Dnes je 10.12. 2018. Slunce výchází v 7:44 a západá v 15:54 | Měsíc výchází v 10:09 a západá v 18:47

Přemnožené srnčí



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ellhenicky | 25.11.2011 08:23
Nedávno jsme zde probírali úbytek srnčí zvěře. V příspěvku o lapacím zařízení na černou bylo nadhozeno, co by se mohlo stát v případě přemnožení srnčí zvěře. Ne co by se mohlo stát, ale co se stalo Vám mohou potvrdit myslivci z Chelčic. Místnímu zemědělskému podniku ,který provádí sadařství, se nelíbil výsledek provedeného sčítání srnčí zvěře.Na základě provedení nezávislého sčítání byl počet mnohonásobně vyšší a proto i několikanásobně museli zvýšit odstřel. Pět let po sobě museli nastřílet ,nepíši ulovit,protože lov má být uvážený, 200 ks.To si nedovedu ani představit.Letos prý již to nenastřílí. Někdo rozhodne a v případě, že se tak nestane máte smolíka.

Autor: Fesoj | 25.11.2011 09:10
Jindy a jinde jsem psal o tom, že je rozdíl, zda se jedná o přemnožení zvěře vzhledem k jejímu životnímu prostředí, což si příroda zpravidla dokáže - i když drasticky - upravit sama, nebo o přemnožení z hlediska kolize se zájmy člověka, což je velice subjektivní pojem. Neříkám, že neexistuje, ale často se tím omlouvají jiné důvody, vedoucí leckdy k úplné genocidě některých druhů - viz kamzíci v Jeseníkách. Příroda nějaké "normované" či "minimální" kmenové stavy nezná, je to jen a jen naše lidská vymyšlenost, i když uznávám, že chceme-li se zvěří hospodařit a ne ji pouze lovit, z něčeho se vycházet musí. A pro myslivce je nejdůležitější, aby skutečně mysleli a to v nejširších souvislostech. Podle mne záleží nejvíc na tom, jak vysoké stavy je člověk ochoten akceptovat a s jak vysokými škodami je ochoten se smířit, vždyť bude-li v revíru třeba jen jeden jediný kus zvěře, nějakou tu škodu způsobí, protože žrát musí. Když malinko odbočím, nejvíc je to z našeho mysliveckého hlediska vidět na rysovi. Je to jen a jen otázka míry únosnosti a ochoty ke kompromisu.

Autor: Jan Slavětínský | 25.11.2011 09:38
Je to o lidech...Někdy mám i pocit, že se někdo probudí, najednou něco objeví, udělá rozruch a zase celá věc vychladne. Jednou hajní dělali dusno okolo škod okusem, že se až ředitel lesů nasral a dojel na státní správu. Nechal si vytáhnout plány lovů, poškrtal to a nám od st.správy přišel papír o zvýšení odstřelu vzhledem ke škodám na kulturách. V podstatě se tenkrát jednalo o tři srnce a k tomu holá, tak že nic drastického ,ale došlo k tomu. To bylo pouze jednou, účel to možná splnilo tím ,že už byl klid...

Autor: Erika Doležalová | 25.11.2011 10:30
Ano, je to o lidech. Když se hospodaří rozumně a vychází se ze skutečných stavů a né stylem "Před pěti lety jich tady bylo 50, před čtyřmi jsme napsali taky 50, před třemi... takže letos píšu zase 50..." a k tomu "Před pěti lety jsme nastříleli 8 kusů, před čtyřmi napsali taky 8... takže letos píšu osm, když se uloví 10 nebo 6 nevadí, píšu 8 a hotovo..." tak je vše většinou v pořádku. Horší až katastrofální je to v případě uvedeném, kdy se čísla pouze opisují, příp. přijde někdo rozumný, kdo nazná, že bude asi tuhá zima a je třeba preventivně pošetřit holou... A pak najednou se to dostane do fáze, kdy na 500 hektarech běhá 300 kusů vysoké, škody, peníze... A někdo ještě rozumnější se naštve, dá to na papír s úředním štemplem a začne se do toho střílet "co vyleze", hlavně aby toho bylo co nejvíc..

Autor: Tomio | 25.11.2011 10:57
Vždyť to je současná myslivecká statistika, co píše Erika. Tabulkově normované stavy, vždy překročeny minimálně o 1,5krát. Pokud nejsou škody nikomu to nevadí, tak se opisuje normovaný stav za cílový, někdy se nasčítá o 2více někdy o dva víc, upraví se plán v holé a jedeme dál. A tak to je po dobu nájemného plánu. Pokud nejsou problémy.
Obecně stavy srnčího více ovlivňují jen dvě věci zimy a řepky.

Autor: Fesoj | 25.11.2011 12:29
A u těch zim si ještě musíme sebekriticky přiznat, že příroda vlastně dělá pořádek za nás a nikdo nepochybuje, že to umí líp než my... Pokud nejde o skutečně extrémně krutou zimu, uhynou především ty kusy, které jsme přehlédli při průběrném odstřelu a měly být včas přeměněny na guláš či svíčkovou.

Autor: Ondřej Smetana | 25.11.2011 22:46
O přemnoženém srnčím mluvím často v našem sdružení kde můžu. Samozřejmě sčítání dle Eriky, jenže před rokem se pohnulo svědomí a nasčítalo se víc, ne skutečnost, ale tak se jako ťuklo, co se bude dít. No a ejhle strašnej to problém a kdesi a cosi a nakonec nám bylo z úředních míst sděleno, co to jako blbnem, ať tam okamžitě napíšem to co loni a neděláme problémy. Srnčí je tak trošku Hlava 22.
Proč to nemůže prostě normálně fungovat tak, že nasčítám víc, odstřílím víc, logicky. Proč se z toho musí dělat kovbojka že každý normální člověk dospěje k názoru: Že já vůl nedržel hubu.

Autor: Fesoj | 26.11.2011 01:36
Ondřeji, těmi úředními místy míníš orgány státní správy myslivosti ? Nechápu, v čem jim můžete dělat problémy, pokud Plán chovu a lovu máte schválen vlastníkem hon. pozemků, pravděpodobně tedy honebním společenstvem a papírově vše sedí - myslím sčítání, koeficient přírůstku a přesuny v kategoriích a věk. třídách. Na základě čeho vaši činnost nazývají blbnutím a nařizují okamžitý návrat k původnímu stavu ? Jestli jim jde jen o to, aby si ušetřili práci, navrhl bych jim, ať tedy okopírují plén z loňska a změní jen datum a pak tam z jednotlivých honiteb nemusíte ani chodit. O co jim jde ? Neříkám, že nemůžeš při zpracování plánu udělat chybu, ale od toho tam přeci jsou, aby Ti poradili a ne aby Tě nutili postupovat podle hesla, že kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Autor: Matěj Fous | 26.11.2011 02:01
Pochopte že stále platí - "Dej volovi(úředníkovi) moc a on vymyslí lejstro.Vždyť podle mého selského rozumu přece je jasné,že stejně tak jako vím kolik můžu mít v králíkárně,ve chlívku v ohradě či na pastvě zvířectva a kolik jich uživím a obsloužím,tak stejně tak to platí že po vzájemné dohodě a spolupáci s vlastníkem honitby,pokud ten sám to právo myslivosti nevykonává, tam mohu míti i divoké zvěře (min.normovaný stav),a také si myslím,že bych si mohl to dle vlastního uvážení odlovit-tedy i tzv.čiplenu na jaře,zajíčka cibuláka na Václavské posvícení a pod.a samosebou mám větší osobní zájem aby tam bylo i na příště, než nějaká prasečí hlava od stolu. Kůzle,jehně či králíka si také přeci zabiju kdy je to vhodné a kdy chci,které chci a kolik uznám za vhodné a ne až a jak mi to úředník povolí.Ale vím ,že to nejde a zároveň ani honem tak ani nepůjde.Podobné je to i s uživatelem honiteb.Právo myslivosti v drtivé převaze není u nás vázáno na vlastnictví pozemků,protože násilným odebráním pozemků se tato vazba zpřetrhala a většinou dosud vykonávají toto právo"Ti ostatní a jejich potomci",sami si ve své honitbě udělejte průzkum kdo je (jste) bezzemek,bývalý bolševik či jeho potomek a kolik jich (těchto) ve sdružení (honitbě) vládne,já jsem si tento průzkum mohl udělat z hlavy u nás a v okolí protože mnoho pamatuji a zjistil jsem , že je to přímo hrůza a současný zákon tomu napomáhá.Vím že takových je většina a že každého kdo se takto jako já ozve ta většina umlčí,ale mě nemusíte,já vím dobře že někde to je v pořádku a cítíte to jinak,ale někde to je prostě takto.Vůbec to nemyslím nijak zle,při osobním jednání by jste to jistě vycítili,ale ten vztah ke zvěři prostě musí být dán vztahem k těm pozemkům,možná to lze přirovnat mileneckým vztahem s milenkou a tím,když si zajdeš za děvkou do Perlovky.V pátek chodím do hospody hrát karty o peníze a právě jsem přišel (dost jsem vyhrál) a tak jsem jako obvylke psal to co cítím (většinou to ale nakonec nevložím).Zdavím Matěj.

