Myslivecké fórum

Mám tu výhodu, že do vědecké knihovny nemusím, stačí se natáhnout do mé...
Jen bych ještě doplnil další příslušnou literaturu :
Zajíc - Semizorová,Švarc (1987)
Zajíc, jeho život, chov a lov - Kokeš (1948)
Myslivecká péče o zvěř - Kokeš (1944)
Myslivost jako živočišná výroba - Kostroň (1953)
Rozsáhlé statě o drobné zvěři jsou např.:
Myslivost - Javůrek (1955), Myslivost - Forst a kol. (1975), Myslivost - Bergl a kol. (1966), Myslivost - Vach a kol. (1997), Encyklopedie myslivosti - Červený a kol. (2003), Základy myslivosti - Žalman )1947), Základy myslivosti - Rakušan (1975), Myslivecká příručka - Mottl (1964), Stručný nástin myslivosti - Fric (1948), Myslivost v českých zemích - Komárek (1945), Malá myslivost - Dyk (1941), Myslivecký slabikář - Rakušan (1959), Život naší zvěře - Mikula (1953), Naše lesy a lovy - Budín (1944) atd....
Literatura ale současný stav myslivosti nevyřeší, ani nevrátí stavy drobné zvěře na stavy v nedávné minulosti.

Odkazy na literaturu jsem stáhl z internetu, nicméně dost mi poradil doc. INg.Hanzal Csc. (přednáší mj. na JCU, je mezinárodním rozhodčím pro mysl. psy, člen kynologické komise ČMMJ), který mi pomáhal s bakalářskou prací. Téma bylo ohledně ekologického zemědělství. Co se týče myslivosti, je to odborník na slovo vzatý.

Nicméně já jsem v myslivosti laik, nejsem aktivní, organizovaný myslivec, místní nájemce -mysl. sdružení nemám v oblibě :)))
A co se týče vlastnických práv, tak zde budu bojovat jako lev, aby se obnovilo nedílné spojení práva myslivosti s pozemkem:))

Přímo na internetu..

Kdy se umělý chov bažantů vyplácí... http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=11097&IDR=10334&TypR=1

Odkaz na referáty -zvyšování stavů zaječí zvěře, modelové honitby -ZAJÍMAVÉ - program modelující stav prostředí honiteb a populační
dynamiku drobné zvěře dle UHUL...

http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/myslivost/Archiv_dokumentu/sbornik-referatu-z-myslivecke-konference-2007.pdf

Pokud tedy vezmeme nejvyšší odlov zajíců z komunistické éry rok 1973, tj. 1 214 000 ks zajíců, podělíme výměrou honební plochy z r. 1961 (jinou nemám) 11 564 050 ha, vychází odlov zaokrouhleně 10,5 ks zajíce/100 ha.

Respektive vychází odlov zajíce 10,7 ks/100ha, když jsem honební plochu pro r. 1973 zmenšil o poměrný úbytek honební plochy za 13 let od r. 1961 do r. 1973..,tj. na 11 376 070 ha.

V období 1934-35 byl odlov zajíce v průměru 1 592 146 ks zajíce (14 049 947 ha - výměra honební plochy k r. 1934). Zase podělíme: odlov byl 11,3 ks/100ha.

Úbytek honebních ploch za posledních 50 let činil 723.000 ha v celé ČR k r. 2007. Tj. poměrný úbytek ročně činil 14 460 ha.


Tab. č. 1. Spotřeba průmyslových hnojiv v ČR na 1 ha zem. půdy (kg čistých živin)
Hnojiva 1937 1947 1957 1967 1977 1986 1987 1997 2003
dusíkatá 4,4 3,8 12,8 42,9 88,7 104,5 88,7 64,4 65,2
fosforečná 8,4 5,2 16,4 39,1 61,7 85,9 69,2 15,7 14,1
draselná 4,7 12,6 25,8 61,3 83,3 82,2 74,2 11,2 10,4
Celkem 17,5 21,6 55,0 143,3 233,7 272,6 232,1 91,3 89,7


Ke stavu zajíců na území ČSR za 1. Rep.
Dle Motlla (1964) se ulovilo 904 215 ks zajíců v průměru ročně za léta 1924-29, V období 1934-35 to bylo v průměru 1 592 146 ks zajíce (14 049 947 ha - výměra honební plochy k r. 1934).

