Dnes je 10.12. 2018. Slunce výchází v 7:44 a západá v 15:54 | Měsíc výchází v 10:09 a západá v 18:47

Srovnání



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ivo Ondráček | 23.11.2011 21:22
Http://kontaminace.cenia.cz/

Tak tohle stojí za to vidět. Letecká mapa ČR z let 1952-56. Vpravo nahoře si přepínáte tehdejší a současný snímek, takže máte krásné porovnání, kam šla různorodost plodin na polích.

Pak se divte že není drobná. Kde bylo tehdá v jednom prostoru 15-20 políček a na nich všechno od brambor, přes obilí po cukrovku, tam je dnes jeden velký flák řepky nebo kukuřice...

Autor: rici czech | 23.11.2011 22:08
Tu mapu znám je to kus historie:-) Ovšem s těmi stavy drobné je to trochu jiné.Je třeba si uvědomit ,že největší stavy byly v 70 letech a to už ty políčka meze a vodoteče 20 let neexistovaly a chemie už se také nějaký rok praktikovala.Je to jeden z faktorů ůbytku ale myslím ,že ne ten hlavní.Problém je ten ,že dnes se jeden den sklidí ,druhý pooře a třetí je na poli měsíční krajina bez jediného lístku či kořínku,a v souvislosti s moderní technikou je to katastrofa.No a právě to plnění plánu mega odlovů v již zminovaných 70 letech kdy se šáhlo hluboko do stavů drobné ,které se z toho nevzpamatovaly do dneška v souvislosti s ochranou dravců atd.No a ta chemie se dnes používá myslím více než tehdy.

Autor: Ondřej Smetana | 23.11.2011 23:22
Děkuji za odkaz, já se konečně můžu podívat na to jak měl náš rod uspořádané políčka, než mu to komunisti buldozerem shrnuli do lánu. Už vím kde kdysi vedli naše cesty lemovány ovocnými stromy a jak byly svahy rozděleny mezemi co moji předkové stovky let naorávali, než z toho vnikla mez buldozerem odstraněná za chvilku.
No ale rici czech má pravdu, na největší výřady se vzpomíná i u nás na 70 léta a to už byli pole zceleny. Jenže byly tam brambory a řepa a zelí a cukrovka a len a pšenice, ječmen, oves, vojtěška, jetel mnohdy i zelenina. No prostě nic se nedováželo ze španělská a chile :D všechno se udělalo tady. A než přišly ty moderní minimalizační technologie a kukuřice schopné růst i 500 a 600 m.n.m tak si i já jako kluk pamatuju bažanty, zajíce, koroptvičky, křepelky. No a jako chlap už si pamatuju jen prasata. Ale co mě stejně černá baví víc než celá drobná dohromady a ekonomický zisk je zní taky několinásobně větší.

Autor: Ivo Ondráček | 23.11.2011 23:46
Že za úbytek drobné může onen oblíbený "soubor faktorů" je známá věc, ale kdyby naše krajina vypadala takhle, jsem si jistý, že stavy by byly jinde.

Černá zvěř je podle mě mor české myslivosti. Nemusíte u ní totiž nic, jen sednout na posed a ulovit (plus se handrkovat o škody:) Drobná chce spoustu práce a času. A ještě je to s nejistým výsledkem a co je nejhorší, po drobné se dá střelit jen párkrát do roka že. Proto se spoustě myslivců/sdružení nechce vyvíjet žádná činnost o opětovné zvýšení jejích stavů...

