Dnes je 10.12. 2018. Slunce výchází v 7:44 a západá v 15:54 | Měsíc výchází v 10:09 a západá v 18:47

.243 Winchester



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Miroslav Štědrý | 29.11.2011 20:18
Jáké máte názory a nebo zkušenosti s touto ráží ??

Autor: Zdeněk Ondruch | 30.11.2011 05:56
http://www.loveckeforum.info/viewtopic.php?f=6&t=10

Autor: Jan Slavětínský | 30.11.2011 06:21
Mám jí léta a dost jsem s ní nalovil. Srnčí, černou i dančí a spokojenost.. . Dobrá flinta na delší vzdálenosti a do čistého terénu.I když se to třeba nezdá, tak 243W je úžasně výkoná a ranivá ráže. Zvěř mi po ní většinou zůstává na nástřelu nebo kousek od něj. Černá po ráně hůř barví, ale pokud je rána dobrá i ta zůstává u nástřelu. Ráže má bezva balistiku do 200 metrů i účinnost. Příjemná rána, má to švih a téměř žádný zpětný ráz.
Střílej čímkoliv jen tam nedávej SB , vážně !!!. Já mám nejradši CDP.
P.S. Už jsme to několikrát rozebírali, i zde na foru, možná bys to dohledal...Zdar

Autor: Jan Rys | 30.11.2011 06:52
Znal jsem na Slovensku zaměstnance Státních lesů, ještě za bývalého režimu, který ročně služebně lovil 80-100 kusů vysoké, včetně několika jelenů co zbyli po hostech, právě touto ráží. Tehdy byla dost neobvyklá, měl i druhou kulovnici, ale tuto ráži preferoval.

Autor: Fesoj | 01.12.2011 00:33
Mám tuto zbrań prvním rokem, ale mé poznatky plně potvrzují zkušenosti Jendy Slavětínského. Zatím jsem zjistil jediné minus - chybená kočka, ač jsem si byl jist ranou, což bylo zaviněno střelbou za šera v louce přes trávu, kterou jsem neviděl - ostatně Jenda taky udává "do čistého terénu..." a ví, proč. Střílím náboji Federal Power Shok.

Autor: figi | 01.12.2011 08:49
243W je ráže, která může produkovat vynikající ( až neuvěřitelné ) a naprosto konzistetní výsledky i na velkou zvěř, a zároveň i katastrofální selhání. To závisí nejen na přesnosti zbraně a zvolené střele, ale zejména na střeleckém a loveckém umu lovce, který používá rozum.

Po letech používání této ráže znám její klady, ale i zápory. Proto si myslím, že je vhodná zvláště pro zkušenější lovce, protože funguje většinou velmi dobře i při horším zásahu, ale zvěř obvykle nevýrazně značí, na nástřelu nemusí být nic a při odskočení z nástřelu zvěř často nebarví, a tak i když je to jen 30 m, dosled nemusí být jednoduchý.
Dobré by bylo vědět, proč se tazatel ptá, co s ní chce a bude lovit, kde, a jak dlouho dělá myslivost, kolik kusů ročně loví.

Autor: Miroslav Štědrý | 01.12.2011 12:27
Já už tuto ráži používám dva roky a jsem sní naprosto spokojenej. Ptal jsem se protože mě zajémaly i názory ostatních střílej jsem z ni SB a ůplně bez problémů až letos na poslední tři kusy srnčího to začalo dělat na co jsem nebyl zvyklý vstřel byl přesně na komoře ale výstřel hned jak sřtela vnikla do těla tak šla kolmo naho no rozraní plecka a krku aniž by to chytlo žebro jindy byly prostřeleny plíce ale jako by se to od nich odrazilo... U nás v honitbě máme většinou srnčí,černá a vysoká jenom přechází.A střílím kolem 6-8 kusů srnčího a tak jeden kus černé ročne

Autor: Děda z lesa | 01.12.2011 13:14
Používám ráži 243W od roku 1974, tedy plných 37 let...
Za tu dlouhou dobu jsem vyměnil či obměnil ledacos, ale 243W pořád zůstává hlavní a nejpoužívanější zbraní.Ač se to možná nebude líbit vyznavačům silných ráží, osobně ji považuji za univerzální zbraň v našich běžných honitbách, pokud někdy zklame, mohou za to převážně ruce.

Autor: figi | 01.12.2011 15:07
Z mého pohledu ( který je ale asi obecně známý ) je tato ráže naprosto univerzální v našich podmínkách za předpokladu správné volby střely a dobrého zásahu. Účinky na větší zvěř - např. dančí, černá, vysoká jsou podle mého názoru při zásahu komory výrazně lepší ( zvěř častěji v ohni nebo v těsné blízkosti nástřelu ), než u sedmiček či osmiček. U mne nejpoužívanější ráže, s touto ráží ( mám dvě zbraně v ráži 243W ) lovím ročně 50 - 60 ks zvěře a s ostatními ( 223, 308, 8x57 ) 10 - 20 ks. Stop efektem je tak srovnatelná 223 u menší zvěře, 308 a 8x57 nelze v stopefektu vůbec srovnávat.
Nevýhodou mohou být podlitiny, zejména v mezisvalových blanách, moje zkušenost v případech, kdy zvěř o lovci před výstřelem už ví.

Autor: Tomáš | 01.12.2011 18:38
Figi:Účinky na větší zvěř - např. dančí, černá, vysoká jsou podle mého názoru při zásahu komory výrazně lepší ( zvěř častěji v ohni nebo v těsné blízkosti nástřelu ), než u sedmiček či osmiček.

RE: Zdravím, já lovím ročně něco okolo 30-40 ks spárkaté,krom srnčí, kterou lovím 6,5 x 55 SE, vše ostatní lovím převážně kalibrem 8x57 JS. V 99 % mě při použití ráže 8x57 JS zústává vše na nástřelu, promińte mě ten nemyslivecký výraz - zvěř padne po ráně z osmy jak podťatá. To vše za použití 2 střel, na prasata TIG od Brennekeho, na ostatní T Mantel od RWS.
Omlouvám se, že nepíšu na téma 243 Winch, kterou považuji i přes absenci
praktických zkušeností s ní za dobrou ráži, nicméně poměrně lehká střela bude citlivá na trávu a boční vítr, o devastaci zvěřiny v případě použití nevhodného střeliva ani nemluvě. Musel jsem reagovat, protože mé zkušenosti s 8x57 JS jsou zásadním způsobem odlišné od toho, co uvádí Figi.Navíc skupina ráží sedmiček a osmiček, jak uvádí Figi je poměrně široký pojem zahrnující více nábojů s natolik rozdílnými vlastnostmi, že bych je v žádném případě nezevšeobecńoval a neházel do jednoho pytle.
Lovu Lesu Tomáš Peroutka

Autor: Jan Slavětínský | 01.12.2011 19:07
V době ,kdy jsem si pořídil 243ku jsem používal klasiku SP 6,5g od SB. Vlašim tenkrát měla s výrobou této ráže docela problémy.Udržet tlaky,rozptyl,praskání a trhání nábojnic a problém se střelou.Dokonce docházelo i k haváriím zbraní.Z deklarované katalogové rychlosti v0=905 m/s šli níž na nějakých 880 m/s, aby se odstranil tento problém.Kolikrát jsem koupil patrony, že to na 100 metrů chodilo do dlaně nebo tři šly dobře a čtvrtá ulítla o ix cm někam.Ranivost SB poloplášťů byla vcelku slušná, ale u srnčího byl každý výstřel jiný.Mě to připadalo, že někdy mám 7x64 s SPCE. Když se na trhu objevily zahraniční patrony, sehnal jsem Federaly Hi-Shok 6,5g. Bylo to nebe a dudy co do výkonu a co do přesnosti, hlavně na větší dálky.Časem jsem střílel s Normou, Lapui i Geco. V podstatě mi to všechno přišlo stejné. Hlavně to byly náboje přesné a našlapané na výkon, což jsem cenil na dálky.Tuhle ráži rád používám na holých polích z podzima při lovu holé. Tak jako je osmička "kladivo" na černou na vnadištích ,je Winchester "bič" na polích. Je z toho opravdu příjenmé střílení, žádná drba a v podstatě v optice vidíte značení zvěře dříve, než vnímáte ránu.
A ta kulička má opravdu výkon.Podle mě je u této ráže skloubená váha střely s rychlostí, která jí dává pěknou balistiku, průbojnost a ranivý šok daný rychlostí střely. Tráva a překářky je bolestí téhle ráže. U nás jí před revolucí měl jeden hajný a ten s tím v té době lovil černou bez ohledu na velikost a muflony. Měl řadu kulovnic ,ale na 243ku dodnes vzpomíná. Střílel z ní tak, že u svého ZKK měnil hlaveň a bohužel tu novou mu vlašimská patrona u závěru utrhla....Lovu

Autor: Tomáš | 01.12.2011 19:27
RE : Figi, abych byl zcela objektivní, znám několik lidiček, kteří jak typuju jsou stejně jako ty zaměřeni spíše na menší a rychlejší kalibry s plošší balistickou křivkou a nemůžou si je vynachválit. V okamžiku, kdy si pořidili jako další loveckou zbrań osmičku, měli problémy s odcházením zvěře.Netuším, co je toho příčinou, ale myslím si, že problém není v tom či onom kalibru, nýbrž v umístění zásahu a správné volbě střeliva. Jak správně píšeš 243 ka je určena pro zkušené vyzrálé myslivce. V žádném případě nechci, aby naše debata přerostla v naprosto nesmyslnou diskuzi, která ráže je lepší či univerzálnější.

Autor: figi | 02.12.2011 11:08
Já právě vždycky býval zarputilý sedmičkář, to jsem bral jako ideál, pak osmičkář, a poté, co jsem začal lovit nejdříve s 223 a následně s 243W jsem vůbec nechápal, jak je možné, že tak malé střely mají až neuvěřitelný účinek.
Dnes jsem ochoten si občas vzít třistaosmu, jednak kvůli optice, kterou na ní mám, a také proto, že ta moje je mimořádně přesná. Jinak bych to do lesa nevzal, raději 223 a nej je samozřejmě 243W.
( právě majitele 243W jsem kdysi oslovoval " vzduchovkáři ", už jsem se jim všem několikrát omluvil )

Autor: Tomáš | 02.12.2011 11:39
RE:Figi, řekni mě, jak je to s podléváním(hematomy) u 243 W ? Jasně, vhodná střela ovlivní samozřejmě i toto, ale fyzikální zákony se ošidit nedají,nejčastěji používaná střela do této ráže má 6,5 gramu a rychlost ve 100 m okolo 800 m/s, tam musí být tlaky tělesných kapalin jak blázen ?
Taky občas lovím srnčí a škodnou s 222. Rem a je fakt, že to zůstává všechno na fleku. Tady hodně záleží na umístění zásahu, střelit s tím srnčí na lopatku na 50 m, tak můžu obě plecka dát psovy. Při přesné ráně na krk nebo vedle lopatky je to o něčem jiném a zvěřina je použitelná.

