Dnes je 28.10. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Bažanti a jejich vypouštění



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Leon Zumr | 22.03.2015 22:40
Právě že není prase tak jí ty prasata a dravá sežerou než se adaptuje.Tohle bylo perfektně vidět u slepic který měli volný vstup do lesa vždycky se muselo nechat pár starých aby se mladý od nich naučily jak se chovat.

Autor: Ron Gordon | 22.03.2015 21:17
Tak jak uvádí velice výstižně M. Bergman, tam kde snad ještě jsou zbytky původní populace nevypouštět a pečlivě se starat a rozmnožovat původní divokou populaci. K připomínce Leona pernatá není prase, ale kdyby byla schopna přežít ve volné přírodě po tří generace, zcela určitě by nabyla původních vlastností.

Autor: Leon Zumr | 22.03.2015 12:35
Přesně to mi také tvrdí zkušenější a vidím že to asi bude pravda protože tam kde vypouští domácí bažanty se zlepšení stavů divoké populace nekoná a divoká mizí dál.Podle mého laického názoru není pernatá prase které se za tři generace mění ve volnosti z domácího na divoké jak tvarem tak osrstěním

Autor: M.Bergman | 22.03.2015 12:14
Nemám patent na rozum, ale přátelím se s mnoha zkušenějšími kolegy po celém Česku i Slovensku a tuto problematiku jsme občas diskutovali. V mnoha případech jsme se přitom shodli na následujícím.

Bohužel, praxe v posledních dvaceti letech vesměs potvrdila, že podstata problému (na rozdíl od koroptví) není až tak v přírodním prostředí a predátorech, ale více než z 80% v genofondu bažantí zvěře.
A bažantí genofond jsme si žel zmutovali v podstatě sami, a to zprvu dobře míněnou ale nedomyšlenou vlastní pílí v umělých odchovnách s nepřírodním krmivem a s potlačením přirozených a historicky přírodou vtisknutých a vypěstovaných pudů.

Tak jsme si postupně z původně divoké zvěře vypěstovali polo krotké \"domácí\" opeřence,náchylné jak k řadě destruktivních onemocnění tak pro neexistenci potřebných instinktů a chování pak neschopné ve volnosti delšího přežití. Že to kdysi v průběhu let z počátku vypadalo na úspěch, bylo jen vlivem působení přírody, která se ve své podstatě vždy snaží nepřirozenou mutaci jakéhokoliv tvora tlumit, leč čas působí neúprosně.

Je zajímavé, že jako myslivci docela chápeme, že u zvířete odchovaného člověkem jako např. rys, medvěd či jiná šelma nebo u zvířete domestikovaného jako např. kočka či pes je jeho opětovné a vědomé vypuštění do volné přírody nesmyslné a téměř vždy otázkou přežití vůbec, nebo ještě hůře zdrojem problémů. Působí pak divně, proč se tím tedy neřídíme i u jiné zvěře, byť pernaté.
Východiska k nápravě budeme muset hledat asi tam, kde se daří vracet do přírody jiné zanikající organismy, ať se již jedná o živočichy, rostliny apod.. Podstatou jejich návratu je najít zbytky původních, geneticky nenarušených organismů a napomáhat jejich postupnému, ale výhradně jen vzájemnému množení v podmínkách, co nejvíce se blížících původnímu prostředí. Návod pro nás tedy u bažantí zvěře bude nejspíše věnovat se zbytkům přeživší původní populace a tam, kde již není, zazvěřovat pouze přesunem jedinců odchycených v honitbách, kde je ještě původní populace v relativně dobrých stavech. M.B.

Autor: Leon Zumr | 21.03.2015 13:40
Hlavně by to chtělo vypouštět života schopnou populaci jinak to nemá význam a likviduje se zdravá divoká populace co tam ještě zbyla

Autor: Ellhenicky | 21.03.2015 08:37
Před několika lety zakoupili sousedé 150 ks koroptviček a vysadili je na místa se zbývající populací divokých. Místo aby se stavy zvedly,není po nich vidu ani slechu.To samé je s bažantama. Pokud se oficiálně neupraví lov dravců, tak jsou to vyhozené peníze.Dobré podmínky i krmení nejsou zárukou, že přežijí.U nás během pár let se zvýšil výskyt motáků a kdo pozoruje jeho způsob lovu, poletování nad terénem v malé výšce, tak je mu jasné, že moc toho mu neuteče. Také jsme se snažili vypustit bažanty, z počátku to vypadalo nadějně,ale většinu slepiček jsme během krátké doby našli kolem zásypů roztrhaných a od šelem to nebylo. Pokud se neupraví lov či odstřel(oficiálně) některých druhů dravců a bude se upřednostňovat jeden druh před druhým, tak se drobná nezvedne.

Autor: Vrba Frantisek | 20.03.2015 17:31
Josefe,i já se přidávám ke gratulantům.Leone,tu barvu zatim neřeším.pokud jde o mně,dal bych přednost bažantum tmavým,aby se poznal výsledek.Jinak v loni 37 prasat,41 lišek,ale v revíru nám vyvedli mladé dva páry motáků,a pokud se letos vrátí i s odchovem tak nebude co řešit.

