Myslivecké fórum

Kde jsou ty "dřevní" časy sokolnictví, kdy by sokolníka, který svému kamarádovi přenechal dravce v jakémkoli věku či stadiu výcviku, jak se říká, "hanba fackovala", kdyby si řekl o peníze ! Já vím, tehdy se nejednalo o umělé odchovy, které jsou finančně náročné, šlo vesměs o dravce z volné přírody, což dnes nepřipadá vůbec v úvahu, ale i tak... Mého prvního jestřábího terčka mi věnoval Sváťa Doubrava, nic za něj nechtěl - a pro mě zase nebyl problém mu zajet vlakem, protože on neměl čas, pěkných pár km pro zbloudilého jestřába chyceného jakýmsi rozumným chovatelem na dvorku při vraždě slepice...

Ale i za 10 let spolupráce s ním se může najednou rozhodnout, že mu to stačilo a odletí kam chce bez návratu-píše Honza. Tak Honzo nám co jsme byli na srazu v Roudné to moc popisovat nemusíš. Jedno zakroužení a dravec byl pryč. Vzhledem k tomu, že měl vysílačku, tak to všechno dobře dopadlo.

O tom, že jsem sokolník asi ví jen málokdo. :o) Nicméně je úplně jedno jestli se mi dostane do rukou starý pták nebo mládě čerstvě vylíhnuté. S každým se dá pracovat, s každým se dá sokolnicky lovit. Pár jestřábů už mi rukama prošlo a vždy je to o povaze dravce a sokolníka. Souhlasím s Fesojem, že by odchyt a sokolnické využití dravců pytlačících na dvorech chovatelů drobného zvířectva byl dobrou cestou. Jenže má pravdu i v tom, že úřední šiml v tomto směru spíše hází klacky pod nohy, než aby vyšel vstříct. A má taktéž pravdu v tom, že je jednodušší si pořídit Káně Harisova nebo Rudochvostou, která se u nás nevyskytuje a máte od každoročních deptacích kontrol z úřadu pokoj. Nejlepší totiž je, když přijdou na kontrolu v období hnízdění nebo v období přepeřování(klidu). Na to už má většina sokolníků alergii a nikdo nechce riskovat snůžku kvůli stupiditě úředníka. Co se týče ochočenosti tak ani mládě od vylíhnutí nelze ochočit. Každý dravec v jakémkoliv stádiu života je osobnost a tu mu nikdo nevezme. Vždy si ten dravec pouze zvykne na přítomnost svého loveckého kolegy (sokolníka). Ale i za 10 let spolupráce s ním se může najednou rozhodnout, že mu to stačilo a odletí kam chce bez návratu. Divoký dravec odchycený v přírodě se v chovu využít dá, ale jsou k tomu potřeba podmínky. Tudíž naprostý klid. A s tím je dost problém, ale dá se. A cenost odchyceného divocha nebo hagarda byla v tom, že tento dravec umí lovit. zná dobře svou kořist a je s ním lov jednodušší. Kdežto hnízdoše nebo haluzníka musí sokolník vše naučit a trvá to déle.

Ochočit dospělého jestřába nelze. On si pouze zvykne. Jako mladý zapálený sokolník jsem dokázal dospělou divokou odchycenou samici krahujce ( a to je daleko větší divoch, než jestřáb ) vycvičit velmi rychle - do tří dnů přílety na ruku. Věnoval jsem se jí ale prakticky od rána do večera. Že by ale byla ochočená, to nikdy. Jen zvyklá.

Jezevec i medojed: oba mají černé běhy a šedivý hřbet a hlavu. Pominu-li vše ostatní, nenápadnější rozdíl jsou jezevcovi černé pruhy přes světla, jinak jsou si velice podobní. To tím chtěl básník říci:)
A raděj zpátky k jestřábům.
Z toho mála, co mám načteno o dravcích a sokolnictví, dospělí odchycení jedinci jsou prý velmi těžko ochočitelní. Stejně jako u všeho jiného, čím mladší mládě se adoptuje, tím snazší a efektivnější výchova. Pochopitelně s ohledem na ten který druh dravce a jeho temperament. Jak moc je ochočitelný konkrétně dospělý jestřáb, to bych musel zalistovat v chytré knize, kterou teď nemám po ruce. Asi ale nic moc...

