelit 5 selat je prospěšnější, než jednoho kňoura.
A co se týče klidu v prasečích porodnicích černá je zvěř chytrá a chápe co ji říkám tím, že ji v leči nechám klid a na poli do ní práskám co to jde. Pochopí, že se má stáhnout do lesa, jinak bude zle.
Střílet všude a nenechat jí ani minutu klidu, je to přemnožený, musí se ty stavy snížit!! Radikální názor, co slýchám často. Stavy se musí snížit, ano ale pokud zvýším lovecký tlak a seberu jakýkoliv prostor, kde má černá klid. Přizpůsobí se velmi rychle a opatrnější zvěř už nepotká 6 myslivců, ale jen 3, ti nejlepší stopaři. A odlov mi klesne, takže snížím stavy tím, že odlov snížím ze 70 na 40 kusů.
Já vím, že proti většině z vás jsem ještě mladej cucák (27 let) ale pochopil jsem že s černou se musí hrát podle pravidel.
Pokud zemědělci nevyjdou vstříct většímu odlovu a účinnému tlumení škod sami, žádný odstřel nepomůže, ani podle pravidel, ani drsný odstřel čehokoliv a kdykoliv. Asi mi i dáte za pravdu když řeknu, že myslivec není schopen, absolutně řídit stavy černé. Minulost ukázala, že tuto moc mají jen zemědělci, ač si jí nejsou vědomi.

Autor: Pavel Černý | 30.11.2011 09:11
Ondřeji, souhlasím s tebou. S divočáky nemám velké zkušenosti, ale jedno je jisté. Je to inteligentní a učenlivá zvěř. Zemědělci jí nabídli vynikající podmínky - kryt, klid a potravu. A oni to akceptují. Proč by měli chodit od jara do podzimu do lesů, kde se po nich střílí, ruší je houbaři.. když jim v řepkách a kukuřicích nic nechybí? Zvlášť, když tudy protéká i potok nebo navazuje rybník s rákosím. Ono se totiž podle pravidel musí hrát s každou zvěří. Ve spoustě honiteb brečí nad poklesem stavů drobné zvěře, ale pořád dělají hony o 60ti - 80ti střelcích. A na škodnou jich chodí maximálně pět.

Autor: Radek Chadim | 30.11.2011 09:59
Letošní bohatá nadílka žaludů se neprojeví letos, ale AŽ příští rok v létě, protože divočáci při chrutí v květnu a pozdějších měsících opravdu nemohou vědět, jaká bude nadílka žaludů toho roku na podzim, zato ví, jaká byla minulý rok. Letos u nás žádná malá selata vidět nejsou, protože loni žaludů nebylo, loni selata pozdě v létě narozená vidět byla, protože předloni žaludy byly. Takže bachyně při semeném roku v lepší kondici přežijí zimu, odvodí první selata a pak eventuálně mohou mít ještě druhé, nebo spíše lončačky lépe přežijí zimu a pak mají chutě na pozdně letní selata. Ale s tím letním vrhem jsem přesvědčen, že u většiny kusů je to tím, že bachyně nemohla mít z důvodu poranění, nedospělosti,... selata na jaře, proto je má až pozdě v létě. Další důvod může být ten, že už ty bachyně byly pozdě narozené a tak se to přetáhlo na další generaci. To že by 1 bachyně zvládla dva vrhy za rok se mi nezdá, protože provozuji myslivost v poměrně dost úživné honitbě a má zkušenost tomu moc neodpovídá. Navíc je vidět, že ne každá dospělá a zdánlivě plodná bachyně má na jaře selata, což je dobře, protože to by ty počty byly ještě jinde.
Ještě k debatě k vysokým stavům. Je jasné, když se neodloví přírůstek ani na 50 procent, jak to bude vypadat další rok, budou z toho lončáci, půlka budou kňourci, ze kterých dál přežije pár procent, ale ze zbývajících kusů jsou lončačky, které další rok na jaře budou mít 4 a více selat. A při populační dynamice černé zvěře a její inteligenci se to v relativně krátké době může rychle zvrhnout v nekontrolovatelný početní vývoj. Další problém je, že ani zdaleka né každé sdružení má zájem držet černou na uzdě - proč by to v čistě lesní honitbě dělali, aby neměli příští rok co lovit? A další problém je v tom, že lovců, co se lovu černé intenzivně věnují, je poměrně vůči možnostem málo, většinou to není ani polovina členů sdružení - to má samosebou i své výhody, že "ti na tvůj oblíbený posed nikdo neleze", ale i nevýhody, že při vyšším stavu černé se jen lovem nic nevyřeší.

Autor: Jan Šlosar | 01.12.2011 21:24
Tak jsem se právě vrátil z naháňky.Střelilo se 30 kusů černé. Na výřadu bohužel 3 plné bachyňky lončáka. Průměrně 8 selat na jednu ve stádiu dokončeného vývoje cca hrubý odhad měsíc do metání.

Autor: Ondřej Smetana | 01.12.2011 23:12
No ale tady je z mého pohledu lepší ten násilný potrat, než aby ti budulínci pak umrzli ve sněhu. Kdoví jak bude za měsíc.
No v sobotu a neděli jedu na naháňku do režijní honitby, celej rok neloví a pak dvě naháňky. Tak uvidím co tam se vyloupne.
Vůbec bych si ale nelámal hlavu s plnejma lončačkama, šance na přežití selat je malá a chovatelsky hodnotné kusy by z toho stejně nevyrostli.

Autor: Fesoj | 02.12.2011 01:11
Samozřejmě. Ještě jsem neviděl lončačku, která by Ti ukázala těhotenský průkaz, aby ses nad ní z tohoto důvodu slitoval a stejně bys jejím ušetřením prokázal zvěři "medvědí službu". Takže jaképak bohužel, je dobře, že jsou na výřadu.

Autor: Jan Šlosar | 02.12.2011 06:46
Máte pravdu to Bohužel tam nepatří. Já si tím určitě hlavu nelámu. Ještě jsem se s tím nesetkal. Toto bylo poprvé.Tak mě to tak nějak vzalo. Každopádně by to stejnak pomrzlo a je lepší, když to skončilo takhle. Naháňka to byla suprová a já jsem zvědav za 14 dní jaký bude výřad. A co se na něm objeví.

Autor: Ondřej Smetana | 05.12.2011 17:07
Naštěstí naháňka na které jsem byl dopadla výborně po dvou dnech loveckého snažení je konečný verdikt 14 prasat a 2 lišky. Střelci se opravdu vyznamenali až na nějaké vyjímky a stříleli na vše co mělo do 100 kg. Tak jak to má být. Podle zbraní to na naháňce těžko někdo přečte, takže jsme se orientovali podle místní váhové vyspělosti zvěře, jak nám ji popsal hospodář. Ani jedna bachyně však nebyla plná. Takže maximální spokojenost. Šel jsem s dvěma psy v leči a takovou slušnost a ohleduplnost, jakou jsem zažil od 38 loveckých hostů z Rakouska a Německa. S českými střelci těžko zažiju. Za mou dvoudenní práci mi hned na výřadu jeden Rakušák přinesl flašku, poděkoval mým psům a mě a smekl před nimy. V sobotu mi 4 němci přinesli jägermaistera za to, že na ně můj kopov nahnal černou zvěř. Pánové nevěřil jsem vlastním očím a chodím v leči od 15 let, v životě jsem nezažil takové ocenění psovodů a honců. Ač to do tohodle vlákna nepatří, udělalo to na mě neopakovatelný dojem z celé akce.