Autor: Fido z Řáholce | 20.03.2015 11:02
Josefe, dodatečně vše nejlepší k včerejšímu svátku. Jinak s tou škodnou máš pravdu. Mě nejvíc problémů dělají mývalové. Loni jsme jich střelili 35 a stále jsou mě hlášeny další zastřelené. Ten prevít vypudí i lišku. Další problémem je černá, k dnešnímu dni odlov 136 kusu !!! nenormované černé. Hosté se k odlovu škodné také moc nemají, bojí se rány na vnadišti, že jim pak nepřijde černá. Tak jsem je musel stimulovat a bodovat odlov škodné. Podle toho dostanou v povolence k lovu trofejovou zvěř.
Sklopec mám přímo u chalupy, už se v něm chytila kuna, mladá liška a nespočet zdivočelých koček. Teď se s kamarádem chystáme na norování, mám obeznaných několik nor, tak uvidím. Dám vědět jak jsme dopadli.

Autor: Leon Zumr | 20.03.2015 08:03
Hlavní problém je že ta drůbež většinou neumí ani hřadovat díky kvalitě odchovu a válí se to jenom po zemi tak to je většinou jenom krmení pro dravou.

Autor: Fesoj | 19.03.2015 23:57
Fido, držím palce ! Ale jsem v tomto směru pesimista a že by se 40 slepičkám podařilo nejen přežít, ale i odchovat kuřátka do dospělosti, to se mi nechce moc věřit. Jak jsi správně napsal, do míst vypouštění zvěře se stahuje škodná. A možnosti jejího tlumení jsou dnes zákonem velice, velice omezené, vždyť teď je hájena i straka a šedivka ! Přimlouvám se za instalaci co největšího počtu sklopců, nejlépe dvoustranných s náběhy a udělat k nim \"vlečky\" kapáním nálevu z pečenáčů či zavináčů. Na kočky to funguje perfektně a občas se splete i jiná šelmička.

Autor: Fido z Řáholce | 19.03.2015 20:32
Františku, před cca 3 týdny jsem koupil 80 ročních slepiček a 15 kohoutů. Vypustil jsem je na 5 místech, zejména tam kde je voda a nějací bažanti z původního chovu se tam zdržují. Vypadali velmi dobře a slušně létali. Uvidím, co z toho vzejde. Již jsem k nim stahuje škodná, zvláště pernatá. Byly mě hlášeny první úbytky, ale s tím tak nějak počítám. Kdyby jich polovina přežila a pár kuřátek vyvedla, byl by to úspěch.

Autor: Leon Zumr | 19.03.2015 18:33
Střikněte je akrylem abyste věděli kolik jich zůstalo ;-)

Autor: Vrba Frantisek | 19.03.2015 18:00
Tohle vlákno rok a půl spalo,tak se ho pokusím probudit. Chtěli jsme koupit tak 20-30 bažantích kuřat,odchovat ve voliérách,a na podzim vypustit. Ted přišel MH po konzultaci s majitelem bažantnice s návrhem koupit mladé slepice,pár dnů je nechat v honitbě ve voliérách po 5-7 kusech s tím,že si je kohouti najdou,a potom je vypustit.Je to podobný počin,o jakém psal Fido 18.11.2013,tak bych rád věděl jestli s tím má někdo zkušenosti.

Autor: Fesoj | 20.11.2013 13:59
Odchov bažantích kuřátek pod kvočnami byl v podmínkách záchranných malochovů /vysečená hnízda apod./ skutečně tou nejlepší metodou, ostatně i ve velkochovech, když ještě nebyly elektrické umělé líhně, se postupovalo stejně. Největší výhodou této metody je to, že "náhradní matka" přece jen naučí kuřátka, jak se krýt, na co si mají dávat pozor - zkrátka jak přežít, což bažantíci odchovaní člověkem neznají a sám jsem byl svědkem, jak hejnko vyspělých kuřat krátce po vypuštění pozorovalo nalétávajícího dravce a ani je nenapadlo se někam schovat. Jenom bych k těmn kvočnám ještě doplnil, že nejvíc se osvědčila plemena hedvábničky a zakrslé rousné tříbarevné.

Autor: Jan Slavětínský | 20.11.2013 07:19
Je to boj s větrnými mlýny,který jsme po 20 ti letech usilnovné a obětavé práce všech členů ve sdružení vzdali. V našich podmínkách v nadm.výšce kolem 600-700 metrů s větším výskytem černé zvěře a se zemědělskou dotační politikou pastevních ploch, nemá bažant šanci. Je to praxí ověřený. Vypouštění zvěře do honitby všemi způsoby končí po 14 dnech. To je maximální doba životnosti vypuštěného bažanta do naší honitby,kdy tu zvěř nebo její torza v revíru vidíte. Nemá cenu počítat kolik to stojí a za ty roky všechno stálo peněz, nemá. Dělali jsme to s nadějí a se zkušenostmi starých pamětníků a praktiků , ale houby platný...Můžeš "ozdravovat" honitbu od škodné jak chceš, houby platné. Jeden jediný jestřáb, který to objeví, dokáže v pár dnech zlikvidovat veškerou naší práci. V honitbách - v polních honitbách nebo v kraji,kde drobnou ještě mají, tam snad nějaký úspěch mohou dosáhnout, ale toto neplatí pro každou honitbu s různým rázem a tvrdostí krajiny. U nás jsme se z bažantů přeorientovali na zvěř daňčí a mufloní, které se daří a tento projekt zazvěření novou zvěří měl efekt. To jsme měli udělat hned po revoluci a nebyly by to vyhozené peníze.
Tím ale nechci nikoho zrazovat z nadějí a iniciativ kolem bažantů. Hodně zdaru.

Autor: Martin Skřivánek | 20.11.2013 04:43
Riči to jsme dělali a opravdu bažanti vidět byli jak se přestalo není nic.my jsme pod kvočnu dávali vajíčka.