Autor: Fesoj | 24.11.2011 00:05
Já tu mapu neznám, ale tu dobu pamatuji... Scelování políček do velkých lánů znamenalo velmi rychle zánik ČSR coby koroptví velmoci. U zajíců a bažantů je to jiný problém. Ty "plány mega odlovů" v 70. letech za to vůbec nemohly - vždyť i zákon nařizoval, aspoň u zajíce, že 1/5 normálně zazvěřené honební plochy musela zůstat každý rok nehoněna. Ale právě v těch 70. letech docházelo ke slučování JZD a honiteb a zejména k zvětšování lánů na takové plochy, které už ani tomu zajíci nevyhovovaly, správné je také tvrzení o měsíční krajině, navíc monodieta potravy vede ke kvalitativnímu hladovění zaječí zvěře a v jeho důsledku k oslabení organizmu vůči chorobám, s kterými se normální jedinec v dobrém výživném stavu dokázal vypořádat. Ranou do vazu bažantům byla přehnaná intenzifikace chovu, když se z odchovaných kuřat vybralo chovné hejno, které se drželo celoročně ve voliérách a po pár letech takového hospodaření bez promíchání s divokou populací jsme získali bažanty s vysokou snůškou, ale naprosto neschopné přežít ve volné přírodě a divíme se, že efekt zazvěřování s použitím těchto domestikovaných ptáků, kteří si již ani nezaslouží označení "zvěř" se blíží nule. Když jsem já ještě "dělal bažanty", chovné hejno jsme si v únoru odchytali pod zásypy do podražců a byla zde jistota, že v něm je zastoupeno určité procento divoké populace, podobně, jako to dělal starý Nesiba ve Vrbově Bažantnici. K tomu připočtěme cílenou likvidaci posledních zbytků rozptýlené zeleně v honbě za vyššími výnosy, tuny a tuny průmyslových hnojiv, stále rychlejší sklizňové stroje se stále širším záběrem, celoroční hájení většiny predátorů - takže to, že aspoň někde ještě nějaká ta drobná zvěř přežívá či aspoň živoří, můžeme považovat za malý zázrak mocné čarodějky Přírody, které se my myslivci sice snažíme pomáhat, ale naše síly na to bohužel nestačí.

Autor: Pavel Toman | 24.11.2011 00:40
To Fesoj:posvětit slova Tvá....nejhorší na tom je,že myslivost a zemědělství řídí jeden a též úřad.............,kterej ještě řídí z dálky Brusel,budou pomalu nařizovat,jak má h...o smrdět a dál o tom asi nemá cenu mluvit.....škoda slov P.T.

Autor: Martin Síla | 24.11.2011 06:33
Je fajn vidět jak to ti naši dědové měli.
Už se to ale nevrátí.

Autor: Tomio | 24.11.2011 09:56
Ivo proč si to myslíš, že černá je mor myslivosti? Nebýt spárkaté zvěře myslivost už není. Protože co můžeš pro drobnou udělat jako řadový člen MS, veškeré tvé snahy jsou ničeny. myslíš, že v 70letech se o drobnou někdo staral. určitě ne více než dnes o černou. plevy se zavezly jak nyní tak v minulosti.

Autor: Ivo Ondráček | 24.11.2011 12:49
Tomio: Myslím si to proto, že černá s sebou přináší řadu problémů.
1.) Dělá nezanedbatelné škody v zemědělství ai v lesích (drobná a srnčí dohromady takových škod nenadělají ani zdaleka). Čímž také rozvracejí vztah sdružení x majitelé pozemků či zemědělci.
2.) Ty škody se taky musí platit, takže ve sdruženích s černou zvěří už teď leckde převládají členové z vrchních 10 000, kteří jen platí škody a střílí. Na příští nájemní smlouvy pak vznikne ještě pěkných pár honiteb, které budou fungovat tak, že členové zaplatí bez mrknutí oka klidně 300 000 za škody, hlavně že si zastřílí. Z čehož vyplívá, že tam běžný smrtelník nemá šanci fungovat jako člen.
3.) Pokud máte v revíru černou, vzdávají se veškeré snahy o péči o drbnou, protože černá ji vyluxuje a "nemá to cenu".
4.) V revíru se nezmáčkne po škodné, protože ta přece sele neuloví.
5.) Osobně mám každý den velikou radost, když v revíru potkám divokého bažanta nebo hejnko koroptví. Mít černou, nic z toho tu nebude.
6.) Tam kde mají černou, jsou zvyklí lovit, a to lovit hodně. Trochu mě děsí ta představa, na co by si každý týden někteří z nás zmáčkli, kdyby černá vymizela (viz decimace populace některou chorobou). Nebo jinak - kdyby její stavy klesly na přiměřenou mez. Najednou z každotýdenního uloveného čuníka třebas měsíc dva bez kulové rany. Aby si to pak někteří nezačali vynahrazovat jinde. Třeba na srnčí.