Autor: rici czech | 26.11.2011 07:46
Absolutně nesohlasím s tvrzením ,že vztah ke zvěři je dán vztahem k pozemkům.Osobně pomalu zjištuji,že nynější majitelé pozemků ,kteří na nich nehospodaří(a těch je 95%)k temto pozemkům nemají absolutně žádný vztah.Tak maximálně ten ,že čekají kdo jim je odkoupí za přemrštěnou sumu na stavbu hypermarketu či jiného podobného záměru.

Autor: Fesoj | 26.11.2011 11:12
Myslím, že Matěj neměl na mysli ani tak vztah vlastnický, jako spíš citový - starý pořádný sedlák byl hrdý na svá pole a udělal vše pro to, aby měl být na co hrdý ! A často právě proto své právo myslivosti pronajal, ale sakra si rozmyslel, komu. On už i Vrba psal o tom, že spoustu sedláků hospodářsky zničilo, když propadli jedné ze dvou vášní - kartám nebo flintě - a spousta dobrých sedláků se vztahem k přírodě se myslivosti nevěnovalo, protože věděli, že na to, aby to dělali pořádně, při té celoroční a zejména sezónní zemědělské dřině prostě nebudou mít čas. Nepochybuji o tom, že spojit zemědělské, lesnické a myslivecké hospodaření v jedno je ideální řešení - ale to šlo i za první republiky provádět jen na obrovských velkostatcích, kterých tak moc nebylo a ne v honitbách o minimální rozloze 115 či kolik ha.

Autor: Leon Zumr | 26.11.2011 15:04
Fesoj to co napsal Matěj málo kdo pochopí a nemá cenu se o tom dohadovat.

Autor: Pavel Černý | 28.11.2011 07:48
Matěje znám a rozumím tomu, co napsal. On totiž soudí podle sebe. Je tím hrdým a pracovitým potomkem sedláků se vztahem k přírodě a myslivosti. Měl bych jen výhrady k tomu lovu podle vlastního uvážení, protože uznávám zásadu, že všechno má mít svůj řád. A zvěř mj. dobu lovu a dobu hájení. Zároveň souhlasím s komentářem Fesoje. Ze svého okolí můžu konstatovat, že vlastníků pozemků, kteří zemědělsky hospodaří a mají zároveň zájem o myslivost, je mizivé procento. A když dělají zemědělství poctivě, tzn. je to zároveň jejich koníček, na myslivost "v našem pojetí" už jim nezbývá čas. Můj děda měl přes 19 ha úrodných polí + hospodu a řeznictví. Makal od nevidím do nevidím. "Myslivost" dělal s jemu podobnými ve spolku také, ale spíš jako újednictví. Když "Nostic honil", lehali si na hranicích na sněhu na pytle se slámou pod bílá prostěradla a stříleli všechno, co přeběhlo a přelétlo. Tak po tomhle se mi nestýská. Jiná věc je, kam mnohé spolky dotáhly myslivost dnes...

Autor: Ondřej Smetana | 28.11.2011 17:57
No my máme 95% honebních pozemků v soukromém vlastnictví. 5% LČR. Většina těch pozemků patří bývalým selským rodům, ale bolševická kolektivizace a urbanizace venkova udělala své a zpřetrhala pouto mezi člověkem a půdou. 80% lidí vůbec neví, co se z jejich pozemky děje a většinou je to ani nezajímá. Na schůzi honebního společenstva přijdou jen lidé ze vsi, kde je tato schůze a jen proto, aby dostali guláš a pár panáků slivovice. Hospodaření v lesích v našem sdružení nebudu komentovat. Že je les jejich si většina vzpomene, až je možné ho vykácet, někdy to ani nezalesní a pokud ano je to poslední co pro les udělají a buřeň a náletové dřeviny udělají své. V dnešní době 90% lidí neví kde jsou jejich pozemky a pokud to ví, tak už tam 2 roky nebyli.
Zase ale musím souhlasit s názorem, že bezzemek by neměl o pozemcích jiných vůbec rozhodovat. A hospodařit na nich jen pod dohledem někoho, kdo chápe, jak to v lese a na poli chodí. U nás se přemnoženého srnčí zastávají nejvíce členové, kteří kromě zahrady nevlastní už nic, ani metr čtverečný lesa. No pak jim vysvětlujte, co je okus a proč to tak vadí. Nebo kolik stojí osivo kukuřice a nafta a když mi to černá zválí, tak je to fakt problém a ekonomická ztráta neuvěřitelných hodnot. Nj on má zahrádku před domem a nikdy tam černou neměl. Sytý hladovému nevěří asi tak.

A jak tu Fesoj psal, že plán schválí hon. společenstvo, ti mi za talíř guláše a dva panáky podepíší i odstřel slonů v prosinci.
No co orgánu státní zprávy myslivosti tenkrát vadilo nevím, bylo to v době mediálně propíraného problému přemnožené spárkaté. No a hospodář tam osobně zajel s tím teda, že jsme nasčítali víc a že by jsme chtěli všeho víc i střílení. No a rázně mu bylo vysvětleno, že přiznat se k vyšším stavům než loni, jako k vyšším, než je schopno normálně přirůst, je sebevražda a strašnej problém. No tak nic a všechno jak loni, pak jsme přemýšleli jak a co s tím, kašlat na plán a napráskat toho prostě víc, nebo jak. No čekali jsme pomoc, ale hrozili nám spíš trestem.

Autor: Fesoj | 28.11.2011 19:16
Asi jsem naprostý tupoun, ale stále nechápu... Na podkladě čeho a jakým trestem hrozili ? Je fakt, že je nutno postupovat uvážlivě a postupně, ne z roku na rok zvednout plán odstřelu o 30 nebo 50 procent, protože pak by vám skutečně mohlo hrozit, pokud byste ho nesplnili, že vlastníci pozemků začnou vykřikovat něco o přemnožené zvěři a budou tvrdě vymáhat náhrady škod - ale to je zase problém uživatele honitby versus vlastníci pozemků a z toho, co jsi napsal, nevyplývá, že by to u vás mohlo jít tímto směrem. Ale ať tak nebo tak, postup státního orgánu tam u vás mi stále připadá nepochopitelný. U nás stále platí to, že hospodář předkládá plány lovu vždy osobně, aby bylo možné případné chyby většinou formálního rázu opravit na místě, a pokud se od těch loňských neliší nějak řádově, nikdy žádný problém nebyl a to ani tehdy, když jsme po extrémně tuhé zimě s mimořádně vysokým úhynem lov podstatně snížili.

Autor: Ondřej Smetana | 29.11.2011 18:01
Nee pane Fesoj nebojte, nejste tupoun. Jak uvidím hospodáře, tak vám do podrobna zjistím o co tenkrát šlo a co mu kdo řekl. Je to přece jen dýl a já tam s ním nebyl, já se dozvěděl až výsledek.