Statistická ročenka České republiky (2005) - Odlov vybraných druhů zvěře v ČR (v ks) - zajíc
rok 1937 907 953 ks, 1946 .. 49 674 ks, 1957.. 535 081 ks, 1967 .. 895 719 ks

Lov zajíců v ČSSR (Mottl, 1986) plocha honiteb k r. 1961 byla 11 564 050 ha..

1961.. 1 050 111ks, 1970.. 808 299 ks, 1971..1 106 994 ks, 1972.. 1 049 599 ks, 1973..1 214 000 ks, 1974..1 142 514 ks, 1975.. 968 986 ks, 1976.. 905 700 ks,1977.. 780 075 ks,1978.. 596 120 ks, 1979.. 115 167 ks, 1980.. 264 327 ks,...... ČSÚ ..2009..84 111 ks.

Cituji RNDr. Mottla, jak komentuje pokles zajíců v sedmdesátých letech.. Mottl:,,Tato čísla dosvědčují, jak rychle se zhoršovaly životní podmínky zvěře v závislosti na uplatňování intenzifikace a specializace v zemědělské výrobě. Objektivně je třeba přiznat, že nadměrný lov v době zvýšeného tlaku negativně působících činitelů má podíl na urychlení nepříznivého vývoje početnosti v zaječích populacích,, (Mottl 1986, Ochrana zvěře v současných podmínkách zemědělské velkovýroby, s. 10)
Další příště.

Mohu potvrdit, U Radka v areálu JZD je zoologická, bažanti, zající. A ne zrovna málo.
Pro ty, co májí v revíru zajíce pepu, frantu a jolču, bez bažantů. Jsem koukal jak vyoraná myš.
Ivo ani s tou černou to není tak jednoduché

Vypouštění uměle odchovaných jedinců nemusí být vždy neúspěšné a bezvýznamné. V našem sdružení jsme poslední dva roky dělali bažanty na lov a na jejich počty ve volnosti to má jednoznačně pozitivní vliv, protože se né vždy vše odlovilo. Navzdory očekávání zkušenějších kolegů z jiných sdružení, kde bažanty dělají už léta, se u nás spousta věcí nepotrvrdila a troufám si říci, že u nás to bylo naprosto opačně. Vypuštěné kusy, co nebyly odloveny, nejen že přežily od podzima celou zimu, ale na jaře a přes léto bylo zpozorováno i několik divokých hejnek, což už v naší honitbě nikdo 25-30 let neviděl. Doposud u nás byl stav bažantu odhodován na 5-10 ks, co přiletěly na jaře z daleka, ale žádné prokazatelné množení nebylo za poslední dobu zjištěno. Dnes počty bažantů jsou určitě na počtu kolem 50 kusů, což není moc, ale více to je. Další mýtus, že vypouštění bažanti jsou jen krmivem pro škodnou se nepotvrdil, né že by predace nebyla, ale řekl bych, že se vyskytovala v rozumném množství - a to že u nás je predační tlak poměrně vysoký, protože na jaře a přes léto se po naší převážně polní honitbě pohybují každý den desítky (stovky) kusů černé zvěře, desítky kusů lišek a jezevců, počty motáků už dnes půjdou taky přes deset kusů, krkavci, černí i bílí čápi, krahujci, to vše u nás je běžné, až na jestřába, kterého tak často vidět není a který by na to mohl mít výraznější vliv. Bohužel něco si vybere i doprava. Dále jsou velké úhyny bohužel způsobeny hospodařením družstva, kde spousta bažantů se utopí případně na jiný úraz uhyne v jimkách a jiných zařízeních v areálu zemědělského družstva, kde výskyt bažantů vzhledem k neudržování travnatých ploch kolem budov je v "naší honitbě" nejvyšší a je to taková komora bažantí zvěře.
Takže má osobní zkušenost mě spíše vede k úvahám, že s tou drobnou to nemusí být vždy tak tragické a beznadějné, jak to mnohdy vypadá. Dále pak si myslím, že často by stačilo jí jen trošku pomoci. Bohužel vůle udělat něco více jak ze strany zemědělců tak samosebou i nás myslivců do takovéhoto nejistého podniku je malá.
Na závěr bych chtěl ještě napsat, že ekonomika celé věci je 0, takže kromě práce to žádné větší finančí prostředky nestálo.