Zkrátka 90% dění ve sdružení se točí kolem prasat a o jiné není a nemůže být zájem.

Tohle je můj subjektivní názor, nikdy jsem se netajil s tím, že k černé nemám pražádný vztah. A je mi jasné, že se mnou budou mnozí ostře nesouhlasit. Pro mě je zkrátka priorotní vidět na čekané 5-10-15 zajíců, slyšet kodrcat kohouta a čekat především an škodnou aby tam ta drobná stále byla...Černou bych v revíru snesl s tím, že jednou za x dní se ukáže tlupa třebas o 8-10ti kusech a pak se přesune jinam. To je podle mě přijatelná míra, kdy máte šanci na úlovek, ale škody jsou akceptovatelné. Jinak aby mi to někdo nevyčítal, nebojte, nepromlouvá ze mě bledá závist - že ostatní si furt střílí a ja né, neměl bych problém zajet si na čuríka ke kamarádům...:)

Autor: Milan Soukup | 24.11.2011 12:58
Můžu se zeptat, jakou škodu dělá černá v lese? M

Autor: Tomáš Pilík | 24.11.2011 13:07
Tomio: Domnívám se, že pokud by nebyla černá, stavy drobné zvěře i srnčí by byly vyšší. Viz. bod 3 a 4 v příspěvku Ivo Ondráčka.

Autor: Pavel Černý | 24.11.2011 13:27
Mnohokrát jsem z různých koutů republiky (hlavně ze smíšených honiteb) slyšel v drobných obměnách: "Když se objevili první divočáci, byli jsme nadšení. K drobné a srnčí máme další možnosti lovu a výbornou zvěřinu do mrazáku. Dnes je drobná pryč a srnčí často na ústupu a navíc máme hrůzu ze škod. Čert nám byl ta prasata dlužen!"

Autor: Fesoj | 24.11.2011 13:51
Ivo, kus pravdy sice máš, ale dovolím si Tvé argumenty trochu rozebrat :
ad 1)-černá v lesích neškodí, naopak je lesnímu hospodářství prospěšná hubením škůdců.
ad 2)-ti členové z horních 10000 zpravidla mají v pronájmu lesní honitby, kde skutečně jenom střílejí, platí sice vysoké nájmy, ale hrazení škod působených černou na polích v okolních honitbách nemusí řešit a spíš se domnívám, že pokud by zemědělci skutečně vyžadovali hrazení škod v plné výši, takovou honitbu by si nikdo nepronajal ani zadarmo, protože o peníze jde až v první řadě a i ti majetní lovci si umí spočítat, že lovecké vyžití v revíru, tvořeném převážně kukuřičnými lány, není takové, aby se jim vyplatilo, raději si pronajmou poblíž ležící les, navezou pár hromad a mohou jen lovit a lovit.
ad 3)-v tom máš hodně pravdy, nicméně na latifundiích s řepkově-kukuřičným hospodařením asi moc drobné neodchováš, i kdyby tam černá nebyla.
ad 4)-naprosto nesouhlasím, lovím přece proto, že mne to baví a zájem o lov lišek, kun, šedivek a strak s černou ani v nejmenším nesouvisí.
ad 5)-souhlasím, ale ta přemnožená černá je bohužel jen jedním z posledních "hřebíčků do rakve", pokud se chovu drobné zvěře týče a rozhodně není hlavní a jedinou příčinou jejího úbytku.
ad 6)-to snad ne! Takových revírů, kde by si někteří z nás každý týden zmáčkli na černou, je opravdu v rámci republiky minimum, vždyť za předpokladu jen 50%ní úspěšnosti lovu by šlo o 26 prasat na lovce a rok. A myslím, že pokud by si to někdo chtěl "vynahrazovat" na srnčím, skončil by s myslivostí hodně brzy, pokud by ovšem všichni jeho kolegové nebyli ignoranti a úplní volové, aby si toho nevšimli.
Tvůj názor a Tvé priority, vyjádřené v posledním odstavci Tvého příspěvku, plně chápu, ale život není to, co chceme, ale to, co máme. S černou se zkrátka musíme naučit žít a hospodařit a ne ji vinit z problémů, za které v zásadě můžeme jenom my lidé.

