Myslivecké fórum

Jane, máš sakra pravdu. Zatím mě ale připadá, že mi zvěř lépe značí po téhle ráži, než po 7x57. A jako starej bigbíťák jsem skoro hluchej, takže já náraz kule NIKDY neslyšel (možná proto, že moje střelecká je tak do 40 metrů.)) No, Barnauly jsem zavrhnul, nakoupil jsem Geco 9,7g, takže až něco ulovím, budu z Tebe loudit Tvoje encyklopedický znalosti o chování týhle střely....Lovu..

Michale všechno bylo povězeno a všechno bylo probráno. Jediná věc je ta, že když na zvěř zmáčkneš z těchto "picflint" a zvěř ti po ráně odběhne, seš v nejistotě. Jdeš na nástřel a čekáš co tam bude a co tě čeká.. Když na zvěř (nemluvím o srnčím), ale na černou,vysokou nebo muflona zmáčkneš z 30-06 nebo z osmičky, vidíš značení, slyšíš buchnutí kule, tak máš úplně jinou jistotu.
Je to sice jen vnitřní pocit, ale ten je také důležitý.

Musím se vrátit k k mé střelbě na muflona, Figi měl pravdu.(kupodivu:-)) Prostudoval jsem (byť pozdě) anatomii mufloní zvěře a musím uznat, že rána to byla špatná, sice šla kam jsem mířil, ale ne kam jít měla. Figi, díky za upozornění!

A zase k těm předovkám - v USA se s nimi závodně střílelo a možná střílí dodnes na opravdu velké vzdálenosti. Někde jsem viděl obrázek /l když nevím, zda v daném případě šlo také o předovku/, který ilustroval disciplinu "libovolná poloha vleže", při níž ležel střelec na zádech (!) s podepřenou hlavou a tato poloha údajně byla nejstabilnější.

RE Fesoj: Ahojky, moudrá slova napsal Jan 'Amos Komenský, tragédií dnešní doby je, že valná část dnešních mladých neví, kdo to byla Božena Němcová nebo Jakub Arbes. No jaký pán, takový krám. Národ, který nezná svou historii přestává být národem. K těm předovkám - svojí přesností byl nejdokonalejší právě ten Lorenz 1854 a pak Sharps 1874. V podstatě není zásadní rozdíl mezi přesností těchto zbraní a standartních moderních kulovnic.Zkoušel jsem např. amerického Hawkena v ráži 45. 11 gramová ogivální olověná střela procházela v 50 m smrkovým čtyřhranem o tloušťce 15 cm jako nůž máslem, přesnost excelentní.
Není bez zajímavosti vzpomenout datum 3. července 1866 kdy se odehrála bitva u Hradce Králové. Prusko zde zvítězilo nad Rakouskem díky novince, kterou byla zadovka - jehlovka Dreyfuss s několikanásobně vyšší kadencí než rakouský Lorenz 1854. Ale z dobových zápisů je patrné, že prušáci měli hrůzu z těchto rakouských pušek, protože byly velmi přesné a měly daleký dostřel, na rozdíl od jehlovek, které byly účinné díky špatnému utěsnění systému jen na krátkou vzdálenost. Převaha palebné síly nakonec ale zvítězila, něco podobného byla vlastně převaha sovětských PPŠ 41 oproti německým MP40, kdy nepřesný ale vzhledem k jednoduchosti a tím pádem četnosti výroby rozšířenější PPŠ 41 triumfoval nad technicky dokonalým ale díky tomu obtížněji vyrobitelným MP40.

Tomáši, rozhodně není zač se omlouvat, naopak bych / a myslím si, že nejsem sám/ uvítal víc těch historických informací, které jsou dost těžko dostupné. Kdysi jsem ve škole dostal k větnému rozboru tak krásné souvětí, že jsem si ho zapamatoval a nyní cituji : "Chce-li být člověk člověkem, nesmí vidět jen to, co mu leží pod nohama, ale musí se ohlédnout i za tím, co již přešlo, aby se učil z minulosti pro budoucnost." Autorem není nikdo menší, než Jan Ámos Komenský. Asi by ho v životě nenapadlo, že bude ve 21. století citován v souvislosti s loveckou střelbou...

Tomáši, je potřeba také vědět, že jinak se chovají špičaté střely a jinak střely "tupé" - s plochou špičkou. Navíc je velký rozdíl v tom, jak se chovají střely různého průměru právě ve vazbě na terminální balistiku.
To, co jsem popsal platí pro moderní ( zhruba posledních 130 let ) ráže a platí pro střely až do průměru cca 10 mm.
S rostoucím průměrem střely se značně mění parametry vzniku některých jevů. Třeba hydrostatický šok u střely o průměru 13 mm vzniká už při rychlosti cca 450 m/s. Střely v těchto průměrech ( od cca 10 mm ) s plochou špičkou způsobují široký střelný kanál s poměrně velmi rychlým poklesem tlaku krve.
Není ale dobré žít v iluzi, že všechno vždy padne v ohni. Ani náhodou, a proto také naši předci vymysleli a používali zálomky, proto se dodnes traduje značení svěře ve vazbě na umístění zásahu. Zvěř po těchto rážích silně barvila, dosled byl obvykle velmi snadný. Navíc se střílelo na velmi krátké vzdálenosti, jednak kvůli šanci zasáhnout, jednak věděli, že na větší vzdálenosti v souvislosti s poklesem rychlosti se účinek zhoršuje. Také balistická křivka byla opravdu oblouk.
22-250 jsem sám nikdy nepoužil. Je to výborná ráže, která má i svá negativa.
Jako všechny ráže typu "varmint" je primárně určena pro lov škodné i na větší vzdálenosti, a cílem byla vysoká přesnost a plochá dráha letu. S tím souvisí i lehké střely, které jsou pro tento účel používány, a proto je běžné stoupání drážek vývrtu 14". Pro lov zvěř až do 60 kg hmotnosti je tato ráže výborná, důležité je vědět. co od které střely čekat, a podle toho velmi přesně zasáhnout na správné místo, ne kvůli účinku, ale kvůli poškození zvěřiny. Vynikající pro spárkatou zvěř jsou střely Nosler a Hornady v hmotnostech 55 až 60 gr., a nejtěžší Barnes TSX. Lze samozřejmě lovit i těžší kusy v přiměřených vzdálenostech. Vzhledem k nízkým balistickým koeficientům je pokles rychlosti se vzdáleností dosti výrazný. Navíc je nutné vždy počítat s možným naprostým selháním této ráže, ostatně jako u všech ráží cal. 0,22.
Sám jsem při koupi svého prvního varminta zvažoval mezi 22-250 a 243W. Rozhodl jsem se pro 243W, je to výrazně univerzálnější ráže, se zaručeným účinkem i pro vysokou na 300 m, a pokud chci rychlosti okolo 1200 m/s, není to pro 243W problém s lehkými střelami. Navíc výběr střeliva je pro 243W výrazně větší. Přesností se tyto ráže neliší, naopak bude mít 243W navrch s rostoucí vzdáleností s běžnými laboracemi. Takže přestože si pravděpodobně sám ještě postavím 22-250 s určením střelby na 1 000 m s těžkými střelami, tak pro lov vždy doporučím raději 243W.

RE Figi: S tím co jsi napsal o působení a vlastnostech střel nezbývá než souhlasit, na druhé straně z dobových zápisů našich myslivecký předků je neoddiskutovatelný fakt ten, že jelen či kňour zasažený olověnou expanzní střelou(Minie, Podevill) např. z perkusního mysliveckého štucu Lorenz 1854 (ráže 13,9 mm,úsťová rychlost střely okolo 400 m/s)šel k zemi a zhasl naprosto spolehlivě, a to i bez hydrodynamického efektu, potažmo šoku s ním spojeným.