Autor: rici czech | 19.11.2013 21:43
Duck: jo dělali ,jednoduše se nakoupily jednodenní kuřata a ty se strčila pod domácí slepici "kvočku".Problém je sehnat dostatečný počet kvočen.Kuřata se pod kvočnu podsouvala večer za tmy.Zpravidla je přijala a odvodila.Každá kvočna měla svojí voliérku ca 2*1,5metru na šířku na výšku ca 60cm.V ca 8 týdnech se převezly do revíru a tam se jen podzdvihla aby kuřata i slepice mohla volně vycházet ven.Zpravidla kousek od prvního zásypu.Dílčí ůspěchy byly ,ovšem z kvočkou se asi budete muset rozloučit.Nejvíce se osvědčily Terry ,ale prakticky jde použít každá kvočící slepice.Problém je v tom že zpravidla tito bažantíci nehřadují,ale oproti klasicky vypuštěným mají více sebereflexe,ona ta slepice je přece jenom něco naučí.

Autor: Martin Skřivánek | 19.11.2013 21:33
Fido tak toto by byl ten nejjednodušší pokus.

Autor: Duck | 19.11.2013 21:32
Dobrý den. Chci se zeptat, máte-li někdo zkušenosti s vypouštěním bažantích kuřat s adoptivní matkou? Kdysi se to u nás dělalo a bylo vidět i nějaké výsledky, ale chlapům se zdálo, že je s tím moc práce, tak to skončilo. Dělá se to ještě někde?

Autor: rici czech | 19.11.2013 11:23
Fido v době toku nebo též ostruhování :-)))Jinak na kuřata jsou extrémně náchylná na počasí,stačí týden v kuse pršet v době prvních dnů kuřat a je vymalováno.Obecně si myslím že bažant doplatil na to co popsal Fesoj.

Autor: Fido z Řáholce | 19.11.2013 10:39
Rici, soudím podle toho, že když přijde doba páření, vidím kohouta/y, a u ní chodící jednu slepičku. Slepice jsou více náchylné pro ulovení predátorem. Na jaře jsem viděl asi 2 slepičky s kuřátky. Divoká populace u nás nějaká je, ale na obnovu nějaké minimálního stavu a možnosti udělat na podzim jeden společný hon to není. Chceme tudíž udělat tento pokus s nákupem slepiček a možná k tomu pár kohoutů, zda se to promítne ve zvýšení stavu. Uvidíme.

Autor: Fesoj | 18.11.2013 19:45
V době mého studia v 70. letech, kdy bylo bažantů opravdu dost, nás Ing, Mimra učíval : Bažantí kohout se střílí tak dlouho, dokud je nějakého vidět. Velice dobře si osvojí umění se krýt, utíkat pěšky z leče a další finty, takže teprve po honech uvidíte, že navzdory všem obavám vám jich zbylo víc než dost. A k té "divoké" a "krotké" populaci - až asi tak do 70. let u nás existoval, ač oficiálně neuznaný, poddruh "český bažant". Vznikal po několik staletí postupným přizpůsobováním se různých poddruhů bažanta našim podmínkám za současného vzájemného křížení. Jenže v honbě za vyšší produkcí došlo k masovému dovozu tzv. "kubánců", což byl vlastně bažant obecný sedmiříčský - Phasianus kolchicus mongolicus. Jeho nespornou výhodou pro voliérové chovy byla vysoká snůška. Ovšem bylo zde i spousta nevýhod - vysoká toulavost, nízké % přeživších kuřat ve volné přírodě, neznalost zdejších predátorů atd. atd. Náš "český" bažant víceméně přestal existovat /samozřejmě se na tom podílelo i nesmyslné hájení všech predátorů, ale to byl až druhotný důvod/. A co se týče bažantnictví jako takového - to není normální povolání, to je poslání a svým způsobem řehole, vyžadující obrovskou obětavost. Starý Nesiba z knihy Jana Vrby byl prototypem takového bažantníka a já jsem měl to štěstí, že mým učitelem byl hajný Zrostlík, který šel v jeho šlépějích. Starý praktik bez vzdělání, samouk, ale většího odborníka jsem nepoznal. Jen tak pro ilustraci - kdo dneska k bažantí směsi ještě přidává hlávkový salát, který pro potřebu bažantích kužat pěstuje ve fóliovnících řádově v tísícovkách kusů ? Nasypat bažantíkům jen tak granulovanou směs do korýtek ? To neexistovalo, nejdříve musela proběhnout řeznickým kutrem, kde se do ní přidával klíčkový olej, veškerá neoplozená narvrdo uvařená vejce, mladá kukuřice, jetýlek a vitaminové doplňky dle pokynů veterináře. A že ty vynešené slepice neumějí ani hřadovat ? Tomu rád věřím, vždyť my jsme vybavovali před vypuštěním odchovné voliéry smrčky, aby se to ti "blbečkové" naučili. A to mne všechno učil starý Zrostlík.My ostatní zaměstnanci jsme měli sice v sezóně pracovní dobu také od nevidím do nevidím, ale aspoň občas jsme měli - na rozdíl od něj - jeden či dokonce dva dny volna. Nevím, nevím, zda z dnešních chovatelů bažantů se mu někdo vyrovná...