Autor: Fesoj | 29.11.2011 18:21
Děkuji - a zas a znova prosím neříkat "pane" a nevykat, nemám to mezi námi zelenými kamarády rád. Ač nejsem nejmladší, myslím si, že když se někdo narodil dřív, není to zpravidla jeho vlastní zásluhou.

Autor: Ivo Ondráček | 29.11.2011 18:28
Mno asi bysme si měli zapsat do deníčků, že kdysi dávno v roce 2011 se dokonce mluvilo o přemnožené srnčí zvěři. Protože je možné, že jako naši dědové ještě pamatovali v přírodě tetřívky, tátové zajíce+bažanty, já budu vnoučatům možná vyprávět, jak byly na louce za vsí srnky. "Úplně normálně se tam každý den pásly..." jim budu říkat a děcka budou nevěřícně kroutit hlavou. Ten tlak na neustále zvyšování odstřelu je k tomu asi nejlepší cesta.

Ovšem jestli vůbec někde lze nalovit ročně 200ks srnčí s tím, že příští rok tam ještě pořád dost zbude, tak to teda koukám.

Autor: Ondřej Smetana | 30.11.2011 08:29
V jedné honitbě kousek od nás nastříleli ročně 50 srnců jeden rok, 50 srnců druhý rok a třetí rok zjistili, že se jim už nedaří nastřílet 50 srnců. Tak se ptali jak je to u nás, jestli se nám taky zdá, že je letos míň srnců. No na to jsme jim odvětili že ne, u nás je jich furt stejně, ale že u nich se nám zdá, že jim to nestíhá dorůstat když každej rok jde 50 srnců dolů.

Autor: rici czech | 30.11.2011 16:08
Vlivem toho ,že u nás probíhá záchrana srnčat i jiné zvěře při sečení travních porostů kde docházelo k největším ztrátám na srnčí si myslím ,že stavy máme na vcelku slušné ůrovni a již několik let lovíme kolem cca 60 kusů srnčí na cca 1700 ha.Nepozoruji až na sezonní výkyvy kdy srnčí je v krytu ,že by se odstřel nějak podílel na snížení stavů této pro mne jedné nejkrásnější zvěře.Podotýkám ,že někteří srnci jsou na velmi dobré trofejové ůrovni včetně medailových.

Autor: rici czech | 30.11.2011 16:11
Jinak trochu historie vroce 1924-odlov 18830 kusů,1931-27549kusů,1959-63409kusů,1975-107776kusů,1992-105357kusů,což si myslím ,že je vzrůstající tendence během necelé 100 let to mi říká ,že srnčí je hodně adaptabilní na změnu podmínek hned po černé.Jinak co se týče normovaných stavů tak ty by měly býti v 1 bonitační třídě honitby polní 6,4 kusů v lesní 16,7 kusů na 100ha což 1 splnuje jen mizivé procento honiteb.Ve 4 třídě je to na pole 2.8ks a les 3.7 kusů na 100ha.Ovšem vycházím z toho co se učilo před cca 17 lety dnes je všechno asi jináč:-)

Autor: rici czech | 30.11.2011 16:40
Takže pokud mám honitbu ve 3 třídě s výměrou 1000ha z toho les 500ha-33kusů a pole 500ha-28 kusů ,platí pro 3 třídu kde má být v lese 6.6kusů na 100ha a v poli 5.6kusů na 100ha.to je celkem 61 kusů rozvrstveno do pohlaví a věkových tříd.Závěr necht si vyvodí každý sám,ale osobně si myslím ,že ve většině honiteb čr není srnčí nijak ohrožena,a její stavy jsou mnohde vyšší než plánované a nasčítané takže se nedivme pokud se toho chytne ambiciozní ůředník popohnaný majiteli pozemku má v ruce velmi mocnou zbran.

Autor: Fesoj | 30.11.2011 20:09
Dr. Vodňanský, který se výzkumem srnčí zvěře zabývá již mnoho let, tvrdí /a má pravdu/ že srnčí zvěř, na rozdíl od jelení, je zvěří absolutně nesčítatelnou. Neexistuje žádná metoda, na kterou by se dalo skutečně spolehnout, vždy se jedná jen o více či méně přesný odhad. "Nasčítané" a nahlášené stavy jsou zpravidla podstatně nižší, než ty skutečné a pokud nikdo nenárokuje škody, dovoluji si říci, že je to v pořádku a nikomu to nevadí, je snad jen škoda, že dost kusů, které by měly a mohly být uloveny, uhyne bez užitku. Ale je pořád lepší mít určitou rezervu, než aby po extrémně kruté zimě bylo srnčí na vyhynutí. Ostatně - hospodář je od slova hospodařit a měl by mít plnou důvěru nejen ve sdružení, ale i u orgánů státní správy. Pokud chce - jako v případě Ondřejovy honitby - navýšit odstřel, asi ví, proč to dělá.

Autor: Ondřej Smetana | 01.12.2011 18:06
No je pravda,že člověk kolikrát nestačí koukat, kde se tenhle kus tolik let schovával. A nějaké kusy opravdu chyzájí až za úplné tmy a nebo vůbec z nějakého ostružiní a podobného bordelu nevychází. Jenže přemnožené srnčí si myslím, že nikdo nebude nikdy řešit s nějakým velkým odhodlání problém vyřešit. Černá a Vysoká, tam je to jasný. Jde prostě o prachy u černé o zemědělské a u Vysoké u lesnické. Ale srnčí, co to udělá? Jo mě to štve když se to dostane do oplocenky a když už mají okousáno, než začnu natírat. Ale ten kdo někdy hospodařil v lese v jelenářské oblasti ví, že srnčí to je malej frajer co se týče škod. Jakmile máte v revíru muflony a vysokou škody od srnčího se zpravidla nepočítají, protože jednak jsou v mnohém shodné ale hlavně jsou proti mufloní a vysoké zvěři naprosto, ale naprosto zanedbatelné. Proto se domnívám, že lapáků na srnčí se nemusíme bát, protože v tomhle problému nikomu nejde o miliardy jako u vysoké a černé.

Autor: Michal | 01.12.2011 18:33
Srnek není nikdy dost :-)

Autor: Ondřej Smetana | 01.12.2011 18:47
No já už jich dost mám a měli by se o 25% snížit, ale nijak drasticky a normálně.

Autor: Fesoj | 01.12.2011 18:51
Srnek není nikdy dost... Řeknu to takhle : Mám-li normovaný stav srnčího 100 ks a skutečný 200 ks a přitom jsou škody zanedbatelné, je to jen dobře. Ale s vyšším stavem nevyhnutelně musí následovat i vyšší odstřel, protože co je špatné, musí pryč - a to co nejdříve, protože přikrmovat v listopadu, prosinci a lednu slabé kusy, které v únoru nakonec padnou, je zbytečný a drahý luxus.

Autor: Ondřej Smetana | 01.12.2011 19:01
No právě, odstřel musí být vyšší, jenže jak zajistit dobrý odstřel, když například u nás nejsou chlapi schopni odlovit srnce a splnit plán v holé, no pamatuju roky, kdy se to nestihlo, pamatuju roky, kdy se to stihlo tak tak, ale nepamatuju že by jsme třeba už koncem listopadu měli odstříleno a končilo se z holou.
Přikrmovat? Ke krmelci se má dostat jen to, co je žádoucí pro další rok. Takže nechovní srnci a knoflíci?? Proč ti už měli dávno ležet. Slabá srnčata a staré srny?? Proč, ti už měli dávno ležet. Jneže neleží a místo toho krmíme akorát tzv. kazitele chovu. Jenže co no? Někteří u nás mají problém střelit srnce a přitom mají měsíc a půl náskok před těmi co lovili loni. A nejsou schopni střelit srnce. Natož holou

Autor: Fesoj | 01.12.2011 20:36
Je to v lidech... Jeden nemůže, druhý nechce, třetí nemá štěstí, čtvrtý nemá čas - a pak se z plánovaných 17 srnců střelí 15. A o lovu holé raději ani nemluvit. Já jsem se nejméně 10x vypravil na dvě srnčata, jejichž mámu srazilo auto, neulovil jsem ani jedno a vlastně jsem je viděl jen jednou a to se střílet nedalo. A pokud bude schválen nový provozní řád a ten, kdo na každého uloveného srnce neuloví aspoň 1 kus holé, bude muset zaplatit tisícovku, což v zásadě podporuji, vypadá to, že taky budu muset sáhnout do šrajtofle - jde mi to letos jak psovi pastva, mám ulovenou 1 srnu a 1 srnče, zato srnce 4. Nevím, čím to je, ale poslední dobou ne a ne potkat odstřelový kus. A přitom nemůžu říci, že bychom měli srnčího málo.

