Dnes je 15.08. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Dva pohledy na lov srnců



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ron Gordon | 31.05.2013 12:15
Protože jsem se včera neudržel a vložil jsem do tématu o počasí svůj názor na lov srnců touto dobou, založil jsem toto téma, kde bude určitě hodně polemiky. Jsem s dědou asi "stejná věkovka" máme ji stejný náhled na lov srnců. V prvé řadě by předznamenal, že k této úvaze mně vyburcovala fotogalerie na myslivost - lovectví. Když tam prohlížím úlovky, stále nechápu co lovce vede k tomu lovit srnce jen z části nebo na počátku přebarvování, paroží jen zhruba vytlučené, po zimě ještě kost a kůže. Ano, zákon umožňuje lov od 16. 5., ale nenařizuje to. Myslivec by měl u lovu myslet a né být jen lovcem. Přeci zvěř nestřílíme jen kvůli trofeji, jako dobrý hospodář by měl myslivec brát v úvahu i kvalitu zvěřiny, protože paroží - trofej nas nenasytí. V jiných tématech se zabývamé jakou zbraní a jakým nábojem lovit, aby znehodnocení zvěřiny bylo co nejmenší a na druhé straně jsme schopni ulovit srnce ihned 16.5. byť je to jen kost a kůže. Mohu zde s čistým svědomím prohlásit, taky jsem ulovil na počátku myslivecké kariéry v květnu paličkáře, ale když jsem pak zjistil,jak z toho lezou jen chlupy a po stažení to byla jen kostra obalena blánami, byl to první a poslední kus střelený nepřebarvený.
Rici - prosím Tě, jak může takový paličkář ohrozit chov, myslíš je takový srnec je schopen se zúčastnit řije ? Z mého pozorování za několik pár posledních lét, kdy mám více času pobývat v reviru zjišťuji, že ji silní srnci takovéto slabé srnečky ve svém rajonu toleruji. Zatím by stačilo, cítím bouřlivou diskuzi.

Autor: Fesoj | 31.05.2013 12:46
Rone, něco na tom je, zejména z estetického hlediska, ale... Když budu u takového "zmetka" čekat na to, až přebarví a něco na sebe nabere, může se mi stát, že se nedočkám ani v červenci. Velká většina paličkářů, které jsem ulovil, nedosahovala váhu ani 10 kg bez ohledu na to, kdy byli střeleni. Zpravidla se jedná o kusy silně napadené nosohltanovými střečky či plicnivkami - a u těch střečků hrozí nebezpečí, že nebude-li ten kus střelen včas, tak pokud neuhyne, nakonec larvy vyfrká, ty se zakuklí a revír bude promořen tím víc. Ono stačí to, co nám vyfrkají slabé čiplenky. Že se tihle kriplíci nedostanou tak jako tak do říje, to je sice pravda - ale že si kuličku zaslouží přednostně a na potkání, to mi nikdo nevymluví. Cílem chovu přece není v první řadě trofej ani zvěřina, ale snaha mít v honitbě přiměřený počet zdravé a kvalitní zvěře. Ovšem je skutečnost, že pokud jsou hlavním příjmem MS tržby za prodanou srnčí zvěřinu, pak to znamená, že čím víc ulovených paličkářů na úkor "normálních" srnců, tím míň peněz. Někde tyto paličkáře počítají do holé, ale to není řešení. Být po mém, lovil bych tyhle záprdky nad plán. A věřím, že by tím žádná škoda na kmenovém stavu nevznikla. A to nemluvím o tom, že budu-li s jejich odstřelem čekat, může se stát, že je nestřelím vůbec. Příští rok bude takový slabý dvouroček vypadat jako průměrný roček a unikne odstřelu zas. A nikdy z něj nic pořádného nebude.

Autor: Zdeněk | 31.05.2013 13:46
Pohledů na takové srnečky, může být víc než dva, ale pokud je alespoň ňějaká srnčí zvěř v revíru, tak rozhodně takového ročka střelím, Nikdy z něj nic nebude, většinou se stejně ztratí a nikdo o něm neví.

Autor: Radek Chadim | 31.05.2013 14:58
Souhlasím s Fesojem. Jestli lovíte paličkáře pro dobrý pocit z lovu, tak máte můj obdiv. Já ho lovím, abych udělal určitý pozitivní chovatelský zásah, jestli je srnec přebarvený nebo ne a jestli má o pár kilo více nebo nemá je pro mě druhořadé. Navíc kdo loví dnes na polích, tak ví, jak to tam chodí - když paličkáře neulovím do půlky června, pak už ječmen, pšenic, řepka, kukuřice a tráva na cestách jsou tak vysoké, že je vidět stěží hlava kusu, takže do žní když nepřijde na vnadiště nebo posečenou vojtěšku srnce rozumně nevidíte, pak přijde říje, to jsou paličkáři zašití bůhvíkde, pak přijdou žně, to se kryt opět přesune do lesa a než se to normalizuje, je půlka září, a co pak chcete za 3 týdny až 14 dní lovit - obzvlášt když ty jedničky jsou většinou ná pár lidech v celém sdružení, protože ostatní si řkenou proč se honit za paličkářem, když si můžu snadněji střelit nějakého srnce s parožím...
Já bych srnce lovil už od 1.5. (nebo od půlky dubna) a třeba až do konce října a myslím, že by se nic zásadního nestalo. Můj letošní paličkář byl přebarven jen na krku a měl 17 kg živé váhy.

Autor: Radek Chadim | 31.05.2013 15:01
Navíc čím později se loví, tím větší je riziko, že se neuloví, druhým rokem to bude samozřejmě nadějný roček,... a pak z nich rostou ti tuctoví šesteráci, na kterých většina myslivců nic zajímavého nevidí, proto se ani moc neloví.

Autor: Leon Zumr | 31.05.2013 15:36
souhlas s fesojem lovit i kdyby to mělo být pro psi stejně nic nenaberou a hlavně pak zmizí a druhý rok to je údajně nadějný roček a dohaduješ se pak s odborníky když ho ulovíš :-))

Autor: Děda z lesa | 31.05.2013 15:43
Rone, vzal jste mi vítr z plachet...
Na www.myslivost-lovectví ve fotogalerii (úlovky, trofeje) se od 16.5. objevilo více než 80 fotografií ulovených srnců, první dokonce 16.5. již v 6,40 h.
Je to takový průřez naší současnou myslivostí, paličkářů je tam zoufale málo, zato rarit a poměrně dobrých srnců přehršle. Nejběžnější věk 3-4 roky, dost se jich mohlo uplatnit v říji, ale tento průřez jasně napovídá to, že se loví hlavně kvůli trofejím, nikoliv z nějakého chovatelského hlediska. Hraniční srnci, rarity a zvláště silní srnci, o kterých "ví" více myslivců. O paličkáře ani nejde, ale výmluv, proč se musí lovit již od 16.5. bude dost, diskutující se tradičně rozdělí na dva tábory, hájící si svoje názory.
Raději se odmlčím a budu sledovat mentalitu diskutérů, hádky jsou tady zbytečné a přesvědčit přesvědčené již stejně nelze.

Autor: Václav Sládek | 31.05.2013 15:44
Jsem stejného názoru jako Fesoj a spol. i když někteří kolegové našeho MS říkají co z toho máš při vyvrhování samej chlup.Osobně se mi lov těchto srnečků moc nedaří.

Autor: rici czech | 31.05.2013 15:46
Svůj postoj k tomuto tématu jsem napsal ve vláknu počasí.Jen ještě odpovím na Ronovu otázku jak může ten paličkář ohrozit chov.Je to prosté, první rok ne ,ale v případě že se dostane dál tak zcela určitě!A pokud ho v květnu pustím jen kvůli důvodu pozdější "kvalitní" zvěřiny a "krásné přebarvené deky" jak se ohání Ron a Děda z lesa (což pro mne nejsou důvody) tak šance na ulovení takového srnce se rapidně snižují,jak se vzrůstající vegetací tak se změnou stávaniště.Rone starší srnci ročky tolerují ,ale jen do říje potom v jejich blízkosti už nejsou.To je zase mé pozorování.Ale proti gustu... ,dělejme si to všichni jak uznáme za vhodné.takže vše v dobrém a lovu lesu.PS: vlastně ani nechápu o co se tady přem,je dozajista všem jisté že paličkáři a podobní "kryplíci " nemají v revíru co dělat ,a my tady debatujem jestli na něho zmáčknout 16 května nebo až v červnu či později- směšné!!!

Autor: M.Bergman | 31.05.2013 16:06
Už jsem to zde kdysi psal. U srnců, kteří přicházejí do druhého roku je dle mých zkušeností přednostně rozhodující pro další chov tělesná kondice a nikoliv první nasazené paroží. Proto pro chov posuzuji silné jednoroční srnce až jak nasadí druhé paroží.
Často také slyším, že pokud se někomu nepodařilo odlovit bulkaře hned v květnu či červnu, že ho už nikdy nepotkal. Samozřejmě, že ho pravděpodobně druhým rokem potkal, ale pokud byl konkrétní jedinec před rokem slabý, ale přežil, pak je z něho jen mizerný vidlák a tudíž vhodný k selekci. Pokud to však byl silný srneček, byť bulkař, ve většině případů nasadí slušné paroží šesteráka a pak se každý diví, kde se tu takový srnec objevil. Tělesně slabí jedinci se u nás v době lovu bez ohledu na třídu loví na potkání. Vlivy na úroveň trofeje jsou dle mých zkušeností z doby lovů v úživných a klidových podhorských honitbách tyto - v pořadí.
1/ celoroční úživnost honitby a kvalitní dodatečná výživa před obdobím nouze
2/ minimální výskyt stressových vlivů
a) v době březosti srn
b) v době parožení srnců
3/ tělesná kondice obou pohlaví
4/ genetika obou pohlaví
5/ průběrná selekce
a) holé
b) trofejové

Průběrná selekce s hlavním kritériem hmotnosti a tvaru paroží, která se v honitbách jako prvořadá doporučila někdy v polovině minulého století a praktikuje se tedy již cca 70 let, úroveň trofejí sama o sobě v celostátním měřítku výrazně nepozvedla. Podle chovatelských přehlídek již dvě desítky let pozvolna klesá. M.B.

Autor: Fido z Řáholce | 31.05.2013 17:55
Naprostý souhlas s Mirou B. Je zvykem lovit bulkaře bez ohledu na jejich tělesnou hmotnost a jen proto, že mu druhým rokem narostly špice třeba 5-7 cm, ale jejich tělesná hmotnost se blíží 20 kg. Kolega loni ulovil jednoho o váze 19 kg bez hlavy. Lov by měl být zaměřen na opravdu slabé kusy, 10-12 kg.
Zásadně lovím přebarvenou zvěř. Chci vzdát holt ulovené zvěři v "ošacení", které ji v tomto období přísluší a mít jistou, že jsem ulovil zdravý kus, byť ve zvěřině slabý. Bylo by mi také nepříjemné odevzdávat kus zvěřiny pestrobarevný. A když jej neulovím v květnu, červnu, určitě budu mít možnost i později. Nebojím se, že takový srnec se dostane k pokládání srn, pokud jsem ty chovné srnce nevystřílel. Ti si dokáží své teritorium od mladých uhlídat.
A ještě jedna poznámka. Snažíme se poctivě lovit. Přijde okresní přehlídka trofejí a naše MS je suverénní v odlovu bulkařů. Žádné jiné sdružení jich na přehlídce tolik nemá, ti vystavují jen pěkné trofeje. A to se nedá říct, že bychom pěkné srnce neměli. Možná tam oni nemají ty bulkaře.

Autor: radekbartik | 31.05.2013 18:26
100% souhlas s Fesojem, kdo poctivě loví tuto čast srnčí populace ví naprosto přesně, jak takoví Srnci vypadají ve většině případu i v září...

Autor: Zdeněk | 31.05.2013 18:35
Toť potom je odpověď jasná, pokud je nestřílí, tak je na přehlídku nedají. Že je nemají, tak tomu uvěří snad jen úředník a teoretik.

Autor: Milan Stýblo | 31.05.2013 18:39
Nechávat srnce osvalit, to je stejné, jako nechávat lov srnčat na druhou polovinu listopadu, aby na nich bylo víc zvěřiny. Plán lovu je jasně danej a musí se plnit. To nejlépe potvrdí ti, co mají pronajatou honitbu do LČR. Jinak doba lovu je zákonem daná a pokud potkám slabého bulkaře, tak ho ulovím. Stejně tak je třeba začít lovit slabá srnčata už v září. Neříkám, že by se měl splnit plán do konce září, ale pokud vím o extrémě slabém srnčeti, tak je potřeba ho ulovit.

Autor: Ivo Ondráček | 31.05.2013 18:45
Moc nevěřím tomu, že slabý srneček nějak zázračně zesílí. Jsou obvykle zamoření klíšťaty, střečky a dalšími breberkami. Paličkáče lovit na potkání. Jelikož mají nad pučnicemi zpravidla cca 1-2cm "paroží", je dost jedno, zda ten centimetr bude bílý od kysličníku, nebo slabě žlutý/hnědý po vytlučení.
Za sebe nemůžu říct, že bych okem poznal, zda má srnec deset nebo spíše dvacet kilo. Poznám jen kusy výrazně slabé a výrazně silné. A jedni se loví skoro na potkání a druzí skoro vůbec, že...:)
A především - kdo je z rušných honiteb jako já, kde je zvěř denně i nočně rušena desítkami lidí... Velkou spoustu srnců za rok potkám přesně JEDNOU. Vyjdou třebas z řepky, tuhle támhle ukousnou lístek a zase zajdou do krytu...a nezřídka je to naposledy, co jsem ho kdy viděl. Takže máte třebas minutu na posouzení chovnosti a lovit. Pokud zaváháte, znova nemusí už nikdy vyjít z krytu. U paličkáčů je tohle prvořadý problém.
Pokud ta otázka byla míněna jinak, u starších srnců určitě na plné vytlučení a vybarvení paroží čekat lze. Ti chodí většinou alespoň trochu pravidelně.

