Dnes je 21.2. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Dnes



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 01.08.2013 00:20
Srpnové dnes.

Autor: Zdeněk | 01.08.2013 10:18
Dnes jsem vyrazil za tmy ve 3,15 jako už ostatně 3 týdny, 2 skoro dospělá liščata u řepky. V řepce randál, ale nevykouklo nic černého, říje propukla naplno, když jsem jel teď domu, tak mnoho srnců jak bludnejch Holanďanů na posečeném.

Autor: Ivo Ondráček | 01.08.2013 11:59
U nás všechny pole ještě stojí, ze srnčího vidím jen špičky slech. Srnci sice honí srny, ale to je jak pozorovat skákající delfíny v moři. Teď jsem se vrátil z holubů...neviděl jsem ani jednoho jediného. Ani ve vrbách u vody, ani u kravína, ani na hnojništích. Nic, mrtvo, nikde ani brk...:(

Autor: Jan Slavětínský | 01.08.2013 12:33
Já si byl také včera navečer sednout. Z levé strany pšenice a rokle s potokem, vrby, olše,rákos, proti mě pole s o víkendu posečeným jetelem. Chvilku po zasednutí na posed mi z rokle vyhnal srnec srnu na tu jetelinu. Klasika šesterák. Do soumraku se mi ho 2x podařilo napískat. Jinak nic. Bylo zataženo a kolem 1/4 na deset už padala tma, tak jsem slezl a pomalu šoulal za roh meze, že se podívám na další jetelinu za terénní vlnou. Tam srnec se srnou. Ten, kterého jsem tam viděl ráno o víkendu. Dalekohledem přejíždím lán a na jeho protějším konci myškuje liška. Je to ke 300 metrům, tak se ani nevzrušuji, zkusím jí jindy. Jinak pár ušáků a z nedaleké lufťácké chalupy řev nějakých dětí...

Autor: Karel poslík | 01.08.2013 13:43
Také jsem byl včera až do půlnoci venku. Dlouho jsme s kolegou pozorovali starou nevodící laň a na stejné místo chodí pravidelně také lovný desaterák. Počítám, že jsme je včera viděli naposledy, protože jako každý rok mají kalendář a dnes se již neobjeví. Pro dnešek je asi nechám svému osudu, neboť se jako každý rok touto dobou, chystám na hřivnáče. Letos to bude obvzlášť slabé. Mnoho prvních snůšek hřivnáčů asi nepřežilo mimořádně chladné a deštivé jarní počasí. Dneska obejdu několik "spolehlivých" míst kolem pšenic a uvidím. Více si slibuji až od strnišť. Zdar Karel

Autor: Fesoj | 01.08.2013 16:44
Ráno jsem vyrazil ven. Sotva vejdu do verandy, vidím přes okno nadějného mladého srnečka s "dámou jeho srdce", chvilku na sebe koukáme a pak vycházím před barák. Oba kusy odskakují asi 50 m daleko k živému plotu a když vidí, že se k nim přibližují, mizí v něm. Na kraji louky mohutná srnčí matróna, ale bez srnce. Přecházím přes louku s otavou a mířím k posedu. Cestou vidím další srnu a opodál běží ještě nějaký kus, ale daleko, je to nečitelné. Ale po výstupu na posed už nic. Louka byla nedávno sklizena, ještě na ní jsou hestony slámy, zatím se nestačila zazelenat a tak žádnou zvěř neláká - do 7 hod. vidím jen několik přetahujících hřivnáčů, sojku a káně. Přemísťuji se do lesa, pomalu šoulám po lesní cestě kolem zarostlých pasek. Na první z nich zalehlá srna, nevěnuje mi pozornost, na druhé, podstatně blíž, srna se srncem - šesterák středního věku, nic lovného. Po celou dobu kontroluji zaschlé bláto na cestách, ale krom pár srnčích stop a jedné kuní "vizitky" plné střemchových pecek nic - ani stopa či buchtování od černé, ani stopa ani trus od vysoké, liščí stopa rovněž žádná. Procházím lesem, dostávám se k pastvině. Kravince jsou již zaschlé, ale ani jeden z nich obrácený od prasat či jezevce, jako by byl revír úplně prázdný. Znovu do lesa, dostávám se do míst kolem potoka, kde je půda trochu vlhčí, ale ani tam žádná prasečí stopa ani jiné pobytové znaky černé či vysoké. V devět hodin končím. Závěr - zvěř je stejně jako lidé zmožená vedrem, večer vychází pozdě, své aktivity přesunuje na noční dobu a ráno, i když vyjdu hodně brzy, je srnčí už /nebo ještě/ venku. Budu muset zkombinovat ranní šoulačku s vábením, to jediné by mohlo přinést úspěch. A kde jsou ta "přemnožená" prasata, to ví jen Bůh a sv. Hubert - dvě kaliště, která jsem cestou zkontroloval, již delší dobu nic nenavštívilo. Ale jediné, co mne opravdu mrzí, je to, že můj starý známý srnec se svěšeným slechem, kterého jsem dost často vídával ve stejné lokalitě po 3 předchozí roky, se asi někam nadobro vypařil. Možná nepřežil zimu.

Autor: Ivan Nedvídek | 01.08.2013 17:34
Včera jsem se po silných bouřkách předchozích dnů opět vypravil šoulat a sedět. V uplynulých horkých dnech byla říje slabá, ale včerejší večer byl lahůdkou pro dychtivého myslivce. Na mé oblíbené louce, uzavřené lesy ze tří stran jsem viděl, ale i slyšel snad všechny projevy srnčí lásky; v lese hned vedle posedu i na louce. Prostě krása. Starší, vysoký špičák si hlídal svou dámu a byl tak schvácený, že už ji nezvládl pokládat. Jedno kolelečko a zalehl. Okolo čtyři další páry provozovali svůj rituál s plnou vehemencí a tak jsem si ani na flintu nevzpomněl. Už se smrákalo, když jsem zachytil pohyb na kraji lesa proti posedu. Beru dalekohled a hele ona kmotra. Asi na 150 m. Tak teď už jsem flintu zvedl a pomohl ji do liščího ráje. Byla to fena asi tři roky - 7,85 kg. Srnčí se ranou nedalo vůbec rušit a protože už byla skoro tma, musel jsem je asi po čtvrt hodině zradit, abych tu kmotru našel. Sv. Hubert, nebo snad Diana mi dopřáli skvělý zážitek. Lesu, lovu...IN

Autor: Jan Slavětínský | 02.08.2013 06:29
Včera kolem páté odpoledne, se zetháčkem na rameni a v kapse vesty se dvěma krabičkami červenočerných holubářek s osmičkou brokem, vyrážím do luk ke starým vrbám ,podívat se na hřivnáče. Chodím tam každý rok a je to takové jejich oblíbené místo. Zády se opírám o betonový dvoják elektrického sloupu,tak abych byl krytý šípkem z levé strany a měl dobrý výhled. V sedm hodin jedu domů i když hřivnáči pořád létali. Jsem bez patron , mám jich 13 a pouze jednoho střeleného na drátech když dosedl, jinak všechno v letu.Chvílemi jsem si připadal jako ten maník na Hunters videu... Pěkný lov i den na holuby, který dlouho nepamatuji. Je to i tím, že teprve včera začali sekat řepky a holoubci ještě nejsou stažení a létali po jednom,po dvouch, někdy pět. Dám foto. Dva jsem bohužel v buřeni kopřiv a stařiny v některých místech louky nedohledal. Lovu zdar

Autor: Radek Chadim | 02.08.2013 17:51
Včera večer jsem nic zajímavého neviděl, v kukuřici ticho. Když jsem přijel autem k lesu, kde předchozí večery sedělo několik hřivnáčů, tak samosebou hřivnáči nikde, prošel jsem kolem potoka, ale ani na stromech neseděli.
Dnes ráno jsem byl z druhé strany kukuřice, jestli na strništi po pšenici nebudou nějací divočáci. Po cestě od auta až na místo, kde jsem pak seděl, jsem napočítal 15 zajíců, což je na tento čas dost slušné, ale hodně jich bylo "půlčáků". Asi 50 m od křižovatky, kde jsem se usadil, jsem viděl čerstvě projito od divočáků směrem z kukuřice a metr od posledních stop jsem našel zlomený srnčí shoz. Po příchoud na křižovatku cest tvaru T, kde je vidět na dvě stěny kukuřice, za zády je vojtěškové pole a naproti jedné stěně kukuřice přes cestu je pšeničné strniště, jsem na vojtěšce pozoroval, jak se honí dva srnčí páry a kousek dál dva mladí srnci. Po půl šesté, když jsem pozoroval jednoho srnce mezi řádky slámy včera posečeného pšeničného pole, vidím, jak přes řádky něco přeskakuje, po dalších dvou řádcích jsem zjistil, že je to liška, proběhla kolem srnce, já zatím udělal pár rychlích kroků ke kukuřici, pač jsem doufal, že liška by se mohla po cestě přiblížit blíže ke mně, protože na běžící lišku bylo těch 120 m opravdu dost daleko. Liška však byla rozběhnutá od přeskakování řádků, už jsem jí několik desítek metrů vedl v puškohledu, ale na cestě lištička hupsla rovnou do kukuřice bez zastavení a byla pryč, tak jsem nakonec nestřílel. Hřívnáči nakonec opět nedoletěli, tak uvidíme zítra ráno.

Autor: Radek Chadim | 03.08.2013 00:04
Dnes jsem byl na přestěhované pojízdné kazatelně, do 3/4 na deset kromě dvou roštěnek z nedaleké dědiny jsem nic zajímavého neviděl :-). Pak vyšlo na strniště srnče a na horizontu nějaké dančí, mrknu na ně přes dalekohled a tam stojí 9 daňků, 6 špičáků a 3 daňci s parohama, chvíli chodí po horizontě a pak zachází za něj. U lesa vychází 3 kusy holé dančí a jedno danče. Než se rozhejbu k odchodu, pač už je skoro tma, tak z druhé strany přichází další tři daněly. Čekal jsem tam s nimi do půl jedenácté, chodili pořád ve vzdálenosti 30 m od kazatelny, tak jsem se nemohl ani hnout. V půl jedenácté mě obešli, navětřili a utekli, cestou k autu jsem potkal ty daňky, ani se mě nebáli, tak jsem k nim přišel na 40 m. Po divočácích jakoby se slehla zem, dole však ještě stojí pšenice a v lese nadávalo srnčí, ale pač kromě hvězd nebylo nic vidět, nečekal jsem na ně.