Pro czech..Kde jste přišel na skutečnost, že nejvyšší stavy zajíců byly po kolektivizaci, a říká vám něco tzv. vytěsnovací efekt? Tzn. Jeden druh drobné zvěře vytlačuje podobnou zvěř v honitbě? Tzn. v Anglii mají mnoho králíků ale málo zajíců. Mají desetimilionové stavy bažantů ale ,,jen" milionové stavy koroptví. Myslím si, že stavy zajíců poč. 70. let narostly i díky určitému zvýšení mozaikovosti krajiny, poněvadž komunistický režim umožnil kolem r. 1968 částečně návrat šetrněji hospodařících soukromých zemědělců na jejich majetky. Těch vlivů bude jistě více. A masivní investice pro uklidnění zchudlého venkova v době normalizace do zemědělství(nárůst spotřeby strojených hnojiv), další scelování lánů, investice do odvodnování a meliorace polí udělaly své..
Večer sem hodím pár čísel, odkazy na problematiku drobné zvěře, apod.

No s těma zajícema to je podle mého překlep.My jsme kupovali z přerovska pár let nazpátek za 1500,- kus.
A pro Riciho:Blízké sdružení(okr.NJ),již několik let kupuje ročně 3 páry zajíců na oživení krve(taky odchyt přerovsko),mají na 900ha 10 lapacích nor a letos na štěpánský hon ulovili přes 50 zajíců(prý nejvíc od převratu).A skladba honitby nic moc,pole,sem tam remízeček.
Neříkám,že je to mnoho,ale v dnešní době malý zázrak,kéž by ty stavy byly u nás!
Drobné zdar!

Martine 77000kč za 10 zajíců to je v přepočtu 7700 za kus? To si někdo pěkně namastil kapsu:-)Pro pana Posluchače111 :zajímalo by mne jak si teda vysvětlujete(když se krajina zdevastovala do 70 let) jak je možné ,že nejvyšší stavy zajíců byly až dávno po této kolektivizaci.

K těm hnojivům, samozřejmě ze vzduchu toho moc neuděláš. V polabí je sice určitě jiná úrodnost než pod Šumavou, ale protože živočišná je dramaticky zlikvidovaná musí tam ty živiny samozřejmě nějak dostat, průmyslová hnojiva tam logicky musí jít. Ale aplikuje se to dnes jinak než před těmi dvaceti, třiceti lety, hnojí se tak aby byly živiny využity, pod patu (tj. při setí k zrnu), aby nedocházelo pokud možno ke splachům deštěm atd. hnojiva jsou opravdu drahá věc. V šedesátých letech se vyučovalo předzásobní hnojení t.j. 600kg čistých živin na ha a taky se to dělalo, to byly troj a čtyřnásobné dávky proti dnešku. Druhá věc je co udělá ta půda bez té biologické složky (hnůj, zelené hnojení atd.), to je otázka jak dlouho ta přirozená úrodnost půdy vydrží. A k dotacím, cros comlains (píši to foneticky) platí prakticky od letoška a to je ta svažitost a širokořádkové plodiny. Hlídá to opravdu Velký bratr, aktuální letecké snímky a nevím o tom, že by to rozlišovalo málého či velkého zemědělce, tj. nesmysl. V Praze na SZIFu vidí v mapě (leteckém snímku), že došlo k rozorání 2 arů louky, mají tam vyznačenou svažitost a širokořádkové plodiny zaregistrují. Tady v podhůří či na vysočině se ty plochy pro kukuřici a brambory budou hledat opravdu těžko. A to pro řepku problém nebude. K těm remízům, dnes opravdu tvoří krajiné prvky, rozhodnutí o tom dostali přímo vlastníci a jejich porušení má pro příjemce dotací značné následky.

Pro "Posluchače" - Ještě že děda nezažil v 70.letech takové kapacity a zkušené "Čechy" jako nám vládnou teď.To by teprve čubrněl a viděl, jak se beztrestně krade...

Riči asi před 15lety jsme koupili po povodních 10 zajíců za 77000kč,během prvního týdne byla velká část přejetá na cestě. na téma zajíců psal kdysi J.Begala zajíc se prý snaží dostat zpátky,nevím.