Autor: rici czech | 18.11.2013 18:57
Fido ač neznám Vaši honitbu,moc nevěřím že máte více kohoutů než slepic.Ono to tak někdy vypadá ,vyletí kohout druhý třetí ,ale z vlastní zkušenosti tvrdím že slepička a zvláště ta divoká drží do poslední chvíle a vcelku oproti kohoutu je opatrnější,takže to vždy vypadá že jich je méně než kohoutů:-).A pokud tam máte stále divokou populaci tak bych se moc nesnažil tam mezi ně vypouštět "voliérové" slepice(které ani hřadovat zpravidla neumí)ať se tam ten divoký chov nevytratí ůplně.Ono obvykle tam kde se do divoké populace začla míchat ta "krotká" zpravidla to nedopadlo dobře.Jo etologii nezměníš :-)).Ale je to můj názor takže nebrat vážně:-)

Autor: Fido z Řáholce | 18.11.2013 18:33
Fesoji máš pravdu, nabídka ke koupi bažantů odchycené ve volné přírodě neexistuje. Dříve jsme kupovali vynesené slepice, ale konečný efekt byl nulový. Chceme to zkusit s nevynesenými. Máme v honitbě pár desítek kohoutů, ale jen pár kusů slepic. Zkusíme to a uvidíme. Přírodní podmínky nemáme špatné, jen bude třeba rázně zakročit proti predátorům.

Autor: Fesoj | 18.11.2013 11:20
Na zazvěření honitby je ideální použít zvěř, odchycenou po honech do podražců nebo vlčků. Ale nevím, zda se takoví bažanti, kteří mají za sebou kus života v přírodě, naučili se krýt před predátory a přežili hony, dají vůbec sehnat. Vynešené slepice, stejně jako letošní bažanti z tzv. "chovného hejna". kteří byli po celý život drženi ve voliéře - to je ve většině případů jen zpestření potravní nabídky pro predátory. My jsme v Kladrubech žádné bažanty pro další rok nenechávali, chovné hejno jsme si odchytali v lednu a únoru. A bylo to tak rozhodně lepší.

Autor: Fido z Řáholce | 18.11.2013 09:48
Přátelé, trochu odbočím. Nevíte, kde by se daly koupit bažantí slepice na zazvěření honitby. Ne vynesené. Koupě leden-únor, cca 100 ks. Děkuji za informace.

Autor: Maral | 17.11.2013 21:19
Rici, to je na dýl. Peníze seženeš v bance, u známých, dokonce i u členů MS, kteří Ti nebudou závidět a jsou ochotní Tě alespoň takto podpořit. Možností je jistě více.
Nejsem mladý ani plný ideálů, naopak k dnešní myslivosti jsem skeptický a to současné komerční pojetí se mi ani trochu nelíbí. Ale je to asi poplatné dnešní době a jednak je velmi těžké najít spolehlivé lidi. A to je základ všeho. Důvěra, čestnost, spolehlivost.

Pokud je pozemek uprostřed půdního bloku, tak přístup k němu musí být. Pokud tam ještě nebyla provedena KPÚ, je třeba to pořešit na PÚ, pokud se nejde se sousedními vlastníky dohodnout (tomu ale nevěřím). KPÚ řeší všude zpřístupnění pozemků. Někde se dělaly jednoduché PÚ právě s cílem zpřístupnit pozemky, než bude realizována později KPÚ. Zaměření pozemku platí PÚ. Pokud již byl jednou zaměřen a mezníky následně byly zničeny orbou apod., lze je zaměřit poměrně přesně GPS, to je samozřejmě pouze orientační a nemá to právní váhu. Ale pro orientaci to stačí.

Obnovu starých cest lze realizovat za pomoci různých dotačních programů, není to tak složité, jak se někomu na první pohled zdá. Stačí realizovat malý projekt, na kterém se člověk vyučí a pak to již jde. Nejtěžší je se odhodlat a začít a udělat aspoň něco.

Autor: Martin Skřivánek | 17.11.2013 17:58
no jo ale čím si vysvětlit že někde drobná není a třeba pár kilometrů vedle jí je vcelku dost,přitom jzd,chemie,krytina,téměř vše stejné.je to strašně složité a pořádně nikdo neví jak z toho.budovat vhodné prostředí a tlumit predátory je určitě správné řešní ale jestli to bude stačit,kdo ví.

Autor: rici czech | 17.11.2013 16:57
No nejhorší je chemie.Pokud se bude stále práškovat ,stříkat apod. můžeme mít remízky větrolamy apod. ,ale ta koroptvička závislá na živočišné potravě v podobě hmyzu brouků apod. stejně mnoho šancí nemá.Ono totiž ty postřiky ten hmyz zlikvidují všechen a né jen na polích ale i v přilehlých remízcích.Pochybuji ,že za první republiky byly nějaké stařiny trav nebo zarostlé meze.Sedláci a rolníci zužitkovali každý metr země,až na pásy mezi polemi.Rozdíl byl v tom ,že na políčkách byly různorodé plodiny a hlavně bez chemie.A ať mne nikdo netvrdí že chemie nemá vliv na populačně rozmnožovací schopnost i zajíce,zvláště když v tom sajrajtu žije po několik generací.Právě o tom jsem se přesvědčil ,když jsem byl na jedné soutěži se psy na jižní moravě pod Novými mlýny.Jak už to tak chodí řeč přišla i na zajíce a jejich stavy.Bylo mne sděleno že od doby kdy majitelé vinohradů tyto místo okopávání stříkají roundupem tak stavy šli dolů,a to né jen zajíce,ale i bažantů.Nevím co je na tom pravdy jak jsem slyšel tak podávám.