Autor: rici czech | 01.12.2011 20:42
Fesoj přesně tak já jsem hnedle na 2 čekané na holou ulovil 5kg srnče s tím ,že odlovím i to druhé dvojče a ne za boha na něho přijít přitom koncem léta jsem je pravidelně pásl na oblíbené louce:-)skoro každou čekanou.Jo jo jednou nevyužiješ příležitost a podruhén se na tebe Diana i s Hubertem vy....u :-)

Autor: Radek Chadim | 01.12.2011 21:08
Že se plány nemění po léta bez ohledu na realitu je asi normální všude. Již dříve jsem psal, že u nás je situace krajně nepřehledná :-). Loni vypadalo, že srnčího poměrně dost dramaticky ubylo, letos na jaře jsem si říkal, že to byl pocit a teďka na podzim je srnčího vidět zase velice málo, takže nevím, jak to mám zhodnotit :-).
Na jaře vyleze ze sousedního lesa mnoho kusů srnčí zvěře, přes léto je srnčí vidět, srnci se tudíž tak akorát odloví, pak přijdou žně, podzim, pole se zaorají, zaseje řepka. Na zoraných toho moc není, ale na řepkách to není o moc lepší. Ještě před dvěma lety bývalo na každé řepce 30 a více kusů srnčího. Dnes ho tam není ani polovina - a že by zvěři řepka přestala chutnat, tomu nevěřím. Spíše začínám věřit, že na jaře přijde na pole z hlouby lesa i srnčí, které tam v jinou roční dobu nepřijde. Důsledek je ten, že holou máme problémy odlovit, a to člověk ani nemusí být takový lovec, jako já, který v září šel na jedno srnče snad 20x a srnče pořád ještě běhá :-).
Je zajímavé, že při tom všem se žádný velký nepoměr pohlaví u nás nekoná - to příčítám tomu, že sčítání srnčí zvěře není moc přesné a on ten srnec se vždycky nějakej objeví.

Autor: Matěj Fous | 01.12.2011 21:19
Částečně by odlov holé srnčí usnadnilo to,co jsem naznačil v příspěvku 26.11,i když tehdy poněkud nejasně.Nechápu proč srnce mohu lovit od 16.5 a čiplenu - tedy jednoletou musím nechat projít říjí a lovit až od 1.9 kdy je už zalezlá v kukuřici ,krátí se večery i počasí nebývá nejlepší. Pokud bych to nepoznal,tak logicky nestřílím!

Autor: Fesoj | 01.12.2011 21:41
Nejsem si tím tedy jist na 100% - ale mám dojem, že v Rakousku je lov srnčích čiplen na jaře povolen.

Autor: Ondřej Smetana | 01.12.2011 23:08
No je pravda, že ten kdo uloví odstřelově správný kus holé, je u mě fakt pan Myslivec. Musím se přiznat, že nic mi nedělá takovej problém odlovit, jak kus holé. Kolik jsem se nachodil a nazmrzal a naplazil a stále mám h...o! Já totiž nezmáčknu na cokoli, hlavně abych něco měl, musím si být 100% jist, že ten můj odlov bude ku prospěchu chovu. Lovím abych choval a ne se radoval a ukájel.
Čtu to spektivem se zvětšením 12-32x a stejně z toho kolikrát nejsem moudrej. Ty co jsem obeznal přes léto, ty se mi ztratí a musím si obeznávat nový a stejně mi přijde, že je to všechno stejný.

Autor: Ivo Ondráček | 01.12.2011 23:12
Když už jsme u problematiky odstřelu tak já si ještě přihodím - být to na mě, lovím paličkáče/knoflíkáče už od půlky dubna. Zvěř, jak známo, má bezchybný vnitřní kalendář a potkat slabého 1VT srnce po 16.květnu není jen tak. Nevěřím tomu, že srnec s mírně zvednutou srstí mezi slechy do 16ho května zázračně nasadí tak, že bych ho pak už neposoudil jako odstřelového. Co do chovu, trofeje i kvality obeznávání by se posunutím doby lovu nestalo ZHOLA NIC! Ba naopak...

Jen pro zajímavost, kdybych měl možnost lovit paličkáče už poslední týden v dubnu - slovy o 3 týdny dřív - ulovil bych jich letos s jistotou pět. Takto jsem pak potkal a ulovil paličkáče už pouze jediného...Začnou to honit starší srnci, v květnu přibude slunných dní, courá tak násobně víc lidí a ten mlaďoch už prostě nevyleze!

Autor: Fesoj | 02.12.2011 00:39
Ondřeji, máš pravdu, až na jedno jediné - lovím abych choval a ne se radoval a ukájel... Kdybych neměl mít radost z lovu a kdybych nechtěl ukojit svou loveckou vášeň, samozřejmě tak, abych dodržel chovatelské zásady a nemusel se stydět sám před sebou, tak lovit nebudu - a nesnaž se přesvědčit především sám sebe o opaku ! A vzpomněl jsem si ještě na jednu věc, kterou jsem slyšel na přednášce p. Ziegrossera : V každé populaci spárkaté zvěře je zpravidla asi 10 % podprůměrných kusů, které je třeba odlovit přednostně /a já dodávám nemilosrdně/ a asi 10 % jedinců mimořádně nadprůměrných, které je nutno zásadně šetřit. Ale aby byl splněn plán lovu, je nutno sáhnout i do průměru, tvořícího 80 %. Je to sice hezká teorie - ale v praxi se to podaří splnit zpravidla jen v oborách a to ještě ne vždy a ne všude. Za normálních okolností a zejména při lovu holé srnčí zvěře se zodpovědnému myslivci nechce zmáčknout na kus, který není vyložený "žebrák" a tak dlouho vybírá, až přebere - a to je taky jeden z důvodů, proč se plány lovu holé leckde dlouhodobě neplní.

Autor: Ondřej Smetana | 02.12.2011 13:28
Ale tak jsem to zase nemyslel, samozřejmě že mám radost a hřeje mě u srdíčka, že jsem slovil. Jen jsem to myslel, že nejsem bouchal co prostě sundá vše co se mu namane. Jak někteří co sedí na posedu tři dny a po třech dnes přijde kňourek 130 kg a střelí ho, když se zaptám na chovatelský záměr tohoto počínání. Není schopný mi vysvětlit proč to udělal.
Já jsem prostě takovej, že musím dělat něco co má smysl a musím i za maličkostí cítit význam velkých rozměrů. Že třeba moje rána prospěje chovu a mohu ovlivnit i to jak bude populace vypadat třeba za 3 roky. Samozřejmě, že je to jak plyvnout do moře, ale ten pocit musím mít.

Autor: Martin Skřivánek | 02.12.2011 13:48
Ondřeji myslíš že za tři roky uvidíš nějakou změnu? nebo že vůbec něco ovlivníš?

Autor: Ondřej Smetana | 02.12.2011 18:13
Myslím že ne, ale živím se nadějí, že jo. Špatní srnci by do říje jít neměli a neměli by pokládat špatný srny. Základ chovu, jen teda s naším odstřelem je to spíš science-fiction vize.

Autor: Martin Skřivánek | 02.12.2011 19:31
ne tři roky ale myslím že ani tři desetiletí.já třeba ještě nemám střeleného ani šesteráka,i když mám povolenku 3 v.t. vždycky najdu nějakého vyloženě odstřelového .