Autor: Fesoj | 02.12.2011 11:46
Od dubna, když jsem si koupil 243W, jsem Ižku v r. 3O8 vytáhl ze skříně jen 3x a to na dosled. Ale na nátlačku, kterou máme plánovanou, si ji vezmu taky. Je krátká, lehká, optiku na ní nemám a pokud bych se dostal k ráně /což se mi na našich společných akcích na spárkatou dosud nikdy nestalo/ tak by to bylo nakrátko, nejspíš na zvěř v pohybu. A je fakt, že 243 W rozhodně není ideální zbraň pro střelbu na běžící kus někam skrz roští a že při špatném zásahu zvěř barví zpravidla málo nebo vůbec a dosled je podstatně ztížen.

Autor: Jan Slavětínský | 02.12.2011 12:31
Umí to udělat podlitinu, zvlášť pokud to chytne lopatku. Ze zvyku a s každou kulí co mám, mířím a snažím se střílet hned za lopatku na první žebra. Boural jsem po 243 jen srnčí a několik kusů černé, které mi zůstaly, tak můžu soudit jen podle nich. U srnčího při ráně za lopatku je na vstřelu modřina "do velikosti dlaně +/-" ,jak kdy a bez ohledu na vzdálenost.Výstřelová strana někdy čistá ,někdy podlitá jako vstřel a obráceně.Někdy je výstřel na podlitinu horší než vstřel. Pokud chytneš lopatku, tak je pod ní pěna a "kolomaz" a totéž i víc na výstřelu. U černé mi to tolik nepřijde.Myslím si, že černá tím že má na žebrech běl, kyrys a jiný poměr svaloviny a šlach než srnčí,tak ta střela v podstatě prochází bez výrazných hematomů. Ano, zásah lopatky znamená sraženinu za pleckem.Z mé zkušenosti byly na podlévání nejhorší PTS a SP od SB. CDP mi přijde šetrnější.

Autor: Petr Knobloch | 26.09.2012 21:13
Dovolím si obnovit diskuzi k této ráži. Vezmu to trochu obšírně. V posledních letech jsem vyzkoušel více ráží ( 5,6x52R; 222Rem; 7x57(R); 7x65R;7,62x39; 8x57IS; a více kulových zbraní( kulobroky ZH; UB; Sauer; troják Suhl; kulovnice ZBK; CZ 527;Mauser; Rössler; Mannlicher Classic;Zetky..). Zbraně mě baví a pořád zkouším něco nového. Postupem času jsem se dopracoval k tomu, že je pro mě ideál ráže 8x57IS. Lovím ročně cca 30 ks spárkaté (srnčí, černá, dančí, mufloní) a asi 20 ks ,,škodné“. Poslední zbraní byla Mannlicherka v osmě osazená Mostarem 3-12x56 se sv. křížkem. Nástřelky jsem myslím dával do fotek. Tato zbraň uměla na 100m 5 ran ,,do pětílístku“ a nebyl problém střílet do 200m bez korekce( při nastřelení na 100m „5cm nad“. Naskytla se mi příležitost tuto zbraň vyměnit za nový kulobrok Merkel 2011 8x57JRS-20/76 s Zeissem 2,5-10x50 s bodem. Taková nabídka se naskytne jednou za život, tak jsem se moc nerozmýšlel.. Je to tedy teď má jediná kulová zbraň. Střílí velmi přesně. Tři rány na 100m jsou do 3cm. Vždy se najde nějaké ALE! Lovím se dvou honitbách. V jedné se loví srnčí, černá a škodná(na potkání) – tam chováme drobnou. Do druhé honitby dojíždím. Tam se loví jen spárkatá. Buďto šoulačkou – přes den nebo čekáním v polích, kde je nutné střílet i na větší vzdálenosti. Tam ten kulobrok moc nevyužiji a navíc si vzhledem k ráži nedovolím střílet dál, jak na 130-150m. Sice tam s ním teď lovím, ale není to ono. Navíc při šoulačkách po pískovcových skalách dostává dost zabrat a je to škoda. Zvažuji proto alternativu pro lov za těchto podmínek. Lov od září do prosince, ponejvíc dančí a mufloní holá. Lov jak na šoulačce, tak v polích na dálku(do 200m). Ráže 243win se mi velmi zamlouvá (zvažoval jsem ještě 6,5x55), dost jsem o ní přečetl a zdá se, že by mohla být ideál. Chtěl bych ji v nějaké levnější flintě, kterou mi nebude líto „omlátit“. Mám možnost koupit v dobrém stavu buď ZKK 601 MC nebo CZ 537. Cena stejná. Otázky: Bude rozdíl v těchto flintách při stejné ráži? Bude tato ráže vhodná na výše popsaný způsob lovu? Nebo raději sáhnout po něčem novém, levnějším např. Marlin apod? Díky

Autor: Michal Brabec | 26.09.2012 21:59
Možná, že budu za pitomce, ale já dlouho po 243ce toužil. Pro mě to opravdu není to pravé, čtu tady názory lidí, jichž si můžu vážit a vím, že si stojí za tím, co píší. Pan Slavětínský, Figi a jiní, to jsou PÁNI střelci, ale přátelé, kdo z nás to takhle umí? Taky mám srnce na 200+, ale taky chybenou holou na 50-. Tam musí být jistota, ne náhoda. Navíc, já nesnáším šereďení, takže nechci podlitý plecko atd...Pro mě 243 ne, a jsem rád, že si to umím přiznat před přáteli....

Autor: Jan Slavětínský | 27.09.2012 06:26
Víte chlapi, není podlitý každý kus,který s tím ulovíte. Kdo loví s remingtony nebo obecně s rážemi 5,6 , tak ví. 243 je takový kříženec, který má rychlost, balistiku a ranivost na zvěř z remingtonů, ale průbojnost a dopadovou energii klasické kulovnice. Vzhledem k výkonu se s tím může podle zákona lovit veškerá spárkatá. Kdo potřebuje střílet na větší dálky a s pohodovou příjemnou ráží bez nějakých štos, tak 243 je supr. Samozřejmě je i spousta jiných ráží.
U 243 hodně záleží na střelivu - ani né kvuli účinku, ale kvuli přesnosti v dálce a pro minimální balistiku. (SB je v 243 šrot).
Já osobně bych si tuto ráži na nějaký čas půjčil, střelil bych si z toho a zkusil i něco ulovit. Vlastní pocit a úsudek je rozhodujicí. Ulovit srnče na 40 kroků ti nic rozhodujicího neřekne, ale zkus to dál a uvidíš. Dančí po tím padá lépe jak po jiných rážích. Co se týče flinty - ZKK nebo ČZ ti poslouží úplně stejně a je to flinta za pár korun na tahání. Prodat to můžeš kdykoliv. Lovu

Autor: Čouda | 27.09.2012 06:55
243 jsem neměl, ale měl jsem 4 roky 6.5x65 RWS a mohu potvrdit, že jsem měl rozhodně víc kusů v ohni, než předtím s 308W. S tou 6.5 mám střeleno cca. 40 ks černé a dohledával jsem jen 2 a i ty se našli. Opravdu se po tom umí obrátit i 40kg lončák po zásahu na komoru na vzdálenost 230m. U těchto obou rychlých ráží opravdu hodně záleží na umístění zásahu.

Autor: Petr Knobloch | 27.09.2012 10:39
Problém je, že v mém okolí nikdo tuto ráži nemá. Samí zarytí sedmičkáři, někdo 308 nebo 30-06. Nic jiného. O jediné podobné ráži vím u spolužáka lesáka. Má 6,5x55 v CZ 550, loví někde v oklolí Písku a moc si to chválí. Ten loví ale jen srnčí, černou a škodnou. U nás – Rakovnicko nebo v druhé honitbě – Kokořín nemám možnost si ráži vyzkoušet. Budu muset flintu koupit a když to nebude ono půjde dál.. Pokud se přenesu na flintu. Která by mohla být vhodnější (ergonomie, závěr, spoušť atd.) Nemám s našimi flintami zkušenosti.

http://www.zbranebrymova.com/foto/33593.JPG http://www.zbranebrymova.com/foto/33616.JPG

Autor: Jan Slavětínský | 27.09.2012 11:17
ZKK s MC pažbou tam to je jasné. Ta pažba většinou sedí každému, občas se řeší délka a zkrácení. ČZ 537 záleží zda má standart pažbu nebo je v Luxu s bavorskou a s lícnicí. ZKK má fr.napínáček - rovnou spoušť s jazýčkem, který někomu nesedí. 537 má v podstatě tvarovanou spoušť,stejnou jako 550. Teoreticky 537 je flinta mladší a je předpoklad ,že má méně nastřílíno. Ale záleží kdo jí měl. Chce to vidět, případně, když to půjde si jí přes víkend půjčit a otestovat. Ale tohle ZKK vypadá moc pěkně. Ještě záleží jaký má stav vývrtu.

Autor: Petr Knobloch | 27.09.2012 11:58
A funkce závěru? ZKK má pro 243 win krátky systém a 537 dlouhý. Nebude problém např. s poškozováním střel při nabíjení atd.? Střílím zásadně bez napínáčku, se spouští se nějak popasuju. Přesnost zbraní bude podobná nebo měly např. ZKK kvalitnější hlavně, lepší slícování?

Autor: Jan Slavětínský | 27.09.2012 12:27
Podle fotky to ZKK vypadá dost zánovně - asi jedno z posledních z výroby zbrojovky. Hlaveň 537 i ZKK byla vyráběna ve stejném materialu . Až 550ky měly technologické i konstrukční změny. Podle toho co mám doma, tak ZKK je líp slícovaná než 550ka ,hlavně závěrová vůle.

Autor: Petr Knobloch | 27.09.2012 12:39
Díky, táhne mě to také spíš k tomu ZKK. Vím ještě o jednom.. Jsem teď na Šumavě a včera jsem se byl podívat na toto. Hlaveň čistá.

http://zbrane.subrt.cz/bazar/kulovnice-zkk-601-243win

Autor: Harry Callahan | 27.09.2012 13:04
ZKK dost trpí na zasekávání závěru ve vypjatých okamžicích (rudl prasat atp..), už proto bych se jí vyhnul a šel raději do plastové Marlin. ZKK ve 243W má kolega, měl jsem ji několikrát půjčenou i něco ulovil, také byl svědkem mnoha lovů, proto snad můžu hodnotit. Jak tu zaznělo, s kvalitním střelivem vhodná pro velmi dobré střelce i jako jediná zbraň, o SB Vlašim ani nepřemýšlejte :-), do amerických ráží je obvykle dobré americké střelivo a cenově vychází Federal nebo Winchester také velmi dobře. Doporučil bych Federal Fusion bonded - sám tuto střelu používám ve své 223R a také ve 30-06, poměr ceny a kvality vynikající, letos s tím mám 7 ks černé a 2 srnce, opravdu přesvědčivé střelivo šetrné ke zvěřině, přesné s vysokým stop efektem a krásným průstřelem a to v obou zmíněných rážích, věřím že 243W nebude výjimkou a nebude tak strašně podlévat a tříštit se jako Vlašimské bláto (a to nemluvím o výkonu, stačí podívat do tabulek).