Autor: Čestmír Kunetka | 17.11.2013 16:42
Georgu musím ti oponovat, tohle není Čechystán ale Absurdistán říznutý Bananastánem.

Ale k věci. I já mám kamaráda na Jižní Moravě a jejich MS vyvíjí aktivity podobným způsobem jak popisuje Maral. Měli ale štěstí, že obec vlastnila asi 20 ha o které se nikdo nestaral, takže nálet, buřina a černé skládky. Obec jim tyto pozemky dlouhodobě pronajala a oni už několik let makají. Ale mají i štěstí v tom, že ve své středu mají zapáleného skutečného ekologa, který zpracoval projekt, nechal ho schválit a dokonce vyřídil dotaci z EU - ale jak mi vyprávěl, byla to opravdu hektická práce a neustálý několikaletý boj s byrokracií.
Člověka dost otráví, když se neustále marně snaží vysvětlit kolegům, že koupit někde 10 zajíců a vypustit je do hladové krajiny plné predátorů je hloupost a vyhozené peníze. Zatím marný boj.

Autor: Georg.H | 16.11.2013 22:43
@rici czech : tak to pochopitelně asi nebude všude stejně fungovat...jako vše v tomhle čechystánu...
a je to vše o lidech a chuti něco dělat...
v mém bývalém MS bylo mraky možnosti něco dělat...ale vrchnost neměla zájem
a jen házela klacky pod nohy...

Autor: rici czech | 16.11.2013 21:35
Jo já věřím že tento způsob někde funguje ,ale je bláhové si myslet že bude fungovat ve většině honiteb,a není to jen pohodlností nebo socialistickým smýšlením MS jak tu Maral zmínil.

Autor: Georg.H | 16.11.2013 21:24
@rici czech: ale funguje to...
tak jak to popisoval...
znám jedno sdružení kde to tak dělají...pozemky od obce za symbolicku korunu..
atd.

jeden člen tu je i regly a má tu i bráchu.... :-)))))))

Autor: Ellhenicky | 16.11.2013 21:20
Marale, neber to jako provokaci,ale mohl bys konkretizovat nějaký tvůj výsledek chovu drobné? Nevím jaké máš podmínky, ale jen nadšení nestačí. Kdo s tebou polemizuje, tak většinou mluví z praxe.

Autor: rici czech | 16.11.2013 20:44
Marale,né všude jsou pozemky k mání a né všichni mají na to aby si mohli nějaký koupit,či dlouhodobě pronajmout.Počítám že jste poměrně začínající myslivec pln ideálů a vizí.Ale realita je bohužel mnohdy jiná a poměrně krutá ,nejen v myslivosti.Marale jenom se zeptám,jak chcete v případě nákupu či pronájmu pozemku uprostřed půdního bloku jiných vlastníků realizovat byť jen příjezd k tomuto pozemku když polní cesty jsou cca 15 let rozorány?Většina majitelů ani neví kde přesně pozemky mají.Jenom znovuzaměření stojí slušné peníze.A poslední otázka:tip jak sehnat peníze ,tvrdíte že se sehnat vždycky dají ,tak sem s tím:-)

Autor: Maral | 16.11.2013 20:07
Vy jste všichni tak pesimističtí, až mě jímá hrůza. Pozemků jsou mraky. Jenže musíš zajít za majitelem, zeptat se, zajít znovu atd. Pak jsou pozemky obcí, kde již proběhla KPÚ, stačí zajít na obec, zeptat se, tyto lze pronajmout. Pak jsou pozemky ve vlastnictví právnických osob (nemyslím agra a jiné molochy), tam platí totéž. V těch velkých půdních blocích jsou ještě pozemky soukromých majitelů, stačí se zeptat, zjišťovat. Bohužel tam, kde MS zaspala dobu a kde komunistické myšlení setrvačností dojelo až k dnešním dnům, tam opravdu MS sklízejí "plody" své práce.
Nicméně tam, kde ještě neproběhla KPÚ, tak mají MS poslední šanci něco pro krajinu udělat.
A není to o penězích, ty se dají vždycky sehnat.

Autor: Jaroslav Tatalák | 16.11.2013 18:47
Marale, ono to je hezký, jseš možná jediný, komu se něco podobného povedlo, v to m Ti fandím, ale v příspěvku dole jsi potvrdil základní pravidlo, které vzpomínal Fesoj-peníze až na prvním místě. Když je nemáš, není možnost žádné realizace. Nebo, že by se našli majitelé pozemků, kteří by je dali k dispozici zadarmo a ještě přispěli k jejich začlenění do krajiny? S pozdravem J.T.

Autor: Maral | 16.11.2013 16:54
Fesoj - to není o konexích, ale o udělání prvního kroku bez hledání důvodů, proč to nejde. Já se takhle realizuji na svých pozemcích, popř. pronajatých. Nikdo mi na koupi nedal ani korunu. Ale když se člověk zajímá a chce, jde to a není problém každý rok něco přikoupit nebo najít a získat něco k pronájmu.
To není opravdu o lobingu a sponzorech, ale o chuti něco udělat a hlavně začít. Nic víc. Stačí malé krůčky, kdy člověk získá jistotu a zkušenosti. Pak už to jde.