Jirko, to je vše na dlouho, tak jen stručně.
Penetrace střely - dobrá, zkoušel jsem tě a parametry jsem uvedl záměrně neúplně. Ryhlost, hmotnost střely a její průřez jsou základní parametry. Rychlost a hmotnost nám dává energii, a pokud tuto energii přepočteme na milimetr čtvereční plochy průřezu střely, vyjde nám hodnota, označovaná jako "měrná energie", která říká, kolik joulů má střela na mm čtvereční a této hodnotě je přímo úměrná penetrace střely. Velké ráže jsou tady v nevýhodě, protože stačí chvíli počítat a je jasno. Samozřejmě je nutné počítat s dopadovou rychlostí.
K usmrcení zvěře dojde zejména ze tří důvodů.
První je zásah centrální nervové soustavy, a nebo její zkolabování. Jsou to zásahy mozku, míchy, nervových pletení ( to je třeba zásah aorty, který sám o sobě neznamená zvěř v ohni, ale v tom místě je nervová pleteň, a to způsobí zlomení v ohni ), a hydrostatický šok, který má na svědomí kolaps mozku či míchy, způsobí znehybnění zvěře ( nikoli smrt ) a ta následně zhasíná vlivem poklesu krevního tlaku, způsobeného buď průstřelem prokrvených orgánů, nebo vyřazením srdce z činnosti. Při těchto zásazích je také velmi časté dlouhé odkazování zvěře, delší, než na které jsme zvyklí po úniku zvěře z nástřelu a následném zhasnutí. Podle nových ( ruských ? ) výzkumů je při zásazích komory kdy zvěř zůstane v ohni velmi častou příčinou prasknutí cévy v mozku vliven hydrostatického tlaku, který způsobí rychlý nárúst tlaku při zásahu tepen či cév střelou o vysoké rychlosti ( cca 800 m/s a více ).
Druhý důvod je dán jen poklesem krevního tlaku, kdy zvěř uniká z nástřelu a běží tak dlouho, dokud nedojde k poklesu krevního tlaku na takovou úroveň, kdy již není schopna dalšího koordinovaného pohybu. Nejrychlejší pokles způsobí zásah plic ( osobně na kolaps plic a zadušení zvěře nevěřím, mnohokrát jsem byl svědkem toho, že tak to nefunguje ), horší - pomalejší je zásah srdce a zvěř uniká často dále, pak následují játra, přestože je to velmi prokrvený orgán, tak průtok je poměrně malý, ale tady hodně záleží na tom, jestli zasánmeme játra okrajově, nebo naplno. Při zásahu srdce dojde sice k okamžitému zastavení krevního oběhu, ale ve svalech a mozku se zastaví okysličená krev a zvěř běží až do nedostatku kyslíku a ukončení funkcí mozku, proto při zásazích srdce je odskočení z nástřelu obvyklé, někdy vzhledem ke zranění velmi dlouhé. Pomalejší ztráta krevního tlaku je při zásahu jen jedné poloviny plic, a přestože jsou zasaženy často ještě játra a další orgány, zvěř uniká nejdále z komorových ran. Při těchto zásazích má velký význam hydrodynamický efekt,(kmitající kaverna, její velikost určuje deformace střely a její rychlost ), který zásadně podpoří rychlý pokles krevního tlaku.
Třetí možnost je otrava, a to funguje v rozsahu hodin až dnů, zásahy trávícího traktu, dále zásahy sice povrchové, ale na místech, kam si zvěř nedosáhne, mouchy nakladou vajíčka a do sedmi dnů je hotovo.

Nejsem MuDr a ani MVDr a latinsky ani slovo, tak asi některé pojmenování bude laicky špatné. Ale to, co jsem napsal vychází z publikovaných poznatků o ranivosti střel, terminální balistice a letitým ověřováním v praxi.

re figi.Dobře, mně osobně vrtá hlavou ta plejáda solidních výrobců střeliva a jejich doporučení. Přece se všichni nedohodli,ta doporučení jsou již známá i z doby minulé / u nás předrevoluční/,kdy ty komeční tlaky nebyly tak velké.
JInak lze souhlasit s tím poškozením jedné části hrudníku a velkých cév a srdce .Poškození srdce a velkých cév je jistě stěžejní.Průstřel je však vhodnější, protože navíc obě plicní křídla krom devastace i kolabují /zruší se negativní tlak mezi oběma listy pohrudnice, tedy tou, která pokrývá plíci a tou která vystýlá dutinu hrudní.Plíce pak se smrští směrem ke k místu / plicnímu hilu/kde do každé plíce vstupují a z ní vystupují velké cévy společně s hlavní průduškou / bronchem / na každé straně.
Tím se plíce vyřadí z činnosti.Je jasné, že vzduch se dostane do obou částí,hrudníku střelným kanálem nejen jeho existencí, ale i nasátím do střelného kanálu negativním tlakem za střelou / společně s úlomky žeber,srsti apod./
Čili dle mé názoru netechnika na náboj 7,62x39. 200 m navíc na rychlosti a nějaký ten gram by mu rozhodně neublížily.Stran té energie jsem se chtěl zeptat.Co působí penetraci střely a je penetrace střely" práce",pakliže ano, je "obecně" práce energie?
Pakliže ano kam předává,když je nezničitelná a co tedy ten organizmus zabíjí.? Nemám na mysli příčné zatížení střely, řízenou deformaci, zvýšenou ranivost to vynechme.
Děkuji / mám času dost jsem v práci až do zítra/

Zdravím. Zajímavá diskuze, v které se člověk doví daleko víc, než v leckterém rádoby odborném článku. Já jsem postupem času inklinoval spíš k pomalejším těžkým střelám větších ráží, hodně se na tom podílí i to, že lovím převážně černou v lese, na kratší vzdálenosti a leckdy i v těžkém zarostlém terénu.
Pro mě mají ráže jako 45-70 GOVT nebo 9,3x62 mm několik výhod - výrazný stop efekt,zvěř během několika vteřin zhasíná většinou na nástřelu, velmi malé poškození zvěřiny, díra tam - díra ven ve velikosti násady od smetáku, takřka žádné hematomy, v neposlední řadě i to, že nějaká větvička střelu jen tak snadno nevychýlí a výrazné barvení. Já jsem dříve nedokázal pochopit, jak mohli před staletími ulovit černoprachou kulovnicí tolik jelenů nebo bizonů, teď už to chápu. Na druhé straně nebudu a nechci mazat ostatním med kolem huby- po špatné ráně např. na měkko zvěř i po zásahu tímto kalibrem odchází.
Těžké pomalejší střely zabíjí poměrně snadno výrazným poškozením vnitřních orgánů a rychlou ztrátou velkého množství barvy.