Nemám pocit, že by se dnes v zemědělství hnojilo nějak extra málo, a když vidím, co to dělá s těma plevelama, tak žít v tom skoro po celý rok musí mít jistě negativní vliv na kvalitu života všech živočichů, nejen zvěře.
Už jsem sem kdysi psal jednu věc, před 15 lety, když jsem začínal chodit jako honec, jsme na honě v lesní části honitby ulovili 30 zajíců. Již tehdy starší členové vzpomínali, že na přelomu 70. a 80. let se nalovilo na stejném honu zajíců 100 a kdeže ty časy jsou. Dnes když tam potkáme 3 zajíce tak je to moc. Les před 15 lety stejný, lány stejné, stroje tehdy o něco málo pomalejší, ale už to byla taky rychlá a velká technika. Nejviditelnější změna během těch 15 let v zemědělství u nás je ta, že se pěstuje mnohem menší počet druhů plodin, sjednocují se ty co se pěstují do ještě větších bloků, takže půl honitby je teď jen pšenice, půl jen řepka atd. O neviditelných změnách jako je ono hnojení lze jen spekulovat.
Já si myslím, že úbytek drobné zvěře před těmi 15 lety způsobilo první dramatické zvýšení počtu divočáků, vakcinace lišek, ochrana další druhu škodících na drobné zvěři a celková "etizace" myslivosti, nemoci drobné zvěře - tularemie a bohužel i lovení zajíců. Jenže tehdy si všichni myslivci mysleli vzhledem k dřívější době, že horší už to být nemůže a že to půjde zase nahoru, což byl jeden ze základních omylů, protože pak už ta populace i tím lovem byla narušená a jeden dva špatné roky a kleslo to do počtu, když už se to samo nezvrávorá. Myslivost provozuji velice krátce, tak do té historie bohužel tak nevidím a když se ptám pamětníků, co si pamatují vývoj za posledních 50 i více let, tak ti jen řeknou, že dříve drobná bez větší snahy byla a jak je to možné, že se to tak změnilo si nedovedou vysvětlit.
A s těmi vypouštěnými bažanty to nemusí být vždy tak zbytečné a marné, alespoň u nás se to poměrně chytlo, ačkoliv všichni zkušenější chovatelé bažantů tvrdili, že to nemá na stav žádný vliv, ale o tom snad jindy :)

No právě už jsem to někde psal.Ten paradox je ,že v těch 70 letech už dávno byly meze zorány,chemie v plném proudu,vodoteče také upraveny a jednodruhové lány také, a přitom drobná byla,a její odlovy na nejvyšší ůrovni.Otec pracoval v agrochemickým podniku, takže o té chemii se dá polemizovat.Sice řepka nebyla v takovém množství ,ale ty 100ha lány byly.Stále více si myslím ,že už tehdy se sáhlo hluboko do stavů při honbě za nejvetším počtem ulovené zvěře, která se právě vlivem všech těchto příčin z toho nevzpamatovala dodnes.pravděpodobně se doufalo ,že se stavy opět zpraví, ale bohužel se tak už nestalo. Dalším negace co se týče dnešního zemědělského hospodaření je trend "dnes sklidit,zítra zorat "pole se nenechá ani týden po sklizni ladem natož třeba 2 měsíce ,tudíž potravní nabídka plevele rostoucího krajem polí kde nedosáhne mocná ruka postřikovače není a věřím i tomu ,že neodůvodněné padliny zajíců koncem srpna začátkem září jsou důsledkem tzv.potravního šoku z důvodu rychlého přechodu na omezenou potravní nabídku během několika málo dnů.Ale to je stále stejná písnička kterou asi všichni znají mne by spíše zajímaly zkušenosti někoho kdo uskutečnil v honitbě vysazení "cizích "zajíců za ůčelem oživení krve.Poznatky zkušenosti adaptabilnost vypuštěných zajíců apod.Tož pište.

Já jen nechápu jedno, v lese to teda chápu, ale na poli doufám takovej bordel nepanuje. Jak to, že malý zemědělec nesmí pěstovat širokořádkovou plodinu na svažitém pozemku, to opravdu nesmí jinak ho sežerou i s botama, jak přijdou na kontrolu a to chodí několikrát do roka. A akciovka (družstvo) pěstuje širokořádkové plodiny na svažitých polích jedna radost. Pole není samozřejmě svažité celé, ale jelikož je to lán, jsou v něm zahrnuty i úvozy které jsou v krajině pořád patrny a oprostřed lánu je opravdu koryto jak blázen a svqžuje se do toho pole ze všech stran.
Velký majetek se těžko kontroluje, nebo mají větší zase úlevy proti malým. Protože 70 ha zkontrolovat jde podstatně rychlej a levněj, než 4000 ha.