Autor: Jarda Březina | 24.11.2011 14:17
Pro ty, kteří píší o tom, že černá nedělá škody na lesních porostech. Nebudu se tady odborně vyjadřovat. I když mnoho z vás má lesnické vzdělání. Ale uvedu pár příkladů ) 1) Černá ráda vyrývá sazenice po čerstvé výsadbě. 2) Odřené stronmy po kalištění, které při intenzivním otěru odumírají. 3) Kde je uznan sadební materiál (buk, dub) tak po invazi černé se můžeme rozloučit s nějakou vetší výsadbou. 4) Někdo z Vás určitě vyděl výsadbu dubu, kdy jsou rozsypány žaludy na husto vedle sebe. Viděl jsem takto zdecimovanou školku, žaludy začli klíčit a to bylo něco pro černou. 5) rozryté lesní cesty atd. Jinak na obranu černé musím říci, že ale i napomáhá v lese (kypření půdy, požírání hmyzích škůdců atd.)

Autor: Ivo Ondráček | 24.11.2011 15:09
to fesoj:
Díky za reakci, to mám rád na zdejším fóru. Padné argumenty které mají hlavu a patu a ne kupa urážek jako jinde!
Jinak to vezmu zase popořadě:
1.) Za mě odpovědel Jarda Březina, já bych to tak dobře nezformuloval.
2.) Tohle se týká i smíšených honiteb pole-les a zájem movitých je značný. Což je ostatně o každou honitbu kde něco je, jedno jestli drobná nebo spárkatá - podle scénáře: přeplatit/vystrnadit původní nájemce a pak střílet a střílet dokud je co. Naštěstí to ne vždy vyjde.
3.) Můžu říct, že tady na Vysočině ty podmínky ještě jakž takž jsou. Na ty lány jsem pravda brečel hned v začátku, ale mohlo by být ještě hůř. Máme mezi tím ještě dost lesíků, rybníčků s rákosem a dalších krytin, takže ta drobná má kde být. Plus v srdci honitby jsou mraky ovocných stromů, jeřabin, maliní, krytiny atd. atd. Taky tam ta drobná stále je...
4.) S tímhle bodem já taky naprosto nesouhlasím, to jsme dva:) Ale z "prasečích revírů" tohle slyším často - co budu střílet po kuně, čenám na prasata ne? Prase = maso, škodná = nemaso. Jednoduchá rovnice.
5.) No jo, já se ještě pořád nenaučil začínat každý příspěvek o stavech kterékoli zvěře tím, že jsou ovlivněny "souborem faktorů..." :)
6.) Bohužel, znám pár lidí, kteří si střelit prostě MUSÍ a jsou dostatečně vychc...vynalézaví, aby jim to dlouhodobě procházelo.