Autor: strejda zajíc | 03.08.2013 06:26
Krásné a hlavně chladné ráno,jdu se podívat do průseku v pšenici.V pět hodin se mi na sto kroků předvádí sekáč jako kytka!Metráček.Ale ty velký žahnutý žuby nahoru žádný.Ale hezkej chasník,to ano.Popřál jsem mu hezký den,šel do řepky chrupat.
Jinak dančí,osm kusů srnčího.Dobrý roček-šesteráček se slechama,sice tenky,ale v tom věku -paráda.Na písknutí to vzal ke mně takovým fofrem,že jsem se obával o panenství své sedínky(dá-li se o něm po několika koloskopiích mluvit).Na dvacet metrů ode mne si to ve své krásné hlavičce nemohl srovnat,proč to "děvče" tak pěkně volá a tak divně vypadá!

Autor: Radek Chadim | 03.08.2013 08:42
Já jsem někdy v týdnu byl v lese, asi 50 m nade mnou ve stráni jsem zahlédl srnce, jak tam hrabe. Když přestal, třikrát jsem nohou zahrabal já a ten přiletěl na 5 m tak rychle, že jsem myslel, že to nedobrzdí :-). Když zjistil, že nejsem paroháč (tedy aspoň to není na první pohled vidět :-)), tak pomalu s křikem odkráčel, načež za pár okamžiků se na mě, ale spíše na toho nadávajícího srnce, přiběhl podívat druhej srnec z opačné strany.

Autor: Tomio | 05.08.2013 08:45
Včera vjeli do řepky, vyhnala je ta velká průtrž kolem 7h a mne pak kolem 8 i z posedu. Ale jakmile odjížděli kombajny už divočáci kvičeli. Ještě mají půlku ze 70ha krytý domov.

Autor: Pavel Černý | 05.08.2013 08:45
Stručné shrnutí lovů u Matěje v minulém týdnu: Podnikli jsme 4 čekané, v úterý večer a ve středu ráno, ve čtvrtek večer a v pátek ráno. Já měl hlavní úkol střelit srnce se zadáním: aby byl k tomu a aby se ti líbil + povolenou černou a škodnou, Matěj si dal za úkol střelit nějakého divočáka. První večer jsem viděl 4 srnce, z toho 2 napískal. Odstřelový byl jeden, ale zradil mi ho jiný člen MS, který šel pšenicí ve 20:45 na jiný posed na prasata. Když byl lovec ode mne tak 40 m, trhlo to s ním, protože od Matěje (asi 300 m přes lesík) padla rána. Matěj, vyhlášený predátor černé zvěře, došoulal k bachyni se šesti selaty, počkal až se mu dvě selata překryjí a bezpečně je ulovil. Obě v ohni. Kňourek necelých 17 kg, bachyňka 13 kg. Ráno na stejných místech (Matěj o 150 m jinde) jsem viděl opět 4 srnce (některé opakovaně z večera), ale k lovu nebyl žádný. Ve čtvrtek večer jsme zkusili jinou lokalitu, ale tam se srnčí téměř nehýbalo. Napískal jsem jen ročního vidláčka. V pátek ráno zpět na středeční místo. Při rozednění mi prošlo pšenicí přes ruku prase, ale dostal jsem ho do optiky, až když šlo kolejí ode mne, a blbou ránu jsem si odpustil. Za chvíli se mi na druhé straně objevil roček. Chvíli bloumal pšenicí, až ho prohnal jiný srnec, který vyšel od potoka. Nechal jsem je tak na 120 m a pak, ve chvíli, kdy se zastavili, jsem zavábil. Nová vábnička, kterou mi v Lysé daroval pan Hrdlička, funguje skvěle. Srnec zmizel ve vysoké pšenici a za chvíli už ho vidím, jak jde opatrně nejbližší kolejí ke mně. Čtu ho, je to k tomu a měním dalekohled za kulovnici. Když je přede mnou na široko a v místě, kde vidím komoru, houknu a z volné ruky střílím. Na 15 m trefuju i já :-). Srnec odskočil až do místa, kde se prvně objevil roček, tj. nějakých 70 m. Byl ale zcela vybarvený. Vstřel i výstřel za plecí, výstřel padesátikoruna (kovová). Fotku dám do galerie. Matěji, díky za pozvání, pohostinnost (obou Fousových) a hezké zážitky v krásné honitbě! Ještě pro úplnost: Matěj střílel třistaosmou, já ZKK 7x64, GECO 10,7 g. LL

Autor: prroud | 05.08.2013 08:58
Lovu zdar! Hezky popsanej lov,jen "to prekryti"nikdy nevezmu,je to jen muj osobni nazor,nikomu to netlacim,ale to nazejvam loveckym svinstvem.Neco podobnyho jako padnout na srnu s odrostlym mladym,strelit mlady,nechat lezet a piskanim ohrozenyho mladyho zavolat mamu a strelit ji taky,nebo strelit do stada,neco prece v tom chumlu nekam trefim.........

Autor: Pavel Černý | 05.08.2013 09:07
Proude, dal bych ti na rok platit škody, a to bys pak rychle měnil názor!

Autor: prroud | 05.08.2013 09:24
Pavle,tomu rozumim,ale na to muzu prece prehnane odpovedet: hazte mezi ne teda granaty:-(.Nekde by prece mela bejt nejaka mez lovce vaziciho si zvere,byt i skodny.Jestli nema na patrony,ja mu jich par koupim :-(.Ale nic,to uz do "dnes" nepatri.Nekdy mi to ohaneni se skodama prijde,nezlob se,jako "delat myslivost za kazdou cenu",ale jak jsem psal,jen muj osobni nazor,moje hrdost ma taky nekde svou hranici,jinak bych se tezko dival do zrcadla "za kazdou cenu".Ohanej se skodama?Tak se dam na sachy a at jim je plati a dela jim vola kdo chce,sami at si teda lovej,jestli budou mit skody mensi.Brzy by jim to doslo.Placeni skod,neskutecny najmy honiteb,divny novely,nekdo si dela z myslivosti dojnou kravu:-(

Autor: Fesoj | 05.08.2013 14:54
Proude, taky s Tebou nesouhlasím - ale z jiného důvodu. Kdysi dávno, bylo to počátkem října, mi přišla při ranní čekané srna se srnčetem. Nádherné, silné kusy, radost na ně koukat. Asi za hodinu poté, co odešli, mi přišla další srna se srnčetem. Jen jsem je letmo prohlédl a už jsem se chystal k ráně, po které srnče zůstalo v ohni a srna odskočila. Zůstal jsem sedět a když se maminka po chvíli vrátila zkoumat, co se vlastně stalo, jakmile se dobře natočila, střelil jsem ji rovněž. Tedy přesně takový případ, který je Tobě proti srsti. Jenže když jsem doma oba ulovené kusy pověsil na břízu, reakce mého syna byla : "Tati, já jsem myslel, že zajíci se střílejí jen o honech !" Srnče 4 kg, ještě se známkami grošování, srna 11 kg, tedy oba kusy silně podprůměrné, navíc stoličky srny byly sjeté až na dáseň. A myslím si, že ať to vezmu z jakéhokoliv hlediska, zachoval jsem se správně. Ulovit slabého potomka a vzápětí po něm jeho slabou matku - to je věc, z které musí mít dobrý myslivec radost a ne výčitky svědomí.

Autor: Fesoj | 05.08.2013 15:23
Včera ráno jsem zpozoroval kus, o kterém jsem byl sice přesvědčen, že je to srneček, ač jsem žádné paroží neviděl, ale jednak byl dost daleko, druhak v pohybu a třeťak foukal takový vítr, že bych musel uvažovat o nějaké opravě - a to si člověk raději ránu odpustí. Dnes ráno jsem na stejné místo vyrazil znovu a přesvědčil se, že jde skutečně o srnečka - pošťuchoval se s dalším ročkem, jehož paroží bylo tak na hraně správného průběrného odstřelu. A zase jsem nevystřelil - oba kusy neustále v pohybu, navíc v mlze. Když zašly ho houštin, sedím dál. Krajem pastviny mi přeběhla liška, na myškování nereaguje. A mlha začíná mizet, o kus dál vidím srnu se srnčetem, ještě dál nečitelný kus srnčího, zezadu přes pastvinu přichází další srna, tentokrát opravdu mimořádně silná. Je 7.15, sluníčko začíná přitápět, chystám se k odchodu - a ten paličkář vychází ze smrčiny přímo proti mně. Parůžky sice nevidím, ale zastavuje se ke ždímání - no musí to být srnec ! Mířím na krk a - parádně chybuji. Srneček popoběhl, zastavil, mířím znova, tentokrát na komoru a cvak - selhaná rána. Znovu přebíjím, umísťuji bod za plecko a srneček zůstává v ohni. Vstřel o průměru ráže tam, kam jsem mířil, výstřel asi 3 x 5 cm, bohužel na výstřelové straně chycený přední okraj plecka. Plíce a srdce na maděru, játra, ač nezasažena, prasklá. Na hlavě vytlučené knoflíky o výšce 1 cm každý, výkupní hmotnost 11 kg.

Autor: prroud | 05.08.2013 20:58
Lovu zdar Josefe,a samozrejme,jednak slo o odstrel slabejch kusu,podruhy dvema ranama,Asi jsem to mel upresnit,ja mel na mysli lov dobrejch kusu a s vabenim,kde bych po zdravy srne rozhodne nestrelil vubec.Nestrelit slabej kus znamena odsoudit ho k pomaly smrti hladem a zimou,to je trosku jina parketa.Ale strilet jednou kuli dva kusy v zakrytu pro me znamena ,ze mi vlastne moc nezalezi kam trefim prinejmensim ten druhej kus(nemluve o tom,kdyz se mi rana ani na ten prvni uplne nepovede),to popira snahu o rychly zabiti zvirete,tedy masarina bez respektu ke zveri.Ale psal jsem,muj osobni nazor,mozna je mnohejm jedno co se deje se zviretem,hlavne ze "neutece",nedelam si iluze o nekterejch "reznicich" s tradicema.