Autor: Fesoj | 02.12.2011 23:25
Užé mnogo, mnogo let tomu nazád - statkáři u nás zaseli velký lán krmné kapusty, kterou sklízeli postupně na krmení v průběhu zimy. Nikdy předtím a nikdy potom jsem se s tak obrovskou koncentrací srnčí zvěře na tak malé ploše nesetkal, na přilehlé silnici docházelo každou chvíli ke kolizím se zvěří a okolní lesy byly srnčího prosté. Ale i ti největší nevěřící Tomášové se přesvědčili, že toho srnčího je daleko víc, než by si kdokoliv myslel.
Martine, to s tím šesterákem Ti naprosto věřím, já bych ty své taky po víc než 40 letech provozování myslivosti spočítal na prstech jedné ruky a ulovení dobrého šesteráka je v našem MS velmi vzácnou výjimkou. Přitom u nás jsou dobří šesteráci k vidění každým rokem a nejlepší trofeje z našeho revíru visí na stěně klubovny - jde o srnce sražené auty. A teď jedna trochu kacířská úvaha. Všude proklamujeme, že cílem chovu je silná trofej z jedince uloveného na vrcholu jeho parožního vývoje. Přitom takové srnce nelovíme. Není tak trochu škoda nechat je přejít do stadia zpátečníků a následně uhynout věkem - vždyť někam se ztratit musí. Já osobně sice žádnou trofejománií netrpím, ale každoroční poplatkový odstřel dvou či tří opravdu dobrých srnců by určitě prospěl naší věčně prázdné pokladně. A nedělejme si iluze, že šetřením starých silných srnců nějak ovlivníme celkový průměr parožení v revíru - děláme to tak již mnoho desítek let a výsledek je nulový, to si musíme sebekriticky přiznat. A přitom platí, že šestiletý a starší srnec je lovný vždy, ať má na hlavě cokoliv.

Autor: Martin Skřivánek | 03.12.2011 06:59
Jo jo přesně tak jsem to myslel,proto jsem se trošku pousmál těm třem letem :-).u nás jsou pěkní srnci ale vždycky v tom vyberu nějakého špatného a najdu ho prostě každý rok.akorát se chystám na hon.

Autor: jirka marek | 03.12.2011 20:40
Marťo srnci nebývají pěkní...
My lovíme 8 srnců a včera na schůzi se sešlo 8 preparovaných srnců,ale bohužel to nebyli oni ulovení,ale sražení a uhynulí a to mám ještě jednoho špičáka doma nachystaného na preparaci.No asi tak,bylo mi z toho hodně smutno.
Tolik k tomu přemnožení...

Autor: Ivo Ondráček | 04.12.2011 11:34
Naopak, srnci jsou PĚKNÍ v 80% honiteb, když se o nich bavíte v soukromí s chlapama. Srnec je dobrý, jen když se o nich mluví na honě, abyste to neslízli u soudu a na schůzi, abyste to neměli za flašku...:) Když už výraz "pěkný srnec" léta používá dobře polovina myslivců (ano i těch starých), není to už také zaběhlý výraz myslivecké mluvy? Ha? :)

A se srnci na vrcholu je tak trochu problém. Já osobně poznám srnce cca tříletého od cca šestiletého, ale nikoli srnce pětiletého od šestiletého. Ne na louce na 120 metrů. Takže jak pak mám vědět, zda příští rok nebude ještě silnější?

Jinak souhlasím s tím, že dobrý srnec šesterák je ideální úlovek pro hosta i pro rozpočet sdružení pro nakoupení krmení na zimu (s tím že riskujete předchozí odstavec). Pro mě osobně jsou ale lovní tři srnci - paličkáč, křivák (rarita) a zpátečník. Ulovit šetseráka 5 cm nad slecha a s 3cm výsadami (= ti co tvoří polovinu všech srnců v revíru) mi nic neříká...

Autor: Fesoj | 04.12.2011 17:26
Ivo, mně taky ne - ale na druhou stranu, pokud se jedná o slabé parůžky, bez perspektivy dalšího vývoje a je-li takových srnců v revíru polovina,
jeho ulovením nevznikne žádná škoda, ať mu jsou třeba jen 4 roky. Ovšem zažitá představa je ta, že šesterák ve II. VT je chovný - a je fakt, že kdo chce a věnuje se tomu, zpravidla něco horšího a bezproblémového najde. A jak už tady zaznělo, chovatelsky správný odstřel holé je daleko těžší.

Autor: Ivo Ondráček | 04.12.2011 18:48
S tím lovem holé zvláště teď, když už je vše přebarveno, je problém. U srnce v létě to je hračka - s nadsázkou řečeno se podívám na parůžky a sílu krku a mám jasno...:) Ale přebarvená holá...
Máte někdo nějaké typy na poznání starých kusů? Říká se, že staré přebarvené kusy holé bývají světlejší. Já se přiznávám, že teď se můžu jakž takž spolehnout jen na čtyři věci:
1.) Opravdu slabý kus je o třetinu menší, než všechny ostatní i když je přebarveno.
2.) Kondičně špatné kusy vypadají "pocuchaně/zmuchlaně", zkrátka proti ostatním neupraveně.
3.) Slabý kus zůstává stranou od tlupy, ostatní kusy ho někdy odhánějí, při zrazení tlupy je až zcela na chvostu a ještě pozadu.
4.) Slabý kus (často "usr..ý") chodí jakoby nahrbeně, málem jako střelený naměkko.

To je asi celé, ale na to se dá spolehnout tak akorát u sedmikilových mrzáčků, jak poznat starou srnu, velikostně stejnou s ostatními, s tím už mám problém.

Autor: Fesoj | 04.12.2011 19:09
To asi každý... K tomu, co jsi uvedl, snad ještě to, že opravdu přestárlá srna mívá na slabém krku relativně dlouhou, zdánlivě kostnatou hlavu. Problém je v tom, že zchátralost, způsobená stářím, postupuje velmi rychle a ty kusy, na kterých to je opravdu vidět, zpravidla ani nepřežijí zimu, protože se kvůli opotřebenému chrupu ani nemohou pořádně nažrat. A nejhorší je, že srny si zachovávají plodnost až do vysokého věku, stářím neplodná srna je na rozdíl od laně výjimkou. Určitým kritériem je také to, jaké vodí srnče. Je-li znatelně podprůměrné, není chybou ulovit oba kusy, protože dost často jde o srnče pozdě kladené a tato vlastnost je u srnčího údajně dědičná.

Autor: Ivo Ondráček | 04.12.2011 19:38
Ještě mě napadá jedna věc - když stojí kusy zrcátkama ke mě, občas vidím kus v kýtách viditelně užší, než ty ostatní. Jestli je ale tohle samo o sobě důvod k lovu, to nevím, ten kus může i tak mít 12-14kg. Vážně jsem se neodhodlal jen kvůli tomuhle zmáčknout. Být to osvědčený způsob obeznání slabého kusu, bylo by to skvělé...

Autor: Ondřej Smetana | 18.12.2011 22:25
My se učili, že holá srnčí má být odstřílena do naháněk ( do listopadu). Pomůcka pro rozlišování slybých a chovatelsky hodnotných kusů byla rychlost přebarvování, co nemělo do konce října přebarveno tak odlovit.
Já jsem ale ostuda a holou honím listopad, prosinec. Příští rok se ale polepším a prozkoumám i upotřebitelnost definice o rychlosti přebarvování.

U srnčího je ale hlavní koukat a koukat a nekoukat teprve až jdu lovit. Náš hospodář kouká a kouká a srnce přečte za 10 vteřin a srnu za 20 a ještě se neustřelil, aspoň ne co já pamatuju. Je to prostě o tom, že je 4x týdně venku a kouká a kouká a rychle se učí. Já se snažím podle něho chodit a koukat a koukat.