Jojo, ale zase se musím opakovat. Zemědělci lány už asi nerozdělí, meze nenavezou a kosama síct nebudou...A taky, odlovit sekačku, co vám na jetelině pytlačí na zvěři vždycky zavánělo přůšvihem, dyť to znáte...:)

Autor: Milan Soukup | 24.11.2011 16:21
Úvodem musím říct, že já stojím na té druhé straně barikády, černá je moje nejoblíbenější zvěř, důvody nemá cenu rozebírat. Ty povzdechy nad tím, že to dřív bylo jinak, jsou jaksi zbytečné, co bylo - bylo. Druhá věc je, jak se s dnešní realitou je kdo schopen vyrovnat. Ty údajné škody černou zvěří v lese považuji tak trochu za přehánění, mnohem horší škody nadělá zajíc, srnec, vysoká nebo nedejbože mufloni, ti když vletí do paseky, tak je vymalováno. Navíc prasátka tyhle minimální škody bohatě vynahradí likvidací ploskohřbetky, přerýváním apod., což se mimochodem o žádné jiné spárkaté zvěři říct nedá. MS

Autor: jirka marek | 24.11.2011 17:29
Ivo moc dík za odkaz,rád sem se mrknul,jak to u nás tenkrát vypadalo.

Autor: Fesoj | 24.11.2011 17:49
Milane, přesně tak !
Ivo, jen k té škodné - já se přiznávám, že na kunu taky nestřílím. Za prvé chodím s kulovnicí, takže si ani většinou nejsem jist, že bych ji vůbec trefil, za druhé ji nechci v případě zásahu hned naporcovat, za třetí zde drobnou prakticky nemáme, za čtvrté pokud mne už donutí k vyhlášení vendetty, když se mi dostane na drůbež, řeším to sklopcem. Na lišku vystřelím rád a rozhodně ji nepustím jen proto, že čekám na prasata. Ale od půlky března do senoseče ji taky nechám běžet. Vrány zde nemáme a na to, abych se honil za strakami, jsem příliš líný. Raději si po ránu sednu před barák s kafíčkem a cigaretou, na stůl dalekohled, abych mohl koukat po srnčím na louku do protisvahu, na dosah mám opřenou ZH 201, v horní hlavni skeet, v dolní trap a pár strak už mělo smůlu. Jelikož nejsem mysl. stráž, nestřílím ani toulavé micinky. Nenůžu vědět, kdo se na mě zrovna kouká - ale je-li příhodná konstelace hvězd, stačí vyslovit magickou formuli : "Dorinko, aport kočičku!" a křepelačka se už vynasnaží, aby mi udělala radost.

Autor: Ondřej Smetana | 24.11.2011 17:51
Také stojím na straně černé zvěře, né kvůli bouchalství, ale kvůli očarování z této nádherné a chytré zvěře. V lese je prase velice prospěšné ve smrkovém nenahraditelné. Odřené stromy? Neodřou jich víc než technika. Rozryté cesty? Největší zvěrstvo jsem viděl po harvestorech. Nevýhodou je zvedání oplocení a následné vnikání lesních škůdců (parohatá spárkatá a zajíc) a takřka nemožná přirozená obnova Buku a Dubu. Ale zase dejme pro a proti na vážky a všude to bude jiné. Je ale pravda, že jsou i honitby kde nemá černá co dělat. Ale je to opravdu tak??? Na vině jsou opět lidé. Hold mění se ekologická nika, ve prospěch černé, z hlediska ekologických zákonitostí je zcela nemožné aby druh kterému nevyhovují podmínky vyhubil druh, kterému podmínky vyhovují. Černá je pouze víkem rakve drobné zvěře. Dokonala to co zemědělství započalo a s úspěchem několik desetiletí vedlo a to změnu životních podmínek drobné zvěře z vyhovujících na nevyhovující. Ukazovat prstem na černou zvěř je dlé mého dosti krátkozraké. Podmínky pro drobnou zmizeli a podmínky pro černou se vytvořily. Ale za tohle černá nemůže.