Ha figi, taková kacířská myšlénka: "...čím se zasáhne není až tak důležité". Tím by padala ai ta poučka 1500j na 100m. Osobně vidím rozdělení ráží "do a nad" především jako dobrou zprávu pro trh, kdy kalibry nad 1500j jsou vždy o pár tisíc dražší. Teprve druhotný efekt vedle toho tržního bude (snad) nižší procento postřelené/nedosledované zvěře.
Že jedna ráže v 50ti metrech a jiná ve 150ti mají shodnou dopadovou energii, na to zákon nemyslel. Nebo vlastně myslel a povoluje jednotné brokové střely účinné a přesné na pár desítek metrů. Což je trochu paradox, protože jaký je rozdíl, zda střelím na 25m na sele s-ballem nebo třebas zrovna tou mojí savažkou? Energie až až. Pravda, jakési "upřesnění" zákona, na kolik metrů by která ráže měla ty dostatečné energie, to by bylo dost obsáhlé čtení. Asi je pravda, že v jednoduchosti je síla...A krom toho jsme češi a začalo by se to okamžitě "šulit"...:)

Pokud se na "problém" podíváme z pohledu prostřelení zvěře ve vazbě na energii, tak 7,62x39 má "přebytek" energie k prostřelení muflona na vzdálenost 100 m. Hravě ho totiž prostřelí i ráže s podstatně menší energií v této vzdálenosti.
Pokud jde o důležité ( silně prokrvené ) orgány v hrudní dutině, tak stačí, když střela pronikne dovnitř a na tyto orgány už stačí velmi málo, a hrudní koš na druhé straně už prostřelit není nutné. Jak dlouho bude zvěř ještě naživu je ale otázkou.
Je mnoho možností jak bychom mohli o tomto diskutovat a některé jevy terminální balistiky nejsou dosud vysvětleny, nebo nejsou vysvětleny správně.
V každém případě je to vždy jen o dobrém zásahu, a čím se zasáhne není až tak důležité.

Nebudu se míchat do odporných,pardon odborných,debat o balistice,neb jsem jen starý,hloupý český myslivec a zvěrolékař.Spíš mi vadí,že jsem ve svém životě nezaznamenal tu druhou dutinu hrudní.Není chyba u vás?Patrně se jedná o tzv"párový šok",o zasažení a devastaci orgánů dutiny hrudní vlevo i vpravo od podélné osy těla?Nebo jste měl na mysli mediastinum?Opravdu velká teorie!
S pozdravem MVDr Miroslav Zajíček alias strejda Zajíc

Re Tomáš Peroutka. Můj "psí švagr", u kterého jsem nechával krýt svou fenu, sloužil u Havlovy ochranky. A při službě v davu nosil zásadně zbraň 9 mm Makarov, právě kvůli snížení možnosti zranění nezúčastněných osob.

RE Figi No jo, ono některé články v Myslivosti nebo některé knižní publikace obsahují nepravdy, které mají ke skutečnosti leckdy velmi daleko. Reklama je sviňa a ve snaze zviditelnit se a propagovat existuje spousta jedinců schopná v podstatě čehokoliv, jen když to sype...

RE Georg. H Ahoj(Jiří ?), já to ani nikde netvrdím, že ji prostřelí, 9 mm Makarov ani 9 mm Br ani náhodou...
Oběma těmto nábojům říkám salonní, tj. použitelné do místností na velmi krátké vzdálenosti. Ty náboje přežívají hlavně díky popularitě zbraní, do kterých se používají a to jsou malé samonabíjecí pistole s dynamickým závěrem, jako např.
Walther PPK, Sig Sauer P232,Makarov, které jsou malé, lehké a proto pohodlné na nošení.
Pro zajímavost ráží 9 mm Br z pistole Sig Sauer P232 zastřelil podnikatel Ďurička mladého Kočku. Možná i proto nebyl odsouzený za další neúmyslné zabití, protože mít tam v místnosti plné lidí 9 mm Luger a vystřelit 3 rány, tak by postižených bylo více.

Re: figi. Lze s tím souhlasit, je to napsané hezky.I když je třeba napsat, že zabíjí i předaná energie / změny na orgánech, které nejsou bezprostředně v blízkosti střelného kanálu. což souvisí s hydrodynam. efektem.Je pravdou, že hydrodynamický efekt je výraznější u rychlejších střel. Ranivost hlavně souvisí s penetrací střely, což je rovněž výsledkem její energie.Je pravda, že zvěř zhasíná lépe při umístění zásahu do oblasti velkých cév srdce, plic, prokrvených orgánů Nerv. pleteně / to je velká teorie-motorické,vegetativní/, nechal bych to stranou.Prostřelením zvěře jsem měl na mysli průstřel v oblasti hrudníku, tedy obě hrudní dutiny, příp.velké cévy, srdce, tedy poranění minimálně dvoudutinové / obě hrudní dutiny.Zde je třeba dostatečná energie střely a i její řízená deformace, která zvýší ranivost, zajistí penetraci a jsme u toho -tedy předání energie.
Tyto schopnosti dle mého názoru 7,62x39 má pouze v omezené míře.Uvažujeme lov dospělé mufloní, černé, jelení zvěře Zde bych se odvolal na solidní výrobce a jejich doporučení.Je pravdou že střílet selata výkoným střelivem není efektivní, ale mám dojem, že to platí i obráceně.Tolik tedy ode mne.Děkuji za příspěvek.

Energie nezabíjí, a "kupodivu" nemá ani vliv na hydrodynamický efekt. Je to jen součin hmotnosti a čtverce rychlosti střely. Když to přeženu, tak deset tun těžká střela o rychlosti 0,5 m/s má značnou energii, ale nezmůže naprosto nic.
Tomáš je blízko pravdě, u větších průměrů střel ( cal. .300 a více ) začíná možnost vzniku hydrostatického šoku od cca 780 m/s ( ta možnost je z důvodu umístění zásahu, není to vždy ), u těch malých je to okolo 820 m/s. Místo zásahu je velmi důležité, umístění zásahu do oblasti nervových pletení, velkých tepen či cév je krom rychlosti další podmínkou zlomení zvěře v ohni.

A když se zamyslím, kolik běžných ráží, a určitě by byly na muflona doporučeny, má tuto dopadovou rychlost? Navíc jsou mufloni často zasaženi poměrně dozadu, a to i vlivem obavy ze zásahu trofeje.

Pokud nedojde k okamžitému znehybnění zvěře zásahem mozku, míchy či uvedeným hydrostatickým šokem, pak je pro rychlou smrt podstatný pokles krevního tlaku, a zvěř odchází jen tak daleko, jak je tento pokles rychlý. Nutná energie je jen taková, která zaručí proniknutí střely k životně důležitým orgánům a ta energie je až překvapivě malá, jen několik set Joulů. Z hlediska rychlosti poklesu krevního tlaku je výhodná deformace střely a její hydrodynamické působení kvůli větší devastaci orgánů a rychlejšímu poklesu krevního tlaku.
Jednoznačně je rychlost střely naprosto zásadní z hlediska všech dějů v terminální balistice. Podstatně menší význam má hmotnost střely, a velmi malý význam má její energie. Podstatnější vliv než hmotnost střely a její energie má v souvislosti s rychlostí její průřezové zatížení, se snižující se dopadovou rychlostí je výhodnější malé průřezové zatížení, což je právě příklad ráže 7,62x39.
To jen Hanák zblbnul spoustu lidí heslem " mám rád přebytek energie ", ale znovu opakuji ENERGIE NEZABÍJÍ
A když je jí přebytek, je to na škodu, což třeba poznali mnozí majitelé ( nejen ) magnumů, když jim po dobré ráně selata vesele utíkají.

Já zrovna čistím flintu a koukám na tohle spíš přes rameno. Buď televize nebo ženské leží chlapům na podolci.....

Sic nejsem zkoušenej, ale tipoval bych 650 a výš, kdysi o tom něco vrabci cvrlikali.