Autor: Fesoj | 31.05.2013 21:44
Fido, moje zkušenost říká, že podprůměrný tělesný vývin, opožděné vytloukání a opožděné přebarvování u bulkařů se zpravidla vyskytují současně a bývají průvodním jevem ne snad špatného genetického založení, ale promoření parazity nebo prodělané choroby - nebo obojího. Když jsem dělal hospodáře, jeden člen se hodně divil, když jsem o ročním špičákovi s parůžky 7 cm prohlásil, že ho střílet neměl a že ho je škoda. Ten rok totiž u nás srnci měli všeobecně špatnš nasazeno, tenhle špičák měl sice krátké, ale silné roubíky a výkupní hmotnost 14 kg. Na přehlídce samozřejmě dostal zelenou - tam je paroží vlastně jediným kritériem. A Tvé tvrzení "chci mít jistotu, že jsem ulovil zdravý kus" vůbec nechápu - veškeré marody je přece nutno lovit přednostně. Jediný účinný lék na nemocný kus je flinta, to nás učil už Ing. Mimra ve škole a stejný názor zastávají i pánové Vodňanský a Scherer, s oběma jsem na toto téma diskutoval.

Autor: figi | 31.05.2013 22:34
Paličkáčů a jim podobných forem ročků do výšky špiček cca 3 cm mám na zdi asi padesát. Hmotnostně od necelých sedmi kg až po 16 kg vyvržení. Jediný znak mají společný, a to jsou tenké pučnice. Velikostí, zejména délkou lebky se výrazně liší. Musí se lovit prakticky "na potkání", a to ihned od 16.5. Tolik moje zkušenosti. Není příliš velký rozdíl mezi sedmikilovým kostnatým žebráčkem v květnu, a srnečkem, který měl v květnu také sedm kilo a v srpnu už 11 kg, když mu vyrostla především kostra a zvěřiny je těsně přes kilo navíc.

Po více než třiceti letech praxe si nedělám vůbec žádné chovatelské iluze. Měl jsem sice možnost udělat v jisté honitbě velmi úspěšný chovatelský "pokus", a ověřil si, že průběrný odstřel opravdu funguje, a že současným snížením stavů, a úpravou poměru pohlaví je opravdu možné dosáhnout během poměrně krátké doby velmi výrazných výsledků, ale tento postup je v současných mysliveckých sdruženích nemožný, nehledě k tomu, že znalost zvěře, zejména holé, je na velmi nízké úrovni, a to je právě základní předpoklad úspěchu.

Jsem teď především lovec. Lovím podle chovatelských zásad, v souladu s tradicemi, ale s chovem zvěře to nemá nic společného. Ulovím opravdu hodně zvěře, zejména srnčí, ale pro opravdu vážně míněný chov by bylo nutné plány lovu vynásobit 2x, 3x, 4x i vícekrát, zejména u holé a dodržet to.

Lovím kvůli zážitku, kvůli pocitu z pěkně provedeného lovu, podle mých představ o lovu. Kilo zvěřiny navíc není podstatné, a vlastně mne ta zvěřina ani nezajímá.

Takže všechny myslivecké řeči o chovu zvěře jsou pro mne spíše úsměvné. Myslivci mají totiž největší zásluhu na devastaci genofondu naší spárkaté zvěře.

Nejdůležitější je stejně jen jediné - když už jim bereme život, tak ať netrpí.

Autor: prroud | 31.05.2013 23:12
Hm,figi,mam,nebo mel jsem to trosku jinak,lovil jsem pro zdravy maso a zazitek z lovu,kdyz jsem mel masa kolik jsem potreboval,lov pro me skoncil,moje presvedceni je,nezabijej vic,nez potrebujes,mam pozitek z lovu,ze zabijeni uz zadnej nemam.To platilo i u skodny,zabil jsem jen tu,ktera skodila.Pohoda,kazdej to mame nejak :-)

Autor: figi | 31.05.2013 23:15
Prroude, já mám ale velký mrazák také nonstop plný, a zvěřinu moc rád. Ale kvůli zvěřině nelovím. Pro mně je to jen "vedlejší" produkt lovu.

Autor: prroud | 31.05.2013 23:17
Jj,to jsem pochopil:-)

Autor: Luboš Holopírek | 01.06.2013 01:20
...

Autor: Luboš Holopírek | 01.06.2013 01:21
Někdo to dělá pro trofej, někdo evidentně pro zvěřinu. Která možná nasytí, ale neuspokojí jako pohled na dobrou trofej a krásnou vzpomínku. Čímž neshazuji paličkáře, na mé zdi mají stejné místo jako trofejově zajímavější srnci.
V naší honitbě 90% les, co neslovíme do půlky června už nedoženem. Všechno krásně obroste, začnou houbaři, cyklisti a je po žížalách. Takže u odstřelových srnců na nic nečekám. Druhá věc je, že do konce května potkáváme srnce, které už pak nikdy nevidíme. Takže na něco čekat, nebo s odstřelem váhat mi v lesní honitbě nepřijde rozumné.

Autor: Luboš Holopírek | 01.06.2013 02:04
Rone, já Vám řeknu co je k tomu vede. Podle mě je to fakt, že si jiného srnce za rok nestřelí. Pro někoho z nich je to první srnec. Já když začínal, tak jsem se celej třepal na prvního srnce, řekněme v tomhle případě paličkáře. Říct mi před 16. hospodář, že mám počkat do září až nabere hmotu, aby si nějakej dědek pořádně nacpal báchor, tak mu obratem vezu povolenku. Pro někoho je i paličkář, zážitek a dokonce jediný srnec na kterýho si za x let praxe může vystřelit. A je mu jedno že má kilo 15 nebo 8. Jak už bylo zmíněno. Z neslovených paličkářú se stávájí dvouleťáci podobní ročkům a později "věční" šesteráci. V horším případě ho za mě střelí někdo jinej a já musím zase rok čekat.
Když to přeženu, je to stejné jako střílet na černou až z krmeliště odchází. Přece jenom se nažere a přibude na hmotě.

Autor: figi | 01.06.2013 06:50
Co je to "věčný šesterák " ???

Autor: Čestmír Kunetka | 01.06.2013 09:30
Fesoj, Radek Chadim a Figi - naprostý souhlas.
Fesoj vyslovil sice kacířskou, ale pravdivou větu: "tyto srnce bych lovil nad plán" a toto platí i o holé. Je-li splněn plán lovu a potkám-li slabou srnu, "musí" být ulovena.
Některá MS holou tzv "šetří", nebo vůbec neloví, aby jim daly v dalším roce srnčata. Přitom správný lov hlavně holé je základem kvalitního genofondu.
A jak píše Figi: "průběrný odstřel funguje, a současným snížením stavů a úpravou poměru pohlaví je možné dosáhnout během poměrně krátké doby velmi výrazných výsledků."
Jen budu oponovat v tom, že "tento postup je v současných mysliveckých sdruženích nemožný." Je to jen o lidech a o domluvě a navíc by se musela domluvit sousední MS, vytvořit něco jako oblast chovu. Tady by ale musela být přenesena pravomoc z OSSM na MH, který by stanovoval plán lovu srnčí zvěře, neboť MH by měl mít přehled o tom, jaký je současný stav zvěře v honitbě.

Autor: Luboš Holopírek | 01.06.2013 10:43
"Věčný", nebo jak napsal Radek Chadim "tuctový" šesterák, je pro mě srnec. Od 3-5 let, po slecha, bez hmoty, bez perlení a pořádných růží. Prostě nezajímavá trofej, která vzniká neodlovením takových srnců jako jsou paličkáři.
Naprosto souhlasím s Čestmírem, důležitější je odlovit holou, která nám dává takovéhle srnce.

Autor: Ivo Ondráček | 01.06.2013 10:44
Aby se dosáhlo nějakého výrazného pokroku, muselo by se do stavů srnčího dost zásadně sáhnout. A razantní snižování stavů překvapivě nikdy nikdo nechce že...
Asi nejdůležitější krok by byl srovnat poměr pohlaví na 1:2(3) ve prospěch srn. Což by ve spoustě sdružení znamenalo odlovit klidně 40 kusů holé, místo každoročních dvou, tří, pěti. Stále přežívá ono zakořeněné: "Srna má zajít stářím v revíru." Srny v dobré kondici by měly dávat srnčata zase rovněž v dobré kondici.
Že se po paličkáčích důsledně jde, takže se jich ročně po republice odloví...mno řekněme 2/3, to je hezké. Ale že se ti paličkáči někde berou a že za jeho kondici může z podstatné části máma srna...to už se jaksi neřeší:)
Často se taky setkávám s názorem, že slabého srnečka(letošní srnče) je na podzim třeba "přehlédnout", protože si tím na příští rok vlastně "ustřeluju" budoucího paličkáče...

Autor: prroud | 01.06.2013 10:53
Tak se mi zda,zes dobre riznul do ty otevreny rany,Ivo :-)(ono to chtelo)

Autor: Ivo Ondráček | 01.06.2013 11:39
Tak tohle je proude celkem známá věc. Ale vem si, že po opravdu důsledném průběrném odstřelu, bys v revíru neměl 100 kusů srnčího...ale třeba 30...A že chlapi, co nyní dostanou povolenku na srnce jednou za dva roky...by jí poté dostali jednou za 7 let... Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Lepší paličkáč+jeden dobrý srnec ročně, nežli jeden medailový za sedm let...U divočáků je to zrovna tak. Nikdo nechce chodit dva týdny na čekanou s tím, že JEDNOU uvidí v dálce čuníka a to ještě zcela mimo možnosti odlovu. Jít na čekanou a vidět každý den. A lovit alespoň každý týden. O to je zájem:)

Autor: Čestmír Kunetka | 01.06.2013 11:50
Ivo, a tom to je.
Pokud se česká myslivost nezbaví "fetiše zběratelství kostí", pak se nezbaví ani paličkáčů.

Autor: Ron Gordon | 01.06.2013 12:16
Luboši, především to je zde o slušné diskuzi, není třeba prskat jedovaté sliny a prosazovat ten svůj nejsprávnější názor. Jak to řekl klasik, mám tušení Čapek - "Být mladý umí každé tele. Ale umět stárnout, to je kumšt."
Já nejsem lovec typu Figiho, za 42 lét provozování myslivosti nemám naloveno možná ani to, co on uloví za rok, ale mně to vůbec nevadí, ja se totiž cítím být myslivcem a né lovcem. Mně daleko více "uspokojí dobrá trefa do terče" než dobře ulovený kus zvěře. Ulovením zvěře ukončím životní pouť svému živočišnému souputnikovi, ale jak již říkala babička od B. Němcové - "něco musí zemřít, aby ostatní mohlo žít". Jestli jsi pořádně četl, tak i já jsem ulovil ve svém mládi nepřebarveného sedmikilového paličkéře koncem května. Byl to však první i poslední. Tebou popisovaná situace je mi dobře známa, počet členů sdružení je obvykle větší než počet lovených srnců. V minulosti byly povolenky jen na stanovený počet kusu a věkovky pro členy, kterým byl lov výborem přidělen a členskou schůzi schválen. V důsledku "boje za očistu honitby od paličkářů"se přešlo na to, že každý člen má povolenku na první věkovku. Je to však boj s větrnými mlýny, stále provadímé průběrný odstřel, ale stále máme přibližně stejný počet paličkářu, nějaký pokrok nevidím. Vzpomenu jen výrok jednoho ze starších myslivců v počátcích provozovaní myslivosti, který na členské schůzi k apelu hospodáře na nutnost odstřelů jedničkových srnců suše konstatoval " my jsem vždycky lovili jen dobré srnce a byli".
Já jsem neměl na mysli jen lov paličkářu, ale spíš mně k tomu vedla situace, kterou více rozvedl děda, jak je prezentován počátek lovu srnců na myslivost lovectví. Je opravdu zážitek, ulovit nepřebarveného raritního srnce 16 května a pak se po zbytek života kochat tím, že jsem byl ze sdružení nejrychlejší a je můj, můj.
Figi - taktéž si nedělám po létech praxe žádné iluze o chovu srnčí zvěře, je to asi jak s tím budovatelským heslem " poručíme větru dešti " K chovatelským pokusům a chovatelství zooparku Scherer jsem velmi zdrženlivý. Jestli ten svůj pokus provedu v jedné honitbě a to ještě menší výměry, tak sice zlikviduji vlastní slabou srnčí zvěř v honitbě a do takto vyprázdněné honitby se mi rozšíří srnčí zvěř přeshraniční, kdy nové uzemí zabíraji zpravidla silnější srnci a tím získam dojem zlepšení, zejména pokud ten dojem získaš v průběhu velmi krátke doby. Nejsem si zcela určitě jist, ale co svět světem stojí, tak predátoři loví pokud jsou hladoví, aby se nasytili, na zážitky mají jiné kratochvíle. A co se týče rozdílu mezi srnečkem v květnu či srpnu, tady nejde tak o kvantitu ale o kvalitu zvěřiny. My co ji nemáme plné mrazáky to dovedeme ocenit.

Autor: prroud | 01.06.2013 12:26
Ivo s tim nesouhlasim,to co popisujes by mozna byla otazka prvnich par zacatecnich let,ale prece to ze nebudu mit v reviru slabej kus neznamena,ze nebudu lovit,populace se ozdravi a naroste a misto slabejch budes lovit lepsi,to je celej rozdil,navic ozdravit populaci neznamena,ze se mi slabej kus nevyskytne,samozrejme ze vyskytne,ale celkove na tom jenom vydelam,protoze nejvic budu mit tech lepsich a nevidim duvod,proc bych je nemel lovit!
Poznamecka: Tim mam na mysli srnci zver jako takovou,nejenom pany srnce.