Autor: Ivo Ondráček | 24.11.2011 18:01
Jojo každý má to svoje, každého baví v myslivosti něco jiného a je to tak dobře. Ale bylo by podle mě smutné mít revír co revír jen divočáky a zase divočáky. Pro mě je zkrátka lovem číslo jedna lov škodné. A z lovu škodné pak druhotně vyplívá stav a lov drobné. Na prasatech jsem párkát byl a nějak mě to nezaujalo. Ani čekaná, ani naháňka/nátlačka/... tam mi přímo zavání průšvihem.
Pro mě je zas kuna snad ještě cenější než liška. Dobrých 60% jich propásnu, protože šelmička je neustále v pohybu a se svými rozměry často není snadné ju nalézt v optice. Pochopitelně mám všechny ulovené brokem. Půlit zviřátka kulí se mi taky nezamlouvá...

Autor: Milan Soukup | 24.11.2011 18:31
Jasně, každý má něco, to je na myslivosti to hezký:-). Mě spíš mrzí to, jak se dneska s prasátky jedná a zachází, návrhy na odchyt v lapácích a pak to postřílet, věčně jsou na tapetě kvůli škodám apod., no prostě se mi to nelíbí. Prof.Komárek svého času prorokoval zánik této zvěře, ale okolnosti tomu chtěly jinak. Já mám asi trochu dost odlišné názory na černou, které nejsou asi úplně v souladu s oficiálními doporučeními, ale to je zbytečné tady rozebírat, navíc jsme odbočili od původního tématu někam úplně jinam. MS

Autor: Tomio | 24.11.2011 18:41
Ač drobnou již nepamatuju, měla to své. Myslivost bez zakrmování u posedů, bez různých věcí kolem, lovil se bažant zajíc, společné lovy, chlapi byli po honě bez patron, každý měl zvěřinu. Pak se společně zrubali, vystříleli lampy po dědině a žilo se dále.
Teď už drobná není, každý čeká na sém na to své prase, protože bez vnadění to nejde, to jsme to dopracovali. Prasátka jsou chytrá, krásný lov.
Co se týče škod, tak opravdu bych řekl, že jen vyrývání sazenic, protože to ostatní co tady padlo jsou jen zástupné problémy. Ale chápu Iva, polní honitba, bez lesa, prasata nejsou, drobná minimum, jen srnčí. škodná má své kouzlo v zimě lištička. Jenež tu drobnou opravdu prasata nesežrala. Někde, ale už je to velkovýkrmna.
U nás prasat max 15-25za rok. drobná není, jen koroptve a pár zajíčků. Smrkový les, pole řepka,ječmen jedno pole kukuřice. tady drobná nemá šanci.

Autor: Tomio | 24.11.2011 18:43
Milane, ano je to smutné. Někde se tu černou snaží zapasovat do každého problému. Za vše může, úbytek srnčího, úbytek drobné, škody. Přesto by se podělali, kdyby jim tam jezdili lovit ostatní. Hlavně oni chcou noktovizory,lapáky,světla atd.

Autor: ValíkVlastimil | 24.11.2011 18:47
Ivo dost dobře ti chápu, někdo holky, někdo vdolky. I já mám v tomto dost jasno, tak jako tobě neříkaji nic prasata tak mě neříká nic srnčí. Ne,že by se mi tato zvěř nelíbila ba naopak je to krásná zvěř ale každý jsme tak trochu na něco jiného.Rád se na tuto zvěř podívám,rád si prohlédnu každého srnečka v honitbě ale tuto zvěř nelovím. Tak trochu je to i u některých rybářů, kteří se specializuji na jiný druh ryby. Přestože mají možnost chytat více druhů, specializují se na jeden dva druhy. Někdo se podivuje já ne.

Autor: ValíkVlastimil | 24.11.2011 18:54
Tomio nejen vyrývání sazenic, ale i ta devastace některých oplocenek(jak píše Ondra)a hlavně v některých místech kde se černá zdržuje je dost velký problém.

Autor: Milan Soukup | 24.11.2011 19:11
Zas takový problém to není, stačí udělat kývací dvířka, když už teda. Uvnitř škodu neudělají, spíš naopak. Problém je, že tou dírou tam leze srnčí apod. MS

Autor: Radek Chadim | 24.11.2011 20:09
Super mapa, v našem revíru i dědině je toho hodně jinak.