RE Fesoj: To je sice pravda co píšeš, nicméně mám ulovených 15 beranú a po ránách, kdy vlastně přestaly existovat plíce nebo srdce s tímto zraněním odcházeli. Raději než 7,62x39 mm bych na ně volil 243 Winch nebo 7 mm Rem. mag. S tou sedmičkou jsem měl nejpřesvědčivější výsledky.

fesoji správně.
Tomáši, a v jaké dopadové rychlosti už lze spoléhat na "šokový účinek"?

RE: Ahoj Figi
Jediné, čeho bych se u muflona obával s 7,62x39 mm je oproti rychlejším rážím nižší šokový účinek. Těch něco okolo 650 m/s ve 100 m ji řadí do kategorie spíše pomalejších kalibrů.Na šokový účinek bych moc proto nespoléhal, bude záležet hlavně na velmi dobře umístěné ráně, nemluvě o tom, že muflon je hodně tvrdý na ránu a rád odchází i po dobré ráně někdy i několik desítek metrů daleko.

Dobrý večer, chtěl bych reagovat na příspěvek z 11.11 od pana Michala Brabce.
Já se opravdu domnívám, že náboj 7,62x39 opravdu není vhodný pro lov dospělé mufloní zvěře.Prostě, dle mého názoru,má malu energii. Pamatuji podobné diskuze v nedávné minulosti nad nábojem .223 Rem., také se hodně chválil.Pamětnící jistě pamatují odstřel srnčí zvěře malorážkou. stejně jako jsou známé skutečnosti , že s nábojem 7x57 lovili Němci slony v Africe.
Vždy se zdůrazňovala nutnost přesného zásahu.
Pro všechny uvedené případy se však potvrdilo: nevhodné střelivo.
Je to tak.

Nemáš na mysli tu ruskou "zbraň špionů" menší ráže /nevím přesně kolik mm/ s výrazně špičatou střelou ? Proti té je prý klasická neprůstřelná vesta skutečně plat prtná. Ovšem nepatří do standardní výzbroje ani armádních, ani policejních složek.

Já mám podobnou zkušenost s 9 mm Browning, ten se také nezaryje do tvrdšího dřeva a 9 mm Makarov má k němu hodně blízko.

No vidíš Fesoji a to pistoláři tolik vychvalují legendárního "makáče".
Oproti tomu já mám dávné velmi kladné zkušenosti na hovězí s malorážkou a 6,5x52R :-)
Obě použité ráže platily na první dobrou bezchybně.

Jednou jsem měl možnost zkusit 45 SW, to zastaví rozběhnutého bejka...

Střelivo 7,65 Br - Pb jádro, Fe jádro, svíticí.

Šlo o pistolové střelivo Browning 7,65, které se používalo a používá dodnes v pistolích ČZ 50, ČZ 70, Walther PP, Walther PPK /zbraň Jamese Bonda/ a dalších, v obchodech běžně k prodeji. O tom, že by mělo jít o zakázané střelivo, jsem nikdy neslyšel.

Tak jsem projel videa na youtube ( to co mám v PC je nesrovnatelně kvalitnější jak obrazem, tak i zvukem ), a na těchto je to docela dobře slyšet :


https://www.youtube.com/watch?v=D2C0SsBnHPQ&feature=plcp

https://www.youtube.com/watch?v=WQNPFT8JtHk&feature=plcp

https://www.youtube.com/watch?v=EMV6taCLTS4&feature=plcp

Možná, že mi to u těch rychlých ráží splývá s hlukem výstřelu - u střelby z SA-61 na 50 m jsem dopad střely také zpravidla slyšel.

Michal Brabec- muflona jsem ráži 7,62x39 ještě neulovil, ale střelivo které v dané ráži velice dobře funguje je Sako Gamehead kupodivu těsně následované SB SP. Nejsou to zkušenosti jen mé, ale také několika přátel co s danou ráži loví.
Největší a asi jedinou výhodou střeliva Barnaul je cena.

Dovolím si ještě reagovat na p.M.M.
Proboha jak jste přišel na to, že SAAMI a CIP mají jinné rozměry pro 7,62x39. Pokud by jste si to překontroloval tak jsou schodné. Dnes spolu obě organizace spolupracují a snaží se případné rozdíly sbližovat.
Jinak co se týče návodu CZUB požaduje pouze tovární střelivo dle norem CIP nebo SAAMI. A to vojenské střelivo uvolněné pro civilní trh samozřéjmě splňuje.

Figi, na 588 m slyšet úder kule do těla?? Věřím, že jsi trefil,ale budu muset pořádně prohlédnou a "proslechnout" tvá videa, jestli nehoupeš.

Fesoji, právě s 223 a 243 je úder střely nejlépe slyšitelný, velmi silně. Určitě to souvisí s hlukem výstřelu, který je menší, než třeba u 308W.
Dnes i včera jsem s 308W ulovil srnčí na pasekách v lese, a pokaždé velmi jasně slyšitelný zvuk. Ale za ty roky už mám uši vycvičené.

O zvuku dopadu střely jsem psal už mnohokrát. U lišek a srnčího, mnou nejčastěji lovené zvěře rozeznám s téměř 100% spolehlivostí místo zásahu. Jde velmi dobře rozlišit zásah hlavy, krku, hrudi, páteře a na měkko. Zásah na kýtu je problém, to je nespolehlivé, u lišek někdy velmi silný zvuk a jindy téměř nepostřehnutelný. Zvuk dopadu střely je velmi dobře slyšitelný už od cca 30 m a zatím mám ověřeno i těch 588 m, i na mých videích z lovu je dobře slyšitelný. Při střelbě v porostu ( lesní laťáky, tyčkoviny ) jej neslyším nikdy, zvuk výstřelu se po nárazu na překážky vrací. Slyšitelnost tohoto zvuku při střelbě z kazatelny neznám, protože tak nelovím.
A rozhodně není podmínkou plochá špička střely, takové vůbec nepoužívám, naopak jen ty "hodně špičaté" a zvuk dopadu střely je velmi dobře slyšitelný.
Teď používám 223, 243, 308a málo i 8x57 JS, u všech to platí stejně, slyším úder střely a poznám místo zásahu.

Já jsem sice nahluchlý, ale přiznávám, že jasný a zřetelný úder kule jsem u r. 7x64, kterou jsem používal nejdéle a nejčastěji, slyšel jen jednou v životě, u 222 Rem., 308 W nebo 243 W nikdy, natož abych poznal dle zvuku, která část těla zvěře byla zasažena. Zato při střelbě malorážkou na lišku slyším úder kule téměř vždy - a taky mi to pomohlo při dosledu na sněhu, když liška odběhla bez barvení, ač s průstřelem komory. Ale slyšitelný úder kuličky jasně signalizoval, že jsem nechybil.

Martine, nepřehnal jsi včerejší oslavu svátku? Podle toho, co jsi napsal poznáš do jaké čísti byla zvěř zasažena? Na dálku slyšíš dopad kule ale až takhle? O tom bych pochyboval.To už zavání mysliveckou latinou.

Právě pro pomalé ráže je plochá špička výhodná, je hned od počátku vysoký odpor a ihned se nastartuje deformace.

Odhad úhlů je dobrá věc, ale je nutné také vědět, kde má lovená zvěř orgány, které chceme zasáhnout. Mufloní zvěř má rozložení orgánů v tělní dutině odlišné od ostatní naší spárkaté. Vzhledem k rozsáhlému trávícímu ústrojí jsou plíce hodně vpředu, a zrovna tak srdce.Navíc, pokud jsi zasáhl za loketní kloub, je to hodně nízká rána. Na mufloní zvěř, pokud chceš střílet za plec, je nejvhodnější umístění zásahu do horní poloviny komory a těsně za plec.
Rychlost a velikost deformace střely nesouvisí s tím, zda je špičatá, či nikoli. Je to jen o tloušťce pláště,tvrdosti jádra, rychlosti a odporu při zásahu.