Autor: Michal Brabec | 01.06.2013 14:25
Tak jsem se právě vrátil z nemocnice, konečně jsem našel odvahu dát si opravit vejfuk.. Takže si pár dní počkám, než vyrazím do revíru. Píšu vestoje:-))
Musím přiznat, že nedostatkem zvěřiny rozhodně netrpím, ale stejně patřím do tábora těch, kteří srnce ještě neloví. Už od pravěku se lovilo pro maso a já, jako správnej vesničan, to cítím stejně. Argument, že vyhlédnutého bulkaře už neuvidím u mě moc neobstojí, tak potkám jiného.
Moc se mi líbí nápad střílet "chcípáčky" nad plán (Fesoj?), to by jistě mělo něco do sebe. Faktem zůstává, že chov se dělá odstřelem holé, ale nevím, kolik z nás je natolik fundovaných, aby dokázalo vždy správně posoudit vhodnost odstřelu určitého kusu holé. Taky mám nějaké zkušenosti, ale kromě markantních případů bych za svůj odhad vždy ruku do ohně nedal. A co teprve ti z nás s krátkou praxí(tím je nechci znevažovat).
Asi před třemi roky jsem měl v povolence i v "merku" trochu raritní dvojku, hezky jsem si ho vychovával a těšil se na něj... Nechal jsem si ho na sobotní ráno, slunce vstávalo, rosa jiskřila, prostě krása být na lovu. A krasavec mi vyšel tam, kde měl - flinta v rameni, kříž na komoře....
Zafrkání mě upozornilo na srnečka, který vyšel z okraje stojáku, špičky ani ne 2cm, boky vpadlý jak bezzemkova kráva.. Někdo by řek´, že nezaváhal ani vteřinu, ale já se rozmýšlel, váhal, však to znáte.
Později jsem u něj zjistil plnej hltan střečků a ta "mizerná" trofej je z jistých důvodů dodnes jednou z mých nejcennějších.
(To že nejsem až takovej masař:-))

Autor: Radek Chadim | 01.06.2013 15:09
Asi možná záleží, jestli se na to člověk více dívá jako lovec, který chce mít z lovu více masa, dobrou "trofej", hezký zážitek a lov si patřičně vychutnat, nebo více jako chovatel, co dává přednost správnému chovatelskému zásahu před tím masem a pocitem z lovu. Já jsem spíše chovatel, i když to maso z toho taky není špatný :-). Raději ulovím srnce dříve než-li později nebo nikdy, a né že bych to dělal proto, abych si zalovil nebo aby mě ho někdo neulovil. Ono to není jen o tom srnci, ale i o holé srnčí a další zvěři. Před časem byla na Myslivosti debata, zda-li lovit 10 kg sele v prosinci nebo lednu, nebo je nechat dorůst. Chovatel samozřejmě řekne ulovit, protože to se špatně narodilo a lepší už to po zbytek jeho života nebude, masaři v dobrém slova smyslu řeknou, nechám je dorůst. Já jsem také zastáncem delší doby lovu, protože si myslím, že mám-li být dobrý chovatel, je třeba lovit zvěř tehdy, když je to potřeba a nikoliv čekat na nějakou dobu lovu - proto bych klidně lovil srnčata a možná i holou po celý rok i na jaře. Než mě začnete nadávat, tak já v tom vidím jen pozitiva - ulovení slabého a nemocného kusu kdykoliv během roku bez většího úřadování a více času na lov. Ulovit holou srnčí od září do prosince je občas dost problematické, den je na podzim kratší, pak o víkendu do toho přijdou hony, naháňky, ke konci roku svátky, srnčí se od října sráží do tlup, lehá uprostřed polí, tak se hůře loví, takže co se neuloví v září, později jen těžko, kdo má i jinou zvěř, tak v pozdním létě a na podzim chodí na říje a věnuje se jí - všude plno průběrných kolouchu, dančího, divočáků :-) - takže si dovedu představit lovit srnčata až do dubna. Ono je samozřejmě riziko, že se občas omylem ale i úmyslně uloví i plná zvěř, jenže pak je otázkou, jestli je etičtější ulovit plnou zjevně slabou a nemocnou srnu nebo ji nechat v křoví uhynout - výsledek je stejný, úhyn zvěře, z mého hlediska je etičtější zvěř ulovit rychle a bezbolestně. Různé lovecké prohřešky pak je lepší řešit v rámci MS.
On aby současný systém chovu někam vedl, musel by nastavit nejen přísná pravidla v rámci určité oblastí, ale také kontrolovat jejich dodržování a případně sankciovat chronické hříšníky. A toho se jen tak nedočkáme. To neplatí jen o srnčí, ale o veškeré zvěři.

Autor: Luboš Holopírek | 01.06.2013 15:14
Rone - omlouvám se, pokud si to bral takhle. Jestli máš namysli to "aby si nějakej dědek" tak tím jsem neměl namysli Tebe. Bral jsem to v obecné rovině. A ano, máš pravdu, jsem mladší myslivec, ale taky se nepovažuji za lovce. Průběrného srnce slovím rád. Ale jako třeba loni, jsem střelil jednoho a nachodil se na něj asi 60 - 70 vycházek. Tím chci říct, že nejsem žádný sběratel trofejí.
Stojím si, ale za svým. Čekat můžete, v případě polní honitby. Když vím, že v září se neodlovený paličkáři objevují. U nás to nejde. Jak už tu někdo psal. Srnce většinou vidíme jednou za rok, na obeznání a ulovení není víc než minuta. Takže nějaké špekulování a čekání tu není možné. Další fakt je to, že paličkáře lovíme maximálně dva za rok. Tolik jich tu není, což bych připsal dobrému odlovu holé zvěře - nechválím sebe. Holou moc nelovím.

Autor: Fesoj | 01.06.2013 15:28
Ivo se setkal s názorem, že šetřením slabých srnčat si "pomohu" k bezproblémovému lovu paličkářů v následujícím roce. Ivo, větší zhovadilost co se týče průběrného odstřelu jsem dosud neslyšel ! Slabé kusy je potřeba odstranit co nejdřív - a pro srnčata to platí zvlášť ! Nevím, jak kde mají na zimu zajištěnou krmnou základnu, ale abych celou zimu cpal krmení do žebráčků, kteří mi nakonec uhynou třeba u plného krmelce někdy koncem února, nebo z nich vyrostou paličkáři, to považuji za nehorázné plýtvání. A že bude míň paličkářů ? No zaplať pámbu za to ! Plán odstřelu v jednotlivých věkových třídách musím dodržet tak jako tak, takže nebudou-li paličkáři, musím sáhnout třeba i do středně založených ročků. Na to ve své /mimochodem vynikající/ knize upozorňoval už Nečas. Podstatné je řídit se zásadou negativního výběru - to nejslabší pryč. A za těch víc než 20 let působení v našem revíru jsem se ještě nesetkal s tím, že by se někdy nějaký ten paličkář nevyskytl. Tak proč si je ještě záměrně pěstovat ?
Předchozí příspěvek Michala se mi moc líbil. Tak to má byt, tak je to spravne... Jen doufám,že Diana byla milostivá a tu raritu Ti přivedla znovu. A pokud ne - inu, co se dá dělat... K těm střečkům - taky jsem v jednom kusu našel přes 30 larev různých velikostí. Tak jsem je nacpal do zkumavky, zalil formalínem, zazátkoval a tu zkumavku jsem přivázal k trofeji. Ať zejména laičtí návštěvníci přehlídky a začátečníci vidí, co všechno je možné.

Autor: prroud | 01.06.2013 15:53
Uz vidim takovou hladovou pumu,nebo smecku vlku,jak chodej za slabsim kusem a cekaj az pribere :-))

Autor: Ivo Ondráček | 01.06.2013 16:55
Fesoji, dobřes to napsal. Asi jsi to moje jen špatně přečetl-já říkal, že jsem o šetření mrzáčků srnečků(srnčat) už několikrát SLYŠEL, nikoli, že to u nás děláme:) Protože jak zcela správně říkáš - větší zhovadilost nejde vymyslet. Šetřit mizerné srnče, abych měl příští rok jistého paličkáče - tedy držet si v revíru chcípáka z důvodu, abych mohl příští rok naplnit plán 1VT a měl pokoj na OMSu...Lovit tak, aby seděly plány a tabulky, nikoli tak, jak je potřeba..."tabulkový terorismus" v praxi dotažený do dokonalosti.
Proude: Jo, ono by se to časem určitě srovnalo, ale ten začátek, kdy spadnou stavy třeba na polovinu či na třetinu a bude trvat několik let, než se zvednou. Nikomu se do toho nechce a chtít nebude a nelze se tomu ani moc divit.
Krom toho je další pravda, že pokud v únoru či březnu potkám kostřičku srnu, co sotva chodí, měl bych mít zákonnou možnost obeznat-rozhodnout o lovu-okamžitě ulovit. Částečně je to chyba sdružení, že taková srna ještě v únoru chodí revírem a nebyla odlovena už někdy v říjnu, ale všichni víme, kolik neznámých vám může lov překazit. Neřku-li, že tu srnu můžete v únoru potkat vůbec prvně v životě.

Autor: Fesoj | 01.06.2013 18:21
Ivo, tohle se mi stalo vloni v květnu. Kus srnčího, kost a kůže. Nakonec jsem bezpečně zjistil, že jde o čiplenku. Řekl jsem to hospodáři, aby zažádal o mimořádný sanitární odstřel. Jenže to nějak nevyšlo a asi o týden později jsem ji našel uhynulou. Už kvůli šíření parazitů a nemocí by se takové kusy měly ulovit hned, i když z nich není žádný užitek. Jenže kvůli obavám ze zneužití tato možnost není.

Autor: figi | 01.06.2013 20:44
Docela zábavné čtení, celkem dobře odráží obraz našich myslivců. Zazněly tu věci, které jsou poměrně nebezpečné ve vztahu k chovu zvěře.
V první řadě je to ponechání srnce do dvou let věku, aby se "ukázal". Je to blud a nesmysl. Neplatí u žádné spárkaté parohaté a dutorohé zvěře, a v praxi se uplatňuje ( vážně ) jen u dančí zvěře. Tam to ale má určité opodstatnění v tom, že myslivci nedokáží pochopit chovná kriteria a uplatnit je i prakticky.
U ostatní parohaté zvěře platí pravidlo o tloušťce ( síle, průměru ) pučnic a její přímé úměře k délce parohu v prvním roce života. Není na co čekat, ten srneček ( či jelen ) to už nedožene. Tak to prostě je, a zkoušet to pořád dokola nikam nevede. Navíc jsem na základě zkušenosti dospěl k názoru, že poznat před ulovením dvouletého srnce s vysokou jistotou dokáže naprostý zlomek myslivců, obávám se optimisticky, že je to možná sotva jeden ze sta. Dobrým příkladem jsou i dohady nad uloveným kusem, či dokonce jeho čelistí. Dobré je i na přehlídkách posoudit věk ulovených srnců, a dvouletků je vždy a všude ze všech nejméně. Odbornost myslivců je prostě velmi nízká, a nelepší se to, bohužel zhoršuje, ať teoretická či praktická.
Dalším nebezpečím je celoroční doba lovu holé. Jsem přesvědčen, že po tom volají ti, kteří moc lovit neumí a rádi by si zalovili v měsících, kdy se dá ke zvěři bez jakékoli opatrnosti dojít v otevřeném terénu na 50 m a stále neodskočí. Zdůvodní si to vždy, a to, co popisuje Radek - lov plných srn a důvody k němu, nějak nemohu pobrat.
Je nutné si uvědomit, že i doby lovu měly svůj vývoj, a plně se dotvořily v souladu s mysliveckou etikou právě tak, jak ji naše myslivost chápe, a v souladu s tím, co vyžaduje chov zvěře. Ten právě vyžaduje v určitých obdobích klid, který jí má doba hájení poskytnout. A právě odborníci a praktici typu Komárka, Nečase, kteří položili zásady chovu zvěře spárkaté u nás to ovlivnili. Odborníci, jaké už dnes prakticky nemáme, opravdoví znalci, které nikdo nepřekoná.
Je nutné si uvědomit, co to v praxi znamená. Mnoho myslivců se ohání chovem zvěře a šikovně všechny své pohnutky k zabíjení zvířat zabalí do tohoto zaklínadla. Přitom stačí položit dvě či tři otázky a hned vím, že jsem ( opět, bohužel ) zase nenarazil na chovatele - odborníka, ale jen na myslivce s velmi nízkými znalostmi zvěře a jejího chovu, ale slovo CHOV umí vyslovit dobře a dělá to často.
Zrovna tak znám mnoho "chovatelů" kteří se bijí v prsa se slovy - za dvacet let praxe nemám jediného červeného srnce. Těm říkám alibisté. O chovu ví prd, nepoznají ani věk srnce podle čelisti, natož živého, a pokud jim vyjde samotný kus holé, nedokáží posoudit naprosto nic, protože nevylezly další kusy, podle kterých by mohli chovnost kusu provnat. Jejich trofeje, kterých je maximálně tolik, kolik let praxe mají, jsou buď ročci do 3 cm výšky, nebo kriplíci vyššího věku, kde opravdu chybu neudělá ani naprostý začátečník. Rádi o chovu diskutují ( vždyť přece sami přispívají průběrným odstřelem ), a cití se jako dobří chovatelé, ale ulovenému kusu holé se ani nepodívají na chrup. Samozřejmě, stejně obvykle nejsou schopni věk podle chrupu posoudit.

Plky, které myslivci vedou jsou ale nebezpečné. Přitom stačí si vzít Nečase, Vlacha, Koláře a další dobrou literaturu, která u nás kdy vyšla ( ne ty překlady z němčiny, co vydává Grada, ty jsou většinou pro začátečníky nebo i laiky ), a číst, srovnávat s praxí, a na každém uloveném kusu vše ověřovat a dále se učit. Pak by mnozí dospěli k tomu, co každý dobrý srnčař umí i prakticky, nedivili by se, že na 300 m bezpečně pozná paličkáče jen podle postavy a pohybů, že jak u srnčete, tak u dospělých kusů prakticky vždy pře odstřelem dokáže odhadnout hmotnost kusu po vyvržení s odchylkou pod kilo, a spoustu dalších věcí, které ale patří k základům. Nedivili by se tomu, co publikuje Scherer, protože praktici naprostou většinu z toho dávno znají / a i více /. A pak přijde to procitnutí, a je pěkně vidět, jak špatně je to nastaveno, a vše, co psal Nečas o chovu zvěře, a čím se tak pěkně umíme ohánět a zaštiťovat, sice děláme, ale pěkně po našem, sotva napůl. Pak samozřejmě můžeme i tvrdit, že veškeré chovatelské zásady jsou k ničemu, protože po desítkách let jejich "uplatňování" se prokazatelné výsledky jaksi neprojevují.

Autor: Luboš Holopírek | 01.06.2013 21:25
Amen!