Autor: Fesoj | 05.08.2013 21:55
Mně se povedlo střelit jednou ranou 2 kusy /selata/ jen jednou a to neúmyslně. Ale vím o více takových případech, jak úmyslných, tak neúmyslných. A k těm úmyslným úlovkům dvou selat jednou ranou - upozorňuji selat, na silnější kusy by to asi zkoušel málokdo a u jiné spárkaté by to byl vyložený hazard - no někdy se stane, že ty kusy stojí v takovém zákrytu a tak blízko u sebe, že to nemůže nevyjít. Ale mně se to nikdy nepovedlo a ani jsem to nikdy nezkoušel prostě proto, že smrtelným zásahem toho druhého kusu jsem si nikdy nebyl jist. Tím ovšem neříkám, že bych to nikdy nezkusil, kdyby "konstelace hvězd" byla mimořádně příznivá.

Autor: Petr Havlín | 05.08.2013 22:10
Já dnes odpoledne umístil první posed do nového úseku,který jsem dostal na starost a naplnil sudy ovsem,aby bylo na podzim čím krmit.Ráno půjdu nové místo otestovat.

Autor: Jan Slavětínský | 06.08.2013 06:58
Josef, Lovu zdar! Já si včera navečer sedl na tu "moji" kazatelnu, co v zimě chodím na čuníky.O víkendu před ní posekali pšenici a nechali slámu ležet na řadech.Usedám po sedmé a po chvilce zkouším píšťalu.Netrvá dlouho a na protější straně u hrany lesa a trnek se objevuje kus. Je to srna, otáčí se a už za ní vybíhá druhý kus, šesterák jako víno. Chvíli tam brali krajové nedosečené klasy pšenice a zase zmizeli v trní. Asi po 20 minutách zkouším znovu písknout.Za zády mi praskla větev,pro jistotu si opatrně odklápím krytku na puškohledu co kdyby náhodou, ale pod posedem mi na strniště vybíhá mladý vidláček. Zarazil, jistil a jako pes mazal přes pole na protější stranu,kde zatáhl do toho trní. Netrvalo pět minut a ten šestarák ho vyvalil a hnal ho přes celé pole přímo proti posedu. Jen to zapraskalo. Když ho rázně vyprovodil, tou samou rychlostí se zase vracel zpět.Během čekané jsem ho píšťalou vytáhl na to strniště 3x. S večerem v klidu se srnou vytahuje na strniště, courají po kraji a uštipují zbylé klasy.Každou chvíli za ní chodí s nataženým větrníkem, kopíruje její kroky a když na chvilku zastaví, snaží se na ní naskočit a pokládat jí. S přibývajícím se šerem najednou jistí do strniště podél lesa a vyráží. Beru dalekohled a prohlížmím co tam asi má. Za řadem slámy vidím kolmo vztyčenou oháňku jako svíčku a hop. Á, kmotra je tady. Srnec mi jí popohnal víc do pole a ke mně. Přeskočila asi pět řádků a jela strništěm přímo před kazatelnu. Kulobrok mám v rameni,napínáček i bodík svítí a vedu jí v dalekohledu. Je asi sto metrů přede mnou a pořád maže.Musím měnit polohu,ale pořád jí mám v optice. Zamyškoval jsem,ale nic. Maže dál, znova myškuji.Nevydržela a zarazila. To jí bylo osudné. Večerem jde rána a liška zůstává v obláčku prachu na nástřelu.Zhruba si v protější straně lesa vybírám orientační bod, druhý nejvyšší modřín a asi tak proti němu půjdu. Vyděšený srnec se chvíli rozčiluje a nadává mi.Přicházím na nástřel. Leží tam do klubka smotané pěkné lišce.Úlomek za klobouk,poděkování sv.Hubertovi za dnešní pěkný večer,zvedám lišče za běhy a vyrážím...
Střílel jsem Geco 12g 8/57 JRS, 100 m, rána na vyšší lopatku mírně šikmo ke krku. Výsledek - horní část lopatek vč.hřbetu a části krku chyběla. Brutální devastace. Ještě mě jediná rána Gecem nepřesvědčila šetrností.Lovu zdar

Autor: Pavel Černý | 06.08.2013 07:07
Josefe a Honzo, Lovu zdar!

Autor: Radek Chadim | 06.08.2013 07:41
Dnes ráno jsem byl zase na lovu lišky a strak, sedl jsem si do kraje kukuřice s výhledem na strniště s řádky slámy, neměl jsem pocit sucha a bezpečí, pač za zády to občas šustilo a občas i zakvičelo, ale co už. Vzal jsem si kulovnici na lišku a brokovnici na straky. Do 5:20 lítali zajíci po strništi sem tam, pak se na křižovatce cest objevil jeden srnec, a pak i druhý. Chvíli je prohlížím, oba jsou mladí - jeden roček a druhý asi dvouletý. Když přejížím strniště, na horizontu 250 m vidím myškovat lišku, chvíli ji natáčím, pak se dá do pohybu ke vzdálenějšímu rohu kukuřice. Udělám pár rychlých kroků směrem k němu, ale přes řádku lišku nevidím, najednou ji mám 120 m předemnou a šup do kukuřice. No jo no, chvíli čekám, jestli si to nerozmyslí, pač já bych do té ošklivé šusťokvičící kukuřice nevlezl :-), ale nerozmyslela si to. Chvíli sedám na hůlku a přemýšlím, jak vyzrát na ty straky. Za pět minut už je vidím přelítat přes pole, usedají na stěny betonového hnojníků, já jsem ale na jeho druhé straně, což je nějakých 60-70 m. Vytahuju krabičku sirek, pač bych je potřeboval trošku přibližít a slyšel jsem, že to občas zabírá, třepu s ní, ale straky na to hledí, po chvíli se zvednou obletí mě obloukem a usedají na nedaleké dráty, kde na ně začne nalítávat poštolka, což je odradí a odlétají dál do polí. Pak už jsem nic moc kromě zhruba 30 hřivnáčů na druhé straně řepkové strniště neviděl, ale jsou pořád věrní svému místu, tak až ulovím lišku, aspoň jednu straku, tak pak půjdu na ně, ale to je asi ještě dost daleko - musím počkat, až posbírají slámů, s touhle se nějak serou, pač na ostatních polí ji sklizí hned jak posečou.

Autor: Miroslav Štědrý | 07.08.2013 17:37
Sice ne dnes,ale předevčírem jsem vyrazil na srnce.Říje je teď u nás v plném proudu na pískání mi přišly dva šesteráci,jeden tři druhý tak čtyři roky a ještě jeden šesterák se srnou,pak bylo chvilku klid a a půl hodině vidím tak na 4OOmetrů kus zkouším pískat a takouvou pomalou běhochůzí míří ke mě.Když byl na nějakých dvěstě metrů poznávám v něm ročka špičky tak osm,devět centimetrů ale jde tak divně pořád jakoby vrávorá zakopáva ujde pár kroků zavrávorá a spadne,říkám si že to není jen tak chvíli ho pozoruju ale jeho chování se nemění spíšse mi zdá že je to čím dál horší měním dalekohled za kulovnici a pořád ještě ho nechávám ,ale nakonec udělal pár kroků zavrávoral a spadnul na zem to už sem byl rozhodnutý ,že jak se postaví budu lovit netrvalo dlouho srnec vstává natáčí mi komoru na takových sedmdesát metrů zazní rána z mojí kulovnice srnec zaznačí a za dvacet metrů zhasíná.Doma jsem zjistil co bylo zřejmě příčinou za pravým pleckem měl kromě vstřelu tak o 15cm níž ještě jednu ránu ale vypadalo to spíš že to má od nějakého jiného srnce na střelu to nevypadalo.

Autor: Michal Brabec | 07.08.2013 23:32
Miroslave, to je velice zajímavá věc. Já jsem kdysi viděl srnce, kterému přední běh doslova blimbal, ale přesto se snažil pokládat srnu. Co bylo příčinou nevím, nelovil jsem. A nebyl to nijak silný srnec. Vidlák, 2-3 ročky. Znamenité, rozsáhlé teritorium a nikde žádný sok.

Autor: Miroslav Štědrý | 08.08.2013 05:57
já se taky rozmýšlel jestli lovit nebo ne ale na druhou stranu jsem si říkal že by byla škoda ho třeba za týden někde najít

Autor: Michal Brabec | 08.08.2013 09:36
Rozhodně, tady je každá rána oprávněná a oddůvodnitelná. Já tenkrát nelovil, protože mi nešel k ráně. Jinak bych samozřejmě neváhal...

Autor: Fesoj | 08.08.2013 15:44
Miroslave, Lovu zdar - jen nechápu, nad čím ses rozmýšlel. Na marodný kus zvěře je kulovnice jediný lék. Pokud se mi někdy povedlo takhle ukrátit zvěři utrpení, měl jsem vždy větší radost, než z ulovení zdravého kusu.

Autor: Michal Brabec | 08.08.2013 17:14
No, někdy je to zjevné, ale kamarád mi jednou vyprávěl, jak vodil v kříži pajdavou laň (oni je tam mají, prevíti:-)), a jen náhodou si pak všiml, že má asfaltový nášlapek. Když popisoval, co by mu všechno hospodář udělal, rosilo se mu čelo:-)))

Autor: Miroslav Štědrý | 08.08.2013 17:17
Fesoji špatně jsem to napsal věděl jsem hned že budu lovit jen jsem čekal na vhodnou příležitost ,trvalo to skoro půl hodiny než jsem měl možnost na dobrou ránu.Za tu dobu mi běžely hlavou myšlenky co se mu tak mohlo stát,tipoval jsem nejdřív na poraýení autem nebyl by to první kus který jsem takhle střelil až jak už jsem psal jsem přišel na tu ránu.

Autor: Ellhenicky | 08.08.2013 22:51
Taky jsem jednou porušil zákon, když jsem v červnu ulovil srnu. Nejdříve jsem něco cítil a pak i viděl, když z ní koukala polovička srnčete, již mrtvého a černého od much.Pomohl jsem ji bez předchozího povolení.