Autor: Ondřej Smetana | 04.01.2012 12:12
Popisoval jsem tu stav srnčího u nás, na který jsem byl roky zvyklý. Ovšem při letošním odlovu mi začala vrtat hlavou otázka, co se stalo. Nemůžu si pomoct, ale na polích i při sněhu i když se prožene nějaká leč. Pořád jednotlivé kusy, maximálně 3-4 kusy. Při intenzivní čekané kdy jsem v prosinci chodil co to šlo jsem počítal a počítal a došel k závěru, že toho přemnoženého srnčího je u nás polovina co loni. Tuhle otázku jsem řešil s hospodářem, který si tohoto všiml již před 2 měsící a řešil to s okolními sdruženími. Okolo nás stejný výsledek. Srnčího ubylo o 1/3 - 1/2. Osobně se domnívám že je to na úkor stresu-černá, motorkáři a řepku na níž se i stohlavé rudly pásli nahradilo zorané pole na kterém není nic. Má někdo ještě obdobnout zkušenost, vymizelo nepozorovaně srnčí??

Autor: Fesoj | 04.01.2012 12:30
U nás je to vidět nejvíc u krmelce. Že srnčí nebere seno, tomu se moc nedivím - má přístup k zemi, ostružiníku je všude dost a tomu dá jednoznačně přednost - ale že kolikrát, hlavně teď,když přišlo to oteplení, není vyžrán ani oves a jeřabiny, to mi hlava nechce brát. Vysoká taky jen sem tam projde, divočáci rovněž. Abych v noci seděl několik hodin a neviděl ani kus srnčího /a na různých místech/, na to nejsem zvyklý. Jediné, čím by to mohlo být, je to, že se zvěř stáhla do starých bučin, kde byl vydatný semenný rok. A to se vloni plánovaný odstřel o dost nesplnil a přes léto bylo vidět srnčího několik habadějů.

Autor: Jan Slavětínský | 04.01.2012 12:32
Už jsme o tom úbytku srnčího mluvili kolikrát. U nás za poslední tři roky spadly stavy na 1/3 , že jsme v loňském roce ani nelovili holou. Jednak úmyslně, ale prostě problém vybrat nebo potkat. Zajímavé je, že se ztrácí i dospělá zvěř a nenajdeš žádné padliny. Nemůže to ani migrovat jinám protože i sousední honitby mluví o úbytku zvěře. Pokud by řádili pytláci, tak vystřílí honitbu ,ale ne půl okresu...a určitě by se pytláctví provalilo. Vždyť venku pořád někdo sedí na černou a bylo by otázkou času to zjistit. Neříkám pytláka chytit, ale vědět o tom. Nezbývá než věřit tomu co říká Erika, " že je žerou mimozemšťani"..

Autor: Petr Knobloch | 04.01.2012 14:17
U nás je ten úbytek srnčího také pozorovatelný. Několik teorií: vysoká výkupní cena řepky vede zemědělce ke stálému zvyšování osevních ploch = alespoň u nás vyšší ztráty na srnčím ke konci zimního období. To je prokazatelné, ono je někdy těžší padliny najít, protože zvěř ,,umírá“ pomalu a většinou zatáhne někam do nepřístupných míst. Nacházíme pak jen padliny, o které se nepostará černá a ,,škodná“, co jsou na přístupnějších místech. Další teorií je zvyšování stavů černé za poslední 3 roky. Před touto dobou byly u nás 2 tuhé zimy a černá byla na minimu. Nyní, také díky řepkám, řádí od května v polích a je nasnadě, že si se srnčaty poradí víc než hravě (několikrát pozorováno při čekané členy MS). A poslední teorií, která by se ale samozřejmě dala zařadit do kategorie ,,sájenc fikšn“, je obava z roku 2013. Co kdybychom o tu honitbu přišli?! A tak se loví a loví…. Ono se to totiž pozná nejvíce na těch polích v zimě. Zvěř se sem na zimu vždy stahuje i z okolních lesních honiteb.. No, ale když stále všude v okolních lesích padají rány..už se nemá moc co ,, houfovat“.. A není to názor zabedněného polňáka co závidí sousedům jejich les..Lovím ve více honitbách..i lesních.. Jsou to jen teorie, ale na každém šprochu…

Autor: Jaroslav Miňha | 04.01.2012 14:20
Já jsem se taky nechal přesvědčit, že srnčí ubylo, protože jsem ho potkával méně než v předchozích letech. Jenže poslední dobou se srazilo na pole s řepkou a napočítal jsem ho ve svém úseku obvyklá množství. Jenže oproti jiným rokům vytahuje až za tmy a vrací se ještě před rozedněním. Dřív zůstávalo v zimě na frajplace i přes den a „bylo vidět“, takže teď každý říká, že srnčí není. Jenže ono je, jen není vidět. Alespoň u nás.

Autor: Fesoj | 04.01.2012 16:06
No já věřím - a chci věřit - tomu co napsal Jarda. To srnčí někde bude, jen není tak moc vidět. Když na jaře vyrazí první travička a srnčí začne po večerech vytahovat z lesa, člověk se až diví, kde se ho tolik vzalo a jen doufám, že to ketos bude taky tak. Přece jenom tak mírná zima tu už dost dlouho nebyla, takže srnčí nemá potřebu někde courat a hledat potravu, drží se poblíž jejích zdrojů, tudíž v lese, a nekoncentruje se u krmelců jako v jiných letech. Řepku u nás nemáme, prasat taky moc ne a že bychom nikdy nenarazili na pytláka nebo stopy po jeho činnosti, to se mi nechce věřit.

Autor: Ondřej Smetana | 04.01.2012 18:48
Tomu jsem věřil a věřit přestal, někde být musí a někam vylézt musí. V noci na šoulačce když uvidím 3 kusy je to moc, loni jsem spatřoval okolo 15 kusů. Veškerý houštiny byly protlačeny na naháňce a díky mé zvědavosti kde to srnčí je i před 14 dny. Ať jsem zkoušel co jsem zkoušel, prostě mi chybí kusy. Někde je to 1/3 někde 1/2. Úhyn jsem nenašel, pytláky neobjevil. Není možný aby upytlačili polovinu populace bez povšimnutí. Je ale pravda, že jsem zaznamenal černou i tam kde dřív nebývala. A ozimy a řepky se vyměnili za ostropestřec, čirok a kukuřici.

Autor: Martin Skřivánek | 04.01.2012 20:05
Chlapi já myslím že opravdu ubylo a není.přece chodíš do různých koutů honitby a celý rok ne jen že ho uvidíš v zimně na frajplace.já ten úbytek pozoruju druhý rok a vím kde kolik srnčího bývalo,řepka bývá delší dobu a poslední roky nebyly žádné padliny.cca před deseti lety bylo jednu zimu padlin moc ale na jaře přesto srnčí bylo a jako by se nic nestalo.poslední dva roky úhyny téměř žádné a není.škoda že sem nepíše Jozef Begala docela by mně zajímal jeho názor.nemáte na něj někdo kontakt?

Autor: Ivo Ondráček | 04.01.2012 20:24
V létě jsem říkal, že je srnčího polovina, ale to jsem doufal a bylo mi říkáno, že to je zalezlé v řepce a kukuřici. Na podzim jsem říkal, že je ho stále polovina, ale to se srnčí mělo stáhnout na vhodnější plodiny atd. Teď v zimě koukám široko daleko a...srnčího je stále polovina. Úhyn je každý rok stejný, odstřel je každý rok stejný, tak nevím kam ty desítky kusů zmizly.
Každopádně tlak ze strany těch nesnesitelných městských couralů začíná být vážně k pláči. Srnčí má v polích vytypovaná místečka 100x100m2, kde si drží bezpečný odstup i od těch najprotivnějších namátkou křižujících couralů. Tedy 500m od nejbližšího krytu a hnou se až po setmění. Do revíru nemá cenu chodit dříve než hodinu po setmění a vracet se půl hodiny před rozedněním, jinak okamžitě potkáte courala se psem. Ze srnčí bude u nás s takovou za chvíli také noční zvěř...

Autor: lanus | 04.01.2012 20:25
Re: M.Skřivánek - Požadovaný kontakt je napr. tu : www.lovuzdar.sk/profil/osamelyvlk

Autor: Martin Skřivánek | 04.01.2012 20:59
lanus dík. už jsem mu napsal jsem zvědavý,pokud do toho teda nezatáhne žirafy jak se někdy stávalo :-).