Spíše stát kontroluje, zda byla pokoseno do 15.7. Zda jsou pozemky využívany podle zápisu v lispu atd.
Určitě nekontroluje agrární postupy, jináč by se řepka nedala pěstovat pouze 2roky od sebe. Ale ty dotace jsou podmíněny. Kolegové, co v této oblasti pracují určitě ví. docela by mě zajímalo, zda jdou napadnou u osevní postupy případě požadavků na škody. Pokud požaduje někdo náhradu škody, pokud pěstuje 5let po sobě kukuřici na stejných pozemcích a nemá tabulkový výnos, což mu kamenitá půda ve stráni pět let po sobě asi nedá a operuje s ním v posudcích.

Radek Chadim napsal :" Dávat dotace jen za hektar plochy, když se pak zemědělec chová jakkoliv nešetrně, tak to je kontraproduktivní, navíc pak jakékoliv pozitivní změny v krajině jsou naprosto nemožné, protože zemědělcům jde o každý (centi)metr čtvereční, a to nepřeháním."

Dovolím si trochu oponovat, existuje u nás totiž tzv. Cross Compliance (Křížová shoda) to je opatření, kdy musí zemědělec dodržovat spoustu nařízení co se týká ochrany přírody, vod a ekosystémů (např. i zákaz rušení krajiných prvků atd..), pokud nedodržuje nemá na dotace nárok nebo je dokonce zpětně vrací... Je to dost kontrolováno Státním zemědělským a intervenčním fondem (MZe), takže on se ten zemědělec nemůže chovat jakkoli nešetrně, jak jste psal....musí si dávat sakra pozor... Jen pro doplnění...

Jé, Radku, to byl zrovna dost blbej rok (2008 - odlov "jen" 65 kusů) a MRK vyšel na tak blbou dobu, kdy velké pole bylo jen tak-tak, protože tam, kde jsme to měli projité a naplánované, že se půjde, nám slavní zemědělští soudruzi něco pomočkovali, něco zpodmítali a na tom zbytku, kam se teda nakonec šlo, bylo o jeden dva týdny dřív zvěře mnohem víc. Letos, ééé vlastně už loni (to je nezvyk) to bylo mnohem lepší (a vlastně je pořád, zajíci jsou pořád vidět)

Eriko, už jsem tam byl :) při Memoriálu RK před tuším že dvěma léty. Myslím, že lesík, u kterého probíhaly nějaké polní disciplíny, k němůž se člověk dostal, když hned za MB zabočil doprava a projel kolem nějakého areálu je ve vašem revíru - nějakej ten zajíc tam tehdy opravdu na poli byl, i když okolí Židlochovic je trošku někde jinde :-).
S tím zemědělstvím máte částečně pravdu, je to zaměstnání a zemědělci potřebují vydělat. Ale nemůže to jít na úkor všech ostatních návštěvníků přírody. Navíc když dle zákona má stát zájem o tom, aby v přírodě byly určité druhy zvířat, tak proč nemůže zemědělcům nastavit podmínky typu - na tolika hektarech bude tolik hektarů biopásů, zvěřních políček atd. a za to dostanete dotace + náhradu. Dávat dotace jen za hektar plochy, když se pak zemědělec chová jakkoliv nešetrně, tak to je kontraproduktivní, navíc pak jakékoliv pozitivní změny v krajině jsou naprosto nemožné, protože zemědělcům jde o každý (centi)metr čtvereční, a to nepřeháním.

Ondro, s tímhle vším souhlasím, já jen reagovala na ty Nekolovy provokace. Je to pořád dokola, že dnešní myslivci jsou komunisti a lidolovci a já nevím jaká ještě pakáž a že chudák vlastník půdy nemůže provozovat na svém lánečku myslivost sám ale cpe se mu tam nějaké sdružení, co nic nedělá pro drobnou zvěř... Proto poukazuju na to, že dnešní zemědělec je jen málokdy současně i myslivcem a že dnešní zemědělec dělá vše tak, aby se to vyplatilo - což nějaké kryty a další překážky na poli rozhodně nejsou.. Nehledě na fakt, že málokde, spíš výjimečně, hospodaří vlastník sám na svém pozemku. U nás je většina (troufám si tvrdit, že skoro vše s výjimkou možná pár procent..) v nájmu velké zeměd.společnosti, třeba 3 hektary má 4 majitele, ani jeden není místní a ani jeden není ani zemědělec ani myslivec.. A tak je to s většinou pozemků.

Paní Eriko, to je jako v pohádce, asi by jsem se domu nedostal a čuměl na ty ušáky jako na zjevení. Už na toho lišáka něco vymyslete - ono se to povede, aby Vám ty zajíce nevysbíral, až bude živit tu svou hladovou rodinu.