Autor: Děda z lesa | 27.09.2012 13:42
Mám .243W v ZKK 601 od roku 1974 a je to moje nejoblíbenější zbraň, sehnal jsem ji v tehdejších dobách nedostatku náhodou jako vrácený export.
Lehká, přesná, výkonná i s pomlouvaným našim střelivem, problém je puškohled - cokoliv většího vypadá ne té flintičce jako roura od kamen.
Neváhal bych a koupil, dobré zbraně neztrácejí hodnotu, naopak.

Autor: Rudolf Husák | 27.09.2012 15:17
Petře,to ZKK od Šubrta vypadá velmi pěkně a není to drahý..Já 243 sice nemám,ale měl jsem ji kdysi půjčenou od kamaráda v roce 86 asi měsíc, když se mě roztrhl troják a mám s ní ulovené jen dva kusy holé srnčí(S@B na srnčí dost brutální) a jinak na čekání,svého nejtěžšího kňoura,vyvržený 140 kg.Po ráně za lopatku s vyšší komorou střelou S&B tuším 6,5g SP necelých 100 m, zůstal na místě a jen odkazoval.Honza Slavětínský jí má roky a nedá na ní dopustit.U mě si Honza s 243 ulovil před lety na čekání zrazené rychle odbíhající prase a v běhu na 200 m kotrmelec,kňourek 60 kg,to nemělo chybu.Tak ať něco zajímavýho koupíš a pak se pochlub.

Autor: lanus | 27.09.2012 17:28
Najväčšou slabinou ZKK-čiek je rovná spúšť s napínáčikom !!! Predmetná vada sa však dá rýchlo eliminovať a to jej výmenou za klasickú spúšť,ktorá bola pri nákupe zbrane dodávaná ako príslušenstvo .Sám som to na svojej z druhej ruky kúpenej ZKK 601 pred 26 rokmi po ročnom nespokojnom používaní menil a k plnej spokojnosti až dosial z "rúk nepustil" .

Autor: Pepa | 03.03.2013 15:35
zdravím všechny, chtěl bych se zeptat na někoho kdo by prodával přebíjené střelivo v dané ráži :-)

Autor: rici czech | 13.03.2013 20:55
Jelikož,jsem se stal majitelem zmíněné ráže,a zatím řeším střelivo,chtěl bych zjistit jestli máte někdo zkušenosti se střelami PTS 6,1g od SaB.Ůčinek ,přesnost atd.Na stránkách SaB pějí samou chválu ,ale to asi všude kde chtějí něco prodat.Nerad bych předešel zbytečnému kupování a zkoušení munice.Podotýkám moje kulovnice má lauf 50cm,v tabulkách všude uvádějí 60cm lauf.Do budoucna použití na lišky,asi nějaké to srnčí,hlavně v polní honitbě.Píšete vlašim ne,ale co teď laboruje noslery a PTs?A teď babo raď ,nebo spíše Honzo a Figi :-))

Autor: Jan Slavětínský | 14.03.2013 06:19
Rici, PTSky jsem už střílel, jsou přesné,ale měkké.Na můj vkus u srnčího i více podlévaly, ale pořád je to lepší volba než obyčejný vlašimský poloplášť. Až začneš střílet Federaly, Winchestry,Lapuu nebo Blasery, tak uvidíš ten rozdíl. Rozdíl v ráně, v balistice i v účinku ke zvěři. Pro mě byly "top" střely CDP od Blaseru.Už jsem to psal výš. Je to drahý náboj, ale spolehlivý i na dospělou černou a daňky.
Teď střílím také Vlašim - Hornady SST. Je to nějaký vývoz pro Hornady, origo střela s oranžovým hrotem. Prý se originál střely SST chovají líp než ty naše licenční zelené PTSky. Byly za "hubičku", tak to neber. Pořád je to ale jiná rána, když to porovnám s Lapuou,se kterou jsem střílel před tím, taková slabší.
Nová flinta láká ke střílení a to seznamování se bude stát pár krabiček, to se testuje na dálky a zkouší a tak až PTSky dojdou, zkus některou z těch mých značek a porovnej. Figi jelikož střílí na "long", tak bude mít určitě jiné střelivo, ale do 200 metrů tyhle značky fungují. Lovu

Autor: Fesoj | 14.03.2013 07:50
Pánové, máte někdo zkušenost s ruskými Kentaury ? Vyrábí to Barnaul, ale jsou osazeny střelami Hornady SPBT. Přesnost do papíru dobrá, na 100 m 3 rány bez problému do průměru padesátikoruny. Co se týče účinnosti, mám s nimi ulovená zatím jen dvě slabá srnčata, takže nehodnotím. Ale co se mi nelíbí je to, že zelená polymerovaná nábojnice se po výstřelu roztáhne víc, než bývá obecným zvykem, takže klika závěru se při otevírání zasekne asi ve dvou třetinách oblouku a musím na ni klepnout dlaní zespodu, abych ji dostal do horní polohy. Na nábojnici jsem přitom nenašel žádné stopy, že by někde drhla. Zbraní to nebude, při použití nábojů Federal Power Shok vše bez problémů. Setkal se s tím někdo z Vás ?

Autor: Jan Slavětínský | 14.03.2013 09:06
Josef asi bych ty Barnauly dal "hasičům do tomboly"... Kamarád vystřelil Baurnaul ze svého springfilda a první co krom viditelného plamene z hlavně ve dne bylo, "ty vole a nemá drážky".
To přilepení nábojnice ke komoře - to je nevhodný material nábojnice,slabá stěna a nebo vysoký tlaky. To víš, oni z jednoho materialu dělají kalašnikovi i 243W a kalašnikov není 243.

Autor: Fesoj | 14.03.2013 10:46
Jeden můj kamarád jezdívá do obory Kopidlno. Tamní oborník prý loví ročně několik desítek kusů převážně holé dančí a mufloní zvěře, vše s 243 W a údajně používá právě ruské Kentaury a je s nimi naprosto spokojen. Tomu kamarádovi nemám důvod nevěřit a proto jsem ty Kentaury koupil. Jednu krabičku jsem vystřílel bez problémů, ovšem pak jsem koupil další, snad jinou serii a je to tady. Ale zda měl nějaké problémy i ten oborník, to nevím.

Autor: Jan Slavětínský | 14.03.2013 13:15
Věřím...Za chvíli bude Lysá a tam pod jednou střechou seženeš všechno. Například ta Lapua je kvalitní patrona,dobrá a nechá se koupit asi za 30 kč. Vlašimská PTS je dnes téměř za stejnou cenu. I ty Federaly se nechají sehnat.
Vlašimské patrony pořád a nenápadně zdražují a přibližují se k cenám zahraničním a už se kolikrát vyplatí šahnout jinam. Pokud vystřílím krabičku za rok,tak tu korunu nemá cenu řešit.

Autor: Krejčí Karel | 14.03.2013 15:20
Když jsem měl asi před 30 lety 243W,tak jsem si koupil W.Federaly.Ty se mi osvědčily,nakuoupit,přebít stejnou sérii,typ,značku,provedení,váhu...ve větším množství.Byly i množstevní slevy.Ceny půjdou stále nahoru u všech.Hirtenb.těžší střely 6,5 gramu.

Autor: figi | 14.03.2013 19:55
Něco k PTS jsem dal do článků.
Je faktem, že 243W bude mít dobré výsledky s jakoukoli deformující se "pevnou" střelou, tj. střelou, která má pevnost pro postupný průběh deformace. Je dost takových střel, nemusí to být zrovna střely dvojjaderné a příkladem je třeba Power point od Winchesteru, klasický poloplášť s velmi vysokou přesností a zároveň naprosto optimálním účinkem pro zvěř do 100 kg hmotnosti až do vzdálenosti okolo 200 m. Skvělý je i Ballistic tip od Nosleru, ale v továrně laborovaném střelivu vychází už poměrně draho.
Jak už ale zaznělo, Winchester, Remington, Federal, Lapua, ale naprosto mne zklamalo Sako i Norma.
Roky už ale střílím téměř výhradně s přebíjeným.

Autor: rici czech | 14.03.2013 19:59
Dík Honzo asi dám na Tebe.Sice to bude trochu dražší ,ale co se dá dělat:-).Ona ta celopažba stejně bude do těch max 200metrů takže řešit zase něco spešl nemá asi moc smyslu.Jenom mne zarazilo ,že má 4 drážky,někde někdo tady psal že 243. jich má 6.Že by jugoši skoušeli zase něco extra?No každopádně ta hračka pár krabiček asi zhltne:-).Možná by bylo nejlepší koupit od každého krabičku a zkusit co tomu v tom 50cm laufu bude nejlíp chutnat:-).Dík

Autor: Jan Slavětínský | 21.03.2013 06:11
Rici, tak jak ti to střílí ? Určitě už nějaké testy byly...

Autor: rici czech | 21.03.2013 18:48
Honzo ,teď řeším nějaký kukr na to:-).Jinak samozřejmě mi to nedalo a přes mířidla to na 50 a 100metrů prubnul.Na odzkoušení do papíru jsem použil SaB poloplášť.Na 50 m jsem se vešel 5 ranami do 3cm na 100m to bylo horší asi do 10cm ,ale beru v potaz že to je přes mířidla.Muška je sice taková hrubší perlička ,no co mám povídat překreješ terč:-).Jinak ten německý štechr mi naprosto vyhovuje ,ale překvapilo mne že i bez štechru ta spoušť celkem ujde.(u Zetky co jsem kdysi měl se bez štechru nedalo spustit aspoň u té moji).Jinak všechno funguje jak má.Povrchovka kovových částí je vcelku obstojně upravena nenajdeš vryp po fréze,i černění je takové "hluboké" a lesklé.Jinak povrchovka pažby je odfláklá ,mořeno olejem a na hranách lícnice jsou vidět stopy po nástrojích.Ale jelikož flinta stála v akci méně než ty plasťáky marlin,savage axis apod. tak se to dá skousnout:-). Jinak k tomu kukru,a montáži.Sice vím že ocelová je ocelová ,ale na té 243. myslíš že duralová bude dělat paseku?Ten zpětný ráz je tam minimální a ta flinta sama o sobě je vcelku těžká tak bych to chtěl odlehčit.No a jelikož nejsem noční lovec tak investovat do nějaké drahé optiky asi nemá v mém případě moc cenu.Postačí něco čemu se neurve po 50 ranách kříž.Ono ta 243. nemá zas takový zpětný ráz.Aspoň si myslím:-).