Autor: Ivo Ondráček | 01.06.2013 22:09
Figi, já to četl pro jistotu dvakrát:), ale jako učitel ti můžu říct, že míra znalostí, kterou by sis představoval u myslivců lovících srnčí zvěř, je cca o tři kategorie výš, než většina může kdy dosáhnout. Vem si 100% vědomostí, co po někom chceš, odečti 20-30% a jsi na míře, kterou budou zvládat ti nejlepší "žáci". Zbytek bude někde okolo 50%.
Takovou přesnou obeznávku váha+věk+kondice živého kusu (natož poznat paličkáče podle postavy a chování), to zvládne jen úzký okruh myslivců, A poznají to, protože tomu věnovali mraky a mraky času jak v revíru, tak u chytré knihy, tak u uloveného kusu. Prostě tím žijou. A na získání jistoty je třeba praxe...Což je mnohde odlov jednoho srnce za rok, ne-li několik let. Nebo ideálně nejen lovit, ale kupodivu i chodit s někým, kdo tomu vážně rozumí. A i zkušení myslivci se nejednou při obeznávce a následném lovu ukrutně seknou.
Zdravý kompromis by byl, kdyby myslivci uměli odhadnout věkovou třídu+ přibližnou kondici a podle toho vyvodit chovnost/lovnost. A ani tam ještě (jako myslivci obecně) nejsme:)
Ps.: Schválně jsem vynechal ve výčtu paroží, protože to by mělo vyplývat právě z věkové třídy a kondice. Páč ty 1VT 20cm vysocí osmeráci se na výstavách červenají právě proto, že lovci se zatmělo před očima z paroží, ale už neviděl, že srneček hopsá po louce honíce motýly a krk má tenký, jako já předloktí...

Autor: figi | 01.06.2013 22:46
Ivo, samozřejmě že to nemohou dokázat všichni. Ale ona není ani ta snaha. Jen ty plky, a předávaní mýtů, které jsou naprosto nesmyslné.
Navíc lov holé je na posledním místě, a ti mladí by ho měli provádět pod vedením zkušeného. Právě tady devastujeme genofond zvěře naprosto zásadně. Protože ti s parohy jsou na posouzení velmi snadní. Nic není nikdy ideální, ale v lovu holé se jde ( píši o obecném - plošném stavu ) proti všem chovatelským zásadám, jak v kvantitě, tak v kvalitativním provedení.

Jde mi spíše o realitu. O chovu zvěře nelze vůbec mluvit, protože i kdyby byla vůle, tak to nejsme v současnosti schopni realizovat ani legislativně ( i když se tady cesta dá najít ), ani odborně.
Už jsem několikrát psal o tom, že každá honitba by se neměla chlubit chcípáčky, které uloví, ale každý rok alespoň jedním silným srncem v III. věkové třídě s vysokou bodovou hodnotou. A pokud ne, ukončit nájem honnitby a pronajmout někomu, kdo umí zvěř chovat. Dobře vím, že většina mysliveckých hospodářů by vůbec nevěděla, jak se k těm silným trofejím dopracovat. Ptal jsem se dosti hospodářů, a odpovědi byly spíše hodně zmatené a nejasné, a jak je v naší zemi ustáleným zvykem, všichni uměli ihned vysvětlit proč to vlastně vůbec nejde. A vina samozřejmě nikdy nebyla na jejich straně.



Proto už dnes vidím myslivost jako pouhý lov, a to nejdůležitější už jsem psal - když už jim bereme život, tak aby u toho netrpěli.

Autor: prroud | 01.06.2013 23:01
Proto je asi tak oblibena cerna,tam je to skoro slehni kam slehni a temer vsechno je dobre......diky jejimu premnozeni...

Autor: figi | 01.06.2013 23:07
Jo, Prroude, tak to je. Zrovna dnes jsem mluvil s jedním zdatným lovcem. Vcelku o té zvěři mnoho neví, hromadu si pečlivě doplňuje celý rok a víc ani vědět nepotřebuje. Loví celoročně, hodně, a docela jsem se zhrozil, když mi nedokázal vysvětlit, nebo říci alespoň jediný znak, jak pozná vodící lončačku v rudlu.

Autor: Ivo Ondráček | 01.06.2013 23:09
To je pravda. Holt myslivost budou vždy dělat dvě skupiny. Jedni jako koníček, druzí jako životní styl. A těch druhých je většinou málo.

Taky vytvořit si vlastní a pokud možno správný/reálný pohled na věc není jen tak. Zvlášť, pokud začínajícím myslivcům (což jsem v podstatě ještě pořád ai já) je vtloukána do hlavy jakási neměnná pravda. Jako třeba to, co jsem psal-holá má zajít stářím v revíru a vůbec se nemá lovit. Nebo pranýřování za odlov průměrných, či naopak vrcholových šesteráků atd.

Ti šesteráci jsou vůbec zajímavý fenomén. Snažíme se o dosažení tělesně silných a trofejově kvalitních šesteráků, ideálně v bodové hodnotě vysoko nad 100CIC...ale pak je každý takový ulovený srnec pravidelně komentován slovy: "Lovu zdar! Ale měl ještě běhat..." Takže se vlastně snažíme o vychování trofejových srnců...jejichž trofej se nechá přejít do fáze zpátečníka a nakonec z ní vlastně stejně není onen požadovaný užitek. Zajímavé:) V podstatě se dá říct, že ulovení šesteráka ve věku 5-6 let je bráno jako zločin, byť má slabé paroží o výšce 16cm a 3cm dlouhé výsadičky. Tedy je stále trofejově tam, kde měl být už ve třech, ne-li ve dvou letech.

Autor: figi | 01.06.2013 23:21
Sám jsem několika mladým či začínajícím myslivcům koupil a věnoval dobré knihy, bohužel jsem zjistil, že po roce a více je někteří ani neotevřeli.

Kolem těch parohů se mluví a řeší zbytečně moc.
O holé naopak, a je dosud překvapivé množství honiteb, kde se holá opravdu vůbec neloví. Další velká část je zase lov - co zrovna vyleze, a raději větší, líp se to trefuje a je víc zvěřiny.
samozřejmě je velmi obtížné se dovědět pravdu, i u zdánlivě dobře vedených sdružení jsem byl následně realitou doslova zaskočen.

Autor: Ron Gordon | 02.06.2013 00:05
Na to je prroude lehká odpověď ani u černé to tení tak jednoznačné, záleží jak to kde mají nastavené, ale do "vlastního mražáku" se vždy lépe loví než do společného. K tomu tému - puma , vlk nečeká, ano nečeká je to predátor, který loví s co možna nejmenší námahou.
Figi, v mnohém máš pravdu, někde přeháníš. Vžij se však do situace myslivců, kteří nemají to štěstí lovit a porovnávat jako ty. Mají myslivost jako koníčka a mnohokrát jsou rádi, že si mohou střelit jak již zde bylo napsáno toho paličkáče alespoň obrok. Toho poznají a nemají problém na přehlídce. Velikým problémem je, že je všeobecně obava střelit dobrý trofejový- medajlový kus co , kdyby dostal červený bod. Tím mnoho dobrých srnců zestárne a pak se loví tuctoví srnci.Přikladně za rok 2012 máme z 15 srnců tři medailové - jednou stříbro dvakrát bronz, jenže jednoho bronzového srazilo auto, druhého brozového , který soustavně přecházel přes silnici prevetivně střelil hospodář, aby ho náhodou nesrazilo auto a nezmizel v dáli a stříbrného si střelil člen na padasátku smířen s tím ať to dopadne jak chce. Posvícení však není každý rok. Nikdo nedohledá, kolik trofejově dobrých srnců skončí po srážce s autem neznámo kam.
Nevěřím ani tomu, že kdyby chov srnčí zvěře vzali v republice do rukou odborníci tvých kvalit, že by se stav nějak výrazně zlepšil.
Luboši, neboj, nebral jsem to nijak osobně, sice nejsem dědek, ale věk na to mám, jsou i mnohem mladší dědci. U nás to berem tak, že jsme všichni myslivici jedno jestli mladík či dědek, pán či kmán.

Autor: martes | 02.06.2013 00:10
Luboš Holopírek...,tady jsi na Mysliveckěm foru, tak se tak taky vyjádřuj. Zvěř se loví. Sloví se rybník.Myslivecká mluva je základ. Zdenek.

Autor: Michal Brabec | 02.06.2013 00:12
Už jsem kdysi dávno někde napsal, že trojku by měli lovit mladí a zapálení myslivci. Třesou se na trofej a konec konců, může to být jejich první, tak ať mají vzpomínku. Stačí jednou jim ukázat trofejní kus a "přez něj ne." A chybu těžko udělají. Jedničku pak s někým zkušeným a stejně tak s holou. Bohužel praxe je opačná. Na mladý zbývá většinou ta holá, kde může udělat chybu každej.

Autor: figi | 02.06.2013 07:18
Rone, červené body jsou také chybou, respektive to, co z nich myslivci udělali. Je to mnohde naprosto zbytečně démonizováno, v některých sdruženích mít červeného srnce je doslova trestný čin. Přitom jen v jednom sdruženíjsem zažil to, že MH po každé přehlídce přinesl na schůzi všechny trofeje a před všemi členy každou okomentoval, velmi fundovaně. Ten samý člověk po nás chtěl odstřel šesteráků, právě těch, kteří nemají výšku a délku výsad ve věku 3-4 roky. Přednostně teritoriálních, důvodem zde bylo především udržet ty opravdu nadějné dvouletky, budoucí teritoriální srnce. Zároveň i ty na vrcholu, máš pravdu v tom, že obecně je mnoho obav tyto srnce ulovit. Pak ale je mnoho těch tříletých s medailí předčasně uloveno, sic třeba jubilanty, ale mnohé to pak ani tolik netěší. Věř tomu, že když se začne podle chovatelských zásad, a to především u holé, do tří let nastane velká změna. Jak v hmotnosti, tak v trofejích. Jenže pokud máte takové podmínky, že jste schopni lovit několik medailových srnců ročně, tak u vás by se razantní změna zřejmě nekonala. Protože když se zeptám těch, kteří ty medaile mají každý rok, tak se obvykle nedozvím, co je příčinou, co se snaží ovlivnit.
Ale jinak máš pravdu.
Rone a Martesi, na příspěvky Luboše jsem ani nereagoval, ještě se musí hodně učit, nejen v té mluvě.

Autor: prroud | 02.06.2013 09:35
Rone to s pumou a vlkama byla ironie,myslim ze dobre pochopena:-).Myslivec zastupje prece velky predatory a predator neceka,lovi prvni slabej kus kterej potka.Kdyz nepotka,urci si ho kdyz zene stado.Tak si priroda udrzuje zdravi a pocty.A ja myslim,ze clovek to lip nez ona nedokaze,mel by se ji tedy snazit priblizit,jit podle ni,a s ni,ne proti ni.

Autor: Radek Chadim | 02.06.2013 09:37
Co tady probíhá kolem jakékoliv zvěře není chov, ale udržování určité početní úrovně přiměřeně kvalitních loveckých příležitostí. Z tohoto hlediska a v daném zavedeném systému je maximum co pro stávající stav můžu udělat je to, že na jaře ulovím paličkáře - proč čekat na srpen, až z něj bude vytlučený paličkář - v září slabé srnče a po celý rok slabou srnu. Já nevidím nic špatného na tom, když v březnu ulovím posranou srnu z řepky, která by stejně za týden uhynula, a když né, bude z ní stejně jen slabý průběrný kus o něco později. Ony doby lovu byly z nějakých důvodů stanoveny, jenže v dnešní době už nejsou ty důvody tak zásadní, protože lov je v dnešní době co se týče zásahů v přírodě až na posledním místě (a byl asi i dříve) - mnohem více kvalitu života zvěře a tedy i kvalitu její ovlivňují nechovatelské zásahy.

Autor: prroud | 02.06.2013 10:07
Co si Radku budeme namlouvat,kazdej si radeji ulovi peknej kus,kdyz muze,je to tak? Ale tim,ze se budou udrzovat pocetni stavy a lovit se budou nejvetsi chudinky,ty jakys takys se budou poustet,se peknejch kusu nikdy nedockame.Nehlede na to,ze moje osobni myslenka je,ze tim ze budu lovit vsechno co je skutecne slaby a slabsi,mi pocetni stavy markantne neovlivni,protoze naopak to silny dostane prostor.Porad hledame a pritom sama priroda uz davno nasla,jen se naucit ji kopirovat a nemyslet si,ze muzeme bejt lepsi nez ona,nemuzeme.:-).Jen si to umet priznat a nehonit si ego:-).Ovsem tvrde a uprimne receno: Ve chvili kdy si budu moct "namlatit" dost do mrazaku,i potrebnejm co z nich mam,a vic me bude zajimat jen okrajove,do ty miry,abych lovit mohl,nebudu mit zajem neco menit a davat tomu vic,mam prece dost svejch starosti ;-),zase reju,no nejsem ja hroznej?:-))))

Autor: jeden hajnej | 02.06.2013 11:45
Nevím jestli to sem úplně patří, kdyžtak to Radku někam přesuň, ale Prroud už to tak trochu nakousnul. Zajímalo by mě jak je to ve skutečnosti s rysem, jestli má opravdu vliv na kvalitu populace srnčí zvěře tím že přednostně loví slabší kusy. Tuším že Děda z lesa by mohl mít nějaké praktické zkušenosti.
U nás na horách je srnčí spíš okrajová zvěř, moc se s ní hospodařit nedá a to co se nezvládne průběrným odstřelem holé za nás většinou dodělá zima.

Autor: Děda z lesa | 02.06.2013 12:21
Hajnej - zkušenosti nemáme, rysi se tady (Český les) vyskytnou nebo vyskytují jen sporadicky. Množství i kvalita srnčí zvěře tady ale spíše klesá.
Jinak k tématu - obsah diskuze jsme si asi s Ronem představovali jinak, zúžila se na celkem jasný lov paličkářů...
Zajímal nás pohled na lov již od 16.5., lov nepřebarvených, zatím po zimě ve zvěřině nezotavených srnců, ale se zajímavou a cennou trofejí - viz foto na vzpomínaných webech, na slovenském je dokonce srnec-desaterák nebo zlatý srnec (126 CIC).