Radku, přijeď :-) Někdy mě ti zajíci spíš štvou - sedím brzo ráno na posedu, ještě skoro tma, čekám na lišku.. Najednou z pole běží něco tmavého.. Srdce se rozbuší - už jde!! Kouknu do dalekohledu - je to zajíc. Sedne na louku, čumí jak bulík, najednou z lesa vyskočí další tmavý flek - to už bude ona!! Ale zase "jen" zajíc. Oba se chvíli honí a pak utečou zpátky na pole. Uběhne pár minut, u kraje lesa je nějaký tmavý "flek"! To už musí být liška! A běží mi přímo k posedu! Nééé, to je zase zajíc! Pomoooc!!! :-))) A takhle nějak probíhají i večerní čekané :-) Když jsem jezdila na holou srnčí, přišli mi tři k žebříku, další dva byli pod horizontem na louce, jednoho jsem měla za zády u lesa. Když jsem pak jela domů, za cca jeden kilometr cesty mezi lány jsem jich napočítala 17 - a to prosím všechno jen pár metrů od cesty, čili co se dá nasvítit světly auta...

Bohouši, správně by měla otázka znít Né kam upadla myslivost, ale kam upadlo zemědělství. U nás je minimum zemědělců zároveň myslivci a přitom nic prospěšného nedělají. Taky rozorávají, taky dělají postřiky, taky nedělají remízy.. Namísto několika měnších políček různých plodin jsou obrovské lány řepka - kukuřice - řepka - kukuřice... Kam zmizely brambory, žito, hrách, hořčice, slunečnice... Za to taky můžou myslivci, že o "normální" ploiny není zájem a tak se ve velkém valí řepka ? Navíc myslivec, který by se rád staral, těžko může na cizím poli něco provádět. A nepiš mi jako na myslivost-lovectví, že si ty pole mám koupit! O tom už jsme diskutovali, majitelé neprodají a neprodají! No, ale já až tak nepláču, zajíců máme dost. Jistě, nejsou to tisícové výřady, ale oproti revírům, kde uloví do deseti kusů nebo neloví vůbec, jsme spokojeni.

Nojo. Pravda bolí.

Nazdar Bohouši.

Velmi dobře to napsali kolegové, kteří řekli "koncentrace zajíců klesne k určitému minimu", to je dle mého názoru zcela zásadní. Z toho již nemá šanci se v dnešní době zvednout a vlivů je přátelé moc. Jsem ten špatný zemědělec a představte si i myslivec, který by velmi chtěl opět zažít hony, kteté jsem jako mladík zažíval v sedmdesátých letech a byl bych ochoten pro to udělat dost. Beďme však realisté, nikdo z nás nebude jezdit tím čím tehdy a v tom množství jako tehdy. Pracovat se stroji a nářadím z šedesátých let a dříve. Mít nároky tehdejší doby a představte si, že to nechce ani ten zlý zemědělec. I ten musí mít vysokou produktivitu práce, práci s kosou a hráběma nebo se ZETOREN SUPER 50 mu dnes nikdo nezaplatí. A to ten špatný zemědělec, to si troufnu tvrdit, dnes z hlediska použitých pesticidů a hnojiv je daleko šetrnější než v těch šedesátých a sedmdesátých letech. Žiji, hospodařím a provozuji myslivost v Jižních Čechách proti slavným Hošticím. Myslím že ve zdejší krajině je ještě poměrně dost krytu pro drobnou, nemáme zde větší hony než 20 max. 30 ha a poměrně pestrou skladbu plodin, pastvin až tolik ne. Drobnou nelovím více jak 15 let, zajíc se občas vyskytne, bažant též, netroufám si posoudit výkyvy mezi jednotlivými roky, ale k lovu to není. Koroptev jsem letos po několika letech uviděl v našem areálu, před pár lety jeřábka, teď již asi tři roky ne. Liška se u nás loví intenzivně, okolo 30 kusů, černá příležitostně v loňském roce vyjímečně též ke třiceti kusům, ale převážně v době vegetace. Málo lesů, není zde stálá. V poslední době v této oblasti běží názor, že černá je hlavním vyníkem a to i u srnčího. Zvláště u nás tomu nevěřím. Jezdím již řadu let na naháňky za Stříbro, prasata jsou stabilně v každé leči, srnčí též a zajíc jako u nás. Jak jsem již výše napsal těch vlivů je moc. Škodná, dnes oblíbení predátoři. Jako kluk nepamatuji, že by otec střelil lišku,jednu měl vidělanou ve skříni, já dnes jenom na čekání střelím ročně 2 - 3. A tak je to s i s ostatními pradátory, je zbytečné je vyjmenovávat. Hlavním predátorem je však přátelé zcela určitě člověk, nemyslím myslivec, nebo lovec, ale člověk se svojí civilizací ať již zemědělskou, dopravou, emisemi, změnou krajiny, obydlím, hustotou osídlení, návštěvností a nevím čím jěště. Přátelé omezme člověka a drobná se nám vrátí, teď jenom nevím, zda tady budem zrovna mi, které to potěší. Pepík Šůna