Autor: Radek Chadim | 08.08.2013 23:11
To se pak na různých internetových diskuzích dovíte, jaký jste necita, když tvrdíte, že doba lovu běžných lovených druhů by neměla až na vyjimky být omezena striktně zákonem, ale spíše pravidly v MS, že je lepší nechat v lednu běhat po revíru bachyni s ustřelenou čelistí, než jí prostě sanitárně ulovit jen proto, že není doba lovu a co kdyby to nakonec přežila, a podobné případy.

Autor: Radek Chadim | 08.08.2013 23:31
Dnes jsem po úspěšném dopoledním pálení třešňovice :-) navečer vyrazil na čekanou kamsi k pojízdné, ale neměl jsem úplně promyšlené kam sednu, pač jsem přesně nevěděl, jaká je žňová situace. Samozřejmě všude něco jezdilo a hlučelo, tak jsem šel sednout na kraj lesa - všude posečeno, sláma posbíraná, tak když nic nepřijde, tak aspoň to nic bude vidět, říkal jsem si :-). Půl hodiny po zasednutí od dědiny napříč přes pole kolem posedu prošli 3 típci. Sotva odešli, vyběhl na horizont nějaký pes a majitel ho tam počal hlasitě nahánět. Když se situace uklidnila, začalo to v nedaleké houštině v lese oddychovat a šťouchat, divočáci už se tam hemžili, ale žádného jsem neviděl. Začali se přibližovat ke kraji lesa, ale přes roh přiběhl srnec se srnou, proběhli pode mnou přímo do lesa, to divočáky zarazilo a začali mě obcházet. Když byli už skoro na kraji lesa, po cestě jde jeden náš lovecký host s volně puštěným psem, to divočáky zaraží úplně a ti odchází dál do lesa. Nečekám, slézám a že budu šoulat pomale k autu, když dojdu k rohu lesa, mrknu za roh a divočáci stojí asi 200 m daleko u lesa a ryjí na strništi. Ještě je dost slušně vidět, tak pokládám podprdelník a jdu s trojnožkou na ně podél lesa - strniště šustí pod noha jaksviňa, ale jeden větší kus a kolem deseti selat to nijak nevzrušuje, moc nikam nechodí, stojí pořád na místě. Když jsem tak 120 m daleko, zapraská to blíže ke mně, chvíli čekám, prohlížím kusy stojící na poli v puškohledu, ale ještě se mi to zdá dost daleko. Přemýšlím, jak se k nim ještě dostat blíž, ale v lese to už nepraská, tak popocházím ještě deset metru, opírám flintu o trojnožku. V puškohledu vidím dvě selata blíže k lesu, tak vybírám to větší :-), bod moc nesedí, tak chvíli ještě oddělávám flintu a sklidňuju se, pak nacházím stejné sele a když bod jakžtakž sedí na komoře mačkám spoušť. Lovený kus vyskakuju do vzduchu do potkovy, jako by byl podstřelen nebo zasažen nízko a odbíhá do lesa, ostatní kusy popobíhají podél lesa a z lesa vybíhá ještě jeden další větší kus. Po chvíli čekání jdu na nástřel s tím, že jsem sele asi podstřelil, pač při mačkání spouště se mi to moc nezdá - na nástřelu nikde ani kapka, ale bylo to tam tak poryté a na strništi těžko hledat záchytný bod, kde divočáci stáli. Když kus nikde nevidím, docházím ke kolegovi se psem, který se usadil nedaleko, ten bere svého křepeláka. Jelikož nenacházíme barvu, pouštíme pejska na volno, ten proběhl kraj lesa a 20-30 m od domělého nástřelu po chvíli s hlášením naléza sele. Sele 18 kg živé váhy bylo uloveno v devět večer na dobrých 110 m z trojnožky s kupodivu přesnou komorovou ránou těsně za lopatku, začíná ze mě být dálkový střelec :-).

Autor: Krejčí Karel | 09.08.2013 02:41
LOVU ZDAR

Autor: Jan Slavětínský | 09.08.2013 07:13
Radku, Lovu zdar! No a vidíš že to jde i dál...jen to natrénuj na zimu. Kolikrát pro něj potřebuješ šahnout až pod les ...Zdar

Autor: Pavel Černý | 09.08.2013 07:16
Radku, Lovu zdar!

Autor: Roman Voříšek | 09.08.2013 12:19
Ahoj přátelé!
Všem úspěšným lovcům Lovu Zdar!
Já jsem lovil v pondělí. Věděl jsem o růdlu prasátek v pšenici. Poprvé, když jsem se tam dostal, jsem si je krásně zradil, neb jsem šoulal jak vandrák...
Na druhou čekanou jsem to vzal opravdu od lesa, krásně si nadešel proti větru, cestou viděl mnoho pobytových znaků a těšil jsem se, jak to dopadne. Velice potichu zasedám na vysoký posed na dubu, odkud je dobře do pšenice vidět.
Ještě za úplného světla mi na kraj pole vytáhl lončák, vzal pár stébel a zatáhl zpět do krytu. Okolo desáté to na kraji pole zapraskalo a do pšenice vytáhli dva kusy černé. Čtu je, jsou to oba lončáci, ale vůbec nemám chuť jednoho z nich ulovit (dřina, než ho dostanu do auta, horko atd.) Říkám si, že počkám, musí dorazit selata...
Udělal jsem dobře. Dole v potoce to zašplouchalo, kviklo sele. Pak šustění spadaného dubového listí. Mám srdce až v krku, očekám věcí příštích.
Na kraji krytu vše utichlo a jen vidím, jak bachyně pomalu vytahuje do pole a bere vítr. Říkám ji potichu, holka, nemáš šanci mě natáhnout, sedím nad tebou 8m vysoko.
Potom dala baška povel a začal mumraj. Selata lítala v pšenici a já se pomalu loučil s úlovkem, neb jsem pouze viděl, že se hýbe pšenice...
Jenže se jedno selátko a pak i ta bachyně dostali do vyšlapaného fleku a to se stalo selátku osudným.
Večerem houkla rána z 8x57JS a selátko zůstává v ráně. Po chvilce slézám z posedu, jenže sele tam není, pouze koláč barvy...
Nasazuji se na pobarvenou stopu a zhaslé selátko jsem s vysokým nosem dosledoval asi 20m v ukrutném bordelu. Ještě že má zhruba 11kg. Pocta ulovené zvěři,dubový úlomek smočený v barvě, však to znáte.

Autor: Radek Chadim | 09.08.2013 13:15
Lovu zdar, Romane.
Takže 20 m osma, 20-30 m včera moje třistaosma, takže zklamu ty, co mě minulý měsíc radili změnit kalibr a zůstanu u toho svého současného :-D.

Autor: Roman Voříšek | 09.08.2013 14:04
Lovu Zdar!
Vynechal jsem v mém psaní takový detail. Střílel jsem na bídných 10m z hora dolů, téměř pod žebřík střela nemohla předat energii, selátko jsem škrábl přes kobylu, měl jsem jej takové předvyvržené. I přes to odešlo těch 20m.
Radku, jak jsem Ti říkal na srazu, pokud by se ti naskytla možnost půjčení si 8x57JS na lov černé, neváhej a vyzkoušej, pokud neshledáš rozdílu, nemá smysl měnit.
Já jsem s .308W také lovil, po zkušenostech s 8x57JRS nebo JS bych ji již nechtěl :-)

Autor: Fesoj | 09.08.2013 16:19
Konečně se trochu ochladilo a sprchlo, navíc mi odpadly dědečkovské povinnosti, takže nemusím hlídat kluky a můžu sednout večer na kolo a jet se podívat, zda ta změna počasí nerozpohybovala černou či vysokou. Vždyť jsem ještě od jara jelena ani neviděl. Srnci budou pomalu odstřílení, na ty ani nemyslím - leda že by se mi konečně ukázal ten s tím svěšeným slechem, ale moc tomu nevěřím, nejspíš nepřežil zimu. Ale momentálně mne přepadl akutní záchvat lenosti, jehož původní příčinou je ten pondělní paličkář, respektive řízečky z jeho jater s brambůrky a tatarkou, takže jsem si napral bachor a jen spokojeně zažívám.

Autor: Martin Skřivánek | 10.08.2013 11:02
Včera večer byla u nás bouřka a kroupy velikosti pingpongových míčků.sakra z čeho budem pálit :-(.

Autor: Jindřich Šimara | 10.08.2013 11:03
Martine,200 l meřuněk už je v bečce.:))

Autor: Martin Skřivánek | 10.08.2013 11:05
Pak si dojedu :-).

Autor: Martin Skřivánek | 10.08.2013 11:06
jo jinak ty kroupy nám zabily jednoho bažanta ve voliéře.byl to fakt rachot.

Autor: Krejčí Karel | 10.08.2013 13:23
Tady v Přerově nic.Kde v jakém městě,kraji,okrese ty kroupy byly Martine?Já měl asi v r.2005 zničené v Holešově auto SUZUKI,totálně zdevastovanou celou plechvou karoserii a sklo od kroup velikosti tenisových míčů 60mm.To byla jiná kanonáda.

Autor: Radek Chadim | 10.08.2013 14:22
Včera odpoledne jsem byl obsekávat džungli kolem krmelce. Když jsem podřízl první babku (takovej ten keř s těma velkýma huňatýma kuličkama co se lepí na hadry), tak ze střechy vyletěly vosy a rovnou do mě, než jsem stačil vzít nohy na ramena (to se jen tak říká, ve skutečnosti byly pořád na zemi :-)), dostal jsem 4 žíhadla v plné síle a pár jen takových polechtání, co ani moc nenateklo. Takže až nebude mít zvěř v zimě co žrát, tak ať si to vyřídí s těma vosama :-).