Je fakt , že pravá přední byla vidět (to kontroluju) střelba zleva, takže přeci jen uvažuješ správně, to našikmení kusu, ale ne zas tolik. Jsem geodet, takže odhaduji úhly a délky profesionálně:-))))

Michale, domnívám se podle tvého popisu, že to zrovna ideální rána nebyla. Kus ti určitě stál našikmo, navíc byl zasažen na zadní komoru. Velmi často slýchám o tom, jak se střela stočila, ale prakticky téměř vždy je to tím, že kus stál více či méně našikmo a zásah nebyl vzhledem k tomuto postavení dobře umístěn.
Další zásadní věcí je rozsah zranění. Podle popisu se mohu domnívat, že plicní zranění bylo vlastně jen prostřeleníjednoho plicního laloku, spíše okrajové. Dál poškozena játra a trávník. S takovýmto zraněním je předpoklad, že kus odejde z nástřelu i po výrazně výkonnějších rážích a mnohem dál. A nemusel by barvit, i kdyby byl prostřelen. Při těchto zásazích je velmi podstatná vysoká rychlost střely k dosažení potřebného a okamžitého efektu.
Tolik moje rada, doufám, že jsi pochopil. Ale třeba se pletu.

Dej sem prosím foto prostřelených orgánů a také foto střely z kusu.

Dobrý večer,s tím "kopáním"to není tak zlé,je to srovnatelné s ráží 7x65R.
Je to tak.Puška má lehkou plastovou pažbu a dobrou botku.Čekal jsem ten zpětný ráz větší.Děkuji za příspěvek.

Zbraň v této ráži s hmotností 2,4 kg, to múže dobře kopat, ne?
No a jinak, účinky u takto výkonných ráží jsou velmi sporné, moc záleží na střele, a čím větší zvěř, tím je to lepší. Na srnčí a selata ne, rozhodně to není žádný univerzál, a i když ji zas tak rád nemám, dnes už ji hodnotím jako o malinký kousek lepší, než 8x57 z pohledu lovu všeho, od lišky po jelena. Můj názor je ale ovlivněný/ pokřivený ráží 243W, kterou beru jako etalon na srovnání.
Na vzdálenosti do 150 m a lov převážně srnčí, selat a lončáků, s občasnou možností lovu dančí, mufloní a černé do 100 kg je 7,62x39 pro toho, kdo dokáže trefit komoru zvěře, téměř ideální ráže.

zdravím pánové, se zájemem jsem si přečetl diskusní příspěvky ohledně karabiny cz 527- 7,62x39. Tato flinta je mi osobně velmi sympatická, mám s ní pouze malou zkušenost ze střelnice / několik ran na terč/.Prošel jsem si články kde se diskutuje váha pušky,výkonost střeliva,rozměry zbraně.Upřednostňuje se váha ,rozměry, ale tak trochu panuje nejistota ohledně výkonu nábojnice.Někteří ano,někteří ne.Chtěl bych se zmínit i o jiné alternativě.Mám pušku Remington 700 Titanium .3O8W, hlaveň 22 palců a váha 2,4kg!!Rozměrově celkem odpovídá cz 527./posedy, naháňky,těžký křovinatý terén/.Puška nemá mechanická mířidla, ale kolimátor Docter to řeší
opravdu s přehledem i na 100m,krom toho jsem již pamětník, takže mechanická mířidla nejsou to pravé pro můj zrak.
Co tedy tomu říkáte?Chtěl jsem jen oživit diskusi. Děkuji za pozornost.

Jene Slavětínský a hlavně Jaroslave, majiteli CZ-527 Carbine. Znova opakuji: Je třeba přečíst si návod ke zbrani ! Tam to jasně a srozumitelně napsané. Více: existuje americká norma SAAMI a zbytkosvětová CIP. Tyto normy určující mimo jiné i rozměry nábojů nejsou 100% kompatibilní a shodné. CZ-527 v kal. 7,62x39 byla původně postavená na požadavky trhu v USA. Od "naší" 7,62x39 se drobně liší rozměrově ve vývrtu, ve stoupání a ve drážkách. Závažný důvod proč se nesmí používat vojenské střelivo, vyrobené pro vojenské zbraně je ten, že CZ-527 nemá vývrt ošetřený jistou variantou tvrdochromu, takže tyhle náboje způsobují svojí agresivní zápakou rychlé a velké vyreznutí vývrtu hlavně. Kromě toho je vojenský náboj daleko silnější, a ani hlaveň, ani pouzdro závěru na to není stavěné a mohlo by dojít k havárii. Už se stalo a majitel měl smůlu. Použil nedovolené střelivo a průšvih a vina je na jeho straně. Pokud nechceš tuto kulovničku zničit, nepoužívej vojenské střelivo. Mně se nechce zacházet do podrobností, pokud tohle nestačilo, zavolej si do CZ-UB, na reklamační oddělení pana Smetanu - 572655251. Když bude v dobrém rozmaru, rozpovídá se tak, že tomu stejně nebudeš rozumět a skončí tím, že zákazník si má přečíst návod.

........Chci se zeptat jestli můžu bez nějaké újmy na kulovnici CZ 527(7,62x39) Carbine používat na střelnici vojenské střelivo?.....

Nelze použít. Kulovnička CZ-527 má jinou komoru a může dojít k havárii. Normální je přečíst si návod a pak se nemusíš ptát.

Chci se zeptat jestli můžu bez nějaké újmy na kulovnici CZ 527(7,62x39) Carbine používat na střelnici vojenské střelivo?...

CZ 527 jsem měl párkrát v ruce a je to moc šikovná flintička , taková dobře manévrovatelná.Použil jsem ji jen na střelnici, ale dovedu si představit její výhody při manévrování v lese nebo na kazatelně. O výkon nebo přesnost střeliva 7.62 x 39 bych neměl obavy. Občas s kolegou vezmeme na terč vyvětrat osmapadesátku a pár známých kteří „válčili“ na Doupově mi vyprávělo, jak se tam se vz. 58 lovilo pro zpestření vojenské kuchyně. Honza Slavětínský už tady upozornil na moji W270, což by zcela pochopitelně bylo mé doporučení č. 1.o:) Zvláště v kombinaci s RWS KS mám za poslední dva roky spoustu krásných zážitků z lovu. Je to takové pohodové střílení s neznatelným zpětným rázem. Dámy v našem sdružení používají 7 x 57 v ZG Tato kulovnice , nebo Zetka by byla také dobrou volbou a 7 x 57 je jako Persil – na všechno. Zdar Karel

Pavel Toman Tak tyto vyrazy sem jenom slyšel tudíš předávám dál a řek mi to starej myslivec když sem snim byl na čekané s dálkoměrem a ten zaměřil cíl necelejch 200 metru a on nestřílel protože srnec byl v obilí tudíš sem střílel já ale bohužel na krk srnec zustal na nástřelu

Ale já nemluvil o konkrétních vzdálenostech,s bežnou loveckou kulovnicí a slušnou optikou není 200m velká dálka(kupříkladu pro mě) ale pro mého tátu je to 120m horní hranice,Tak se ptám,jsem bouchal,odstřelovač nebo snad novodobý pytlák?