Autor: Jan Slavětínský | 22.03.2013 06:43
Rici na tu Zástavu asi seženeš jeden typ nějaké montáže,která je pro tuhle kulovnici, klasiku. Nevím, prostě základnu a oka nebo ti bude muset puškař něco postavit. Já osobně duralovým montážím nefandím, ale někdo jí má a neřeší to. U optiky záleží na tobě pro co se rozhodneš a jaké peníze do ní vrazíš. Zda kříž a potom asi pořešíš nějakou Meoptu třeba i z druhé ruky nebo bod. Jelikož s flintou nebudeš chodit po nocích a pokud ti s bodem bude stačit něco levnějšího, tak začínej někde od Pentaflexu příp. Odeonu. Tahle optika docela ujde - vzhledem,váhou,poslouchá na nastřelování, drží, má slušné zorné pole a je s tím vidět líp než se starým zeissem. Ale záleží na tobě.... Zdar

Autor: JindraLipník | 24.03.2013 19:05
ráž 243Win mám od roku 1983 kulovnice ZKK 601.Nastřelena na 100m.Lov od kun,srnčí zvěře,černé i dospělých kusů,lišek,dančí až po jelena v vzdálenosti od 20 až 180m bez změny záměrného bodu bez problémů.Při střelbě je nutný čistý cíl,bez travin a jiných překážek,horší je také barvení zvěře.Chce to ukázněného střelce.Ranivé účinky jsou výborné.Při ráně na komoru(lepší je vyšší)zůstává zvěř v ohni nebo odchází max.do 30m.Léta jsem používal střelivo SB,posledních asi 5 let Normu 6,5g,nevěřil bych,že výkon může být o tolik větší ,vřele doporučuji.

Autor: Lukass | 06.05.2013 21:30
Ja sice zatím nejsem vlastníkem 243ky tak do toho moc kecat nechci ale až si dodělám školu ( v září nastupuju do 1. Ročníku v Hranicích) tak jsem rozhodně pro raži 243. Zatím se rozkoukávám po vhodné značce.

Autor: Harald Altmann | 07.05.2013 00:03
Lukassi, s 243-kou chybu neuděláš. Dobrá ráže. Řekl bych, že lepší než 308W. Energie dostatečná pro všechny druhy zvěře u nás lovené, balistika vynikající. Chce to jenom najít vhodné střelivo. Pozor jenom na boční vítr a překážky v dráze střely. Jako střelivo je dobré od RWS KS (Kegelspitz). A těžší zvěř střílet do 100m.

Autor: Jan Slavětínský | 07.05.2013 06:13
Nechci tě zrazovat, ale nevím proč zrovna sháníš nějaký levný plastový krám, když se třeba na Huntu dá sehnat pěkná a zachovalá naše kulovnice i s optikou za stejné prachy.Ale to je věc vkusu a názoru,tak že je to na tobě...

Autor: Lukass | 07.05.2013 19:19
Jane Slavětínský; mě spíše přitahuje lov zvěře na větší dálku. Zatím se moc ve výrobcích zbraní nevyznám..
Neříkám že teď hned jdu a koupim Marlina či Remingtona. Zatím se rozkoukávám, navštěvuji toto fórum abych se od Vás starších a zkušenějších přiučil. Čtu vaše názory na 243jy a hledám tu správnou značku- kvalitní kulovnice od toho správného výrobce.

Autor: Krejčí Karel | 10.05.2013 11:01
Bral bych CZ HA 550 HUNTER kulovnice na velké vzdálenosti,ale s dodávanou duralovou montáží,kterou nebrat a vyměnit za ocelovou,dokoupit Meostar R1 4-16x44 s vyrovnáváním paralaxy na objektivu,nebo levnější Meostar R1 4-12x40 s kříži Mildot a balistickými věžemi.Nevím,zda je v ráži 243W.

Autor: Petr Havlín | 10.05.2013 11:12
To Lukass píšeš,že tě přitahuje lov na větší dálku,ale zároveň píšeš,že se ve výrobcích zbraní nevyznáš. Máš nějakou zkušenost se střelbou na větší vzdálenosti?
Podle vlastní zkušenosti vím,že naučit se alespoň trochu dobře střílet chce cvik a trpělivost. Doporučuju ti konzultaci s Figim,nebo někým,kdo má s Long Range zkušenost.

Autor: rici czech | 10.05.2013 11:35
Lukass ,neber to špatně ,ale níže píšeš že nastupuješ teprve do 1 ročníku.Osobně si myslím že Figi ač na to má a umí tak svým způsobem ovlivnil mladou generaci svými lovy na long range.Myslím že pro začínajícího lovce je to dost zavádějící,neboť z velké většiny si myslí že nákupem zbraně na long range jim to bude padat na 200,300 a více metrů jak figimu.A v tom vidím ten problém který může nastat.Nutno dodat ,že z každého ať se mu to líbí či ne long range střelec nebude i kdyby chtěl.Prostě je to i talent.Myslím že Figi se svými lovy long range začal až po mnohaletých zkušenostech normálních lovů,a tisíců vystřelených ran na střelnici na tréninku a špekulování.A myslím ,že je zavádějící tvrzení že koupí supr flinty a skla budu lovit srnce hned na 200 a více metrů,někdo možná jo ale drtivá většina asi ne.Jinak na lov do 200metrů postačí i bohatě jakákoliv kulovnice s nevystřílenou hlavní,dobrou spouští a kvalitním sklem.

Autor: figi | 10.05.2013 12:24
Rici, máš pravdu, když jsem s lovem na větší vzdálenosti začínal, měl jsem za sebou 20 let lovecké praxe a mnoho úlovků. Za nějak zvlášť excelentního střelce se nepovažuji, znám mnoho lepších.
Já doufám, že to, co už jsem o lovech na velké vzdálenosti napsal, ovlivní a nejen mladou generaci. Ale zatím to tak nevypadá, protože to, o čem píšeš, by věděli. Ale je pravda, že těch, kteří by chtěli ( lovit na velké vzdálenosti ) je hodně. A drtivá většina z nich je ale přesvědčena. že zakoupením zbraně, optiky a střeliva udělali vše, co mohli. A myslí si, že jsou připraveni.
Zároveň musím také napsat, že jsem radami pomohl několika mladým myslivcům k naprosto excelentním výsledkům při lovu na velké vzdálenosti. Ale to je jen zlomek z těch, kteří mi píší a volají o rady. Je nutné počítat i s tím, co za peníze nelze pořídit, trénink, znalosti, a také způsob myšlení.
Mnohokrát jsem už napsal, jak zde, tak i v minulosti na Loveckém fóru, že podle mého názoru není ráže 243W vhodná pro začátečníky, a že by si měli vybírat někde mezi 7 - 8 mm, a až budou mít nějaké lovecké zkušenosti, pak si teprve vybírat z dalších ráží.
To, že Lukass o střelbě a myslivosti neví téměř nic, mi bylo jasné od prvního příspěvku, ale nereagoval jsem. A třeba ty vzdálenosti vnímáme také každý jinak, pro jednoho je 150 m obrovská dálka, zatímco jiný přemýšlí takto o 1 000 m a více.

Autor: Jindra | 10.05.2013 13:11
Ahoj Figi, nepřemýšlel jsi nad tím, že bys udělal nějakou příručku (pro začátek třeba desatero), jak začít, na co se soustředit a ne jen kvůli Long range? Né každý bude tak pilný a bude si překládat knihy z angličtiny, aby se posunul dále ... Myslím si, že všeobecně vzato má o správných zásadách střelby povédomí málo myslivců. Byla by to určitě užitečná osvěta :o)

Autor: figi | 10.05.2013 18:57
Příručku ? Mohu, ale dobrá literatura u nás je, třeba kniha Lovecká střelba od J. Bílého.
Také jsem mnoho let žil v přesvědčení, že jsem výborný střelec. Jak broky, tak i kulí. Oproti ostatním myslivcům tomu tak určitě bylo, ale že vlastně umím prd jsem poznal teprve když jsem začal trénovat a závodit. A vystřelit na zvěř na opravdu velkou dálku mi i potom trvalo několik let, než jsem tak mohl učinit s jistotou.
Jsem střelecký samouk, literatura, internet, a hlavně trénink. O lovu na velké vzdálenosti si nebylo možné s nikým ani popovídat, natož se něco dozvědět. Takže i mnoho přemýšlení a hodnocení vlastních chyb. Jsem rád, že jsem si tím prošel, jak jsem se i roky trápil z dnešního mého pohledu jednoduchou věcí.
A je to tak prakticky i dnes, popovídat si o lovu na velké vzdálenosti, něco nového se dozvědět, to mohu jen na UK či US fórech. Třeba jen správné použití dálkoměru je základ, ale umí to u nás málokdo. A o měření a odhadování větru lze tvrdit to samé. Ta střelba, technika střelby, je velmi jednoduchá, ale jen když se ví co a jak. A ta technika střelby je na střelbě na velké vzdálenosti to nejjednodušší.

Autor: Fesoj | 10.05.2013 20:02
Figi, ta knížka je výborná, což o to - ale vyšla v r. 1982, 2. vydání r. 2000 a nejen že se dnes už dá těžko sehnat, ale vývoj šel, zejména v oblasti optiky, přece jen dost dopředu. Tehdy se pan Bílý zabýval jen starým Zeissem, koneckonců nic jiného na trhu nebylo a dnešní puškohledy by si rozhodně zasloužily obsáhlejší povídání. A vlastně i o ráži 243 W se zmiňuje jen okrajově, vždyť tehdy to byla u nás novinka. Dále si myslím, že neklade dostatečný důraz na "vypilování" držení zbraně a techniky spouštění, při kterém dochází k nejčastějším, největším a řekl bych i k nejzbytečnějším chybám - sebekriticky přiznávám, že vycházím z vlastních zkušeností - a proto /ale nejen proto/ by to chtělo něco nového, nějaké to "upravené a doplněné vydání".

Autor: Tomáš Peroutka | 10.05.2013 21:59
Zdravím. Taková knížka by byla potřeba jako sůl. Z vlastní zkušenosti vím, že hodně myslivců má problém se domluvit s optikou anglosaské provenience, většinou vše začíná i končí tam, kde je stupnice stranové a výškové korekce uvedena v MOA.

Autor: Maral | 15.09.2013 17:13
Figi, koukal jsem na Tvé stránky i videa z lovu. Klobouk dolů, umíš, máš pěkné flinty. Ale jednu výtku si neodpustím. Některé rány byly podle mě ukvapené. Zvěř nestála. Následoval odskok z nástřelu. OK, zvěř byla do 50m . Ale celkový dojem byl pro mě rozporuplný. Lovit se má přece tak, aby zvěř zhasínala rychle a zbytečně netrpěla. Pro mě je ideál, že zhasne s ranou a bez odkazování. A tomu přizpůsobuji loveckou vzdálenost. Nemám problém lovit srnčí na 200m přesnou ranou na komoru. Do 100m lovím pouze na krk. V 90% zvěř zůstává v ohni na nástřelu. U černé zvěře mi zůstává na nástřelu 75%, zbytek do 30m. Jenže vždy čekám, až zvěř stojí v klidu, na široko, prostě až mám ideální možnost pro přesné posazení rány. Kolikrát jsem nechal černou odejít, protože ten kus jen procházel a nezastavil se.
Lovím srnčí s 223REM, jinak jsem ten sedmičkář (7x57R) a právě čtu vše o 243WIN, protože se mi líbí čím dál více a nepochybně do roka a do dne jedna skončí u mne.
Střelba a lov na delšía dlouhou vzdálenost má své kouzlo, ale podle mě se právě tou dlouhou vzdáleností vzdaluje od mysliveckých pouček a někdy je to tak trochu loterie. Stačí náhlý nečekaný prudký poryv větru a výsledek je jiný, než očekávaný. I proto raději zůstanu dobrým střelcem a lovcem do 250m a delší vzdálenosti budu zdolávat na střelnici.