U nás na Vysočině nad Novým Městem na Moravě (600-800 m.n.m.) už máme z drobné zvěře pouze pár zajíců. Už tři roky neděláme žádné hony, protože nemáme ani kmenové stavy a na posledním honu se ulovil pouze jeden zajíc. Na čekané však skoro pokaždé vidím alespoň jednoho zajíce. Konkrétně u nás považuji za největší problém asi malou plochu polí.Převážnou plochu zde nyní tvoří pastviny a traviny sečené zemědělci jak golfové hřiště. Zajíci žijí tedy převážně v lesích. Ta doba, kdy se i zde pěstovali ve velkém na polích alespoň brambory a oves je asi nenávratně pryč a s ní i drobná zvěř. Je však zajmavé, jak velké škody napáchá těchto pár zajíců na okusu dřevin. Zejména ovocné stromky, ale i ostatní listnaté sazenice ochránit přes zimu před touto zvěří je zcela nemožné.

Rici pokud to projdete před sečením tak nějak nemá smysl to procházet včera :-).největší predátoři jsou jézéďáci :-).

Tak jak píše Mirek,ta hranice se pohybuje 35-40 zajíců na 100 h.Pokud to poklesne už se těžko dává dohromady.Pak to vypadá tak že zajíci nejsou.

Za jednoho z největších likvidátorů drobné zvěře u nás (honitba polní v těsné blízkosti Olomouce) považuji čápa. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak při senoseči vyhnaná kuřátka bažanta, spořádala čapí rodinka jedno po druhém. Slepička jen zoufale přihlížela.
K tomu samozřejmě kuna,liška, moták apod.V poslední době ale i psík mývalovitý a mýval severní.
Stav zajíců u nás- prakticky nula.Jsem přesvědčen o tom, že jakmile poklesne kmenový stav pod určitou kritickou hranici, stavy zajíců již nelze obnovit. Ne, že by nebyla snaha (napajedla, přikrmování, plašiče a samozřejmě žádný lov). Jedna věc je stále narůstající počty již zmiňovaných predátorů, druhá věc pěstování stále stejných kultur na polích ( řepka,obilí kukuřice) a třetí nezanedbatelná věc je stále se zvyšující doprava. Dnes již zajíc(ale i srnčí), u nás moc šancí přeběhnout přes silnici nemá. K tomu ještě můžeme připočítat venčení psů.Situace ne moc radostná.

Upřesnění oblasti - Matěji za Bé) bylo správně, Blatnice mezi Jaroměřicemi a Mor.Budějovicemi. Jinak pro porovnání, odlov zajíc / liška v roce 2010 - 85 kusů / 18 ks, 2009 - 67 ks / 24 ks a 2008 - 65 ks / 22 ks. Kuna (skalní i lesní) do 10ks.

Děda z lesa- nemůžu než souhlasit, tihle požírači všeho jsou jistá smrt! Máme drobet výhodu,většina obsluhy na těchto strojích, jsou místní či s okolí a buď jsou nimrodi, nebo když ne, tak dostávají odměnu, většinou deputátní,ale vyplácí se to.

Ta spolupráce asi funguje tam, kde se obě strany domluví a podle možností si vyjdou vstříc. A ta senoseč se týká samozřejmě i zajíců, ale nejvíce položených mláďat v tenhle čas má právě srnčí a bažantí zvěř. Tedy alespoň podle skutečných procházek před sečením i při sečení. Ono se také před 10-15 lety dalo ještě normálně jít před těma rotačkama, dneska tak možná na motorce. A ještě jedna zkušenost, po procházce se psi den před "S" a druhý den při sečení se právě nejvíce navrací zvěř srnčí a bažantí, důvod je danný, pokládání srnčat a líhnutí, nebo rozptýlení bažantích kuřat. Ale určitě je to dáno lokalitou, počasím a možnosti setrvání vyhnané zvěře v jiné lokalitě.