Autor: jeden hajnej | 02.06.2013 12:34
Dědo, pokud jde o tohle tak mám pocit že tady je důvod jasný - nestřelím ho já, střelí ho druhý. Můj postoj to není, kult trofejí nevyznávám ale dokážu to pochopit. Pokud někdo má z takhle uloveného srnce radost, budiž mu přáno "Lovu zdar"

Autor: Ivan Nedvídek | 02.06.2013 14:06
Zdravím všechny. V zásadě souhlasím s Figim, ač se víc považuji za myslivce než lovce i když rád lovím a střílím. Ano,i ze slabého paličkáče může být další rok slabý průběrný srnec, (pokud přežije)ale nikdy nadějný! Není důvod jej neodlovit. Nemyslím si jak tvrdí Hajnej, když ne já, pak ho sloví někdo jiný. Na lov paličkáčů vesměs není přetlak a to z notoricky známých důvodů. Kromě toho je jejich lov většinou obtížnější, než lov trofejových. Opravdu slabý květnový paličkáč by měl být včas uloven, než v červnu zmizí a v září, pokud jej dostaneme, zjistíme, že od června na sebe nic nenabral a je plný střečků.
Lovu, lesu... IN

Autor: jeden hajnej | 02.06.2013 14:46
Ivane, o paličkářích jsem vůbec nepsal. Reagoval jsem na předchozí příspěvek Dědy týkající se srnců se zajímavou a cennou trofejí.

Autor: figi | 02.06.2013 19:54
Ivane, kdo je vlastně myslivec ? A kdo lovec ?
Sám jsem poměrně tvrdě myslivecky vychován, a myslím, že po stránce mluvy, tradic, znalostí a péče o zvěř jsem na tom velmi dobře. A jsem tedy myslivec ?
Sám vnímám myslivost jako především chov zvěře, a vzhledem k tomu, co o chovu zvěře ze zkušenosti vím, tak se v žádném případě za myslivce nepovažuji. Přestože lovím samé odstřelové kusy ( na 99,9% ), chovám se podle tradic a pečuji o zvěř, tak z pohledu chovu zvěře jsem jen lovec, který pečuje o zvěř, který se chová a loví podle mysliveckých tradic.

Zase "slovit"

Můj názor na lov srnců od 16.5. je - lovit, ve všech věkových třídách průběrné ( lovné ) a raritní. Trofejové srnce klidně také, ale ti si zaslouží spíše lov v říji.

Autor: Jan Slavětínský | 03.06.2013 08:03
K lovu srnců od 16.5.- jsem stejného názoru jako Figi a to lovit průběrné srnce ve všech věkových třídách hned. Nevidím smysl v tom,pokud někde hospodář prosazuje něco jako "až střelíš jedničku budeš lovit dál" nebo starší srnce lovit až...(mluvím o špičácích,škůdnících,vidlácích a těch po kterých správný myslivec v honitbě jde...)Pokud si něco takového odsouhlasí čl.schůze, tak to platí, ale pokud to prosazuje mysl.hospodář jako jednotlivec (někdy mi přijde ,jako by ten člověk rozdával ze svého), tak je to spíš o jeho osobním pocitu velení někdy hraničícího s trochou závisti, přičemž to z chovatelského hlediska k srnčí zvěři nemá žádný význam. Naopak ,většinou vzniká problém v dostřílení plánu. Srnčí většinou ve spolcích loví pár lidí, ti mají odstřílíno a čeká se co ostatní. Potom je polovina září a teď se to dohání. Většinou je to zase na těch pár lidech. Osobně jsem pro toto - I.VT lovit všichni na potkání (paličkáře +/-10 kg i přes plán), srnce II.III VT. dle kolotoče a od poloviny srpna tyto chybějicí srnce do plánu pustit "volným lovem "pro všechny členy. Kdo chce chodit a loví,ať loví. Není potřeba mít obavy, že by se "denně lovilo pět srnců" , protože když je někde problém nastřílet plán, tak s touto benevolencí se to povede jen tak tak...Alespoň toto je praxe od nás z okolí...

Autor: Jan Slavětínský | 03.06.2013 08:24
Co se týče lovu paličkářů. Budu vycházet z podmínek naší honitby. Pokud ho mám obeznaného, snažím se ho ulovit hned nebo do konce května, jelikož potom vyletí tráva, obilí a srnec se ztratí v krytu. On tam je, on se "nevypaří" , ale většinou ho střelím až v září. Kolchozníci několikrát sečou a tím hýbou se zvěří. Jestli to tam včera chodilo, tak po posečení máte min. 14 dní klid, potom tu jsou prázdniny, lidi venku, děti, letní vedra, kdy zvěř v podstatě nechodí,houbaři atd. Tak že ,toto je praxe. Kdo je často venku a střídá čekanou se šouláním, tak srnce uloví a není to pro něho žádný velký problém, protože pokaždé nějakou zvěř vidí a téměř vždy by ulovil, ale člověk vybírá...Přebarvený - nepřebarvený paličkář, dle mého to není zásadní v rozhodování při lovu. My tyto 8 kg srnečky většinou necháváme jako podíly "na psy" a neovlivňují rozdělování zvěřiny...
Každý se asi na tyto věci dívá pod jiným úhlem a samozřejmě také podle charakteru své honitby, čili to nelze paušalizovat....

Autor: Ivan Nedvídek | 03.06.2013 10:50
Miloši zdravím Tě. Za slovit se omlouvám, běžně je nepoužívám. Kdo je lovec a kdo myslivec? Podle mne záleží na tom, kdo se za koho považuje a sám si musí odůvodnit proč. Já se považuji za myslivce, protože vykonávám myslivost, žiji a cítím s přírodou, pečuji dle svých možností o zvěř, stavím myslivecká zařízení a snažím se chovat v duchu mysliveckých tradic, prosazovaných mými oblíbenými Žalmanem a Komárkem(podle řady autorit již trochu překonaných). Proč by lovec nemohl být myslivcem? Já jsem také lovec. Lesu, lovu...IN

Autor: Fesoj | 03.06.2013 12:19
Ivane, musím Tvé včerejší tvrzení malinko, ale jen malinko poopravit - v září ten paličkář plný střečků už nebude, protože vzhledem k jejich vývojovému cyklu je už vyfrkal, už se někde v zemi kuklí - a o to je to horší.

Autor: Ivan Nedvídek | 03.06.2013 14:19
Fesoji, díky za upozornění.IN

Autor: strejda zajíc | 03.06.2013 14:44
Fesoji,musím Tvé dnešní tvrzení malinko,ale jen malinko poopravit-v září ten paličkář plný střečků už zase bude,ale maličkých,kteří začnou rychle růst až v únoru a březnu.Jejich maminka,kterou v rámci vývojového cyklu už vyfrkal a která se v zemi zakuklila,vylétla,spářila se a nakladla je coby malé larvičky na nozdry,už je po smrti.A o to je to horší.:-))

Autor: Fesoj | 03.06.2013 15:54
Máš recht, strejdo. Ale když o tom tak přemýšlím, opravdu málokdy se mi stalo, že bych našel střečky u staršího kusu než u ročka. Že by si ta střeččí maminka nejraději vybírala pro své děti mlaďounké masíčko - srnčata ? Nebo to bude tím, že se ta nejslabší srnčata nedostanou u krmelců k medikovanému krmivu ?

Autor: Michal Brabec | 03.06.2013 16:25
No to je fakt, podkožní ano, ale hltanový především u mladých. Spíš si myslím, že "staří mazáci" se mnohem aktivněji brání náletům střečků, ale hlavně si myslím, že obsazují vhodnější teritoria pro klidnej život, kdežto okrajové a méně vhodné(třeba vlhčí...)lokality zbývají pro ten dorost, kde je možnost nakažení i jinými chorobami vyšší. Ale bez záruky...

Autor: Ron Gordon | 03.06.2013 16:47
Ano, Michale, především u mladších, protože především ti mladší se loví v květnu, kdy ještě nemají střečky vypadlé - vyfrkané. Ti "staří mazáci" se povětšinou loví později a to již mají všechny minuloroční střečky pryč ti noví ještě nejsou pozorovatelní. Já myslím, že střečkovitostí je napadená veškerá srnčí populace, ale vzhledem k vývoji larev je to nejvíc pozorovatelné při úlovcích do počátku června. I přesto, že více jak desetiletí pravidelně léčime, střečci se stále vyskytují. A kdo z Vás ještě neviděl frkající srnu ?

Autor: Fesoj | 03.06.2013 21:55
No, nevím, nevím. U ročních paličkářů běžně nacházím střečky i v červenci, a to larvy všech velikostí, jen ten můj "osobní rekord" - srneček, výkupní hmotnost 5,5 kg, střelený 30. nebo 31.7. neměl ani jednoho.

Autor: Děda z lesa | 03.06.2013 22:47
Fesoji - připomněl jste mi otázku pro všechny : od kolika kg bere výkup srnčí ?

Autor: Fesoj | 03.06.2013 23:01
Asi jak kde. U nás od 10 kg, platí 80 Kč/kg. Černá se nevykupuje.

Autor: Ivan Nedvídek | 04.06.2013 11:37
Dědo, níže je kopie části ceníku, obec Zdislava na Liberecku, bez srážek za poškození zvěřiny
SRNČÍ ZVĚŘ do 6 kg .......150,- KČ za kus
do 9 kg ....... 60,- KČ za kg
od 9 kg ....... 95,- KČ za kg

ČERNÁ ZVĚŘ do 20 kg ..... 25,- KČ za kg
nad 20 do 70 kg..... 30,- KČ za kg
nad 70 kg .............. 25,- KČ za kg
Jinak ještě ke střečkům, přes dlouholetou aplikaci léčiva si nepamatuji, že bych až na vzácnou vyjímku ulovil srnce, který by neměl buď hltanové, nebo srnčí, podkožní střečky, čím slabší, tím více. IN

Autor: Děda z lesa | 04.06.2013 12:17
Díky, ale cena zvěřiny teď není to hlavní, chtěl jsem zejména zjistit, od kolika kg hmotnosti berou výkupčí srnčí zvěřinu. U vás asi od 9 kg, dle Fesoje 10 kg - bude se to různit.
Pak je otázka, co ze 7 - 9 kg srnečky, které nevezme výkup.

Autor: Ivan Nedvídek | 04.06.2013 12:47
Dědo, ano od 9 kg, s menšími se hospodaří podle místních pravidel, podobně jako uvádí Honza ve svém příspěvku. IN

Autor: figi | 04.06.2013 13:29
Sežrat, dědo, sežrat.

Autor: Fesoj | 04.06.2013 14:39
Samozřejmě je možné si je nechat vypreparovat a umístit na čestné místo bytu - leč tato alternativa asi nebude mít mnoho příznivců !

Autor: Ron Gordon | 04.06.2013 21:15
Měl by jen otázku, ty podíly " na psy " jak zde uvádíte, máte na mysli na zkrmení pro psy ? No mně jednou poslal hospodář taky takovou vypelichanou vyžli ulovenou na samém počátku odstřelu, jako podíl za držení psa. Tak jsem mu to odvezl zpátky s tím, že si takovou poctu nezasloužím, ať to nechá sežrat tomu co to ulovil.
Fesoji, ta střeččí maminka klade tam kde to je nejpohodlnější a to je určitě u klidně ležicího, životem nezkušeného srnčete.

Autor: martes | 04.06.2013 23:33
Rone,u nás když je to na psa, tak je to pro psa.Ne pro pána.Ten pes si to zaslouží.Zdenek.

Autor: Pavel Toman | 04.06.2013 23:45
tak tak, podíl je pro psa ne pro pána,co ho má............nicméně i tímto opatřením závist leckde cloumá :-(

Autor: martes | 04.06.2013 23:50
Pavle,máš pravdu.

Autor: prroud | 05.06.2013 00:01
smutny

Autor: Pavel Toman | 05.06.2013 00:09
Petře "Hrdý"- tedy Proude :-), lidi si jsou shopní závidět i srnce rozježenýho od kamionu, když ho jdou odklidit.Totéž platí o rozstřílených zajících na krátko,když ho psovod dostane, tak kde kdo špekuluje, co mu z toho zbyde..................atdatd

Autor: prroud | 05.06.2013 00:19
A pricina Pavle?Dnes je moderni resit nasledky,me zajimaj priciny.Zajimavy,vzdycky jsem kazdymu naopak pral,asi jsem divnej,ale zastavam nazor,ze kdyz se vsichni budou mit dobre,budu se mit skrz ne s nima.Akorat gaunerum nepreju,to nepopiram. Nick "proud" nema nic spolecnyho s anglictinou,je minenej ryze cesky:-)

Autor: Pavel Toman | 05.06.2013 00:27
jeden bývalý přispivatel tohoto webu a můj kamarád z Práglu vždycky tvrdil, že největší spory u rybářů a myslivců jsou o maso, tož asi tak.......
co se týče KAUZALITY tj že: příčina předchází důsledku,jak je toto slovo popsáno krátkou větou, je asi taková: Aktivní menšina , doplácí na pasivní většinu a ta většina, vesměs závidí té menšině, myslím tím tu aktivní, žádnou jinou :-)
Takže příčina je žvanec a důsledek závist o žvanec.

Autor: prroud | 05.06.2013 00:36
To by si zaslouzilo extra tema,protoze to neni tak jednoduchy a jsme v jinym:-)Mazu do pelechu:-)

Autor: Jan Slavětínský | 05.06.2013 06:10
Rone Gordone, asi takto. Tito slabí paličkáři jsou v podstatě stejné velikosti jako ulovené srnče, které střelíš na podzim.To,že kus přebarvuje přeci neznamená ,že mu něco je a je na zakopání...Nevím, jak to děláte u vás, ale u nás se po předložení kusu hospodáři na místě domluvíme, co s tím a komu to dát. Když je to opravdu slabé nebo blbě střelené, většinou si to nechá střelec a někdy se takový kus ani nepočítá jako nějaký podíl ,podle situace.Prostě si to nechá. Všechno je trochu o normálním rozumu...Jelikož "na psy" dáváme členům podle provozního řádu srnče, tak paličkář je v podstatě to samé. Jestli to člen skrmí a nebo "sežere" sám, to je na něm ,ale příděl na psa má za držení LUPa.
P.S. Pavle Tomane - pěkné přirovnání...