Jinak mimo téma. Divočáky mám stejně jako další zde taky nejraději, ale když mi přijde liška, jezevec nebo kuna tak moje flinta nikdy nespí, protože vím, že za 10 minut po ráně můžou divočáci klidně přijít, což už se mi několikrát i stalo.
Navíc nemůžu souhlasit s tím, že škodná selata nežere a divočáci nedělají škody. Liška malá selata má jistě taky v jídelníčku, divočáci ničí oplocenky, vyrývají sazenice a ukousávají mladé stromky. Černá na úbytku drobné má taky jistě svůj podíl, ale těch faktorů je mnohem více a není správné z úbytku drobné vinit jen nebo hlavně divočáky.

Autor: Ivo Ondráček | 24.11.2011 20:15
Že jsme uplně mimo téma nevadí. Koho to zajímalo, ten si ten první odkaz otevřel, tak co, uděláme z toho volnou diskuzi...:)

Jooo, vždycky se musí najít univerzální viník, že drobná není. Někde černá, jinde lišky. U nás to bude asi ruku v ruce zemědělství a škodná. Plus v závěsu xy dalších vlivů o kterých máme i nemáme páru.

Koukám, že jsme se shodli, že je lépe se "specializovat" na to co koho baví. Jen mám obavu, aby se k nám během deseti let černá taky nenastěhovala jako chudý příbuzný a taky navždy nezůstala, ať se mi to líbí nebo ne. I když nás asi navždy uchrání ten neuvěřitelný provoz. Když někde projde co půl hodiny pejskař, tam asi černá moc klidu mít nebude že...:)

Jinak když už jsme u drobné, letos jsme měli opravdu vydařený hon. Ulovilo se deset zajíců, šest kohoutů a liška. Plus utekla kuna a záhadně se netrefila ani jediná kačena. Na současnou Vysočinu si myslím hezké. Každý si zmáčknul, zajíci byli v každé leči, mohlo se ulovit i víc, ale stále chybí honci, takže se pořádně neprošlápne leč. Moraváci se zasmějí, ale já jsem na ten výřad celkem pyšný. Kór když vím, že třebas v lesíku u jedné jeteliny bylo minimálně 12 zajíců (mám je spočítané z čekaných) a povedlo se jich tam vyšlápnout stěží šest. Zbytek zůstal kdesi zalehlý. takže ta drobná je, to je nejdůležitější. A nemá cenu to přehnaně mydlit že...

Autor: Ron Gordon | 24.11.2011 21:07
Připojím se na stranu barikády Ivo Ondráčka s jehož názorem je mi blízký , až na ty škody v lese, které jsou diskutabilní. Jedno přísloví nám praví „ každý pták své peří - neb každá liška svou oháňku chválí „ . Já jsem dodnes nepřišel na chuť lovu na hromadách. Nevím, nějak se mému cítění příčí vyvést do revíru hromadu nějakého odpadu – případně lahůdek, poblíž si postavit kazatelnu a pak tam chodit čekat až přijde prasátko, které slavnostně ulovím. Kde je ta soutěž – predátor - kořist ? Čím jsem byl já – predátor lepší než moje kořist ? Proč je nemyslivecké střílet na bažanta „ pěšáka“ či na hřadu, zajíce v loži a je myslivecké střílet černou na hromadě krmení ?
V této věci by bylo možno dlouho rozebírat pro a proti, doba jde kupředu, lidé se mění. Každý jsme jiný, jsou myslivci romantici, kterému stačí ranní procházka revírem a k spokojenosti stačí když uvidí , nějaké srnčí, zajíce, bažanta, jsou myslivci lovci, který když nic neuloví, tak pro ně byl pobyt v revíru zbytečně promarněný čas.
Na závěr by se pozastavil nad názorem pořízení kyvných dvířek do oplocenky, nějak jsem nepochopil proč by se měla oplocenka nákladě budovat, když by jsme tam pak instalovali dvířka. Připomnělo mi to názor likvidátora pojišťovny, který mi sepisoval škodu po vykradení domku, že je lépe co nejméně dveří a dvířek zamykat, že zloděj pak udělá více škody poničením než odcizením