Zdenek píše:spolupráce se zemědělci je každému jasná /to je sice asi pravda,ale málo kde se praktikuje:-(No a nějak mi nedochází proč se plašení při sečení netýká zajíců?

Spolupráce a domluva se zemědělci před senosečí je snad každému určitě jasná a zřejmá. V této době se ale hlavně jedná ozvěř srnčí a bažantí ne až tak o zvěř zaječí.

Pokud je tam srnče tak se místo označí a zemědělci to jen obkosí a nechají na srnče se vesměs nesahá.Taková je domluva.Proti navrácení zvěře v noci slouží plašiče nainstalované večer a ráno se to prochází znova viz .můj příspěvek níže.Prochází se to přímo těsně před stroji.Větší srnčata pokud jsou už v pohybu tak se pokosit nenechají.

Abych nezapomněl tak plašení zvěře u nás v honitbě při sečení trav je stejně důležité jako péče o zvěř v době nouze přikrmováním a také se k tomu přihlíží při vydávání povolenek k lovu.Plašení, přikrmování a lov škodné jsou priority č 1,2 a3

U toho jezevce si myslím, že odstřel jezevce při měsíčku je mnohem myslivecky správnější, než norování, už z hlediska trápení jezevce i psů a nevím o tom, že by se nad tímto způsobem lovu někdo pozastavoval, i když to zákon nepovoluje. A mnohdy se lov povede i během té hodinky po západu slunce, kdy je to ještě dle zákona možné.

Zdenku,my prasata taky nemáme a zajíců není.
Zase máme pastviny,psíčkaře,výry atd.
Kéž by byla v revíru aspoň ta stovka!

Asi jsme jedni z výjimek, ale stavy zajíců jsou u nás prakticky stejné a poměrně dobré (letos na hlavním honě + 2 malé jen pro čelny MS uloveno celkem 114 zajíců). Zemědělství je u nás obdobné jako jinde, taky lány kukuřice, řepky a pšenice, chemie a nic moc kryt (remízy atd. nevíme co je, zemědělci rozorají i cesty mezi lány, aby měli o kousek hlíny k poli navíc.. :-( Lišky nějak výrazně "cíleně" nikdo neloví, roční odlov je okolo 15 kusů, z toho většina vyhnána psy z kanálu a ulovena, pár na čekaných a 1-2 během honů (za 2010 na honě na Štěpána jen jeden lišák). Za 4 roky co jsem v MS nepamatuju že by někdo vynoroval liščata, spíš se jich pár (okolo 5 ks) uloví později u řepek. Jezevci jsou u nás jen ti mladí co je staří vyženou, každý rok nějakého vynorujeme (loni 4, všechno my). Jsme prakticky polní honitba, lesíka jen tři kousky které člověk přejde za deset minut z jednoho konce na druhý - navíc ani tam zajíců moc není, všechny se během dvou "malých" honů procházely a výřady "jen" 18 a 12 zajíců, takže se víc drží "mimo kryt" na polích, kde ale není hluboká oračka, většinou jen nízké obilí nebo řepka. Prasata nemáme.
O zajíce nějaká veliká péče není, přikrmuje se, máme napajedla, ale to je tak všechno. Takže se celkem divím, že jsou stavy tak dobré. Můj skromný odhad, kdyby na výřadu ležel každý zajíc, který během honů vyběhl a/nebo na kterého bylo stříleno, pak by se počet blížil určitě dvěma stům, a to nepřeháním.

S drobnou je to asi všude špatný.Co se neodchová to není.Z jara již předloňského roku jsme vypustili část z chovného hejna bažantů a loni opět a ještě nyní jsou vidět "divoké" slepičky i kohouti. Sice občas ale jsou.Přikrmujeme ale největší zásluhu, že jsou ještě vidět je to, že není sníh a dravci mají co lovit.Loni kolem zásypů se často nacházela torza těl bažantů. Lišky a kuny by to vzaly asi všechno. A jak píše Ondra, narazit na zajíce,je zážitek,který potěší.

Umřel mi Pepa jediný zajíc kterého jsem na úseku měl a zbudoval mu krmeleček a krmil ho speciálními granulemi pro zajíce. Čest jeho památce, bude mi chybět.