Autor: Harald Altmann | 04.01.2012 23:09
Začátkem léta jsem měl pocit, že je srnčího 1/2 stavu z předchozího roku. Posekali obilí a ejhle, zase původní stav. v září a říjnu zase zmizeli. Pochopitelně, strniště byla podmítnuta, nebylo co brát. Po měsíci vyrazila na podmítce travička a zase bylo srnčí na původních stavech. Koncem listopadu travička přestala růst a uschla. Nedivím se, že stavy viditelného srnčího jsou opět na polovině. K tomu ještě čtyřkolkáři, koňáci, pejskaři,.... Nehledal bych v těch stavech až zase takovou vědu. Až napadne 1/2m sněhu (možná), tak je najdete na obvyklém místě - u krmných zařízení. Je tomu tak každoročně.
Alespoň taková je skutečnost u nás v honitbě (sev.Čechy-Frýdlantsko). Netvrdím, že se někde stavy nesnížily.

Autor: Martin Skřivánek | 05.01.2012 06:28
Haralde "viditelné srnčí ",tak snad nechodím celý rok jen na holé pole.při naháňce že v seči je jeden kus místo deseti atd.buď rád že tam máte vysoké stavy srnčího i "černé" :-).

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2012 07:12
Já z toho mám fakt takový pocit, jakoby se srnčí zvěř postupně přeorientovávala na jiný režim a stávala čím dál víc noční zvěří stejně jako prasata. Jestli je to vyšším počtem návštěvníků v lese nebo něčím jiným, si netroufám říct. U nás se třeba zvyšují počty daňků, i tam může být souvislost, srnčí má díky jim jiná stávaniště než před pěti lety, je opatrnější, už se nedá našoulat tak snadno a jak jsem psal „není vidět“. Jak je to jinde nevím. Nyní je všeobecným trendem přejímat názor, že srnčí mizí a slýchám to i u nás. Když se ale podívám po revíru po obnově, je všechno zběhané, tak kdo tam ty stopy dělá? Srnčí není zajíc, aby toho zlítalo za noc taková kvanta.

Autor: Ivo Ondráček | 05.01.2012 10:35
V úseku bylo maximálně pozorováno: v roce 2009 26 kusů, 2010 34 kusů, 2011 15 kusů. Plodina všechny roky stejná: řepka+kukuřice+plus obilí. V jiných úsecích situace obdobná. Ano, sám jsem to říkal, srnčí začíná být aktivní převážně v noci. Jenže v noci na sníh taky chodím játak prostě vím kde čeho a kolik chodí. Srnčí má spolehlivé vnitřní hodinky a když vytahuje na pastvu, mám jistotu, že na louce mezi 20:00 a 22:00 bude (a to davám zbytečně velký rozptyl). A když i v noci vidím místo 12ti kusů šest, tak je proti minulým rokům něco jinak. I na těch honech z leče vyběhnou dva tři kusy místo šesto osmi...

Autor: Radek Chadim | 05.01.2012 11:14
Po době lovu holé srnčí je to u nás hrozná bída. Vidět pohromadě více než 10 kusů je skoro zázrak, přitom předloni jich bývalo na 3 místech i 40. Jestli je to slabou zimou a semenným rokem nevím. Ale když na 70 ha řepky u lesa je 6 kusů srnčího, tak je to málo, ať je zima jaká chce. S daňky mám podobnou zkušenost jako Jarda, poslední 3 roky se jejich stav hrozně zvýšil a pro srnčí je dančí příliš silný konkurent, nejen potravní, ale hlavně prostorový. Ještě když se k tomu přičtou vysoké počty černé, samá řepka a pšenice, kde přírůstky srnčího budou víceméně nulové, tak se ani nedivím tomu, jak to se srnčí u nás je. Sousedi z lesa už začínají taky plakat, že tam srnčí nemají. Nejhorší na tom je, že než to dojde všem sdružením a napadne je, že chtě nechtě budou muset snížit lov, což navíc díky LČR půjde velice těžko, tak už může být pozdě a bude to jak se zajícema.

Autor: Harald Altmann | 05.01.2012 14:00
Martine, já jsem nemyslel mým příspěvkem, že máme vysoké stavy srnčího. Chtěl jsem jenom říct, že jsou za poslední 3 roky zhruba stejné +-. Je to dáno také tím, že když nám posekají zemědělci srnčata, tak podle toho upravujeme jejich odstřel. Pokud nám padnou kusy (v zimě 2010 na 2011 9 kusů + 3 sraženy auty), tak snížíme odstřel. A o tom to je.

Autor: Tomio | 05.01.2012 18:23
Srnčí, alespoň u nás je, je ho stále tak 1,5násobku normovaných stavů. Ale když se podívám na sousedy, jedni mají uplně holá pole, když přejedu lesík, hned na poli už srnčí je.
Více se zdržuje v lesním porostu a podstatně, kde bych řekl, že ho ji přibývá. Ale je pravdou, kde jsou řepky v nich prasata a ještě daňci tak napodzim v té lokalitě je srnčího vizuálně daleko méně. A typické polní srnčí ubývá citelně.
Ale že by ubývalo co se týče množství, malinko asi ano, ale rozhodně situace je taková, že stabilně těch 120ks v honitbě máme na normu 80, možná je to i o lovu, jak píše harald, vzhledem k poloze a plodinám každou zimu máme úhyn 5+. Ale i s tím úhynek skoro nikdy nepřekročíme plán.
Dančí je krásná zvěř a je smutné, když i na tuto zvěř se svádí úbytek srnčího. Realita je taková, že než do krmelce s objemem pro dančí a srnčí, to raději s jádrem na vnadiště.

Autor: Martin Skřivánek | 05.01.2012 22:02
Hary chodím i v noci,nic.na sněhu pár stop oproti dřívějšku.na Štědrý den nasypu v krmelišti za týden je to netklé.plodiny jsou stejné,turistů taky pořád stejně.nevím nevím čím to je.ještě dva roky zpátky ho bylo až moc,každou cestu z čekané jsem viděl jak svítí světla (oči).fakt během dvou let a ztratilo se.

Autor: Ivo Ondráček | 05.01.2012 22:44
Napadá mě jedna věc-velký nárůst srnčí zvěře byl po tuhé zimě 2006, kdy popadaly všechny slabé kusy a zbyli jen "arijci", co splodili silné potomstvo. A tahle generace srnčat z roku 2006/2007 už přechází do 3VT a tudíž se z ní za ta léta čím dál tím víc bere. Jednak odstřelem, jednak úhynem nejrůznějšího původu. Možná jen odchází jedna silná generace a to svým dílem způsobilo ten propad stavů. Třeba je to blbost, jen se tak zamýšlím...

Autor: Ondřej Smetana | 05.01.2012 23:19
Loni jsem nadával co je srnčího, cvičil jsem psa a srnčí bylo za každým keřem.
A vysvětlujte pak psovy, že je to fuj, když o to zakopáváte. Nemohl jsem se dostat ani posed, protože 5 metrů za posledním barákem na mě čekal bekající srnec. Na schůzi honebního společenstva nám bylo řečeno, že by jsme s těmi stavy měli už opravdu něco dělat. Že to lidem leze do zahrádek, že to běhá po dědině, pase se to v kvítkách před obecním úřadem. Atd. Podotýkám nepřeháním!! Srnčí říje už proběhla divně a zdálo se nám že je toho míň, říkali jsme si je to rozehnaný houbařema. Ale teď? Na poli nic, v noci nic, u krmelce nic, stopy nic. Se psem drcnete 20 ha a vyženete 4 kusy. A když šouláním po revíru za dvě hodiny potkám 4 kusy jsem machr. A nevystříleli jsme to, naše peciválovské sdružení rozhodně ne. Pytláka jsme nechali zavřít před rokem, jinýho jsme nespozorovali. Všichni kroutíme hlavou a říkáme si kde to je, kam se to podělo?? A není to zalezlý už není kde ze zvědavosti jsme vše prolezli. Nejsme z toho moudří, ani trošku.