Autor: Fesoj | 16.11.2013 11:06
Marale, že pro zvěř /a vlastně pro všechny živočichy/ je nejpodstatnější podmínkou přežití a prosperování populace stav jejich životního prostředí, od kterého se odvíjí vše ostatní, je snad samozřejmé. Jenže takových pánů Maradů je u nás hodně málo a člověk musí mít opravdu dobré konexe a nadprůměrné vyjadřovací a přesvědčovací schopnosti, aby pro takový projekt získal pozemky, dotační podporu, případně další sponzory, protože o peníze jde až v první řadě. Když v 90. letech u nás došlo k útlumu těžby uhlí, Martin Ernst, v té době student Mendelovy univerzity a člen našeho MS, přišel s myšlenkou vybudovat odchovné centrum pro koroptve a pro jejich následné vypouštění využít rekultivované pozemky v okolí zrušeného dolu. Ani by to moc nestálo. Ale k realizaci samozřejmě nedošlo, protože existovaly jiné plány na využití a nějaké koroptve byly a jsou dodnes jen na samém okraji celospolečenského zájmu. Jak v jedné ze svých knih popisoval pan Paulišta, ve Francii se podařilo svého času myslivcům za podpory médií rozjet celostátní kampaň pod heslem "Kde nepřežije koroptev, tam nepřežije ani člověk". A protože ve Francii je myslivců jak absolutně, tak relativně /ve vztahu k počtu obyvatel/ podstatně víc než u nás a nejsou, nebo aspoň tenkrát nebyli, terčem nenávistných útoků, podmínky pro drobnou zvěř se podařilo celostátně posunout na mnohem vyšší úroveň. Ale o tom si u nás zatím bohužel můžeme nechat jen zdát...

Autor: prroud | 15.11.2013 23:33
Ja uz Marale pochopil.........ze neni zajem.......nase "myslivost" uz jenom "dojizdi",seber co muzes,nez to lehne cely....ale mi to trvalo,naivkovi.Uz me ujeceli,konzumyslivci,potrebuju energii na lepsi veci,kde to ma smysl :-)

Autor: Maral | 15.11.2013 23:18
Čestmíre to jsem se mírnil. Jak agresivně rok od roku přitvrzují zemědělci ? Zkoušel jsi někdy zasadit stromek při zakládání remízku do půdy, která 10 let nepoznala pluh, ale pouze disky, pera kultivátoru, pakr válce, rotační brány, secí botky a pnematiky traktorů a mechanizačních prostředků a byla zalévána chemií ?
Zkus to a ihned pochopíš, proč přívalové deště znamenají okamžitou lokální povodeň. Obdivuji bezbřehou naivitu majitelů pozemků, kteří je ve víře, že JZD, agra a podobní nýmandi hospodaří nejlépe ve prospěch té půdy, dál těmto molochům pronajímají.
Ale to jsme trochu odbočili od těch nebohých opeřenců...
Těm majitelům jednou bude končit nájemní smlouva. Ty jsou dnes zpravidla již s dlouhou výpovědní lhůtou, nicméně i ta jednou skončí. Pokud ještě nemáte realizovanou KPÚ, máte při ní jedinečnou šanci věci radikálně změnit. Při KPÚ padají veškeré nájemní smlouvy.

Autor: Maral | 15.11.2013 23:11
Michal Kulhánek - tady posílám odkaz na opravdovou kapacitu:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCsQFjAA&url=http%3A%2F%2Fsardice.cz%2Fsoubor%2Fbe1fe52086%2Fclanek-ekocentrum-sardicewwwos.doc&ei=SZmGUo6-Aobn4gShq4GQCA&usg=AFQjCNFMb2X9_YosgoEuWNmx2TJRD1w8pg&bvm=bv.56643336,d.bGE

Stáhni si pak ten soubor ve Wordu. Jezdil jsem tam loni a to, co tento člověk dokázal v měsíční velkovýrobní krajině, před tím hluboce smekám.
Pokud chceš nějaké praktické rady, klidně mi napiš, realizuji se ve svém volnu podobně již 13 let a s tím "bláznem" o kterém jsem psal, jsem občas spolupracoval.

Jules.Vinnfield@seznam.cz

Autor: Čestmír Kunetka | 15.11.2013 20:15
Maral to napsal vcelku dobře, logicky, i když to mohlo být méně agresivní.
Ale ne všechno je černobílé.
V našem MS je dost vlastníků půdy, ale tuto pronajali Agropodniku za určitých podmínek a stejně tak i ostatní vlastníci půdy. A tak např. na 100 ha lánu rovném jako stůl, na kterém hospodaříAgropodnik, není šance založit remízek. A bylo by jich tam potřeba několik. A to s tímto subjektem má naše MS velmi dobré vztahy. I doba, kdy se zakládaly remízky u sloupů VN je pryč. 1 x za měsíc proletí vrtulník a jakmile zjistí jakýkoliv porost u sloupu VN, přijede četa, vše vyčistí a pro jistotu postříká sajrajtem, po kterém tam nic neroste několik let.
A koupit dnes pozemek je téměř nemožné, na hektar MS ani jednotlivec nemá peníze a pár metrů nikdo neprodá. Na remízek stačí 1 ar.
Horší je, že i tzv. krajinotvorné prvky (různé terásky, břehy, aleje, a pod) z přírody pomalu mizí. A to nemluvím o lesích. Nedávno jsem byl u kamaráda a když jsem viděl ty obrovské vykácené holoseče tam, kde loni byl nádherný bukový les, tak jsem se zhrozil. Celoplošná devastace přírody, kde zisk se stal jediným uctívaným Bohem.