Autor: Radek Chadim | 11.08.2013 07:42
Dnes ráno jsem při lovu zažil takovou veselou historku :-). Včera večer jsme byli hromadně čekat u kukuřice, pač začíná být viditelně kouslá od vody a kroup, to počasí :-) je hrozný. Během večera projeli kolem z lesa 3 motorkáři, po silnici jezdilo jedno auto za druhým a na závěr čekané v půl desáté v sousední vesnici vzdálené asi kilometr pětiminutový ohňostroj - no kukuřice ani nešustla, kvičení 0, stejně byli divočáci daleko a srnčí říji ani toto všechno nenarušilo :-). Po krátké úvaze, že když to nekvičí večer, musí to kvičet ráno, jsem vyrazil ke kukuřici i ráno. Když přicházím k potoku, od které do kopce k lesu vede cesta, po jejíž levé straně je kukuřice a po pravé vojtěška a pak strniště po obilí, nikde na strništi nic stát nevidím, v kukuřici nic neslyším. Vydávám se směrem do kopce k lesu podél kukuřice po cestě pravou kolejí cesty pomale, naslouchám, je ještě dost tma, tak vidět moc není, ale stejně nikde nic není. Když docházím do půlky mezi potok a les, slyším drobné zapraskání v kukuřice, chvíli stojím a naslouchám, není nic slyšet, tak divočáci už jsou pryč, když znenadání asi 5 m předemnou se hýbe nějaký flek. Když konečně zaostřím oči :-), vidím že je to sele, co jde vedlejší kolejí cesty proti mě - co teď. Pomalu sundávám flintu z ramene, ale sele jde pořád proti, sotva metr ode mě prochází kolem, že jsem si je mohl klidně pohladit, když je skoro nejblíž, zastavuje se, jakoby větří, ale nic nezjištuje :-), tak jde dál po cestě ode mě, to už pomale dávám flintu do ramene, ale když mám sele v puškohledu asi 10 m ode mně, sele hop a zachází do kukuřice a je pryč :-). Otáčím se, opírám flintu do ramene a čekám, jestli ještě vyleze, sele 35 m daleko vyskakuje na cestu do mé koleje a jde pořád svým tempem ode mě, ale cesta je trošičku zarostlá, sele není pořádně vidět a jde na ostro, než se našteluju na lepší pozici, pár metrů od selete vysokčí z kukuřice zajíc, sele se lekne a odbíhá přes strniště zešikma do vojtěšky, kličkuje jako zajíc na honu, pak zabýhá za teréní vlnu a je definitivně v pr... pryč :-D. Tak aspoň někdy je nějaká sranda.

Autor: Čestmír Kunetka | 11.08.2013 12:49
Radku, to není jen veselá historka ale nádherný lovecký zážitek s tím lepším koncem, který si člověk pamatuje celý život. Já při těchto zážitcích vždy lituju toho, že jsem si místo flinty nekoupil videokameru. Některé jsou tak neuvěřitelné, že když je jen vyprávím bez videodůkazu, tak si posluchači myslí, že jsem si je buď vymyslel, nebo aspoň přikrášlil. Příroda je krásná a náhoda je nevyzpytatelná, i když té náhodě jako myslivec jdeš vstříc. Lesu-Lovu.

Autor: Ron Gordon | 11.08.2013 23:17
Jak tak koukám, ta zde začíná být nějak pusto,asi okurková sezona. Když Radek přišel s takovou veselou či zajímavou historku, přidám něco poučného z dnešní večerní šoulačky. Vyrazili jsem již časně podvečer a našoulali jsem tří řijné páry, jak by řije teprv začínala a ne končila. Na sám závěr, kdy jseme dorazili na okraj louky mezi lesy, takový táhlý svažitý pruh k polím za vesnici vidím asi na 200 metrů stát ve středu srnčí kus. Když zvednu obzorku, aby si jej prohlédl, vidím, jak se loukou ženou dva kusy srnčího, jak později zjišťuji nejde o srnčí pár, ale dva srnce, kdy ten na první pohled silnější žene svého soka po svahu ke vsi. Srna stojí a upřeně pozoruje okraj protějšího lesa, čehož využívám a sedám na kořen dubu, který mi poslouží jako stolička. Čtřnohý společník ulehá po mém levém boku a společně sledujeme dění na louce. Srpek měsíce začíná zacházet za obzor protějšího kopce, značně se již šeří,když pozoruji pohyb naprotiléhlé straně lesa, kde vytahuje laň a za ni kolouch. Pomalu kráčejí kolem stěny lesa dolů k polím, mají asi nakvald, protože jim tam zůstal již jen jeden lán ječmene. Srna se zklidní a pomalu začne brát paši. Ze stejného místa, jak vyšla laň vybíhá srnčí kus a běží přímo ke srně. Předpokládám, že to je její srnče a tak zvedám obzorku, aby si jej prohlédl. Jaké je však mé překvapení- není to žádné srnče, je to nějaký srnec, ale paroží již v šeru nerozpoznávám. Po přiběhnutí zavětří srně u svírky a chystá se ke skoku, srna jen kousek poodběhne a zůstane stát a srnec ji vzápětí pokládá. Během krátké doby docházi k opětovnému pokládání. Předpokládám, že srnec poté ulehne, ale kdepák, ten se jen otáčí a odbíhá zpět, odkud přišel. Nějak nechápu jeho nezvyklé chování, ale po chvíli vidím, že zespodu přichází ke srně další srnčí kus. Jde o srnce s dobrým parožím, které je ji v šeru jasně zřetelné. Přichází ke srně , větří u svírky a po chvíli vyraží jak pes po stopě srnce, který srnu pokládal. Došel až na ke stěně lesa, kde se na chvíli zastavil a poté se pomalu vracel zpět ke srně. Nešel již přimo k ní, ale zalehl si jen poblíž. Z toho plyne poučení, že když se dva perou, třetí se smějě. Teď již mi je jasno, kde se berou stále ti kriplíci, když jsou srny tak povolné a podrží kdekomu. Obdobnou situaci jsem pozoroval před mnoha léty, to tehdy třetí srnec využil doby, kdy další dva srnci spolu zápolili a srnu pokládal. Protože jsem se pozorováním dosti zdrželi, scházíme k polím již skoro po tmě. Na strništi pak pozoruji vláček směřující k ještě stojícímu ječmeni - tři laně, tři kolouši a šmolka. Pěkná nedělní procházka.

Autor: Radek Chadim | 12.08.2013 00:00
Dnes jsem byl zase jednou u mě, už jsem tam nebyl ani nepamatuju, pač všude byla dost vysoká pšenice, nic moc vidět - teď už je jeden lán posečenej a druhej obsečenej. Po usazení na kazatelně na křižovatce vyšel z lesa daněk špičák, v pšenici stál mladý srnec, prošel kolem mé kazatelny k louce, ale kraj louky bude asi hraniční území, protože hned po něm vystartoval pán louky. Pak se nic moc nedělo, jen se po strništi proháněli zající. Po deváté se otáčím a prohližím strniště za zády a 150 m daleko myškuje liška. Prohlížím ji v puškohledu, je dost daleko a pomale se přibližuje, když je 90 m daleko, mačkám spoušť a liška zůstává v ohni. Slézám z kazatelny a jdu pro ní, ale na strništi ji nemůžu dlouho najít, ale po 10 minutách ji nacházím. Chvíli ji fotím a krokuju to ke kazatelně, jestli můj odhad vzdálenosti je správný - 95 poctivých kroků. Chtěl jsem jít už domů, ale říkal jsem si, že ještě posedím až do úplné tmy abych obeznal nějaké to dančí. Sotva vylezu nahoru a usednu, od lesa něco šustí strništěm, asi zajíc, ale když je to tak 20 m, tak vidím skákající lišku - pohyb mě zmátl, protože nepoklusává, ale poskakuje jako při myškování přes celou šířku pole. Když dochází 5 m od kazatelny a naraží na mou stopu, chvíli na ní větří, pak se divá za sebe směrem k lesu, kde opět něco šustí a pak stejně jako přiskákala odskakuje zpátky k lesu, vedu ji v puškohledu, ale není lehké ji naostro v kukru vézt. Když doskáče k té první ulovené lišce, chvíli ji očuchává, pak tam chvíli kolem ní chodí a vydává takový úzkostlivý kňučivý zvuk, se kterým pak opět odskakuje až do lesa. Ještě u toho lesa slyším, jak tak podivně kňučí - to jsem v životě neviděl. Pak už se soustřeďuju na šustění, které lišku vyrušovalo od větření, když seděla přímo pod kazatelnou a na poli ještě za šera popobíhá sem tam 6-7 velkých divočáků plus odhadem 10-12 selat. Čekám, jestli do tmy nepřijdou blíže, ale chodí pořád jen podél lesa, tak v deset jdu domů. Na jaře tam chodilo 9 velkejch a dvě bachyně vodily selata, tak to asi bude ta stejná tlupa, a nebude ležet daleko. Takže zítra půjdu šoulat podél lesa, třeba se zadaří ulovit tu druhou lišku nebo vylezou divočáci brzo, budu muset to tam začít trošku honit, za dobu co jsem tam nebyl se to tam nějak všechno pomnožilo, jako každý rok :-).

Autor: Martin Skřivánek | 12.08.2013 08:15
Karle u UH.Babice.mám i video ale neumím to vložit.

Autor: Radek Chadim | 14.08.2013 09:45
Včera jsem ulovil sele z obeznané tlupy. Po deváté večer vyšlo kolem desíti selat, na strništi byla pěkně vidět, a když bod zhruba na 100 m seděl na komoře, dal jsem ránu. Divočáci se rozprchli všemi směry. Na nástřelu plicní barva, přesto jsem volal kolegu, aby mi pomohl s dosledem, selátko leželo asi 30 m od nástřelu. Sele bylo již přebarveno bez pruhů, byl to kanec jaksviňa - vyvržený celých 6 kg :-) - z toho se nají celá dědina a ještě zbude a při vykldání z auta a věšení jsem musel jít do hospody pro 4 chlapi, aby mi pomohli :-). To je vidět, že né každé sele roste stejně rychle, minulý týden bylo v přebarvování sele stejně daleko a mělo 18 kg živé váhy, tohle na tom bylo podobně (takže stáří +- stejné) a mělo jen 7-8 kg živé váhy.