Autor: Ron Gordon | 05.06.2013 11:59
Díky za vysvětlení, jak již to bývá zvykem jiný kraj, jiný mrav. Jak jsem již psal, u nás je to příspěvek za držení LUP a taky se tomu říka " na psa". To, že je ulovené srnče hmotnostně rovno paličkáři by mohlo odpovídat, ale jinak je to o tom, že si dám " šťavnatý biftek z býka, nebo v polévce vyvařené žebro z krávy". Jo, oboji je poživatelné, obojí nasytí.
Pavle, když jsi již nakousl tu "závist", proud to již načal - závist jako taková vzniká, až když je něco závidět, mezi těmi obyčejnými, co třou bídu s nouzi se moc nedrží. U těch je solidarita přirozená, a jsou schopni se s tebou rozdělit o poslední krajíc. Ti hamouni, co mají pořád málo, jo s těmi závist cloumá při každém zjištění, že někdo jiný má to, co on nemá. A tak jak je to u těch našich novodobých zbohatlíků, kteří se stál ohražují, že jim někdo něco závídí a nepřipustí si, že to není závist, ale pouze poukazání na to, že k majetku přišli jak se dnes s oblibou říká - nestandartním způsobem. Tak je to i v myslivosti, kdy někteří pod pojmem myslivost vidí jen " plný mražák". Nevím, jak to je kde jinde, ale u nás, co se týče práce pro spolek, tak jsou to stále jední a ti sami tahouni, vesměs důchodového věku. Ti mladší mají jen plno výmluv, hodně práce. Takoví, kteří mají dostatek času na vysedávání na posedech a věnovani se plnění svých maražáku, zpravidla nikdy nemají čas a nebo jim to pracovní povinosti nedovoluji přijít na brigádu. A to jsou zrovna ti, kteří se vždy ohánějí " závistí ". Můj osobní názor je, že mezi časem , který jsem schopen věnovat lovu, by měla být příma úměra k času věnovanému ve prospěch spolku.

Autor: Pavel Toman | 05.06.2013 12:06
Rone,víceméně souhlasím.
opravdu by mělo platit jak k dílu tak jídlu........

Autor: Ivo Ondráček | 05.06.2013 12:21
Myslím, že srnčího, co je tak mizerné, že byste se to báli sníst, je opravdu minimum. Sám jsem takový kus ulovil jen jednou a to byla dost hrůza. Stařičká srna byla snad i prašivá (tuším že prašivinu snad i opravdu výjimečně může chytit), pohublá a břicho měla nafouklé, jako tři dny uhynulý kus.
Jinak i ta nejmenší ulovená srnčata či v květnu paličkáči mají jednu nespornou výhodu - jsou tak malincí, že se prakticky v celku vejdou na pekáč...:) A jak říkával jeden můj známý: "Von když je hlad, tak je i pečenej srnčí hřbet dobrej..." :)

Autor: Ivo Ondráček | 05.06.2013 12:27
Ps.: Tohle "Když je hlad..." lze úspěšně aplikovat i na kačenu se zelím, vepřový ovar či koleno, uzené vytažené z udírny, čerstvá jelítka, jakožto i zvěřinu všeho druhu. Když už není nic jiného "pořádného" k jídlu...:) Tohle akademické zamyšlení mě přivádí k myšlence, že si půjdu něco v tomto duchu sehnat k obědu!

Autor: prroud | 05.06.2013 12:52
Nevim chlapi jaky mate kdo informace,ja takovy,ze srnci a vysoka je pro cloveka nejzdravejsi maso,proste bylozravci.Cerna uz je nevhodna(ale zatracene dobra :-)),protoze vsezravec,a maso selem je pro nas vyslovene skodlivy.Ma to neco do cineni s travici soustavou a celkovym pusobenim na orgaznizmus.Nehadam se o to,protoze je to vycteny,ale kdyz se zamyslim,ma to neco do sebe.Udelali jste mi hlad padouchove:-))

Autor: Ivan Nedvídek | 05.06.2013 14:04
Nerad tahám do Myslivosti ostatní záležitosti, zejména politiku. Trochu znám svět a jsem přesvědčen že s Čechy a Moraváky to není tak zlé. V zásadě až na vyjímky v nestandardních situacích jsou všichni lidé všude ve světě stejní jen musí člověk pochopit jejich kulturu a životní pravidla. Chovám -li se slušně k bližnímu svému, obvykle se i on slušně chová ke mne. To jen média a naše věrchuška se snaží z nás dělat něco horšího než jsme, stále chtějí, abychom si sypali za něco popel na hlavu a vyhovuje jim z pro ně pragmatických důvodů stavět nás do vasalské pozice. Závist je zlá, ale my nejsme podstatně závistivější než jiné národy a věřte mi, že ani v myslivosti to není horší, než jinde v podobných zájmových oblastech. Ron Gordon (až na čestné vyjímky) uhodil hřebík na hlavičku. Lesu, lovu...IN

Autor: Fesoj | 05.06.2013 14:25
Když už to srnčí probíráme i z té kulinářská stránky, ochutnali jste v měsíci červnu srnče ? Já se přiznávám, že již několikrát. Občas se mi stalo, že mne zavolali nebo mi přinesli při senoseči srnče s přesekanými běhy. Léčení nemá smysl, tak mu zkrátím trápení - no a přece ho nevyhodím jen proto, že je zvíci králíka. Je na něm sice ještě víc kostí než zvěřiny, ale na jeden oběd stačí. Teď se to stává zřídka, z těch širokozáběrových mašin vypadne rovnou sekaná, ale pokud se ještě používaly lištovky a rotačky, sem tam to nějaké to srnčí mimino vzalo tak, že bylo ještě poživatelné.

Autor: prroud | 05.06.2013 14:25
"To jen média a naše věrchuška se snaží z nás dělat něco horšího než jsme, stále chtějí, abychom si sypali za něco popel na hlavu a vyhovuje jim z pro ně pragmatických důvodů stavět nás do vazalské pozice." Pekne jsi to vystihnul,hlavni nastroj je strach,pocity viny,potreba penez i za "kazdou" cenu("kdyz to prece neudelam ja,udela to jinej",hnus).Presto k tomu trosku vyhrady co se tejka narodniho charakteru mam,bohuzel.Jako aspon mirnou polehcujici okolnost muzu nadhodit,ze se na nas podepsal system,hloupost a malost nejsou zakladni,vrozeny lidsky vlastnosti.

Autor: prroud | 05.06.2013 14:27
Nj Jozefe,co si budem nalhavat,mladounky masicko chutna na vsechny zpusoby:-)

Autor: Děda z lesa | 05.06.2013 14:56
Mlaďoučké masíčko, odkázané jen na mateřské mléko, chutná jako molitan...

Autor: strejda zajíc | 05.06.2013 15:05
...to žerou jen pedofilové a Fesoj!:-))

Autor: prroud | 05.06.2013 15:20
Nekde jsem slysel,ze pedofilie neni nemoc,jenom nedockavost:-)

Autor: Maral | 23.09.2013 08:07
Přečetl jsem si příspěvek Figiho ze dne 31.5. Naprosto s ním souhlasím. Taková je realita dneška. A řeším obdobný problém. Jen by mě zajímalo, jak onen "chovatelský pokus" dopadl ? Můžeš napsat alespoň stručně, co se v populaci změnilo a na jakých počtech cca byla před a po ? (cca počet kusů/100ha)
A jak se to projevilo na kvalitě populace ? (hmotnost, kalita trofejí) Díky.

Autor: Jan Slavětínský | 23.09.2013 10:51
Jak to dopadá? Jelikož nic netrvá věčně, ani to úsilí myslivců při seběvětší dobré vůli,tak jak mile polevíš v důsledném odstřelu, budeš zase na začátku.
Nikdo dnes nesedí denně v lese, aby měl tak dokonalý přehled o zvěři. Je to náročné na čas,na ježdění atd. a to úsilí lidí se po čase zákonitě rozpadne a vše se vrátí do starých kolejí a zvyků. To jen tak v duchu uvažuji....

Autor: Maral | 01.10.2013 04:08
Počkám, až Figi zasedne k PC. Doufám, že to opravdu po čase není tak, jak popisuje Jan...

Autor: Fesoj | 01.10.2013 07:48
Figi zde vyslovil jednu velikou smutnoun pravdu, kterou si málokdo vůbec přizná. A to je skutečnost, že velmi málo myslivců ve všech věkových třídách, od začátečníků až po ty "zasouložilé" vůbec nedokáže, zejména u holé srnčí zvěře v zimní srsti, správně odhadnout věk a hmotnost živého kusu, zejména nemá-li možnost srovnání. Figi píše, že se to dá odhadnout plus minus necelé kilo. Věřím, že on to umí, ale kolik nás je takových ? Pár ne procent, ale promile, já sám se do té kategorie skutečně "kvalifikovaných" myslivců a lovců nepočítám, naopak čím jsem starší, s tím větší pokorou přiznávám, že vím jen zlomek toho, co bych vědět měl a potřeboval. A příčinu tohoto stavu vidím v tom, že se to nemáme jak naučit, leda vlastním pozorováním. Vlastně nejde ani jen o holou, ale i o srnce. Podotýkám dospělé srnce, kde u silných kusů věk nadhodnocujeme, u slabých naopak. Řídíme se podle učebnic a další literatury, ale tam jsou vyobrazeni a vyfoceni zpravidla typičtí jedinci, výjimkou je Schererova publikace A ani ta fotka často není dostačující, protože nevypovídá o důležité věci - chování toho kusu. Na všech mysliveckých webech je dnes nesčíslné množství různých videí, především z lovů všeho možného, od holubů až po slony. Ale zatím si nikdo nedal tu práci, aby natočil nějaké instruktážní video o "obyčejné" srnčí zvěři s odborně fundovaným komentářem, zaměřené na určení věku, kondice a vhodnosti k odstřelu jak srnce, tak holé zvěře. Nebylo by to jednoduché, určitě by to trvalo snad i několik let - ale takováhle "videoučebnice" by byla potřeba jako sůl. Je pravdou, že mnohým "všeználkům" by nestála ani za prohlédnutí, ale spoustě dalších myslivců by pomohla a něco by se z ní naučili. A kdybych o tom mohl rozhodovat, na vypracování takové práce bych vypsal dostatečně dotovaný grant. Jenže když vidím, jak se ministerstvo zemědělství postavilo k výzkumům Pavla Scherera, který do toho musel investovat spoustu vlastních prostředků a z "vyšších míst" dostal prakticky hovno, jsem v tomto směru bohužel naprostý pesimista.

Autor: prroud | 01.10.2013 08:56
Ja si laicky myslim,ze je dulezitejsi se naucit ten vek,misto vahy bych se soustredil spis na komplexni dojem kterej na me urcitej kus dela,napr: vynikajici,dobrej,zivotaschopnej,nemocnej,odstrelovej.......vek a kondice by mely stacit k rozhodnuti co dal,kdyz uz si osobujeme pravo rozhodovat o zivote a smrti druhejch tvoru treba jenom proto,co nosej na hlave.Ucta tem kdo jen pro potrebny jidlo,nebo ukraceni trapeni v zastoupeni chybejicich predatoru.

"...stále nechápu co lovce vede k tomu lovit srnce jen z části nebo na počátku přebarvování, paroží jen zhruba vytlučené, po zimě ještě kost a kůže",protoze Rone,neprijemny pravdy: konecne si chci strelit tu srnci,nebo:tu trofej musim mit,kdyz ne ja,nekdo mi ho vyfoukne,nebo: ted mam sanci,treba uz neprijde,nebo:je mi to fuk,chci maso.nebo: stoji me to tolik penez a casu,at se to zuroci,nebo: prosta neznalost ci lhostejnost,prosta bezohlednost,chut proste zabijet(malokdo si uvedomuje,ze ono ovladnuti loveckyho pudu pri moznosti ted strelit,je uspokojivejsi,nez proste zmacknout kohoutek,nebo pustit tetivu).....duvodu bude asi jeste vic.

Autor: figi | 01.10.2013 09:22
Maral - po čase je to tak, jak bylo napsáno. Vždy je to o tahounech, pokud je aůlespoň jeden, a velmi vytrvalý, co to dokáže ovlivnit, tak to lze. V honitbě, o které jsem psal, lovili pouze dva lidé se zkušenostmi, a několik let to fungovalo.
Pouhé snížení stavů o třetinu, a ta třetina jsou ty špatné kusy, přinese téměř ihned výsledky. Ale třeba holou mohou lovit pouze zkušení, srnce kdokoli, tam není moc co zkazit.
Umět odhadnout hmotnost kusu je právě u holé to nejdůležitější. Mnoho myslivců pustí samotnou roční srnku, i když už poznají, že je roční právě proto, že nedokáží odhadnout hmotnost, a pokud je sama, nemají s čím srovnat.
A srny se srnčaty posuzovat výhradně jen podle srnčat, jinak krom vyloženě slabých kusů ( do 14 kg hmotnosti po vyvržení ) samotné srny nikdy nelovit.

Autor: prroud | 01.10.2013 09:36
Nj,figi,dobra,ale co je podle tebe pro sirokou mysliveckou obec jednodussi,rozeznat vahu holyho kusu,nebo jeho vek a celkovou kondici?Myslim tim potazmo pro aspon lepsi ono voditko, "hospodareni" (nemuzu si pomoct,ale to slovo ve spojeni s divokou prirodou me proste nuti k ironii at chci,nebo nechci:-). ).Jinak figi samozrejme naprostej souhlas,nechavat bezet "chcipacky" znamena zkazit si komplet celou honitbu!Coz ovsem plati o kazdy zveri(jiste ze ted mam na mysli premnozenou cernou:-)))))),tam bude "zmetku" habakuk,jenze jsou prodejny:-(,),ale to je do jinyho vlakna!

Autor: Pavel Černý | 01.10.2013 09:50
Souhlasím s tím, co napsal 23.9. Honza. Víc než dvacet let jsem se snažil vést členy MS, kteří lovili srnčí, k zodpovědnosti a chovatelskému přístupu a snažil jsem se být příkladem. Spolu s přikrmováním, ozdravováním... bylo výsledkem 5 medailových trofejí. Některým se to ale nelíbilo. Někomu prostě není shora dán pozorovací talent. Ten by měl lovit max. paličkáře (a to ještě jeden takový u sousedů střelil v září velmi nadějné srnče - s paličkami v lýčí!), jinak pouze s doprovodem. Málokdo z nich to ale uzná. Jiní nemají dost trpělivosti x - cet nebo x - sát krát si odpustit ránu a hledat a pozorovat dál. Ale vystřelit by si chtěli. O silných starých srncích nevědí, ale závidí jejich ulovení... No a pak přijde vlastník pozemků, který prohlásí, že je mu úplně jedno, jestli je střelený srnec zelený nebo červený. Učit se to nebude, protože ho to nebaví, ale střelit si chce a může, když je to na jeho pozemku. A to je, Fesoji, vůbec nejhorší varianta. Protože když má myslivec snahu a učí se i vlastními chybami a chybami druhých, tak ono to nakonec nějak jde a i když se nedopracuje k dokonalosti, v chovu zvěře příliš neškodí. Když si není jistý, ránu si odpustí. Ale když svou chybu jen bagatelizuje různými výmluvami a nakonec řekne: "Ale vždyť je to jedno né, dáme si panáčka..." To je bohužel tvrdá realita v řadě společností. A někde tu snahu nepodporují ani funkcionáři vč. mysliveckých hospodářů, protože s tím mají sami problémy a nebo si nechtějí rozházet vztahy s (neschopnou) většinou členů. No a u soukromých nájemců honiteb většinou k žádné snaze ani nedochází už z principu. "Když už se dostanu konečně do honitby, kterou draze platím, tak proč bych měl ještě přebírat?" Přátelé, u vás, kde výše psané neplatí, vřele doporučuji: važte si toho!!