Autor: Michal Kulhánek | 15.11.2013 19:30
Zdar,
Marale nedal bys mi kontakt na toho "blázna"? Snažíme se také o zlepšení podmínek pro drobnou, ale zatím se efekt nedostavuje. Rád bych s ním dal řeč. Mimo jiné i nějakou konzultaci ohledně zakládání remízů. Zastoupení dřevin, péče atd...
Budu rád za každou informaci.

Autor: Maral | 15.11.2013 15:27
Klidně jim to Jane řeknu. Nikdy jsem se nezúčastnil takového antilovu na vypouštěné bažanty. A na rovinu - to raději do tomboly toho bažanta oželím. Tohle je totiž velkochov v přírodě, jako takový nemá nic společného s myslivostí.
Jeden příklad. Znám sdružení, kde léta nepořádali hon na zajíce - nebylo na co, těch pár "starousedlíků" prostě bylo smutně rozesetých po celé honitbě na ostrůvcích zbývajích keřů a ve zbylých torzech remízků. Našel se jeden "blázen", který vypracoval projekty, zajistil pozemky (dohoda s vlastníky, obecní, soukromé) a společně s několika jedinci vysázeli remízky, aleje a pásy a ostrůvky keřů tak, aby to mělo smysl (aby z toho nebyla obyčejná ekologická past a "živá konzerva a spíž" pro predátory, zejména lišky).
A konec ? Po 8 letech pořádali hon na zajíce, na výřadu kolem 40 kusů. Koroptve a bažanty zatím stačí úspěšně trávit a likvidovat místní JZD, agro, či jak se ten spolek zlatokopů, kteří zasírají půdu chemií a nadále ji úspěšně utužují, nazývá. O zbytek se starají dnes již přežile chránění někteří predátoři. Ale snad časem to bude lepší, nicméně bažanty do tomboly si v klidu uloví.
Je třeba vzít v potaz, že velkovýroba prostě drobné nepřeje. Pokud seženete v místě dva osvícené soukromníčky, kteří na záhumenky nasadí brambory, řepu, pásky obilí atd., tak se věci pohnou dopředu. Mimochodem tohle jsou věci, které by měly být dotované a ne nějaká zasraná řepka do nafty a kukuřice pro bioplynky.
Inu, to je život...

Autor: Jan Slavětínský | 15.11.2013 14:25
Marale běž a řekni to těm chlapům ve sdruženích třeba na Vysočině. Ono se to hezky mluví,ale hůře koná. I ten vypuštěný bažant vychází na děsné peníze a ti chlapi ve spolcích tu zvěř v podstatě celý rok krmí ve volierách,aby většinou měli nějakou drobnou zvěř do tomboly na vlastní ples. I pejskaři,kteří mají velkého psa a cvičí na zkoušky, tak jsou svým způsobem rádi.Mají na čem cvičit.
Prostě takto chovají bažanty tam, kde drobná není nebo nechtějí honit poslední zbytky divoké populace. Já ty chlapy plně chápu a rozumím jim.

Autor: Ellhenicky | 15.11.2013 14:23
Většina přítomných takový způsob lovu kritizuje, ale rovněž se uvedených lovů zúčastnila.Když je dobře vybrané místo,u nás jsme je vypouštěli(pouze kohouty) nad údolím,tak i když se jednalo "o drůbež" tak létali pěkně.Špatné je, když se vyhazují z beden přímo na střelce, to jsem také nestřílel.Ono i při takovém honu více chytí psi než se toho střelí.Ostatní bažanty jsme použili na zazvěření v jiných částech honitby.Máme poměrně dobré podmínky pro chov bažantů, kryt, klid, vodu, ale nějak se jejich stavy nechtějí zvedat.MARALE, kdyby to bylo tak jednoduché jak si představuješ, to by bylo dobré.

Autor: Maral | 15.11.2013 13:55
Můj názor je ten, že tohle vypouštění před lovem a vlastní lov je zábava pro slabomyslné jedince. Co si tím dokazujete ? A co má tohle společné s myslivostí samotnou ? NIC !!!
Neumíte zvěři vytvořit podmínky jak to ukládá zákon ? Tak máte smůlu a myslete si co chcete, je to jen Vaše chyba. A hlavně se nevymlouvejte na zemědělce. Pokud neumíte jednat s vlastníky pozemků a nedokážete alespoň pár jedinců získat pro realizaci biopásů a biokoridorů, políček a remízků atd., pokud mezi členy nemáte vlastníky pozemků a pokud i někteří členové (zejména mladí) nejsou schopni nějaký pozemek koupit a realizovat na něm opatření pro zvěř, tak jste zaspali dobu pánové. A je to jen a jen Vaše chyba !
Pokud Vás teprve čeká KPÚ, tak zapojte se aktivně, ať Vás to nemine úplně.

Autor: Čestmír Kunetka | 15.11.2013 13:54
Pominu ustanovení zákona ohledně chovu a vypouštění bažantí zvěře do honitby.
Pak musím chov a vypouštění bažantí zvěře rozdělit na dvě otázky:
1. z důvodu zpestření lovu
2. z důvodu zazvěření honitby

Ad.1 - negativa byla popsána přispěvovateli přede mnou a navíc stačí odchované a řádně označené bažanty vypustit večer před honem a druhý den zjistíte, že z těch označených a vypuštěných jste neulovili žádného a je-li nějaký na výloži či výřadu, pak je z divokého chovu, tudíž je neoznačen. Bažanti z bažantnice jsou pěšáci-chodci, jeden nasadí dráhu a jde a všichni ostatní jdou za ním a do rána jsou bůhví kde. Aby se odchovaní bažanti ulovili, pak se vypouší ráno těsně před lovem, nebo se ani nevypouští, jsou v koších a honci je vyhazují do vzduchu a tím je přinutí aspoň na krátkou vzdálenost letět. Ale toto nemá s etikou lovu nic společného.
Ad. 2 - problematiku chovu bažanta z důvodu zazvěření honidby moc hezky popsali pánové Podhorecký v Myslivosti 9/2005 a Náhlý v Myslivosti 5/2006.
A pan Náhlý popisuje i zkušenosti s ponecháním části bažantí zvěře z bažantnice pro zazvěření honitby. Oba články velmi zajímavé a nejen teoretické ale vycházející z praktických zkzušeností.