Autor: Fesoj | 15.09.2013 18:03
Hodně jsem o tom přemýšlel a dospěl jsem k následujícímu závěru : Jak jsem již napsal, nejvíc chyb se dělá při držení zbraně a při spouštění. Právě k eliminaci těchto chyb byl vynalezen napínáček, který ovšem skutečně dobrý střelec, který je sžitý se svou zbraní, nepotřebuje. Ale je tady jedno ALE... Možná, že jste si všimli, že naši přední střelci, kteří vyhráli poslední mistrovství Evropy, byli vybaveni kulovnicemi s netradiční ergonomikou pažby, která je sice u sportovních střelců běžná, u loveckých zbraní si však jen obtížně razí cestu. Mám zejména na mysli krk pažby kulovnic, který je u většiny loveckých zbraní příliš šikmý, navíc ne každému sedne přesně do ruky a zejména nezaručuje vždy stejné uchopení bez nutnosti kontroly a právě tím často dochází ke stržení rány. Nemýlím-li se, tak této otázce věnoval velkou pozornost Shiva - a jsem stále víc přesvědčen o tom, že šel jediným správným směrem. Lovecká střelba je proti sportovní několikanásobně těžší, protože zde hrají roli i faktory, které při střelbě "do papíru" zcela chybí - zejména spěch, lovecká horečka a pocit zodpovědnosti - a proto běžný lovec /nemám na mysli Figiho a pár lidí s ním srovnatelných/, který nemá držení své zbraně opravdu na 100 % v krvi, udělá občas chybu, které by se na střelnici nedopustil a která má za následek v lepším případě chybení, v horším postřelení zvěře. A ani trénink na střelnici tomu nemůže zcela zabránit. Nemyslíte, že lepší ergonomie pažby by eliminovala dost značné % "zmršených" ran ? I pro kulovnici platí, že hlaveň střílí, ale pažba trefuje.

Autor: Čestmír Kunetka | 15.09.2013 18:58
Fesoji souhlasím. Na vojně se mi výborně střílelo z SA-58P, protože pravá ruka při držení pažbičky samopalu byla v přímce bez zalomeného zápěstí. Zatímco u lovecké zbraně je zápěstí zalomeno v určitém úhlu a já jsem si na to dlouho zvykal.
Kdyby přišel nějaký výrobce zbraní s ergonomicky řešenou polymerovou pažbou jakou má Blaser R8, kde pravá ruka je při střelbě opět v přímce, o 15 nebo 20 let dříve, s jejím zakoupením bych asi neváhal bez ohledu na to, jak by na mě koukali ti tzv. pravověrní.
A také se přidávám k těm, co si myslí, že na našem trhu už dlouho chybí dobrá kniha o základech střelby. Ale ne taková co popisuje technická data zbraní, těch je dost. Prostě jednoduchý návod jak se naučit střílet. Já do dnešního dne vlastně vycházím z toho, co jsem se jako motostřelec naučil na vojně.

Autor: Fesoj | 16.09.2013 06:54
Já jsem - jako snad každý - začínal se vzduchovkou, ale před 40 - 50 lety bylo svazarmovských malorážkových střelnic jako hub po dešti. Ve škole nám fungoval střelecký kroužek, kde jsme stříleli ze vzduchovek vz. 47 a v 15 letech jsme přecházeli k malorážce. Snad v každé ZO Svazarmu byl někdo, kdo měl trenérský kurz a uměl mládeži dát patřičné základy. Vzpomínám si, že jsme museli vést střelecké deníky, které začínaly Desaterem bezpečného zacházení se zbraní. A v sezóně se každou neděli /soboty byly pracovní/ jezdilo po závodech. Trenér měl auto, ale častěji se jezdilo vlakem a někdy i na kolech. Malorážky byly zamčené ve skladu Svazarmu, kdo si vystřílel II. VT, mohl si zažádat o zbroják a mít ji doma. A nepamatuji, že by došlo k nějakému průseru. Samozřejmé, že pro zpestření se pro nás kluky pořádaly různé soutěže. Zajímavý byl závod "Nastřílej co nejmíň", kdy jsme se učili bez možnosti korekce mířidel přenášet záměrný bod, přičemž 0 byla počítána za 10. Ty časy se už nevrátí, tak promiňte starému dědkovi, že si trochu zavzpomínal.

Autor: František Dušák | 16.09.2013 07:58
Jó, to byly krásné časy. Někdo se učil střílet na drátech do lidí, případně lidi řezat v base. Když byl člověk bolšán, lidový milicionář popřípadě pomocník VB, tak dostal nákupní povolení na zbraň. Mít více jak 2 zbraně bylo pro normálního smrtelníka nemožné. Ale ono se to po volbách pomalu vrátí, tak je třeba neplakat a móóc se těšit.
P.S. Neznám to z vyprávění, ale z praxe.

Autor: Milan Jirmann | 16.09.2013 09:38
Dobrá kniha je Lovecká střelba, autor Jiří Bílý, vydalo Naše Vojsko v roce 1983.
LOVU ZDAR!!!

Autor: Pupek | 16.09.2013 10:46
Lovu,pažbu ti dnes udělá pažbař na míru a jakou budeš chtít(lomení,stavitelné lícnice,pistolovou rukojet,výpln dlaně všechno možné i nemožné).Pokud však neumíš střílet, nepomůže ti nic.Je jedno co máš za pažbu u nás kluk přichází o oko(nějakej zákal či co) bafne flintu tak jak byl po léta naučenej na praváka,zamíří levým okem a střílí jak mistr. Pozor z 8x68 to není žádná plácmuška. Nedávno jsem nastřeloval flintu a chlap že chce být u toho,že prej to strašně rozhazuje a co už vyzkoušel druhů nábojů. 2 rány na 50m a stavěl se sněhulák,říkám mu co by chtěl a on že to není možný.Tak střílel on.První ránu do A4 měl 10cm na 7h.Druhá 8cm na 12h.tak jsem si stoupnul abych na něj viděl a on při odpálení křečovitě zavíral oči...to je potom těžký. Jediná mast je střílet. Střílet z brokovnice z malorážky ze vzduchovky ze všeho možnýho chodit na střelnici a poslouchat.Až se přestaneme bát rány začneme trénovat kulovnicí a teprve potom se můžeme pokusit jít lovit. Jak píše Fesoj ke strachu z rány se při lovu přidávají ještě další rušivé věci a výsledkem často bývá zmrzačená zvěř....ale vysvětlete to někomu v dnešní době:-)

Autor: Fesoj | 16.09.2013 10:47
O téhle knize jsme se zde rozepsali už v květnu. Na svou dobu byla vynikající a spousta věcí v ní uvedených má trvalou platnost. Nevím, zda autor dosud žije, protože by si zasloužila nové, podstatně rozšířené vydání - anebo, a to by bylo proveditelnější, je nejvyšší čas vydat něco nového, jak jsem ostatně Figimu, který umí jak střílet, tak psát, navrhoval.
A Františku, prosím Tě, nepřeháníš drobátko ? Já měl zbroják v 17. letech /na zapůjčenou zbraň, samozřejmě/ a v té době, tj. v r. 1967, jsem nepatřil do žádné z Tebou uváděných kategorií. Je pravdou, že jsem téměř 30 let sloužil jako policajt, z toho přes 20 let na státní hranici. Střílel jsem a střílím často, rád a snad i dobře. Ale za celou dobu služby jsem nevystřelil na člověka ! Zažil jsem jen dva případy použití zbraně s následkem smrti, když stříleli mí kolegové - v obou případech se jednalo o ozbrojeného lupiče. Na druhou stranu nikdy nezapomenu na datum 8.3.1974, když můj kamarád chytil při výkonu služby kuličku do jater, zbyla po něm vdova a dvouletá dcerka. Takže myslím, že o té střelbě do lidí něco vím - a věř tomu, že pro každého z nás by byl výstřel na člověka vždy až tím posledním řešením. Taková byla praxe z naší strany.

Autor: Fesoj | 16.09.2013 11:02
Pupku, naprosto souhlasím - staré přísloví říká nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu ! Já ale mluvím o situaci při lovu a zejména o lidech, kteří dají na tu zvěř řádově 10 - 20 ran do roka a udělají takovou chybu, které by se při střelbě na terč nikdy nedopustili. Spoustu takových chyb odstraní použití napínáčku a ta ergonomická pažba by jejich počet určitě také dokázala výrazně eliminovat.

Autor: Pupek | 16.09.2013 11:24
Já ti nevim Fesoj,pokud k tomu chlap nemá vztah,nevezme doma občas flintu do ruk,zkušebně si nezamíří (a zrovna ji neotře mastným hadrem,když už ji má v ruce že:-)tak s tou flintou prostě nesroste.To musí být radost. Úchop,držení,zamíření se dá trénovat i bez rány a pak je vše automatické.Pokud se to někdo učí až na posedu je to hodně špatné...takovému nepomůže žádná pažba ani když mu ji přitlučeš k hubě.

Autor: Krabat | 16.09.2013 11:35
Von Dušák moc nepřehání. U nás na okrese kdo nebyl ve Straně (nebo neměl známýho policajta) neměl šanci získat nákupní povolení na kulovou zbraň. Po tý době se mně fakt nestýská.

Autor: Petr Havlín | 16.09.2013 12:52
Je to zvláštní,ale pokud jdu na střelnici po delší době, tak mám i přes nasazená sluchátka vždy z první rány trochu "obavy". Vystřílím do papíru ročně poměrně dost ran a s každou přibývající je to lepší a lepší. Při lovu( a to zpravidla ulovím ročně jeden kus) se tak soustředím na přesné umístění zásahu, že žádný strach z rány nepociťuji a to nemám sluchátka. Všechno je to podle mne stejné jako s houslemi. Pokud nástroj držím fyziologicky správně bez nějaké tenze, tak se mohu koncentrovat pouze na tvoření tónu. V případě pušky je to zamíření a spuštění.
Každá křeč a nepřirozené držení zhoršují ovládání zbraně. Samozřejmě to není vždy a za všech okolností stoprocentně možné,ale správné pevné avšak uvolněné držení zbraně je základ. No a potom samozřejmě trénovat a trénovat a trénovat a ....