Autor: Maral | 01.10.2013 10:09
Díky za odpověď Figi. S těmi zkušenostmi máš pravdu. Ty ale člověk získá celkem rychle jen tím, že je v lese třeba 4-5x týdně a kouká. Za jeden myslivecký rok toho ví tolik, kolik mnozí kolegové za 10 let.
Jen by mě zajímaly ještě ty výsledky, jestli napíšeš ve stručnosti, až budeš mít chvíli. Předpokládám, že došlo ke zvýšení průměrné hmotnosti kusů, méně padlin, a podle dobře provedeného průběrného odlovu srnců by měla jít nahoru i kvalita a hmotnost trofejí.
Jinak s Pavlem Černým naprostý souhlas. I takto se na mnohých místech spousta "myslivců" chová k srnčí zvěři, protože srnčího je přece dost a dost.

Autor: figi | 01.10.2013 10:24
Přikrmování začalo vždy od 1. září, a odstřel byl řešen - všechny kusy nevhodné do chovu "na potkání". Velmi rychle, během dvou let se zvýšila průměrná hmotnost, i srny měly přes 20 kg po vyvržení ( silné kusy sražené auty i v jarních měsících ). 16 kg srny jednoznačně odstřelové. Bylo to v nadmořské výšce 600 m, dlouhé zimy a hodně sněhu. Trofejově to šlo také nahoru, ale ne tak, jak hmotnost. Roční šesteráci (s výškou až 18 cm ) byli běžní, každý roční špičák bez ohledu na výšku nepatřil do chovu. Přesto byl dospělý srnec nad 90 bodů spíše vyjímkou, ale bylo plno těchto silných šesteráků. Odstřel 8-10 ks na 100 ha trvale.
Stále byli paličkáči, ale rok od roku méně, až se stali opravdovou vyjímkou.

Autor: Jan Slavětínský | 01.10.2013 10:49
Figi promiň,ale střílet 10ks/100 ha to není možné. Když si to z hlavy promítnu na naší honitbu na 1500 ha,tak bychom stříleli 150 ks tzv. "do matky".
Myslím si, že by stačilo,když se plánu lovu budou chlapi ve spolcích věnovat v čas - hned od začátku odstřelu, budou často chodit ven, tím budou mít přehled a budou se i se zvěří více potkávat, budou přebírat a střílet. Ti co chodí nebudou omezení počtem kusů a budou lovit rovnoměrně po celé honitbě. To je také důležité. Už tohle se po pár letech v honitbě na zvěři projeví, to je jasné, ale jak mile se poleví, je všechna docílená snaha a stav v honitbě v háji.

Autor: Maral | 01.10.2013 13:24
Díky. Přesně tohle bohužel většina např. u nás nechápe. A tak se postupuje víceméně živelně. Má se lovit holá, pak to dopadá tak,že členové, kteří jsou v lese jednou za měsíc střelí první srnu, kterou potkají.
Dále lidé nechápou, že zvěř nelze nikdy 100% sečíst. Skutečné stavy bývají všude min. 2x vyšší.
Snad se mi časem podaří v dané lokalitě dokázat, co se podařilo figimu a ukázat ostatním, že to jde, jen se musí chtít. Ale jak poznamenal Jan, je to skutečně o tom čase stráveném venku. I když pokud se to rovnoměrně rozdělí mezi schopné členy a ti si předávají informace, je to taky cesta.
Asi je pochopitelné, že nejdříve jde nahoru tělesná hmotnost. Kvalita trofejí chce nejspíš trošku delší čas.
Já považuji početnost srnčí populace kolem 10ks/100ha za optimum (samozřejmě +- podle úživnosti prostředí).
Díky za odpovědi, lovu...

Autor: Krabat | 01.10.2013 14:24
Marale všude nebývají stavy min. 2x větší. Možná tak v lese ale v polních honitbách spočítáš v zimně srnčí poměrně přesně. Střílet 10ks/100ha by bylo u nás snad možné před 5 lety. Dneska by to znamenalo asi "totální vyhlazení".

Autor: Děda z lesa | 01.10.2013 15:02
Stav 10 ks na 100 ha nepřipouští ani vyhl. 491/2002 Sb. o minimálních a normovaných stavech, vyjímečně jen v listnatých lesích s bohatým podrostem, kterých je u nás minimum.
Obvyklý průměr (stanovený vyhláškou) je 30 - 70 ks/1.000 ha dle jakostní třídy honitby.

Autor: figi | 01.10.2013 15:38
Vyhláška - to srnčí ji nečetlo. Takže vše je reálně jinak
Nicméně současný způsob plánování neumožňuje řádný chov zvěře. A myslivci si to ještě přetvořili a často to dělají po svém. Nejhorší a v dosti honitbách stále fungující je systém " nelovíme holou ". Pak se po nějaké době diví, že jim ubývá zvěř.
Nastavení plánů lovu je smutná kapitola chovu zvěře. Už zákonné omezení při sčítání zvěře a "nemožnost" nasčítat skutečný stav je základem pro naprosto neúčinný průběrný odstřel. Jestli odstraním třetinu nevhodných kusů a zbytek mi v honitbě zůstane, nikdy se ani nepřiblížím jakékoli změně v chovu. A jakékoli krmení či přikrmování má pro kvalitu zvěře v honitbě podružný význam. Mám ověřeno, že je dost kusů, které za celou zimu krmelec nenavštíví, a přesto jsou to kusy vysoce chovné. A chcípáčkům, trvale se držícím u krmelce to jen pomůže přežít, zlepšení ale u nich nenastane žádné.
Nejdůležitější v chovu spárkaté je jen a jen kulovnice.

Když jsem na zasedání Myslivecké rady našeho okresu prohlásil, že myslivci mají s odstupem největší zásluhu na zhoršujícím se genofondu naší spárkaté zvěře, všichni, krom jediného starého praktika, který ihned souhlasil, na mne koukali jak na vraha. Ale je to tak, myslet si opak může jen naivka nebo neználek.

Autor: Děda z lesa | 01.10.2013 15:51
Nejen srnčí nečte vyhlášky, nečtou je dokonce ani sami myslivci.
A pak si sami vytvářejí "praxí osvědčené" vlastní zákony, resp. vlastní zásady chovu, obvykle zaměřené na soustavné zvyšování stavů a pochopitelně za soustavného snižování hmotnosti a hlavně kvality. Méně znamená více - málokde platí.

Autor: prroud | 01.10.2013 16:40
takze se figi a dedo shodneme v tom co potazmo rikam ? :-)))......ze priroda to proste umi nejlip!Jak rika figi po svym: "staci si to jen umet korigovat"....co nejverneji zastoupit chybejici predatory a jejich praci.Kde je predator,neni slabej kus,nebo jen kratkou chvili.....at je to jakejkoliv kus!Predatori holou nesetrej,proc taky....ridej se jinejma parametrama.A vyhlasky zase sekame jen my,nejchytrejsi,nejinteligentnejsi pani tvorstva.......nafoukany tupci:-(

asi jako dnes ja:-))),ac nezednik,dal jsem se do spravky schodu,zednickej ucednik by to udelal lip :-(,njn,nejak se to jeden holt naucit musi :-)

Autor: figi | 01.10.2013 17:44
A já ještě přidám něco o jednom mýtu o srnčí zvěři. Často slyším, že paličkáči se říje neůčastní a nemohou tedy chovu uškodit, a proto je možné je nechat na další rok, ať se ukáží.
Zrovna v letošní říji jsem na šoulačce pozoroval srnu s dalším kusem, porovnání obou působilo jako srna se srnčetem. Byl to ale paličkáč, chvíli jsem je pozoroval, všechny typické znaky říjného chování, následně tento chcípáček, o snad více než třetinu slabší, jak srna, tu srnu pokládal, a opakovaně. Samozřejmě jsem ho poté ulovil. Nebylo to poprvé, co jsem pozoroval v říji srnu s ročkem, ale poprvé to byl paličkáč, a ještě takové vyžle.

Autor: Fesoj | 01.10.2013 17:53
Viděl jsem to rovněž a nedivím se tomu, nasazení a vytlučení paroží, ať už jakéhokoliv, je známkou pohlavní dospělosti srnce. Za normálních okolností k tomu ale nedochází a svědčí to o špatném mysliveckém hospodaření v honitbě, respektive o výrazném nepoměru pohlaví ve prospěch srn.

Autor: strejda zajíc | 01.10.2013 17:55
Figi,je to boj s větrnými mlýny,když někdy slyším názory naších myslivců,chce se mi plakat,nebo zabíjet(bohužel ani bičovat se už nesmí):-))

Autor: Ivan Nedvídek | 01.10.2013 18:59
Rone, mnohokrát jsem v říji viděl paličkáče jak pokládá srnu. Většina paličkáčů do září na sebe moc nenabere. Minulý týden kolega ulovil jednoho takového - sice vytlučený ale 8,5 kg bez hlavy a běhů. Takové lovím běžně koncem května a v červnu. IN

Autor: ValíkVlastimil | 01.10.2013 19:16
Znám honitbu,kde část honitby mají jako KOMORU srnčí zvěře, všichni to hospodáři žerou a nikdo tam nesmí lovit...

Autor: Maral | 01.10.2013 19:20
Dědo z lesa - ano, vyhláška nepřipouští. Ale realita je zcela jiná. Stačí se dívat pořádně v květnu, co je venku a člověk žasne. To samé nyní na podzim. Oproti sčítání v únoru je to sakra rozdíl.
Každá pořádnější zima ukáže na kvalitu mysliveckého hospodaření. Kdo sbírá padliny, které měly dávno být odlovené, sklízí "ovoce".

Autor: Radek Chadim | 01.10.2013 19:27
Fesoji, já se o videoučebnici snažím v Mojích srncích, ale jde to pomale :-D.
Já s tím srnčím taky poměrně bojuji a moc se mi nedaří najít nějaký způsob, jak přesně určit věk srnce a srny. Přestože mám celkem přehled, do správného věku se trefím málokdy (o odhadu si ani netroufám mluvit). Ono to není ale jen o pozorování. Stačí kápnout na nějakého netypického srnce s naprosto jiným věkem, než jsem si myslel, a jsem zase s vědomostmi a seběvědomím na začátku :-), a to se děje v podstatě pořád. Zatím co jsem ulovil, tak jsem ten věk neodhadl na rok přesně ani u jednoho ze tří starších srnců a ani u jednoho paličkáře jsem správně neodhadl hmotnost. U těch paličkářů je to o něco jednodušší, protože se řídím figiho teorii, že když nemá nic na hlavě v prvním roce, jen těžko bude mít v druhém a následujících. Dále samozřejmě se snažím lovit od zadu v kvalitě ať už hmotností nebo trofejové. Jenže z takových jasných kusů srnčího se člověk nikdy moc nepoučí. A když nad tím člověk pak ještě dost přemýšlí, tak je v tom totálně ztracen. U srn je situace jednoduší, když je svalnatá a krk nasazený nízko, tak je nejspíš stará, jenže u těch srn a srnčat se stěží zvládnou odlovit vyloženě nemocné a vyloženě slabé kusy.
Figi má samozřejmě ve všem pravdu, a to se netýká jen srnčí zvěře, ale i ostatní včetně černé. Velkou hustotou zvěře hmotnost vždy klesá, časově omezeně to neplatí v době, kdy je něčeho atraktivního a energeticky bohaté nadúroda, ale to nikdy není po celý život jedince. A aby se chovatelské zásady ke zlepšení kondice projevily, muselo by se lovit 2-3x tolik co dnes, úhyny do lovu vůbec nezapočítávat, a odlovit vše nikoliv průběrné, ale vše, co na tom v danou chvíli není výborně, což by pravděpodobně opět vedlo alespoň k dočasnému úbytku zvěře, loveckých příležitostí... a to nebude mít samozřejmě nikdy velký pozitivní ohlas mezi myslivci.

Autor: Michal Brabec | 01.10.2013 19:47
Tak jsem to přečetl až sem.
Líbí se mi, jak Radek přiznává, že o určení věku srnčí zvěře ví prd. Ono nás je tady víc, a to couráme lesem o pěknejch pár let dýl. Za sebe přiznám
že mám problémy stejně jako před lety.
Nejvíce se mi osvědčilo (a už jsem to někde psal) odhadnout věk srnce ještě dřív, než zvednu kukr k očím. čili podle stavby těla a hlavně chování. Paroží a maska (ta už vůbec) může být i velmi zavádějící ukazatel.

Autor: Michal Brabec | 01.10.2013 21:11
Nikdo nic, tak ukojím své grafomanství.
Myslím, že NIKDO nedokáže s určitostí určit věk živé srnčí zvěře, tak proč, proboha, máme 3 věkové třídy? Myslím, že ani Figi, když dá ruku na srdce, si není jistý dvojkou nebo trojkou. Jasně, procentualní chyba je u něj jistě menší než u adjunkta, ale ještě aby ne... Spíš mi příjde, že jsme otrávili spoustu mladých kluků, kteří sice vidí slabýho srnce, ale bojí se lovit. A když je hospodář Všeználek a ještě blbec, tak se diví slabému odstřelu. Srnec je paličkář(č), starší je silnej nebo slabej. Odhad hmotnosti by měl být prioritou. A možná bych se přimlouval, aby každý střelec zdůvodnil, proč lovil. Ne inkviziční formou, ale jako "pokec nad trofejí" s kamarády. Bylo by to poučení pro všechny...