Co to tu tocis Ivo o jezevcich s jinejma prouzkama..........kdyz jsou prece karovany v sedejch tenkejch prouzcich?Me prisel jeden naschval pozovat s cerveno modrym karovanim divokyho zapadu.......proud

Fesoji: Není to ani rok, co jsem se málem udusil čajem, když si na některém fóru toho medojeda/včelojeda kdosi popletl. Tak jsem ho zdvořile opravil...a podívej na mě dneska:) Vím vím, je to prakticky obyčejný jezevec, jen jinak pruhovaný. A nezapomenutelný z filmu Bohové musí být šílení 2!
Posledně mě v práci žákyně oslovila "pane kompresore"...co už - profesor sem, kompresor tam:) (pominu-li ten základní fakt, že osob s oficiálním titulem profesor je v republice asi pět a půl že...)

Já jsem zase nedávno pozoroval lelka lesního. To mě dalo, nž jsem ho identifikoval :-)

Co jsem se o to zajímal, u nás je jen pochop a pilich. Možná výjimečně proletí i lužní, ale ten by měl být nejblíž na Moravě. Jinak stavy káňat a pochopů budou cca 3:2. Takže na poli je běžně 20 dravců, z toho 8 pochopů a možná jeden bělouš pilich. Medojed asi ničemu nevadí, ten ať klidně je.

Asi se tedy Fesoji shodneme,ze by byla humannejsi spoluprace v praxi myslivec-vesnican,nez nejaky ochranarsky narizeni od stolu a zeleza ....proud

No mel jsem to stesti pozorovat jestraba ve strome,sel po veverce,a sedel jsem blizko,a musim rict,opravdu silnej zazitek,co ten mezi vetvema dokaze ,je k nevire.....proud

Tohle ruzny "chraneni" druhu bych nechal na myslivcich a konkretnich revirech s tim,ze bych tomu venoval dost casu ,aby se dodrzovali stavy a nevybijelo se,ale na druhy strane,aby se nedoplacelo na premnozeni.Tak to holt je,kdyz se delaji pravidla od psaciho stolu v lakyrkach nekym,kdo v lese ani v zivote nebyl,kdyz to prezenu,muj nazor je,ze kdyz se dravec nauci na domaci,je to jak s lidozravym tygrem,musi pryc.......proud

Předloni jsem přijel z práce, u sousedů dost "řvali" slepice, tak vyběhnu na zahradu, nikde ani slípka, jen pod starou dřevěnou bednou slyším bubnování. V tu chvíli mne napadlo, že nemám u sebe ohnivou hůl. V tom z pod bedny vylétla veliká samice jestřába.Tak velikou jsem snad ještě ani neviděl. Slepice šla na polívku a onu samici jsem viděl toho roku ještě několikrát jak vyráží na své lovy do našich nejatraktivnějších lokalit na výskyt drobné.

Jak píše Honza, jestřáb nebude úplně tak místní borec :-) - jako že má větší oblast výskytu - jak třeba motáci, kteří se drží víceměné svého teritoria a když ho vidím, většinou je to na večer jak táhne napříč honitbou.
Pro krahujce je středně velký bažant a větší moc velký, i ty sojky se mu umí ubránit, i když na ně útočit občas zkouší, takže na něj zbyde kos a menší druhy. Když jsem ještě bydlíval ve městě, za barákem jsme měli pár stromů a hustého křoviska, kde to po většinu roku pěkně zpívalo, až do doby, než občas přiletěl krahujec, pak vše ztichlo, a pak začal lov kosa v křoviskách, viděl jsem to několikrát na 10 metrů a né vždy se krahujcovi podařilo něco ulovit, naopak se u toho párkrát málem zabil, protože zatímco kos plot k blízkým zahradám lehkou vlnkou lehce přeletěl, krahujec to při svém loveckém zápalu párkrát práskl přímo do plotu. Ale podívaná to byla dobrá.