Autor: Martin Skřivánek | 06.01.2012 08:01
Ondro jak říkáš.Ivo možné to je,já už přemýšlel nad ledačím.čekám co mi na to odpoví Jožo Begala.

Autor: Josef Hanzlík | 06.01.2012 11:47
Proboha ne!!!!!!!

Autor: Pavel Černý | 06.01.2012 11:57
Připojuji se k výkřiku Josefa Hanzlíka!!!!!! Martine, piš si s ním, je to tvoje svobodná volba, můžete si spolu vytvořit virtuální přírodu a rozvíjet smělé myslivecké teorie. Zvlášť jestli máš hodně volného času. Ale, moc prosím, mimo toto fórum!!!!!

Autor: Martin Skřivánek | 06.01.2012 15:48
klíííd :-). ale stejně si myslím že kolikrát pravdu mít mohl.

Autor: jirka marek | 06.01.2012 16:12
U nás srnčí máme celkem ještě dost,i když jak v kterých lokalitách.Taky se mi zdá,že místy došlo k úbytku.
A Pepíka Begalů bych taky rád pozdravil!

Autor: ferda | 06.01.2012 18:14
Perly Pepíka od Begalou si môžte prečítať napr.tu http://www.lovuzdar.sk/diskusia/2140/celorocny-odlov-diviacej-zveri-diviaca-lanstiak

Autor: Milan Soukup | 06.01.2012 18:52
xxx

Autor: Jindřich Šimara | 06.01.2012 19:34
Tak jsem kousek přečetl a ještě že sem ty blbosti nepíše.Pánové přečtěte si to!

Autor: Martin Skřivánek | 06.01.2012 20:02
Milane on se nikdy nenechal ale vždycky slušně,psával " všetko dobré". to byly hrozné romány ale něco dobré tam bylo a rozhodně je to chytrý chlap,akorát některé ty teorie no. :-)

Autor: Milan Soukup | 06.01.2012 20:46
xxx

Autor: Rudolf Husák | 06.01.2012 23:44
Situace ohledně srnčí zvěře je v našem MS naprosto stejná,jak píše Honza Slavětínský a další tady v diskuzi.Tak markantní úbytek dospělé srnčí zvěře nepamatuji.Já jsem loni po dohodě se starostou honebního společenstva v naší honitbě zastavil část plánu lovu srnčí holé tj.,30ks.
Objeli jsme v noci několikrát honitbu a na řepkových lánech,ozimech a pastvinách v okolí přehrady kde kolik let zpátky bylo vidět 80 - 100 ks srnčí zvěře, tak teď 10 - 15 ks.Žádnou uhynulou zvěř nenacházíme,na naháňkách také nic,chlapi jsou hodně venku v revíru,večer na čekání apd.,takže máme přehled o honitbě a při tom víc jak polovina populace nám chybí.

Autor: Ellhenicky | 07.01.2012 07:05
Včera na výborové schůzi hospodář předložil výsledky lovu srnčí zvěře. O proti plánu se nenalovilo 20 ks z 75. Uvedl, že se "Okres" ještě nevyjádřil co s tím bude dělat, ale asi nebudeme sami, kdo nesplní plán. Jen aby se pak na nás někdo nehojil za přemrštěné škody, neulovil co jsi měl, tak plať!

Autor: Martin Skřivánek | 10.01.2012 17:23
Tak osamelý vlk mi odpověděl kde se ztratilo srnčí.tak prý ubylo protože se přikrmuje a dává se mu sůl.

Autor: Erika Doležalová | 10.01.2012 18:45
A tak já bych snad radši kolegu Begalu než diskomena Nekolu, který už se projevil v tématu Drobná zvěř... To zas budou elaboráty o komunistech, lidolovcích... Bože, za co nás trestáš...
Martine, nezapomeň na to, že úbytek je i kvůli tomu, že zvěř hyne nafouklá po pozření Cermixu...

Autor: Martin Skřivánek | 10.01.2012 19:04
Eri to jsem zapomněl to je tam taky. já jsem ani nevěděl že mají bratři Slováci takový pěkný web a Jožka že tam je :-).

Autor: ferda | 10.01.2012 20:44
Martin Skřivánek, daj sem čo ti napísal súdruh Begala. Som na to veľmi zvedavý.

Autor: Martin Skřivánek | 11.01.2012 06:47
Ferdo stručně řečeno to co jsem napsal výš.ubylo protože se přikrmuje,kde se o něj člověk nestará (jako u Košic) se mu daří dobře.tak je jasné že nevhodným krmením se může ublížit,je opravdu lepší být promrzlý ale zdravý než promrzlý pos.aný :-).jako příklad tam uvádí prázdný krmelec v Estonsku u té kamery.

Autor: Jan Slavětínský | 17.01.2012 08:20
Včera jsem náhodou mluvil s kamarádem a MH z druhé strany okresu a tak jsme probrali i ten ubytek srnčího. I oni jsou v podobné situaci jako my, že mají stavy na polovině. Říkal mi, na jedné straně dáváme pachové ohradníky k silnicím a proti sraženým 25 kusům jsme tam vloni měli jeden, ale kolchozníci přes dotace postavili bioplynku a pěstují krmení pro "železnou krávu" , třikrát do roka to sečou a veškerou zvěř nám pomlátili v těch kulturách. Plodiny, které sklidí, tak ty pole do rána zorají a ta zbylá zvěř má "hladovou krajinu". Stěhuje se to pryč, mizí. Něco škodná, černá. Lovíme jen pár kusů podle potřeby ,vůbec neřešíme plán.....Tak že těžká cesta zpět...

Autor: Milan Stýblo | 17.01.2012 09:04
Myslím že poslední dobou hodně zvěře odvezou lidi od nehod co ani nehlásí. A řekl bych že čím dál tím víc. Při představě, že mají škodu za 50 ticíc a nikdo jim nic nedá, tak aspoň kousek masa na svíčkovou. Vemte jen z vlastí zkušenosti, kolikrát vás kamarádi prosili o stažení poraženého kusu s tím, že jste myslivci a oni to nikdy nedělali (vždy sražené min o 20 km dál). Mě za posledních 10 let apoň 5x. A Když spočítáte kolik nás myslivců je, a jestli máme všichni podobnou zkušenost, tak je to něco zvěře. Samozřejmě že tohle nevede k tak rapidnímu úbydku. Problém vidím i v přikrmování ječmenem v tuto dobu a dál. Ječmen max. do Vánoc a potom už jenom oves. Jsou sdružení, kdy krmí ječmen celou zimu a pak je problém. Já pamatuju, cca před 8 lety, kdy pri letní, večerní čekané jsem napočítal kolem posedu 15-20 kusů. A loni jsem byl rád, že na úplnou tmu vylezl 1 kus. a přesně jak píšou ostatní padliny nejsou.

Autor: Tomio | 17.01.2012 09:07
Včera, čekaná u řepkového pole, na poli jsem napočítal 58ks srnčího, stažené z okolí. Na to, že bylo hodně hnusně a dost zvěře ani na pole nemuselo vylézt. Ale je to každoročně v této lokalitě, pokud je řepka těch 60ks to dá. Lán cca 40ha. na kraji lesa

Autor: Harry Callahan | 20.01.2012 18:31
Jsme na 1/3 stavů jako před 10 lety a z toho nemám dobrý pocit, i když skutečný stav je stále nad normovaným (ve smíšené honitbě se nesmyslně nenormuje na pole do 500ha plochy, jen na les) ...co je to pak za papírový předpis 24 ks na 750 ha revír?
Zčásti se na našem snížení stavů podílel zvýšený lov v posledních 5 letech (na žádost správce majitelů lesa), dále jsme registrovali pytláctví, vyšší stavy černé zvěře, ale také počasí v posledních letech mohlo být příčinou nižšího přírůstku. Letos byl stav srnčat přiměřený, ale v předchozích letech minimální a srny téměř nevodily! V tom jsem viděl hlavní důvod, ale snad kromě počasí jsme nezjistili příčinu.

Autor: figi | 16.10.2012 07:59
A co vaše přemnožené srnčí ?