To Hlaváč:
Děkuju za odpověď
Já se časem dopracoval k názoru,že tzv. myslivecká vzdálenost střelby je čistě individuální záležitost,závisející na více faktorech, kterou nelze paušálně určit.Protože každý z nás má jiné střelecké schopnosti,výbavu,psychická a fyzická kondice střelce,počasí v okamžiku výstřelu respektive konkrétního lovu.
Prostě myslivecká vzdálenost střelby je taková,kdy lovec,zasáhne se stoprocentní jistotou lovenou zvěř,tak aby byla usmrcena bez zbytečného trýznění a týrání a pokud možno ihned zhasla.
Doporučení,z byť sebelepší knížky,je tak maximálně orientační.
S přáním pěkného podvečera P.T.

jo jo je to hezká flinta když se upraví zásobník aby tam nečuměl ten kus železa dá pořádná pažba tak to je super flintička na courání se psi :-)

No nic přátelé ,asi k ničemu jsme se nedohrabali.Ale jedno je jisté ,co se lovu střelby a zbraní týče dal bych na Figiho.Už jen z toho důvodu ,že ty stovky kusů zvěře co nalovil s nejrůznějšími zbraněmi a rážemi mají asi docela věrnou vypovídací hodnotu,oproti 3 -10 kusů ročně zde většiny diskutujících:-)

Hezké pozdravení!
Anito, jestli mohu radit - či spíše navrhnout - tak já jsem přímo nadšen z Carbiny. Mám ji v fotogalerii v levé úpravě, tak se můžeš podívat, jak je to krásná, elegantní flintička. Bez kukru váží asi 2,5kg, což bys jistě ocenila a s ním asi 3,3kg. Výkonu se vůbec neboj, stačí opravdu na vše (vyzkoušeno), střelivo velice levné. Kulobrok je těžkej a nevím, proč chceš jednušku. Už jsem něco na rameně ponosil a tahle lehoučká, rejdná flinta je bezva jak na posed, tak na šoulačku. Takže u mě jednoznačně CZ 527 Carbine 7,62 x 39

Figi pokud je to na mě. . .v žádném případě netvrdím že je 7,62x39 k ničemu. Mě neprostřelila prase 8x57 nebo 308. Jde o to aby slečna/paní Anita nedošla k závěru že je to na černou to nej.coz tak nějak už skoro vypadá. Navic a ted to opravdu neberte jako rýpání nebo urážku. . .i za jedním nahodilím případem(a pokud by každy řikal pravdu tak by se jich našlo jistě víc) je stále utrpeni postřelené zvěře. Proto pokud mám možnost volby dám přednost vhodnějši ráži.

U rybářú je to stejné,hodiny se budou dohadovat o tom, jestli je lepší naviják od Shimana, Daiwy nebo Cormoranu.. Jednou se sice k rybařině stejně vrátím,ale vědomí toho, že mě na úspěšná a přikrmovaná místa, které jsem v potu tváře vymítil a zprovoznil příjde někdo z protějšího břehu , kdo mě viděl ulovit krásného kapra či sumce, mě přivádělo k nepříčetnosti a trvalému nasrání se.Rovněž tak hromady odpadků po jejich stanování u vody, které jsem pak odvážel v pytlích od vody v autě.Velké ryby jsem většinou pouštěl, šlo mě hlavně o ten lítý zápas s velkou rybou.

To:Hlaváč
Můžu se zeptat ,co je to "moc velká vzdálenost"?A druhá otázka je,kde se dá přečíst onen mravní étos myslivce,pojednávající o myslivecké vzdálenosti střelby?
S přáním pěkného dne Pavel T.
P.S. Omlouvám se za O.T.

Dával jsem si velký pozor, abych to "šoulají" napsal správně bez překlepu...

Chudák slečna či paní Anita, už aby měla v hlavě z těch rozporných poznámek v hlavě guláš...
Zbraně jsou tak trochu srdeční záležítost a srdce žen jsou nevyzpytatelná.Navíc ženy dost nerady šoulají, takže váha zbraně nebude asi až tak podstatná.
Pokud se nám v budoucnu svěří s koupí, odhaduji to na 243W nebo 6,5.

Pánové začíná se to tu nějak přitvrzovat s použitím náboje 7.62x39 myslím že je dostatečně vykonej a pro naši potřebu vyhovující jinak pokud budete vše brat do dusledku tak je nejlépe mít doma více zbrání coš si každej nemuže dovolit a nejsem zastánce střílení na moc velké vzdálenosti (i když stem osobně nemám problém)ale myslivecká etika říka říká něco jiného pokud je někdo myslivec tak střílí podle etiky jinak ostatní sou tak zvaní odstřelovačí nebo ještě lépe novodobí pytláci

K tématu délka hlavně vs. hodnoty udávané výrobci střeliva: Byl k tomu kdysi výklad v tom smyslu, že z hlediska zákona se nebere zřetel na délku hlavně. Podle mého rozpitvávat tyto nepodstatné detaily, (konec konců střela má také pokles rychlosti a tím i energie při nízkých teplotách náboje) je nesmysl, který nikam nevede. A pokud chce někdo prokázat , že porušuju zákon tím, že energie střely je ve 100 m nikoliv 1500 J ale 1450 J, at si přinese certifikovaná kalibrovaná hradla,certifikovaný balistický program na střelivo, které používám, spočítá E100 a ke konci toho všeho se nechá vyšetřit u Chocholouška.

No možná jsem to zmastil já s tim simonovem,kluku jsem se ptal jak jim to "padá" páč mne to zajímalo i náboje jsem viděl a ten "simonov"byl delši nez 58 a měl rantl. Tak to asi nebyl simonov,ale uplně jiný pán a tímto se všem simonovům omlouvám:-) Kadence na 2náboj.zásobník byla úžasná:-) klobouk dolů,ale jak jsem psal o to tu nejde. Věřím že tam kde v tlaku i loví je tato kratka zbraň šikovná. Dokonce věřim že v kulovnici odvede tato ráže svou práci ještě lépe. Za hranici 100m bych se s ní prostě nepouštěl.A protože Anita chtěla poradit s jednuškou svou první kulovnici co svalí prase na 150m. Já bych jí tuto ráži nedoporučil.

Pupek: Jen malé upřesnění: simonov SKS používá stejnou délku nábojnice jako S vz.58 (7,62x39). Z hlediska zákona o myslivosti a zákona o zbraních je použítí těchto zbraní k loveckým účelům legální (jako samonabíjecí zbraně ale nesmí mít v zásobníku více jak 2 náboje), takže ani to řešit nemusíš :).

On totiž celý tento zákon je poměrně diskutabilní, ale bohužel asi nešlo nic lepšího vymyslet. Není to totiž ani tolik o výkonu, jako o ranivosti a zastavovacím efektu , a ten není přímo úměrný energii střely v Joulech, nýbrž závisí na konstrukci střely, jejím průřezovém zatížení a její rychlosti.
Pro dokreslení a pamětníci to ví, že lončák po ráně na plecko z 222. Rem na 80 m udělá jenom kotrmelec a už nevstane. Nemá ale smysl otvírat o tom diskuzi, zákon je zákon.

Pravda, řeší se váha kulovnice. Ale co takhle na šoulání použít dělený řemen (třeba od Zubíčka). Flintu Anita ponese jako batoh. Pak váha zbraně nemá až takový vliv. I žena unese 5 kilo na zádech bez problémů několik hodin. Určitě padne námitka, že je to nemyslivecké. Ale ruku na srdce, kolegové, kdo z vás vydrží několik hodin šoulat a mít při tom flintu pouze na levém rameni a s hlavní směřující šikmo vzhůru?