Autor: prroud | 01.10.2013 21:39
".........Ne inkviziční formou.......", Miso,ty naivko :-)

Ale abych to co jsem napsal uvedl na spravnou miru: Napsal jsem to proto,ze prave pro svou snahu po "neinkvizici" a jednote v dobrym,bejvam vsude mozne (a nastesti marne)dost tvrde kamenovanej:-)))

Autor: Ivo Ondráček | 01.10.2013 21:42
Tož obeznat srnčí, než zvednu kukr k očím...tak obeznám zrzavý (šedivý) flek na poli:) Vždycky mě fascinuje, kterak jdeme s některým kolegou cournout revírem, oba koukáme na kus v dálce a zatímco já vidím pouze kus srnčího (rozumějte nezřetelnou šmouhu, která může být klidně ai zpola zaoraný igelit), kolega řekne: "Srnec, a má docela slušně nasazeno." Holt my slepci...:)
S každým dalším rokem se mi ty názory na chov/lov srnčí znatelně posouvají. Jak jsem se letos na vlastní kůži přesvědčil a vidím i obecně, chovnost srnčí populace se zasekla kdesi na počítání počtu a délky výsad parůžků. A na holou se zapomíná.
Zrovna včera jsem obeznal srnu se dvěma. Vypadalo to jako matrioška. Srna, za ní průměrně vzrostlé srnče, za ním mrzáček sourozenec. Být ty kusy "otvírací", krásně by do sebe šly naskládat podle velikosti. Což je mimochodem věc, kterou taky často nevídám. Když už má srna dvě srnčata, oba sourozenci bývají skoro stejní, jedno pak mírně slabší než druhé. Doufám, že se mi tohle povede odlovit, šacuju ho tak na pět kilo.

Autor: prroud | 01.10.2013 22:06
Ivo,ted by me zajimalo,jestli jsem dobre pochopil figiho.Protoze jestli jo,mel bys odlovit obe srncata i se srnou......figi?.....

Autor: Michal Brabec | 01.10.2013 22:15
Ivo, já taky už nevidím nejlíp, ale víš, jak to myslím. Je to spíš pocit z kusu, než pečlivé obeznání. Ten kukr nakonec vždycky použiju...

Autor: Fesoj | 01.10.2013 22:17
Položili jste si někdy otázku, proč se na chovatelských přehlídkách objevuje tak málo dvouletých srnců a když, tak se často jedná o mimořádně nadějné kusy, kterým vesměs lovci zaživa hádali vyšší věk ? Je to právě pro naši neschopnost odhadnout stáří živé zvěře. Když jsem před lety ulovil nadějného ročka právě proto, že jsem ho považoval za staršího, zkušenější kamarád mi řekl : "Na takovéhle kusy nikdy nestřílej ! Tam dochází k nejčastějším omylům. První VT to chce střílet na jistotu, tedy prakticky jen slabé ročky". Je pravdou, že pokud některý takový srneček v 1. roce života projde sítem průběrného odstřelu, 2. rok nejspíš přežije taky, protože je považován za nadějného ročka. A je zajímavé, že tam, kde se touto zásadou řídí, přitom plán lovu srnců v I. VT zpravidla splní beze zbytku, pouze v ročcích - ale zase naroste % lovu srnců II. VT na úkor III. Plán se nakonec splní, červených bodů je minimum, ale skutečně dobrých a silných srnců ve III. VT je tak málo, že nějaký "sklizňový" lov srnců na vrcholu jejich parožních možností je spíš výjimkou než pravidlem. Přitom teoreticky by se jiní než skutečně silní, trofejově kvalitní srnci /samozřejmě s ohledem na místní podmínky/ ve III. VT neměli vyskytovat a mělo by jich být dost. U nás se plánuje lov srnců cca 40-50 % v I.VT, l0-20 % v II.VT a 30-40 % ve III. Ale prakticky se těch srnců v II. VT uloví vždy víc a nejlepší srnší trofeje většinou pochází z kusů sražených auty.
A k tomu, co napsal Vlasta Valík - hospodář zmíněné honitby je nadán značnou mírou "lidové tvořivosti". Pro ty mladší uvádím, že dřívější zákon sice uváděl, že každoročně musí nejméně 1/5 honební plochy zůstat jako komora zvěře nehoněna - ale to se vztahovalo výhradně ke zvěři drobné. I když musím sebekriticky uvést, že já takovou "soukromou komoru srnčí zvěře" mám také. S výjimkou vyloženě sanitárního odstřelu totiž nelovím srnčí, které se vyskytuje v naší osadě v bezprostřední blízkosti chalup, ač jde o honební pozemky. To srnčí je totiž polokrotké, zvyklé na lidi a takový lov by mne ani nebavil. Pravda, jednoho takového srnce, který už působil neúnosné škody na zahrádkách, jsem odklidil - ale to nebyl lov, to byl jen odstřel.

Autor: Ivo Ondráček | 01.10.2013 22:41
Což je Fesoji další zažitá věc - šesteráci na vrcholu se nestřílí, protože jich je "škoda". "Ten musí ještě do říje, možná příští rok se střelí". Takhle se dvakrát odsune o rok a najednou je z něj starý srnec, který "zduchovaťí", za celou dobu lovu na deset vteřin vystrčí hlavu z blízké smrčkoviny, zase zmizí a za další dva roky se z něj v lepším případě najde trofej v hromádce kostí. Chováme co nejlepší srnce, které si pak vzájemně na myslivost-lovectví komentujeme nikoli přáním Lovu zdar! ale "Ten měl ještě běhat!!!" :) Mám dojem, že se rozrůstá jakási fóbie z odstřelu silných šesteráků. Takový jakoby chov pro okrasu, nikoli pro lov:)

Co se ostatních věkových tříd týče, zase se počítají centimetry. Strachuju se, zda nedostanu červený puntík za odstřel špičáka, který neměl nasazeno DO např. osmi centimetrů, nýbrž měl kapitálních devět centimetrů...přitom bych měl radši o rok, dva dříve ulovit jeho matku, abych na louce pozoroval jiného ryze chovného mlaďocha a ne srnce, co je přesně na hraně a vy si lámete hlavu jestli teda jooo anebo neee...a jestli bude puntík nebo neee...A tihle srnci se pak neustále posouvají. Ve dvou letech se obezná jako slušný roček, ve třech jako slušný dvouleťák atd. A pak taky zmizí, protože: "To je takovej nijakej šesterák, houby trofej, to nemá cenu lovit...":)

Autor: Fesoj | 01.10.2013 23:48
Ivo, to je naprosto přesné !

Autor: figi | 02.10.2013 05:40
Prroude, přesně tak.

Autor: Ivo Ondráček | 02.10.2013 09:16
Taky tu někdo zmiňoval zářijový odlov srnčete s paličkami. Před třemi lety kolega ulovil 14. září taky srnče s paličkami. Puntíkaté a za všechny čtyři běhy se dalo v ruce odnést jako nákupní taška. Ani si ho člověk cestou nemusel popohodit. Sám jsem takové srnče taky odlovil a paličky nepaličky, proti ostatním kusům byl méně než poloviční. Tělesná síla kusu, nikoli potencionální parůžky by tedy měli být důvod k odstřelu.
Ps.: Je mi jasné že zrovna ono předtím zmiňované srnče byl asi statný mladý arijec, jinak by nebyl důvod si stěžovat.

Autor: Jan Slavětínský | 02.10.2013 09:23
Ivoši 14.září odneseš každé srnče jako "tašku" , ale málokteré ze srnečků má už 14.září takhle nasazíno. Zrovna takového bych já nestřílel.
Další věcí je, že nemůžeme porovnávat kondici naší zvěře z Vysočiny s chlapama z Polabí...

Autor: Pavel Černý | 02.10.2013 10:44
Ivo a Jendo, bylo to přesně tak, jak píšete. Váhu neznám, je to už pěkných pár let a bylo to u sousedů. Ale střelec se mi osobně svěřoval a nechápal, jak mohlo být to srnče stejně velké jako jeho matka. Mléčný chrup se ale vokecat nedá...

Autor: Ivo Ondráček | 02.10.2013 11:23
Tě Honzo a kolik srnčat má v půlce září 4kila a puntíkatý kýty?:) Když vidím, že mi na poli stojí 15 kusů, obeznám si holou+snrčata... a jedno srnče je proti ostatním srnčatům o polovinu menší, tak je podle mě odstřelové pučnice nepučnice.

Autor: prroud | 02.10.2013 12:27
Zdravim,tak vam chlapi nevim,ale proste se mi zda ze tady resime zakladni dva problemy,a nejen tady,vlastne vsude a to: 1/ Prachy....to je duvod ke spouste veci co by se jinak nedelaly,kdyby myslivost se vsim vsudy tolik nestala a bez prachu by neprestala existovat:-( , 2/.......aby bylo co strilet!Coz uz je vec osobni a osklivej mytus,kdyz odmyslim zase ty prachy.
Proto neprestanu tvrdit,ze do prirody se ma investovat a ne na ni vydelavat,dokud se to nezmeni,a to muzeme zmenit zase jen vsichni dohromady,a muzeme urcite!Je pitomost ona zazita vejmluva: "ja nic neovlivnim",nic se nezmeni.Samo se neudela,logicky.

Protoze vidim,ze je vas plno co vite a znate,mate dobrou vuli,drete nam tom, a i byste chteli,ale proste "nemuzete":-(.A tak je to momentalne u nas ale se vsim.Jde jen o to,kdy si lidi uvedomej,ze muzou!Jen se do toho pustit a projit si pocatecni nutny zlo,protoze ten kdo tomu veli a ma z toho na ukor vsech ostatnich a vseho,kolem sebe bude logicky kopat a mlatit.No a???!

Autor: Ron Gordon | 02.10.2013 22:12
Vidím, že se s odstřelem holé rozjela diskuse. Figi, věřím, že jsi zkušený myslivec, ale někdy uvažuji o myslivecké latině. Během dvou lét tak razantně zvýšit průměrnou hmotnost při stále stejnem odstřelu je z pohledu chovu nereálné. Vezmu li v potaz, že zlikviduješ slabé kusy v jednom roce o třetinu, takže ti automaticky spadne o třetinu přírustek a nezbude ti než lovit ty silnější kusy, které jsi ponechal. Otázkou je, jak je velká honitba a jak hospodaří sousední honitby. Jestliže tam je přetlak srnčí zvěře, tak tá automaticky bude doplňovat tvoji honitbu, kde se razantním způsobem lovu uvolnilo místo. Ono by to chtělo rozvést, o jak velkou honitbu se jednalo, jaké tam byly úživné podmínky a stavy srnčí zvěře. Zda tam je také nějaké jiná spárkata zvěř. K těm váhám, všeobecně se hmotnost srnčích kusu snižuje, když sleduji na lovectví úlovky napříč republikou, tak vyjímečně se tam objeví srnec nad 18 kilo. U nás v současnosti dobrý srnec má váhu kolem 16 kilo. V době, kdy jsem začínal bývala hmotnost dobrých srnců kolem 20 kil, vpomínám si na ulovení srnce 24 kilo. Co se týče paličkářu/ču/ a říje, nic není nemožného, ale tam, kde bude dodržen správný poměr pohlaví, tak paličkář nemá šanci.

Autor: Pavel Toman | 02.10.2013 23:44
Rone, měl jsem možnost lovit 3 roky v revíru, kde byl normovaný stav srnčího 77 ks na 1800 Ha reaálným odhadem tam bylo 400-450 ks, normovaný stav lovu byl dle tabulek a nařízení. Nicméně realita byla JINÁ, ulovilo se ročně 150 ks srnčího, dva roky za sebou, na početnosti to nebylo znát, jen se zvedla hmotnost lovených kusů srnčího................
P.T.

Autor: prroud | 03.10.2013 09:21
Nechci se hadat,ale co mam odnekud v hlave a co jsem videl u podobnyho jelence.......srnci je velice skromny na velikost svyho uzemi,staci mu opravdu jen "takovej placek".....

Autor: Maral | 03.10.2013 09:34
Jojo, Rone, Pavel to napsal výstižně. A podobná situace je na mnoha místech.
Jo, prroude, srnčí je skromný, ale pak na tom "plácku" taky skromně vypadá. Ten vnitropopulační stres je znát. A úplně nejvíce je to znát v lese, kde je vše spasené.
Mnohde právě stará členská základna je největší brzdou razantní selekce.

Autor: prroud | 03.10.2013 09:42
Otazkou je Marale,jestli je ta "stara" zakladna dobre pochopena ;-),ale do toho nemam co zvatlat,protoze nemam osobni zkusenost,jen mam porad na mysli a mockrat se mi to vyplatilo a vyplaci,ze "starej praktik" strci vzdycky do kapsy kazdyho mladyho inzenyra.Tim netvrdim,ze je stari patentem na rozum,rozhodne ne,ale zkusenosti jsou k nezaplaceni.Jen to sikovne skloubit:-).Jeste poznamecka,aby sis me spatne nevykladal:-),nepocitam se vekem mezi "starou" zakladnu,na to si jeste par peknejch patku pockam,ale na druhy strane uz nejsem ten zhavej mladas co vidi jen cernou a bilou,seda mezi(ta nejdulezitejsi) ho nezajima:-).

Autor: Fesoj | 03.10.2013 11:16
Na základě dlouholetého pozorování si dovoluji tvrdit, že zejména v zimě bude lesní srnčí zvěř dodržovat své teritorium a nebude putovat za potravou bůhvíkam. Pan Vodňanský se na přednášce, které jsem se zúčastnil, zmínil o pokusu, kde v určitém prostoru bylo přikrmováno v dostatečné míře a kvalitní potravou, ale přesto zde byly kusy, na které se nedostalo a podařilo se to vyřešit zvýšením počtu krmných zařízení na té ploše, přičemž celkové dávky podávaného krmiva mohly zůstat stejné. V naší honitbě se krmí ve všech krmelcích pečlivě, myslivecká stráž toto kontroluje a žádné závady nebývají zjištěny. Přesto věřím, že existuje poměrně dost kusů, zejména v intravilánu, které za celou zimu nenavštíví krmelec ani jednou. Vycházím i z toho, že skutečné stavy jsou o dost vyšší než normované a sčítané, protože i kdybychom poměrně přesně sečetli všechno srnčí, které chodí ke krmelcům, stejně na jaře, když začne zvěř vycházet a intenzivně se pastvit, zjistíme, že jí je podstatně víc, než bylo sčítáním zjištěno.