Autor: Fesoj | 16.09.2013 14:53
Mně se rozhodně taky nestýská po těch dobách, kdy o nákupním povolení na kulovnici rozhodoval jediný člověk na okresní správě SNB a podle toho to taky vypadalo - někde byla jedna, maximálně 2 kulovnice pro celé sdružení, někde to zas až takový problém nebyl. A u těch zbraní pro PS-VB to bylo podobné. Při našem oddělení ochrany st. hranic sloužilo na 60 pomocníků, pistoli by chtěl kdekdo, ale doporučení od náčelníka získali pouze 2, o kterých si byl náčelník na 100 % jistý, že s ní neudělají nějaký průser - náč náčelník měl rozum. Ale dělaly se hrozné blbosti, to je fakt. Jeden můj známý myslivec byl pověstný tím, že když se přiožral, rýpal do toho, kdo s ním zrovna seděl v hospodě u stolu - ať to byli zahrádkáři, katolíci nebo jednou naneštěstí komunisté. A já dostal za úkol na něj zpracovat prověrkový spis, na jehož podkladu by došlo k postihu - minimálně odebrání kulové zbraně. Nakonec jsem dostal vynadáno já, protože jsem tam uvedl /podle pravdy/, že dotyčný je jak na pracovišti, tak v místě bydliště i v MS, kde je členem, velice kladně hodnocen, negativní poznatky žádné a proto doporučuji spis uložit do archivu na dobu 5 let a poté skartovat. Dnes už ňufá macešky zespoda a nikdy se nedozvěděl, jaké vyfikundace kolem jeho osoby probíhaly. Já jsem levičák až na půdu, jsem přesvědčen, že v minulém režimu rozhodně nebylo všechno špatné, např. zemědělská politika státu - ale zaplať Pánbu, že podobné praktiky, jako jsem popsal, jsou už definitivně v prdeli.

Autor: zutro | 16.09.2013 17:48
243ku měl jeden známý,který mi vyprávěl jak po zkouškách z myslivosti chodil na hony tři roky bez brokovnice ,protože se mu kolegové postarali o to aby nedostal flintu byť byl komanč,a měl dobrý post ve fabrice.Mě nikdy neublížily (i když sme z rodiny nikdo komanč nebyl),oproti těmto prašivcům,já je volím a jednou zvítězíme!

Autor: Radek Chadim | 16.09.2013 18:50
Tohle je téma .243 Winchester. O politice, dobách minulých, současných i budoucích diskutujte v jiném vláknu, třeba v Dopis Prroudovi :).

Autor: Fesoj | 16.09.2013 20:35
Radku, omlouvám se. Obraťme list, jak řekla Eva Adamovi !

Autor: Harald Altmann | 16.09.2013 23:27
Marale, děláš tady ze sebe 100%-ního myslivce, ale zřejmě nebudeš schopen uvést ani jednu mysliveckou publikaci, kde je jako myslivecká rána uvedena střelba na krk. Vůbec u černé je lov střelou na krk, ve většině případů, sázka do loterie. Myslím, že jenom plantáš ptákoviny a navádíš mladé a nezkušené myslivce k nerozvážnému počínání. Myslivecká rána je na komoru! A je jedno, zda se zvěř pohybuje nebo zda stojí v klidu. Ideální rána je pro Tebe, když zhasne zvěř bez odkazování. Vysvětli, proč?

Autor: Maral | 17.09.2013 00:42
Nedělám, snažím se jím být. Vím, že myslivecká rána je na komoru. Akorát že pro někoho je komora 30 i více cm. Na krk lovím pouze srnčí. Uznávám, že z předchozího příspěvku to nebylo jasné.
Proč bez odkazování ? Protože tím to končí a je po všem a ukazuje to na kvalitní ránu, zvěř netrpí. Každý kus reaguje na ránu jinak, pochopitelně. Pro mě nejhorší rána byla na 8kg srnče 120m daleko, kdy jsem střílel na komoru a srnče odkazovalo nekonečných 40sekund. O to více mě překvapilo, když jsem zjistil, že mělo ustřelenou větší polovinu srdce a přesto reagovalo tak vitálně.
Jednu publikaci uvedu - "Lov zvěře v našich honitbách" (Josef Drmota) - zde je zmíněna právě rána na krk srnčí zvěře. Autor ji neodsuzuje, pouze konstatuje, že není pro každého. Jen doplním, že pro mě je bez puškohledu s velkým zvětšením rána na krk nemyslitelná.
Právě pro přesnou střelbu mě 243 WIN se svoji balistikou čím dál více láká.
A nesouhlasím, že je jedno, zda zvěř je v pohybu či v klidu stojí. Naháňka je něco jiného. Ale na čekané není důvod spěchat, naopak to svědčí o nevyzrálosti jedince. Přesná a jistá rána na zvěř v pohybu pro mě neexistuje, protože jsem zvyklý umisťovat zásah s přesností max. 1cm na 100m. Pokud je to o dost více, překontroluji kontrolní ranou flintu, pokud sedí, je chyba ve mně a přemýšlím, kde se stala.

Autor: Harald Altmann | 17.09.2013 01:45
1) Jakým střelivem střílíš? Co je o dost více než 1 cm na 100m?
2) To, že zvěř odkazuje, neznamená, že není usmrcena. I zvěř střelená na krk ještě několik okamžiků vnímá a zpravidla odkazuje (škubání běhy, záchvěvy těla apod.).
3) Rána na krk není dobrá z důvodu velkého rizika neusmrcení, ale pouhého poranění zvěře - i dobrým střelcem na jakoukoliv vzdálenost. Nikdy nevíš, co se pokazí (klepnutí flintou cestou na kazatelnu, pohnutím zvěře v okamžiku výstřelu apod.).
4) Nevím, jak kdo vidí velkou komoru, ale anatomie jednotlivých druhů zvěře je snad jasně daná (Bohem a popsaná v myslivecké literatuře).
5) Nechat odejít odstřelový kus černé jenom proto, že se nezastaví a prochází, svědčí o tom, že až tak dobrý střelec nejsi, jak se tu snažíš prezentovat.

Autor: Zdeněk Ondruch | 17.09.2013 05:55
Čestmíre, máte pravdu, jen doplním burčák min. dvakrát stočit až je čirý.Nejlépe nechat vyzrát v demižónech do dalšího roku a potom vypálit. Někde pálí stylem, že dovezete nějaké ovoce, v pálenici vám změří cukernatost a dají kvasit do tanků. To, že tam někdo dá kvasit nezralé jablka, druhý trnky, třetí hrušky a čtvrtý hovna s listím jako Čonkin už není pálenka, ale kentus.Tohle je potom pálenka vhodná pro pracovníky výkopových prací-nastartuje a zahřeje-brrrrr.Z

Autor: Čestmír Kunetka | 17.09.2013 08:55
Zdeňku, samozřejmě stočit. Ale toto je téma .243 W, a tak jsem se nechtěl rozepisovat o výrobě Kalvádosu.
Ale stejně je zajímavé, co chlapi děláte, když příspěvky píšete v 01.00, 02.00 nebo v 05.00.

Autor: Maral | 17.09.2013 09:17
Nebudu se s Tebou přít, protože to nemá smysl. Jak vidím, tak raději po černé v pohybu vystřelíš, ačkoliv jistotu dobrého zásahu nemáš. Je to Tvůj problém a případná práce pro psa. Nevidím totiž jediný důvod k tomu střelit například zadní komoru a pak jít po barvě ještě 100 a zpravidla více metrů, o ráně na měkko nemluvě a už ani nehovořím o postavení, kdy zvěř nestojí pořádně na široko. Kolega tak dohledával 18kg sele, skoro 600m, zadní komora a jen škráblá játra. Díky, ale tohle si s přehledem odpustím. Protože pokud táhnu flintu s černou a mám vybraný kus k odlovu, stačí mi sekunda, když se zastaví v pro mě ideálním postavení. Ulovil jsem i několik kusů postřelené černé zvěře a věř, že tyhle "střelce" bych nechal, aby si to třeba na půl dne s tím kusem vyměnili. Pak by přemýšleli, než zmáčknou...A pokud někdo vidí prasata jednou za rok a pak má horečku, že z posedu opadává kůra, to je potom těžké.
Opravdu nevidím jediný důvod, proč střílet na "Bohem danou komoru" a dohledávat, když mohu zásah přesně umístit na plíce pod páteř a zvěř neodchází a mnohdy ani neodkáže, protože je přerušená mícha.
1) Na srnčí používám "obyčejné" SP od S&B. Ale jak jsem psal, puškohled s větším zvětšením , např. 6-24xněco.
3) S ránou na krk jsem ještě neměl problém, naopak spíš mě to nutí k pečlivosti. Pokud nemám jistotu, nestřílím. Nejčastěji lovím mezi 40-60m, ale do 100m s tím opravdu nemám problém. Třeba se jednou spálím a pak změním způsob lovu.
Ale zatím chodím pravidelně na střelnici, takže mám o zbrani přehled a nemám důvod měnit něco, co funguje.
A ještě závěrem, nikoho nehaním, je mi srdečně jedno, jak kdo loví a dohledává, protože je to věc jen jeho svědomí. Já jsem jen psal Figimu, že uznávám, že umí střílet a má i znalostia zkušenosti, o kterých se mnohým ani nezdá. Ale 500m prostě není myslivecká vzdálenost a jistotu střelec nemá a mít nemůže.
I policejní odstřelovač v jistém rozhovoru řekl, že 100% jistotu přesného zásahu má do 200m.

Autor: Jan Slavětínský | 17.09.2013 10:41
Ještě jsem nepřišel na výhodu proč střílet srnčí na krk a né na komoru. Pokud pominu to, že po ráně na krk se dost špatně bělí trofej ,jelikož je tlakem navalená barva až v lebce, ale já mám především vnitřní zábrany a myslivecky morální,co když se mi ta rána nepovede.
Mimo to znám experta, který zase srnčí zásadně střílí na střed žeber. Nějaký blb mu to jednou poradil, on sám zjistil že to funguje a že srnčí s ranou na játra padá na nástřelu a prostě jinou ránu neuznavá. No, já někdy v myslivosti demokracii neuznávám a je na škodu věci...
K 243W - letos střílím Hornady SST a spokojenost.

Autor: Leon Zumr | 17.09.2013 11:23
hold když někdo neumí vařit tak stříli na krk :D

Autor: Ron Gordon | 17.09.2013 11:38
Nikdy neříkej nikdy, i mistr tesař se utne. Nemusi to bý dokonce ani jeho vinou, může to být vada střely. Pak je každý centimetr dobrý a když si porovnám srnčí krk se srnčí komorou, je jednoznačné kde umístit ránu. Marale, nepochybuji o tvých střeleckých kvalitách, ale jak již zde bylo napsáno, takových názorů ze chytají hodně mladí myslivci, kteří na střelnici dokáží přesně trefovat na centimetry, ale když mají stílet na zvěř, tak se roztřepou jak osika a je po přesnosti. Je velice poučné, někdy na poslední leči poslouchat začínající myslivce, jak bravůrně střílí, jaká ráže je nejlepší, jaké náboje jsou nejpřesnější a další spousty mouder, například " já střílim na krk, když minu tak zvěř odchází nezraněná, kdyby střílel na komoru, tak ji budu dohledávat ". Myslím že to zde není třeba rozvádět, přeci se všichni pohybujem v různé společnosti myslivců. Když jsem jednou mladému ambicioznímu předsedovi MS opáčil, že není důležité čím se stříli, ale kde se trefuje, přestal jsem být zván na jejích hony. Já jsem za celou dobu neměl potřebu střílet na krk, byť střílim na "bodák" či na 200 metrů, je pravdou že dnes již raději do 100 metrů.