Autor: Ron Gordon | 14.08.2013 23:48
Lovu zdar, Radku, začínáš tam mezi těmi divočáky řádit jak "černá ruka ". To já se byl dneska večer podívat k poslednímu nepokosenému lánu pšenice, ale tam již řádil kombaj. Zašel jsem pod les do rohu, kde je posed a sledoval jak zvěř reaguje na práci stroje. Srnčímu kombaj nijak nepřekážel, paběrkovalo na vedlejším strništi, dva srnci křížovali ještě nepokosenou pšenici a hledali, zda by se ještě nenašla nějaká řijná srnka. Již se smráklo, ale půlměcíc dobře osvětloval . Kombajnérovi se nějak nechtělo končit a tak stále ukrajoval z lánu. Pojednou jsem uslyšel nějaké zadunění a se svahu louky za mými zády přibíha přímo pod posed jelínek, osmeráček. Zastavuje a nevěřicně kouká, co to za zvíře se pohyhuje v pšenici. Po chvíli pozorování se rozvážným krokem vydává směrem k pšenici a pojednou navětří pod posedem odloženého psa. Chvíli jej pozoruje, ale pak je toho na něj asi moc a odbíhá zpět loukou do lesa. Opět jedná příjemná večerní relaxace. Nejen lovem živ je myslivec.

Autor: Honza Král | 15.08.2013 09:15
Včera večer dva kolegové střelili srnce, třetí kňourka z rudlu, který jsem viděl i já. Dneska ráno zasedám na sedačku do porostu bylinek, cibule, jitrocelu a jiného "bordelu". Zajíc mne upozorňuje na nějaké nebezpečí. V bylinkách loví myši liška.Po minulé zkušenosti s minimagnumem odmačkávám na vzdálenost cca 50 metrů kuli.Kety ještě kmotru po nalezení vysokým nosem morduje a můžeme jít s chutí do práce.

Autor: Radek Chadim | 15.08.2013 10:57
Rone, ale to je taky jediný rozdíl mezi mnou a prasetem, že já řádím jen občas, ale černá zvěř pořád - teď zrovna v turkyni :-).
Minulý týden jsem chvíli jezdil na kombajnu, druhý kombajn jezdil asi 60-70 m od nás, mezi kombajny na jedné straně lánu běhal v kruzích za srnou jeden srnec, na druhém konci asi 400 m daleko druhý srnec za srnou, pozoroval jsem je na pár metrů, ruch kombajnů a pohyb lidí jim v jejich krásné činnosti :-) vůbec nevadil.

Autor: Roman Voříšek | 16.08.2013 13:23
Včera s večerem usedám na jednoduchý žebřík, který je u pole s pšenicí, vím, že tam bydlí čuníci, ale zatím vždy odešli za žírem tam, kde jsem zase neseděl já :-)
V klidu sednu, nabiju osmičku a kontroluji nastavení puškohledu. Nesedím snad ani pět minut a čunící o sobě dávají hlasitě vědět. Selata se honí v trnkách, občas je slyšet čvachtání vody. Jsem v klidu, ještě je hodně vidět a baška je ven ještě určitě nepustí.
Okolo 3/4 na devět se dovádění selat přibližuje a najednou mi jedno prasátko vyběhlo před posed. Flintu mám už v rameni, ale nějak se mi velikostně nezdá.
Prasátko nečekalo a odskočilo. Tak a mám po úlovku! Jenže čuníci se rozhodli prozkoumat terén pod posedem, na kterém jsem seděl. Vidím, jak se hýbou kopřivy, selata asi berou hlemýždě a pěkně u toho mlaskají. Čekám každou chvilku, že mě bahna natáhne. Najednou se z krytu kopřiv opět vyloupne sele!
Beru jej do puškohledu a na ukrutnou vzdálenost cca 4m jsem odmáčkl. Sele zůstalo v ohni a jak tak přebijím, do prvního přislíku u žebře to v plné rychlosti napálilo jedno ze selat. Měl jsem co dělat, abych se tam nahoře udržel. Být to bahna, už se válím dole v kopřivách:-) Lámu dubové úlomky, pocta ulovené zvěři a s radostí odjíždím domů. Lovu Zdar!

Autor: Radek Chadim | 18.08.2013 01:31
Dnes vlastně už včera jsem zasedl na kazatelnu na křižovatce. Ještě nebyla tma, na kraji lesa asi 400 m daleko to začíná praskat a za chvíli je na strništi dobře viditelný tmavý flek, i na tu dálku jsem to tipoval na slušnýho kňoura, pač selata se nedostavila. Asi 3/4 hodiny se pásl podél lesa, pak najednou zpozorněl a cestou jak na pole přišel taky odběhl. V lese už jsem slyšel další praskání a 300 m daleko začalo vybíhat jedno sele za druhým. Nakonec vyšly 4 větší kusy a přibližně 10-12 selat, polovina větších a polovina menších, že skoro nebyla na strništi vidět. Přes hodinu jsem je poočku sledoval, když poodešli asi 100 m od lesa, rozhodl jsem se, že si je půjdu zradit a pak už zamířím domů, po cestě jsem se dostal na jejich úroveň a pak pomale kolejákem za nimi. Když jsem je měl něco málo přes 100 m, rozdělal jsem trojnožku a vybíral, i ta větší selata se mi zdála malá, tak jsem vybral to nejmenší z těch velkých kusů - menšího lončáka - a vystřelil. Divočáci se rozprchli, ten lovený kus se oddělil a po 80 metrech padá a odkazuje. Hlídám jej ještě 5 minut, ale to už přestává odkazovat - bachyňka 48 kg živé váhy, ale když jsem k ní přicházel už ke zhaslé, vypadala větší.
S těma selatama je to letos nějaká bída, hodně jich je narozená v dubnu až červnu a ještě teď to nejsou takové ty libívé 20 kg kusy, ale spíše jen kolem 10 kg.

Autor: Vrba Frantisek | 18.08.2013 07:27
Radku a Romane.Přeji Vám Lovu zdar.A Radku Tobě navíc děkuji za pomoc s přihlášením.

Autor: Fesoj | 19.08.2013 13:52
Měl jsem tady návštěvu - kamaráda nemyslivce z jiného fóra. Šli jsme se podívat na prasátka - jen tak na blind, protože na vnadiště mi nechodí a většina mích oblíbených dalších "prasečích" míst je okupována hovězím. Co vám budu povídat, seděli jsme do půl druhé v noci a kdybychom se nešli vyčurat, tak jsme neviděli ani ptáčka. To bylo v noci na včerejšek. A včera zase "vytáhl" on mne na ryby, což je zase jeho doména. Na říčce, kde bývají nezřídka uloveni pstruzi 40 cm a více, jsme chytli jen pár čudel, zato jsme tam našli políčených několik pytlaček, na jedné pověšený pstroužek cca 20 cm, háček až v žaludku... Ale pěkný zážitek jsme měli, když jsme se přesunuli na Úpu pod Trutnov, kde jsem viděl /poprvé v životě/, jak se dá zahrát lipanům koncert na suchou mušku. Jeden záběr za druhým a byly mezi nimi i pěkné kousky - ovšem lipan je zde dosud hájený, tak všichni dostali amnestii. Stáli jsme v řece, švihali vodu a kachna a kačaty bez známek strachu proplouvala několikrát kolem nás tam a zpátky. Ovšem "zlatým hřebem večera" bylo to, že když už jsme se vracel a vylézali z vody, smekl jsem se po slizkém placáku, třískl jsem sebou jak široký tak dlouhý, narazil jsem si záda a dnes chodím ohnutý do vingle jak zkurvená žebračka. Jen mi to připomnělo vyprávění p. Menšíka, když jeho tatínkovi v poněkud jiné souvislosti vyčítala maminka : "Stálo ti to vůbec za to ?" - a já stejně jako on musím říci : "No samozřejmě, jinak bych to nedělal !"

Autor: strejda zajíc | 19.08.2013 22:40
Dnes se belhám jako Fesoj,nějak mi narostl hrb,či co.Sice jsem se nikde neválel jako Pepa,ale pod vsí se válelo prasátko po srážce s dodávkou a mne PČR vzbudila,sotva jsem usnul.Prý"je obrovský!"Měl ten lončák 62 kg,trochu vadilo,že právě vylezl z kaliště.Ráno stáhnout a rozčtvrtit na podíly a nějak mi při tom nastydl chrbát.Už jsem spíš jak krůtě než jako Zajíc(Lepus horribilis).
P.S.Pepo,o tvém pádu jsem slyšel,prý šla vlna tsunami Úpou po Labi až do Děčína!Psali to v Blesku...:-)

Autor: Jan Slavětínský | 20.08.2013 07:48
Lovu zdar všem a jelikož se mi konečně podařilo nahodit veb a přihlásit se, tak něco také písnu "z revíru"...
V neděli ráno se mi podařilo po sobotním nezdaru připískat a ulovit zajímavého srnce. V sobotu ráno jsem už vábničku nechal ve skříni, jelikož srnci během minulého týdne už na pískání nereagovali a to bylo chybou, potřeboval jsem jí. Srnec mi ráno honil v loukách srnu a vždy ,když jsem už měl flintu v rameni, tak zalehl. Byli ale daleko, možná nějakých 200 metrů a jelikož jsem měl kulobrok JRS, neriskoval jsem ránu a pořád čekal, jestli se hnou z místa trochu blíž. Co čert nechtěl, srazil mi je jedoucí kombajn po nedaleké silnici. Soukromníček si přivstal a před šestou ráno valil někam na záhumenku.
V neděli ráno jsem ještě za tmy po čtvrté hodině zasedl na žebřík ,který tam mám v rohu louky s dobrým výhledem, píšťalu s sebou a na klíně ležel winchester, kdyby bylo potřeba "dál". Během ranního rozednívání jsem v louce pozoroval čtyři kusy, z toho jeden byl i dobrý srnec,ale ne ten,na kterého jsem tam čekal. Kolem 3/4 na šest vidím na druhém poli, jak se tak na nějakých 350 metrů ode mě honí dva kusy. Tušení jsem měl i se mi potvrdilo . Po chvilce srnec nechal srnu a vracel se zpět.Šel v klidu a zastavoval. Využil jsem toho a 2x jsem na každou stranu jakoby do "rukávu" silněji písknul. Srnec do toho "ťal" a přímo na mě. Proběhl stařinou - takovým neposečeným okem v loukách a zarazil mi přesně na stejném místě jako v sobotu. Už jsem to nechtěl pokoušet s pískáním, někdy méně znamená více...Pozici i oporu jsem měl dobrou a flinta střílí. Bylo to sice kolem k 180-200 krokům, ale winchestr platí. Bodík seděl lehce za lopatku a mírně výš na tu dálku a tak jsem pohladil napínáček. V ráně padl na zadek,prošponoval krk a převrátil se do trávy bez jakéhokoliv odkazování. Zůstal na nástřelu.Pro jistotu hned přebijím a dalekohledem pozoruji nástřel. Je klid. Po chvilce slézám ze žebříku a vyrážím. Stojím nad ním a prohlížím ho v trofeji, v duchu děkuji sv. Hubertovi za krásné ráno a dávám srnci poslední hryz a za klobouk úlomek.Tak jsem měl takovou hezkou tečku za letošní doznívajicí říjí. Dále to už je rutina a červená práce,kterou každý zná...
Uloven 243W, Hornady SST, rána seděla přesně - plíce, výstřel velikosti dvoukoruny, věk 4 roky, 18 kg .