Autor: František Míka | 15.11.2013 13:00
Chápu rozčarování kolegů, kteří přispěli k tomuto dotazu. Přes všechna negativa poučit se lze nejlépe na základě vlastní zkušenosti. Proto je ve smyslu položené otázky nutné upozornit na základní skutečnost. K vypouštění je zapotřebí rozhodnutí (souhlas) státní správy. Žádost o jeho vydání musí být podložena souhlasem držitele honitby (nejčastěji honebního společenstva). Bez splnění této podmínky je případné vypouštění ilegální. Existence bažantnice v honitbě není zapotřebí.

Autor: Martin Skřivánek | 15.11.2013 12:38
že to není lov ani zazvěření je určitě všem jasné.bohužel je to dnes jediná možnost jak ten hon zpestřit a dělá se to.jestřábů moc nevídám,za to káňat mraky,moc kun,čím dál víc jezevců a nespočet ježků kteří taky hnízdům nepřidají.

Autor: Fesoj | 15.11.2013 11:22
Nejspíš máš pravdu. Nevím, jak se to ve velkochovech dělá dnes, já popisuji situaci před 43 lety v Kladrubech. Ale to nic nemění na tom, že střelba na ptáky, kteří ani neumějí pořádně lítat, vypuštěné z voliér těsně před honem, už není lovem a s myslivostí to má pramálo společného.
A k těm predátorům, jen tak pro zajímavost - nevím přesně, kdy byl zakázán mimo bažantnice lov jestřába, ale když jsem navštívil Kladruby koncem 70. let, dozvěděl jsem se od tehdejšího bažantníka, že například káňata jim tam na rozdíl od doby, kdy jsem tam působil já, už bažanty prakticky vůbec neloví, protože se přiživují na zbytcích zanechaných jestřáby, jejichž stavy výrazně stouply.

Autor: Martin Skřivánek | 15.11.2013 11:01
Fesoji dnes vypustit osmi týdení kuřata myslím nemá cenu.predátoři a prasata to posbírají.

Autor: Fesoj | 15.11.2013 10:09
To, že budou bažanti vypuštěni těsně před honem, protože dřívější vypouštění by mělo za následek vyšší ztráty, sice zvýší ekonomičnost celé akce, ale s lovem to má už pramálo společného, jde jen o střelbu na živé terče, které jsou navíc stresovány náhlou - krátkodobou a pouze předsmrtnou - změnou životního prostředí. Takovýhle přístup k chovu a lovu bažantí zvěře jen nahrává těm, kteří nás označují za barbarské vrahy. Když jsem byl zaměstnán v bažantnici, vypouštěli jsme odchovaná kuřata nejpozději ve věku 8 týdnů, v době lovu se jejich chování nijak nelišilo od bažantů z divoké populace a byl to myslivecký i střelecký zážitek pro všechny účastníky. Nedokáži-li zajistit vypouštěným kuřatům aspoň 50 % šanci k přežití /a uznávám, že v dnešní době, kdy prakticky nelze účinně zasáhnout proti predátorům, je to těžké a někde nemožné/, je lépe se na to vyignorovat. Ostatně nevím, jak koho, ale mě osobně by takový pseudolov ani nebavil - podobné akce, když byli bažanti vypouštěni v den honu v remízku, obklopeném střelci, jsem se zúčastnil jen jednou a přesto, že padalo ran jak u Verdunu, jsem ani nesundal flintu z ramene.

Autor: Jan Slavětínský | 15.11.2013 10:04
to Leon - to je fakt.

Autor: Leon Zumr | 15.11.2013 10:03
to je lepší si zaplatit na den střelnici než střílet tyhle běhavý terče,byl jsem na takovým lovu parkrát abych byl slušný když jsem dostal pozvánku a dnes se vždy raději omluvím

Autor: Jan Slavětínský | 15.11.2013 09:57
I den předem už to nemá cenu. Většina sdružení si to dělá po svém.Myslím tím ty klasická MS na vesnicích.

Autor: Kamil | 15.11.2013 09:12
Přeji pěkný den pánové, chtěl jsem se poradit ohledně vypouštění bažantů. Máme u chaty voliéru na bažanty a chtěli jsme letos koupit tak 300ks kuřat a vypustit před honama ven. jenže kolega namítl, že vypouštět do přírody může jen uznaná bažantnice a to z chovu min 1500ks a navíc dle zákona min 30dní před lovem. je to opravdu napsané v zákonu o bažantnicích 7/2004Sb. Vím, že podobné voliéry a malé bažantničky má spousta MS skoro všude a normálně vypouštějí. Jak je to tedy u Vás co vypouštíte a chováte v malém. Můžeme tedy odchovat každý rok cca 200-300ks a pak je vypustit? Navíc 30 dnů před lovem, už tam ten lov nemusíme dělat. Děkuji za názory.