Autor: Fesoj | 17.09.2013 14:32
Haralde, jen bych chtěl upozornit, že tolikrát zde připomínaný Bílý ve své knize Lovecké střelba jako mysliveckou ránu uvádí ránu na komoru i na krk, ovšem s výjimkou divočáka, kde považuje za mysliveckou ránu i ránu za slecho /na krk u divočáka rozhodně ne/. Ovšem výslovně upozorňuje, že ránu na krk si může dovolit pouze opravdu dobrý střelec a i ten na podstatně kratší vzdálenost, než při střelbě na komoru. A ještě něco. Mnohokrát jsem již četl, že při ráně na krk ze strany je riziko ošklivého zranění zvěře bez rychlého smrtícího účinku, je-li prostřelen pouze jícen. S jinou spárkatou nemám v tomto směru zkušenosti, ale u srnčí zvěře jsem se s tím dosud nikdy nesetkal. Ten krk je tak tenký a orgány v něm tak blízko u sebe, že při zásahu jícnu jsou prakticky vždy poškozeny i obratle, i když nejsou přímo zasaženy.

Autor: Maral | 18.09.2013 02:10
Uzavřu to tím, že rána na krk není pro každého. A pokud jste si všimli, ani já ji nedoporučuji, pouze jsem napsal, že lovím ke své spokojenosti srnčí ranou na krk. Loveckou horečkou ani hladem po ráně netrpím.
Lovu...

Autor: Ivan Nedvídek | 18.09.2013 17:56
Zdravím všechny. O 243 W už toho na forech bylo napsáno mnoho. Je to ráž pro fajnšmekry - dobré střelce, pro které může být v našich hontbách i ráží univerzální. Ale pozor, ne všude vás s ní pustí na jelena a nepomůže ani přesvědčování, že to s ní umíte a jeleni vám zůstávají v ohni. Pro toho, kdo bude mít jen jednu kulovnici bych raději doporučil sedmičku, 308W, nebo 8x57, případně 6,5x55SE. Ještě k ráně na krk. Za určitých podmínek nemusí být nemyslivecká. Proti "gustu žádný dišputát", ale až vám fragment střely po ráně na krk znehodnotí trofej jak se mi před lety stalo, pak asi po takové zkušenosti na krk už střílet nebudete. IN

Autor: figi | 18.09.2013 20:14
Vůbec nechci hodnotit předchozí příspěvky.
Mám ulovených mnoho a mnoho kusů, a z toho mnoho a mnoho ranou na krk. Přesto jsem po letech dospěl k tomu, že je to nejhorší rána z možných společně s ranou na hlavu. A kdo už někdy viděl uhynulé kusy, střelené na krk, jen líznuté, následně zakladené masařkami a červy doslova žrané za živa, až do chvíle, kdy uhynou na otravu, na krk střílet nebude.
Zrovna tak je zvláštní, psát o tom, že zvěř padne a zhasne bez odkazování po ráně na krk, ze zkušenosti musím jen napsat, že takto ulovená zvěř v naprosté většině případů odkazuje minimálně dvakrát tak dlouho, než zvěř ulovená ranou na komoru. Přes minutu nejde o vyjímku. Proč tomu tak je, ví ten, kdo zná terminální balistiku, ale opravdu zná, ne to, co se píše v našich knihách o lovecké střelbě.

Autor: strejda zajíc | 18.09.2013 20:44
Máš pravdu,figi,ostatně jako většinou.A je to dáno i fyziologií,sice už chybí vliv mozku,ale tělo,laicky řečeno ,stále funguje,byt neřízeně a omezeně.

Autor: Leon Zumr | 18.09.2013 20:52
a hlavně pánové když pominu že to každý neumí jako Figi tak dojebat tak dobrej kus zvěřiny je ......

Autor: Fesoj | 18.09.2013 20:55
Figi, že by to byla nejhorší rána z možných, to je dost diskutabilní - ale máš pravdu, že k šerednému postřelení zvěře dojít může. Jeden náš člen kdysi z vysokého posedu střílel na srnce. Měl ho na pár kroků, takže na krk... Srnec odskočil, na nástřelu i začátku stopní dráhy poměrně dost barvy. Zašel pro mne, já vzal křepeláka a šli jsme na dosled - jenže v té době jsem byl před operací kyčle, pohyboval jsem se dost pomalu, lovec byl nedočkavý, takže mne předběhl a z nepochopitelných důvodů vyrazil po pobarvené stopě do prudkého svahu před námi. Srnce, který byl zalehlý kousek od nástřelu, zvedl a ten bez známek těžkého postřelení vyrazil. Barva se po pár metrech v hustém podrostu ztratila a srnce jsme nenašli. Podle mne šlo o svalovou ránu do horní části krku, ale ne přímo o ránu obrnnou a jelikož takové zranění si srnec není schopen ošetřit lízákem, asi skončil tak, jak popisuješ. Mě jednou rána na krk taky vytrestala, ale trochu jinak. Střílel jsem ve vysoká trávě na paličkáře, stojícího naostro. Bylo to asi na 50 m, měl jsem perfektní oporu a viděl jsem jen krk a hlavu. Byl jsem přesvědčen, že srnce musím snrtelně zasáhnout nebo chybit. Což o to, smrtelný zásah to byl - jenže má IŽ patřila mezi ty nenastřelitelné a rána šla o pěkný kus nahoru. Lebka byla na padrť a na přehlídce jsem mohl tím pádem předložit jen kus dolní čelisti a čelní kost s parůžky.

Autor: Maral | 18.09.2013 21:48
Uznávám Figi, že jsem to trochu vzal dohromady. Je jasné, že po ráně na krk zvěř odkazuje, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to do 15 sekund. Většinou méně. Více spíš vyjímečně.
Ránu bez odkazování jsem vztáhl k černé, ale nepitval jsem to dopodrobna. Nicméně právě s touto zvěří tuto zkušenost mám a jen ji potvrzuji s každým přesným zásahem.
Časem zřejmě dojdu k tomu, co jsi psal a budu lovit i srnčí ranou na komoru.
Nicméně by mě zajímalo, jaké máš zkušenosti s lovem na "nemysliveckou" vzdálenost 500m. Nebo jsi zatím 100% střelec bez dohledávky ? Ptám se na kusy, kdy rána "nesedla" - pokud se Ti to stalo.

Autor: figi | 18.09.2013 22:28
Střelba na velké vzdálenosti je někdy až démonizovaná, a uvádění citací odstřelovačů spíše úsměvné.
Musím tě ale ujistit, že každý, kdo se tomu věnuje, má znalosti a zejména zkušenosti s terénní střelbou na větší vzdálenosti na terč, tak přesně ví, co si může dovolit. Pak už záleží na každém konkrétním střelci, jak velkou míru nejistoty či rizika si sám dovolí. Já dosledy nemám rád, a na velké vzdálenosti je velmi důležité střílet opravdu na jistotu, to znamená v podmínkách, které jsem schopen zvládnout. Jedno srnče ( 506 m ), a je to i na videu, jsem zasáhl na měkko. Ale z mého pohledu je srnčí, konkrétně srnčata na vzdálenosti 500 - 600 m velký cíl. Na tuto vzdálenost zasáhnu pivní tácek ve mnou zvládnutelných povětrnostních podmínkách vždy, proto si každý rok alespoň jeden kus takto ulovím. A můj cíl je na 600 m lovit vrány.
Mluvit v této souvislosti o myslivecké vzdáleností je asi zbytečné.
Ale mimochodem, co je myslivecká vzdálenost ?

Autor: Harald Altmann | 19.09.2013 01:06
Myslivecká vzdálenost je proměnlivá veličina ovlivňovaná vývojem zbraní, optiky a dalších zařízení. To je třeba si uvědomit. Myslivecká vzdálenost na klasická mířidla je jiná, než myslivecká vzdálenost na střelbu s optikou. V neposlední řadě hraje roli i umění střelce. Takže tvrdit, že myslivecká vzdálenost je tolik a tolik metrů není korektní. Pro každého střelce (lovce, myslivce) je myslivecká vzdálenost individuální.

Autor: Jarin Beskydak | 20.09.2013 13:40
Sice jsem několik kusů zvěře ranou na krk ulovil, ale ránu na krk považuji za ránu z nouze. Takto jsem lovil pouze v situaci, kdy zvěř byla ve vysoké trávě nebo maliníků a byl vidět jen ten krk, případně trochu hřbetu. Osobně ránu na krk neuznávám z několika důvodů, které byly popsány vesměs výše.
Krk je podstatně menší cíl než komora a připočteme-li k tomu limitující rozptyl zbraně a střeliva, vliv větru, schopnosti střelce a nenadálý pohyb zvěře, je to opravdu jen pro ty vyzrálejší střelce. Poslední faktor nenadálého pohybu zvěře neovlivní ani oni. Minutý krk málokdo přiznává, zůstávají jen ty úžasné rány.
Při ráně na krk barví zvěř minimálně, téměř veškerá barva zůstává ve zvěřině. Nedojde sice k vyplavení stresových hormonů, ale i takto je zvěřina z těchto kusů znalci považována za „méněcennou“.
A o „škrábnutí“ zvěře a s tím spojených útrapách hlavně v letních měsících bylo popsáno již vše.
Co se týče přesnosti 1cm/100m, tak tuhle SUB MOA přesnost dosahují vesměs pouze zbraně s vyladěným střelivem. Jinak čest výjimkám, kdy tovární lovecká zbraň bez úprav a s tovární municí této přesnosti, byť jen u tříranné nástřelky, dosáhne. Zaregistrovat na ulovené zvěři posun zásahu oproti záměrnému bodu do 2cm/100m na jednobarevné spárkaté je asi opravdu jen o zkušenostech. Osobně to nepoznám, možná by mi to šlo na dvoubarevné zebře ……
Ránu na játra taky neuznávám. Když už se tak stalo, vesměs byl chycený i trávník a s tím spojené potíže se zelení a „kontaminaci“ zvěřiny bakteriemi. Co se týče padání v ohni při této ráně, z vlastní zkušenosti mohu uvést příklad, kdy srna střelená na játra sice střelou s dopadovou rychlostí dle BK cca rovných 500m/s, odběhla s rudlem, zalehla, došoulávání a dostřelování na 100m z volné ruky – no „zážitek“. Co se týče ran na plíce pod páteří a s tím spojené přerušení míchy, je to taky otázka několika centimetru.
Někdy to vyjde a někdy následuje ochrnutí a dlouhé zhasínání zvěře – taky vlastní zkušenost.
S těch všech „zážitků“ jsem se poučil a snažím se lovit na výškově střed komory zvěře. V případě, že v okolí není nic, co by do 30m ztěžovalo dosled, tak v mezích konec plecka – bránice. Jinak střed až konec plecka. Samozřejmě platí pouze při střelbě na blat, bez pohybu zvěře atd.
Myslivecká vzdálenost je podle mě vzdálenost, kdy jsem přesvědčen, že zasáhnu zvěř na komoru. Je dána zcela individuálně, kdy je potřeba přihlížet k schopnostem jedince, možnostem zbraně a střeliva a aktuálním podmínkám. Pokud šoulám několik hodin v horách, moje schopnosti vlivem svalové únavy a vyčerpání klesají na polovinu standardu. Pak v místech a vzdálenostech kde jsem běžně lovil, najednou záměrný bod cestuje po komoře. Hodím flintu na rameno a je čas na cestu domů.
Lesu, lovu

Autor: strejda zajíc | 20.09.2013 14:50
Dobře napsáno,naprostý souhlas!