M.Bergman, díky, konečně názor z prakse a né věštění z kávové sedliny:-).

Anito co se týče posledních příspěvků, tak si myslím, že když budeš se zbraní chodit hodinu na rameni, tak z toho budeš unavená a jedno jestli budeš nosit 550tku a nebo Efekt, či něco jiného. Myslím, že nejsi zvyklá něco takovýho tahat na ramenu, kor po hodině se to už pěkně pronese.
Hodně se tu píše o 527 carbine, ta flinta má krátkou hlaveň, jedinou její výhodou pro tebe bych viděl v malé váze, vojenský náboj 7,62x39 myslím ani nesplňuje zákonné podmínky pro lov střední spárkaté zvěře, tuším, že lze použít na srnčí a sele, tak bych tuto zbraň nedoporučoval. Opravdu bych volil asi CZ 550, at´už kvuli případnýmu servisu nebo široké nabídce ráží. A hlavně počítej s tím, že flinta i když je těžší tak an posedu ji stejně nemáš v ruce ani na rameni, tak je fuk co váží, jinak na šoulačku zbraň třeba já nosím střídavě na rameni a v ruce. O amerických zbraních nic nevím, ale osobně bych to o čem nemám informace od více lidí nekoupil

Ahoj Figi

Tak to je pro mě milé překvapení. Já žil v domnění, že tomu tak bylo od doby, jak jsme se spolu kdysi pohašteřili ještě na Loveckém fóru ohledně střelby na větší vzdálenosti. Nevybavuju si už detaily, ale skončilo to myslím dohadováním o tom, kdo trefí krabičku od Marlborek na 200 m. Vzal to čert, jsem rád, že tomu je tak jak píšeš. Stejně bych si s Tebou rád někdy pokecal, event. se i sešel. Tomáš.

PS: Tuším sice, že mě Figi zrovna nemá v lásce, ale já si nemůžu pomoct v jedné věci a dám mu za pravdu, protože ji z velké části má , Mirek Bergman se o tom letmo zmínil, já ne, protože mám tendenci se striktně držet zadání,v kterém byla střelba až na 150 m a jednuška. Jde o to, že jako začínající myslivec bych o lovu nad 100 m ani neuvažoval, ty potřebuješ nejvíc ze všeho získat zkušenosti a sebejistotu, a to získáš jedině tím, že budeš střelbu trénovat na střelnici a že začneš lovit na kratší vzdálenosti, Dr. Hanák by to nazval mysliveckou vzdálenost, což bych viděl někde tak do 70 - 80 m max. S postupem časem získáš větší sebejistotu a začneš lovit i na větší vzdálenosti a bude se Ti dařit.
Totiž jakékoli podvědomé obavy, nejistota a vnitřní neklid vedou obvykle k chybené ráně v lepším případě, v tom horším ke zmrzačení a event. nedohledání zvěře.Tudíž suma sumárum bych se přiklonil rovněž k té CZ 527 Carbine v ráži 7,62 x 39. Do těch 100 m je zde poměrně velká pravděpodobnost, že zvěř zústane na nástřelu nebo daleko neodejde, včetně té černé. Navíc ta flinta je lehká, také jsem o ní uvažoval, ale vzhledem k tomu že mám CZ 527 v 222. Rem a další kulovnice v jiných kalibrech, tak jsem z koupě ustoupil.

Zbran HaR jsem měl v ruce.Zpracování kovářské a pažba od tesaře.Napínání vnějším kohoutkem jako lancasterka.Způsob zlomení zbraně vyřešen z boku baskule takovým šeredným plechem.Spoušt bez napínáčku a bez možnosti doladění.Váha solidní a manipulovatelnost také.Jednoduchý zámek s jedním klínem.To naše stará jednuška ZBK je dle zpracování oproti tomuto US kopytu luxus.V USA je to farmářská flinta-celoročně v autě a když se p....e tak se za pár dolárků koupí nová.Osobně již recenzím v Myslivosti od renomovaných autorů nevěřím protože za peníze vychvalují cokoli.Vzpomenme na ruské Iž a podobné zbraně.Začal jsem se řídit heslem co nemám v ruce....

Jedna skromná rada pro Anitu. Domluv se s kolegy, objednej si střelnici a zapůjč si na půl dne od kolegy kulovnici, o které si myslíš že by ti "sedla". Nejprve se s ní projdi nepřetržitě a bez oddechu tak aspoň hodinku honitbou, při tom vylez na pár posedů a kazatelen a pokud nepocítíš velkou únavu a touhu flintu odložit a nebude tě značně bolet rameno, hmotnost bude vyhovující. A pak zajdi na střelnici a vystřel si na 50m na terč 3 rány (s nejméně 5min. přestávkami). Pokud ty tři rány budou "pohromadě" v kolečku o průměru do cca 5-7cm (třeba i v bílém), pak ti vyhovuje i typ a ráže zbraně. Pokud ne, zopakuj si to s jinou kulovnicí.
M.B.

Tak jsem pročetl některé příspěvky, z nejvíc doporučovanách ráží 7x57R a 308 W mám výstříleno něco ran a hodnotím to tako 7čka oproti 308smičce daleko víc kope, u 308 mě zas přijde větší zdvih hlavně po výstřelu, osobně bych ti raději poradil 308 která je určitě vhodnější pro ženu. Co se týče kulovnice rozhodně bych nebral jednušky IŽ, ale asi bych opravdu raději volil opakovačku CZ 550, než Brno Efekt.

Poznal jsem časem několik myslivkyň mezi 25 a 45 lety, a jedinné společné u nich bylo, že si netroufaly samostatně lovit na větší vzdálenost než 50-80m.
Výběr kulovnice pro ženu vychází dle mého názoru z několika základních faktorů, které jsou vždy trochu protichůdné. Jsou jimi hmotnost zbraně, druh honitby, převažující způsoby lovu a převažující druh lovené zvěře.

a)výhradně lov z posedů, převážně lov silnější černé nebo vysoké zvěře-na hmotnosti zbraně pak nezáleží, pro ženy vhodná ráž s min. zpětným rázem je 270W, provedení FS bude hmotnostně přijatelné v kulovnicích řady CZ (550), Sauer, Merkel a řadě dalších.
b)časté šoulání, převažující lov zvěře srnčí, dančí a černé do 100 kg, lov do 100m, lov v kopcovitém terénu - prvořadým požadavkem bude nízká hmotnost zbraně a zde bych doporučil to, co je na trhu zbraní nejlehčí, t.j.jako již se níže vícekrát opakuje CZ 527 Carbine 7,62x39. Pokud by se zde jednalo o rovinatou honitbu a žena je dobrým střelcem a umí se trefit i na větší dálky, pak bych zvážil i ráži 243W v provedení FS.
c)podstatné je rovněž, zda bude dotyčná lovit většinou samostatně-pak hmotnost a manipulovatelnost se zbraní nabývá na rozhodujícím významu a v doporučení tak zůstává CZ Carbine.
Ing.M.B.

Anito, aby jsi to rozhodování neměla tak jednoduché, tak já ti poradím kulobrok.
Ve dvacítce broku s šestapůlkou a uvidíš....