Radku to je fakt.Skřehot a takový ten neklid sojek v korunách stromů, je jasným signálem, že je tam i dravec. Vždy se potom odlepí...
Jestřáb nejen žije skrytým životem a v lesích, ale také má poměrně veliký lovecký revír a je docela možné, že klidně může být v honitbě pouze jeden hnízdící pár. Mladí jestřábi po opuštění hnízda a v době,kdy posedávají po větvích mají své specifické pískání, úplně jiné než káňata.
Ve starých časech a staří myslivci - dědkové, s nataženou lankasterkou v ruce, je uměli přesně vábit.
Dnes je ale jiná doba a jestřáb je ohrožený druh jako všechny ostatní dravci. Samozřejmě.

U nás naprosto běžný dravec, ač ne tak hojný, jako káně, poštolka či krahujec - je to logické, bažanti a koroptve tu nejsou, zajíc je vzácností, takže nejběžnější potravou jestřába u nás jsou sojky a přes léto též hřivnáč a doupňák. Jednou za čas se vyskytne jedinec, který se specializuje na domácí drůbež a ten zpravidla brzy uhyne na neznámou chorobu. Výskyt jestřába na lovu v lese mi zpravidla prozradí varovný sojčí pokřik - a takový jestřábí lov sojek v korunách stromů je nádhera pozorovat. Jen kdyby tak lovil straky - ale ty se drží spíš ve vesnici a tam je proň lákavější kořistí kur domácí. Nebožka tchyně vždy lamentovala, že jí káňata berou slepice. Já jí říkal : "Babičko, nekřivděte těm užitečným ptákům, vždyť to není pravda !" Malinko jsem ji poučil - a pak mi řekla: "Josko, máš pravdu ! Slepice běhají po louce, káně krouží nad nimi a ani si jich nevšimne - ale jak se objeví ta kurva s tím dlouhým vocasem, tak je zle !"

V okese Most, není jestřáb ničím vzácným. Dokud jsme mývali bažanty ve voliérách, útočila na ně jestřábí samice i přes horní krycí síť. Sice si je nemohla odnést, ale pokud seděli na stříškách těsně pod sítí, dokázala bažantíky zabít. Museli jsme proto předělávat voliery, aby nebyli bažanti blízko horní sítě. Loni jsem viděl na hranicích se sousední honitbou vyvedená tři mláďata, byla hlavně hodně daleko slyšet. Letos se nám tu objevili také sokoli. Vyvedli mláďata pod dohledem ornitologů v průmyslovém aglomerátu. Podepsalo se to na výskytu hřivnáčů. Tam kde bývala v srpnu stovková hejna holubů, bylo letos jen několik desítek a ještě k tomu velmi ostražitých. Zdar Karel

Odpověď nejlíp znají chovatelé drobného domácího zvířectva a holubáři. Mám doma po jednom myslivci holubářovi Saureku dvojku 16/16. Tou brokovnicí chránil své hejno holubů. Spousta myslivců tvrdila že v té čáasti jestřábi nejsou, on měl důkazy o opaku. Jak psal Oldřich V., oni žijí skrytým způsobem života, nikde s emoc nevystavují. Nejvíc jsem je víděl při ranních čekaných, kdy letěli nízkým letem k lesu.

Chrudimsko - jestřáb není vzácností. Jeho akrobatické prvky mezi stromy a větvemi jsou nepřehlédnutelné a poměrně často k vidění.

Leta jsem u nás na PT neviděl jestřába. Letos se k nám asi od někud natáhli, protože během měsíce byl jeden- samice odchycena, když zalítla za holubama až do holubníku a nemohla ven, předána do ZOO Ohrada na Hluboké a druhá samice likviduje v okolí stavy domácích slípek, zatím je jich pět co vím. Motáků zde máme několik párů, ale jestřáb se zde ukázal po letech. Jak jste na tom konkrétně s jestřáby u Vás?