Autor: Čestmír Kunetka | 20.09.2013 16:03
Lov zvěře v našich honitbách - Mgr. Josef Drmota
Mysliveckou vzdálenost lze chápat jako vzdálenost střelce od zvěře, která s vysokou pravděpodobností garantuje záměrné (nenáhodné) umístění rány na odpovídající bod těla zvěře. Tato vzdálenost se může lišit u jednotlivých myslivců i v různých momentálních podmínkách.
Značným problémem může být navíc správný odhad vzdálenosti. I zkušený myslivec se často splete v rovném, jednotvárném terénu, v porostech bylin a travin, po bouřce, kdy stoupá mlžný opar, který změkčuje obrysy zvěře i okolí stejně jako ranní či večerní mlhy. Problematické je i bleskové zvednutí nebo vytáhnutí zvěře, po němž má následovat rychlý výstřel.
Uvedení konkrétní maximální vzdálenosti pro mysliveckou střelbu je značně problematické. U srnčí zvěře lze nicméně říct, že by neměla přesáhnout 150 m, u ostatní spárkaté zvěře 200 m. Nenajdeme-li jiný argument, je nad uvedené hranice minimálně problematické daný kus zvěře správně obeznat.
Přesné vymezení toho, co ještě je a co již není mysliveckou ranou, je tedy značně obtížné. V každém případě se za mysliveckou ránu považuje zásah spárkaté zvěře stojící bokem ke střelci do oblasti komory, kde jsou životně důležité orgány a kde je pravděpodobnost rychlého usmrcení největší.
Jednoznačně nemysliveckou ranou je zásah trofeje, rána na měkko, na kýty na běhy nebo na hřbet, dále při použití extrémně výkonných ráží při lovu méně vitální zvěře, kdy vznikají rozsáhlé škody na zvěřině (srnčí) nebo poškození kožešin. Za nemysliveckou je nutné považovat i ránu na hlavu holé zvěře, neboť spolehlivě smrtelný je toliko zásah mozkovny a jakékoliv pochybení vede ke zmrzačení kusu a v konečném důsledku jej odsuzuje k smrti hladem. Navíc bývá při zásahu hlavy zničena také spodní čelist, která se někde předkládá jako doklad na chovatelské přehlídky.
Velice diskutabilní je rána na krk spárkaté zvěře nebo rána na slecho u zvěře černé. Zasáhneme-li krční obratle nebo hlavní tepny, je taková rána „čistá“ a velice působivá. Je ovšem zároveň značně riskantní a nelze ji tedy jako mysliveckou doporučit všem myslivcům bez výhrady. Totéž platí o ráně vedené na zvěř stojící naostro zepředu, zatímco rána naostro zezadu je zcela nemyslivecká. To ovšem neplatí při střelbě na odcházející poraněnou zvěř, kdy nemá smysl s výstřelem váhat ani na okamžik.

Autor: Pavel Toman | 20.09.2013 16:25
Osobně si myslím, že veškerá doporučení tohoto typu jsou "pouze " orientační. Každý zodpovědný lovec-myslivec, na na tyto aspekty měl brát ohled. Myslím tím, že by si měl být vědom svých schopností, výbavou, počasím atd. v daném okamžiku. Osobně bych nikdy nikomu nedával nějaké doporučení ohledně "morální" či myslivecké vzdálenosti. Nejdůležitějším atributem je eliminace chyb a okamžté zhasnutí zvěře po zásahu. To je věc každého a jeho svědomí.
Souhlasím se strejdou zajícem, blbá rana je občas pro každého, jen blb se ze svých chyb nepoučí.

Autor: oziris | 20.08.2014 15:52
otazka pre fesoja, ale i pre vsetkych, ktori pouzivaju Federal Power-Shock v 243. Uvazujem nad kupou tohto streliva, lebo je za dobru cenu. Ja lovim v polnom reviri, prevazne lisky, jeden-dva srnce a migrujuca cierna, tak 1-5 ks rocne, skor nahodne. Ake su Vase skusenosti s tymto strelivom, hlavne presnost a ucinnost, napr. aj na ciernu?

Autor: Fesoj | 21.08.2014 17:18
Nemyslím, že zrovna já bych v tomto směru měl platit za nějakou autoritu, nijak moc jsem toho s touto zbraní a střelivem nenalovil. Ale co se týče přesnosti, myslím, že toto střelivo je velmi dobré. Účinnost - inu, když je "zvíře proti díře", je výsledek zaručen. Asi 10 m mi od nástřelu odběhla kupodivu jedna liška a postřelil a nedohledal jsem jednoho lončáka, ale to byla vyloženě moje chyba - stržená rána. Jinak vše v ohni. Jen pozor při lovu srnčí zvěře, chce to až úzkostlivě dbát, aby kus stál opravdu naširoko. Při šikmých ranách se občas stane, že praskne trávník, aniž by byl přímo zasažen, to samé platí pro játra, ale tam to zas až tak moc nevadí. Ale nemohu tvrdit, jestli za to může střelivo nebo je-li to typické pro tuhle ráži jako takovou - sám se přikláním spíš k té druhé variantě.

Autor: Tomáš Peroutka | 23.08.2014 21:18
Zdravím. Obrátil se na mě o radu jeden známý , který by si chtěl pořídit kulovnici na lov převážně do lesa s tím, že bude lovit hlavně černou, srnčí a daňčí a že má zájem o kulovnici v této ráži.Já lovím hlavně v lese a když už dostanu pozvání tam, kde se loví v polní honitbě, tak si beru 7 mm Rem.Mag, takže zkušenosti s 243W žádné nemám, ale podle toho, co tady píšete a podle parametrů tohoto náboje bych si troufal říct, že 243W je velmi dobrá volba pro dobré střelce pro lov na střední a delší vzdálenosti, nikoliv do lesa, kde se loví převážně tak do 50 -60 m. Pro les vidím jako ideální volbu 8x57 JS event. 8x64. Můj názor je ovlivněný hlavně tím, že s osmičkou lovím víc jak 12 let a neměnil bych za nic na světě. Díky za váš názor.

Autor: Jan Slavětínský | 25.08.2014 06:54
Tomáši je to normální kulovnice jako každá jiná, ale v lese kolega nevyužije její parametry a musí počítat ,že i když na nástřelu nenajde barvu, musí udělat dosled a nesmí to vyhodnotit jako chybenou ránu... Tuto věc nesmí podcenit. Buď si na ráži zvykne a možná že jinou už nebude chtít a nebo také ne....Tož má osobní rada...

Autor: Krejčí Karel | 25.08.2014 09:41
Federal Premium 6,5 gramu mi nejvíce vyhovoval.

Autor: oziris | 25.08.2014 15:31
ok. a co sako gamehead 100 gr do 243? u nas to nikto nepozna... strielal s tym niekto z vas?

Autor: bon | 29.08.2014 13:26
Figi můžeš mě prosím tě prozradit jaký prach a navážku používáš ve 243W pro střelu Nosler Ballistic Tip 95gr? Jakou u toho máš úsťovku. Chtěl bych tuto střelu, případně Hornady InterBond 85gr přebíjet na lov, prach Lovex S070, ale doporučené navážky v manuálu se mi zdají poměrně nízko. Díky.

Autor: Krejčí Karel | 29.08.2014 17:49
Figiho střelu 243W Nosler Balistic tipuji váhu střely 6,2 gramu v úsťovce kolem 930m/s.

Autor: figi | 29.08.2014 19:38
Už roky používám Nosler Ballistic tip 95 gr, V0=960 m/s. Prach Vihtavouri N560, S070 mi dávala velký rozptyl, kdežto moje laborace Vihtavuori je extrém, 5 ran CTC 100 m dělá stabilně 4 mm( a zasáhnout vránu na 400 m je docela snadné).
Používám ale nestandartní nábojnice, takže moje navážka 45,5 gr a OAL 69,65 ti zřejmě k ničemu nebude.

Jinak postupuji vždy odspodu a do dokud nevidím příznaky tlaku, jdu stále výše, bývá tam další uzel přesnosti, dostávám se i poměrně vysoko nad doporučená maxima, ale chce to zkušenosti, jinak nedoporučuji.
Konkrétně s touto střelou jsem byl na 1025 m/s, ale rozptyl už byl cca 25 mm. Navíc Nosler uvádí pro tuto střelu i horní hranici použitelné dopadové rychlosti, a funguje to, při překročení nastává okamžitá a totální destrukce střely, padá to, ale zůstane jen zesílené dno, ze zbytku střely je jemná tříšť a často to ani neprostřelí. Podle mých zkušeností je pro tuto střelu 960 m/s horní hranice pro běžnou loveckou praxi, kdy 243W funguje skvěle na blízko i na dálky a jeleni jsou spolehlivě v ohni i na 200 m.

Autor: bon | 29.08.2014 21:13
To figi: díky za informace. Mě chodí celkem dobře (cca 0,5 MOA) Hornady V-MAX 87gr , prach Lovex S070, navážka 40,5gr, OAL 69 mm. Na lovecké účely přesnost dobrá, ale V0 odhaduji dle tabulek max do 850 m/s (prozatím jsem ji neměřil) a to se mi zdá na lov málo. Na lov vyzkouším Hornady InterBond 85gr v nějaké rychlejší laboraci a uvidíme, jak to bude fungovat.

Autor: Krejčí Karel | 30.08.2014 09:17
Figi,máš velmi profesionální přístup, zkušenosti...k super sniperské lovecké střelbě na velmi velké vzdálenosti a jsi nejlepší u nás,jako za II.s.války v Rusku M.I.Surkov a V.G.Zajcev...
V tipování rychlosti Tvojí střely NBT,jsem se zmýlil o 30m/s.Nad rychlost střely 975m/s už ve vývrtu maličko nestíhá drážky a pole vývrtu,rozptyl kolem 10-20mm.Každý si řekne,to nic,zanedbatelné,ale na snipersých 400m už lišku míjíte,či zraníte,škrábnete.