Autor: Fesoj | 20.08.2013 12:45
Honzo, Lovu zdar ! Já mám jednoho z mých nejlepších srnců - vidláka se skoro černým, bohatě perleným parožím - rovněž "připískaného" ze vzdálenosti dobrých 400 m, kde se procházel a vyloženě hledal přímo na státní hranici. A bylo to 22.8., čili teoreticky taky už po říji. Ale to bylo někdy v 90. letech.

Autor: Krejčí Karel | 20.08.2013 14:32
Honzo,Lovu zdar!

Autor: Radek Chadim | 22.08.2013 23:29
Včera jsem seděl u kukuřice, řeknu vám, letos je ta turkyň u nás nějaká marná, včera jsem u ní čekal a až v půl dvanácté to začalo šustit a kvičet, prošli kolem mě v kukuřici a vyšli daleko, šupky do vojtěšky, kde nebyli ani vidět a pak už jsem slyšel jen chroustání a pokvikování, když jsem šel kolem domů. Ale cestou zpátky jsem viděl na strništi po řepce z druhé strany kukuřice další tlupu, ale to už bylo kolem jedné v noci, tak jsem si říkal, že dneska si je pěkně s kolegou vysedíme.
Dnes jsem vyrazil nakonec sám ve čtvrt na devět na posed na rohu lesa, jak jsem před měsícem tam čekal na rozhraní řepky a pšenice a prd ulovil, a kde jsem včera v jednu viděl zhruba chodit ty divočáky. Když jsem šel po poli tam, slyším v lese praskání, tak si říkám, že tam zase někdo chodí. Usadil jsem se na posed, poměřil v puškohledu vzdálenosti - když tam byla řepka, tak se mi ty všechny vzdálenosti zdáli bližší než teď, ale co už :-). Za 20 minut najednou slyším šustění pod duby a na strniště po řepce z jedné stěny lesa vychází samotný divočák - zprvu jsem si myslel, že je to Ferda, před třemi léty když tam byla kukuřice tak tam chodil samotnej středně velkej divočák každý večer - než ho někdo odpráskl. Ten dnešní ale byla jednoznačně bachyně, chodíla 50 m od posedu a větřila. Po chvíli to začalo šustit u druhé stěny lesa, tak jsem se na posedu otočil o 180 stupňů a na strniště vyběhlo pět slušných selat, chvíli jedno vybírám a pak mačkám spoušť. Selata se rozprchávájí a zabíhají do stěny, na strništi nic neleží, ale slyším sele odkazovat někde v listí, ještě to chvíli šustí a pak je klid. Slézám, hledám nástřel a barvu, ale nic, tak hledám sele, ale nic, tak volám kolegu, který mi s drobnými potížemi sele nachází 20 m od nástřelu. Sele uloveno před devátou mělo na letošní poměry slušných 21,5 kg živé váhy.

Autor: František Dušák | 23.08.2013 02:48
Kurňa Radku, jak to živé sele vážíš? Lol.

Autor: Radek Chadim | 23.08.2013 05:20
To není živé sele, ale (skoro) živá váha, to je rozdíl :-).

Autor: strejda zajíc | 23.08.2013 08:23
Lovu zdar!Myslíš patrně živou-mrtvou váhu(nebo hmotnost)?Tedy nevyvrženého kusu.
Ale oceňuji,že jsi slezl a hledal nejprve sám,příště už se to povede!:-)
Živá selata se váží opravdu špatně,neb se nerada chovají.Znám z vlastní zkušenosti.

Autor: Radek Chadim | 23.08.2013 11:45
Já vždycky hledám sám, ale když dojdu k lesu a tam většinou od kraje hned metrové kopřivovo-babkové šáší, tak jsem s hledáním u konce :-), protože i kdyby ten kus ležel jen pár metrů v lese, tak tam prd bez barvy najdu. Včera sele odběhlo tak 20 metrů a barvilo až posledních pár metru, protože bylo střeleno zešikma přes komoru a výstřel byl ucpán sl... :-) (takový to tmavý jak játra a podlouhlý jak jazyk :-)).

Autor: Fesoj | 23.08.2013 12:30
Včera jsem se nechal ukecat vnoučaty, sedli jsme na kola a jeli na ryby. Cestou jsme potkali partu myslivců, kterak v potu tváře budovali u kukuřice /poměrně nízké, jak píše Radek/ další posed, ač opodál stojí další dva. Určitě měli proč, protože na zpáteční cestě jsme se stavili v hospůdce, kde jsem pokecal s hospodářem MS, které sousedí s naším /ta kukuřice je ještě v další honitbě/, stěžoval jsem si, že u nás není k zavadění o prase a on mi sdělil, že jich mají letos nastřílených víc než 50 a většinou právě kolem kukuřic. Už aby ta pitomá plodina byla z polí pryč, pak se snad čuníci objeví i u nás. A bohužel jsem se dozvěděl i smutnou zprávu, že jeden z jejich členů, kterého jsem celkem dobře znal, má dnes funus. Holt se už kácí i v našem lese.

Autor: Pavel Černý | 23.08.2013 13:45
Radku, Lovu zdar! To myslíš slinivkou nebo snad slezinou? :-)

Autor: strejda zajíc | 23.08.2013 13:56
Podle popisu jasně slezina!
Tedy takový jazyk bych chtěl mít....:-)

Autor: Michal Brabec | 23.08.2013 14:29
Strejdo, v našem věku visí už i jazyk, to bys pak vypadal "potróble":-))

Autor: strejda zajíc | 23.08.2013 16:24
Jazyk mám čilej!!!Nevím,jak slezinu...:-)Více v řečičkách

Autor: Radek Chadim | 23.08.2013 19:31
Jo strejdo, slezina, to je ten jazyk v tom břuchu :-). I po těch pár vyvrzích, co mám za sebou, tak občas narazím na nějakej orgán a divím se, kde se tam vzal :-).

Autor: strejda zajíc | 24.08.2013 09:18
Jo,Radku,po těch pár operacích,co mám za sebou,tak občas narazím na nějakej orgán a divím se,kde se tam vzal.Odstraním ho a ajta-já pitvám!:-)
P.S-Slezinu miluji vařenou,je po ní krásně tmavá stolice.:-)

Autor: Krejčí Karel | 24.08.2013 09:23
Tak jako po zabíjačkové polévce PRDELAČCE,játrech a jelítkách

Autor: Fesoj | 24.08.2013 11:54
Dřív jsem slezinu považoval za víceméně "sračkotvorný" orgán /myšleno jako součást loveckého práva/. Ale dnes ji manželka využívá na knedlíčky do polévky - od játrových k nepoznání, žena říká, že je-li slezina, je jater na knedlíčky škoda.

Autor: Roman Voříšek | 24.08.2013 14:30
Zdravím Vás přátelé a Radkovi přeji Lovu Zdar!
Já jsem dnes využil měsíční noci a okolo půlnoci s mladším jezevčíkem v autě vyrážíme na posekané strniště u kukuřice. Dojedu na místo, popadnu kulovnici a vystoupím z auta. Otočím se k posedu a spadla mi brada. Na vzdálenost 50m mám celý růdl prasat, ani mé docela slyšitelné bouchnutí dveřmi je nezradilo.
Mám jedinou možnost se dostat k žebříku a pokusit se ulovit z něj, jinak nemám přes větve a kopřivy čistý výhled a nechci riskovat špatnou ránu. Pomalinku se snažím došoulat k žebříku, kde mám dobrou oporu, už mi zbývají 2m, jenže černá zatáhla do krytu a bylo po lovu. Celá rodinka divočáků se odebrala do nedalekého zarostlého rybníka a slyším, jak si dávají koupel. Najednou za mými zády kroky a šustění trávy. Pomaličku se otáčím na sedačce a ona paní bachyně a ve větším kruhu obchází auto a zjišťuje, vo co jako jde!? Pes se mohl v autě zbláznit. Tak a je vymalováno, můžu jet domů. Já blbec jsem měl mít auto o nějakých 50m níže a bylo vše v pořádku. Inu, myslivec je stále hloupý a stále se musí učit...
Přemýšlím, kam se přesunu, když slyším pohyb na strništi. Baška a dvě selátka, sotva přelezla vymlácenou slámu z kombajnu. Nechávám je odejít bez rány...
Pak se vše uklidnilo a já se rozvalím na sedačce a užívám si klidu. Občas kontroluji místo, odkud černá velmi často vychází na pole a najednou se mi na kraji louky zastavují čtyři kusy černé. Dalekohled letí k oku, baška a tři selata. Na nic nečekám, kulovnici do ramene a opírám se v oknu kazatelny. Jenže mám malé zvětšení, nemohu se s kusem srovnat. Přetáčím na puškohled na osmičku, ale také to není ono. Nedá se nic dělat, dávám maximální zvětšení 12x. Sele mám jak na dlani, ale jelikož mám starý typ Meostaru, zvětšila se i tečka... Dobu s tím laboruju, ale dopadlo to dobře, jedno ze selat stojí na kufr, k druhé hodině ranní jde rána z osmičky. Neslyším úder kule, to mě trochu znejistělo, ale do lesa odbíhají pouze 3ks. Trochu se uklidním, říkám si, je to dobré, někde tam bude, když tak mám sebou mladého jezevce.
Pomalu slézám z posedu a jdu na nástřel. Dobu nemohu nic najít, proto se otáčím a jdu k autu pro pejska na dosled. Na sele jsem málem šlápl. Pěkná ranka, za plece, čisté, nerozbité. Pocta ulovené zvěři a na kraji pole sele vyvrhuji.
Jenže se mi nechce domů! Jsou dvě hodiny ráno, měsíc svítí, viditelnost dobrá, tak selátko zatahuji k jedné noze kazatelny a znovu usedám.
V kukuřici začíná být živo, slyším mlaskání a kvikot selat. Slézám tedy z kazatelny a pomalu šoulám k autu. Dalekohledem koukám ke kukuřici, ke které je dosetý asi 50m široký lán pšenice. Vidím jedno velké prase a několik menších hřbetů. Selata tak okolo 20kg. Krásně se mi vyrovnali do zváleného fleku, já se snažil mířit a mířit, jenže bez šance. Mířil jsem do měsíčku, neměl jsem šanci a nějak si nadejít, to nešlo...
Tak jsem je dobu pozoroval, pak mi tam přišel jiný rudl, bašky na sebe výhružně mručeli a okolo půl čtvrté vše zatáhlo do kukuřice a byl klid jak v hrobě.
Naložím tedy selátko a uháním k domovu. Vyvržené sele, ve škáře, s hlavou a běhy, vážilo 10kg.
To vstávání stálo to za to, Diano a Huberte, Lovu Zdar!