Autor: Milan Soukup | 24.11.2011 21:45
Protože těma dvířkama černá projde, aniž by oplocenku narušila. Vevnitř žádnou škodu neudělá. Pokud není oplocení narušené, nevnikne tam jiná zvěř, která už např. škody okusem nadělat může (terminální okus), srnčí atd. tímhle projít neumí. Pro černou jsou oplocenky atraktivní hlavně jako úkryt. Je to jedna z možností, jak udržet černou v lesní honitbě, kde kromě oplocenek nejsou jiné možnosti a zbývající porosty nejsou příliš atraktivní jako úkryt. MS

Autor: rici czech | 24.11.2011 22:09
Zaplat pánbůh ,že u nás černá se nevyskytuje,i když za ůčelem loveckých příležitostí jsou snahy ji i k nám dostat což se mi vzhledem k navrácení koroptví a chovu zajíců moc nelíbí.Mi osobně je milejší a lahodící oku když mohu při čekané nebo pochůzce pozorovat několik zajíců a sem tam slyšet kodrcat bažanta než čumět v noci u hromady do tmy:-)Ovšem letošní rok co se zajíců týče tak je již druhou sezonu mizerný,ale pozoroval jsem více bažantů.Oproti tomu,že jsme tak 3 roky zpátky lovili za sezonu kolem 100 zajíců tak letos to vypadá tak na polovinu.Přitom ochrana při sečení lov škodné a další opatření ke zvýšení stavů včetně políček a rozumné domluvě se zemědělci ,kteří nám vycházejí v mnoha ohledech vstříct se děje několik let na stejné ůrovni přesto stavy kolísají s roky.Přitom příznivé jara zavdávající ke zvýšení stavů jsou podmínky taky a vše je nakonec jinak.Jak zvednout stavy zajíců o tom můžem polemizovat hádat se a přít ale to je tak všechno co na těchto stránkách můžem dělat:-)A stále můžu tvrdit ,že vím že nic nevím:-)

Autor: Ron Gordon | 24.11.2011 22:34
Z vlastního pozorování srnčího u oplocenek musím konstatovat, že srnčí by si velmi rychle dvířka v oplocence našlo a naučilo se je používat. Pro srnčí není problém prolézt otvorem v oplocence, který si vytvořili divočáci ikdyž je jen 30 cm vysoký. Srnčí, které mi chodí před domek se naučilo lehce přecházet přes sousedovou branku, která je volně kyvná na pružině.

Autor: Ivo Ondráček | 24.11.2011 22:40
Co jsem tak osobně viděl, oplocenky u nás jsou dole stejné jako plot u baráku (svislé), ve výšce prsou už se ale šetří na materiálu a jsou tam jen dvě vodorovné tyčky. A když jedna z těch vodorovných chybí nebo se zlomí, srnčí to velmi rychle objeví a touto skulinkou se naučí proskakovat dovnitř i ven...

Autor: Ondřej Smetana | 24.11.2011 23:12
Srnčí je potvorstvo prvního řádu co se týče škody na oplocených kulturách. Srnčí a zajíc, co ti dokážou vymyslet, člověk by se divil. Zajíce jsem viděl už i lézt po pletivu aby přelezl oplocenku. Škody od prasat jsem viděl už i v oplocence na dubu, spíš mi ale přišlo, že to není přímo škoda, ale vyřizování osobních účtů s majitelem pozemku za zavežené kaliště. No prostě jsou to koumáci klobouk dolů. Jen kdyby mi nezvedaly ty ploty. U nás naštěstí je mnoho míst, kde se dá lehnout, takže se do oplocenek nehrnou, aspoň ne do těch mých nových.