Je mnoho typů žen. Některé nedokáží ani tu jednušku zlomit, některé ani vyklopit páku zamčení zámků. Kulovnici přebijí snadno a vždy.
Nehledě k tomu, že je jednuška na lov méně praktická a pohotová, tak čím lehčí zbraň, tím větší zpětný ráz. Nastřeluji každoročně mnoho zbraní, a lovím a lovil jsem s mnoha rážemi. Mám 105 kg, ale větší zpětný ráz mi vadí zejména kvůli tomu, že nevidím zásah zvěře, a zároveň nemám pocit přesné střelby. Navíc, možná by jste nevěřili, kolik majitelů výkonnějších ráží se se svojí zbraní bojí střílet. Chtějí to nastřelit, ale na střelnici zásadně odmítají dát si potom sami komtrolní ránu, že prý až na zvěř, tam to prý potom tolik nevnímají.
Nejsem žena, a nedokáži si to ani představit, nato v tomto směru něco radit. Ale CZ 527 v ráži 7,62x39 je vyzkoušená a prověřená v praxi u několika žen. A myslet si o této ráži, že na střední zvěř do 100 kg je neučinná, je názor nezkušených lovců. Chápu to, protože po zásazích z velmi výkonných kulovnic zvěř odbíhá z nástřelu, tak si samozřejmě myslí, že po méně výkonných rážích to bude jeětě horší. Naopak.
Pokud ne 7,62x39, tak 243W je další kandidát, jen s tím, že pokud zvěř odejde z nástřelu, často nebarví, ale nikdy není daleko.
A pokud někdo neumí střílet, tak s těmi silnějšími rážemi to bude vždycky horší.

Soudím, že Anitě jde především o váhu zbraně, a ta je u jednušky, oproti třeba 550ce značně menší.V této ceně přichází v úvahu Brno Efekt a Zk 99, ráž určitě s rantlem, 7x57 R, 7x65 R.Sám mám Zk 99 v osmičce a jsem spokojen.
Pozor na ruské jednušky, je jich v inzercích mnoho a některé exempláře nejdou nastřelit. M.P.

Jediná výhoda opakovací kulovnice oproti jednušce je ta, že může poměrně rychle opakovat další ránu. Záleží na konkrétním případu, kdy toho využije, ale v praxi se to dost často nestihne ani s opakovací kulovnicí. Jednuška s optikou např. 3-9x42 mm je citelně lehčí, než CZ 550 a flinta se také tolik nepronese a o to Anitě asi jde. Pokud bych měl volit mezi výhodou lehčí zbraně a možností opakovat rychle ránu, volil bych lehčí zbraň. Ženské jsou jemná stvoření, chlap má v průměru okolo 90 Kg a více, ženská okolo 65 kg a mladá ještě méně.
Jednuška se k myslivkyni hodí daleko více než opakovačka např. CZ 550, zrovna tak je lepší pro myslivkyni lehčí broková kozlice 20 ka než těžší dvanáctka.

Vít Pátek muj názor je že nemusím zalamovačky pak je problém v zámcích atd. po delší dobe což podotíkám že nekupuji flintu na rok ale na delší dobu tudíš rozhoduje asi aj cena a CZ 550 lux se dá pořídit do 21000 kč v 308 W a to sou zbraně které sou dobré ale hlavně vydrží sou to zbraně které se dědí

Prosím figiho (pro sebe už spíš jen ze zájmu, ale možná to využije i Anita při svém rozhodování nákupu) o alespoň stručné shrnutí argumentů proti jednušce, resp. ve prospěch opakovačky. Díky předem

Ahoj.Tvoje zadání zahrnuje hned několik požadavků najednou, tj. lehká zbrań, nejlépe jednuška, dostatečně výkonná na černou, zpětný ráz by neměl být příliš velký, vzdálenost střelby se předpokládá nejčastěji mezi 100 - 150 m a cena by neměla překročit 20.000 Kč. Moje volba by v tomto případě a s těmi finačními prostředky které máš byla kulová jednuška Brno Effect v ráži 7 x 65 R. Jedná se o náboj dostatečně výkonný s ONV někde okolo 180 m(tj. bez nutnosti korekce do této vzdálenosti), vývoj rány je vzhledem k delší nábojnici plynulý a zbrań nekope, jedná se o náboj s poměrně širokým spektrem výrobců, nábojnice má rantl, tudíž máš větší komfort při přebíjení.
Jen s cenou nové zbraně je to nepatrně horší, stojí ca. 23.000 Kč. Do starší flinty bych raději nešel a pokud ano, tak bych si sebou ke koupi vzal člověka, který zbraním dobře rozumí(nejlépe dobrého puškaře) a zbrań vyzkoušel nejdříve na střelnici.Jinak CZ 527 Carbine v ráži 7,62 x 39 je lákavá volba, bohužel účinky této ráže na vyspělejší zvěř bych ve vzdálenostech větších jak 100 m viděl vzhledem k malé rychlosti(někde okolo 600 m/s) poměrně lehké 8,0 g střely jako velmi diskutabilní a vyžadující vynikající střelecké schopnosti, což většina začínajících myslivců nemá. Přeji hodně rozvahy a štěstí při výběru. lovu Lesu.

Aby to skolilo i divočáka a bylo to lehké bez kopání?Tak za prvé,jednuška není o moc lehčí nežli opakovací kulovnice.Pokud padne na ni volba,v zásadě nebrat komorovanou na náboj bez okraje -308w,a pod.Osobní zkušenost v zimě skřehlými prsty přebít je porod.V 7*57R-osvědčená ráže u nás na vše a má měkčí zpětný ráz.V 8*57jrs je již znatelný zpětný ráz jinak opět na vše s dostatečným přebytkem energie.Osobně pokud já budu kupovat "univerzální" kulovnici budu volit asi CZ 527 Carbine v 7,62*39.Necelé 3kg bez skla ,krátká a manipulovatelná zbran,komorovaná nábojem použitelným do těch 150 metrů,nekopající a hlavně levný trénink kdy celoplášt vyjde kolem 5kč.

Před lety jsem si nechal udělat na zakázku zlamovací jednoranou 7x57, Zbrojovka Brno, ještě s brokovou hlavní. A velice rychle jsem se jí zbavoval, uchycení optiky mestabilní a i jinak střílela pokaždé jinam. O řeleslném zpracování ani nemluvě, naskakovala mi husí kůže jak jsem jí vzal do ruky. Jak píší - vyzkoušet víc zbraní a vybrat si, každý chválí to své /7x64 - to je jedovatá ráže a ještě v modelu 550 :-):-):-)/

Anito tady dopadneš jako všude na tohle téma,nejenom ve sdružení. At tě chlapi u vás nechaji vystřelit z různých flint a ráží jinak si obrázek neudělaš. U vás v Tišnově je puškař tušim mladej Hanák tak se k němu zastav a ošahej si tam jednušky. Měl by tam mit i nějaké nepoužité 99. Ta flinta neni drahá a střili docela slušně a je to jednuška. Na černou od 7mm výše,měkkči střelu lépe barví. Po levnějši flintě mrkni po inzerátech. S optikou nechvátej a našetři si na kvalitní sklo. Takove ty 5-8tis.variabl s bodem neber,časem poznaš a budeš měnit,peníze v háji. Na začatek stači puškohled za 12stovek,poslouži stejně než našporuješ na kvalitní.

Jednorannou kulovnici nedoporučuji.
Ideál je CZ 527 Carbine v ráži 7,62c39

Anito tady ti asi taky každý řekne něco jiné.flinty,ráže,psi jsou věčné témata.zlamovací jednoraná může být Brno efekt,pro holku aby to nekopalo třeba v 6,5/57R,jenže šest a půlka není to nejlepší na prase.silnější ráž zas v lehké jednušce bude kopat.uvidíme co ti poradí zkušení ostrostřelci.