Autor: Karel poslík | 25.08.2013 13:47
V pátek večer jsme s kolegou čekali u desetihektarového pšeničného strniště. Byli jsme tam již podruhé a je to tam jak v ZOO. Srnčí, vysoká, černá a ještě mi tam ve stádiu těžké nepřipravenosti prošla liška skoro pod flintou. V pátek jsme trochu pozměnili pozice s ohledem na směr větru. Nejprvé tam pobíhalo po poli několik bachyní ,sotva čtyřicetikilových s početnou skupinou velmi malých selat. Určitě ta droboť nedosáhla ani na 10 kg. Dohromady jich bylo možná dvacet. Potom se v rohu objevila osmičlenná tlupa. Cestovala po celém poli a nedokázal jsem rozluštit sociální složení. Všechno se mi zdálo tak na 50 - 60 kg. Tato skupina za velkého hluku vyhnala původní bachyňky se selaty. Když se rychlým krokem přesunovali v padesátimetrové vzdálenosti před mým stanovištěm,posadil jsem tečku jednomu na komoru.Bylo to ve 22.30 hodin. Po ráně to zašustilo ve strništi a slyšel jsem takové to syčení nebo pískání, jak bere falešný vzduch. Světlá napěněná barva na nástřelu potvrzovala ránu na plíce. Kus ležel v dohledu na strništi. Po vyvržení s hlavou i běhy ukázala váha 60 kg, podle chrupu roční divočák - kňourek. 270W RWS KS 9,7 g. To strniště vypadá slibně a než to projede pluh, bude to velká šance na lov. Zdar Karel

Autor: Radek Chadim | 26.08.2013 12:23
Včera jsme měli náhánku v kukuřici. Brali jsme asi 19 ha lán. Zpočátku nic moc polehaného, divočáci nikde. Za půlkou už to začalo být horší, když jsme byli asi 200 m od konce, kde už je to více polehané, šla napříč přes kukuřici před řadou honců tlupa asi o jedné nebo dvou bachyní a přibližně 5 selat. Soused nalevo střílel, já už jsem to nestihl. Divočáci přešli zlevé strany kukuřice doprava a podél lesa v kukuřici zpět zase doleva a pak asi skrz, na kraji po nich padla ještě jedna rána. V lese jsme vzali ještě houštinu poblíž, ale tam bylo jen jedno sele, jeden kňour a jeden lončák, padly dvě rány, celkem tedy 4, ale nic se neulovilo.
Nicméně to byla zajímavá zkušenost, pač naháňky v kukuřici jsem se účastnil poprvé - není to tak hrozné, ale bylo tam jen pár prasat, i když polámané jako od 50ti - takže to nemohli udělat divočáci, ale sucho, rostliny jsou ve špatném fyzickém stavu a lámou se sami :-).

Autor: strejda zajíc | 26.08.2013 18:18
Dnes ráno jsem pracně ve 4.00 vyručkoval z pelechu,ostatně jako teď téměř každý den,a vydal se "svému" srnečkovi ukládat o život.Po šesté se objevují u kukuřice dva kusy,už podle zbarvení vím,že je to ON!Konečně,týden jsme se nepotkali,už jsem měl obavy,co se stalo.Na těch 120 metrů ho v dalekohledu čtu,jasně,vyhnutá pravá lodyha do strany,mýlka vyloučena.Beru flintu:,půjde to!Je ale dost času,srna vychází na strniště a ani on nikam nespěchá.A tak osmu dolů a kochám se v dalekohledu.A je mi zase tak nějak smutno,že ten jeho zamračený obličej vidím dnes naposledy.Staví se krásně levou komorou ke mně,beru tedy osmu a srneček vypálí,jak nakopnutej a pryč!Přes strniště totiž klušou dva lopatáči,sice je nevidí,ale slyší a sichr je sichr.
Zasměju se,jak mi sem zase čert strčil fousy a mumlám si:"tak to nebylo naposledy...." A znova-dnes večer,zítra ráno atd.atd.

Autor: Jaroslav Tatalák | 26.08.2013 19:08
Taky jsem se podobně kochal a dnes na něj nemůžu narazit. Jen tak dál,je to vzrůšo.
S pozdravem J.T.

Autor: Miroslav Štědrý | 26.08.2013 19:30
To znám taky,před čtrnácti dny jsem si obeznal srnce,ale už bylo celkem dost šero když přišel na dostřel,tak jsem nechal ho jít a od té doby ho sice vídám každý den,ale na třista a víc metrů,však on se zase jednou splete :)

Autor: Fesoj | 27.08.2013 18:02
Včera večer jsem se málem ustřelil. Sedím na posedu u louky, kde jsem připravil vnadiště pro prasátka - půl pytle smetků ze sila, kukuřici v barelu a ryby - a jelikož to během dvou návštěv bylo vše vymeteno do posledního zrnka a víc té lahůdky jsem momentálně neměl, nosím tam jablka. No a včera krátce před 20. hod. se mi tam objevila mohutná laň s kolouchem a za nimi vyšla další laň, o poznání slabší. Původně jsem myslel, že je to čiplena, ale ta hlava se mi zdála dlouhá, tak jsem je delší dobu pásl, než znovu zmizeli v lese. A po chvíli ty laně vylezly znovu - jenže už nebyly dvě, ale tři a každá s kolouchem. Tak jsem rád, že jsem nevystřelil a hodlám jim dát pokoj i do budoucna - kde jsou holky, tam se tancuje, čas říje se pomalu ale jistě blíží a jak říkal J.A. Komenský, všeliké to kvaltování toliko pro hovada dobré jest, není proč spěchat. V posledních letech se nám nikdy nestalo, že bychom nesplnili plán lovu holé vysoké, ale s jeleny to bývá horší.

Autor: Radek Chadim | 27.08.2013 18:31
Dnes jsem byl po třech dnech nasypat na moje vnadiště, samozřejmě napršelo, tak je tam vše otočeno vzhůru nohama a poryté. Ale jako už nekolikátý rok po sobě jsem se přesvědčil o mlsnosti dančího. Divočákům jablíčka moc nejedou, ale pro dančí je to vyhledávaná pochoutka. Je zajímavé, že jim nechutnají všechny odrudy jablek stejně. Nejvíce jim chutnají letní celoložlutá jablka z naší zahrady :-). Ty ostatní, co jsou zbarvením zelená místy načervenalá, ty tam leží všechny - loni když byl hladovej rok bez žaludů, tak nakonec došlo i na ně, ale ležela tam déle než ta naše žlutá. Letos jsou sežraný jen ty z naší zahrady a ostatní tam zatím a už nějaký ten den leží bez povšimnutí.

Autor: prroud | 27.08.2013 20:37
Tak to mam danka nekde v rodine,protoze se muzu po letnacich utlouct:-))))

Autor: Děda z lesa | 27.08.2013 22:21
Žitavky jsou žitavky, jsou sladké. Stejně má všechna zvěř ráda hrušky (až budou), dá jim přednost před pozdními jablky. Ale později berou stejně postupně vše...

Autor: Radek Chadim | 01.09.2013 10:53
Včera jsme měli další naháňku v kukuřici, od minulého týdne zase o dost více poleháno a že to je asi větrem, pač v turkyni ani v lese ani štětina :-).

Autor: Matěj Fous | 01.09.2013 14:30
Tak dnes ta moje spolubydlící,co mi již více než 40cet let dělá i kuchařku,tak dokázala uvařit knedlíky,že jsem je odmítl jíst z důvodu,že by mi v nich zůstal falešný chrup...,ani slepicím je asi nedám,bojím se výpadku ve snášce.Svedla to na zdejšího dopisovatele Pavla Černého, protože ji telefonoval že se mi prý nemůže dovolat a ona na knedlíky zapoměla a převařia je...Ale já jsem si poradil - domácí husa se nechá jíst i bez knedlíků,stačí dostatek kvalitního piva.

Autor: Fesoj | 01.09.2013 19:06
Matěji, takovéhle knedle bych buď použil na ryby nebo bych je vyvezl na vnadiště - aspoň by ses mohl pochlubit příkladnou péčí o zvěř, knedlíčky servíruje divočákům asi málokdo.

Autor: Pavel Toman | 01.09.2013 20:31
Bramborový nebo houskový? Či snad knedlíček chlupatý :-)

Autor: Michal Brabec | 01.09.2013 21:14
Já to říkám furt - ženská do kuchyně nepatří! Dá se využít na spoustu jinejch věcí, ale do kuchyně, to ne. Vaření je láska i koníček - to ženský nezvládaj...

Autor: Jiří Víšek | 01.09.2013 21:39
Zdravím. Radku o takovéto naháňce slyším poprvé, mohl by si popsat průběh? Nebo alespoň prozradit, v jak velkých lánech kukuřice to probíhá? Připadně kolik je na to potřeba lidí?